Strana 161

Noviny Pětka

Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,
Generel dopravy 2020-2022
- Strana 1
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  
  06/2022
- Strana 2
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  2
  
  Název akce
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Druh dokumentace
  Generel dopravy
  06/2022
  Část
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  A.1 Průzkumy a rozbory
  
  Objednatel
  Městská část Praha 5
  nám. 14. října 1381/4
  150 22 Praha 5
  
  Zhotovitel
  SUDOP PRAHA a.s.
  Středisko 205 – koncepce dopravy
  Olšanská 1a
  130 80 Praha 3 – Žižkov
  
  Vedoucí střediska
  Ing. Andrea Plišková
  
  Odpovědný
  zpracovatel projektu
  Ing. Matěj Mareš
  
  Asistent zpracovatele
  projektu
  Ing. Andrea Plišková
  
  Zpracovali
  Ing. Ivana Adamová
  Ing. Richard Barník
  Bc. Matěj Beneš
  Ing. Pavel Jeřábek
  
  Ing. Radka Krumpová
  
  Ing. Matěj Mareš
  Zdeněk Melzer
  
  Ing. Tomáš Němec
  Ing. Andrea Plišková
  Ing. Jan Turek
  
  Ing. Martin Vachtl
  
  Spolupráce:
  Úřad městské části Praha 5
  
  Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  
  Technická správa komunikací hl. m. Prahy
  Kontroloval
  Ing. Martin Večeřa, Ph.D
- Strana 3
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  3
  
  Generel dopravy městské části Praha 5 je dokumentací, v níž jsou shrnuty podmínky pro
  udržitelnou, bezpečnou, pohodlnou a rychlou dopravu obyvatel, návštěvníků i zboží na
  území městské části.
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory dopravy na území městské části Praha 5 obsahuje analýzy
  stávajícího stavu území a dopravních sítí, mapuje dosavadní předpoklady rozvoje a
  shrnuje východiska a problémové oblasti pro navazující návrhovou část.
- Strana 4
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  4
  
  O B S A H
  
  1 ZADÁNÍ GENERELU DOPRAVY ..................................................................................... 12
  1.1 VÝCHODISKA ............................................................................................................... 12
  1.2 CÍLE GENERELU DOPRAVY ............................................................................................ 13
  1.3 PLÁN POSTUPU PRACÍ .................................................................................................. 14
  1.4 VÝCHOZÍ PODKLADY ..................................................................................................... 14
  1.5 DOPRAVNÍ POLITIKA HL. M. PRAHY ................................................................................. 18
  2 DEMOGRAFICKÉ A ÚZEMNÍ ÚDAJE .............................................................................. 22
  2.1 ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................. 22
  2.2 ÚDAJE O OBYVATELSTVU .............................................................................................. 25
  2.3 KONCENTRACE OBYVATEL, ZDROJE A CÍLE DOPRAVY ...................................................... 33
  3 ŠIRŠÍ VZTAHY, ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ CHARAKTERISTIKY A VAZBY ....................... 39
  3.1 NADŘAZENÉ DOPRAVNÍ SÍTĚ ......................................................................................... 39
  3.2 POLOHA MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5 V CELOMĚSTSKÉM DOPRAVNÍM SYSTÉMU .................... 39
  4 DOPRAVNÍ VÝKONY A JEJICH ROZLOŽENÍ V ČASE ................................................... 40
  4.1 HLAVNÍ PŘEPRAVNÍ VAZBY – DOJÍŽĎKA .......................................................................... 40
  4.2 HLAVNÍ PŘEPRAVNÍ VAZBY – VYJÍŽĎKA ........................................................................... 45
  4.3 STÁVAJÍCÍ VÝKONY DOPRAVY DLE MÓDŮ ........................................................................ 47
  4.4 INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY ........................................................................................ 49
  4.5 VARIACE DOPRAVY ....................................................................................................... 52
  4.6 PREDIKCE VÝVOJE PŘEPRAVNÍCH VÝKONŮ ..................................................................... 56
  5 ANALÝZA HLAVNÍCH ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ ......................................................... 57
  5.1 HLAVNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY Z POHLEDU ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................ 57
  5.2 ZMĚNY A ÚPRAVY ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................. 60
  5.3 DOPADY ROZVOJOVÝCH PLOCH DO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU ............................................ 61
  5.4 ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ Z POHLEDU PŘEPRAVNÍ POPTÁVKY ................................................... 62
  5.5 HLAVNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY DLE PŘEPRAVNÍ PROGNÓZY ............................................... 63
  6 PROGNÓZA VÝVOJE DOPRAVY A DOPRAVNÍHO ZATÍŽENÍ ....................................... 67
  6.1 OBECNĚ ...................................................................................................................... 67
  6.2 PROGNÓZA VÝVOJE HROMADNÉ DOPRAVY (ZÁKLADNÍ STAV) ........................................... 68
  6.3 PROGNÓZA VÝVOJE INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVY (ZÁKLADNÍ STAV) ......................................... 69
  7 KOMUNIKAČNÍ SÍŤ A INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ............................. 70
  7.1 STRUKTURA SILNIČNÍ SÍTĚ ............................................................................................ 70
  7.2 DOPLŇUJÍCÍ ANALÝZY SÍTĚ MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ .......................................................... 73
  7.3 PLÁNOVANÉ ZÁMĚRY NA SILNIČNÍ SÍTI ............................................................................ 75
  7.4 NEHODOVOST .............................................................................................................. 78
  7.5 DOPRAVNÍ ZKLIDNĚNÍ ................................................................................................... 83
- Strana 5
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  5
  
  8 POSOUZENÍ KAPACITNÍCH RIZIK SILNIČNÍ SÍTĚ ......................................................... 85
  8.1 LINIOVÉ KAPACITNÍ NEDOSTATKY KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ ...................................................... 85
  8.2 VYTÍŽENOST ÚSEKŮ NADŘAZENÉ SILNIČNÍ SÍTĚ ............................................................... 86
  8.3 VYTÍŽENOST ROZHODUJÍCÍCH KŘIŽOVATEK .................................................................... 89
  8.4 POSOUZENÍ ZKLIDNĚNÍ MOTOLSKÉHO ÚDOLÍ (PRO SOUČASNÝ STAV) ............................... 93
  8.5 POSOUZENÍ ZKLIDNĚNÍ MOTOLSKÉHO ÚDOLÍ (PRO NÁVRHOVÝ STAV) ............................... 96
  8.6 POSOUZENÍ DOPADŮ DVORECKÉHO MOSTU NA IAD ........................................................ 97
  9 DOPRAVA V KLIDU ......................................................................................................... 98
  9.1 POPIS MOŽNOSTÍ PARKOVÁNÍ ........................................................................................ 98
  9.2 ANALÝZA DOSTUPNOSTI PARKOVACÍCH MÍST ................................................................ 103
  9.3 ZÁCHYTNÁ PARKOVIŠTĚ (P+R) – VÝHLED .................................................................... 106
  9.4 REZIDENČNÍ PARKOVÁNÍ – VÝHLED .............................................................................. 107
  9.5 DOPRAVA V KLIDU – NÁMĚTY ..................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
  10 VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA ............................................................................... 107
  10.1 ORGANIZACE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY .............................................................. 107
  10.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................. 107
  10.3 METRO ...................................................................................................................... 110
  10.4 TRAMVAJOVÁ DOPRAVA .............................................................................................. 111
  10.5 AUTOBUSY MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY ................................................................. 122
  10.6 PŘÍMĚSTSKÉ AUTOBUSY ............................................................................................. 131
  10.7 AUTOBUSY DÁLKOVÉ A ZÁJEZDOVÉ DOPRAVY............................................................... 134
  10.8 PREFERENCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY .............................................................. 135
  10.9 STANICE A ZASTÁVKY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY .................................................. 137
  10.10 PROBLÉMOVÁ MÍSTA VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY ................................................ 142
  11 VODNÍ DOPRAVA .......................................................................................................... 144
  11.1 VLTAVSKÁ VODNÍ CESTA ............................................................................................. 144
  11.2 SOUVISEJÍCÍ ZÁMĚRY A DOKUMENTACE ....................................................................... 149
  11.3 VODNÍ DOPRAVA – PŘÍVOZY – STAV ............................................................................. 151
  11.4 VODNÍ DOPRAVA – PŘÍVOZY – VÝHLED ......................................................................... 153
  11.5 NÁKLADNÍ DOPRAVA ................................................................................................... 154
  12 CYKLISTICKÁ DOPRAVA ............................................................................................. 155
  12.1 ZÁKLADNÍ KONCEPCE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ............................................................... 155
  12.2 PŘEPRAVA JÍZDNÍCH KOL V PID ................................................................................... 156
  12.3 ZDROJE A CÍLE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ........................................................................ 157
  12.4 PROBLÉMOVÁ MÍSTA CYKLISTICKÉ DOPRAVY ................................................................ 165
  12.5 LOKALITY PRO ODSTAVENÍ JÍZDNÍCH KOL A KOLOBĚŽEK................................................. 169
  12.6 PARKOVIŠTĚ B+R ...................................................................................................... 170
  12.7 OČEKÁVANÝ VÝHLED .................................................................................................. 170
  13 PĚŠÍ DOPRAVA ............................................................................................................. 171
  13.1 ROZHODUJÍCÍ TRASY PĚŠÍCH PROUDŮ ......................................................................... 171
- Strana 6
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  6
  
  13.2 PROSTUPNOST ÚZEMÍ................................................................................................. 173
  13.3 OČEKÁVANÝ VÝHLED .................................................................................................. 173
  14 CITYLOGISTIKA............................................................................................................. 174
  15 DOPRAVNÍ SÍTĚ A ROZVOJ ÚZEMÍ ............................................................................. 176
  15.1 KAPACITA ROZVOJOVÝCH LOKALIT ............................................................................... 176
  15.2 LOKALITY K DALŠÍMU DOPRAVNÍMU PROVĚŘENÍ ............................................................ 179
  16 DOPRAVA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................. 180
  16.1 EMISE Z DOPRAVY ...................................................................................................... 180
  16.2 PROBLEMATIKA HLUKU Z DOPRAVY .............................................................................. 180
  17 SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI A FORMULACE VÝCHODISEK PRO NÁVRH ........... 181
  18 URČENÍ PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ NA ZÁKLADĚ ANALYTICKÉ ČÁSTI ............... 186
  19 PŘÍLOHY ........................................................................................................................ 187
  19.1 PŘÍLOHY K TEXTU ETAPY 1 ......................................................................................... 187
  19.2 VÝKRESOVÉ PŘÍLOHY ETAPY 1 (SAMOSTATNĚ ŘAZENÉ) ................................................ 187
- Strana 7
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  7
  
  SEZNAM OBRÁZKŮ
  
  OBRÁZEK 2.1 – ZÁKLADNÍ SÍDELNÍ JEDNOTKY MČ PRAHA 5 ............................................................................ 24
  OBRÁZEK 2.2 – POČET OBYVATEL V MČ PRAHA 5 .......................................................................................... 25
  OBRÁZEK 2.3 – KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ – POČET OBYVATEL K 31.12.2018 .......................................................... 26
  OBRÁZEK 2.4 – ZÁKLADNÍ SÍDELNÍ JEDNOTKY – POČET OBYVATEL K 31.12.2018 ............................................. 27
  OBRÁZEK 2.5 – ZÁKLADNÍ VĚKOVÉ SKUPINY, MČ PRAHA 5.............................................................................. 28
  OBRÁZEK 2.6 – ZMĚNA POČTU OBYVATEL MEZI ROKY 2018 A 2011 ................................................................. 30
  OBRÁZEK 2.7 – VÝVOJ POČTŮ OBYVATEL – HL. M. PRAHA; ZDROJ ČSÚ ........................................................... 31
  OBRÁZEK 2.8 – VÝVOJ POČTŮ OBYVATEL – MČ PRAHA 5; ZDROJ DEMOGRAFICKÁ STUDIE SO PRAHA 5 ............ 32
  OBRÁZEK 2.9 – HUSTOTA OBYVATELSTVA V ZSJ – ZDROJ DATA ČSÚ ............................................................. 33
  OBRÁZEK 2.10 – HUSTOTA OBYVATELSTVA V ZSJ – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ............................. 34
  OBRÁZEK 2.11 – HUSTOTA OBYVATEL PRACUJÍCÍCH V ZSJ – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ................ 35
  OBRÁZEK 2.12 – HUSTOTA OBYVATEL NAVŠTĚVUJÍCÍCH ZSJ – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ............. 36
  OBRÁZEK 2.13 – ŠKOLY V MČ PRAHA 5 ........................................................................................................ 37
  OBRÁZEK 4.1 – DOJÍŽĎKA, NÁVŠTĚVNÍCI, MOTOLSKÁ NEMOCNICE – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ...... 40
  OBRÁZEK 4.2 – DOJÍŽĎKA, PRACUJÍCÍ, MOTOLSKÁ NEMOCNICE – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ .......... 41
  OBRÁZEK 4.3 – DOJÍŽĎKA, NÁVŠTĚVNÍCI, SMÍCHOV – CENTRUM – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ......... 41
  OBRÁZEK 4.4 – DOJÍŽĎKA, PRACUJÍCÍ, SMÍCHOV – CENTRUM – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ............. 42
  OBRÁZEK 4.5 – DOJÍŽĎKA, NÁVŠTĚVNÍCI, JINONICE – ZÁPAD – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ .............. 42
  OBRÁZEK 4.6 – DOJÍŽĎKA, PRACUJÍCÍ, JINONICE – ZÁPAD – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ .................. 43
  OBRÁZEK 4.7 – DOJÍŽĎKA, NÁVŠTĚVNÍCI, BARRANDOVSKÉ ATELIÉRY – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ .. 43
  OBRÁZEK 4.8 – DOJÍŽĎKA, PRACUJÍCÍ, BARRANDOVSKÉ ATELIÉRY – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ...... 44
  OBRÁZEK 4.9 – VYJÍŽĎKA, PRACUJÍCÍ – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ ................................................ 45
  OBRÁZEK 4.10 – VYJÍŽĎKA, NÁVŠTĚVNÍCI – ZDROJ PRŮZKUM IPR DLE OPERÁTORŮ .......................................... 46
  OBRÁZEK 4.11 – VÝVOJ DOPRAVNÍHO VÝKONU – VEŘEJNÁ DOPRAVA, ZDROJ TSK ........................................... 47
  OBRÁZEK 4.12 – VÝVOJ DOPRAVNÍHO VÝKONU – SILNIČNÍ DOPRAVA, ZDROJ TSK ............................................ 47
  OBRÁZEK 4.13 – DĚLBA PŘEPRAVNÍ PRÁCE .................................................................................................... 48
  OBRÁZEK 4.14 – POČTY OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ – NA SÍTI SLEDOVANÉ TSK ................................................... 49
  OBRÁZEK 4.15 – POČTY POMALÝCH VOZIDEL – NA SÍTI SLEDOVANÉ TSK ......................................................... 50
  OBRÁZEK 4.16 – POČTY TRAMVAJÍ A AUTOBUSŮ MHD – NA SÍTI SLEDOVANÉ TSK ........................................... 51
  OBRÁZEK 4.17 – ROČNÍ VARIACE CYKLODOPRAVY, 2018 PODLE CYKLOSČÍTAČŮ, PRAHA, ZDROJ TSK .............. 52
  OBRÁZEK 4.18 – DENNÍ VARIACE CYKLODOPRAVY, ZDROJ ECO-VISIO.NET ........................................................ 52
  OBRÁZEK 4.19 – ROČNÍ VARIACE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY, 2018, PRAHA, ZDROJ TSK .................................. 53
  OBRÁZEK 4.20 – AUTOMATICKÉ SČÍTAČE, ZE KTERÝCH BYLA VYHODNOCOVÁNA DENNÍ VARIACE ........................ 54
  OBRÁZEK 4.21 – DENNÍ VARIACE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY, SČÍTAČE MČ PRAHA 5 ......................................... 54
  OBRÁZEK 4.22 – DENNÍ VARIACE AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY, MČ PRAHA 5, PRAHA, TP 189 ............................. 55
  OBRÁZEK 4.23 – PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ PŘEPRAVNÍHO VÝKONU .................................................................. 56
  OBRÁZEK 5.1 – HLAVNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY.................................................................................................. 57
  OBRÁZEK 5.2 – OTISK ÚPRAV ÚZEMNÍHO PLÁNU – ZMĚNA MÍRY VYUŽITÍ ÚZEMÍ .................................................. 60
  OBRÁZEK 5.3 – PŘEPRAVNÍ POPTÁVKA 2030-2015 (OS/24H), ZDROJ: DOPRAVNÍ MODEL TSK .......................... 62
  OBRÁZEK 5.4 – POČET OBYVATEL 2030-2015, ZDROJ: DOPRAVNÍ MODEL TSK ................................................ 64
  OBRÁZEK 5.5 – POČET PRACOVNÍCH MÍST 2030-2015, ZDROJ: DOPRAVNÍ MODEL TSK .................................... 65
  OBRÁZEK 5.6 – PŘEPRAVNÍ POPTÁVKA 2030-2015 (OS/24H), ZDROJ: DOPRAVNÍ MODEL TSK .......................... 66
  OBRÁZEK 7.1 – NADŘAZENÁ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ ............................................................................................... 70
  OBRÁZEK 7.2 – KATEGORIE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ NA ÚZEMÍMČ PRAHA 5 ...................................................... 72
  OBRÁZEK 7.3 – MOŽNÁ ÚPRAVA KŘIŽOVATKY KARLŠTEJNSKÁ X KLIKATÁ ......................................................... 74
- Strana 8
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  8
  
  OBRÁZEK 7.4 – SITUACE RADLICKÉ RADIÁLY .................................................................................................. 76
  OBRÁZEK 7.5 – NÁVRH NOVÝCH MOSTŮ V MPP ............................................................................................. 77
  OBRÁZEK 7.7 – GRAF NEHOD, ZRANĚNÍ A DOPRAVNÍHO VÝKONU V PRAZE 1961 - 2018 .................................... 78
  OBRÁZEK 7.8 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD S CHODCEM – USMRCENÍ OSOB ........................................ 79
  OBRÁZEK 7.9 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD S CHODCEM – TĚŽKÉ ZRANĚNÍ .......................................... 80
  OBRÁZEK 7.10 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD S CHODCEM – LEHKÉ ZRANĚNÍ ........................................ 80
  OBRÁZEK 7.11 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD VOZIDEL – USMRCENÍ OSOB ............................................ 81
  OBRÁZEK 7.12 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD VOZIDEL – TĚŽKÉ ZRANĚNÍ ............................................. 81
  OBRÁZEK 7.13 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD VOZIDEL – LEHKÉ ZRANĚNÍ ............................................. 82
  OBRÁZEK 7.14 – PLOŠNÉ OMEZENÍ JÍZDY NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ ............................................................... 83
  OBRÁZEK 8.1 – ZDRŽENÍ PROVOZU BĚHEM RANNÍ ŠPIČKY, ZDROJ GOOGLE MAPS ............................................ 85
  OBRÁZEK 8.2 – ZDRŽENÍ PROVOZU BĚHEM ODPOLEDNÍ ŠPIČKY, ZDROJ GOOGLE MAPS .................................... 86
  OBRÁZEK 8.3 – KARTOGRAM IAD, STAV 2015 ................................................................................................ 94
  OBRÁZEK 8.4 – KARTOGRAM IAD, STAV 2015, SE ZKLIDNĚNÍM ULIC PLZEŇSKÉ A VRCHLICKÉHO ....................... 95
  OBRÁZEK 8.5 – ROZDÍLOVÝ KARTOGRAM IAD BEZ/SE ZKLIDNĚNÍM, STAV 2015 ................................................ 95
  OBRÁZEK 9.1 – MEZIROČNÍ VÝVOJ VYUŽITÍ SYSTÉMU P+R V PRAZE (ZDROJ: PID) ........................................... 99
  OBRÁZEK 9.2 – SCHÉMA MOŽNOSTI POUŽITÍ ODSTAVNÝCH STÁNÍ P+R (ZDROJ: PID) ....................................... 99
  OBRÁZEK 9.3 – PARKOVIŠTĚ K+R U ZÁKLADNÍ ŠKOLY U SANTOŠKY .............................................................. 101
  OBRÁZEK 9.4 – ANALÝZA KAPACIT A DRUHŮ PARKOVÁNÍ ............................................................................... 104
  OBRÁZEK 9.5 – GRAFICKÝ VÝSTUP Z ANALÝZY NEDOSTATKU PARKOVACÍCH KAPACIT PRO REZIDENTY ............. 105
  OBRÁZEK 9.6 – DVOUPODLAŽNÍ PARKOVIŠTĚ U OBCHODNÍHO CENTRA .......... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
  OBRÁZEK 10.1 – SCHÉMA LINEK METRA (ZDROJ: PID) .................................................................................. 110
  OBRÁZEK 10.2 – DETAIL LINKOVÉ TRAMVAJOVÉ SÍTĚ NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 5 (ZDROJ: PID) ............................ 111
  OBRÁZEK 10.3 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.5 .............................................................. 113
  OBRÁZEK 10.4 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.5 .............................................................. 113
  OBRÁZEK 10.5 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.7 .............................................................. 114
  OBRÁZEK 10.6 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.7 .............................................................. 114
  OBRÁZEK 10.7 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.9 .............................................................. 115
  OBRÁZEK 10.8 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.9 .............................................................. 115
  OBRÁZEK 10.9 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.10 ............................................................ 116
  OBRÁZEK 10.10 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.10 .......................................................... 116
  OBRÁZEK 10.11 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.12 .......................................................... 117
  OBRÁZEK 10.12 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.12 .......................................................... 117
  OBRÁZEK 10.13 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.16 .......................................................... 118
  OBRÁZEK 10.14 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.16 .......................................................... 118
  OBRÁZEK 10.15 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.20 .......................................................... 119
  OBRÁZEK 10.16 – OBSAZENOST A KAPACITA TRAMVAJOVÉ LINKY Č.20 .......................................................... 119
  OBRÁZEK 10.17 – VÝHLEDOVÉ VEDENÍ TRAMVAJOVÝCH LINEK DLE PID (SEVERNÍ ČÁST)................................. 120
  OBRÁZEK 10.18 – VÝHLEDOVÉ VEDENÍ TRAMVAJOVÝCH LINEK DLE PID (JIŽNÍ ČÁST) ...................................... 121
  OBRÁZEK 10.19 – SITUACE TRAMVAJOVÉ TRATĚ SÍDLIŠTĚ BARRANDOV – SLIVENEC ...................................... 122
  OBRÁZEK 10.20 – SCHÉMA VEŘEJNÉ DOPRAVY MČ PRAHA 5 (ZDROJ: PID) .................................................. 123
  OBRÁZEK 10.21 – OBSAZENOST A KAPACITA VYBRANÝCH MĚSTSKÝCH LINEK ................................................. 125
  OBRÁZEK 10.22 – OBSAZENOST A KAPACITA VYBRANÝCH MĚSTSKÝCH LINEK ................................................. 125
  OBRÁZEK 10.23 – OBSAZENOST A KAPACITA MĚSTSKÉ LINKY Č.231 .............................................................. 126
  OBRÁZEK 10.24 – OBSAZENOST A KAPACITA MĚSTSKÉ LINKY Č.231 .............................................................. 126
  OBRÁZEK 10.25 – OBSAZENOST A KAPACITA MĚSTSKÉ LINKY Č.120 .............................................................. 127
  OBRÁZEK 10.26 – OBSAZENOST A KAPACITA MĚSTSKÉ LINKY Č.120 .............................................................. 127
  OBRÁZEK 10.27 – VÝHLEDOVÁ DOPRAVNÍ OPATŘENÍ PID – ANDĚL/NA KNÍŽECÍ ............................................. 128
- Strana 9
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  9
  
  OBRÁZEK 10.28 – VÝHLEDOVÁ DOPRAVNÍ OPATŘENÍ PID – SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ ........................................ 129
  OBRÁZEK 10.29 – VÝHLEDOVÁ DOPRAVNÍ OPATŘENÍ PID – DVORECKÝ MOST ................................................ 130
  OBRÁZEK 10.30 – OBSAZENOST A KAPACITA PŘÍMĚSTSKÉ LINKY Č.380 ......................................................... 132
  OBRÁZEK 10.31 – OBSAZENOST A KAPACITA VYBRANÝCH PŘÍMĚSTSKÝCH LINEK ............................................ 132
  OBRÁZEK 10.32 – OBSAZENOST A KAPACITA VYBRANÝCH PŘÍMĚSTSKÝCH LINEK ............................................ 133
  OBRÁZEK 10.33 – DETAIL AUTOBUSOVÉHO TERMINÁLU NA KNÍŽECÍ (ZDROJ: PID) ......................................... 134
  OBRÁZEK 10.34 – OPATŘENÍ K PREFERENCI MHD ....................................................................................... 135
  OBRÁZEK 10.35 – DETAIL PŘESTUPNÍHO UZLU ANDĚL (ZDROJ: PID) ............................................................. 137
  OBRÁZEK 10.36 – DETAIL PŘESTUPNÍHO UZLU JINONICE (ZDROJ: PID) ......................................................... 138
  OBRÁZEK 10.37 – DETAIL PŘESTUPNÍHO UZLU MOTOL (ZDROJ: PID) ............................................................ 139
  OBRÁZEK 10.38 – DETAIL PŘESTUPNÍHO UZLU ANDĚL – NA KNÍŽECÍ (ZDROJ: PID) ........................................ 139
  OBRÁZEK 10.39 – DETAIL PŘESTUPNÍHO UZLU NEMOCNICE MOTOL (ZDROJ: PID) ......................................... 140
  OBRÁZEK 10.40 – DETAIL PŘESTUPNÍHO UZLU SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ (ZDROJ: PID) ...................................... 140
  OBRÁZEK 10.41 – VIZUALIZACE DOPRAVNÍHO TERMINÁLU SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ ........................................... 141
  OBRÁZEK 10.42 – NÁVRH AUTOBUSOVÉHO TERMINÁLU SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ NAD ÚROVNÍ KOLEJIŠTĚ ........... 142
  OBRÁZEK 11.1 – STATISTIKA PROPLAVENÍ PK NA DOLNÍ VLTAVĚ V ROCE 2018 .............................................. 144
  OBRÁZEK 11.2 – CELKOVÉ POČTY PROPLAVENÍ PK NA DOLNÍ VLTAVĚ V LETECH 2016 AŽ 2018 ...................... 145
  OBRÁZEK 11.3 – PROPLAVENÁ OSOBNÍ PLAVIDLA V PK SMÍCHOV V MĚSÍCÍCH ROKU 2018 .............................. 145
  OBRÁZEK 11.4 – PROPLAVENÁ OSOBNÍ PLAVIDLA V PK SMÍCHOV V LETECH 2011 - 2018 ............................... 146
  OBRÁZEK 11.5 – PROPLAVENÁ MALÁ PLAVIDLA V PK SMÍCHOV V MĚSÍCÍCH ROKU 2018 ................................. 146
  OBRÁZEK 11.6 – PROPLAVENÁ MALÁ PLAVIDLA V PK SMÍCHOV V LETECH 2011 - 2018 .................................. 147
  OBRÁZEK 11.7 – PROPLAVENÁ MALÁ PLAVIDLA V PK SMÍCHOV V MĚSÍCÍCH ROKU 2018 ................................. 147
  OBRÁZEK 11.8 – PROPLAVENÁ NÁKLADNÍ A JINÁ PLAVIDLA V PK SMÍCHOV V LETECH 2011 - 2018 .................. 148
  OBRÁZEK 11.9 – NAVRHOVANÉ VODNÍ STAVBY NA VLTAVĚ ............................................................................ 149
  OBRÁZEK 11.10 – SCHÉMA VARIANT ODVOZU MATERIÁLU Z LOKALITY ............................................................ 150
  OBRÁZEK 11.11 – SCHÉMA VARIANT NÁVOZU MATERIÁLU Z LOKALITY ............................................................ 150
  OBRÁZEK 11.12 – SCHÉMA PŘÍVOZŮ S NAPOJENÍM NA MČ PRAHA 5 (ZDROJ: PID) ........................................ 151
  OBRÁZEK 11.13 – PŘEHLED POČTU PŘEPRAVENÝCH OSOB V LETECH (ZDROJ: TSK) ..................................... 153
  OBRÁZEK 12.1 – STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NEHOD Z POHLEDU CYKLISTŮ (ZDROJ: MAPS.JDVM.CZ) ............. 155
  OBRÁZEK 12.2 – MATICE CÍLOVÝCH CYKLISTICKÝCH CEST – SMÍCHOV (ZDROJ: HTTPS://GOLEMIO.CZ) ............. 157
  OBRÁZEK 12.3 – MATICE POČÁTEČNÍCH CYKLISTICKÝCH CEST – SMÍCHOV (ZDROJ: HTTPS://GOLEMIO.CZ) ...... 158
  OBRÁZEK 12.4 – PŘEHLED NÁVRHU PÁTEŘNÍCH A HLAVNÍCH CYKLOTRAS ....................................................... 163
  OBRÁZEK 12.5 – PŘEHLED UMÍSTĚNÍ STOJANŮ NA KOLA ............................................................................... 164
  OBRÁZEK 12.6 – ZPŮSOB ŘEŠENÍ ODSTAVNÝCH STÁNÍ PRO SDÍLENÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY ......................... 165
  OBRÁZEK 12.7 – PROBLÉMOVÁ MÍSTA CYKLODOPRAVY (ZDROJ: PLÁN UDRŽITELNÉ MOBILITY) ........................ 167
  OBRÁZEK 12.8 – INTENZITA CYKLODOPRAVY DLE APLIKACE STRAVA (PŘÍKLAD: UL. NA HŘEBENKÁCH) .......... 168
  OBRÁZEK 12.9 – NAVRHOVANÁ LOKALIZACE ODSTAVŮ JÍZDNÍCH KOL B+R SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ ................... 169
  OBRÁZEK 13.1 – ZNAČENÉ TURISTICKÉ TRASY A NAUČNÉ STEZKY NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 5 .............................. 171
  OBRÁZEK 13.2 – INTENZITA PĚŠÍ DOPRAVY DLE APLIKACE STRAVA .............................................................. 172
  OBRÁZEK 14.1 – MOŽNÉ VYUŽITÍ PŘÍSTAVU SMÍCHOV PRO NAKLÁDKU SUTI A STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ ............ 175
  OBRÁZEK 15.1 – PŘEPRAVNÍ POPTÁVKA 2030-2015 (OS/24H), ZDROJ: DOPRAVNÍ MODEL TSK ...................... 176
- Strana 10
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  10
  
  SEZNAM TABULEK
  
  TABULKA 8.1 – VZÁJEMNÁ SOUVISLOST PRIORITNÍCH OS A STRATEGICKÝCH CÍLŮ Z DOPRAVNÍ POLITIKY ............. 21
  TABULKA 2.1 – KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ – DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ......................................................................... 25
  TABULKA 2.2 – SROVNÁNÍ VĚKOVÉHO SLOŽENÍ OBYVATELSTVA ....................................................................... 28
  TABULKA 2.3 – POHYB OBYVATEL V MČ PRAHA 5 .......................................................................................... 29
  TABULKA 2.4 – ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ZMĚNA POČTU OBYVATEL V MČ PRAHA 5 ............................................ 29
  TABULKA 5.1 – PŘEHLED HLAVNÍCH ROZVOJOVÝCH PLOCH ............................................................................. 59
  TABULKA 5.2 – KOMENTÁŘ K HLAVNÍM ROZVOJOVÝM PLOCHÁM ....................................................................... 61
  TABULKA 5.1 – POČET DOPRAVNÍCH NEHOD, ZRANĚNÍ A RELATIVNÍ NEHODOVOST V PRAZE 2010 - 2018 ........... 78
  TABULKA 8.1 – ORIENTAČNÍ TABULKA MAXIMÁLNÍCH CELODENNÍCH INTENZIT (ÚKD D) ..................................... 87
  TABULKA 8.2 – ORIENTAČNÍ TABULKA PŘEPOČTENÝCH CELODENNÍCH INTENZIT................................................ 87
  TABULKA 8.3 – MAXIMÁLNÍ HODINOVÉ KAPACITY KŘIŽOVATEK DLE TYPU ........................................................... 89
  TABULKA 8.4 – OVĚŘENÍ KAPACITNÍCH RIZIK V KŘIŽOVATKÁCH, STAV 2015 ...................................................... 90
  TABULKA 8.5 – OVĚŘENÍ KAPACITNÍCH RIZIK V KŘIŽOVATKÁCH, STAV 2040 ZÁKLADNÍ ....................................... 91
  TABULKA 8.6 – OVĚŘENÍ KAPACITNÍCH RIZIK V KŘIŽOVATKÁCH, STAV 2040 ZKLIDNĚNÁ PLZEŇSKÁ..................... 92
  TABULKA 9.1 – OBSAZENOST PARKOVACÍCH ZÓN S PLACENÝM STÁNÍM .......................................................... 102
  TABULKA 11.1 – PŘEHLED PŘEPRAVENÝCH OSOB PŘÍVOZY V ROCE 2018 (P5* STARÁ TRASA PŘÍVOZU) .......... 153
  TABULKA 15.1 – MĚRNÉ ZATÍŽENÍ ROZHODUJÍCÍCH KŘIŽOVATEK .................................................................... 178
  TABULKA 18.1 – VAZBA INDIKÁTORŮ NA ŘEŠENÉ PROBLÉMOVÉ OKRUHY ........................................................ 186
- Strana 11
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  11
  
  SEZNAM ZKRATEK
  
  B+R Bike and ride (typ parkoviště)
  CEF nástroj pro propojení Evropy
  ČSÚ Český statistický úřad
  DPP Dopravní podnik hl. m. Prahy
  Ex Expres (kategorie vlaku)
  FN Motol Fakultní nemocnice Motol
  GD Generel dopravy
  GPS Global Positioning System (globální polohový systém)
  GVD Grafikon vlakové dopravy
  hl. m. Hlavní město
  HMP Hlavní město Praha
  IAD Individuální automobilová doprava
  IPR Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  IZS Integrovaný záchranný systém
  K+R Kiss and Ride (typ parkoviště)
  KÚ / k.ú. Katastrální území
  MČ / m.č. Městská část
  MHMP Magistrát hlavního města Prahy
  MHD městská hromadná doprava
  MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky
  MP Městská policie
  MPP Metropolitní plán hl. m. Prahy
  OC Obchodní centrum
  ORP Obec s rozšířenou působností
  Os Osobní vlak (kategorie vlaku)
  P+R Park and Ride (typ parkoviště)
  PK Plavební komora
  PUM Plán udržitelné mobility
  R Rychlík (kategorie vlaku)
  RFC Rail freight corridor (železniční nákladní koridor)
  ROPID Regionální organizátor pražské integrované dopravy
  SČK Středočeský kraj
  Sp Spěšný vlak (kategorie vlaku)
  SSZ Světelné signalizační zařízení
  TEN-T Trans-European Networks, program určený pro rozvoj transevropské dopravní sítě
  TSK Technická správa komunikací hl. m. Prahy
  TT Tramvajová trať
  TŽK Tranzitní železniční koridor
  ÚAP Územně analytické podklady
  ÚPP Územní plán hl. m. Prahy
  VHD Veřejná hromadná doprava
  VD Veřejná doprava
  Zast. Železniční zastávka
  ZSJ Základní sídelní jednotka
  ZÚR Zásady územního rozvoje
  ŽST Železniční stanice
- Strana 12
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  12
  
  1 Zadání Generelu dopravy
  1.1 Východiska
  
  Základním předpokladem udržitelného rozvoje městské části Praha 5 a kvalitního života jejích
  obyvatel je zajištění podmínek pro udržitelnou, bezpečnou, pohodlnou a rychlou dopravu
  obyvatel, návštěvníků i zboží na území městské části. Té lze dosáhnout pouze postupnou
  koncepční proměnou zařízení dopravní infrastruktury s promyšleným bezkolizním sdílením
  prostoru a organizace dopravních služeb v koordinaci se změnami intenzity a způsobů využití
  území městské části.
  Městská část je tradičně vstupní branou do Prahy z jihu a jihozápadu. Současně je i domovem
  pro takřka 90 000 občanů Prahy a významnou součástí celoměstského centra hl. m. Prahy
  s vysokou koncentrací pracovních příležitostí a služeb, propojující historické jádro Prahy s jeho
  krajinným zázemím.
  Městská část se zároveň dynamicky rozvíjí. V její centrální části dochází k transformaci
  postindustriálních ploch na plnohodnotné městské struktury a i její stabilizované části jsou
  vystavené tlaku na zvýšení intenzit využití. Městská část má zároveň plnit celou řadu
  celoměstsky významných funkcí, od dopravního uzlu Smíchovského nádraží, přes zařízení
  citylogistiky po Radlickou radiálu a celou řadu dalších významných dopravních investic. Většinu
  dopravních výkonů přitom musí unést prostory, z nichž velká část, a to zejména v nejcitlivějších
  lokalitách městské části, zároveň plní roli veřejných prostranství.
  Generel dopravy městské části Praha 5 bude vycházet z celoměstských strategií a koncepcí
  (například Strategie rozvoje tramvajové dopravy do roku 2030, Strategie rozvoje metropolitní
  železnice v Praze, Koncepce pražských břehů a podobně) a zejména ze schváleného Plánu
  udržitelné mobility Prahy a okolí a v jeho rámci schválené nové dopravní politiky města a bude
  je přirozeně respektovat. Na tyto celoměstské dokumenty naváže v podrobnosti řešení na
  úrovni měřítka městské části.
  Generel dopravy po důkladné analýze stavu, plánovaného rozvoje území městské části a jejích
  širších vztahů navrhne změny v organizaci nemotorové (pěší, cyklistické a alternativní), veřejné
  hromadné (kolejové, autobusové), vodní (rekreační, osobní i nákladní) a individuální motorové
  osobní i nákladní dopravy včetně priorit její realizace. Stanoví limity kapacit rozvoje
  stabilizovaných, rozvojových a transformačních lokalit městské části z hlediska schopnosti
  dopravní infrastruktury zvládnout jimi vyvolané požadavky na dopravu všech druhů. Při tom
  bude respektovat požadavek na pohodlnou pěší a cyklistickou prostupnost území, zejména od
  nábřeží Vltavy do rezidenčních oblastí na západě, a minimalizaci negativních vlivů dopravy na
  život veřejných prostranství.
- Strana 13
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  13
  
  1.2 Cíle Generelu dopravy
  V procesní rovině má Generel dopravy městské části Praha 5 následující cíle:
  • Bude základním koncepčním dokumentem – podkladem pro jednání samosprávy
  městské části s Magistrátem a organizacemi hl. m. Prahy o investicích do úprav
  dopravní infrastruktury a organizace dopravy ve vazbě na celoměstskou úroveň, přičemž
  budou respektovány celoměstské koncepce včetně Plánu udržitelné mobility Prahy a
  okolí.
  • Bude sloužit samosprávným orgánům městské části jako podklad pro rozhodování
  o investicích do dopravního systému městské části a rozvoje veřejných prostranství.
  • Bude sloužit jako podklad pro stanovení podmínek rozvoje lokalit městské části
  z hlediska kapacity dopravní infrastruktury a služeb a jejich schopnosti absorbovat
  nárůst rozvojem indukované dopravy.
  • Bude sloužit jako podklad pro stanovení etapizace rozvoje lokalit městské části
  z hlediska zajištění jejich dopravní obslužnosti.
  • Přispěje k vyváženosti systému mezi jednotlivými dopravními módy se snahou o zvýšení
  plynulosti a bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy na území městské části, a tak
  ke zvýšení kvality života obyvatel při respektování strategických cílů udržitelné mobility
  uvedených v dopravní politice Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí. Bude respektovat
  celoměstské, národní i nadnárodní strategické dokumenty pro dopravu a dopravní
  infrastrukturu.
  Ve věcné rovině má Generel dopravy městské části Praha 5 následující cíle:
  • Vyhodnotit stávající dopravní výkony jednotlivých druhů nemotorové (zejména pěší a
  cyklistické), hromadné a individuální motorové dopravy včetně vyhodnocení kapacit
  dopravy v klidu (pro automobilovou a cyklistickou dopravu);
  • Vyhodnotit podíl tranzitní a vnitroměstské dopravní zátěže podle jednotlivých druhů
  dopravy;
  • Identifikovat kritické prvky dopravní infrastruktury odděleně pro jednotlivé druhy dopravy;
  • Identifikovat místa kolizí jednotlivých druhů dopravy a formulovat principy jejich řešení;
  • Vyhodnotit vývoj potřeb dopravního výkonu systému dopravy na základě intenzit a
  způsobu využití předpokládaného rozvoje území městské části i hlavního města Prahy,
  a to s přihlédnutím k vlivu způsobu využití na rozložení dopravní zátěže v čase a
  dopravní politiku města;
  • Na základě výše uvedeného navrhnout systém udržitelné dopravní obsluhy území
  městské části;
  • Identifikovat místa a lokality, jejichž dopravní řešení je třeba podrobně a komplexně
  prověřit.
- Strana 14
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  14
  
  1.3 Plán postupu prací
  Zpracování Generelu dopravy městské části Praha 5 je rozděleno do tří následujících
  pracovních etap:
  • Etapa 1: Analytická část – určení problémových lokalit, na základě analýz a rozborů
  • Etapa 2: Návrhová část – navržení opatření na redukci problémových lokalit, vytvoření
  tematických okruhů akčních plánů
  • Etapa 3: Dopracování a projednání –dopracování generelu
  V Etapě 1 jsou shrnuty výchozí údaje, rozbor stavu, analýzy problémových míst a možností a
  uvedeny dosavadní záměry v oblasti dopravních sítí.
  Etapa 2 představuje souhrn opatření, reagujících na nedostatky a problémová místa, a to
  prostřednictvím dosud sledovaných i nově navržených opatření. Jsou vytvořeny tematické
  okruhy akčních plánů pro snazší realizaci navrhovaných opatření.
  Etapa 3 je dopracováním generelu.
  
  1.4 Výchozí podklady
  
  1.4.1 Územní plán hl. m. Prahy
  Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy je základním dokumentem, který formuluje koncepci
  rozvoje města. Platný územní plán byl schválen v roce 1999 s účinností od 1. 1. 2000 a platí ve
  znění následných změn a úprav vydaných vyhláškami, resp. opatřeními obecné povahy a
  výjimkou částí zrušených soudem.
  1.4.2 Metropolitní plán
  Metropolitní plán bude novým územním plánem hlavního města Prahy. Jeho pořizování bylo
  zahájeno v roce 2012. Systém územního plánování v Praze bude Metropolitním plánem
  upraven tak, aby reagoval na výzvy 21. století. V červnu 2018 byl návrh Metropolitního plánu
  zveřejněn, v současné době se vypořádávají připomínky.
  1.4.3 Plán udržitelné mobility – Polaď Prahu
  Plán udržitelné mobility Prahy a okolí (P+ Polaď Prahu) je klíčovým plánem hl. m. Prahy, který
  řeší analýzu a vývoj dopravy a městské mobility. Je zároveň základním koncepčním
  dokumentem pro oblast dopravy a dopravní infrastruktury, a to jak individuální, tak hromadné,
  motorové i bezmotorové. Dokument nahrazuje dosavadní Zásady dopravní politiky hl. m. Prahy
  z roku 1996.
- Strana 15
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  15
  
  V rámci Plánu udržitelné mobility je zpracován rozsáhlý zásobník opatření. Řada opatření je
  plošná. Z konkrétních infrastrukturních opatření s přímým vztahem k území městské části Praha
  5 lze uvést následující:
  
  • 128 Bezbariérové zpřístupnění stanice metra Jinonice
  • 129 Bezbariérové zpřístupnění stanice metra Radlická
  • 167 Nové spojení 2 (Metro S)
  • 183 Oprava Barrandovského mostu
  • 231 Oprava Jiráskova mostu
  • 190 Oprava Palackého mostu
  • 160 Optimalizace trati Praha hl.n. - Praha-Smíchov
  • 213 Optimalizace trati Praha-Smíchov – Černošice (mimo)
  • 370 Optimalizace uzlu Barrandovský most a jeho rozvoj
  • 440 Propojení Nemocnice Motol s Vypichem
  • 585 Radlická radiála (projektová příprava)
  • 619 Rekonstrukce ulic Plzeňská a Vrchlického
  • 502 Snížení energetické náročnosti Zlíchovského tunelu
  • 632 Terminál Smíchov
  • 80 Tramvajová trať Dvorecký most
  • 21 Tramvajová trať Sídl. Barrandov – Holyně – Slivenec
  • 95 Tramvajová trať Vypich – Motol
  • 365 Vítězná – most Legií
  • 555 Západovýchodní cyklomagistrála (Smíchov – Vinohrady)
- Strana 16
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  16
  
  1.4.4 Studie a dokumentace
  Při zpracování Generelu dopravy jsou používány studie a dokumentace, poskytnuté
  zadavatelem:
  • Akční plán rozvoje cyklistické infrastruktury 2016-2017
  • Dopravní studie oblasti Pod Kesnerkou, Kroupova a Na Konvářce
  • Dopravně urbanistická studie náměstí 14. října a okolí
  • ÚS Nový Barrandov (A69 architekti, 12/2018)
  • Urbanisticko-krajinářská studie Vidoule (reaktor, 09/2018)
  • Motolské údolí: Plzeňská – Vrchlického a Plzeňská – Motol (A69 architekti, 2018)
  • Urbanistická studie Barrandov – Štěpařská (Architekti Headhand, 03/2018)
  • Revitalizace památkové zóny Buďánka (Lennox architekti, 2018)
  • Urbanistické a dopravní řešení přednádražního prostoru Smíchovské nádraží
  v návaznosti na studii dopravních uzlů Smíchov (A69 architekti, ETC, 2018)
  • Ověřovací studie – Ekodukt přes ulici K Barrandovu (KMS architects, 10/2018)
  • Studie Na Pláni (Break Point, 10/2017)
  • Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic (VHE a spol., 12/2016)
  • Vltavský břeh – analýza potenciálu a návrh rozvoje (A8000)
  • Studie proveditelnosti P+R na území MČ Praha 5 (Atelier DUK, 09/2016)
  • Ověřovací studie Smíchov – Plzeňská (Qarta architektura, 2015)
  • Studie využitelnosti oblasti Motolské skládky – cyklopark Praha 5 (SIDERIS, 12/2013)
  • Rozvaha o charakteru území MČ Praha 5 (12/2013)
  • Centrální Smíchov – ověřovací urbanistické studie (12/2011)
  • Ověřovací urbanistické studie Dívčí hrady (12/2011)
  • Křižovatka Plzeňská x Musílkova – dokumentace pro vydání společného povolení
  (Ateliér DUK, 05/2018)
- Strana 17
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  17
  
  1.4.5 Mapové podklady
  Základní datovou sadou mapových podkladů jsou vektorové vrstvy Geoportálu hl. m. Prahy –
  Opendata (zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy,
  www.geoportalpraha.cz).
  Pro zpracování Generelu dopravy byly dále použity rastrové mapové vrstvy Českého úřadu
  zeměměřického a katastrálního (
  www.cuzk.cz).
  Při práci byly používány mapové podklady maps.google.cz a mapy.cz.
  
  1.4.6 Ostatní podklady
  Při práci byly použity další podklady, dostupné v době zpracování (03/2020), především
  • Statistická data Českého statistického úřadu
  • Statistická data o dopravě, ročenky a dopravní model TSK
  • Statistická data o dopravě a dopravní model IPR Praha
  • Statistická data o dopravě, strategické dokumentace ROPID
  • Statistická data o dopravě Povodí Vltavy
  • Dopravní portál Gemos.cz (radary na území MČ Praha 5)
  • Strava Global Heatmap (www.strava.com)
  • Dílčí konzultace a výstupy dokumentace „Strukturální plán Městské části Praha 5“
  • Celoměstský projekt preference městské hromadné dopravy v Praze v letech 2016–
  2020 (MHMP, ROPID, DPP)
  • Citylogistika na území hl. města Prahy zabezpečována vodní dopravou (SUDOP
  PRAHA a.s., 2017)
  • Jednotná dopravní vektorová mapa – statistiky nehodovosti (
  www.jdvm.cz)
  • Generel cyklistické dopravy hl. města Praha
  Statistická data byla shromažďována v časovém rozmezí zpracování Generelu.
- Strana 18
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  18
  
  1.5 Dopravní politika hl. m. Prahy
  Dopravní politika hl. m. Prahy je formulována v Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy a navazuje
  na Strategický plán hl. m. Prahy z roku 2016. Společná vize mobility zní:
  Praha ve spolupráci s okolním regionem uplatňuje principy udržitelné mobility a orientaci na
  ekologicky šetrnější způsoby dopravy. Významně jsou omezeny negativní dopady individuální
  automobilové dopravy včetně dopadů na užívání veřejného prostoru, a to dosažením lepšího
  rozložení jednotlivých druhů dopravy a zvýšením její bezpečnosti i energetické účinnosti.
  Nově zpracovaná Dopravní politika hl. m. Prahy definuje sedm strategických cílů pro oblast
  dopravy:
  • Zvýšení prostorové efektivity dopravy
  • Snížení uhlíkové stopy
  • Zvýšení výkonnosti a spolehlivosti
  • Zvýšení bezpečnosti
  • Zvýšení finanční udržitelnosti
  • Zlepšení lidského zdraví
  • Zlepšení dostupnosti dopravy
  Strategické cíle Plánu mobility jsou dále rozpracovány prostřednictvím prioritních os až do
  konkrétních oblastí řešení:
  A. Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B. Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  C. Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D. Nová propojení pro různé druhy dopravy
  E. Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  F. Optimalizace zásobování města
  G. Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H. Zlepšení kvality veřejných prostranství
  I. Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
  J. Snížení prostorových nároků dopravy
  K. Snížení dopravní nehodovosti
- Strana 19
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  19
  
  L. Finanční udržitelnost dopravního systému
  M. Procesní podpora udržitelné mobility a efektivní správy města
  N. Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
  O. Ekonomický rozvoj města
  Na zásady dopravní politiky a prioritní osy navazují ostatní nástroje, jejichž pomocí je
  v konečném důsledku sestaven zásobník dopravních a infrastrukturních opatření.
  Dále je uveden seznam indikátorů tak jak jsou uvedeny ve strategickém plánu městské mobility
  P+ Polaď Prahu. Tyto indikátory vyjadřují hodnoty, kterých by mělo být dosaženo v rámci
  městského dopravního plánování.
  1.1 Podíl veřejné, pěší a cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce se zvýší ze 70 % na
  73 %
  1.2 Kapacita systému P+R v Praze a okolí se zvýší ze 4167 vozidel na 20 434 vozidel
  1.3 Podíl kolejové veřejné dopravy (metro, tramvaje,železnice) na počtu cestujících
  přepravených integrovanou veřejnou dopravou na území Prahy se zvýší z 67,29 % na
  72 %.
  1.4 Počet automobilů projíždějících přes centrální kordon se sníží z 530 na 464 tisíc denně
  1.5 Celková délka chráněných značených a doporučovaných cyklotras bude místo
  současných 173 km činit 260 km
  1.6 Počet vozidel v rámci carsharingu se navýší
  2.1 Emise těkavých organických látek z automobilové dopravy se budou snižovat
  2.2 Měrné emise skleníkových plynů z dopravy se budou snižovat
  2.3 Počet registrovaných vozidel s elektromotorem (čistě elektromobily) se zvýší z 1060 na
  56 000
  2.4 Počet autobusů s elektromotorem v provozu veřejné dopravy se zvýší ze 2 na 250
  3.1 Průměrná cestovní rychlost autobusů PID se zvýší z 25,2 km/h na 26 km/h
  3.2 Průměrné zpoždění autobusů PID na vjezdu ze Středočeského kraje do hlavního města
  Prahy se sníží
  3.3 Přesnost provozu vlaků PID se zvýší z 94 % na 96 %.
  3.4 Počet cestujících přepravených integrovanou veřejnou dopravou na území Prahy se
  zvýší z 1,26 mil. na 1,35 mil. denně.
  4.1 Počet zraněných a usmrcených chodců a cyklistů se sníží ze 732 na 650 ročně.
  4.2 Počet lehce zraněných při dopravních nehodách se sníží z 1951 na 1750 ročně.
  4.3 Počet usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách dle evidence Policie ČR
  se sníží ze 173 na 110 ročně.
  5.1 Podíl příjmů z dopravy na celkovém městském rozpočtu se zvýší ze 4,6 % na 6,6 %.
  5.2 Podíl úhrady ztráty z provozu veřejné dopravy na území hlavního města Prahy k jejím
  celkovým nákladům se sníží z 80 % na 75 %.
  5.3 Počet obyvatel s trvalým bydlištěm v Praze se zvýší z 1,280 mil. na 1,357 mil.
- Strana 20
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  20
  
  6.1 Plocha území s překročenými ročními imisními limity (v %) pro PM10 a PM2,5 (polétavé
  prachové částice) se sníží na 0 %.
  6.2 Plocha území s překročeným imisním limitem (v %) pro benzo(a)pyren se sníží z 54 %
  (hodnota 2016) na 0 %.
  6.3 Počet obyvatel trvale bydlících na území s překročenými imisními limity se sníží na 0.
  7.1 Podíl spojů realizovaných v pracovní den nízkopodlažními tramvajemi se zvýší z 52 %
  na 90 %.
  7.2 Podíl spojů realizovaných v pracovní den nízkopodlažními autobusy PID mimo Prahu v
  Pražské metropolitní oblasti se zvýší z 52 % na 80 %.
  7.3 Podíl bezbariérových stanic metra se zvýší ze 72 % na 95 % všech stanic.
  
  V průběhu zpracování a definic problémových okruhů byl kladen důraz na vazbu na Strategické
  cíle a sledované indikátory.
- Strana 21
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  21
  
  Tabulka 1.1 – Vzájemná souvislost prioritních os a strategických cílů z dopravní politiky
  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
  Preferování veřejné dopravy a rozvoj
  kolejové dopravy
  Provázanost veřejné dopravy s ostatními
  druhy dopravy
  Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních
  problémů v dopravní síti
  Nová propojení pro různé druhy dopravy
  Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  Optimalizace zásobování města
  Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní
  infrastruktury a veřejných prostranství pro
  Zlepšení kvality veřejných prostranství
  Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a
  uhlíkové stopy
  Snížení prostorových nároků dopravy
  Snížení dopravní nehodovosti
  Finanční udržitelnost dopravního systému
  Procesní podpora udržitelné mobility a
  efektivní správy města
  Udržitelný územní rozvoj Pražské
  metropolitní oblasti
  Ekonomický rozvoj města
  A B C D E F G H I J K L M N O
  1
  ZVÝŠENÍ PROSTOROVÉ EFEKTIVITY DOPRAVY 1 1 1 1 1
  2
  SNÍŽENÍ UHLÍKOVÉ STOPY 1 1 1 1 1
  3
  ZVÝŠENÍ VÝKONNOSTI A SPOLEHLIVOSTI 1 1 1 1 1
  4
  ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI 1 1 1 1
  5
  ZVÝŠENÍ FINANČNÍ UDRŽITELNOSTI 1 1 1 1 1
  6
  ZLEPŠENÍ LIDSKÉHO ZDRAVÍ 1 1 1 1 1 1
  7
  ZLEPŠENÍ DOSTUPNOSTI DOPRAVY 1 1 1 1 1
  STRATEGICKÝ CÍL
  PRIORITNÍ OSY
- Strana 22
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  22
  
  2 Demografické a územní údaje
  2.1 Údaje o řešeném území
  2.1.1 Územní a správní členění
  Městská část Praha 5 je jednotkou místní samosprávy statutárního města Prahy, jednou
  z 57 městských částí hl. m. Prahy. Je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem
  městské části.
  Městská část Praha 5 je součástí správního obvodu Praha 5 (kam spadá ještě městská část
  Praha-Slivenec), jednoho z 22 správních obvodů hl. m. Prahy.
  Rozloha městské části Praha 5 je 27,49 km
  2
  (což je cca 5,5 % rozlohy hl. m. Prahy). Dle ČSÚ je
  k 31.12 2018 v městské části hlášeno 86 432 trvale bydlících obyvatel (cca 6,6 % počtu
  obyvatel hl. m. Prahy).
  2.1.2 Katastrální členění
  Městská část Praha 5 se nachází na katastrálních územích:
  • Hlubočepy [728837]
  • Košíře [728764]
  • Motol [728951]
  • Radlice [728641]
  • Smíchov [729051]
  • částečně Jinonice [728730]
  • částečně Malá Strana [727091]
  • částečně Břevnov [729582]
- Strana 23
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  23
  
  2.1.3 Základní sídelní jednotky
  Řešené území je dále členěno do 72 základních sídelních jednotek (ZSJ). Jejich aktuální
  přehled uvádí přiložený seznam, a to včetně názvu katastrálního území, do kterého daná ZSJ
  spadá:
  
  Břevnov
  • U Ladronky
  Hlubočepy
  • Staré Hlubočepy
  • Pod Dívčími hrady
  • Zlíchov
  • Hlubočepy-nad nádražím
  • Klukovice
  • Pražská čtvrť-Na Žernovkách
  • Barrandov
  • Barrandov-ateliéry
  • Pražská čtvrť-západ
  • Holyně-východ
  • U Prokopského údolí
  • Barrandov I
  • Barrandov II
  • Barrandov III
  • Barrandov IV
  • Barrandov V
  • Barrandov VI
  • Barrandov VII
  • Lány-sever
  Jinonice
  • Waltrovka
  • Jinonice-Na rovinách
  • Jinonice-střed
  • Na Vidouli
  • Prokopské údolí
  • Nové Butovice-Radlická
  • Jinonice-u stadiónu
  • Jinonice-západ
  • Nová Ves-jih
  • Jinonice-Pod Vidoulí
  Košíře
  • Jinonická
  • Pod Vidoulí
  • Košíře-střed
  • Kavalírka
  • Vrchlického
  • Košíře-západ
  • Pod Kotlářkou
  • Kotlářka
  
  Malá Strana
  • Na Újezdě
  Motol
  • Na hliníku
  • Motol-západ
  • Motolská nemocnice
  • Homolka
  • Motol-u opravny
  Radlice
  • Staré Radlice
  • Dívčí hrady
  • Radlice-průmyslový obvod
  Smíchov
  • Na Černém vrchu
  • Malvazinka
  • Smíchov-jižní Radlická
  • Kesnerka
  • U malostranského hřbitova
  • Smíchov-za Andělem
  • Na Skalce
  • Smíchovské nádraží
  • Skalka
  • U Císařky
  • Klamovka
  • Na Hřebenkách
  • Zahrada Kinských
  • Pod zahradou Kinských
  • Arbesovo náměstí
  • Na bělidle
  • Smíchovský pivovar
  • U železničního mostu
  • Císařská louka
  • Dětský ostrov
  • Na bělidle-nábřeží
  • Smíchovský pivovar-nábřeží
  • U císařské louky
  • U Motolské nemocnice
  • Nový Zlíchov
- Strana 24
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  24
  
  Grafické znázornění rozložení výše uvedených ZSJ v řešeném prostoru je uvedeno
  v přiloženém kartogramu.
  
  Obrázek 2.1 – Základní sídelní jednotky MČ Praha 5
- Strana 25
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  25
  
  2.2 Údaje o obyvatelstvu
  2.2.1 Počet obyvatel
  Na území MČ Praha 5 žilo k 31.12.2018 celkem 86 432 obyvatel. Tato hodnota v sobě zahrnuje
  jak osoby hlášené k trvalému pobytu, tak i cizince s povolením k dlouhodobému pobytu.
  V celopražském srovnání se jedná o pátou nejlidnatější MČ, ve které žije 6,6 % z celkové
  pražské populace.
  Dlouhodobý vývoj počtů obyvatel v MČ Praha 5 je naznačen v přiloženém grafu, ze kterého je
  patrný růstový trend. Počty obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem jsou vždy vztaženy
  vždy k 31.12. daného roku. Počty obyvatel v roce 2011 jsou navázány na výsledky SLDB 2011,
  a není proto srovnatelný s předchozími roky.
  
  Obrázek 2.2 – Počet obyvatel v MČ Praha 5
  Mezi lety 2011 a 2018 vzrostl počet obyvatel MČ Praha 5 vzrostl o 5,3 tis., nárůst je spojen s
  vyšší migrací, vyšší porodností a nižší úmrtností.
  Základní demografické údaje za jednotlivá katastrální území, která spadají do MČ Praha 5, jsou
  uvedeny v přiložené tabulce. Počty obyvatel jsou vztaženy k 31.12.2018.
  
  Počet obyvatel
  Rozloha
  Hustota zalidnění
  abs.
  %
  (km
  2
  )
  (ob/km
  2
  )
  Břevnov
  0
  0,0
  0,01
  0
  Hlubočepy
  23 094
  26,7
  6,07
  3 805
  Jinonice
  6 053
  7,0
  5,46
  1 108
  Košíře
  15 310
  17,7
  3,23
  4 745
  Malá Strana
  1 131
  1,3
  0,07
  16 933
  Motol
  3 837
  4,4
  3,19
  1 201
  Radlice
  1 922
  2,2
  2,42
  794
  Smíchov
  35 085
  40,6
  7,05
  4 976
  MČ Praha 5
  86 432
  100,0
  27,50
  3 143
  Tabulka 2.1 – Katastrální území – demografické údaje
- Strana 26
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  26
  
  Grafické znázornění počtů obyvatel dle katastrálního území MČ Praha 5 uvádí přiložený
  kartogram.
  
  Obrázek 2.3 – Katastrální území – počet obyvatel k 31.12.2018
  
  Počty obyvatel v úrovni ZSJ v řešeném prostoru jsou uvedeny v dalším kartogramu, a to opět
  vztažené k datové základně 31.12.2018.
- Strana 27
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  27
  
  Obrázek 2.4 – Základní sídelní jednotky – počet obyvatel k 31.12.2018
  
  Nejvyšší počty obyvatel jsou v ZSJ v KÚ Smíchov, Hlubočepy a Košíře. Nejvyšší počet obyvatel
  6160 (rok 2018) má ZSJ Arbesovo náměstí.
- Strana 28
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  28
  
  2.2.2 Struktura obyvatel
  Struktura obyvatelstva rozdělená do tří základních věkových skupin a její vývoj za posledních
  12 let je pro MČ Praha 5 uveden v přiloženém grafu.
  
  Obrázek 2.5 – Základní věkové skupiny, MČ Praha 5
  
  Vyšší naděje na dožití má za následek postupné zvyšování podílu nejstarší věkové skupiny na
  celkové populaci. Tento obecný trend dokládá výše uvedený graf pro MČ Praha 5, ze kterého je
  patrný rychlejší růst podílu nejstarší věkové skupiny. Postupné stárnutí populace také dokládá
  průměrný věkem, který na se území MČ Praha 5 za posledních 12 let navýšil z hodnoty 40,4 let
  na 41,0 let.
  
  V další tabulce je uvedeno srovnání základních věkových skupin a průměrného věku mezi MČ
  Praha 5, hlavním městem Prahou a Českou republikou k roku 2018.
  
  0-14 let
  15-64 let
  65 a více let
  Průměrný věk
  MČ Praha 5
  15,8 %
  67,4 %
  16,8 %
  41,0
  hl. m. Praha
  15,8 %
  65,3 %
  18,9 %
  41,9
  ČR
  15,8 %
  65,0 %
  19,2 %
  42,2
  Tabulka 2.2 – Srovnání věkového složení obyvatelstva
  
  Výše sledované územní celky se shodují v procentuálním zastoupením nejmladší věkové
  skupiny. MČ Praha 5 ovšem vykazuje oproti celopražským a celorepublikovým hodnotám
  výrazně nižší zastoupení nejstarší věkové skupiny oproti skupině produktivního věku. Právě
  rozvoj bytové výstavby v řešeném území má za následek stěhování zde mladších rodin. Tato
  skutečnost má za následek, že v MČ Praha 5 žije v průměru mladší populace, než jaká je
  evidována v hodnotách průměru hlavního města a České republiky.
- Strana 29
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  29
  
  2.2.3 Pohyb obyvatel
  Z níže uvedené tabulky je patrné, že v každém roce za posledních 12 let se v MČ Praha 5
  narodilo více těch, než kterých zemřelo. Taktéž počet lidí, kteří se do MČ Praha 5 přistěhovali
  ve většině ročních případů převyšuje ty vystěhovalé. Tyto skutečnosti mají za následek
  postupný růst počtů obyvatel v MČ Praha 5.
  
  Počet obyvatel
  k 31.12.
  Narození
  Zemřelí
  Přistěhovalí
  Vystěhovalí
  Přírůstek / úbytek
  přirozený
  stěhováním
  celkový
  2007
  82 062
  927
  715
  6 646
  5 300
  212
  1 346
  1 558
  2008
  83 573
  962
  702
  6 347
  5 096
  260
  1 251
  1 511
  2009
  84 303
  961
  740
  5 603
  5 094
  221
  509
  730
  2010
  84 103
  983
  713
  5 154
  5 624
  270
  -470
  -200
  2011
  81 161
  921
  734
  4 209
  4 541
  187
  -332
  -145
  2012
  81 443
  967
  780
  4 869
  4 774
  187
  95
  282
  2013
  80 931
  886
  708
  4 294
  4 984
  178
  -690
  -512
  2014
  82 159
  979
  683
  5 280
  4 348
  296
  932
  1 228
  2015
  82 630
  1 015
  712
  4 681
  4 513
  303
  168
  471
  2016
  84 165
  999
  694
  5 647
  4 417
  305
  1 230
  1 535
  2017
  85 276
  1 026
  650
  5 267
  4 532
  376
  735
  1 111
  2018
  86 432
  1 069
  741
  5 427
  4 599
  328
  828
  1 156
  Tabulka 2.3 – Pohyb obyvatel v MČ Praha 5
  
  Změny počtu obyvatel mezi roky 2018 a 2011 v úrovni katastrálního území uvádí další
  kartogram. Nejvíce lidí přibylo v KÚ Smíchov a Jinonice. Ve všech KÚ došlo k růstu, pouze
  v KÚ Malá Strana je zaznamenán mírný pokles. Z hlediska relativní změny počtu obyvatel došlo
  k nejvyššímu rozvoji v KÚ Jinonice a to zejména díky intenzivní rezidenční výstavbě.
  Katastrální území
  počet obyvatel
  2018
  změna 2011-2018
  absolutní
  relativní
  Hlubočepy
  23 094
  889
  4 %
  Jinonice
  6 053
  1 410
  23 %
  Košíře
  15 310
  871
  6 %
  Malá Strana
  1 131
  -115
  -10 %
  Motol
  3 837
  251
  7 %
  Radlice
  1 922
  86
  4 %
  Smíchov
  35 085
  1 825
  5 %
  Tabulka 2.4 – Absolutní a relativní změna počtu obyvatel v MČ Praha 5
- Strana 30
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  30
  
  Obrázek 2.6 – Změna počtu obyvatel mezi roky 2018 a 2011
- Strana 31
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  31
  
  2.2.4 Demografická prognóza
  Hl. m. Praha
  ČSÚ vydal v listopadu 2019 novou demografickou projekci pro všechny kraje, navazuje přitom
  na poslední projekci obyvatelstva celé České republiky střední varianty z listopadu 2018.
  Krajská projekce obyvatelstva byla zpracována kohortně-komponentní metodou podle jednotek
  věku. Při zpracování projekce byla uvažována jak přirozená složka reprodukce (porodnost,
  úmrtnost), tak složka mechanická (migrace). Výsledek projekce pro hlavní město uvádí
  přiložený graf.
  
  Obrázek 2.7 – Vývoj počtů obyvatel – hl. m. Praha; zdroj ČSÚ
  
  V roce 2030 by měl počet pražské populace již překročit 1,4 mil. hranici, oproti současnému
  stavu by se měl zvýšit počet obyvatel Prahy o 10 %.
- Strana 32
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  32
  
  MČ Praha 5
  Pro demografickou prognózu řešené oblasti byla využita Demografická studie SO Praha 5
  z června 2017. Prognóza budoucího vývoje populace ve studii využívá kohortně-komponentní
  metodu, která vychází ze stávající věkové struktury obyvatel dle pohlaví a jednotek věku,
  přičemž každá jednotka věku se vyznačuje svou specifikou úmrtností, porodností a migrací.
  Demografická studie řešila území SO Prahy 5, tedy oproti Generelu dopravy rozšířeném o KÚ
  Slivenec.
  Pro adekvátní území MČ Praha 5 byl celkový vývoj počtů obyvatel z původní prognózy očištěn o
  obyvatele KÚ Slivenec, taktéž byly vývoj populace aktualizován na základě reálných hodnot
  z roku 2018, který demografická studie původně prognózovala. Vývoj počtů obyvatel ve střední
  variantě do roku 2030 uvádí přiložený graf.
  
  Obrázek 2.8 – Vývoj počtů obyvatel – MČ Praha 5; zdroj Demografická studie SO Praha 5
  
  V roce 2030 by měl počet obyvatel MČ Praha 5 dosáhnout stotisícové hranice, tedy oproti
  stávajícímu stavu by mělo dojít k nárůstu o 15 %. Nejvyšší přírůstek by měl být v oblastech
  Hlubočepy, Košíře, Jinonice, Radlice a v jižní části Smíchova.
- Strana 33
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  33
  
  2.3 Koncentrace obyvatel, zdroje a cíle dopravy
  2.3.1 Rezidenti
  Koncentraci obyvatel lze prezentovat ve formě hustoty zalidnění v jednotlivých ZSJ, tedy počtu
  osob žijících na 1 km
  2
  , jak je uvedeno v dalším kartogramu.
  
  Obrázek 2.9 – Hustota obyvatelstva v ZSJ – zdroj data ČSÚ
  
  Jedná se tedy o počet obyvatel hlášených v ZSJ k trvalému pobytu což může vykazovat určité
  zkreslení hlášené trvalé versus skutečné místo pobytu. Toto zkreslení může být výraznější
  zejména ve větších městech. Proto byl údaj o hustotě obyvatel dle oficiálních statistik počtu
  obyvatel srovnán s výsledky průzkumu lokalizačních dat mobilních operátorů (Big data), které si
  nechal zpracovat Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Na dále uvedeném obrázku
- Strana 34
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  34
  
  je zobrazena hustota obyvatel (rezidentů) ve 2-3 h ráno v ZSJ na území městské části. Je
  patrné, že oba zdroje informací o hustotě osídlení se poměrně dobře shodují. Data z průzkumu
  dat od mobilních operátorů vykazují mírně vyšší hustotu obyvatel v jižní části MČ.
  Všechna dále uváděná data od mobilních operátorů se vztahují k pracovním dnům.
  
  Obrázek 2.10 – Hustota obyvatelstva v ZSJ – zdroj průzkum IPR dle operátorů
  
  Nejvyšší koncentrace obyvatel je zaznamenána podél ulice Štefánikova a Nádražní a dále
  podél ulice Plzeňská a Lidická, kde je hustá činžovní zástavba. Z výše uvedeného je patrné, že
  vysoká koncentrace obyvatel je směřována i do oblastí sídlištního typu, jako je sídliště
  Barrandov nebo sídliště Homolka.
- Strana 35
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  35
  
  2.3.2 Pracující
  Pro lokalizaci oblastí s vyšší koncentrací pracovních míst lze využít data pořízená z proběhlého
  monitoringu přítomného obyvatelstva analýzou zbytkových lokalizačních dat mobilních
  operátorů (Big data), které si nechal zpracovat Institut plánování a rozvoje hlavního města
  Prahy.
  Obrázek 2.11 – Hustota obyvatel pracujících v ZSJ – zdroj průzkum IPR dle operátorů
  
  Z monitoringu vyplývá, že vysoká četnost pracovních míst je soustředěna do oblasti kolem
  Anděla, kde se nachází velké množství kancelářských i obchodních komplexů. V bezprostřední
  blízkosti stanice metra Radlická má sídlo ČSOB, ve kterém pracuje přes 4 500 zaměstnanců.
  Další kancelářský komplex Avenir Business Park se nachází vedle OC Galerie Butovice a v
  těsné blízkosti přírodního parku Prokopské údolí. Významným zaměstnavatelem v MČ Praha 5
  je Fakultní nemocnice v Motole, která dává práci 6 000 pracovníkům. V blízkosti fakultní
  nemocnice se nachází Nemocnice Na Homolce, která zaměstnává 1 800 pracovníků.
  Významným cílem cest za prací jsou také Filmové ateliéry Barrandov.
- Strana 36
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  36
  
  2.3.3 Návštěvníci
  Jedná se o atraktivitu území mimo jako cíle přepravní poptávky mimo práce a bydlení. Většinou
  se jedná o návštěvu obchodních center úřadů, lékaře, školských zařízení apod, příp. o pracovní
  (služební) cesty mimo vlastní pracoviště. Z analýza této položky v datech mobilních operátorů
  vyplývá vysoká atraktivita oblasti centrální části Smíchova, nemocnice Motol a nákupní a
  administrativní oblast v západní části Jinonic.
  Obrázek 2.12 – Hustota obyvatel navštěvujících ZSJ – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 37
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  37
  
  Obchod
  Mezi největší obchodní centra na území MČ Praha 5 patří OC Nový Smíchov a OC Galerie
  Butovice.
  Budova OC Nový Smíchov se nachází v blízkosti severního východu ze stanice metra Anděl na
  lince B, centrum je také obsluhováno tramvajovou a autobusovou dopravou. Přes 100 obchodů
  se rozkládá na ploše 85 000 m
  2
  . Parkovací plocha centra nabízí místo pro 2000 automobilů.
  Měsíčně toto OC navštíví 1,8 mil. osob. Jedná se o jedno z nejvíce navštěvovaných OC
  v Praze.
  OC Galerie Butovice je dostupné automobilem z ulic Radlická a Jeremiášova. Od stanice metra
  B Nové Butovice je centrum přístupné pěšky za přibližně 7 minut. Nákupní centrum nabízí
  zhruba stovku obchodů na ploše 51 500 m
  2
  .
  
  Vzdělání
  Na území MČ Praha 5 se nachází 20 základních škol, 5 gymnázií, 7 středních odborných škol, 3
  střední odborná učiliště, 1 vyšší odborná škola a 1 konzervatoř. Rozmístění vzdělávacích
  zařízení odpovídá hustotě obyvatel.
  
  Obrázek 2.13 – Školy v MČ Praha 5
- Strana 38
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  38
  
  2.3.4 Tranzit
  Tranzitní vztahy byly zjištěny na základě výsledků dopravního modelu Prahy zpracovaného TSK
  a IPR.
  Diagram zobrazující přepravní vztahy tranzitující přes MČ Praha 5 jsou uvedeny v přílohové
  části P.2, konkrétně strana 7-12.
  Hlavní tranzitní vztahy přes území MČ v IAD jsou mezi ulicí K Barrandovu a Jižní spojkou
  v širším slova smyslu tedy mezi D5 a centrální/východní částí Prahy, případně ČR. Dále mezi
  Strahovským tunelem a Jižní spojkou, tedy v rámci Městského okruhu. V neposlední řadě pak
  mezi Strahovským tunelem a Strakonickou, jedná se tedy o tranzit sever – jih, a to jak v rámci
  Prahy, tak i relevantních vztahů v ČR např. D8 – D4. Území tedy přenáší významné tranzitní
  zatížení jak v rámci Prahy, tak i ČR. Z pohledu tranzitu z okolních katastrálních území přes MČ
  je významný tranzit Stodůlky – Břevnov a Stodůlky Vinohrady/Nové Město.
  Ve výhledu lze očekávat obdobné směrování i intenzitu tranzitu. Část tranzitní dopravy z ulice
  K Barrandovu převezme Radlická radiála. Detailněji jsou tranzitní vazby popsány v rámci
  přílohové části „Kartogramy“ v příloze 7 a 8.
  
  2.3.5 Souhrn
  Z uvedených analýz vyplývá, že oblast s nejvyšší přepravní poptávkou zdrojových a cílových
  cest, je centrální část Smíchova s hustou zástavbou činžovních domů, významnými obchodními
  centry, úřady a komerčně-administrativními centry. Těžištěm této lokality je křižovatka Anděl.
  Dalším centrem přepravní poptávky je nemocnice Motol a dále oblast Jinonic a Barrandova.
  Oblastí prochází významné tranzitní vztahy ze směru západ – východ (např. D5 – D11) i ze
  směru sever – jih (např. D8 – D4).
- Strana 39
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  39
  
  3 Širší vztahy, základní dopravní charakteristiky a vazby
  3.1 Nadřazené dopravní sítě
  Městská část Praha 5 je vstupní branou do hl. m. Prahy od jihu a západu. Přes řešené území
  jsou vedeny části nadřazené celostátní dopravní infrastruktury. Jedná se především o sítě:
  • Železnice: přes území městské části Praha 5 je do Prahy přiveden 3. tranzitní železniční
  koridor od (Německa) Chebu a Plzně v pokračování dále do železniční stanice Praha
  hlavní nádraží. Železniční trať 170 (171) je celostátní tratí, zařazenou do systému TEN-
  T, je zároveň součástí Rýnsko-dunajského koridoru pro nákladní dopravu RFC 9.
  Významným bodem pro osobní dopravu je železniční stanice Praha-Smíchov.
  • Silnice a dálnice: přes území městské části Praha 5 jsou zaústěny do centra hl. m.
  Prahy dálnice D4 (Německo po silnici I/4 –) Písek/Strakonice – Praha a dálnice D5
  Německo – Plzeň – Praha (evropská trasa E50). Z pohledu hl. m. Prahy je tato síť
  doplněna městským okruhem.
  • Vnitrozemská vodní cesta: tok řeky Vltavy přes území městské části Prah 5 v úseku
  Třebonice – Mělník spadá do kategorie vodních cest mezinárodního významu třídy IV.
  Součástí této trasy je veřejný přístav Praha – Smíchov.
  3.2 Poloha městské části Praha 5 v celoměstském dopravním systému
  Městská část Praha 5 tvoří jihovýchodní výseč širšího centra hl. m. Prahy. Zaujímá důležitou
  polohu mezi jihozápadním okrajem (Řepy, Zličín, Stodůlky, Řeporyje, Slivenec, Lochkov, Velká
  Chuchle, Radotín a Zbraslav) a centrem hlavního města. Rozhodující návazné vazby na
  sousední městské části v celoměstském dopravním systému jsou zajišťovány prostřednictvím
  následujících spojnic:
  • Železnice: základní radiální příměstskou spojnicí je trať 170/171, na které se ve vlacích
  PID vyskytuje téměř 30 tisíc cestujících denně; velká část z nich přestupuje v železniční
  stanici Praha-Smíchov na jiné druhy MHD.
  • Metro: linka B napojuje podstatnou část „západního města“, je nosnou páteří systému
  MHD. Průměrný denní objem cestujících je však zhruba dvojnásobný ve směru na
  centrum (úsek Anděl – Karlovo náměstí), než na západ hlavního města (úsek Jinonice –
  Nové Butovice).
  • Tramvaje: nejsilnější vazba je tradičně radiálně na centrum, a to přes Palackého most a
  most Legií a rovněž tangenciálně ve směru na Malou Stranu. Na západní straně je
  prostřednictvím tramvajové tratě v Plzeňské ulici napojeno sídliště Řepy.
  • Nadřazené komunikační sítě: územím městské části Praha 5 jsou tradičně vedeny
  radiální vazby od západu a jihu; zatímco směr od jihu (D4) je koncentrován po ul.
  Dobříšská/Strakonická, tak směr od západu (D5) se „rozlévá” po území městské části
  ulicemi Plzeňská/Vrchlického a Radlická, případně oblastí mezi nimi. Distribuci dopravy
  v oblasti širšího centra Prahy zajišťuje Městský okruh.
- Strana 40
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  40
  
  4 Dopravní výkony a jejich rozložení v čase
  4.1 Hlavní přepravní vazby – dojížďka
  Dále je uvedena intenzita dojížďky do výše identifikovaných hlavních center přepravní poptávky
  na MČ Praha 5 dle průzkumu IPR z dat mobilních operátorů.
  Motolská nemocnice je významným centrem dojížďky jak v rámci Prahy, tak i Středočeského
  kraje, a to nejen pro návštěvníky, ale i pro zaměstnance nemocnice. Nemocnice Motol má 6000
  zaměstnanců.
  
  Obrázek 4.1 – Dojížďka, návštěvníci, Motolská nemocnice – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 41
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  41
  
  Obrázek 4.2 – Dojížďka, pracující, Motolská nemocnice – zdroj průzkum IPR dle operátorů
  
  Obrázek 4.3 – Dojížďka, návštěvníci, Smíchov – centrum – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 42
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  42
  
  Obdobný atrakční obvod jako Motolská nemocnice má i obchodní a administrativní centrum
  Smíchova. Přitahuje návštěvníky nejen ze sousedních MČ, ale i mimopražské. O víkendu je
  návštěvnost mírně nižší. Zaměstnanci do této lokality dojíždějí zejména z Prahy,
  mimopražských je minimum.
  
  Obrázek 4.4 – Dojížďka, pracující, Smíchov – centrum – zdroj průzkum IPR dle operátorů
  
  Obrázek 4.5 – Dojížďka, návštěvníci, Jinonice – západ – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 43
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  43
  
  Dojížďka do západní části Jinonic, kde je kromě administrativních objektů i OC Butovice, je
  převážně z KÚ Stodůlky. Obdobná je i oblast dojížďky zaměstnanců.
  
  Obrázek 4.6 – Dojížďka, pracující, Jinonice – západ – zdroj průzkum IPR dle operátorů
  
  Obrázek 4.7 – Dojížďka, návštěvníci, Barrandovské ateliéry – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 44
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  44
  
  Oblast dojížďky návštěvníků a zaměstnanců Barrandovských ateliérů není příliš rozsáhlá.
  Převažují v ní zejména sousední ZSJ na území Hlubočep.
  
  Obrázek 4.8 – Dojížďka, pracující, Barrandovské ateliéry – zdroj průzkum IPR dle operátorů
  
  Z hlediska dojížďky, tedy cest majících cíl (práce, nákupy, lékař apod.) na Praze 5 se jeví
  minimálně stejně významné přepravní vazby Prahy 5 s oblastí Stodůlek a Řep jako s centrální
  částí města. Významné jsou i vztahy mezi MČ a obcemi bývalého okresu Praha-západ (nyní SO
  ORP Černošice).
  Naopak z hlediska vyjížďky, tedy cest majících zdroj (bydliště) na Praze 5, je nejvýznamnějším
  cílem centrální část města, dále Letiště VH, oblast Stodůlek, Michle a Nuslí. Viz následující
  obrázky, kde byla zobrazena vyjížďka pro ZSJ s nejvyšším počtem obyvatel, v rámci tří KÚ
  s nejvyšším počtem obyvatel.
  Obecně je atrakční obvod vyjížďky menší než u dojížďky, což je vzhledem k atraktivitě hlavního
  města logické.
- Strana 45
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  45
  
  4.2 Hlavní přepravní vazby – vyjížďka
  Arbesovo náměstí
  Košíře-střed
  Barrandov V
  
  Obrázek 4.9 – Vyjížďka, pracující – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 46
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  46
  
  Arbesovo náměstí
  Košíře-střed
  Barrandov V
  
  Obrázek 4.10 – Vyjížďka, návštěvníci – zdroj průzkum IPR dle operátorů
- Strana 47
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  47
  
  4.3 Stávající výkony dopravy dle módů
  Postupný nárůst dopravního výkonu ve veřejných prostředcích v rámci Prahy prezentuje
  přiložený graf. Veškeré veřejné dopravní módy se vyznačují růstem dopravní nabídky, kdy za
  posledních deset let došlo k navýšení dopravního výkonu u metra o 12 % u tramvají o 10 %,
  u autobusů o 17 % a u vlaků o 35 %. Jak je však z grafu patrné nejvyšší relativní růst výkonu
  u vlaků je vzhledem k jejich zastoupení i nejnižší absolutní. Nejvyšší absolutní růst dopravního
  výkonu zaznamenala autobusová doprava.
  
  Obrázek 4.11 – Vývoj dopravního výkonu – veřejná doprava, zdroj TSK
  
  Dopravní výkon silniční dopravy je vztažen k průměrnému pracovnímu dni a je uváděn bez
  autobusů MHD. Graf uvádí průběh celkového dopravního výkonu motorových vozidel, přičemž
  součástí grafu je dopravní výkon pouze za osobní automobily, které tvoří cca 91 % z celku. Za
  posledních 10 let narostl výkon na pražské silniční síti o 8 %.
  
  Obrázek 4.12 – Vývoj dopravního výkonu – silniční doprava, zdroj TSK
- Strana 48
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  48
  
  Dělba přepravní práce motorové dopravy je v Praze zastoupena z 59 % hromadnou dopravou
  a z 41 % dopravou automobilovou. Jedná se o bilanci cest za pracovní den v roce 2016, která
  vychází z průzkumů provedených v období 2014-2016. Z daného průzkumu vyplývá i dělba
  přepravní práce pro všechny způsoby dopravy (motorové a nemotorové), viz přiložený graf.
  
  Obrázek 4.13 – Dělba přepravní práce
  
  Nejvíce cest po Praze je uskutečněno v rámci systému hromadné dopravy, potom následuje
  přeprava automobily a pěší chůze.
- Strana 49
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  49
  
  4.4 Intenzita silniční dopravy
  Sčítání automobilové dopravy na území Prahy zajišťuje Technická správa komunikací (TSK). Ta
  disponuje veřejnou databází intenzit silniční dopravy, kterou sleduje v několika základních
  dopravních módech na vybrané hlavní komunikační síti. Výsledky sčítání k pracovnímu dni roku
  2018 jsou pro oblast MČ Praha 5 prezentovány v následujících kartogramech.
  4.4.1 Osobní automobily
  
  Obrázek 4.14 – Počty osobních automobilů – na síti sledované TSK
- Strana 50
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  50
  
  4.4.2 Pomalá vozidla
  Do skupiny pomalých vozidel patří nákladní vozidla (včetně dodávek) a autobusy mimo MHD.
  Data jsou uvedena na vybrané hlavní komunikační síti, sledované TSK.
  
  Obrázek 4.15 – Počty pomalých vozidel – na síti sledované TSK
- Strana 51
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  51
  
  4.4.3 MHD
  Počty tramvají a autobusů MHD jsou převzaty z linkových jízdních řádů. Data jsou uvedena na
  vybrané hlavní komunikační síti, sledované TSK.
  
  Obrázek 4.16 – Počty tramvají a autobusů MHD – na síti sledované TSK
- Strana 52
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  52
  
  4.5 Variace dopravy
  Roční variace cyklistické dopravy je poměrně výrazná a odpovídá ročnímu období. V jarních a
  letních měsících jsou intenzity cyklistické dopravy v Praze nejvyšší.
  
  Obrázek 4.17 – Roční variace cyklodopravy, 2018 podle cyklosčítačů, Praha, zdroj TSK
  
  Průběh denní variace cyklistické dopravy uvádí další graf. Jedná se o data ze sčítacího systému
  Totem. V pracovních dnech je nejintenzivnější provoz cyklistů dosahován ve špičkových časech
  7-8 a 17-18. O víkendu cyklisté nejčastěji vyjíždějí v časech 10-17.
  
  Obrázek 4.18 – Denní variace cyklodopravy, zdroj eco-visio.net
- Strana 53
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  53
  
  Dále je uvedena roční variace automobilové dopravy dle ročenky TSK. Jako průměrné měsíce
  se dají označit únor a říjen. Pro informaci o variaci dopravy na území MČ Prahy 5, byly využity
  sčítače poskytující online výstupy a archivující historická data. Pro zjištění průměrných hodnot
  byly vytaženy údaje o denní variaci ve vybraném dni v 02/2019,10/2019,02/2020. Byla volena
  data mimo termíny jarních prázdnin. Výslednou hodnotou variace je průměr z těchto tří měření a
  součet za oba směry. Z analýzy byly vyloučeny ty sčítače, které nevykazovaly ve špičkové
  hodině vyšší hodnotu měření než 100 automobilů/hod.
  Dále je uveden přehled vybraných sčítačů a výsledné variace. Vysokých intenzit i variace špička
  sedlo dosahuje ulice Peroutkova. Vysokých intenzit, a naopak nízké variace dosahuje ulice
  Radlická.
  
  Obrázek 4.19 – Roční variace automobilové dopravy, 2018, Praha, zdroj TSK
- Strana 54
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  54
  
  Obrázek 4.20 – Automatické sčítače, ze kterých byla vyhodnocována denní variace
  
  Obrázek 4.21 – Denní variace automobilové dopravy, sčítače MČ Praha 5
- Strana 55
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  55
  
  Dále jsou porovnány variace dle vyhodnocovaných sčítačů v MČ Praha 5 s hodnotami variací
  dle TP 189 a s hodnotami variací pro celou Prahu dle dat TSK. U variací pro MČ Praha 5 se
  jedná o součet hodnot variací pro výše uvedené sčítače převedený na relativní hodnoty.
  V analýze nejsou, z důvodu nedostatku dat, vyšší měrou zastoupeny významné komunikace
  s vyššími intenzitami s vyšším podílem hospodářské dopravy. Pokud by tyto komunikace byly
  zahrnuty, byla by variace mezi uvedenými hodnotami ze sčítačů a celopražským průměrem.
  Oproti celorepublikovým hodnotám variace je patrný posun variace přibližně o hodinu, a nižší
  rozdíl mezi ranní a odpolední špičkou.
  
  Obrázek 4.22 – Denní variace automobilové dopravy, MČ Praha 5, Praha, TP 189
- Strana 56
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  56
  
  4.6 Predikce vývoje přepravních výkonů
  Predikce přepravních výkonů v řešené oblasti byla stanovena na základě dat poskytnutých
  z dopravního modelu Prahy. Střednědobý výhled byl zpracován organizací TSK a dlouhodobý
  výhled organizací IPR. Předpokládaný rozvoj počtu obyvatel a pracovních příležitostí a jeho
  dopady na přepravní poptávku jsou popsány v kapitole 5.5. Dalším významným prvkem pro
  vývoj dopravních výkonů v hlavních módech je rozvoj dopravní infrastruktury. A to jak na území
  MČ, tak i okolní. V horizontu výpočtů dopravního modelu je uvažováno na silniční síti s realizací
  Radlické radiály, Břevnovské radiály a dokončením obou okruhů MO i PO. Z pohledu veřejné
  dopravy je v dopravním modelu uvažován zejména Dvorecký most a prodloužení TT do Holyně.
  Po realizaci těchto zásadních staveb, i dalších dílčích opatření může dojít ve vzdáleném
  výhledu (2050) ke snížení dopravního výkonu v automobilové dopravě na území MČ přibližně
  na hodnoty z roku 2008. Do roku 2030 je však předpokládán růst výkonu přibližně o 7 % oproti
  stávajícím hodnotám.
  Naopak ve veřejné dopravě je předpokládán růst výkonu ve vzdáleném výhledu přibližně
  o 20 % oproti stávajícím hodnotám. Na vývoji výkonů se podílí také rozvoj rezidenčních a
  komerčních ploch v území a jeho vliv na přepravní poptávku.
  Dále je uveden graf dosavadního vývoje přepravního výkonu dle ročenek TSK mezi lety 2008-
  2015 pro celou Prahu a výhledový vývoj přepravního výkonu pro Prahu 5 mezi lety 2015-2050,
  který byl odečten z kartogramů zatížení dopravního modelu pro klíčové komunikace na území
  MČ. Vlastní zátěžové kartogramy dopravního modelu tvoří přílohu této zprávy, konkrétně strany
  1-6 v Příloze P.2
  
  Obrázek 4.23 – Předpokládaný vývoj přepravního výkonu
- Strana 57
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  57
  
  5 Analýza hlavních rozvojových oblastí
  5.1 Hlavní rozvojové plochy z pohledu územního plánu
  Porovnáním ploch návrhu a rezervy Územního plánu hl. m. Prahy a stávajícího využití území
  byly vytipovány hlavní rozvojové plochy, které dosud nejsou naplněny (event. jsou v současné
  době postupně naplňovány). Jde především o plochy obytné a smíšené, které změní nároky na
  dopravní infrastrukturu ve svém okolí. Plochy jsou rozděleny do tří kategorií:
  • A – plochy smíšeného využití velkého rozsahu s výrazným celoměstským rozvojovým
  potenciálem a s vyšším koeficientem podlažních ploch,
  • B – rozsáhlejší plochy obytného a smíšeného využití se středním koeficientem
  podlažních ploch,
  • C – významnější plochy obytného a smíšeného využití lokálního významu.
  
  Obrázek 5.1 – Hlavní rozvojové plochy
- Strana 58
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  58
  
  Následující tabulka shrnuje základní popis a možnosti dopravního napojení na nadřazené
  dopravní sítě.
  
  Označení
  Název oblasti
  Popis
  Dopravní napojení
  A1
  Smíchov City
  Smíchov City představuje všeobecně
  smíšené území a smíšené území
  městského jádra. Na plochách má
  vzniknout kancelářské, obchodní a
  rezidenční centrum včetně
  návaznosti na nový dopravní
  terminál v oblasti Smíchovského
  nádraží. Projekt Smíchov City
  zahrnuje přes 200 tisíc m2 ploch
  s předpokladem dle různých zdrojů
  okolo 2000-3500 nových obyvatel a
  4000-9000 nových pracovních míst.
  • VHD: železnice, metro,
  tram, bus – terminál
  Smíchovské nádraží
  • Komunikace: Městský
  okruh, Nádražní
  A2
  Smíchovské nádraží
  – Lihovar
  Všeobecně smíšené území mezi
  ulicemi Nádražní a Strakonická,
  s charakterem zástavby městského
  typu až kompaktní zástavby
  městského typu.
  • VHD: železnice, metro,
  tram, bus – terminál
  Smíchovské nádraží
  • Komunikace: Nádražní,
  Strakonická
  A3
  Waltrovka
  Waltrovka představuje všeobecně
  smíšené území na ploše téměř
  170 tis. m2, které je z velké části již
  dobudováno. Nová zástavba
  obsahuje jak kancelářské plochy, tak
  bytové a rodinné domy, občanskou
  vybavenost a plochy pro rekreaci.
  • VHD: železnice, metro, bus
  – terminál Jinonice
  • Komunikace: Radlická
  (Jinonická, Peroutkova)
  A4
  Pražská čtvrť
  Všeobecně smíšené a všeobecně
  obytné plochy – nová městská
  obytná čtvrť s občanskou
  vybaveností.
  • VHD: bus, výhled tramvaj
  • Komunikace: K Barrandovu
  B1
  Smíchov (Grafická)
  Smíšené plochy a plochy smíšené
  městského jádra
  • VHD: bus (tramvaj)
  • Komunikace: Plzeňská
  (Holečkova)
  B2
  Klamovka
  Plochy všeobecně smíšené a
  všeobecně obytné
  • VHD: tramvaj (bus)
  • Komunikace: Plzeňská,
  Vrchlického
  B3
  Na Zatlance
  Všeobecně obytná plocha
  • VHD: metro, bus
  • Komunikace: (Ostrovského)
  B4
  Šmukýřka /
  Pod Vidoulí
  Plochy všeobecně smíšené a
  všeobecně obytné
  • VHD: bus (železnice)
  • Komunikace: (Musílkova)
  B5
  Radlice
  Zvláštní komplexy občanské
  vybavenosti – administrativní centra
  podél ul. Radlická z velké části již
  dobudována
  • VHD: metro, tram (bus)
  • Komunikace: Radlická
- Strana 59
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  59
  
  Označení
  Název oblasti
  Popis
  Dopravní napojení
  B6
  Nové Butovice
  Smíšená zástavba podél budoucí
  Radlické radiály a souběžných
  komunikací
  • VHD: bus (metro)
  • Komunikace: Radlická,
  výhled Radlická radiála
  B7
  Jinonice
  Převážně zvláštní komplexy
  občanské vybavenosti
  • VHD: metro, bus
  • Komunikace: Radlická,
  výhled Radlická radiála
  B8
  Sídliště Barrandov
  Všeobecně smíšené plochy –
  dostavba podél ul. K Barrandovu
  • VHD: bus, tramvaj
  • Komunikace: K Barrandovu
  (Slivenecká)
  C1
  Nemocnice Na
  Homolce
  Všeobecně smíšené plochy
  • VHD: bus
  • Komunikace:
  (Roentgenova, Weberova)
  C2
  Podbělohorská
  Všeobecně smíšené plochy
  • VHD: bus
  • Komunikace:
  Podbělohorská
  C3
  U Klikovky
  Plochy čistě obytné
  • VHD: bus
  • Komunikace:
  Podbělohorská
  C4
  Hřebenka
  Plochy čistě obytné
  • VHD: bus, tramvaj
  • Komunikace:
  Podbělohorská
  C5
  Buďánka
  Všeobecně smíšené plochy
  • VHD: bus, tramvaj
  • Komunikace: Plzeňská
  C6
  Holečkova
  (Sacre Coeur)
  Plochy všeobecně obytné
  • VHD: bus
  • Komunikace: (Holečkova)
  C7
  Na Pláni
  Plochy všeobecně obytné a čistě
  obytné
  • VHD: bus
  • Komunikace: Radlická
  (U Santošky)
  C8
  Laurová
  Všeobecně smíšené plochy
  • VHD: bus, tramvaj
  • Komunikace: Radlická
  C9
  Nad Konvářkou
  Všeobecně smíšené plochy, plochy
  sportu a rekreace
  • VHD: bus
  • Komunikace: Radlická (Na
  Konvářce, Pod Kesnerkou)
  Pozn.: Uvedeno je přímé napojení ploch na místní komunikace I. třídy; přímé napojení na komunikace II.
  třídy je uvedeno v závorce.
  Tabulka 5.1 – Přehled hlavních rozvojových ploch
- Strana 60
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  60
  
  5.2 Změny a úpravy územního plánu
  Územní plán je živým dokumentem s řadou neustálých změn a úprav. V mnoha případech
  vedou ke zvýšení míry využití území. Často jde o územně méně rozsáhlé záměry, ale
  s potenciálním rizikem významného dopadu na dopravní systém, především na kapacitu
  křižovatek.
  
  Obrázek 5.2 – Otisk úprav územního plánu – změna míry využití území
  
  Vzhledem k tomu, že stav městského dopravního modelu nemusí k datu svého zpracování
  obsahovat všechny tyto změny a úpravy, je vhodné každý takový záměr ověřit z dopravního
  hlediska samostatně již při jeho plánování.
  Vyšší riziko možného negativního dopadu je především v oblastech s již dnes vysoce
  saturovanými dopravními sítěmi. Prakticky se jedná například o oblast Barrandova (křižovatky
  na ul. K Barrandovu) nebo potenciálně oblast severozápadně od FN Motol (rezerva územního
  plánu – napojení do ul. Kukulova s kapacitními problémy, výhledově doplněná o tramvajovou
  trať).
- Strana 61
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  61
  
  5.3 Dopady rozvojových ploch do dopravního systému
  Každá z ploch musí být odpovídajícím způsobem napojena na nadřazené dopravní sítě, a to jak
  individuální, tak veřejnou dopravou. Z pohledu koncepce městského plánování to znamená
  jednak odpovídající napojení z hlediska kapacity, ale též z hlediska spolehlivosti.
  
  Označení
  Název oblasti
  Popis
  A1
  Smíchov City
  Plocha potenciálně dobře napojená na stávající dopravní sítě.
  Výhodou je napojení na dvě stanice metra (Anděl, Smíchovské
  nádraží), rizikem však je potenciální špičkové přetížení dopravního uzlu
  Smíchovské nádraží.
  A2
  Smíchovské
  nádraží – Lihovar
  Plocha potenciálně dobře napojená na stávající dopravní sítě.
  Rizikem je potenciální špičkové přetížení dopravního uzlu Smíchovské
  nádraží.
  A3
  Waltrovka
  Plocha dobře napojená na dopravní sítě; plocha je již v současné době
  téměř naplněna, k rozvoji dochází ve východní části podél ul. Radlická.
  Plocha je potenciálem pro prodloužení tramvajové tratě Radlická –
  Jinonice.
  A4
  Pražská čtvrť
  Realizace rozsáhlého obytného souboru „na zelené louce“ je vhodné
  doplnit o nové napojení na ul. K Barrandovu. Praktickou podmínkou
  pro obsluhu lokality je prodloužení tramvajové tratě Sídliště Barrandov
  – Slivenec. Rizikem je potenciální špičkové přetížení ul. K Barrandovu.
  B1
  Smíchov
  (Grafická)
  Plocha napojená na stávající dopravní sítě; dostupnost VHD lze zlepšit
  doplněním tramvajové zastávky. Rizikem je potenciální špičkové
  přetížení ul. Holečkova.
  B2
  Klamovka
  Plocha dobře napojená na stávající dopravní sítě.
  B3
  Na Zatlance
  Plocha dobře napojená na stávající dopravní sítě; dostupnost VHD lze
  zlepšit doplněním autobusové zastávky (směr z centra).
  B4
  Šmukýřka /
  Pod Vidoulí
  Plocha nevhodně napojená na stávající dopravní sítě pouze ul.
  Musílkova; vhodné doplnit další napojení celé oblasti na silniční síť;
  zlepšení obsluhy VHD lze prostřednictvím železnice (posun zast. Praha-
  Cibulka).
  B5
  Radlice
  Plocha dobře napojená na stávající dopravní sítě; po realizaci Radlické
  radiály může dojít k odlehčení okolní infrastruktury.
  B6
  Nové Butovice
  Plocha potenciálně dobře napojená na komunikační sítě (zejména po
  realizaci Radlické radiály); dostupnost VHD lze posílením bus a
  vhodným napojením na metro Nové Butovice.
  B7
  Jinonice
  Plocha potenciálně dobře napojená na komunikační sítě (zejména po
  realizaci Radlické radiály); dostupnost VHD metrem ze stanice
  Jinonice. Plocha je potenciálem pro prodloužení tramvajové tratě
  Radlická – Jinonice.
  B8
  Sídliště Barrandov
  Plocha dobře napojená na stávající dopravní sítě.
  Tabulka 5.2 – Komentář k hlavním rozvojovým plochám
- Strana 62
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  62
  
  5.4 Rozvojová území z pohledu přepravní poptávky
  Z pohledu počtu obyvatel, který je vázán na rozvoj ploch k bydlení i počtu pracovních míst,
  potažmo na rozvoj komerčních ploch, je předpokládán nejvýznamnější růst v oblasti jižní části
  Smíchova, kde je plánován projekt Smíchov City. Další významnou rozvojovou lokalitou je
  západní část sídliště Barrandov (Pražská čtvrť).
  
  Obrázek 5.3 – Přepravní poptávka 2030-2015 (os/24h), zdroj: dopravní model TSK
  
  Predikce přepravních výkonů v řešené oblasti byla stanovena na základě dat poskytnutých
  z dopravního modelu hl. m. Prahy. Vývoj přepravní poptávky je vázán na rozvoj území.
  Z výstupu dopravního modelu TSK, který je uveden na obrázku „Přepravní poptávka 2030-2015
- Strana 63
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  63
  
  (os/24h)“ je patrný nejvýznamnější výhledový růst přepravní poptávky právě v rozvojových
  lokalitách Smíchovského nádraží a západní oblasti sídliště Barrandov. Dále je předpokládán
  významnější růst přepravní poptávky v oblasti Jinonic, Radlic a Motola. Předpokládaný pokles
  obyvatel vyznačený na obrázku je oproti růstu velmi nízký. Většinou se jedná pouze o několik
  desítek obyvatel mezi lety 2015-2030.
  
  5.5 Hlavní rozvojové plochy dle přepravní prognózy
  Dále je uveden přepokládaný vývoj počtu obyvatel a pracovních míst v ZSJ na území MČ Praha
  5 ve střednědobém výhledu. Data pocházejí z dopravního modelu Prahy, který je zpracován a
  spravován TSK a IPR.
  Z pohledu počtu obyvatel, který je vázán na rozvoj ploch k bydlení i počtu pracovních míst, který
  je vázán na rozvoj komerčních ploch, je předpokládán nejvýznamnější růst v oblasti jižní části
  Smíchova, kde je plánován projekt Smíchov City. Další významnou rozvojovou lokalitou je
  západní část sídliště Barrandov.
  Vývoj přepravní poptávky je vázán na rozvoj území. Z výstupu dopravního modelu TSK, který je
  uveden na obrázku „Přepravní poptávka 2030-2015 (os/24h)“ je patrný nejvýznamnější
  výhledový růst přepravní poptávky právě v rozvojových lokalitách Smíchovského nádraží a
  západní oblasti sídliště Barrandov. Dále je předpokládán významnější růst přepravní poptávky
  v oblasti Jinonic, Radlic a Motola. Předpokládaný pokles obyvatel vyznačený na obrázku je
  oproti růstu velmi nízký. Většinou se jedná pouze o několik desítek obyvatel mezi lety 2015-
  2030.
- Strana 64
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  64
  
  Obrázek 5.4 – Počet obyvatel 2030-2015, zdroj: dopravní model TSK
- Strana 65
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  65
  
  Obrázek 5.5 – Počet pracovních míst 2030-2015, zdroj: dopravní model TSK
- Strana 66
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  66
  
  Obrázek 5.6 – Přepravní poptávka 2030-2015 (os/24h), zdroj: dopravní model TSK
  
  Dopravní model potvrzuje největší očekávanou přepravní poptávku v plochách identifikovaných
  jako kategorie A a dále zvýšenou přepravní poptávku v místě rozsáhlejších ploch kategorie B.
- Strana 67
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  67
  
  6 Prognóza vývoje dopravy a dopravního zatížení
  6.1 Obecně
  Predikce přepravních výkonů v řešené oblasti byla stanovena na základě dat poskytnutých
  z dopravního modelu hl. m. Prahy.
  Dopravní model je matematickou simulací dopravních toků, umožňující testování dopravních
  opatření a dále tvorbu dopravních prognóz na základě změn rozložení obyvatel či pracovních
  příležitostí.
  Dopravní model obsahuje informace o dopravní nabídce, kterou reprezentuje dopravní
  infrastruktura a její parametry (kapacita, rychlost atd.). Dále jsou v dopravním modelu obsaženy
  informace o přepravní poptávce, kterou reprezentují přepravní objemy v jednotlivých módech
  pro osobní a/nebo nákladní dopravu, vázané na tzv. zóny, které slouží jako zdroj či cíl cest pro
  určitou oblast dopravního modelu. Přepravní poptávku v dopravním modelu ovlivňují informace
  např. o obyvatelstvu, výrobě, socioekonomických charakteristikách atp. Hlavním výstupem
  dopravního modelu je dopravní zatížení, přepravní objemy a výkony a další odvozené
  indikátory. Změnami vstupních parametrů jak na straně přepravní poptávky, tak i dopravní
  nabídky, lze modelovat jejich dopady na dopravu i výhledové scénáře.
  Dopravní model Prahy je zpracován za pomoci speciálního software VISUM. Jedná se o
  multimodální dopravní model, tedy popisuje jak IAD, tak VHD a možné interakce mezi těmito
  módy.
  Dopravní model Prahy je spravován organizacemi TSK a IPR.
  Střednědobý výhled byl zpracován organizací TSK a dlouhodobý výhled organizací IPR.
  Předpokládaný rozvoj počtu obyvatel a pracovních příležitostí a jeho dopady na přepravní
  poptávku jsou popsány v analytické části. Dalším významným prvkem pro vývoj dopravních
  výkonů v hlavních módech je rozvoj dopravní infrastruktury. A to jak na území MČ, tak i okolní.
  V horizontu výpočtů dopravního modelu je uvažováno na silniční síti s realizací Radlické radiály,
  Břevnovské radiály a dokončením obou okruhů MO i SOKP. Z pohledu veřejné dopravy je
  v dopravním modelu uvažován zejména Dvorecký most a prodloužení TT do Holyně. Po
  realizaci těchto zásadních staveb, i dalších dílčích opatření může dojít ve vzdáleném výhledu
  (2050) ke snížení dopravního výkonu v automobilové dopravě na území MČ přibližně na
  hodnoty z roku 2008. Do roku 2030 je však předpokládán růst výkonu přibližně o 7 % oproti
  stávajícím hodnotám.
  Naopak ve veřejné dopravě je předpokládán růst výkonu ve vzdáleném výhledu přibližně
  o 20 % oproti stávajícím hodnotám. Na vývoji výkonů se podílí také rozvoj rezidenčních a
  Vlastní zátěžové kartogramy dopravního modelu tvoří přílohu P.2 této části (strana 1 až 6).
- Strana 68
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  68
  
  6.2 Prognóza vývoje hromadné dopravy (základní stav)
  Dále je uveden komentář ke kartogramům dopravního modelu Prahy, kde jsou zobrazeny
  objemy dopravy v osobách/den pro roky 2015, 2030 a 2040. Kartogramy tvoří přílohovou část
  generelu. Na rozdíl od IAD, kde je ve vzdálenějších časových horizontech patrná možná
  stagnace až pokles výkonu, u VD dochází ke stabilnímu růstu.
  Nejvíce zatíženým dopravním systémem na území MČ Praha 5 je metro B, kde dochází k růstu
  ze stávajících 100-135 tis. os/den na výhledových 120-160 tis. os/den, k roku 2040. Významně
  zatížená je také tramvajová trať v Plzeňské ulici, kde se stávající zatížení pohybuje mezi 20-38
  tis. os/den. Ve výhledu, k roku 2040 lze očekávat růst zatížení na 26-44 tis. os/den.
  Nejvýznamnější zatížení v autobusové dopravě je v Kukulově ulici. I v tomto případě je dle
  dopravního modelu předpokládán růst, a to ze současných 15-30 tis. os/den na výhledových
  16-33 tis. os/den. Důvodem růstu objemů přepravy u výše uvedených staveb je zejména růst
  globální poptávky po veřejné dopravě, který není přímo zapříčiněn významnými opatřeními na
  infrastruktuře či provozním konceptu.
  U tramvajové trati v ulici k Barrandovu je však růst zapříčiněn kromě globálního růstu i
  opatřeními na infrastruktuře. Konkrétně se jedná o prodloužení tramvajové trati do Holyně a
  realizaci Dvoreckého mostu. Růst dopravního zatížení je předpokládán ze současných 40 tis.
  os/den na výhledových 46 tis. os/den.
  V současnosti jako i ve výhledu je dominantním tranzitním proudem ve veřejné dopravě vztah
  na trase linky metry B Jinonice – Anděl. Další významné tranzitní vztahy ve veřejné dopravě
  jsou ve směru Jihozápad Radotín/Malá Chuchle a pokračující dále do centra Prahy, zejména ve
  směru Praha 1 a 2. Nezanedbatelný je také tangenciální vztah Jinonice/Butovice –
  Braník/Krč/Hodkovičky/Modřany a Dále vztahy Malá Strana/Břevnov a Malá Chuchle/Radotín –
  Braník/Krč/Modřany. Intenzivní tranzitní vztahy na jihu městské části mezi vltavskými břehy
  svědčí o potřebnosti záměru Dvoreckého mostu. Kartogramy tranzitních vztahů jsou uvedeny
  v přílohách P.2 strana 7-10.
- Strana 69
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  69
  
  6.3 Prognóza vývoje individuální dopravy (základní stav)
  Dále je uveden komentář ke kartogramům dopravního modelu Prahy, kde jsou zobrazeny
  objemy dopravy ve vozidlech/den pro roky 2015, 2030 a 2040. Kartogramy tvoří přílohovou
  část generelu.
  Ve stávajícím stavu je nejvíce zatíženou silniční komunikací na území MČ Praha 5 Strahovský
  tunel a tunel Mrázovka. Vyto stavby jsou součástí vnitřního silničního okruhu. Jejich zatížení se
  pohybuje mezi 70-80 tis. vozidel/den. Toto zatížení se výrazněji nezmění ani ve výhledových
  stavech do roku 2040.
  Dále jsou významně zatíženy silnice směřující radiálně do centra města. Ve stávajícím stavu se
  jedná zejména o ulice Plzeňská 25-35 tis. voz/den, K Barrandovu 45-50 tis. voz/den a Radlická
  20-25 tis. voz/den. Ve výhledu, zejména z důvodu realizace Radlické radiály dojde k
  výraznému poklesu zatížení zejména na Radlické, Plzeňské a Vrchlického a hlavní zatížení cest
  z do centra města převezme Radlická radiála, kde se bude zatížení pohybovat v roce 2030-40
  okolo 45-55 tis. voz/den.
  V roce 2040 je ve zpracovaných kartogramech uvažováno zprovoznění Břevnovské radiály.
  Hlavním důsledkem na silniční síti MČ Praha bude výrazné snížení intenzit na ulici Kukulova a
  to až o 9 tis. voz/den. Na další pokles zatížení v radiálních vztazích na území MČ Praha 5
  nebude mít Břevnovská radiála podstatný vliv. Významný potenciál k převzetí radiálních vazeb
  na území MČ Praha 5 naopak prokázala Radlická radiála.
- Strana 70
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  70
  
  7 Komunikační síť a individuální automobilová doprava
  7.1 Struktura silniční sítě
  7.1.1 Nadřazená komunikační síť
  Nadřazená komunikační síť je tvořena Městským okruhem (MO), Silničním okruhem kolem
  Prahy (SOKP) a radiálami.
  
  Zdroj:
  www.tsk-praha.cz
  Obrázek 7.1 – Nadřazená komunikační síť
  
  Tato síť není dosud dobudována. Na území městské části Praha 5 je dokončen Městský okruh
  a Strakonická radiála (ve směru od D4). Citelně však chybí zejména Radlická radiála, jejíž
  absence znamená rozptýlení zátěže na nižší síť místních komunikací – městských tříd
  (Radlická, Plzeňská, ale dále např. též Peroutkova).
  Menší vliv na dopravní systém Prahy 5 bude mít i Břevnovská radiála.
- Strana 71
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  71
  
  7.1.2 Hlavní a vedlejší komunikační síť
  Kategorizace komunikací je zpracována na základě Územně analytických podkladů hl. m. Prahy
  (2016).
  Místní komunikace se podle § 6 zákona č. 13/1997 Sb. (zákon o pozemních komunikacích) a
  § 3 vyhlášky č. 104/1997 Sb. (vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích)
  rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
  • místní komunikace I. třídy jsou zejména rychlostní místní komunikace a dále dopravně
  nejvýznamnější sběrné komunikace,
  • místní komunikace II. třídy jsou obvykle dopravně významné sběrné komunikace, často
  s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí; spojují části města navzájem
  nebo napojují části města na pozemní komunikaci vyšší třídy nebo kategorie,
  • místní komunikace III. třídy jsou obslužné komunikace běžně přístupné provozu
  motorových vozidel a umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů,
  • místní komunikace IV. třídy jsou komunikace nepřístupné provozu silničních motorových
  vozidel nebo komunikace, na kterých je umožněn smíšený provoz (například
  samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech,
  podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.).
  Komunikace I. třídy jsou tvořeny především městským okruhem (Barrandovský most – Tunel
  Mrázovka – Strahovský tunel). Ve vztahu k centru města jsou dále dostředné radiální
  komunikace Barrandovská radiála, Strakonická + Nádražní (s propojením U Královské louky a
  Moulíkova) + Svornosti + Zborovská + Janáčkovo nábřeží, Radlická, Plzeňská + Vrchlického +
  Duškova (s propojením ul. Tomáškova) a Štefánikova + Újezd + Vítězná. Radiální komunikace
  jsou propojeny v centrální části Smíchova okruhem ulic V Botanice, Kartouzská, Ostrovského,
  Vltavská a Hořejší nábřeží. Nadřazená komunikační síť je doplněna tangenciálními místními
  komunikacemi I. třídy Kukulova + Bucharova a Podbělohorská + Prachnerova + Pod stadiony +
  Turistická.
- Strana 72
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  72
  
  Zdroj: ÚAP hl. m. Prahy
  Obrázek 7.2 – Kategorie místních komunikací na územíMČ Praha 5
  
  Komunikační síť místních komunikací II. třídy propojuje části města (například Řeporyjská +
  Karlštejnská + Puchmajerova + Klikatá + Jinonická + Peroutkova + Na Václavce + U Santošky +
  Ostrovského, Holečkova + Zapova + Švédská + Na Hřebenkách + Turistická, Pod Kotlářkou +
  Weberova + Roentgenova + V Úvalu) a dále obsahuje komunikace, napojující místní části na
  nadřazenou komunikační síť (oblast Cibulky, Kesnerky, Žvahova, Hlubočep, Barrandova či
  sídliště Barrandov).
- Strana 73
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  73
  
  7.2 Doplňující analýzy sítě místních komunikací
  7.2.1 Analýza přechodů pro chodce
  Síť místních komunikací I. a II. třídy na území městské části Praha 5 byla prověřena z hlediska
  prostorového uspořádání dílčích prvků – křižovatek a přechodů pro chodce – a to především
  v místech, kde nebyla identifikována žádná výhledová opatření.
  Nedostatky byly zjištěny z pohledu rizik pro pěší v místech, kde je nutné přecházet 3 a více
  jízdních pruhů po přechodu pro chodce bez světelného signalizačního zařízení. Jedná se
  zejména o oblasti:
  • přechod ul. Podbělohorská (Pod Lipkami)
  • přechod ul. Podbělohorská (Mošnova)
  • přechod ul. Plzeňská (Holečkova)
  • přechod ul. Strakonická (Pod Tratí) – západ
  • přechod ul. Strakonická (Pod Tratí) – východ
  • Úprava přechodu ul. U Santošky
  • Úprava přechodu ul. Karlštejnská (Záluské)
  • Úprava přechodu ul. Nepomucká (Pod Školou)
  • Úprava přechodu ul. Drtinova (Victora Huga)
  Řešením může být doplnění světelného signalizačního zařízení nebo ostrůvků.
  Úprava křižovatky Podbělohorská x Pod Stadiony je navržena z důvodu přechodu pro pěší přes
  3 jízdní pruhy a dále nevhodné poloze autobusové zastávky Podbělohorská vůči křižovatce.
  
  7.2.2 Analýza dopravních poměrů v křižovatkách
  Dále byly identifikovány křižovatky, v nichž může potenciálně docházet k rizikovým situacím:
  • křižovatka Štěpařská x Voskovcova – křižovatka dvou pohledově přímých ulic, přičemž
  hlavní silnice odbočuje; při přímém průjezdu je nutné dát přednost vozidlům z jiných
  směrů; možné je přinejmenším doplnění ostrůvků ve vedlejších směrech (pro optické
  zvýraznění vjezdu do křižovatky z vedlejší silnice), event. přestavbu na okružní
  křižovatku
  • křižovatka Karlštejnská x Klikatá x Puchmajerova – poměrně rozlehlá a obtížně
  přehledná křižovatka (resp. soustava dvou křižovatek) o celkem šesti větvích; řešením je
  doplnění kruhového objezdu
- Strana 74
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  74
  
  Zdroj: Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic (VHE a spol., s.r.o., 12/2016)
  Obrázek 7.3 – Možná úprava křižovatky Karlštejnská x Klikatá
  
  Kromě toho bylo identifikováno opatření dle územního plánu, které může potenciálně zhoršit
  poměry na křižovatce ulic Jinonická x Peroutkova:
  • propojení Peroutkova – Jinonická – jedná se o propojení ulic, zanesené v Územním
  plánu hl. m. Prahy, a tím pádem je znázorněno i ve výhledových kartogramech
  dopravního modelu.
- Strana 75
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  75
  
  7.2.3 Analýza dostupnosti území
  Na základě analýzy dostupnosti území byly identifikovány 4 oblasti se ztíženým přístupem (a to
  buď kapacitně nebo parametricky):
  • Napojení oblasti Šmukýřka (ul. Na Pomezí) – oblast zhruba 1 km
  2
  rezidenční zástavby
  včetně stále rostoucích obytných projektů je napojena poměrně komplikovaně prakticky
  pouze jednou křižovatkou na síť místních komunikací (Plzeňská x Musílkova);
  doporučeno je doplnění alespoň jednoho vjezdu/výjezdu z lokality. Ulice Na Pomezí
  bude však zachována, dle požadavku MČ jednosměrná, vyjma MHD a IZS. Ve výhledu
  je tedy možné uvažovat alternativní řešení zlepšení přístupu do lokality.
  • Napojení oblasti Bulovka (ul. Od Vysoké) – oblast vilové zástavby i vícepodlažních
  panelových domů napojená na ul. Peroutkova kolem vstupu do mateřské školy; řešením
  může být nové propojení ulic Mikšovského a Od Vysoké (délka cca 160 m), případně
  v kombinaci se zavedením jednosměrného provozu
  • Napojení oblasti Žvahov (ul. Prosluněná) – oblast vilové zástavby napojená na ul. Na
  Zlíchově podjezdem pod železniční tratí (zúžení na 1 jízdní pruh, výškové omezení
  3,1 m); zúžení na 1 jízdní pruh je i ze směru od Hlubočep (ul. Pod Žvahovem); v oblasti
  se zároveň nachází základní škola
  • Napojení oblasti rokle (ul. Pod Habrovou) – slepá ulice, napojená světelně řízenou
  křižovatkou nevhodného tvaru K Barrandovu x Barrandovská; řešením může být
  prodloužení ul. Pod Habrovou až do ul. Slavínského, což by umožnilo zjednodušení
  křižovatkových pohybů a zvýšení kapacity křižovatky; délka napojení do ul. Slavínského
  cca 510 m (alternativně ul. Švábova cca 300 m) při poměrně vysokém sklonu cca 10 %
  
  7.3 Plánované záměry na silniční síti
  7.3.1 Radlická radiála + návazné sběrné komunikace
  Nejvýznamnější plánovanou stavbou, která se nachází na území městských částí Praha 5 a
  Praha 13, je bezpochyby Radlická radiála. Ta propojuje dálnici D0 (Pražský okruh) a dálnici D5
  s centrem města (ul. Dobříšská – městský okruh).
  V současné době je v provozu část v úseku dálnice D0 – ul. Bucharova (Rozvadovská
  spojka). V přípravě je navazující úsek o délce cca 5,5 km (z toho zhruba polovina délky
  v tunelu).
- Strana 76
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  76
  
  Zdroj: www.radlickaradiala.cz
  Obrázek 7.4 – Situace Radlické radiály
  
  7.3.2 Břevnovská radiála
  Na území městské části Praha 5 se částečně nachází další z důležitých městských silničních
  staveb – Břevnovská radiála. Jedná se o mezikřižovatkový úsek Slánská – Vypich.
  7.3.3 Podolský most
  MPP obsahuje v návrhu nové silniční propojení mezi ul. Nádražní a Podolská (Praha 4) –
  Podolský most.
  7.3.4 Dvorecký most
  MPP obsahuje v návrhu nové silniční propojení mezi Zlíchovským tunelem a ul. Jeremenkova
  (Praha 4) – Dvorecký most.
- Strana 77
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  77
  
  Zdroj: www.iprpraha.cz
  Obrázek 7.5 – Návrh nových mostů v MPP
- Strana 78
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  78
  
  7.4 Nehodovost
  7.4.1 Obecný trend
  Každoroční statistiky dopravních nehod nejen v Praze, ale i v celé ČR jsou tragické a
  dlouhodobě výrazně zaostávají za vývojem v evropských motoristicky vyspělých zemí. Na
  silnicích ročně umírají stovky osob a desetitisíce dalších jsou těžce a lehce zraněny. Počet
  nehod roste i s přibývajícím provozem.
  
  Tabulka 7.1 – Počet dopravních nehod, zranění a relativní nehodovost v Praze 2010 - 2018
  (Zdroj: Ročenka 2018 – UDI TSK.)
  *relativní nehodovost = počet nehod připadající na jeden milion ujetých vozokm
  
  Obrázek 7.6 – Graf nehod, zranění a dopravního výkonu v Praze 1961 - 2018
  (Zdroj: Ročenka 2018 – UDI TSK.)
  
  počet % počet % počet % počet %
  1990 18 024 100 94 100 369 100 2 806 100
  2010 18 190 101 29 31 279 76 1 893 67
  2011 16 572 92 39 41 279 76 1 955 70
  2012 17 795 99 26 28 236 64 2 009 72
  2013 18 593 103 29 31 228 62 2 116 75
  2014 19 306 107 20 21 206 56 2 070 74
  2015 21 462 119 25 27 179 49 2 078 74
  2016 22 876 129 21 22 194 53 1 983 71
  2017 23 032 128 17 18 156 42 1 951 70
  2018 22 767 126 31 33 182 49 2 165 77
  316
  315
  2,6
  2,7
  3,1
  3,3
  3,2
  3,1
  2,5
  299
  300
  299
  299
  305
  Rok
  7,5
  100
  2,5
  304
  2,3
  301
  Celkem nehod
  Smrtelná zranění
  Těžká zranění
  Lehká zranění
  Relativní
  nehodovost
  Dopravní výkony
  (%)
- Strana 79
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  79
  
  7.4.2 Nehodovost v oblasti MČ Praha 5
  V rámci analýzy generelu dopravy pro MČ Praha 5 byly zpracovány výstupy ze statistického
  vyhodnocení nehod v jednotné dopravní vektorové mapě, dostupné na stránkách www.jdvm.cz.
  Tato aplikace je určena pro odborníky i pro veřejnost a je volně přístupná. Statistický přehled
  nehodovosti na vybrané pozemní komunikaci má pouze informativní charakter a byl použit jako
  analytický podklad.
  
  Druh nehody: Srážka s chodcem Zaznamenáno: 01.01.2010 – 01.01.2020
  Následek nehody: Usmrcení Lokalizace: Praha 5
  
  Obrázek 7.7 – Statistické vyhodnocení nehod s chodcem – usmrcení osob
- Strana 80
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  80
  
  Druh nehody: Srážka s chodcem Zaznamenáno: 01.01.2010 – 01.01.2020
  Následek nehody: Těžké zranění Lokalizace: Praha 5
  
  Obrázek 7.8 – Statistické vyhodnocení nehod s chodcem – těžké zranění
  
  Druh nehody: Srážka s chodcem Zaznamenáno: 01.01.2010 – 01.01.2020
  Následek nehody: Lehké zranění Lokalizace: Praha 5
  
  Obrázek 7.9 – Statistické vyhodnocení nehod s chodcem – lehké zranění
- Strana 81
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  81
  
  Druh nehody: Srážka vozidel Zaznamenáno: 01.01.2010 – 01.01.2020
  Následek nehody: Usmrcení Lokalizace: Praha 5
  
  Obrázek 7.10 – Statistické vyhodnocení nehod vozidel – usmrcení osob
  
  Druh nehody: Srážka vozidel Zaznamenáno: 01.01.2010 – 01.01.2020
  Následek nehody: Těžké zranění Lokalizace: Praha 5
  
  Obrázek 7.11 – Statistické vyhodnocení nehod vozidel – těžké zranění
- Strana 82
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  82
  
  Druh nehody: Srážka vozidel Zaznamenáno: 01.01.2010 – 01.01.2020
  Následek nehody: Lehké zranění Lokalizace: Praha 5
  
  Obrázek 7.12 – Statistické vyhodnocení nehod vozidel – lehké zranění
  
  Z analýzy nehodovosti vyplývá, že nejvíce dopravních nehod v oblasti MČ Praha 5 je podél ul.
  Plzeňská, Radlická a ulice Dobříšská až k Barrandovskému mostu. Dalším ohniskem nehod je
  možno označit území Smíchova, kde se jedná o velkou koncentraci VHD a pěších. Nejvyšší
  počet zraněných za období 10 let je evidováno s lehkým zraněním.
- Strana 83
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  83
  
  7.5 Dopravní zklidnění
  7.5.1 Opatření ke zklidnění dopravy
  Zklidňování dopravy je souborem opatření, která vedou k celkovému zvýšení bezpečnosti a
  snížení dopadů dopravy na své okolí, často na úkor rychlosti či plynulosti. Mezi opatření lze
  zahrnout i čistě restriktivní nástroje, jako zákazy vjezdu vybraných vozidel do vybraných oblastí
  (např. pěší zóna Anděl). Specifickým případem je omezení jízd pro nákladní automobily, platné
  na území centra Prahy.
  
  Zdroj: www.tsk-praha.cz
  Obrázek 7.13 – Plošné omezení jízdy nákladních automobilů
  
  Lokálními opatřeními jsou fyzické prvky, zpomalující dopravu zejména
  v místě kumulace většího počtu chodců či na nehodových místech –
  zpomalovací prahy, zvýšené přechody pro chodce, zúžení vozovky,
  šikany nebo okružní křižovatky.
  Mezi opatření ke zklidnění dopravy se řadí i psychologické prvky,
  realizované pomocí svislého nebo vodorovného značení. Mezi tato
  opatření lze zařadit i proměnné prvky, například kontrolní měření
  rychlosti nebo proměnné informační tabule.
- Strana 84
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  84
  
  7.5.2 Zklidnění Motolského údolí
  Podkladem pro tento záměr je urbanistická studie Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic
  Motolského údolí (A69 – architekti, 2017) a Plzeňská – Motol, proměna Motolského údolí (A69 –
  architekti, 2018). Záměr zklidnění poměrně výraznou formou mění dopravní poměry významné
  městské třídy. Představuje však velmi zajímavou cestu ke zlepšení životních podmínek
  v dotčené oblasti.
  Vzhledem k zásadním potenciálním dopadům na dopravní systém byl tento záměr posouzen
  prostřednictvím dopravního modelu, a to jak pro stávající stav nadřazené komunikační sítě, tak
  pro stav s dobudováním Radlické radiály.
  
  7.5.3 Zklidnění oblasti Jinonic
  V souvislosti s přípravou Radlické radiály byla zpracována Studie možností dopravního
  zklidnění oblasti Jinonic (VHE a spol., s.r.o., 12/2016). Cílem zklidnění je omezení průjezdu
  tranzitní dopravy ve sledované oblasti (minimálně v oblasti ulic Karlštejnská + Pod Vidoulí), a to
  při zachování současného konceptu čtyřramenného rondelu nové křižovatky Řeporyjská na
  Radlické radiále.
- Strana 85
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  85
  
  8 Posouzení kapacitních rizik silniční sítě
  8.1 Liniové kapacitní nedostatky komunikační sítě
  S ranní dopravní špičkou, která začíná po sedmé hodině, se začínají také v řešeném území
  objevovat první kongesce. Pravidelně vznikají zejména V Kukulově ulici kolem motolského
  nemocničního areálu ve směru na Břevnov, v Plzeňské ulici v oblasti Kavalírka ve směru do
  centra a dále pak v Radlické ulici. Doprava postupně nabírá na intenzitě a kolem osmé hodiny
  se tvoří další kolony od Barrandovského mostu do Dobříšské ulice ve směru na Anděl.
  
  Obrázek 8.1 – Zdržení provozu během ranní špičky, zdroj Google Maps
  
  V centrální oblasti Smíchova se doprava značně komplikuje, k velkému zdržení dochází
  především v Holečkově ulici, na Hořejším nábřeží a při průjezdu přes Jiráskův most.
  Po deváté hodině se intenzita dopravního proudu začíná s končící se ranní špičkou postupně
  snižovat a řešená oblast začíná být od desáté hodiny lépe průjezdná. Situace se začíná měnit
  po patnácté hodině, kdy začíná nastupovat odpolední špička. Ta je časově delší než ranní
- Strana 86
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  86
  
  špička, tedy provoz je více rozmělněn a nemělo by docházet k tak výraznému zdržení jako
  během ranní špičky. Přesto mezi šestnáctou a osmnáctou hodinou se provoz opět komplikuje, a
  to zejména v ulicích Holečkova, Kartouzská a Radlická.
  
  Obrázek 8.2 – Zdržení provozu během odpolední špičky, zdroj Google Maps
  
  Po devatenácté hodině se provoz uklidňuje a oblast MČ Praha 5 začíná být postupně opět
  dobře průjezdná. Zdrojem pro analýzu byly Google Maps, aplikace „Provoz“, která využívá
  plovoucích vozidel. Analyzován byl „obvyklý provoz“ v pondělí, tedy průměr z několika denních
  hodnot.
  
  8.2 Vytíženost úseků nadřazené silniční sítě
  Dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací byla sestavena škála orientačních
  maximálních denních kapacit na úsecích nadřazené komunikační sítě. Hodnoty pro čtyřpruhové
  a šestipruhové komunikace byly převzaty, kapacita pro osmipruhový úsek byla přiměřeně
- Strana 87
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  87
  
  extrapolována se zohledněním komplikovanosti průpletových jízd. Označení kategorie
  komunikace se řídí zmíněnou ČSN a značí MR – místní rychlostní komunikace, 4-čtyřpruhová,
  d-se středním dělícím pásem.
  Úsek
  kategorie
  Kapacita od
  Kapacita do
  MO, Strahovský tunel
  MR4d
  60 000
  90 000
  MO, Tunel Mrázovka (sever)
  MR6d
  90 000
  130 000
  MO, Tunel Mrázovka (jih)
  MR4d
  60 000
  90 000
  MO, Dobříšská
  MR6d
  90 000
  130 000
  MO, Strakonická (Zlíchov)
  MR8d
  110 000
  160 000
  MO, Barrandovský most
  MR8d
  110 000
  160 000
  Strakonická (D4)
  MR4d
  60 000
  90 000
  Radlická radiála (Nové Butovice)
  MR4d
  60 000
  90 000
  Radlická radiála (Jinonice)
  MR4d
  60 000
  90 000
  Radlická radiála (Tunel Radlice)
  MR4d
  60 000
  90 000
  Tabulka 8.1 – Orientační tabulka maximálních celodenních intenzit (ÚKD D)
  
  Uvedené kapacity byly porovnány s naměřenými a prognózovanými hodnotami, které uvádí
  dostupné dopravní modely TSK a IPR. V celkové přepočtené intenzitě jsou zohledněny počty
  vozidel do 3,5 t a dále počty vozidel nad 3,5 t + MHD (vynásobeny koeficientem 2,0).
  Úsek
  kategorie
  2015
  Výchozí
  2040Z
  Základ
  2040P
  Zklidnění
  MO, Strahovský tunel
  MR4d
  70 900
  79 200
  78 800
  MO, Tunel Mrázovka (sever)
  MR6d
  72 900
  69 200
  72 700
  MO, Tunel Mrázovka (jih)
  MR4d
  61 600
  61 200
  64 300
  MO, Dobříšská
  MR6d
  88 200
  86 200
  89 100
  MO, Strakonická (Zlíchov)
  MR8d
  122 300
  149 500
  148 700
  MO, Barrandovský most
  MR8d
  140 900
  144 300
  144 500
  Strakonická (D4)
  MR4d
  62 500
  64 300
  64 100
  Radlická radiála (Nové Butovice)
  MR4d
  0
  49 500
  50 700
  Radlická radiála (Jinonice)
  MR4d
  0
  58 200
  62 800
  Radlická radiála (Tunel Radlice)
  MR4d
  0
  55 900
  59 900
  Tabulka 8.2 – Orientační tabulka přepočtených celodenních intenzit
  
  Porovnán byl dostupný výchozí stav 2015/2017 (model TSK) a dále prognóza ve dvou
  scénářích: základní rozvoj sítě (2040Z) a zklidnění ul. Plzeňská a Vrchlického (2040P).
  Lze konstatovat, že orientační maximální kapacity úseků překročeny nejsou, a to ani ve
  výhledu.
  V případě úseku Městského okruhu jsou však výhledové intenzity (a v případě Barrandovského
  mostu i stávající) v horní polovině ještě akceptovatelného pásma ÚKD D (hodnoty zabarveny
- Strana 88
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  88
  
  červeně). Oranžovou barvou jsou podbarveny hodnoty ve spodní polovině ještě
  akceptovatelného pásma ÚKD D.
  Nejvyšší nárůst je očekáván v úseku MO Strakonická (Zlíchov) +22 %, následuje MO
  Strahovský tunel +12 %.
  Zátěžové kartogramy jsou v přílohách této zprávy (příloha P.2).
- Strana 89
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  89
  
  8.3 Vytíženost rozhodujících křižovatek
  Pro vyhodnocení výhledové intenzity dopravy v území bylo dále vytipováno 35 křižovatek
  místních komunikací I. a II. třídy. Dle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních
  komunikacích byla sestavena škála orientačních maximálních kapacit křižovatek ve špičkové
  hodině. Hodnoty, které nevyplývají přímo z uvedené normy, byly přiměřeně extrapolovány.
  Přepočet na špičkovou hodinu je uvažován jako 8 % celodenních intenzit; ve vybraných
  případech silnějších špičkových intenzit u rezidenčních oblastí (Šmukýřka, Barrandov) byl
  uvažován podíl špičkové hodiny 16 % (vybrané větve křižovatek 3, 30, 31, 32, 33 a 34).
  
  Typ křižovatky
  typ
  křiž.
  Kapacita ve špičkové hodině [voz/h]
  50 %
  75 %
  100 %
  styková, jednopruhová
  A1
  1000
  1500
  2000
  průsečná, jednopruhová
  A2
  750
  1125
  1500
  styková, hlavní dvoupruhová
  A3
  750
  1125
  1500
  okružní, jednopruhová
  B1
  1250
  1875
  2500
  okružní, dvoupruhová
  B2
  1600
  2400
  3200
  SSZ, styková, jednopruhová
  C1
  1500
  2250
  3000
  SSZ, průsečná, jednopruhová
  C2
  1750
  2625
  3500
  SSZ, průsečná, hlavní dvoupruhová
  C3
  2500
  3750
  5000
  SSZ, průsečná, dvoupruhová
  C4
  2900
  4350
  5800
  Tabulka 8.3 – Maximální hodinové kapacity křižovatek dle typu
  
  Uvedené kapacity byly porovnány s naměřenými a prognózovanými hodnotami, které uvádí
  dostupné dopravní modely TSK a IPR. V celkové přepočtené intenzitě jsou zohledněny počty
  vozidel do 3,5 t a dále počty vozidel nad 3,5 t + MHD (vynásobeny koeficientem 2,0).
  Porovnán byl dostupný výchozí stav 2015/2017 (model TSK) a dále prognóza ve dvou
  scénářích: základní rozvoj sítě (2040Z) a zklidnění ul. Plzeňská a Vrchlického (2040P).
  Toto zjednodušené porovnání nenahrazuje standartní kapacitní výpočty – nezohledňuje směry
  v křižovatkách, velikosti a další technické parametry křižovatek, podmínky pro chodce atd., ale
  pouze orientačně vytipovává kapacitně problematická místa.
  V následujících tabulkách je uvedena celková špičková hodinová zátěž křižovatky a tento
  součet ohodnocen ve vztahu k modelové kapacitě: 1 do 50 % hodinové kapacity, 2 pro rozmezí
  50 až 75 % hodinové kapacity, 3 pro rozmezí 75 až 100 % hodinové kapacity a 4 pro hodnoty
  nad 100 % hodinové kapacity.
  Kromě toho byly posouzeny intenzity na jednotlivých vjezdech do křižovatek, a to jako podíl
  přepočteného vstupu vozidel v daném vstupu do křižovatky / počet jízdních pruhů (tj. průměrná
  intenzita na jeden pruh). Červeně jsou vyznačeny hodnoty, přesahující 750 vozidel/hod/pruh a
  oranžově 600 až 750 vozidel/hod/pruh. Při směrově vyrovnaných intenzitách by neměla být
  překročena hodnota 750 vozidel/hod/pruh.
- Strana 90
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  90
  
  Průměrné intenzity špičkové hodiny pracovního dne [voz/hod]
  č.
  ulice
  typ
  Výchozí stav 2015
  křiž.
  křiž.
  celkem
  známka
  větev A
  větev B
  větev C
  větev D
  1
  Weberova x Roentgenova
  A2
  416
  1
  140
  148
  32
  96
  2
  Plzeňská x Pod Kotlářkou
  C3
  2 936
  2
  192
  688
  32
  608
  3
  Plzeňská x Musílkova
  C3
  3 664
  2
  32
  493
  312
  688
  4
  Podbělohorská x Pod Stadiony
  A1
  972
  1
  252
  174
  372
  0
  5
  Vrchlického x Jinonická
  C3
  1 076
  1
  76
  0
  200
  688
  6
  Plzeňská x Jinonická
  C3
  2 036
  1
  580
  72
  0
  0
  7
  Plzeňská x Podbělohorská
  C3
  2 556
  2
  212
  878
  224
  0
  8
  Vrchlického x Prachnerova
  C3
  1 836
  1
  264
  0
  1 528
  0
  9
  Holečkova x Zapova
  C1
  1 112
  1
  212
  548
  352
  0
  10
  Plzeňská x Mozartova
  C4
  1 732
  1
  544
  276
  216
  0
  11
  Radlická x Kartouzská
  C4
  2 680
  1
  459
  422
  0
  0
  12
  Plzeňská x Radlická
  C4
  2 972
  2
  422
  76
  624
  321
  13
  Štefánikova x Kartouzská
  C3
  1 940
  1
  164
  520
  30
  0
  14
  Štefánikova x Holečkova (nám. Kinských)
  C2
  1 852
  2
  452
  360
  74
  736
  15
  Zborovská x V Botanice
  C3
  2 560
  2
  656
  635
  0
  0
  16
  Hořejší nábřeží x Vltavská
  C4
  2 624
  1
  0
  560
  752
  0
  17
  Svornosti x Vltavská
  C4
  2 744
  1
  580
  0
  0
  792
  18
  Nádražní x Ostrovského
  C3
  2 768
  2
  364
  0
  332
  627
  19
  Radlická x Ostrovského
  C3
  2 456
  1
  317
  0
  287
  322
  20
  Strakonická x U Královské louky
  C3
  2 644
  2
  542
  4
  432
  130
  21
  Radlická x Dobříšská
  C3
  3 948
  3
  392
  0
  484
  660
  22
  Strakonická x Moulíkova
  C3
  2 624
  2
  648
  416
  80
  0
  23
  Radlická x Kutvirtova
  A3
  2 416
  3
  594
  32
  582
  0
  24
  Radlická x U Trezorky
  C3
  2 372
  1
  29
  578
  0
  386
  25
  Jinonická x Peroutkova
  B1
  1 250
  1
  164
  512
  574
  0
  26
  Klikatá x U Trezorky
  B1
  1 224
  1
  574
  52
  566
  32
  27
  Klikatá x Karlštejnská
  A2
  1 640
  4
  564
  280
  256
  540
  28
  Radlická x Řeporyjská
  C4
  2 220
  1
  24
  516
  268
  168
  29
  K Barrandovu x Barrandovská
  C3
  4 244
  3
  715
  8
  1 046
  0
  30
  K Barrandovu x Geologická
  C3
  4 410
  3
  68
  695
  318
  970
  31
  K Barrandovu x Lamačova
  C3
  4 604
  3
  647
  260
  605
  294
  32
  Lamačova x Pražského
  B1
  968
  1
  164
  308
  152
  344
  33
  K Barrandovu x Štěpařská
  C3
  3 944
  3
  316
  908
  604
  0
  34
  K Barrandovu x Wassermannova
  C3
  3 800
  3
  280
  866
  0
  596
  35
  K Barrandovu x K Holyni
  C3
  3 644
  2
  24
  603
  32
  585
  36
  Svornosti x Lidická
  C3
  2 080
  1
  419
  416
  88
  320
  
  Součet / počet nadlimitních hodnot
  
  88 964
  1
  0
  3
  3
  2
  Tabulka 8.4 – Ověření kapacitních rizik v křižovatkách, stav 2015
- Strana 91
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  91
  
  Průměrné intenzity špičkové hodiny pracovního dne [voz/hod]
  č.
  ulice
  typ
  Výhled 2040+, základní
  křiž.
  křiž.
  celkem
  známka
  větev A
  větev B
  větev C
  větev D
  1
  Weberova x Roentgenova
  A2
  360
  1
  136
  120
  32
  72
  2
  Plzeňská x Pod Kotlářkou
  C3
  1 656
  1
  144
  370
  32
  310
  3
  Plzeňská x Musílkova
  C3
  2 608
  2
  32
  295
  400
  370
  4
  Podbělohorská x Pod Stadiony
  A1
  1 200
  2
  224
  232
  512
  0
  5
  Vrchlického x Jinonická
  C3
  1 152
  1
  80
  0
  220
  736
  6
  Plzeňská x Jinonická
  C3
  1 596
  1
  431
  76
  0
  0
  7
  Plzeňská x Podbělohorská
  C3
  2 476
  1
  278
  734
  300
  0
  8
  Vrchlického x Prachnerova
  C3
  1 264
  1
  324
  0
  896
  0
  9
  Holečkova x Zapova
  C1
  1 164
  1
  340
  528
  296
  0
  10
  Plzeňská x Mozartova
  C4
  1 732
  1
  544
  276
  216
  0
  11
  Radlická x Kartouzská
  C4
  2 904
  2
  486
  480
  0
  0
  12
  Plzeňská x Radlická
  C4
  2 592
  1
  480
  60
  640
  153
  13
  Štefánikova x Kartouzská
  C3
  1 920
  1
  128
  525
  30
  0
  14
  Štefánikova x Holečkova (nám. Kinských)
  C2
  1 804
  2
  336
  452
  64
  732
  15
  Zborovská x V Botanice
  C3
  2 268
  1
  520
  583
  0
  0
  16
  Hořejší nábřeží x Vltavská
  C4
  2 592
  1
  0
  604
  692
  0
  17
  Svornosti x Vltavská
  C4
  2 592
  1
  600
  0
  0
  696
  18
  Nádražní x Ostrovského
  C3
  2 760
  2
  420
  0
  372
  592
  19
  Radlická x Ostrovského
  C3
  2 740
  2
  379
  0
  388
  220
  20
  Strakonická x U Královské louky
  C3
  2 812
  2
  568
  8
  453
  154
  21
  Radlická x Dobříšská
  C3
  3 256
  2
  459
  0
  481
  218
  22
  Strakonická x Moulíkova
  C3
  2 772
  2
  680
  444
  80
  0
  23
  Radlická x Kutvirtova
  A3
  800
  2
  182
  44
  174
  0
  24
  Radlická x U Trezorky
  C3
  888
  1
  61
  170
  57
  85
  25
  Jinonická x Peroutkova
  B1
  1 130
  1
  200
  440
  490
  0
  26
  Klikatá x U Trezorky
  B1
  1 028
  1
  490
  64
  442
  32
  27
  Klikatá x Karlštejnská
  A2
  984
  2
  440
  60
  108
  376
  28
  Radlická x Řeporyjská
  C4
  2 248
  1
  480
  94
  289
  116
  29
  K Barrandovu x Barrandovská
  C3
  3 744
  2
  632
  8
  920
  0
  30
  K Barrandovu x Geologická
  C3
  3 788
  3
  64
  611
  240
  826
  31
  K Barrandovu x Lamačova
  C3
  4 248
  3
  551
  332
  497
  386
  32
  Lamačova x Pražského
  B1
  1 248
  1
  244
  404
  72
  528
  33
  K Barrandovu x Štěpařská
  C3
  3 460
  2
  484
  746
  495
  0
  34
  K Barrandovu x Wassermannova
  C3
  3 392
  2
  672
  690
  0
  447
  35
  K Barrandovu x K Holyni
  C3
  2 888
  2
  62
  453
  44
  453
  36
  Svornosti x Lidická
  C3
  2 084
  1
  400
  460
  104
  320
  
  Součet / počet nadlimitních hodnot
  
  78 150
  0
  0
  0
  2
  1
  Tabulka 8.5 – Ověření kapacitních rizik v křižovatkách, stav 2040 základní
- Strana 92
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  92
  
  Průměrné intenzity špičkové hodiny pracovního dne [voz/hod]
  č.
  ulice
  typ
  Výhled 2040+, zklidněná Plzeňská
  křiž.
  křiž.
  celkem
  známka
  větev A
  větev B
  větev C
  větev D
  1
  Weberova x Roentgenova
  A2
  368
  1
  140
  124
  32
  72
  2
  Plzeňská x Pod Kotlářkou
  C3
  1 108
  1
  148
  236
  32
  168
  3
  Plzeňská x Musílkova
  C3
  2 072
  1
  32
  205
  400
  236
  4
  Podbělohorská x Pod Stadiony
  A1
  1 228
  2
  340
  212
  464
  0
  5
  Vrchlického x Jinonická
  C3
  1 452
  1
  16
  576
  272
  536
  6
  Plzeňská x Jinonická
  C3
  444
  1
  89
  12
  0
  0
  7
  Plzeňská x Podbělohorská
  C3
  1 456
  1
  258
  198
  392
  0
  8
  Vrchlického x Prachnerova
  C3
  1 664
  1
  416
  628
  576
  0
  9
  Holečkova x Zapova
  C1
  1 244
  1
  376
  572
  296
  0
  10
  Plzeňská x Mozartova
  C4
  1 732
  1
  544
  276
  216
  0
  11
  Radlická x Kartouzská
  C4
  2 700
  1
  486
  378
  0
  0
  12
  Plzeňská x Radlická
  C4
  2 140
  1
  378
  60
  549
  116
  13
  Štefánikova x Kartouzská
  C3
  1 776
  1
  128
  477
  30
  0
  14
  Štefánikova x Holečkova (nám. Kinských)
  C2
  1 916
  2
  268
  580
  64
  784
  15
  Zborovská x V Botanice
  C3
  2 332
  1
  608
  575
  0
  0
  16
  Hořejší nábřeží x Vltavská
  C4
  2 520
  1
  0
  604
  656
  0
  17
  Svornosti x Vltavská
  C4
  2 520
  1
  600
  0
  0
  660
  18
  Nádražní x Ostrovského
  C3
  2 720
  2
  420
  0
  372
  579
  19
  Radlická x Ostrovského
  C3
  2 580
  2
  339
  0
  369
  228
  20
  Strakonická x U Královské louky
  C3
  2 812
  2
  568
  8
  453
  154
  21
  Radlická x Dobříšská
  C3
  3 236
  2
  451
  0
  481
  220
  22
  Strakonická x Moulíkova
  C3
  2 772
  2
  680
  444
  80
  0
  23
  Radlická x Kutvirtova
  A3
  808
  2
  184
  44
  176
  0
  24
  Radlická x U Trezorky
  C3
  892
  1
  61
  172
  57
  85
  25
  Jinonická x Peroutkova
  B1
  1 206
  1
  256
  456
  494
  0
  26
  Klikatá x U Trezorky
  B1
  1 032
  1
  494
  64
  442
  32
  27
  Klikatá x Karlštejnská
  A2
  984
  2
  440
  60
  108
  376
  28
  Radlická x Řeporyjská
  C4
  2 248
  1
  480
  94
  289
  116
  29
  K Barrandovu x Barrandovská
  C3
  3 776
  3
  637
  8
  928
  0
  30
  K Barrandovu x Geologická
  C3
  3 820
  3
  64
  616
  240
  834
  31
  K Barrandovu x Lamačova
  C3
  4 288
  3
  556
  332
  505
  386
  32
  Lamačova x Pražského
  B1
  1 248
  1
  244
  404
  72
  528
  33
  K Barrandovu x Štěpařská
  C3
  3 508
  2
  484
  758
  503
  0
  34
  K Barrandovu x Wassermannova
  C3
  3 440
  2
  672
  702
  0
  455
  35
  K Barrandovu x K Holyni
  C3
  2 936
  2
  62
  461
  44
  461
  36
  Svornosti x Lidická
  C3
  2 116
  1
  411
  460
  104
  320
  
  Součet / počet nadlimitních hodnot
  
  75 094
  0
  0
  1
  1
  2
  Tabulka 8.6 – Ověření kapacitních rizik v křižovatkách, stav 2040 zklidněná Plzeňská
- Strana 93
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  93
  
  Křižovatkové větve jsou označeny od A do D, od severu po směru hodinových ručiček; jízdní
  (řadící) pruh je uvažován všude tam, kde má délku alespoň 40 m.
  Lze konstatovat, že orientační maximální hodinové kapacity křižovatek překročeny nejsou
  (s výjimkou křižovatky Klikatá x Karlštejnská ve výchozím stavu). Intenzity na některých
  křižovatkách se však již ve špičkových hodinách blíží kapacitním možnostem křižovatek (a to
  bez ohledu na velikost či význam křižovatky).
  Celkové objemy dopravy na síti místních komunikací I. a II. třídy poklesnou, a to zejména vlivem
  realizace Radlické radiály. Nejviditelnější rozdíl bude u radiálních komunikací, které dnes
  přenášejí dostředné a tranzitní vazby (Radlická pokles na cca 30 %, Plzeňská pokles na cca
  60 %, Peroutkova pokles na cca 80 % průměrných denních intenzit).
  Tím, že bude k dispozici alternativa pro dopravu, která je vůči městské části Praha 5 tranzitní,
  lze pomýšlet i na další zklidňování oblastí, určených primárně k bydlení.
  V první řadě je to námět zklidnění ul. Plzeňská a Vrchlického, což je promítnuto do jednoho
  z prezentovaných scénářů. Toto zklidnění může představovat pokles intenzit na ul. Plzeňská
  (u ul. Musílkova) až cca na 40 % dnešního stavu.
  Zatímco uvedená opatření povedou ve výhledu k udržení nebo mírnému poklesu intenzit
  v centru Smíchova (Smíchovský okruh) i na ul. K Barrandovu, tak mírný nárůst lze naopak
  očekávat v ul. Holečkova.
  Zátěžové kartogramy jsou v přílohách této zprávy.
  
  8.4 Posouzení zklidnění Motolského údolí (pro současný stav)
  Intenzivní doprava zásadním způsobem negativně ovlivňuje urbanistickou hodnotu dolní části
  Plzeňské a Vrchlického ulice a podstatně snižuje komfort bydlení (ale například i užívání
  kanceláří) v této lokalitě.
  Protože existuje výhledový námět na zklidnění Plzeňské ulice (studie Plzeňská – Vrchlického,
  proměna ulic Motolského údolí, A69 – architekti, s.r.o., 2017), byl ověřen možný dopad
  realizace tohoto opatření již v současném stavu (tedy nikoliv až ve výhledu po realizaci
  nadřazené komunikační sítě).
- Strana 94
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  94
  
  Zdroj: Dopravní model TSK
  Obrázek 8.3 – Kartogram IAD, stav 2015
  
  Především z rozdílového kartogramu je patrné, že přerozdělení dopravních zátěží by se
  odehrálo zejména na území městské části Praha 5. Část dopravy by převzaly ulice severně na
  bělohorském svahu (Holečkova, Zapova, Na Hřebenkách a dále Tomanova ul. Na Praze 6) a
  část zátěže pak ulice Radlická a Peroutkova jakožto tradiční cesty ze západu od Rozvadovské
  spojky.
- Strana 95
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  95
  
  Zdroj: Dopravní model TSK
  Obrázek 8.4 – Kartogram IAD, stav 2015, se zklidněním ulic Plzeňské a Vrchlického
  
  Zdroj: Dopravní model TSK
  Obrázek 8.5 – Rozdílový kartogram IAD bez/se zklidněním, stav 2015
- Strana 96
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  96
  
  8.5 Posouzení zklidnění Motolského údolí (pro návrhový stav)
  Cílem posouzení dopravním modelem Prahy, které provedl IPR, bylo poskytnutí běžných
  výstupů z modelových výpočtů intenzit automobilové dopravy pro období ÚP hl. m. Prahy, a to
  s důrazem na vliv zklidnění ulic Plzeňská a Vrchlického dále, dopad nezprovoznění Břevnovské
  radiály. Pro potřeby daného úkolu byly, mimo přehledových kartogramů vytvořeny rozdílové
  kartogramy. V přílohách jsou kartogramy výhledového modelového zatížení vybraných
  komunikací automobilovou dopravou (AD) vycházející z ÚPSÚ hl. m. Prahy (2050). Hodnoty
  výhledového modelového zatížení automobilovou dopravou v přílohách P.6.3 až P.6.5
  představují obousměrné, celodenní zatížení vozidel do 3,5t /nad 3,5 t v období 0 - 24 h,
  v průměrný pracovní den, bez vozidel pravidelné HD osob. Hodnoty výhledového modelového
  zatížení jsou zaokrouhlené u vozidel na stovky. Jízdní souprava se uvažuje jako jedno vozidlo.
  Základní výhledový stav je převzatý z původních DIP pro Generel MČ Praha 5, upravený
  v detailech a následně přepočtený, slouží jako srovnávací rovina pro následné posuzované
  výhledové stavy. Oproti původnímu se intenzity liší marginálně, nepodstatně.
  Výhledový posuzovaný stav, který zklidňuje východní část ulice Plzeňská na 1 jízdní pruh
  jednosměrně, s rychlostí 30 km/hod, a v ulici Vrchlického zavádí obousměrný provoz v režimu 1
  jízdního pruhu pro každý směr, s rychlostí 50 km/hod. Západní pokračování ulice Plzeňská je
  pak 1+1 jízdní pruh a 50 km/hod. Zároveň jsou organizačně upraveny či měněny propojení a
  napojení dotčených ulic včetně křižovatek.
  Dále je posuzován výhledový stav, který předpokládá současný stav v oblasti Břevnovské
  radiály, tedy že nebude realizována, případně se realizace významně pozdrží.
  Rozdílové kartogramy výhledového modelového zatížení automobilovou dopravou v příloze P.2,
  strana 11 a 12 vůči základnímu stavu, představují obousměrné, celodenní zatížení vozidel do
  3,5t /nad 3,5 t v období 0 - 24 h, v průměrný pracovní den, bez vozidel pravidelné HD osob.
  Hodnoty výhledového modelového zatížení jsou zaokrouhlené u vozidel na stovky. Jízdní
  souprava se uvažuje jako jedno vozidlo. Za marginální (šedě) jsou považovány hodnoty +-100 u
  OA a +-10 u pomalých vozidel, číselně nejsou zobrazeny rozdíly menší než 500 u OA a 50 u
  pomalých vozidel.
  Závěrem lze z rozdílových kartogramů a případných dalších interních výpočtů konstatovat
  následující. Uvažované zklidnění ulic má víceméně pozitivní vliv na území MČ Praha 5, za
  předpokladu realizace Radlické radiály a za cenu lokálních přitížení dle rozdílového
  kartogramu. Z pohledu kapacitního omezení je zbytné omezovat i kapacity Plzeňské v její
  západní části, lze ji tedy ponechat 2+2 jízdní pruhy. Dopady nerealizace Břevnovské radiály by
  se negativně projevily spíše mimo oblast MČ Praha 5, či spíše v jejích okrajových částech.
- Strana 97
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  97
  
  8.6 Posouzení dopadů Dvoreckého mostu na IAD
  Dalším opatřením, které bylo rámcově posouzené dopravním modelem, bylo orientačně zjistit
  vliv otevření Dvoreckého mostu i pro automobilovou dopravu. Tento stav je tedy orientačním
  teoretickým výhledovým stavem, který umožňuje po plánovaném Dvoreckém mostu i provoz
  automobilové dopravy. Obě předpolí, dle ÚP, byla zjednodušeně předpokládána, doplněna,
  upravena na SSZ s preferencí tramvají, s průměrnými zdrženími pro dané typy křižovatek,
  stejně tak i v ostatních výše uvedených stavech. Rozdílový kartogram je uveden v přílohové
  části P.2 strana 13.
  Umožnění automobilového dopravy na „tramvajovém“ Dvoreckém mostu má při absenci
  (nereálného) napojení na nadřazený komunikační systém výrazně negativní dopad na ulice
  Křížová, Nádražní a Radlická (mimo MČ Praha 5 samozřejmě zejména Jeremenkova). V
  případě dalších prací ve věci zklidnění upozorňujeme na nutnost mikrosimulací v širší oblasti
  zaústění ramp z městského okruhu apod.
- Strana 98
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  98
  
  9 Doprava v klidu
  9.1 Popis možností parkování
  9.1.1 Rezidenční stání
  Cílem zavedení zón placeného stání v MČ Praha 5 je regulace parkování tak, aby měli
  obyvatelé možnost zaparkovat svůj vůz v docházkové vzdálenosti od svého bydliště, případně
  nemovitosti či provozovny. Dále pak motivovat návštěvníky, aby se v lokalitě zdržovali se svým
  vozidlem po dobu jen nezbytně nutnou a uvolnili tím parkovací místo dalším řidičům.
  Základní režimy v oblasti MČ Praha 5:
  • Rezidentní režim (MODRÁ ZÓNA) – je určený pro rezidenty, abonenty a vlastníky
  nemovitostí v dané oblasti.
  • Smíšený režim (FIALOVÁ ZÓNA) – je určený pro parkování rezidentů, abonentů,
  vlastníků nemovitostí i návštěvníků.
  • Návštěvnický režim (ORANŽOVÁ ZÓNA) – je určený pro krátkodobé parkování všech
  motoristů.
  • Parkovací stání pro speciální skupiny (HNĚDÁ ZÓNA).
  Podrobné informace k získání rezidentního parkovacího oprávnění jsou k dispozici v metodice
  vydávání parkovacích oprávnění pro zóny placeného stání v hl. m. Praha.
  9.1.2 Parkoviště P+R
  P+R (Park and Ride), neboli “zaparkuj a jeď“ je kombinovaná forma přepravy, která je určena
  pro odstavení individuální automobilové dopravy na takovém místě, aby byl zabezpečen
  následný přestup na
  veřejnou hromadnou dopravu. Jedním ze znaků je budování
  záchytných parkovišť v blízkosti nádraží, stanic metra a jiných terminálů veřejné dopravy nebo
  zřizováním parkovišť spojených s městem speciální linkou veřejné hromadné dopravy.
  Budování parkovišť P+R je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy
  a integrovaného dopravního systému. Výstavbou záchytných parkovišť P+R (součást projektu)
  se vytvoří předpoklady pro částečné odlehčení komunikační sítě.
- Strana 99
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  99
  
  Obrázek 9.1 – Meziroční vývoj využití systému P+R v Praze (Zdroj: PID)
  
  Parkoviště P+R na území hl. m. Prahy rozdělujeme na hlídaná a nehlídaná s bezobslužným
  provozem. Použití hlídaných parkovišť P+R je zpoplatněno (20 kč/den), nezpoplatněné
  parkoviště P+R nehlídané s bezobslužným provozem jsou parkoviště, které mají omezenou
  dobou stání na maximálně 1 den (24 hod.). V současní době se v Praze nachází celkem 13
  placených parkovišť P+R a 7 bezplatných nehlídaných parkovišť s celkovou stavební kapacitou
  3 754 stání. Parkovací systém i obsluha parkoviště je přítomna pouze na placených P+R,
  využívání bezplatných P+R se nesleduje.
  
  Obrázek 9.2 – Schéma možnosti použití odstavných stání P+R (Zdroj: PID)
  
  Budování parkovišť P+R je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy
  a integrovaného dopravního systému.
  
  Počet stání P+R v oblasti MČ Praha5
  nebo v její blízkosti:
  • P+R Kotlářka 181 stání (bezplatné, nehlídané),
  • P+R Nové Butovice 57 stání (bezplatné, nehlídané).
- Strana 100
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  100
  
  Od počátku června 2018 přešlo dosavadní záchytné parkoviště Nové Butovice do
  bezobslužného provozu s max. 12tihodinovým stáním. P+R Kotlářka je v provozu od
  01.10.2018.
  Odstavná stání typu P+R je podrobněji řešeno ve Studie proveditelnosti P+R na území MČ
  Praha 5, jejímž objednavatelem byla Městská část Praha 5.
  Hlavní náplní dokumentace bylo nalezení vhodných lokalit, posouzení z hlediska dostupnosti
  VHD a automobilové dopravy a posouzení proveditelnosti parkovišť systému P+R na území
  městské části Praha 5. Posouzeny byly lokality určené platným územním plánem (z roku 1999)
  pro umístnění P+R. Studie byla zpracována v roce 2016 ATELIEREM DUK s.r.o. Ve studii bylo
  posuzováno 7 lokalit:
  • Lokalita nádraží Smíchov – západ (1, 2), východ,
  • Lokalita Radlická – Radlická (1, 2, 3),
  • Lokalita Košíře – Poštovka,
  • Lokalita Motol – Krematorium Motol,
  • Lokalita Barrandov – Lipského, K Barrandovu (Lidl),
  • Lokalita Homolka – Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Motol,
  • Lokalita Jinonice – Šafránkova.
  9.1.3 Parkoviště K+R
  Jedná se o krátkodobou kombinovanou formu dopravy typu K+R (Kiss and Ride), neboli „polib
  svého spolujezdce a jeď“ která je určena pro nástup/výstup osob přepravených řidičem
  osobního automobilu
  v blízkosti nádraží, stanic metra, jiných terminálů a zastávek veřejné
  dopravy. Zřizování míst pro K+R je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy
  a integrovaných dopravních systémů a efektivního využívání individuální automobilové dopravy.
  Místo pro zastavení K+R je na území hl. m. Prahy realizováno vodorovným dopravním
  značením „Nápis na vozovce“ (V15) s textem „K+R“ a pomocí svislého dopravního značení
  „Parkoviště K+R“ (IP13e). Variantně je doplněno o text „MAX. 3 min“, „MAX. 5 min“.
  Místa K+R umístěna v oblasti MČ Praha 5 nebo v její blízkosti u dopravních terminálů:
  • K+R Radlická (směr do centra/z centra),
  • K+R Nemocnice Motol (směr do centra/z centra),
  • K+R Nové Butovice (směr do centra).
  Kromě toho vznikají na území městské části Praha 5 tato místa zastavení i u dalších objektů,
  jako například u škol, kam rodiče dovážejí své děti.
- Strana 101
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  101
  
  Obrázek 9.3 – Parkoviště K+R u základní školy U Santošky
  
  9.1.4 Plochy pro sdílené dopravní prostředky
  V současné době operuje na Praze 5 několik společností, které jsou rozmístěny různě po celé
  oblasti. Nejvíce využívané oblasti, na které se zaměřují téměř všechny společnosti pro sdílená
  vozidla, parkují v okolí oblastí Smíchovského nádraží až Anděl. Pro uživatele může znamenat
  sdílení oproti provozování vlastního vozidla snížení investičních a provozních výdajů a starostí,
  pro města snížení nároků na množství parkovacích ploch.
  Oproti klasickým autopůjčovnám mají auta z carsharingu řadu výhod. Lze ho půjčit snadno bez
  třetí osoby 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, v rámci volného carsharingu se může vrátit
  kdekoli ve vymezených oblastech.
  
  Výhody Carsharingu:
  • snižování počtu vozidel ve městě,
  • zvyšování atraktivity oblasti s možností zapůjčení,
  • uvolnění záběru parkovacích míst,
  • častější využívání jiných způsobů dopravy.
  Jednou z nevýhod sdílených automobilů je fakt, že je potřebné si pro auto dojít na místo určené
  na mapě. Auto se musí také vrátit v místě, kde to aplikace dovoluje.
- Strana 102
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  102
  
  9.1.5 Další možnosti stání
  V oblasti MČ Praha 5 je možné také zaparkovat ve veřejných hromadných garážích. Jedná se
  většinou o podzemní objekty v rámci obchodních a administrativních center, hotelů nebo u
  kulturních cílů. Menší část pak tvoří objekty sloužící pouze k účelu parkování.
  Počty stání ve vybraných veřejných hromadných garáží na Praze 5:
  • Obchodní centrum (Kartouzská) 2 500
  • Anděl City (Radlická a Stroupežnického) 300
  • Zlatý Anděl (Bozděchova) 110
  9.1.6 Obsazenost parkovacích zón s placeným stáním
  Dále je uveden přehled parkovacích zón s vyšším obsazením než 20 % a průměrnou délkou
  parkování vyšší než 2 hodiny. Data pocházejí z databáze parkovacích automatů.
  parkovací
  zóna
  délka
  parkování (h)
  obsazenost
  zóna
  parkovací oblast
  ulice
  P5-2021
  3,1
  57 %
  smíšená
  P5.5
  Brdlíkova
  P5-1118
  2,7
  55 %
  smíšená
  P5.3
  Nádražní
  P5-1375
  2,3
  53 %
  smíšená
  P5.1
  Janáčkovo nábřeží
  P5-1133
  3,6
  53 %
  smíšená
  P5.1
  Svornosti
  P5-2038
  2,3
  53 %
  smíšená
  P5.5
  Roentgenova (nemocnice)
  P5-1101
  4,5
  47 %
  smíšená
  P5.3
  Nádražní
  P5-1522
  2,9
  47 %
  smíšená
  P5.1
  Kováků
  P5-2036
  2,2
  46 %
  smíšená
  P5.5
  Roentgenova
  P5-2110
  3,0
  43 %
  smíšená
  P5.5
  V Úvalu
  P5-1121
  2,3
  43 %
  smíšená
  P5.1
  Nádražní
  P5-1175
  2,9
  41 %
  smíšená
  P5.1
  Na Bělidle
  P5-1519
  2,8
  37 %
  smíšená
  P5.1
  Kováků
  P5-2114
  3,2
  34 %
  smíšená
  P5.5
  V Úvalu
  P5-1309
  3,1
  30 %
  smíšená
  P5.1
  Nábřežní
  P5-1101
  4,6
  30 %
  smíšená
  P5.3
  Nádražní
  P5-1142
  3,5
  29 %
  smíšená
  P5.1
  Svornosti
  P5-1520
  3,2
  28 %
  smíšená
  P5.1
  Kováků
  P5-1133
  3,2
  23 %
  smíšená
  P5.1
  Svornosti
  P5-2113
  3,2
  23 %
  smíšená
  P5.5
  Weberova
  Tabulka 9.1 – Obsazenost parkovacích zón s placeným stáním
- Strana 103
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  103
  
  9.2 Analýza dostupnosti parkovacích míst
  Účelem analýzy bylo popsat stávající možnosti a případné nedostatky parkování v rámci
  městské části. Analýza byla zaměřena zejména na možnosti parkování rezidentů bydlících
  v MČ Praha 5. Analýza parkování byla prováděna pro zastavěné bloky, tedy územní jednotku,
  se kterou pracuje i Strukturální plán MČ. Jedná se o jednotku výrazně podrobnější než ZSJ.
  Data ze zastavěných bloků však bylo možno agregovat do ZSJ. Úvodem byly na základě
  poskytnutých GIS dat sečteny počty parkovacích míst v zónách placeného stání. Byly
  vyhodnoceny zvlášť modré a fialové zóny, které jsou určeny zejména rezidentům. Pro
  nerezidenty je parkování výrazně omezeno u modrých zón (placené, max. 3 hodiny), méně pak
  u fialových zón (placené max. 12 hodin). Dále byla zahrnuta velkokapacitní parkoviště, která
  nabízí významnou nabídku parkovacích míst, využívanou však zejména nerezidenty, jelikož
  parkování je zde většinou placené, či výrazněji časově omezené. Další položkou bylo tzv. volné
  parkování, tedy neomezené a nezpoplatněné kapacity parkování, buď na ulici, nebo na vlastním
  pozemku. Tyto kapacity byly odhadnuty na základě mapových podkladů, ortofotomap a funkce
  streetview. Přehled o provedené analýze podává obrázek „možnosti parkování“.
- Strana 104
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  104
  
  Zdroj: SUDOP PRAHA a.s.
  Obrázek 9.4 – Analýza kapacit a druhů parkování
  
  Pro orientační bilanci parkování rezidentů bylo nutno stanovit poptávku po parkování rezidentů.
  Ta byla stanovena jako počet obyvatel v zastavěném bloku * stupeň automobilizace pro Prahu.
  Následně byly porovnány nedostatky, přebytky parkování v jednotlivých zastavěných blocích
  s ohledem na poptávku po parkování tvořenou rezidenty.
  Z porovnání nabídky a poptávky rezidentů po parkovacích místech pak vyplývají problémová
  místa, která jsou uvedena pro zastavěné bloky na obrázku „nedostatek parkování“. Z analýzy
  vyplývají zejména problémová místa v oblasti centrální části Smíchova, okolí Plzeňské
  ulice a sídliště Barrandov
- Strana 105
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  105
  
  Zdroj: SUDOP PRAHA a.s.
  Obrázek 9.5 – Grafický výstup z analýzy nedostatku parkovacích kapacit pro rezidenty
- Strana 106
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  106
  
  9.3 Záchytná parkoviště (P+R) – výhled
  Záchytná parkoviště typu P+R (Park&Ride, zaparkuj a jeď hromadnou dopravou) slouží jako
  návaznost mezi individuální automobilovou a veřejnou hromadnou dopravou. Jejich posláním je
  zachytávání vozidel na okrajích měst s návaznou nabídkou městské hromadné dopravy. Ta
  musí být dostatečně kvalitní (krátký interval bez nutnosti zapamatování času odjezdu spojů,
  dostatek kapacity, krátká přestupní vazba).
  Polohy záchytných parkovišť by měly být voleny tak, aby přijíždějící vozidla z očekávaných
  směrů neprojížděla obytnými oblastmi městské části Praha 5 či kapacitně úzkými místy
  místních komunikací.
  Na základě podkladových dokumentací a provedených analýz byly vytipovány následující
  lokality pro vybudování nebo posílení parkovacích kapacit:
  • P+R Kotlářka (Poštovka) – stávající parkoviště P+R o kapacitě cca 181 stání
  s projektem rozšíření na 247 stání. Podkladem je Studie proveditelnosti P+R na území
  MČ Praha 5, Ateliér DUK, 2016; určitou nevýhodou je relativně dlouhá přístupová
  vzdálenost k tramvajové zastávce Poštovka (cca 250 m).
  • P+R Nové Butovice – stávající plochy o kapacitě cca 60 stání.
  • Kapacitní parkoviště Smíchovské nádraží – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i
  MPP, s předpokládanou kapacitou minimálně 500 míst. Dle studie (Aktualizace studie
  dopravních uzlů Smíchov 2019, A69 - architekti a ETC) je v současnosti navrhovaná
  kapacita 1000 míst pro automobily a dále 1000 míst pro jízdní kola. Nevýhodou lokality
  je její situování v zástavbě městské části a zatížení příjezdových komunikací (zejména
  výhledově kapacitně omezující úsek Městského okruhu).
  • Kapacitní parkoviště Krematorium Motol – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i
  MPP, s předpokládanou kapacitou minimálně 100 míst (stávající počet stání).
  Nevýhodou lokality je nutnost zachování parkovacích kapacit pro hřbitov a krematorium
  Motol.
  • Kapacitní parkoviště Radlická – návrh ÚPP počítá s možností vybudování parkoviště
  mezi ul. Radlická a Výmolova; nevýhodou lokality jsou stísněné prostorové poměry a
  nevhodné terénní podmínky.
  • Kapacitní parkoviště Barrandov – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i MPP,
  s předpokládanou kapacitou minimálně 250 míst (stávající počet cca 200 stání).
  Nevýhodou je nutnost průjezdu zatíženou ul. K Barrandovu (včetně křižovatky
  K Barrandovu x Lamačova) a značný deficit stání pro rezidenty v této oblasti.
  • Kapacitní parkoviště Slivenec – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i MPP,
  s předpokládanou kapacitou minimálně 150 míst. Nevýhodou lokality je delší vnímaná
  cestovní doba do centra Prahy. Výhodou je návaznost na plánovanou konečnou
  tramvaje v Holyni. Realizace tohoto parkoviště částečně napomůže v řešení parkování i
  pro oblast Barrandova.
- Strana 107
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  107
  
  • Kapacitní parkoviště Nové Butovice – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i MPP,
  s předpokládanou kapacitou minimálně 750 míst; přestože je stanice metra Nové
  Butovice již za hranicí m.č. Praha 5, je tato lokalita výhledově velmi vhodná, zejména ve
  vazbě na Radlickou radiálu.
  
  9.4 Rezidenční parkování – výhled
  Z porovnání nabídky a poptávky rezidentů po parkovacích místech vyplývají problémová místa,
  která jsou zpracována pro jednotlivé zastavěné bloky. Z analýzy vyplývají zejména problémová
  místa v oblasti centrální části Smíchova, okolí Plzeňské ulice a sídliště Barrandov. V těchto
  oblatech je vhodné blíže prověřit proveditelnost realizace navýšení počtu parkovacích míst.
  
  10 Veřejná hromadná doprava
  10.1 Organizace veřejné hromadné dopravy
  Veřejná hromadná doprava na území MČ Praha 5 spadá pod pražský integrovaný systém, který
  představuje kombinaci a vzájemnou spolupráci metra, tramvají, městských a příměstských
  autobusových linek, vlaků, a přívozů. Hlavní náplní je zkrácení cestovních dob zejména pro
  obyvatele dojíždějících za prací.
  Provoz veřejné dopravy na území Prahy a v jejím okolí zajišťuje 17 dopravců, z nichž
  nejvýznamnější je Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost. Celý systém Pražské
  integrované dopravy organizuje společnost ROPID (Regionální organizátor Pražské
  integrované dopravy).
  Pražská integrovaná doprava je rozdělena pro potřeby Tarifu PID na jednotlivá tarifní pásma.
  V Praze se nacházejí tarifní pásma P, 0 a B, ve Středočeském kraji (dále též „Regionu“) jsou
  tarifní pásma číslována od 1 výše a tvoří soustředné pomyslné „mezikruží“ kolem Prahy.
  Tarifní pásma na území MČ Praha 5 (P, O):
  Do pásma P jsou zařazeny všechny linky metra, tramvají, městských autobusů, přívozů, včetně
  lanové dráhy na Petřín a vybraných železničních stanic a zastávek v centru Prahy.
  Do pásma 0 jsou zařazeny dojezdové úseky příměstských autobusových linek a vybrané
  železniční stanice a zastávky v širší oblasti okolo centra Prahy.
  10.2 Železniční doprava
  10.2.1 Výchozí stav
  Trať 170 (171) Praha – Beroun – Plzeň
  Územím městské části Praha 5 prochází
  dvoukolejná elektrizovaná železniční trať č. 170
- Strana 108
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  108
  
  (171) Praha hl. n. – Beroun – Plzeň. Trať je dráhou celostátní, zařazenou do systému TEN-T.
  Na trati je provozována intenzivní příměstská i dálková osobní doprava (vlaky R/Ex směr Plzeň
  – Cheb/Domažlice/Klatovy). Významným dopravním uzlem na trati je železniční stanice Praha-
  Smíchov, jiné stanice a zastávky na území městské části Praha 5 nejsou.
  Trať 122 Praha – Hostivice – Rudná u Prahy
  V úseku Praha-Smíchov – Hostivice – Rudná u Prahy je vedena jednokolejná neelektrizovaná
  železniční trať, která je zařazena mezi dráhy celostátní.
  Na trati je provozována příměstská osobní doprava směr Hostivice a Rudná u Prahy a občasná
  nákladní doprava směr Kladno.
  Na území městské části Praha 5 jsou umístěny dopravny Praha-Žvahov (výhybna se
  zastávkou), Praha-Jinonice (železniční stanice s nástupištěm umístěným na stodůleckém
  záhlaví), Praha-Cibulka (železniční zastávka) a Praha-Stodůlky (výhybna se zastávkou).
  Trať 173 Praha – Rudná u Prahy – Beroun
  Trať 173 Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun je jednokolejná, neelektrizovaná železniční
  trať, která je zařazena mezi dráhy regionální.
  Na trati je provozována příměstská osobní doprava, je zde zároveň vedena linka R Praha –
  Příbram – České Budějovice.
  10.2.2 Očekávaný výhled
  Převážná část konvenční železniční sítě na území městské části Praha 5 je ustálená, dochází
  však po několika desítkách let k její modernizaci. To se týká zejména tratě Praha hlavní nádraží
  – Praha-Smíchov – Praha-Radotín (– Beroun).
  Především železniční stanice Praha-Smíchov prochází transformací území, kde na pozemcích
  bývalého nákladového obvodu vyrůstá nová část městského centra – Smíchov City. V té
  souvislosti je připravováno sjednocení dopravních terminálů Na Knížecí a Smíchovské nádraží
  do jednoho celku s těsnou vazbou na železniční dopravu.
  V ÚPP a MPP je rezervován prostor na zkapacitnění úseku Praha-Vyšehrad – Praha-Smíchov,
  tedy Výtoňského mostu. Dnes dvoukolejný most vyžaduje rekonstrukci – při rozšíření na 3
  traťové koleje budou dvě sloužit přednostně pro vlaky ve směru na hlavní nádraží a jedna kolej
  přednostně pro tangenciální dopravu do Prahy-Vršovic a dále na východ Prahy.
  Výhledové záměry na vybudování sítě vysokorychlostních tratí vyvolávají potřebu ještě
  rozsáhlejšího zkapacitnění centrální části železničního uzlu – vybudování nových traťových
  úseků mezi Karlínem a Bubny na straně jedné a Smíchovem a Vršovicemi na straně druhé.
  Takové opatření představuje projekt Nové spojení II – městské železniční tunely. Koridor pro
  toto spojení je zanesen v návrhu MPP a ve změnách ÚPP.
  Projekt městských železničních tunelů může potenciálně velmi odlehčit přestupnímu uzlu
  Smíchovské nádraží, kde podstatná část cestujících přestupuje z vlaku na špičkově přetíženou
  linku metra B – v současně sledované podobě přinese možnost pokračovat vlakem dále do
  centra Prahy se zastávkou Karlovo náměstí a Praha-Opera (centrum – Opletalova ulice).
- Strana 109
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  109
  
  Mezi Prahou a Berounem je v současné době připravována nová tunelová trasa, vycházející
  z prostoru Zlíchova (v místě křížení tratě s ul. K Barrandovu) a na opačné straně napojená
  přímo do železniční stanice Beroun. Součástí nové tratě je i propojení na Branický most (pro
  nákladní vlaky).
  Na trati Praha-Smíchov – Hostivice jsou sledovány nové zastávky Praha-Hlubočepy zast.
  (severně od křížení s ul. Slivenecká) a Praha-Konvářka (jižně od nadjezdu ul. U Dívčích hradů).
  Alternativní polohou je možné umístění nástupiště u areálu ČSOB (v historii studijně
  prověřováno). Na této trati v nedávné době proběhla rekonstrukce dopraven a
  zabezpečovacího zařízení. V dlouhodobé koncepci je uvažována elektrizace (a potenciální
  využití pro vlaky dálkové dopravy směr Letiště Václava Havla Praha). Elektrizaci však
  komplikuje mimo jiné omezená možnost umístění trakčních zařízení na hlubočepský viadukt.
  Možná výhledová elektrizace je prověřována i u tratě Praha-Smíchov – Rudná u Prahy (jako
  odklonová trasa mezi Prahou a Berounem); i na této trati v nedávné době proběhla
  rekonstrukce dopraven a zabezpečovacího zařízení.
  V jihozápadní části železniční stanice Praha-Smíchov jsou alokovány plochy pro umístění
  terminálu citylogistiky.
- Strana 110
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  110
  
  10.3 Metro
  10.3.1 Výchozí stav
  Metro tvoří nosnou páteř MHD na území městské části Praha 5. V řešeném území je od roku
  2015 zakončena linka A (stanice Nemocnice Motol), která má přímou návaznost nejen na
  samotnou Fakultní nemocnici Motol, ale na řadu autobusových spojů. Linka B protíná řešené
  území od východu na západ, na území městské části jsou stanice Anděl, Smíchovské nádraží,
  Radlická a Jinonice. Stanice Nemocnice Motol, Anděl a Smíchovské nádraží jsou bezbariérově
  přístupné. Stanice Smíchovské nádraží je stanicí pásmovou, kde je ukončena část spojů.
  
  Obrázek 10.1 – Schéma linek metra (Zdroj: PID)
  10.3.2 Očekávaný výhled
  Metro linky B, protínající městskou část Praha 5, je svou trasou dlouhodobě ustálené. Záměrem
  hl. m. Prahy a Dopravního podniku je zpřístupnění stanic Radlická a Jinonice pro osoby se
  zhoršenou schopností pohybu prostřednictvím instalace výtahu.
  Územní plán hl. m. Prahy obsahuje námět na prodloužení linky A směr Letiště Václava Havla
  Praha, alternativně jako rezervu směr Zličín, což lze v tuto chvíli vnímat jako velmi dlouhodobou
  prioritu.
- Strana 111
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  111
  
  10.4 Tramvajová doprava
  10.4.1 Stávající organizace tramvajové dopravy
  Linky tramvají zajišťují všechny druhy spojení, radiální i tangenciální a v síti PID mají
  nezastupitelnou úlohu.
  Tramvajová síť v Praze má přibližně 142 km a je tedy jednou
  z nejrozsáhlejších ve střední Evropě. Tramvaje nabízejí pohodlnou a spolehlivou povrchovou
  dopravu
  . Denní provoz je zabezpečen v době od 05:00 do 24:00 hodin, zajišťují ho tramvajové
  linky s čísly 1-26, noční tramvajové linky mají čísla 91-99.
  Denní tramvajové linky mají ve špičkách intervaly 8 minut a 10-20 minut v ostatních obdobích.
  Vybrané tramvajové linky (tzv. páteřní linky) jako např. linka č.9 jezdí v polovičních intervalech.
  Noční tramvajové linky jezdí v intervalu 30 minut. O nocích pátek/sobota a sobota/neděle je
  interval zkrácen na 20 minut.
  
  Obrázek 10.2 – Detail linkové tramvajové sítě na území MČ Praha 5 (Zdroj: PID)
  
  Trasování pravidelných linek v oblasti MČ Praha 5:
  Linka 4, 5 jezdí v trase Zborovská – Sídliště Barrandov,
  Linka 16 jezdí v trase Zborovská – Hlušičkova,
  Linka 15 jezdí v trase Zborovská – Kotlářka,
  Linka 7, 21 jezdí v trase Zborovská – Radlická,
  Linka 12, 20 jezdí v trase Újezd – Sídliště Barrandov,
  Linka 9, 10 jezdí v trase Újezd – Hlušičkova.
- Strana 112
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  112
  
  10.4.2 Přepravní průzkum (tramvajové sítě)
  V rámci analýzy Generelu dopravy MČ Praha 5 byly zpracovány výstupy z přepravního
  průzkumu tramvajové sítě, zpracovaného ve spolupráci DPP a organizaci ROPID. Cílem tohoto
  sčítání bylo dosáhnout hodnoty zátěže jednotlivých úseků a hodnoty obratu cestujících
  v jednotlivých zastávkách. Průzkum byl proveden na všech tramvajových linkách. V případě
  dvouvozových souprav se sčítání provádělo pouze v prvních vozech. Koeficient použitý pro
  následný výpočet obsazení druhých vozů byl stanoven po vzájemné dohodě se zástupci ROPID
  na 1,00.
  Vzhledem k rozsahu sítě byly z průzkumu vybrány jenom linky s celodenním provozem a
  s obsazeností přesahující 3 000 přepravených osob alespoň v jedním mezizastávkovém úseku
  za celé období průzkumu. Z průzkumu byly vybrány jenom zastávky, které přímo zasahují do
  oblasti MČ Praha 5.
  
  OBDOBÍ PRŮZKUMU: 09.11.2016,
  Den v týdnu: Středa,
  Zvolené období: 06:00 – 23:00 hod.
  Na grafech je znázorněna kapacita a počet přepravených osob (obsazenost) tramvajemi mezi
  jednotlivými zastávkami, za celé období průzkumu.
  Tramvajové linky 4 a 21 můžeme označit jako tzv. posilové, jejich čas provozu zodpovídá
  rannímu a polednímu sedlu, kde se odhaduje nejvyšší přesun cestujících.
  Linka 4 čas provozu 05:00 – 10:00 (ranní sedlo), 13:00 – 19:00(polední sedlo),
  Linka 21 čas provozu 06:00 – 10:00 (ranní sedlo), 15:00 – 19:00(polední sedlo).
- Strana 113
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  113
  
  Obrázek 10.3 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.5
  
  Obrázek 10.4 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.5
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je pro oba směry
  na úseku Anděl – Smíchovské nádraží. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl
  zaznamenán od 07:00 do 08:00 hod. mezi úsekem Zlíchov – Lihovar, s počtem 528
  přepravených osob v jednom směru. Nejvyšší obsazenost linky, až cca 50 % byla nasčítána
  mezi úsekem Na Knížecí – Plzeňka v čase od 19:00 do 20:00 hod. Linku v tomto čase
  obsluhovalo 7 spojů.
- Strana 114
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  114
  
  Obrázek 10.5 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.7
  
  Obrázek 10.6 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.7
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je pro oba směry
  na zastávce Zborovská. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl zaznamenán od 15:00
  do 16:00 hod. mezi úsekem Zborovská – Anděl, s počtem 415 cestujících v jednom směru.
  Nejvyšší obsazenost linky, až cca 50 % byla nasčítána mezi úsekem Zborovská – Anděl od
  14:00 do 15:00 hod. Linku v tomto čase obsluhovalo 6 spojů.
- Strana 115
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  115
  
  Obrázek 10.7 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.9
  
  Obrázek 10.8 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.9
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je pro oba směry
  na úseku Újezd – Arbesovo náměstí. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl
  zaznamenán od 18:00 do 19:00 hod. mezi úsekem Újezd – Švandovo divadlo, s počtem 1194
  cestujících v jednom směru. Úsek má v tomto čase také nejvyšší obsazenost linky, až
  cca 62 %. Linku v tomto čase obsluhovalo 14 spojů.
- Strana 116
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  116
  
  Obrázek 10.9 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.10
  
  Obrázek 10.10 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.10
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je pro oba směry
  na zastávce Zborovská. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl zaznamenán od 17:00
  do 18:00 hod. mezi úsekem Bertramka – U Zvonu s počtem 693 cestujících v jednom směru.
  Úsek má v tomto čase také nejvyšší obsazenost linky, až cca 72 %. Linku v tomto čase
  obsluhovalo 7 spojů.
- Strana 117
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  117
  
  Obrázek 10.11 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.12
  
  Obrázek 10.12 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.12
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je pro oba směry
  na úseku Újezd – Anděl. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl zaznamenán od
  07:00 do 08:00 hod. mezi úsekem Na Knížecí – Anděl, s počtem 795 cestujících v jednom
  směru. Úsek má v tomto čase také nejvyšší obsazenost linky, cca 72 %. Linku v tomto čase
  obsluhovalo 8 spojů.
- Strana 118
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  118
  
  Obrázek 10.13 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.16
  
  Obrázek 10.14 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.16
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je pro oba směry
  na úseku Zborovská – Anděl. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl zaznamenán od
  07:00 do 08:00 hod. mezi úsekem Bertramka – Anděl, s počtem 764 cestujících v jednom
  směru. Nejvyšší obsazenost linky, cca 77 % byla nasčítána mezi úsekem Palackého náměstí –
  Zborovská od 19:00 do 20:00 hod. Linku v tomto čase obsluhovalo 6 spojů.
- Strana 119
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  119
  
  Obrázek 10.15 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.20
  
  Obrázek 10.16 – Obsazenost a kapacita tramvajové linky č.20
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je na úseku
  Újezd – Plzeňka směrem na Barrandov a v úseku Anděl – Újezd směrem do centra. Nejvyšší
  počet přepravených osob za hodinu byl zaznamenán od 17:00 do 18:00 hod. mezi úsekem
  Anděl – Na Knížecí, s počtem 859 cestujících v jednom směru. Nejvyšší obsazenost linky, až
  cca 78 % byla nasčítána mezi úsekem Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí od 18:00 do
  19:00 hod. Linku v tomto čase obsluhovalo 7 spojů.
- Strana 120
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  120
  
  10.4.3 Očekávaný výhled
  V souvislosti s rozvojem lokality Barrandov / Holyně je připravováno prodloužení tramvajové
  trati do nového obratiště Slivenec. Dle koncepce PID je předpoklad prodloužení linek 4 a 5
  (zatímco linky 12 a 21 budou ukončeny ve stávající smyčce Sídliště Barrandov).
  Dalším celoměstským prvkem je vybudování nového Dvoreckého mostu – propojení ul.
  Nádražní (Lihovar) a Podolského nábřeží pro veřejnou dopravu, IZS, cyklisty a pěší. Dle
  koncepce PID je plánováno zavedení linky 20 z Modřan přes Dvorecký most, Anděl a dále směr
  Malá Strana, čímž bude vytvořena nová přímá spojnice Modřany – Smíchov.
  Výhledově je prověřováno propojení tramvajových tratí v ul. Bělohorská (Vypich) a Plzeňská
  (Motol). Toto tramvajové propojení (historicky již kdysi existující) je však vedeno prostorem mezi
  FN Motol a stanicí metra Nemocnice Motol, úsekem s omezenou kapacitou pro silniční dopravu.
  Výhledovým záměrem, pro který je doporučeno hájit územní rezervu, je prodloužení tramvajové
  trati Radlická – Jinonice s budoucím potenciálem pro obsluhu oblasti Jinonic. U tohoto záměru
  musí dojít k výhledové stabilizaci podoby ul. Radlická (po dobudování Radlické radiály) a
  umístění tramvajového obratiště v blízkosti metra Jinonice, s možností případného dalšího
  prodloužení.
  
  Zdroj: https://pid.cz/o-systemu/rozvoj-linek-pid-v-praze-2029/
  Obrázek 10.17 – Výhledové vedení tramvajových linek dle PID (severní část)
- Strana 121
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  121
  
  Zdroj: https://pid.cz/o-systemu/rozvoj-linek-pid-v-praze-2029/
  Obrázek 10.18 – Výhledové vedení tramvajových linek dle PID (jižní část)
  
  Zdroj: Strategie rozvoje tramvajových tratí v Praze do roku 2030
  Obrázek 10.19 – Výhledové vedení tramvajových linek, oblast Motola
- Strana 122
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  122
  
  Zdroj: http://strategickeprojekty.dpp.cz/tramvajove-trate
  Obrázek 10.20 – Situace tramvajové tratě Sídliště Barrandov – Slivenec
  
  10.5 Autobusy městské hromadné dopravy
  10.5.1 Stávající organizace městské autobusové dopravy
  Autobusová doprava na území MČ Praha 5 plní z větší části funkci návazné dopravy. Denní
  obsluha je zajišťována v čase od 5:00 hod. do 0:30 hod. Jedná se o autobusové linky se
  začínající číslicí 1 a 2, které mají intervaly ve špičkovou hodinu 10–20 minut. Vybrané
  autobusové linky, které spojují významnější a frekventovanější místa (tzv. metrobusy), mají
  intervaly zkrácené (ve špičkách na 6–8 minut) a provoz zajišťují kapacitnější kloubové vozy.
  V ostatních obdobích jsou intervaly v rozmezí 15–30 minut. Počet linek městských autobusů
  zasahujících do řešené oblasti je 28.
  Tím, že je autobusová doprava provozována na komunikacích, kde dochází k dopravním
  kongescím, je omezen jeden ze základních standardů – spolehlivost a přesnost provozu.
- Strana 123
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  123
  
  Obrázek 10.21 – Schéma veřejné dopravy MČ Praha 5 (Zdroj: PID)
  10.5.2 Přepravní průzkum (městské autobusové sítě)
  V rámci analýzy generelu dopravy pro MČ Praha 5 byly zpracovány výstupy z přepravního
  průzkumu městské autobusové sítě, zpracovaného ve spolupráci DPP a s organizací ROPID a
  IDSK. Průzkum vycházel z potřeby pravidelného sledování zatížení sítě PID a z požadavku na
  zjišťování aktuálního stavu potřebného k projektování veřejné dopravy na území hl. m. Prahy a
  okolí.
  Cílem sčítání bylo dosáhnout hodnoty zátěže jednotlivých úseků a hodnoty obratu cestujících v
  jednotlivých zastávkách. Průzkum byl proveden na předem vybraných příměstských linkách
  řady 100 a 200 v celém rozsahu provozu. Vzhledem k rozsahu sítě byly z průzkumu vybrány
  jenom linky s celodenním provozem a s obsazeností přesahující 1 000 přepravených osob
  alespoň v jednom mezizastávkovém úseku za celé období průzkumu. Z průzkumu byly vybrány
  jenom zastávky s přímou obsluhou oblasti MČ Praha 5.
  OBDOBÍ PRŮZKUMU: 18.04.2018,
- Strana 124
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  124
  
  Den v týdnu: Středa,
  Zvolené období: 06:00 – 20:00 hod.
  Autobusové linky, které byly sledovány v průzkumu, přesahující 1 000 přepravených cestujících
  alespoň v jedním mezizastávkovém úseku za období průzkumu:
  118 Sídliště Spořilov – Depo Kačerov – Smíchovské nádraží,
  120 Na Knížecí – Pod Lochkovem – Nádraží Radotín,
  125 Smíchovské nádraží – Nádraží Hostivař – Skalka
  129 Smíchovské nádraží – Baně
  190 Smíchovské nádraží – Na Beránku
  231 Na Knížecí – Dívčí hrady – Na Knížecí
  241 Smíchovské nádraží – Kostrounek – Lipence.
  
  Ostatní linky sledovány v průzkumu nepřesahující 1 000 přepravených cestujících alespoň
  v jedním mezizastávkovém úseku za období průzkumu:
  105 Smíchovské nádraží – Filmové ateliéry – Smíchovské nádraží,
  128 Hlubočepy – Žvahov – Hlubočepy,
  130 Zličín – Chaplinovo náměstí,
  172 Smíchovské nádraží – Velká Chuchle – Na Hvězdárně,
  230 Holyně – Filmové ateliéry.
  Na grafech je znázorněna kapacita a počet přepravených osob (obsazenost) městskými
  autobusy mezi jednotlivými zastávkami, vždy za celé období průzkumu.
- Strana 125
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  125
  
  Obrázek 10.22 – Obsazenost a kapacita vybraných městských linek
  
  Obrázek 10.23 – Obsazenost a kapacita vybraných městských linek
  Z grafů je patrné, že nejvíce přepravených osob a největší počet nabízených míst je na lince
  č. 125, s počtem cca 9 525 cestujících pro oba směry. Jednotlivý linky dále pokračují na různé
  zastávky, 118 – na zastávku Dvorce, 125 – na zastávku Chodovec, 129 – na zastávku Malá
  Chuchle, 190 – na zastávku Pobřežní cesta, 241 – Malá Chuchle.
- Strana 126
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  126
  
  Obrázek 10.24 – Obsazenost a kapacita městské linky č.231
  
  Obrázek 10.25 – Obsazenost a kapacita městské linky č.231
  Z grafů je patrné, že nejvyšší počet přepravených osob v MČ Praha 5, je mezi úseky Křížová –
  Správa sociálního zabezpečení. Nejvyšší počet přepravených osob za hodinu byl zaznamenán
  od 06:00 do 07:00 hod., kde linku využilo 163 cestujících (7 spojů) v jednom směru. Nejvyšší
  obsazenost linky, cca 47 %, byla naměřena na stejném úseku v čase od 07:00 – 08:00 a 14:00
  – 15:00 hod. Linku v těchto časech obsluhovaly 4 spoje.
- Strana 127
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  127
  
  Obrázek 10.26 – Obsazenost a kapacita městské linky č.120
  
  Obrázek 10.27 – Obsazenost a kapacita městské linky č.120
  Z grafů je patrné, že nejvyšší obsazenost přepravených osob v MČ Praha 5, je na úseku
  Správa sociálního zabezpečení – Křížová pro oba směry. Nejvyšší počet přepravených osob za
  hodinu byl zaznamenán od 06:00 do 07:00 hod. mezi úsekem Křížová – Správa sociálního
  zabezpečení, s počtem 175 (5 spojů) cestujících v jednom směru. Nejvyšší obsazenost linky, až
  cca 64 %, byla naměřena na stejném úseku v čase od 07:00 až 08:00 hod. Linku v tomto čase
  obsluhovaly 4 spoje.
- Strana 128
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  128
  
  10.5.3 Očekávaný výhled
  Síť autobusů městské hromadné dopravy je nejvíce operativní a tím pádem náchylná na změny.
  V současné době koncepce PID předpokládá zejména úpravy linkového vedení v souvislosti
  s budováním nového terminálu Smíchovské nádraží. Předpokladem koncepce PID je
  přetrasování linek 120, 123, 191 a 231 z terminálu Na Knížecí do terminálu Smíchovské
  nádraží (s ponecháním zakončení linky 137 Na Knížecí). V této souvislosti by mělo dojít ke
  spojení linek 118 a 167 (nově 118, s vedením po novém Dvoreckém mostě).
  
  Zdroj: https://pid.cz/o-systemu/rozvoj-linek-pid-v-praze-2029/
  Obrázek 10.28 – Výhledová dopravní opatření PID – Anděl/Na Knížecí
- Strana 129
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  129
  
  Zdroj: https://pid.cz/o-systemu/rozvoj-linek-pid-v-praze-2029/
  Obrázek 10.29 – Výhledová dopravní opatření PID – Smíchovské nádraží
  
  Na novém Dvoreckém mostě je předpoklad vedení autobusových linek 118, 196 a 197.
- Strana 130
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  130
  
  Zdroj: https://pid.cz/o-systemu/rozvoj-linek-pid-v-praze-2029/
  Obrázek 10.30 – Výhledová dopravní opatření PID – Dvorecký most
  
  Koncepce PID dále předpokládá prodloužení linky 230 z oblasti Barrandova přes Velkou
  Chuchli do zastávky Závodiště Chuchle s vazbou na železniční zastávku Praha-Velká Chuchle.
- Strana 131
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  131
  
  10.6 Příměstské autobusy
  10.6.1 Stávající organizace příměstské autobusové dopravy
  Přímé autobusové spojení městské části Prahy 5 s obcemi Středočeského kraje je zajištěno
  příměstskými autobusy, zaraženými do systému PID, které jsou označovaný začínající číslicí 3
  (např. 304, 314, 317…). Zastávky příměstské dopravy jsou situovány na zastávce
  Smíchovského nádraží, Nemocnici Motol a také na zastávce Motol, v těchto místech je
  zabezpečený přestup na městskou hromadnou dopravu. Počet linek příměstských autobusů
  s cílem/zdrojem v řešené oblasti je 17.
  Stanoviště pravidelných linek v oblasti MČ Praha 5:
  Smíchovské nádraží 314, 317, 318, 320, 321, 334, 338, 360, 361, 390, 392, 393, 395,
  Nemocnice Motol 304, 347, 365, 380,
  Motol 304, 347, 365, 380.
  
  10.6.2 Přepravní průzkum (příměstské sítě)
  V rámci analýzy generelu dopravy pro MČ Praha 5 byly zpracovány výstupy z přepravního
  průzkumu příměstské autobusové sítě, zpracovaného ve spolupráci DPP a s organizací ROPID
  a IDSK. Průzkum vycházel z potřeby pravidelného sledování zatížení sítě PID a z požadavku na
  zjišťování aktuálního stavu potřebného k projektování veřejné dopravy na území hl. m. Prahy a
  okolí. Cílem sčítání bylo dosáhnout hodnoty zátěže jednotlivých úseků a hodnoty obratu
  cestujících v jednotlivých zastávkách. Průzkum byl proveden na předem vybraných
  příměstských linkách řady 300, 400 a 600 v celém rozsahu provozu. Vzhledem k rozsahu sítě
  byli z průzkumu vybráni jenom linky a zastávky, které přímo zasahují do oblasti MČ Praha 5.
  
  OBDOBÍ PRŮZKUMU: 18 – 19.04.2018,
  Den v týdnu: Středa,
  Zvolené období: 03:00 – 02:00 hod.
- Strana 132
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  132
  
  Obrázek 10.31 – Obsazenost a kapacita příměstské linky č.380
  
  Na grafech je znázorněna kapacita a počet přepravených osob (obsazenost) pomocí
  příměstských autobusových linek mezi jednotlivými zastávkami, které zasahují do oblasti MČ
  Praha 5 vždy za celé období průzkumu. Z grafů je patrné, že nejvíce přepravených osob a
  největší počet nabízených míst je na lince č. 318, a to pro oba směry.
  
  Obrázek 10.32 – Obsazenost a kapacita vybraných příměstských linek
- Strana 133
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  133
  
  Obrázek 10.33 – Obsazenost a kapacita vybraných příměstských linek
  
  10.6.3 Očekávaný výhled
  Dle předpokladů koncepce PID je i do budoucna zachováno vedení linek příměstské
  autobusové dopravy do terminálu Smíchovské nádraží. Výhledově je sledován záměr přesunutí
  autobusového terminálu do prostoru železniční stanice nad úroveň kolejiště.
- Strana 134
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  134
  
  10.7 Autobusy dálkové a zájezdové dopravy
  Dálková a zájezdová autobusová doprava přejíždějící MČ Praha 5 má terminál na Smíchově,
  konkrétně se jedná o přestupní uzel Anděl – Na Knížecí. Stanoviště 1 až 7 jsou určena pro
  autobusy veřejné linkové dopravy mimo systém PID. Terminál je ohraničen ulicemi Nádražní,
  Ostrovského, Stroupežnického a Za Ženskými domovy a je propojen se stanicí metra B Anděl.
  Areál nabízí 12 odstavných stání pro dálkové autobusy. Schéma autobusového terminálu Na
  Knížecí je znázorněno na následujícím obrázku.
  
  Obrázek 10.34 – Detail autobusového terminálu Na Knížecí (Zdroj: PID)
  
  Meziměstská doprava zde nemá vlastní odbavovací halu a další vybavení, a proto se nejedná
  o autobusové nádraží, ale pouze o autobusový terminál. V současné době z pravé a střední
  nástupní hrany v hlavním terminálu odjíždějí městské autobusové linky. Třetí zastřešenou
  nástupní hranu (odjezdová stání č. 1 a 2) a protilehlý ostrůvek u tramvajové trati (odjezdová
  stání č. 3, 4 a 5) užívají různí dopravci pro meziměstskou a dálkovou dopravu. Ze stání č. 6 a 7
  v Ostrovského ulici odjíždí regionální autobusy směrem do Příbrami a Dobříše.
  Počet odjezdů spojů za rok 2018:
  Mezinárodní spoje 530
  Vnitrostátní spoje 40 630
  Počet odjezdů spojů za průměrný den (2018):
  Mezinárodní spoje 2
  Vnitrostátní spoje 130
- Strana 135
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  135
  
  10.8 Preference veřejné hromadné dopravy
  Preference veřejné hromadné dopravy vychází z legislativních podmínek, zejména ze zákona
  č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Základní sada opatření představuje
  zejména pravidla upravující přednost vozidel MHD a vyhrazené jízdní pruhy. Kromě toho jsou
  uplatňovány i nástroje dopravní telematiky, tedy takové, které upravují prioritu jízdy vozidel
  MHD na světelných signalizačních zařízeních (na křižovatkách, u přechodů pro chodce, při
  výjezdu ze zastávek apod.).
  Konkrétní aplikace na území hl. m. Prahy jsou sestaveny v Projektu preference –
  Celoměstském projektu preference městské hromadné dopravy v Praze v letech 2016-2020
  (MHMP, ROPID, DPP).
  
  Zdroj: www.ropid.cz
  Obrázek 10.35 – Opatření k preferenci MHD
- Strana 136
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  136
  
  Rozhodující stávající opatření jsou zobrazena rovněž ve výkresové příloze B.2 Sítě veřejné
  hromadné dopravy. Jedná se především o:
  • Liniová opatření
  o Provoz autobusů po tramvajové trati
  o Provoz autobusů po tramvajové trati (noční provoz)
  o Vyhrazený jízdní pruh
  o Vyhrazený jízdní pruh s časovým omezením
  • Bodová opatření
  o Absolutní preference tramvají na SSZ
  o Podmíněná preference tramvají na SSZ
  o Aktivní preference autobusů na SSZ
  o Pasivní preference autobusů na SSZ
  Pro návrh rozvoje preferenčních opatření na území městské části jsou k dispozici metodické
  postupy:
  • Katalog preferenčních opatření pro veřejnou hromadnou dopravu (ROPID, ČVUT)
  • Zásady pro navrhování a zřizování preference autobusů a trolejbusů VHD (ROPID,
  ČVUT, 2017)
- Strana 137
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  137
  
  10.9 Stanice a zastávky veřejné hromadné dopravy
  10.9.1 Rozhodující terminály VHD a přestupní uzly
  Anděl
  Anděl je rozhodujícím dopravním i orientačním bodem centrální části Smíchova, nabízejícím
  přestupy mezi metrem (B), tramvajemi a autobusy MHD. Nevýhodou celého uzlu je rozptýlenost
  jednotlivých zastávek a tím pádem delší přestupní vzdálenosti, výhodou je naopak občanská
  vybavenost a obchodních příležitostí.
  
  Obrázek 10.36 – Detail přestupního uzlu Anděl (Zdroj: PID)
- Strana 138
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  138
  
  Jinonice
  Význam terminálu Jinonice se sice zvýšil v souvislosti s realizací projektu „Waltrovka“, přestupní
  vazby však nejsou rozhodující. Základem je stanice metra (B) a na ní navázané autobusové
  spoje; v nedávné době došlo rovněž k úpravě železniční infrastruktury a posunu nástupiště
  západně k těžišti rozvojové lokality. Místo má potenciál pro vybudování záchytných parkovacích
  kapacit.
  
  Obrázek 10.37 – Detail přestupního uzlu Jinonice (Zdroj: PID)
  
  Radlická
  Dopravní terminál Radlická nabízí propojení metra (B), tramvají a lokální městské autobusové
  linky. Význam terminálu tak netkví v přestupních vazbách, ale mnohem větší měrou v obsluze
  území (zejména s ohledem na narůstající počet administrativních objektů v okolí). Místo má
  potenciál pro vybudování záchytných parkovacích kapacit.
  
  Lihovar
  Lihovar je přestupním uzlem městské a příměstské autobusové dopravy a tramvají. Je
  vedlejším uzlem, který odlehčuje přestupnímu uzlu Smíchovské nádraží, nabízí však rovněž
  přestupy od jihu na východ mimo centrum městské části Praha 5.
- Strana 139
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  139
  
  Motol
  Motol je lokálním přestupním uzlem na západním okraji městské části Praha 5, kde jsou
  navázány městské a příměstské autobusy na tramvajovou dopravu.
  
  Obrázek 10.38 – Detail přestupního uzlu Motol (Zdroj: PID)
  
  Na Knížecí
  Terminál Na Knížecí slouží pro přestupy mezi stanicí metrem (B), tramvajemi a autobusy
  městské, příměstské a dálkové dopravy. U terminálu je zároveň odstavná plocha pro autobusy.
  Výhledově se uvažuje s vymístěním terminálu do prostoru Smíchovského nádraží.
  
  Obrázek 10.39 – Detail přestupního uzlu Anděl – Na Knížecí (Zdroj: PID)
- Strana 140
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  140
  
  Nemocnice Motol
  Přestupní uzel Nemocnice Motol nabízí propojení metra (A) a autobusů městské a příměstské
  dopravy. Svou polohou tak nabízí přestupní vazbu od západního okraje Prahy spíše ve směru
  na Prahu 6. Zásadní je však napojení FN Motol na kapacitní veřejnou dopravu.
  
  Obrázek 10.40 – Detail přestupního uzlu Nemocnice Motol (Zdroj: PID)
  
  Smíchovské nádraží
  Smíchovské nádraží je bezpochyby nejdůležitějším přestupním uzlem na území MČ Praha 5,
  který nabízí vazbu mezi železnicí, metrem (B), autobusy městské a příměstské dopravy a
  tramvajemi. Význam přestupních vazeb je patrný zejména z obsazení vlaků, kde například
  průměrná obsazenost vlaků v ranní špičce ve směru od jihu do centra klesá téměř na polovinu.
  
  Obrázek 10.41 – Detail přestupního uzlu Smíchovské nádraží (Zdroj: PID)
- Strana 141
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  141
  
  10.9.2 Zhodnocení terminálů, stanic a zastávek
  V analytické části jsou zhodnoceny základní ukazatele dopravních terminálů a zastávek veřejné
  hromadné dopravy. Vlastní hodnocení je připojeno v příloze P.3 – Hodnocení terminálů a
  zastávek VHD, která je řazená na konci textové části.
  Zhodnocení je provedeno pro následující typy:
  • Terminály veřejné hromadné dopravy a přestupní uzly
  • Ostatní tramvajové zastávky mimo terminály veřejné hromadné dopravy a přestupní uzly
  • Ostatní autobusové zastávky mimo terminály veřejné hromadné dopravy a přestupní
  uzly
  • Železniční stanice a zastávky
  • Přístaviště přívozů
  
  10.9.3 Očekávaný výhled
  Nejvýznamnějším prvkem bude modernizace dopravního terminálu v návaznosti na modernizaci
  železniční stanice Praha-Smíchov. Navrženy jsou nové plochy pro zastávky městských,
  příměstských a dálkových autobusů nad úrovní dnešního kolejiště.
  Přístup do terminálu bude jak z východu (rampa z ul. Nádražní), tak ze západu z ul. Dobříšská.
  
  Zdroj: IPR Praha, Aktualizace studie dopravních uzlů Smíchov 2019 (A69 - architekti a ETC)
  Obrázek 10.42 – Vizualizace dopravního terminálu Smíchovské nádraží
- Strana 142
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  142
  
  Na základě provedených analýz jsou dále doporučeny úpravy zastávek Újezd (směr z centra
  v ul. Vítězná) a Zborovská (obousměrně), neboť v těchto místech probíhá nástup a výstup
  cestujících z jízdního pruhu.
  
  Zdroj: IPR Praha, Aktualizace studie dopravních uzlů Smíchov 2019 (A69 - architekti a ETC)
  Obrázek 10.43 – Návrh autobusového terminálu Smíchovské nádraží nad úrovní kolejiště
  
  10.10 Problémová místa veřejné hromadné dopravy
  10.10.1 Z pohledu směrování přepravních proudů
  V současnosti jako i ve výhledu je dominantním tranzitním proudem ve veřejné dopravě vztah
  na trase linky metry B Jinonice – Anděl. Další významné tranzitní vztahy ve veřejné dopravě
  jsou ve směru Jihozápad Radotín/Malá Chuchle a pokračující dále do centra Prahy, zejména ve
  směru Praha 1 a 2. Nezanedbatelný je také tangenciální vztah Jinonice/Butovice –
  Braník/Krč/Hodkovičky/Modřany a Dále vztahy Malá Strana/Břevnov a Malá Chuchle/Radotín –
  Braník/Krč/Modřany. Intenzivní tranzitní vztahy na jihu městské části mezi vltavskými břehy
  svědčí o potřebnosti záměru Dvoreckého mostu.
- Strana 143
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  143
  
  Při vyhodnocení přepravních proudů realizovaných v rámci MČ tvoří většinu proudy z/do oblasti
  administrativních a obchodních centre v blízkosti křižovatky Anděl. V rámci MČ se jedná o
  vztahy výrazně radiální k tomuto těžišti. Tyto vztahy jsou také poměrně dobře obslouženy VD.
  Z hlediska významnějších tangenciálních vztahů v rámci MČ, může být nedostatečně
  obsluhován vztah Jinonice – Košíře – Smíchov – západní část, případně Motol – Jinonice.
  10.10.2 Pohled organizátora PID (ROPID, Projekt preference)
  Projekt preference – Celoměstský projekt preference městské hromadné dopravy v Praze
  v letech 2016-2020 je koncepční dokument hl. m. Prahy pro oblast preference veřejné dopravy.
  Na tvorbě dokumentu spolupracovala organizace ROPID, Institut plánování a rozvoje hl. m.
  Prahy a Dopravní podnik hl. m. Prahy. Dle tohoto dokumentu se tramvajová a autobusová
  doprava nejvíce potýká s propustností křižovatek a komunikací. Dokument proto mimo jiné,
  uvádí problémové lokality a místa z hlediska provozu tramvajové a autobusové dopravy.
  Problémová místa s identifikovanými problémy s pravidelností a spolehlivostí provozu veřejné
  dopravy dle koncepčního dokumentu HMP pro oblasti preference VHD („Projekt preference“),
  jsou zobrazeny v interaktivní mapě preferencí na stránkách PID.
  10.10.3 Pohled města (Plán udržitelné mobility)
  Jedním z aspektů vstupujících do procesu výběru prioritních opatření byla míra reakce na
  problémy identifikované v analytické části Plánu udržitelné mobility, a to jednak ve formě SWOT
  analýzy, a také v podobě tzv. problémových map, jež graficky přehledně lokalizují jednotlivé
  problémy v řešeném území.
  Problémová mapa veřejné dopravy (dílčí část Analýza) poukazuje na slabá místa dopravního
  systému především z hlediska kapacity. Tato místa ze systémového hlediska řeší dílčí část
  Dopravní politika a z hlediska návrhů konkrétních opatření pak dílčí část Návrh.
  Analýza problémů z hlediska VHD je zpracována v návrhové části Plánu udržitelné mobility, kde
  se převážně zabírá:
  • přepravní poptávkou vs. nabídka,
  • přepravní intenzitou vs. kapacita dopravní sítě (technický stav, nedostatky),
  • zpožděním na síti.
  Problémová místa z pohledu organizátora a provozovatele veřejné hromadné dopravy
  zasahující do řešené oblasti městské části Praha 5 jsou vyznačena ve výkresové příloze B.2
  Souhrnný výkres dopravních problémů a nedostatků a seznam je uveden v příloze této textové
  části – P.4 Dopravní problémy a nedostatky.
- Strana 144
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  144
  
  11 Vodní doprava
  Vltava je v Praze využívána pro osobní a nákladní dopravu, vodní sporty a rekreačně. K osobní
  vodní dopravě slouží na území Prahy také přívozy přes Vltavu provozované v systému Pražské
  integrované dopravy. Na úseku Vltavy se nachází pět plavebních komor (Modřany, Smíchov,
  Mánes, Štvanice, Podbaba). Kapacita vodní cesty je dána kapacitou plavebních komor
  11.1 Vltavská vodní cesta
  11.1.1 Současné podmínky pro vodní plavbu
  Stávající využití vodní cesty na dolní Vltavě je oproti ostatním úsekům labsko-vltavské vodní
  cesty dosti specifické, a to zejména kvůli průchodu hlavním městem Prahou. Počty plaveb
  (zejména osobních výletních lodí) ve vnitřní Praze nemají díky své výši na jiných úsecích
  labsko-vltavské vodní cesty obdoby a počítají se v řádech desítek tis. proplutí ročně (PK
  Smíchov).
  Hlavním vodítkem posouzení stávajícího využití jsou statistiky proplutí, které byly poskytnuty
  Povodním Vltavy, s. p. Na následujícím obrázku jsou graficky zobrazeny počty lodí, které
  propluly jednotlivými plavebními komorami na dolní Vltavě v roce 2018. Kvůli přehlednosti jsou
  na obrázku vynechány PK ve vnitřní Praze. Počty lodí jsou rozděleny do 3 různých kategorií:
  osobní lodě, nákladní lodě (vč. plavidel PVL a jiných) a malá plavidla (ve statistikách Povodí
  Vltavy jsou vedeny jako sportovní plavidla).
  Roční hodnoty proplutí na jednotlivých PK jsou pro 3 základní segmenty plavby zobrazeny
  v následujícím grafu.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.1 – Statistika proplavení PK na dolní Vltavě v roce 2018
  Z grafů je patrné, že na úseku Mělník – Praha mírně převažují počty nákladních a jiných
  plavidel, které směrem ku Praze postupně klesají. Naopak narůstají počty malých plavidel, které
- Strana 145
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  145
  
  dosahují nejvyšších hodnot (okolo 3000 proplutí) na úseku Smíchov – Modřany, tedy právě na
  průjezdu Prahou.
  Celkové počty proplavení všech lodí na PK dolní Vltavy za roky 2016 až 2018 jsou
  zobrazeny na následujícím grafu.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.2 – Celkové počty proplavení PK na dolní Vltavě v letech 2016 až 2018
  
  11.1.2 PK Smíchov – osobní plavidla
  Zajímavé údaje poskytuje statistika proplavení v jednotlivých měsících, která je za rok 2018
  znázorněna pro osobní lodě na následujících grafech. Z grafů lze dobře vyčíst sezónní provoz.
  Pod osobní plavidla můžeme zahrnout např. výletní/vyhlídkové lodě, lodě linkové osobní
  dopravy a velké kabinové lodě.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.3 – Proplavená osobní plavidla v PK Smíchov v měsících roku 2018
- Strana 146
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  146
  
  V případě osobní plavby je patrná nevyrovnanost počtu proplavení v jednotlivých měsících, což
  souvisí s hlavní turistickou sezónou a nejvyšším počtem návštěvníků přibližně od května do
  září. Na nejvytíženější PK Smíchov dosahují měsíční počty proplavených osobních lodí hodnot
  až 2300 lodí měsíčně. I během zimních měsíců je plavba osobních lodí na Vltavě ve vnitřní
  Praze dosti intenzivní, počty proplavení na PK Smíchov se pohybují kolem 1000 proplavení
  měsíčně.
  Na následujícím grafu je znázorněn časový vývoj počtu proplavených osobních lodí, vybranými
  PK na dolní Vltavě v letech 2011 – 2018.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.4 – Proplavená osobní plavidla v PK Smíchov v letech 2011 - 2018
  
  11.1.3 PK Smíchov – malá plavidla
  Na následujícím grafu je znázorněna statistika proplavení malých plavidel v jednotlivých
  měsících za rok 2018. Pod osobní plavidla můžeme zahrnout např. motorové čluny, motorové i
  bezmotorové jachty, malé kajutové lodě či hausbóty.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.5 – Proplavená malá plavidla v PK Smíchov v měsících roku 2018
- Strana 147
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  147
  
  Počty proplavených malých plavidel vykazují značnou nerovnoměrnost během roku a
  koncentrují se prakticky jen do období duben až září s vrcholem v hlavní plavební sezoně
  v červenci a srpnu, kdy dosahují hodnoty 500 až 600 proplutí měsíčně.
  Na následujícím grafu je znázorněn časový vývoj počtu proplavených malých plavidel,
  vybranými PK na dolní Vltavě v letech 2011 – 2018.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.6 – Proplavená malá plavidla v PK Smíchov v letech 2011 - 2018
  
  11.1.4 PK Smíchov – nákladní lodě a jiná plavidla
  Na následujícím grafu je znázorněna statistika proplavení nákladních a jiných plavidel
  v jednotlivých měsících za rok 2018.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.7 – Proplavená malá plavidla v PK Smíchov v měsících roku 2018
  
  Na úsecích v Praze byl v letech 2014 až 2016 zaznamenán pokles počtu proplutí v této
  sloučené kategorii plavidel.
- Strana 148
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  148
  
  Na následujícím grafu je znázorněn časový vývoj počtu proplavených nákladních a jiných
  plavidel, vybranými PK na dolní Vltavě v letech 2011 – 2018.
  
  Zdroj: Povodí Vltavy, s.p.
  Obrázek 11.8 – Proplavená nákladní a jiná plavidla v PK Smíchov v letech 2011 - 2018
  
  Z analýzy vyplývá
  složitá situace ve vnitřní Praze, kde zejména na zdržích Helmovského a
  Šítkovského jezu probíhá velmi intenzivní plavba vyhlídkových lodí. Tyto zdrže jsou spojeny
  s PK Smíchov, která v turisticky atraktivních denních časech kapacitně nedostačuje a čekání na
  proplavení (malých plavidel) může představovat časovou ztrátu i v řádu hodin. Plavidla osobní
  lodní dopravy vyčkávají na proplavení buď stáním v dolním plavebním kanále plavební komory,
  nebo kroužením po hladině Vltavy kolem pilířů Karlova mostu. Obě tyto alternativy čekání
  snižují atraktivitu pro turisty, omezují rozsah plavby (zájem turistů soustřeďují pouze na
  centrum) a zvyšují hlukovou a exhalační zátěž lokality centra. Toto kritické místo postihuje
  zejména okružní vyhlídkové plavby a i linkovou plavbu v relaci Rašínovo nábřeží – ZOO Praha.
  Z pohledu ŘVC se potřeba zvýšení kapacity jeví jako opodstatněná, z pohledu MČ Praha 5 již
  tolik ne. Praha 5 se obává zhoršení kvality života v přilehlých lokalitách, tedy zvýšení hluku a
  exhalací v oblasti. MČ Praha 5 konzistentně odmítá vybudování nové plavební komory.
  K tomuto účelu bylo uzavřeno Memorandum mezi P5 a HMP v zájmu ochrany životního
  prostředí a zdraví obyvatel centra Prahy.
  
  Jelikož se jedná o rekreační plavbu většinou bez dopravní funkce, navrhujeme toto téma řešit
  mimo dopravní generel.
- Strana 149
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  149
  
  11.2 Související záměry a dokumentace
  11.2.1 Koncepce pražských břehů
  Koncepce pražských břehů je vize hl. m. Prahy o kvalitním rozvoji prostoru řeky zejména jako
  celoměstsky významného veřejného prostoru, která byla zpracována Institutem plánování
  a rozvoje hlavního města Prahy v lednu 2014.
  
  Zdroj: Koncepce pražských břehů, IPR Praha, 2014
  Obrázek 11.9 – Navrhované vodní stavby na Vltavě
  
  Materiál je koncepčním, strategickým a iniciačním dokumentem hl. m. Prahy. Vytváří základní
  podklad pro koordinaci a naplňování cíle kvalitního rozvoje pražských břehů, a to z hlediska
  urbanistického plánování, investic, využívání, správy a ochrany. Obsahuje analytickou a
- Strana 150
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  150
  
  návrhovou část. Dokument se zabývá nákladní dopravou na vodní cestě a citylogistikou jen
  velmi okrajově ve formě konstatování stávajícího stavu a neřeší rozvoj těchto témat.
  11.2.2 Citylogistika na území hl. města Prahy zabezpečována vodní dopravou
  Cílem studie (zpracovatelem SUDOP PRAHA a.s., 2017) bylo vytvoření podkladu pro Plán
  udržitelné mobility pražské aglomerace a začlenění vodní dopravy do každodenních
  logistických procesů na území hlavního města. Předmětem dokumentu bylo také analyzovat
  možnosti nákladní přepravy po vodní cestě na území hl. m. Prahy, vytipování vhodných
  pilotních projektů a jejich technické a ekonomické ověření.
  
  Obrázek 11.10 – Schéma variant odvozu materiálu z lokality
  
  Obrázek 11.11 – Schéma variant návozu materiálu z lokality
- Strana 151
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  151
  
  11.2.3 Vltavský břeh Praha 5
  Jedná se o volumetrickou studii zabývající se analýzou potenciálu a návrhu rozvoje vltavských
  břehů MČ Praha 5. Hlavním cílem je posílení vztahu městské zástavby k řece a zlepšení
  přístupnosti k jejím břehům. Studie byla zpracována v listopadu 2016 a zpracovatelem je Atelier
  8000 spol. s. r. o.
  Ve volumetrické studii vltavských břehů MČ Praha 5 se navrhují jak drobné zásahy do území,
  tak záměry jejichž realizace se předpokládá v desítkách let. Studie se blíže zabývá územím:
  • Janáčkovo nábřeží a Severní náplavka,
  • Smíchovská náplavka,
  • Císařská Louka,
  • Smíchovský přístav,
  • Zlíchov – Lihovar,
  • cyklostezka sever, jih a předpolí Barrandovského mostu.
  
  11.3 Vodní doprava – přívozy – stav
  11.3.1 Organizace dopravy na přívozech
  Pražské přívozy jsou jedním z příkladů začlenění různých dopravních prostředků do Pražské
  integrované dopravy. Výhodou zavedení přívozů je zejména zkracování cest přes řeku a
  zatraktivnění oblasti, kterou obsluhují. Řešená oblast MČ Praha 5 zahrnuje přívozy P3 (Lihovar
  – Veslařský ostrov), P5 (Výtoň – Císařská louka) a P4 (Císařská Louka – Kotevní).
  
  Obrázek 11.12 – Schéma přívozů s napojením na MČ Praha 5 (Zdroj: PID)
- Strana 152
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  152
  
  Obsluha přívozů je zajištěna od konce března do konce října, jedná se tedy o přívozy se
  sezonním provozem s přibližně 20minutovým intervalem.
  Při zvýšené poptávce může být
  z kapacitních důvodů zajištěn posilový spoj
  . Čas obsluhy pro P3 je v pracovní dny od 7:00 hod.
  do 22:00 hod., o víkendy je čas posunutý na 8:00 hod. Provozovatelem přívozu P3 je
  společnost Vittus group, s.r.o. U přívozu P5 a P4 je celotýdenní provoz od 8:00 hod. do cca
  21:00 hod. dle denního světla, provozovatelem tohoto přívozu je společnost Pražské Benátky,
  s.r.o.
  Nevýhodou přívozů je fakt, že je z bezpečnostních důvodů není možné provozovat při zvýšené
  hladině řeky.
- Strana 153
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  153
  
  11.3.2 Analýza počtu přepravených cestujících
  Přívozy se staly běžnou součástí Pražské integrované dopravy. Mají význam především pro
  rekreační cesty (návaznost na cyklistické trasy, dopravní obsluha vltavských ostrovů), ale stále
  více i pro běžnou dopravu např. do zaměstnání.
  Linka
  Trasa
  Charakter
  provozu
  Cestující
  za den
  Cestující
  za rok
  P3
  Lihovar – Veslařský ostrov
  sezonní
  191
  41 740
  P5*
  Císař. Louka – Kotevní – Výtoň – Náplavka Smíchov
  sezonní
  1 190
  357 140
  Tabulka 11.1 – Přehled přepravených osob přívozy v roce 2018 (P5* stará trasa přívozu)
  
  Obrázek 11.13 – Přehled počtu přepravených osob v letech (Zdroj: TSK)
  
  Výrazný nárůst počtu přepravených cestujících (téměř na dvojnásobek roku 2017) byl způsoben
  využitím přívozů P5 pro náhradní dopravu za rekonstruovaná přemostění. Přívoz P5 s mírně
  upravenou trasou sloužil od ledna do poloviny října místo opravovaných lávek na výtoňském
  železničním mostě. V současné době je přívoz upraven na dva samostatné přívozy P5 a P4.
  Dříve přívozem zajišťované spojení vltavských náplavek je zajištěno nově opravenými lávkami
  pro pěší výtoňského železničního mostu, případně po chodnících Palackého mostu.
  
  11.4 Vodní doprava – přívozy – výhled
  Z pohledu dopravní obsluhy území městské části Praha 5 lze považovat rozsah linek přívozů za
  ustálený.
- Strana 154
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  154
  
  11.5 Nákladní doprava
  11.5.1 Provoz nákladní dopravy
  Z pohledu analýzy potenciálu a rozvoje Vltavských břehů Prahy 5 by měl být ve Smíchovském
  přístavu ponechán volný prostor o velikosti 10 x 50 m, který bude sloužit jako spot pro city
  logistiku. Transport hmot či zboží v tomto spotu bude probíhat výhradně za použití kontejnerů
  nebo jiných opatření, které zajistí kompaktnost nákladu a jeho snadné přeložení.
  Na druhou stranu lze ovšem konstatovat, že přeprava kontejnerů je zpravidla efektivnější jinými
  druhy dopravy. Vodní doprava je svou rychlostí a objemem přepravních jednotek (lodí) vhodná
  především k přepravě hromadných substrátů, jako je stavební materiál a stavební suť.
  S ohledem na blízkost rozsáhlé rozvojové plochy v okolí Smíchovského nádraží lze s výhodou
  vodní dopravu využít právě pro dopravu stavebních materiálů tak, aby nebyly zatíženy
  komunikace městské části Praha 5 ani dalších navazujících částí hlavního města.
  11.5.2 Přístav Smíchov
  V MČ Praha 5, blízko nádraží Praha-Smíchov a také ostrově Císařská louka se v současnosti
  nacházejí přístaviště s největší kapacitou počtu stání na území Prahy. Přístav Smíchov je
  ochranným a obchodním přístavem. Celková kapacita přístavišť na Císařské louce a klubových
  loděnic TJ Blaník nebo SK Viking dosahuje cca 330 stání malých plavidel. Některá stání jsou
  také využívána pro rekreační nebo dokonce obytné účely na plovoucích hausbótech. Přístav je
  dopravně napojen na ul. Strakonickou dvěma vjezdy.
  V části přístavu podél Strakonické ul. se nachází objekt přístavní správy s kancelářemi,
  skladové a dílenské objekty se sociálním zázemím a servisní a tankovací místo určené pro
  přečerpávání pohonných hmot. Na Císařské louce je ve vlastnictví Českých přístavů, a. s.
  objekt loděnice s restauračním zařízením, sklady a sociálním zařízením a jeřáb na spouštění
  sportovních lodí. V komerční zóně přístavu jsou k dispozici zpevněné plochy, které slouží jako
  složiště a manipulační plochy pro překládku, na Císařské louce se jedná o plochy nezpevněné
  se zelení užívané k rekreačně – sportovním účelům. V přístavu mají plavidla možnost odebírat
  vodu a elektřinu a vypouštět splašky do veřejné kanalizace.
  Přístav Praha Smíchov má statut veřejného přístavu s celoročním, časově neomezeným
  provozem. Je tvořen přístavním bazénem o rozloze 13,8 ha na levém břehu Vltavy v říčním km
  57,24 – 55,54 a přilehlou pozemní částí o výměře 14,3 ha.
  Obchodní činnost:
  • překlad sypkých substrátů,
  • čtyři lodní překladní polohy,
  • pronájem skladovacích ploch, skladů a kanceláří,
  • kotviště sportovních lodí.
- Strana 155
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  155
  
  12 Cyklistická doprava
  12.1 Základní koncepce cyklistické dopravy
  Cyklistická doprava jako jedna z alternativ městské dopravy se stává neodmyslitelnou součástí
  městského dopravního systému. Budoucnost proto patří ve veliké míře rozvoji a podpoře
  cyklistické dopravy. V roce 2018 tvořila cyklistická síť značených cyklotras, celkovou délku přes
  500 kilometrů.
  V rámci budování doplňkové infrastruktury je potřebné neustále navyšování odstavných
  parkovišť, především tak aby bylo možné na těchto parkovištích kolo uzamknout v dostupné
  vzdálenosti pro cyklistu. Další potřeba spočívá v rozšiřování sítě cyklistických přístřešků, které
  dokážou chránit kola před nepřízní počasí při jejím dlouhodobějším uskladnění. V roce 2018
  bylo v hl. městě Praha evidováno 3 594 stojanů na kola.
  Obrázek 12.1 – Statistické vyhodnocení nehod z pohledu cyklistů (Zdroj: maps.jdvm.cz)
  
  Kromě sníženého počtu nehod se vzorec, jakým se nehody s účastí cyklistů dějí, příliš nemění.
  I nadále je většina nehod s lehkým zraněním. Rok 2019 lze v celkovém počtu případů nehod
  porovnat s rokem 2017. Potěšující může být skutečnost, že počet nehod s lehkými následky se
  oproti roku 2018 výrazně snížil. Statistika uvádí 14 těžce zraněných cyklistů a jednoho
  usmrceného, což je o 50 % víc jako v letech 2017 a 2018. Méně potěšující je zjištění, že ve
  většině případů půjde opět o nehody samotnými cyklisty nezaviněné.
- Strana 156
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  156
  
  12.2 Přeprava jízdních kol v PID
  Umožněním přepravy jízdních kol pomocí veřejné hromadné dopravy pomáhá překonávat méně
  bezpečné úseky v přeplněných městských ulicích, převýšení nebo usnadňuje zdravý pohyb na
  kole i méně zdatným cyklistům.
  Cestování s jízdním kolem v metru:
  • Zličín – Anděl – Černý Most (pro oba směry),
  • Nemocnice Motol – Depo Hostivař.
  V metru mohou být jízdní kola přepravována s výjimkou první plošiny soupravy na každé první a
  poslední plošině jednotlivých vozů soupravy. Na dveřích jsou vylepeny piktogramy označující
  zákaz nebo povolení přepravy kol.
  Cestování s jízdním kolem v tramvaji:
  • Anděl – Kotlářka – Sídliště Řepy,
  • Smíchovské nádraží – Hlubočepy – Sídliště Barrandov.
  V tramvaji mohou být kola přepravována pouze ve vybraných úsecích ve směru z centra,
  s výjimkou období pracovních dnů 14:00 – 19:00. Zastávky s povoleným nástupem s jízdním
  kolem jsou označeny speciálním symbolem. Přeprava je vyloučena při zvýšené obsazenosti.
  Cestování s jízdním kolem v autobusu:
  V autobusech PID na území MČ Praha 5 se jízdní kola nepřepravují.
  Cestování s jízdním kolem v přívozu:
  • Veslařský ostrov – Lihovar (pro oba směry),
  • Vytoň – Císařská Louka (pro oba směry),
  • Císařská Louka – Kotevní (pro oba směry).
  Všechny přívozy Pražské integrované dopravy umožňují přepravu jízdních kol a jich provoz je
  zdarma. Přeprava je omezena při zvýšené obsazenosti přívozů.
  Cestování s jízdním kolem ve vlaku:
  Přeprava jízdních kol je zajištěna na všech tratích zahrnutých do PID umožňujících přepravu
  jízdních kol. Přepravu většího množství jízdních kol umožňují zejména spoje (linky) zajišťované
  elektrickými jednotkami nebo s posílenými soupravami pro přepravu jízdních kol. Na ostatních
  tratích zahrnutých do PID je zajištěna základní přeprava kol většinou motorovými a přívěsnými
  vozy.
- Strana 157
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  157
  
  12.3 Zdroje a cíle cyklistické dopravy
  12.3.1 Aplikace Na Kole Prahou
  Tato aplikace zřízená Magistrátem HMP naviguje cyklisty a doporučuje jim vhodné trasy
  z počátečního do cílového místa. Data z této aplikace lze analyzovat a určit obvyklá místa startu
  i cílové destinace.
  Matice počátků a konců jízd cyklistů uskutečněných na území Prahy v roce 2018 celkově
  obsahují data o 70 375 zaznamenaných jízdách, uskutečněných mezi katastrálními územími hl.
  m. Praha. Zbývající jízdy buď začínaly, končily nebo vedly úplně mimo katastrální území hl. m.
  Prahy. Zaznamenané jízdy musely být delší než 700 metrů a mít nižší průměrnou rychlost než
  30 km/h.
  
  Obrázek 12.2 – Matice cílových cyklistických cest – Smíchov (Zdroj: https://golemio.cz)
  
  Smíchov
  Holešovice
  Nusle
  Malešice
  Nové Město
  Stodůlky
  Jinonice
  Podolí
  Braník
  Modřany
  Dejvice
  Malá Strana
  Háje
  Košíře
  Motol
  Břevnov
  Vršovice
  Radlice
- Strana 158
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  158
  
  Obrázek 12.3 – Matice počátečních cyklistických cest – Smíchov (Zdroj: https://golemio.cz)
  
  Počet cyklistických cest naměřených z aplikace je rozdělen dle modrého zbarvení, čím tmavší a
  tlustší modrá, tím vyšší počet cest. Z aplikace byly vybrány přepravní vztahy oblasti Smíchova s
  okolím. Oblast má v aplikaci zaznamenáno nejvíce končících/počátečních cest ze všech oblastí
  na území MČ Praha 5. V roce 2019 bylo naměřeno cca 2 600 počátečních cest z oblasti
  Smíchova. Končících (cílových) cest bylo cca 2 900. Na kartogramech vidět výrazné vztahy
  mezi oblastí Smíchova s oblastí Nuslí, Nového Města a Holešovic, kde se jedná převážně
  o pracovní cesty. Cesty s delší vzdáleností možno považovat za značně rekreační.
  
  12.3.2 Přehled současných značených cyklotras v oblasti MČ Praha 5
  Páteřní stezky (I. Třída) propojují město se Středočeským krajem. Podél Vltavy vedou dvě
  severojižní trasy – levobřežní A1, která přímo zasahuje do řešeného území a pravobřežní A2.
  Z páteřních tras odbočují radiály, které vedou obvykle podél potoků nebo po hřebenech. Hlavní
  cyklotrasy (II. Třídy) souží k propojení páteřních tras a jsou značeny písmenem A s třemi
  ciframi.
  Páteřní cyklotrasy:
  A1: Vltavská levobřežní (současný stav)
  Trasa A1 je páteřní trasou podél levého břehu řeky Berounky a Vltavy s rekreačním a
  dopravním významem. Trasa začíná na jižní hranici Prahy u Radotína, dále pokračuje přes
  Smíchov a Dejvice a končí na severu města u přívozu v Sedlci.
  Smíchov
  Holešovice
  Nusle
  Malešice
  Nové Město
  Stodůlky
  Jinonice
  Podolí
  Braník
  Modřany
  Dejvice
  Malá Strana
  Háje
  Košíře
  Motol
  Břevnov
  Vršovice
  Radlice
- Strana 159
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  159
  
  Úsek trasy A1 zasahující do MČ Praha 5 je z převážné části veden po dopravně vytíženějších
  komunikacích. Za Barrandovským mostem trasa A1 odbočuje vlevo, podjíždí rušné komunikace
  i železniční trať kde se připojuje do ulice Hlubočepská/Na Zlíchově, na které je ve špičce
  zvýšený provoz aut i tramvají. V úseku ul. Na Zlíchově dlouhém asi 500 m je nutná jízda po
  tramvajových kolejích. Směrem do centra trasa pokračuje ulicí Nádražní kolem Smíchovského
  nádraží až ke křižovatce Anděl, úsek se vyznačuje zvýšeným provozem autobusů a tramvají.
  Od Smíchovského nádraží k Andělu je nutná jízda po zvlněné dlážděné vozovce hned vedle
  tramvajové tratě. Za vytíženou tramvajovou křižovatkou trasa pokračuje ulicí Štefánikovou na
  Újezd, kde se stezka stáčí k Vltavě na Kampu. Jižní část cyklotrasy A1 končí za Strakovou
  akademií na Kosárkově nábřeží.
  Celková délka trasy představuje téměř 24 kilometrů.
  A12: Prokopské údolí – Dalejské údolí (současný stav)
  Trasa A12 je páteřní cyklotrasa směrující z Braníku přes Barrandovský most, Hlubočepy do
  Prokopského a Dalajského údolí a dále do Řeporyjí. Náročnějším místem je průjezd oblouky
  spodního viaduktu železniční trati č. 122 (Praha-Smíchov – Hostivice), kde v nepravidelnějším
  směrovém oblouku dochází k rozdělení vozovky a zúžení jízdních pruhů. Následně trasa A12
  vede dopravně zklidněným Prokopským údolím s možnostmi odbočit na značenou trasu A122
  do Jinonic a Butovic až k rozcestí s trasami A112 (na sídliště Barrandov a Velkou Chuchli) a
  A33 (do Nové Vsi). V Dalejském údolí je trasa náročnější, doporučuje se jízda na horském
  (trekovém) kole, trasa je vedena po štěrkovém povrchu s nebezpečným stoupáním/klesáním.
  Na zpevněnou komunikaci se cyklotrasa A12 dostává až u bývalé továrny před Řeporyjemi a
  městskou částí Praha-Řeporyje.
  V současné době se pravděpodobně jedná o nejvytíženější cyklotrasu na území MČ Praha 5.
  Důkazem jsou také sčítače umístněné na této trase. Sčítač, s názvem stanoviště Hlubočepská
  v lokalitě A12, jednosměrně, Zborovská – Na Srpečku, zaznamenal v roce 2018 cca 149 000.
  V roce 2017 to bylo více jako 164 000 cyklistů. Vysoká zatíženost je převážně daná
  nefunkčností tras A13 (Radlická) a A14 (Plzeňská). Je potřebné podotknout, že oblast
  Barrandova nemá jiné legální a důstojné cyklistické spojení s centrem, to také přispívá
  k vytíženosti cyklotrasy A12.
  Na Praze 5 již není jiný cyklisticky tak vytížený úsek s výjimkou vlastního předpolí
  Barrandovského mostu a jeho obslužné lávky, kde je vedena spojnice cyklotras A1 a A2.
  Intenzita provozu cyklistů v okolí sčítače Barrandovský most, stezka na levém předmostí je dle
  ročenky TSK v roce 2018 více než 241 000 cyklistů což je ještě o několik procent víc.
  A33: pokračování trasy Prokopským údolím (současný stav)
  Trasa A33 je páteřní cyklotrasa s rekreačním a dopravním významem v západní části Prahy 5
  s délkou trasy cca 4,6 kilometrů. Na Praze 5 se jedná jen o malý úsek, který začíná
  v Prokopském údolí na rozcestí A33, A12 a A112 a končí na rozcestí cyklotras, odkud je možné
  pokračovat značenou trasou A120.
  Hlavní cyklotrasy:
  A112: Velká Chuchle – Barrandov – Prokopské údolí (současný stav)
- Strana 160
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  160
  
  Trasa je spojnicí trasy A1 s trasou A12, vede z Velké Chuchle přes sídliště Barrandov a
  Klukovice do Prokopského údolí, kde se křižuje s trasou A12. Sídlištěm vede rušnější ulicí
  Štěpařská až k silnici K Barrandovu. Tu je třeba překonat přes východní rameno světelné
  křižovatky. Trasa dále pokračuje po polních a asfaltových cestách. Průjezd Velkou Chuchlí je
  realizován po komunikacích se silnějším provozem, trasa končí napojením na páteřní
  levobřežní cyklotrasu A1. Celková délka trasy A112 je 5,8 kilometrů, délka trasy na území MČ
  Prahy 5 je 1,9 km.
  A113: Úsek trasy Barrandov – Slivenec (současný stav)
  Trasa A113 je v současnosti realizována pouze na úseku podél ulice K Barrandovu, od
  křižovatky s trasou A112 k ulici Ke Smíchovu. Délka trasy A113 na území MČ Prahy 5 je téměř
  0,5 kilometru, trasa má dopravní význam
  A120: Butovice – Prokopské údolí (současný stav)
  Trasa spojuje Butovice se západním okrajem Prokopského údolí. Trasa směrem do
  Prokopského údolí klesá, celková délka trasy je 1,2 kilometrů s rekreačním významem a vede
  převážně po zpevněných komunikacích.
  A122: Butovice – Prokopské údolí, K Dalejím (současný stav)
  Trasa A122 vede z Butovic do Prokopského údolí. Délka trasy je 2,3 km, směrem do údolí
  prudce klesá a je vedena po zpevněných, dopravně málo vytížených komunikacích. Trasa
  nabízí krásné výhledy především na panorama Prahy jižním a východním směrem.
  
  12.3.3 Plánované změny z pohledu „Generelu cyklistické dopravy hl. m. Prahy“
  Generel sám o sobě není právně závazný dokument, ale jedná se o materiál, který nejlépe řeší
  síť cyklistických tras ve vzájemné provázanosti a je tak významným podkladovým materiálem
  pro jakékoliv rozhodování o cyklistické infrastruktuře. Současně platná Koncepce rozvoje
  cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. městě Praze do roku 2020 byla vypracována
  v roce 2010 a schválena Usnesením Rady HMP č. 1776 ze dne. 26. 10. 2010. V září roku 2018
  byla Radou HMP schválena její aktualizace.
  Páteřní cyklotrasy:
  A1: Levobřežní povltavská trasa (změna vedení trasy, vedení přes ostrov Císařská Louka)
  Úsek trasy A1 zasahující do MČ Prahy 5 je dle Generelu cyklistické dopravy hl. m. Prahy veden
  po stezce podél řeky Vltavy až k přívozu Lihovar. Odtud trasa pokračuje podél Strakonické ulice
  a přes ostrov Císařská louka. Na konci ostrova je nutné využít přívoz a dostat se zpět na levý
  břeh Vltavy. Za přívozem trasa vede podél řeky až k Jiráskovu mostu, kde se napojuje na
  Nábřežní ulici a na Janáčkovo nábřeží. Trasa dále pokračuje na Kampu, kde se opět napojuje
  na stávající A1.
  A3: Vršovická trasa (částečný zásah do oblasti)
  Trasa A3 je navržena z Dolních Měcholup, přes Vršovice až k Výtoni, kde přes železniční most
  vstupuje do oblasti MČ Praha 5. Trasa končí u Radlické ulice v oblasti nádraží Praha-Smíchov.
- Strana 161
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  161
  
  A13: Vytoň – Smíchov – Radlice – Jinonice – Nové Butovice – Rudná (úsek Smíchovské
  nádraží – Nové Butovice zatím není podrobně řešen, předpoklad vedení podél Radlické ulice)
  Trasa A13 je podle Generelu cyklistické dopravy hl. m. Prahy vedena z Výtoně po železničním
  mostě na Smíchov. Překonává železniční nádraží Praha-Smíchov a přepokládá pokračování
  podél Radlické ulice až k ulici Puchmajerova, kde odbočuje vpravo. Trasa dále vede ulicí
  Karlštejnskou a Řeporyjskou směrem na Nové Butovice, kde opouští území MČ Prahy 5.
  Celková délka trasy je cca 18 kilometrů, délka trasy na území MČ Prahy 5 je 5,1 km.
  A14: Palackého náměstí – Anděl – Košíře – Motol – Řepy – Zličín (v současné době jsou
  cyklisté vedeni bus pruhy ve směru do centra, přes ulici Plzeňskou a ulici Vrchlického v době
  vymezené pro bus pruhy)
  Trasa A14 začíná na Palackého náměstí. Vede přes řeku po Palackého mostě a Lidickou ulicí
  na Anděl. Odtud vede Plzeňskou ulicí podél tramvajové tratě přes Košíře a Motol až na hranice
  MČ Prahy 5. Trasa poté pokračuje směrem na Řepy a Zličín. V opačném směru je částečně
  vedeme ulicí Vrchlického, která se stejně jako Plzeňská ulice, vyznačuje silným provozem aut.
  Celková délka trasy na území MČ Prahy 5 je 6,8 kilometru.
  A32: Jinonice – Košíře – Strahov – Dejvice – Bubeneč (zatím vyznačen jen krátký průjezd přes
  Petřín)
  Trasa A32 začíná v Jinonicích odbočením z trasy A13 do ulice Klikatá. Pokračuje ulicí
  Jinonickou až ke křižovatce s Vrchlického ulicí, kde odbočuje vpravo, a po necelých 200 metech
  odbočuje vlevo do Prachnerovy ulice, poté pokračuje do Podbělohorské ulice. V opačném
  směru je trasa vedena Plzeňskou ulicí podél tramvajové tratě a ulicí Jinonickou. V ulici Plzeňské
  i Vrchlického je ve špičce zvýšený provoz aut, v Plzeňské ulici i tramvají. Z Podbělohorské ulice
  se poté trasa stáčí do ulice Na Hřebenkách, ze které se dostává do Kinského zahrad a
  pokračuje směrem na Petřín a do Dejvic. Na území MČ Prahy 5 je celková délka trasy 4,4
  kilometrů.
  A33: Prokopské údolí – (Hůrka – Vidoule – Motol) Vypich – Div. Šárka – Přední Kopanina
  Nové část cyklotrasy A33 podle Generelu cyklistické dopravy hl. m. Prahy navazuje na stávající
  trasu A33 za koncem Prokopského údolí. Vede od Hůrky přes sídliště Nové Butovice a okolo
  průmyslového areálu u Bucharovy ulici do ulice Upolínová. Podjíždí železniční trať a pokračuje
  ulicí Nad Hliníkem. Dále křižuje Plzeňskou ulici a pokračuje Zahradníčkovou, Brdlíkovou a
  Roentgenovou ulicí směrem na Vypich odkup vede dál na Divokou Šárku a Přední Kopaninu.
  Hlavní cyklotrasy:
  A113: Hlubočepy – Slivenec – Řeporyje
  Trasa A113 odbočuje ze stávající páteřní trasy A12 do Slivenecké ulice, kde pokračuje
  Kosořskou, Sliveneckou a Geologickou ulicí. Dále vede okolo Studií Barrandov a podél ulice
  K Barrandovu. Poté odbočuje vlevo do ulice Ke Smíchovu, projíždí Slivenec a pokračuje
  směrem na Řeporyje. Celková délka trasy A113 na území MČ Prahy 5 je 3,9 kilometrů.
  A114: Hlubočepy nádr. – Barrandov – Slivenec – Nad Řeporyjemi
- Strana 162
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  162
  
  Trasa A114 začíná na tramvajové zastávce Hlubočepy odkud vede podél tramvajové trati
  jihozápadním směrem po estakádě. Za estakádou vede trasa podél tramvajové trati po
  asfaltových chodnících až k Chaplinovu náměstí, kde odbočuje vlevo na Tilleho náměstí a poté
  vpravo směrem k Tréglově ulici. Dále projíždí Tréglovou a Werichovou ulicí. Za sídlištěm
  Pražská Čtvrť se stáčí směrem na Slivenec a opouští území MČ Prahy 5.
  A120: Prokopské údolí – Řeporyje (prodloužení přes Velkou Ohradu do Řeporyje)
  A121: Lihovar – Smíchovské nádraží (trasa stávající A1)
  A131: Smíchovské nádraží – Anděl (trasa stávající A1)
  A132: Jinonice – Košíře
  Trasa A132 odbočuje z páteřní trasy A13 do ulice Na Pomezí, poté pokračuje ulicemi Naskové,
  U Lesíka, V Cibulkách, Píseckého, Pod Školou a Musílkovou. Končí na křižovatce s Plzeňskou
  ulicí napojením na cyklotrasu A14. Celková délka trasy A132 je 3,2 kilometru.
  A141: Anděl – Újezd – Klárov (trasa stávající A1)
  A330: Butovice – Nové Butovice – Motol – Vypich
  Trasa A330 odbočuje z trasy A120 na křižovatce ulic Novoveská a Pod Vavřincem západním
  směrem. Poté pokračuje Radlickou, Bucharovou a Kukulovou ulicí směrem na Vypich. Celková
  délka cyklotrasy A330 je 5,9 kilometru. Délka trasy na územní MČ Prahy 5 je 2,1 km.
- Strana 163
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  163
  
  Zdroj: Generel cyklistické dopravy hl. města Praha
  Obrázek 12.4 – Přehled návrhu páteřních a hlavních cyklotras
  
  12.3.4 Umísťování kol
  O kvalitě cyklistické infrastruktury rozhodují i detaily z pohledu jednotlivé infrastruktury. Na
  mnoha místech chybí kvalitní stojany pro kola nebo základní zařízení pro údržbu jako např.
  pumpy pro dofouknutí kol. Přínosem pro využívání jízdních kol je zavedená možnost přepravy
  jízdních kol v tramvajích a v metru.
  Jednou z potřeb cyklistické dopravy je rozšiřování sítě cyklistických přístřešků, které dokážou
  chránit kola před nepřízní počasí při jejím dlouhodobějším uskladnění. V roce 2018 bylo v hl.
  městě Praha evidováno 3 594 stojanů na kola. Stojany pro jízdní kola jsou prostřednictvím TSK
  hl. m. Prahy umísťovány operativně dle požadavků jednotlivých městských částí a dostupných
  finančních prostředků.
- Strana 164
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  164
  
  Nedostatky v umísťování kol:
  • nedostatek stojanů v blízkosti metra,
  • jistota ze strany bezpečnosti,
  • nedostatek odstavných stání s podporou dobíjení elektrokol,
  • nedostatek odstavných stání se zastřešením,
  
  Zdroj: mapy.cz
  Obrázek 12.5 – Přehled umístění stojanů na kola
  
  12.3.5 Systém sdílení dopravních prostředků:
  Sdílení dopravních prostředků (bikesharing, elektrické koloběžky, sdílená auta a skútry) nabírá
  na Praze 5, ale i v Praze celoplošně na popularitě. Celkově májí poskytovatelé těchto služeb
  aktuálně v Praze stovky až tisíce sdílených dopravních prostředků. Jízdní kola si lze najít a
  půjčit pomocí mobilních aplikací registrovaných uživatelů. Ceny jsou buď jednorázové, nebo
  předplacené na určité období a parkovací stanice jsou často umísťovány na strategických
  místech.
- Strana 165
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  165
  
  Největším problémem systému sdílení dopravních prostředků je jejich neaktivní část, tedy
  parkování. Služby je možno rozdělit na ty, které nabízejí konkrétní místo odstavení dopravních
  prostředku (do stojanů) a ty, které nabízejí odstavení na libovolně zvýrazněném místě na mapě
  v aplikaci.
  V důsledku nejasných pravidel vracení a chybějícím postihům za špatně vrácené
  kolo/koloběžku, se doslova povalují na místech, kde překážejí chodcům a ostatním účastníkům
  silniční dopravy.
  
  Obrázek 12.6 – Způsob řešení odstavných stání pro sdílené dopravní prostředky
  
  12.4 Problémová místa cyklistické dopravy
  12.4.1 Akční plán rozvoje cyklistické infrastruktury MČ Praha 5
  V rámci Akčního plánu rozvoje cyklistické infrastruktury na území MČ Praha 5 v letech 2016 –
  2017 bylo stanoveno 52 vybraných bodů problematických míst v návaznosti na stanovení
  problematických míst Akčního plánu rozvoje cyklistické infrastruktury v letech 2013 – 2015. Dále
  20 problematických míst k roku 2016. Dále bylo vybráno 15 konkrétních opatření, která jsou
  podrobněji zpracována v přílohách dokumentu.
  Charakteristika vybraných problémových míst:
  1. Barrandovská estakáda (legalizace jízdy na kole po TT v rámci zastávky Zlíchov a dále pak
  na stávajících únikových chodnících včetně zvýšení zábradlí na normovou hodnotu a
  dobudování stezky pro chodce a cyklisty podél TT mezi estakádou a křižovatkou se
  Sliveneckou ulicí).
  2. Ulice Plzeňská (výškově nejpříznivější propojení centra Prahy a Smíchova se západními
  předměstími údolím Motolského potoka v uličních koridorech přetížených automobilovou
  dopravou, bez alternativní objízdné trasy).
- Strana 166
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  166
  
  3. Uzel Lihovar (klíčové severojižní propojení v koridorech celoměstsky významných cyklotras A
  1 a A 111).
  4. Ulice Hlubočepská (zvýšení bezpečnosti při průjezdu na kole Hlubočepskou ulicí, kterou je
  vedena páteřní cyklotrasa A 12 a prakticky zde neexistuje alternativní propojení mezi Vltavou a
  Prokopským údolím).
  5. Prokopské údolí u Opatřilky (oprava povrchu stávající polní, resp. lesní cesty, příjezd od
  sídliště Butovice, Ohrada, Stodůlky na cyklotrasu A 12, resp. do rekreačního území
  Prokopského údolí a do Holyně, resp. k sídlišti Barrandov).
  6. Ulice Lidická (důležité dopravní propojení v koridoru celoměstské cyklotrasy A 13,
  problematický průjezd přes SSZ se Zborovskou ulicí).
  7. Ulice Peroutkova (zanedbaná dlážděná vozovka propojující oblast Jinonic a Malvazinek).
  8. Křižovatka Peroutkova – U Smíchovského hřbitova (prostorově rozlehlá křižovatka
  s napojením šesti ulic (jednou hlavní tranzitní trasou a čtyřmi lokálními napojeními), z hlediska
  bezmotorového pohybu nedostatečně zklidněná a nepřehledná).
  9. Ulice Na Václavce (Významná svažitá průjezdná komunikace s provozem autobusů veřejné
  dopravy propojující dolní Smíchov a oblast Malvazinek.)
  10. Křižovatka Na Pomezí – Puchmajerova – Karlštejnská – Pod Vidoulí – Klikatá (nepřehledná
  rozlehlá dvojkřižovatka šesti, resp. sedmi ulic).
  11. Křižovatka Plzeňská – Musílkova (rozlehlá SSZ křižovatka se směrově dělenými rameny: na
  Plzeňské ulici s TT uprostřed a dvěma běžnými jízdními pruhy, resp. třemi řadicími na vjezdech,
  v Musílkově a Nad Zámečnicí s dělicím pásem s vegetací a dvěma jízdními řadicími pruhy na
  vjezdech a širokou vozovkou s jedním pruhem a parkování na výjezdech; z hlediska
  cyklodopravy nejsou provedeny žádné úpravy).
  12. Náměstí Kinských (provoz jízdních kol ve vozovce v severojižním směru v souběhu s TT po
  cyklotrase A 111 ulicí Štefánikova a z ulice Elišky Peškové na Újezd, resp. z ulice Holečkova;
  nejsou zřízeny žádné úpravy pro cyklodopravu).
  13. Ulice Holečkova (tranzitní koridor pro automobilovou dopravu z Újezdu a náměstí Kinských
  na Plzeňskou (v závěru jednosměrný úsek), resp. v opačném směru od Erbenovy ulice do
  centra; z hlediska cyklodopravy problematický zejména nejzápadnější jednosměrný úsek, kdy s
  ohledem na parkování není možné bezpečné vzájemné míjení jízdních kol a ostatních vozidel).
  14. Drobná opatření (ve většině případů se jedná o opravu výmolů na komunikacích).
  15. Cyklostojany, chráněná stání pro cyklisty (doplnit cyklostojany v místech restaurací, kaváren
  a dalších podniků, úřadů a další městské vybavenosti – připomínky i od občanů, viz. Prahou na
  kole atd. Doporučuje se vynechání několika parkovacích míst pro auta a vytvoření krytého
  cykloparkování pro cyklisty).
- Strana 167
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  167
  
  12.4.2 Plán udržitelné mobility
  V rámci Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí byly zpracovány tzv. problémové mapy, jejichž
  účelem je v prostorových souvislostech upozornit na místa, která jsou přetížená, nebo se jedná
  o klíčové prvky dopravního systému, jejichž destabilizace dopadá negativním způsobem na
  život a dostupnost velmi rozsáhlých území města. V případě cyklistické dopravy se jednalo
  nejvíce o problémy chybějícího, nebo nekvalitního až nebezpečného propojení.
  Problémová místa z pohledu Plánu udržitelné mobility jsou vyznačena a blíže popsána
  v tabulkových a výkresových přílohách Generelu dopravy MČ Praha 5.
  
  Obrázek 12.7 – Problémová místa cyklodopravy (Zdroj: Plán udržitelné mobility)
- Strana 168
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  168
  
  12.4.3 Využívání neznačených tras – aplikace STRAVA
  Strava je mobilní aplikace, která umožňuje sledovat běh nebo jízdu na kole pomocí GPS. Pohyb
  přetváří do tzv. tepelné mapy, která ukazuje „teplo“ vytvářené agregovanými veřejnými
  činnostmi za poslední dva roky. Jedná se tedy o snímek historických dat, mapa není
  aktualizována v reálném čase. Silnice a stezky s velmi malou aktivitou neukazují „teplo“ dokud
  několik různých sportovců neodešle aktivitu v dané oblasti. Čím vyšší aktivita, tím silnější
  zbarvení na tepelné mapě. Aplikace snímá cyklisty, kteří jsou při aktivitě přihlášeni přes mobilní
  telefon, sportovní hodinky nebo jiné zařízení, které je možné sledovat pomocí GPS.
  Na základě překryvu tras cyklokoncepce a značených tras pro cyklisty s „teplotní mapou“
  aplikace STRAVA byly identifikovány následující úseky s vyšší intenzitou cyklistů:
  • Nám Kinských – Stadion Strahov (ul. Na Hřebenkách)
  • Podbělohorská (v úseku Na Hřebenkách – Vypich)
  • Pekařská – Na Vidouli
  • K Opatřilce (Velká Ohrada – Prokopské údolí)
  
  Pozn.: černě jsou vyznačeny výhledové cyklotrasy, červenou barvou v podtisku je „teplotní mapa“
  z aplikace STRAVA – v místech, kde není překryv, dochází k využívání neznačených tras cyklisty.
  Obrázek 12.8 – Intenzita cyklodopravy dle aplikace STRAVA (příklad: ul. Na Hřebenkách)
- Strana 169
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  169
  
  12.5 Lokality pro odstavení jízdních kol a koloběžek
  Lokality pro odstavení jízdních kol (a koloběžek či jiných podobných dopravních prostředků) lze
  vnímat z různých pohledů, což se projeví na vybavenosti i rozsahu jednotlivých míst:
  • Podle času na odstavení
  o Krátkodobé (v řádu minut až hodin) – u úřadů, obchodů, pošty, odpočinkových
  míst cyklotras apod.),
  o Celodenní (u stanic kapacitní VHD (systémy B+R), v blízkosti administrativních
  center apod.),
  o Dlouhodobé (např. vrácení/vyzvednutí sdílených kol)
  • Podle vlastnictví
  o Odstavení vlastního bicyklu,
  o Vyzvednutí/vrácení sdíleného bicyklu,
  Na základě těchto možností byly shrnuty existující lokality pro odstavení jízdních kol – viz
  výkresová příloha B-1-3 Výkres hodnot – cyklistická a pěší doprava.
  
  Zdroj: IPR Praha, Aktualizace studie dopravních uzlů Smíchov 2019 (A69 - architekti a ETC)
  Obrázek 12.9 – Navrhovaná lokalizace odstavů jízdních kol B+R Smíchovské nádraží
- Strana 170
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  170
  
  12.6 Parkoviště B+R
  B+R (Bike and Ride) je forma kombinované přepravy, kde cyklistická doprava navazuje na
  veřejnou městskou hromadnou dopravu. Umožňuje se především budováním míst a zařízení
  k bezpečnému odkládání jízdních kol v blízkosti nádraží, stanic metra a jiných terminálů nebo
  zastávek veřejné dopravy. Je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy a
  integrovaných dopravních systémů.
  Služba B+R se v Praze využívá téměř na všech parkovištích P+R, odstavení jízdního kola je
  v rámci provozní doby P+R bezplatné.
  Místa s možností B+R umístěna v oblasti MČ Praha 5 nebo v její blízkosti:
  • P+R Nové Butovice,
  • v blízkosti metra Nemocnice Motol, Radlická, Anděl a Smíchovské nádraží.
  
  12.7 Očekávaný výhled
  Vzhledem k tomu, že cyklistická infrastruktura je popsána v mnoha podkladových materiálech
  jak z pohledu nedostatků a deficitů, tak z pohledu výhledových sítí cyklotras různě, nejsou v této
  části Generelu dopravy shrnuta konkrétní výhledová opatření.
- Strana 171
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  171
  
  13 Pěší doprava
  13.1 Rozhodující trasy pěších proudů
  Trasy pěších proudů byly analyzovány dle pravidelného denního využití a rekreačního využití.
  13.1.1 Trasy pravidelného denního využití
  Nejvyšší intenzity pěší pravidelné dopravy jsou vázány oblasti s vysokou hustotou obyvatel
  (zdroje cest), oblasti s vysokou atraktivitou z pohledu cest do práce, škol, za nákupy, lékařem,
  na úřad apod. Dalším prvkem podílejícím se na vysoké intenzitě pěších cest jsou terminály
  veřejné dopravy.
  Z tohoto pohledu jsou nejvyšší intenzity pěší dopravy na Praze 5 v oblasti ohraničené přibližně
  na severu v linii ulice Kartouzská, na východě v linii Hořejšího nábřeží, na jihu v linii ulice
  Ostrovského a na západě ulicí Radlická. Centrum cest tvoří oblast Anděla jako významného
  přestupního uzlu, kde je lokalizováno několik nákupních a zábavních center, i velké množství
  kancelářských ploch.
  13.1.2 Trasy rekreačního využití
  Trasy rekreačního využití, jsou vnímány jako trasy, kde je cílem samotná vycházka či kondiční
  běh, nebo nějaký turistický cíl (tedy nikoliv nákupní centrum apod.). Pro identifikaci takových
  cest byly využity opět výstupy z aplikace STRAVA, tentokrát mapující trajektorie kondičních
  běhů a vycházek mapovaných za pomoci chytrých zařízení. Z tohoto pohledu jsou velmi
  využívány prostory nábřeží, Petřínské sady a zahrada Kinských, dráha využívaná také pro in-
  line bruslení spojující Ladronku a Strahov, dále prostor Prokopského údolí, přírodní park Košíře
  – Motol. Z tohoto pohledu je zřejmé, že trasy rekreačního využití jsou ve velké míře
  segregovány od motorové dopravy.
  
  Zdroj: mapy.cz
  Obrázek 13.1 – Značené turistické trasy a naučné stezky na území MČ Praha 5
- Strana 172
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  172
  
  Na území MČ Praha 5 jsou vedeny značené turistické trasy v oblasti PR Prokopské údolí. Dále
  jsou na území MČ Praha 5 dvě naučné stezky Barrandovské skály a Prokopské údolí –
  Butovice. Viz následující obrázek.
  
  Obrázek 13.2 – Intenzita pěší dopravy dle aplikace STRAVA
- Strana 173
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  173
  
  13.2 Prostupnost území
  V rámci analýzy prostupnosti území byly prověřovány deficity pěších propojení, a to především
  s následujícími cíli:
  • Dostupnost zastávek městské hromadné dopravy – byla provedena analýza dostupnosti
  zastávek MHD; přestože síť zastávek je poměrně hustá a dobře dostupná, byla
  vytipována místa, kde novým pěším propojením může dojít ke zlepšení dostupnosti;
  příkladem je návrh pěší stezky z vrchu Brabenec k zastávce Radlická.
  • Zpřístupnění pražských parků – především k rekreačním účelům je vytipováno
  zpřístupnění rozsáhlejších ploch městské zeleně; příkladem může být zpřístupnění
  Pavího vrchu z ul. Radlická a K Vodojemu, zlepšení prostupů jižně od hřbitova
  Malvazinky, propojení ulic U Teplárny – Jinonická.
  Základním předpokladem dobrého fungování centra města je zároveň dobrá prostupnost
  alespoň pro pěší veřejnost oblastí Smíchov City. Dle názoru zpracovatele je nevhodnou praxí
  uzavírání některých nových rezidenčních lokalit pro pěší průchod nebo jeho omezování (např.
  zástavba mezi ul. Česká a Houdova).
  
  13.3 Očekávaný výhled
  Síť pěších tras je poměrně hustá, přesto byly zjištěny určité deficity v prostupnosti území, které
  jsou uvedeny v problémovém výkresu.
- Strana 174
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  174
  
  14 Citylogistika
  Problematika citylogistiky na území hl. m. Prahy je diskutována již několik let a postupně
  dochází k aplikaci některých principů. Oproti vnímanému využití převážně pro silné toky zboží a
  jejich distribuci k dalším prodejcům pomocí ekologické dopravy „na poslední míli“ (princip
  městských dep a rozvozů) se přirozeně rozvíjí spíše plošná distribuce jednotlivých zásilek přímo
  pro koncové uživatele (balíkové služby, zásilkovny, automaty na vydávání zásilek).
  Aktuální vize hl. m. Prahy v této oblasti je zformulována prostřednictvím Studie citylogistiky na
  území hlavního města Prahy (IPR Praha, 2019). Studie zpracovala analýzu problematiky včetně
  dotazníkového šetření vybraných rozhodujících účastníků přepravního řetězce v nákladní
  dopravě. Výsledným doporučením je zacílení na:
  • Zásobování na poslední míli – vytváření vyhrazených zásobovacích stání zejména
  v centru města pro snížení nelegálního stání na chodnících a omezujícího postávání
  v jízdních pruzích, zavádění proměnlivých jízdních pruhů pro zásobování/parkování,
  vytipování míst pro instalaci balíkomatů včetně projektu pro sdílená zařízení pro více
  společností, městská depa (m.j. Smíchov – u železniční stanice Praha-Smíchov) a
  mikrodepa, vytipování lokalit pro umístění skladovacích kontejnerů,
  • Zlepšení podmínek pro dálkovou nákladní dopravu – železniční průtah Prahou,
  využívání železničních vleček, zachování funkce pražských přístavů (přístav Smíchov)
  pro odvoz i návoz materiálu,
  • Organizační podchycení problematiky – vzájemná spolupráce jednotlivých subjektů,
  marketingové kampaně, koordinace nákladní dopravy na úrovni MHMP.
  
  Ve vztahu k městské části Praha 5 je tak především zachování plochy v ÚPP v západní části
  železniční stanice Praha-Smíchov pro potřeby citylogistiky/nákladní dopravy a dále možná
  realizace lokálních opatření pro zlepšení podmínek zásobování (balíkomaty, zásobovací stání).
  Doporučeno je zároveň zachování funkce pro nákladní dopravu alespoň v části přístavu
  Smíchov – se zachováním rezervy pro napojení plochy do křižovatky Strakonická x Moulíkova
  (Citylogistika na území hl. m. Prahy zabezpečovaná vodní dopravou, SUDOP PRAHA a.s. pro
  ŘVC, 2017). Blízkost rozvojových lokalit lze využít pro přepravu stavebních komodit vodní
  dopravou (plovoucí betonárny, odvoz suti).
- Strana 175
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  175
  
  Zdroj: SUDOP PRAHA a.s.
  Obrázek 14.1 – Možné využití přístavu Smíchov pro nakládku suti a stavebních materiálů
- Strana 176
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  176
  
  15 Dopravní sítě a rozvoj území
  15.1 Kapacita rozvojových lokalit
  Z pohledu počtu obyvatel, který je vázán na rozvoj ploch k bydlení i počtu pracovních míst,
  potažmo na rozvoj komerčních ploch, je předpokládán nejvýznamnější růst v oblasti jižní části
  Smíchova, kde je plánován projekt Smíchov City. Další významnou rozvojovou lokalitou je
  západní část sídliště Barrandov (Pražská čtvrť).
  
  Obrázek 15.1 – Přepravní poptávka 2030-2015 (os/24h), zdroj: dopravní model TSK
  
  Predikce přepravních výkonů v řešené oblasti byla stanovena na základě dat poskytnutých
  z dopravního modelu hl. m. Prahy. Vývoj přepravní poptávky je vázán na rozvoj území.
- Strana 177
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  177
  
  Z výstupu dopravního modelu TSK, který je uveden na obrázku „Přepravní poptávka 2030-2015
  (os/24h)“ je patrný nejvýznamnější výhledový růst přepravní poptávky právě v rozvojových
  lokalitách Smíchovského nádraží a západní oblasti sídliště Barrandov. Dále je předpokládán
  významnější růst přepravní poptávky v oblasti Jinonic, Radlic a Motola. Předpokládaný pokles
  obyvatel vyznačený na obrázku je oproti růstu velmi nízký. Většinou se jedná pouze o několik
  desítek obyvatel mezi lety 2015 a 2030.
  Plošné nároky rozvojových lokalit na síť komunikací jsou shrnuty prostřednictvím modelu
  posouzení rozhodujících křižovatek. Následující tabulka uvádí měrné vytížení křižovatek pro
  výhledový horizont 2040+ vůči výchozímu stavu roku 2015, a to pro variantu základní a pro
  variantu se zklidněním Motolského údolí (ul. Plzeňská).
  Lze konstatovat, že celkově je možné očekávat plošné snížení dopravy v území městské části
  Praha 5 mimo páteřní komunikace – tedy trend koncentrace dopravy na páteřní silniční síť a
  odlehčení území. Zásluhu na tom má dobudování páteřní sítě – především dostavba Radlické a
  Břevnovské radiály.
  I přes to zůstávají oblasti, kde velmi pravděpodobně bude nadále docházet ke zvýšení dopravní
  zátěže. Jednak je to jižní svah Strahova, kde je pro cesty Vypich – centrum alternativou využití
  strahovského tunelu (s určitým závlekem) a pak především prostor kolem oblasti Smíchov City.
  Specifickou oblastí je sídliště Barrandov a rozvoj Pražské čtvrti. Především díky dostavbě
  Radlické radiály dojde k odlehčení ul. K Barrandovu, na druhou stranu ale dojde k zintenzivnění
  automobilové dopravy v relaci Barrandov – centrum díky rozvoji rezidenčních ploch. Výsledkem
  je pokles o cca 10 až 20 % na ul. K Barrandovu (křižovatky 29 až 31 a 33 až 35).
  S pomocí modelu posouzení rozhodujících křižovatek však byl simulován i případ, kdy by
  nedošlo k poklesu intenzit tranzitní dopravy na ul. K Barrandovu vlivem Radlické radiály, ale
  zůstala by intenzita roku 2019 (ta sama o sobě představuje v tomto místě nárůst zhruba o 5 %
  navíc k roku 2015). Hodnoty měrného vytížení vůči roku 2015 jsou v tabulce uvedeny
  v závorkách. Celkově se jedná naopak o nárůst o cca 10 až 20 % na ul. K Barrandovu
  (křižovatky 29 až 31 a 33 až 35).
  Samotný rozvoj lokality Barrandov (Pražská čtvrť) zvyšuje nároky především na příčné
  křižovatkové pohyby, což samo o sobě znamená zhoršení v hlavním směru. Porovnáním
  dopravních modelů pro rok 2015 a výhledu pro rok 2040+ lze konstatovat, že dojde k nárůstu
  intenzit z 15,6 tis. voz./den v obou směrech (2015) až na 28,2 tis. voz./den v obou směrech
  (2040+), sečteno v profilech ulic Pražského, Lamačova, Štěpařská, Wassermannova a Gollové.
  Tento nárůst bude mít dopad prostřednictvím zvýšení příčných křižovatkových pohybů
  křižovatek 31, 33, 34 a 35.
  Na základě výše uvedeného lze v případě dalšího navyšování objemu rezidenční zástavby
  v oblasti Barrandov Pražská čtvrť nebo v případě odsunu realizace Radlické radiály doporučit
  zkapacitnění dotčených křižovatek, například formou usměrnění sjezdů a nájezdů na ul.
  K Barrandovu, respektive vytvoření mimoúrovňových ramp pro omezení příčných
  křižovatkových pohybů.
- Strana 178
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  178
  
  č.
  ulice
  Měrné zatížení k roku 2015
  křiž.
  výhled 2040+, varianta
  základní
  výhled 2040+, varianta
  zklidnění Plzeňské
  1
  Weberova x Roentgenova
  87 %
  88 %
  2
  Plzeňská x Pod Kotlářkou
  56 %
  38 %
  3
  Plzeňská x Musílkova
  71 %
  57 %
  4
  Podbělohorská x Pod Stadiony
  123 %
  126 %
  5
  Vrchlického x Jinonická
  67 %
  84 %
  6
  Plzeňská x Jinonická
  78 %
  22 %
  7
  Plzeňská x Podbělohorská
  97 %
  57 %
  8
  Vrchlického x Prachnerova
  69 %
  91 %
  9
  Holečkova x Zapova
  105 %
  112 %
  10
  Plzeňská x Mozartova
  100 %
  100 %
  11
  Radlická x Kartouzská
  108 %
  101 %
  12
  Plzeňská x Radlická
  87 %
  72 %
  13
  Štefánikova x Kartouzská
  99 %
  92 %
  14
  Štefánikova x Holečkova (nám. Kinských)
  97 %
  103 %
  15
  Zborovská x V Botanice
  89 %
  91 %
  16
  Hořejší nábřeží x Vltavská
  99 %
  96 %
  17
  Svornosti x Vltavská
  94 %
  92 %
  18
  Nádražní x Ostrovského
  100 %
  98 %
  19
  Radlická x Ostrovského
  112 %
  105 %
  20
  Strakonická x U Královské louky
  106 %
  106 %
  21
  Radlická x Dobříšská
  82 %
  82 %
  22
  Strakonická x Moulíkova
  106 %
  106 %
  23
  Radlická x Kutvirtova
  33 %
  33 %
  24
  Radlická x U Trezorky
  37 %
  38 %
  25
  Jinonická x Peroutkova
  90 %
  96 %
  26
  Klikatá x U Trezorky
  84 %
  84 %
  27
  Klikatá x Karlštejnská
  60 %
  60 %
  28
  Radlická x Řeporyjská
  101 %
  101 %
  29
  K Barrandovu x Barrandovská
  88 % (107 %)
  89 %
  30
  K Barrandovu x Geologická
  86 % (103 %)
  87 %
  31
  K Barrandovu x Lamačova
  92 % (110 %)
  93 %
  32
  Lamačova x Pražského
  129 %
  129 %
  33
  K Barrandovu x Štěpařská
  88 % (110 %)
  89 %
  34
  K Barrandovu x Wassermannova
  89 % (117 %)
  91 %
  35
  K Barrandovu x K Holyni
  79 % (103 %)
  81 %
  36
  Svornosti x Lidická
  100 %
  102 %
  
  Celkově ve sledovaných křižovatkách
  86 %
  82 %
  Pozn. 1: Měrné zatížení – počet celkových křižovatkových pohybů za průměrný pracovní den
  výhledového stavu ve variantách vůči výchozímu roku 2015.
  Pozn. 2: Tučně v závorce jsou uvedeny předpokládané intenzity ve stavu bez realizace Radlické radiály
  Tabulka 15.1 – Měrné zatížení rozhodujících křižovatek
- Strana 179
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  179
  
  15.2 Lokality k dalšímu dopravnímu prověření
  Z hlediska předpokládaného budoucího zatížení hlavních (posuzovaných) křižovatek jsou
  vytipovány lokality k dalšímu dopravnímu prověření, především prostřednictvím kapacitních
  výpočtů jednotlivých křižovatek a dopravnímu uspořádání v jejich okolí:
  • Smíchov City sever / Smíchov City jih
  • Sídliště Barrandov (napojení na ul. K Barrandovu)
- Strana 180
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  180
  
  16 Doprava a životní prostředí
  16.1 Emise z dopravy
  Pro dokreslení dopadu dopravy na životní prostředí prostřednictvím emisí jsou doloženy výstupy
  Atlasu životního prostředí hl. m. Prahy (
  www.geoportalpraha.cz). Aplikace prezentuje zdroje
  znečišťování ovzduší spojené s automobilovou dopravou. Prezentovány jsou jak emise
  z vybraných úseků silniční sítě a křižovatek, tak z dalších speciálních zdrojů (autobusové
  terminály, čerpací stanice pohonných hmot, portály a výduchy silničních tunelů, parkoviště,
  garáže). Informace pochází z pravidelné aktualizace Modelového hodnocení kvality ovzduší
  Prahy. Pro IPR Praha zpracovala firma ATEM s.r.o. Poslední aktualizace: duben 2019.
  Prezentovaný stav: 2017
  Z prezentovaných výstupů vyplývá vysoká emisní zátěž především podél místních komunikací I.
  a II. třídy.
  
  16.2 Problematika hluku z dopravy
  Pro popis hlukové zátěže v městském prostředí se využívají hlukové mapy. Jejich zpracování
  nevychází z konkrétních bodových měření, ale z modelových výpočtů, které jsou méně
  nákladné, lépe prakticky proveditelné a využitelnější s ohledem na plánované investiční akce,
  změny v dopravě nebo jiná opatření ke zlepšení stavu prostředí. Problematika hluku z dopravy
  je graficky prezentována v příloze P.5 této části. Zdrojem je Geoportál hl. m. Prahy.
  Výstupy prezentují kompilaci informačních vrstev přímo či nepřímo souvisejících s
  problematikou hluku. Základní informační vrstvy Hlukové mapy prezentují hladiny hluku ve dne
  a v noci (deskriptory LAeq16h a LAeq8h) z dopravní sítě, stav 2016 (IPR, 2017) a Strategické
  hlukové mapy pro deskriptor Ldvn a Ln (Pro Ministerstvo zdravotnictví ČR zpracoval Zdravotní
  ústav se sídlem v Ostravě v r. 2015, příprava dat AKUSTIKA Praha s.r.o., vstupní data: silniční
  doprava 2013, ostatní zdroje 2011). Dále jsou prezentovány tzv. Oblasti ticha, které vymezuje
  Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha (MHMP, 2016).
  Z prezentovaných výstupů vyplývá vysoká hluková zátěž především podél místních komunikací
  I. a II. třídy.
- Strana 181
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  181
  
  17 Shrnutí analytické části a formulace východisek pro návrh
  Koncentrace obyvatel, zdroje a cíle dopravy
  Nejvyšší koncentrace obyvatel je zaznamenána podél ulice Štefánikova a Nádražní a dále
  podél ulice Plzeňská a Lidická, kde je hustá činžovní zástavba. Vysoká koncentrace obyvatel je
  směřována i do oblastí sídlištního typu (Barrandov, Homolka).
  Z provedených analýz dat mobilních operátorů vyplývá, že oblast s nejvyšší přepravní
  poptávkou zdrojových a cílových cest je
  centrální část Smíchova s hustou zástavbou
  činžovních domů, významnými obchodními centry, úřady a komerčně-administrativními centry.
  Těžištěm lokality je křižovatka Anděl. Dalším centrem přepravní poptávky je FN Motol a dále
  oblast Jinonic a Barrandova. Oblastí prochází významné tranzitní vztahy ze směru západ –
  východ (např. D5 – D11) i ze směru sever – jih (např. D8 – D4).
  Z
  hlediska dojížďky, tedy cest majících cíl (práce, nákupy, lékař apod.) na Praze 5 se jeví
  minimálně stejně významné přepravní vazby Prahy 5 s oblastí Stodůlek a Řep jako s centrální
  částí města. Významné jsou i vztahy mezi MČ a obcemi bývalého okresu Praha-západ (nyní
  ORP Černošice). Naopak z
  hlediska vyjížďky, tedy cest majících zdroj (bydliště) na Praze 5, je
  nejvýznamnějším cílem centrální část města, dále Letiště Václava Havla Praha a oblast
  Stodůlek, Michle a Nuslí. Obecně je atrakční obvod vyjížďky menší než u dojížďky, což je
  vzhledem k atraktivitě hlavního města logické.
  • U pravidelných denních cest převažuje dojížďka a tranzit, což vyvolává dopravní
  kongesce a vyšší nároky na parkování.
  • Vzhledem ke směrování vyjížďky a tranzitu z Prahy 5 i do oblasti Michle, Nuslí a
  dalších lokalit na pravém břehu Vltavy je vhodné uvažovat s dalším propojením
  obou břehů.
  • Oblast Smíchova je výrazně zatížena jak tranzitní, tak místní dopravou.
  • Radiální i tranzitní doprava od západu a jihozápadu je vedena oblastmi s hustou
  zástavbou, problém může pomoci vyřešit plánovaná Radlická radiála.
  • Problémem z hlediska kvality bydlení a bezpečnosti jsou ulice s vysokou
  koncentrací obyvatel a dopravních zátěží – zejména Plzeňská a Lidická.
  
  Predikce vývoje přepravních výkonů
  Po realizaci zásadních dopravních staveb na území MČ i v navazujícím území a dalších dílčích
  opatření může dojít ve vzdáleném výhledu (2050) ke snížení dopravního výkonu v automobilové
  dopravě na území MČ přibližně na hodnoty z roku 2008. Do roku 2030 je však předpokládán
  nárůst výkonu přibližně o 7 % oproti stávajícím hodnotám.
  Naopak ve veřejné dopravě je předpokládán růst výkonu ve vzdáleném výhledu přibližně o
  20 % oproti stávajícím hodnotám. Na vývoji výkonů se podílí také rozvoj rezidenčních a
  komerčních ploch v území a jeho vliv na přepravní poptávku.
- Strana 182
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  182
  
  • Výhledově lze očekávat intenzivnější využití systému veřejné hromadné dopravy,
  a to až o 20 %. Nárůst lokální koncentrace přestupních vazeb však může být ještě
  vyšší (terminál Smíchovské nádraží). Projekt městských železničních tunelů může
  terminálu potenciálně velmi odlehčit.
  • V některých rozvojových oblastech může dojít ve výhledu k prohloubení
  kapacitních problémů na silniční síti z důvodu navýšení počtu obyvatel či
  dojíždějících. Ke kapacitním omezením může dojít zejména ve špičkových
  hodinách z důvodu dojížďky z okrajových oblastí do centra za prací.
  • Významný potenciál k převzetí i ve výhledu přetrvávajících radiálních vazeb na
  území MČ Praha 5 prokazuje dle dopravních modelů IPR a TSK Radlická radiála.
  
  Hlavní rozvojové plochy
  Vývoj přepravní poptávky je vázán na rozvoj území. Z výstupu dopravního modelu TSK je
  patrný nejvýznamnější výhledový růst přepravní poptávky v rozvojových lokalitách
  Smíchovského nádraží a západní oblasti sídliště Barrandov. Dále je předpokládán významnější
  růst přepravní poptávky v oblasti Jinonic, Radlic a Motola.
  Na základě analýzy územně plánovací dokumentace bylo identifikováno několik konkrétních
  lokalit různého významu i plošné rozlohy, ve kterých dojde k podstatnému nárůstu přepravních
  nároků. Jedná se zejména o plochy:
  • Smíchov City – sever
  • Smíchov City – jih
  • Smíchovské nádraží – Lihovar
  • Waltrovka
  • Pražská čtvrť (Barrandov)
  Kromě toho samozřejmě dochází na území městské části Praha 5 i k realizaci dalších
  komerčních a rezidenčních projektů menšího rozsahu.
  • Rozvojová území (brownfields) postupně přinášejí změnu funkce a přepravních
  nároků. To se promítne jak do kostry systému MHD, tak do využití sítě městských
  komunikací.
  • Rozvojové projekty vznikají v blízkosti již existujících dopravních sítí a mají často
  významný vliv na využití jejich kapacity. Především v místech s kapacitně
  přetíženými křižovatkami představuje další rozvoj území riziko pro komunikační
  síť.
- Strana 183
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  183
  
  Obtížně dostupné plochy
  Na území městské části Praha 5 se nachází i rozvojové plochy, které jsou nevhodně napojené
  na komunikační síť. Velký problém v tomto ohledu představuje například
  oblast Košíř
  (Kavalírka, Šmukýřka, Cibulka), která je dostupná prakticky pouze po jediné komunikaci
  z křižovatky Plzeňská/Musílkova. Podobně obtížně napojenou plochou je například
  Žvahov.
  • Některé rezidenční lokality mají omezený počet a parametry připojení na
  nadřazenou komunikační síť, což způsobuje problémy jak v běžném provozu, tak
  v případě mimořádností.
  • Z pohledu spolehlivosti dopravní obsluhy i kapacitních rizik je vhodné v takových
  oblastech hledat alternativní napojení na komunikační síť.
  
  Nedostatky dopravních sítí
  V analytické části Generelu dopravy jsou shrnuty zásadní nedostatky dopravních sítí z různých
  zdrojů a pro různé dopravní módy, dále byla identifikována některá další kolizní místa. Jedná se
  o tradiční dopravní problémy –
  kapacitní nedostatečnost pro individuální automobilovou i
  veřejnou hromadnou dopravu,
  bezpečnost (především pro chodce jakožto nejzranitelnější
  skupinu), ale i nedostatky potenciálně vyplývající z rozvoje území (například nedostatečné
  napojení některých rozvojových ploch).
  Kumulace nedostatků dopravních sítí se nejvíce projevuje v nejzatíženějších dopravních
  směrech
  – na tradičních dopravních trasách vedených hustě osídlenými údolími (osa
  Strakonická / Nádražní, osa Radlická, osa Plzeňská / Vrchlického) a samozřejmě v místě
  křížení těchto dopravních proudů (ať už v místě křižovatek či v dopravních terminálech).
  • Nedostatky dopravních sítí se projevují zejména v místech, kde dochází ke
  kumulaci více druhů dopravy a ke vzájemnému křížení směrů – to se týká jak
  bezpečnosti, tak plynulosti. V případě Prahy 5 se nedostatky různou měrou
  projevují na základní dopravní kostře – v severojižním (Strakonická, Nádražní) i
  v západovýchodním směru (Plzeňská, Radlická, Jiráskův most).
  • Snaha o eliminaci dopravních nedostatků představuje zdroj dalších dosud
  neprověřených námětů pro návrhovou část.
  
  Dobudování základní komunikační sítě
  Řada identifikovaných problémů je důsledkem neexistence části páteřní komunikační sítě hl. m.
  Prahy. V západním a jihozápadním segmentu hlavního města se jedná především o dosud
  nerealizované projekty
  Radlické radiály a Břevnovské radiály, které jsou pro udržitelnost
  dopravy na území městské části Praha 5
  klíčové. Tyto radiální tahy mají potenciál převzít
  dopravní zátěž, která v současné době zahlcuje páteřní městské třídy na území Prahy 5, a tím
  je uvolnit pro budoucí dopravní zklidnění.
- Strana 184
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  184
  
  • Absence radiálních částí nadřazeného městského komunikačního systému
  vyvolává nadměrné zatěžování hlavních městských tříd (Plzeňská, Radlická,
  Peroutkova) – tranzitní dopravou, potažmo pak hlukem a emisemi.
  • Chybějící alternativa pro tranzitní dopravu (Radlická radiála) je překážkou pro
  další dopravní zklidnění městského prostoru.
  
  Doprava v klidu
  Na území městské části Praha 5 je velký podíl území s hustou činžovní zástavbou, což je
  doprovázeno
  omezenými možnostmi parkování pro rezidenty. To platí jak pro centrální část
  Smíchova, tak i pro sídliště na okraji městské části (Barrandov).
  Tento problém je umocněn tím, že Praha 5 je vstupní branou do hlavního města od jihu a
  západu. Zvýšené nároky na parkování s sebou tedy nese i
  dojížďka mimopražských
  návštěvníků a pracujících
  .
  • Individuální automobilová doprava vytváří vysoké nároky na parkovací plochy – to
  se týká jak rezidenčního parkování, tak pravidelné denní dojížďky mimopražských
  uživatelů.
  • Z analýzy nedostatku parkovacích míst vyplývají zejména problémová místa
  v oblasti centrální části Smíchova, okolí Plzeňské ulice a sídliště Barrandov.
  
  Potenciál pro rozvoj MHD
  Území městské části Praha 5 je městskou hromadnou dopravou plošně obslouženo poměrně
  dobře; část rezidenční zástavby je však obsluhována místními autobusovými linkami s poměrně
  dlouhým intervalem (15 až 30 minut ve špičce).
  V nadřazených dokumentacích hl. m. Prahy jsou sledována nová propojení tramvajové sítě,
  která mohou přinést posílení některých vnitroměstských vazeb:
  Motol – Vypich, Dvorecký
  most (Smíchov – Modřany). Obsluhu území dále posílí prodloužené tratě Barrandov – Holyně
  a při dalším rozvoji přilehlého území potenciálně i
  Radlická – Jinonice.
  Modernizace
  železniční stanice Praha-Smíchov a rozvoj okolních ploch (Smíchov City)
  přinese centralizaci přestupních vazeb do prostoru Smíchovského nádraží (vlak – metro – tram
  – bus – P+R).
  • Na území městské části Praha 5 je rozvinutý systém veřejné hromadné dopravy
  s poměrně dobrou plošnou obsluhou; výhledově vyšší nároky však přinese rozvoj
  komerčních a rezidenčních ploch.
  • Intenzivní tranzitní vztahy na jihu městské části mezi vltavskými břehy svědčí o
  potřebnosti záměru Dvoreckého mostu.
  • V rámci městské části je jen omezeně řešen vztah Jinonice – Košíře – Smíchov –
  západní část, případně Motol – Jinonice.
- Strana 185
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  185
  
  • Nárůst lokální koncentrace přestupních vazeb může být velmi vysoký (terminál
  Smíchovské nádraží). Projekt městských železničních tunelů může terminálu
  potenciálně velmi odlehčit.
  
  Cyklistická doprava
  Praha v současné době prožívá rozvoj cyklistické dopravy, a to jak počtem uživatelů, tak
  rozvojem infrastruktury (značených tras, cyklopruhů, míst pro odstavování kol a podobně).
  Cyklistická infrastruktura na území městské části Praha 5 však zatím není celistvá – je
  reprezentována především tahy podél Vltavy a Prokopským údolím. Námětem pro zlepšení
  situace je vytvoření cyklistické sítě mimo hlavní silniční komunikace. Mezi hlavní důvody
  segregace silniční dopravy je především
  bezpečnost (snížení počtu kolizních míst na hlavních
  komunikacích),
  ochrana zdraví (vymístění cyklistů mimo hlukem a exhalacemi zatížené
  komunikace) a
  atraktivní trasy pro pravidelné i rekreační cesty.
  • S rozvojem cyklistické dopravy je třeba řešit jak cyklotrasy s preferencí rychlosti,
  tak cyklotrasy s preferencí bezpečnosti a komfortu. Účelem je nabídnout
  cyklistům alternativu vedenou atraktivním územím bez dopravního stresu a tak
  zvýšit atraktivitu i bezpečnost cyklistické dopravy.
  • Území městské části Praha 5 má velký potenciál pro rozvoj cyklistické sítě.
  
  Pěší prostupnost
  Pěší prostupnost území je analyzována ve dvou rovinách – dostupnost infrastruktury veřejné
  dopravy
  (zastávek MHD) a prostupnost pěších tahů pro rekreační využití. Pro rekreaci je
  navrhována řada nových propojení
  společně s cyklostezkami, zároveň je doporučeno
  rozsáhlejší
  zpřístupnění pražských parků. Pěší prostupnost je vhodné řešit nejen ve
  stávajícím území, ale i u navrhovaných rozvojových projektů. Nová zástavba by neměla tvořit
  uzavřené bloky a rozdělovat území tak, jak se stalo například u některých rezidenčních projektů
  v minulosti.
  • Zlepšení pěší prostupnosti území má svůj smysl nejen v dostupnosti zastávek
  MHD a dalších lokálních cílů, ale též pro rekreační funkci.
- Strana 186
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  186
  
  18 Určení problémových okruhů na základě analytické části
  Dále je uveden seznam problémových tematických oblastí definovaných pro MČ Praha 5 na
  základě analytické části. V rámci zpracování byla sledována jejich souvislost s definovanými
  strategickými cíli, prioritními osami a indikátory definovanými v rámci dopravní politiky hl. m.
  Prahy. Není možné jednoznačně identifikovat jakou měrou uvedená opatření přispějí k plnění
  cílů, tedy jakou měrou se bude Praha 5 podílet na naplnění cílových hodnot definovaných
  indikátorů. Bylo však definováno, jaká opatření mohou přispět větší či menší měrou
  k naplňování cílových hodnot Strategických cílů.
  č. AP
  Tématická oblast
  Vazba na Strategii
  2030 + (návrh)
  Strategický cíl dle P+
  1
  Vymístění tranzitu mimo rezidenční lokality
  5.3.1, 5.3.9
  1,4,6
  2
  Řešení dopravy v oblasti Smíchova
  5.3.2, 5.3.9
  1,2,3,4,6,7
  3
  Zklidnění Plzeňské
  5.3.9
  4,6,7
  4
  Terminál Smíchovské nádraží
  5.3.1, 5.3.2, 5.3.3
  1,3,4,7
  5
  Zklidnění Radlického údolí
  5.3.9
  4,6,7
  6
  Zajištění dostupného parkování pro rezidenty
  5.4.1, 5.4.2, 5.4.3
  1,2,6,7
  7
  Propojení vltavských břehů – Dvorecký most
  5.3.1, 5.3.2, 5.3.7
  1,7
  8
  Bezbariérovost zastávek VHD
  5.3.2, 5.3.4
  7
  9
  Řešení problémových křižovatek
  5.3.9
  3,4
  10
  Bezpečná cyklodoprava
  5.3.5, 5.3.6, 5.3.8
  2,4,6
  11
  Zvýšení bezpečnosti přechodů
  5.3.4, 5.3.9
  4
  12
  Zvýšení prostupnosti území pěší dopravou
  5.3.4, 5.3.5, 5.3.8
  2,6,7
  13
  Optimalizace zastávek PID
  5.3.2
  1,2,3,7
  14
  Rozvoj tramvajových tratí
  5.3.1, 5.3.2, 5.3.7
  1,2,3,7
  15
  Řešení neprůjezdných oblastí Žvahova a Cibulek
  5.3.4, 5.3.6, 5.3.9
  2,6,7
  16
  Posílení tangenciálních autobusových vazeb
  5.3.2
  1,7
  17
  Výstavba nových železničních zastávek
  5.3.2
  1,7
  18
  Napojení rezidenčních oblastí na dopravní síť
  5.3.9
  4,7
  19
  Koordinace opatření na železniční síti
  5.3.2
  1,2,3,4,7
  Tabulka 18.1 – Vazba indikátorů na řešené problémové okruhy
  
  V přílohové části jsou dále uvedeny jak výkres B.2 s identifikovanými problémy na základě
  analytické části, tak i seznam jednotlivých problémů a dopravních nedostatků v příloze P.4.
- Strana 187
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  187
  
  19 Přílohy
  19.1 Přílohy k textu Etapy 1
  P.1 Širší dopravní vztahy městské části Praha 5 (1:50 000)
  P.2 Kartogramy dopravního modelu
  P.3 Hodnocení terminálů a zastávek VHD
  P.4 Dopravní problémy a nedostatky
  P.5 Dopady dopravy na životní prostředí
  
  19.2 Výkresové přílohy Etapy 1 (samostatně řazené)
  B.1.1 Výkres hodnot – komunikační síť, doprava v klidu a preference MHD (1:12 500)
  B.1.2 Výkres hodnot – veřejná hromadná doprava (1:12 500)
  B.1.3 Výkres hodnot – pěší a cyklistická doprava (1:12 500)
  B.2 Souhrnný výkres dopravních problémů a nedostatků (1:12 500)
  B.3 Výkres potenciálu – komunikační síť a infrastruktura VHD (1:12 500)
  B.4 Výkres rizik – komunikační síť a infrastruktura VHD (1:12 500)
- Strana 188-189
  Číslo železniční tratě dle jízdního řádu
  243
  Praha-Holyně
  Praha-Braník
  Praha-Krč
  nádraží
  hlavní
  Praha
  náměstí
  Karlovo
  I.P.Pavlova
  Míru
  Náměstí
  Muzeum
  nádraží
  Hlavní
  třída
  Národní
  Můstek
  Vyšehrad
  povstání
  Pražského
  Pankrác
  Budějovická
  Butovice
  Nové
  Hůrka
  Lužiny
  Luka
  Praha
  Václava Havla
  Letiště
  Karlovy Vary
  D6 směr Kladno,
  Chomutov
  D7 směr Slaný,
  P
  l
  z
  eň
  D
  5
  
  s
  m
  ě
  r
  
  B
  e
  r
  oun
  ,
  Strakonice
  I/4 (D4) směr Příbram,
  Stodůlky
  Zličín
  Praha-Kačerov
  Praha-Vršovice
  Praha-Řeporyje
  Zbuzany
  Jinočany
  Rudná u Prahy
  zastávka
  Rudná u Prahy
  Nučice
  Chýně
  Chýně jih
  Hostivice
  Hostivice-Litovice
  Hostivice U hřbitova
  Jeneč
  Jeneč zastávka
  Praha-Ruzyně
  Praha-Veleslavín
  Praha-Dejvice
  Praha-Bubny
  Praha-Holešovice
  Praha-Holešovice zastávka
  Praha-Podbaba
  Praha-Modřany zastávka
  Praha-Zličín
  Hostivice-Sadová
  Kačerov
  Roztyly
  Chodov
  z Poděbrad
  Jiřího
  Flora
  Želivského
  Republiky
  Náměstí
  Invalidovna
  Křižíkova
  Palmovka
  Staroměstská
  Malostranská
  Hradčanská
  Dejvická
  Bořislavka
  Veleslavín
  Nádraží
  Petřiny
  Praha-Stodůlky
  Praha-Cibulka
  Radlická
  Praha-Jinonice
  Jinonice
  Praha-Žvahov
  -Hlubočepy
  Praha-
  Praha-Smíchov
  Anděl
  nádraží
  Smíchovské
  Motol
  Nemocnice
  Praha-Smíchov severní nást.
  okruh
  Městský
  okruh
  Městský
  centrum
  radiála
  jižní
  radiála
  západní
  D6 D7
  D5
  I/4
  D0
  trať 122
  trať 122
  trať 210
  trať 120
  trať 090,091
  trať 220,221
  trať 170,171
  trať 173,200
  trať 173,200
  metro A
  metro B
  metro C
  VERZE ROZPISKY 01 - 30.09.2011
  měřítko 1:50 000 (formát A3)
  Širší dopravní vztahy městské části Praha 5
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  Příloha P.1
- Strana 190-191
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 1
- Strana 192-193
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 2
- Strana 194-195
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 3
- Strana 196-197
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 4
- Strana 198-199
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 5
- Strana 200-201
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 6
  
  Výstupy z městského dopravního modelu veřejná doprava, výhled rok 2050
- Strana 202-203
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 7
- Strana 204-205
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 8
- Strana 206-207
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 9
- Strana 208-209
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 10
- Strana 210-211
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 11
- Strana 212-213
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 12
- Strana 214-215
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.2– Kartogramy dopravního modelu, strana 13
- Strana 216-217
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 1
  
  TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Bezbariérovost
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Anděl
  
  B
  4,5,7,9,
  10,12,
  15,16,
  20,21
  123,167,191
  
  > stanice metra Anděl
  má bezbariérový přístup
  - výtahem z křižovatky
  ulic
  Nádražní/Bozděchova
  > všechna 4 nástupiště
  tram mají nástup ze
  zvýšené hrany
  > přímo z uliční sítě
  > zastávky tram v pěší
  zóně
  > metro (vstup) - tram
  60/150 m
  > metro (vstup) - bus
  220 m
  > tram-bus 60/180 m
  přístřešky jsou u 4 ze 6
  bus a tram zastávek
  > jízdenkové ATM (tram
  zastávka v ul. Nádražní)
  > obchodní vybavenost
  > infotabule v
  přístřešcích
  > časté kolize tram / chodci
  zejména v blízkosti zastávek
  > chybí přístřešky bus (směr z
  centra) a tram (Plzeňská směr do
  centra)
  Jinonice
  S65
  B
  
  137,149
  
  V obou směrech nástup
  z chodníku na bus
  zastávkách
  bezbariérově přístupná
  pouze zastávka ve směru
  z centra v ulici Radlická a
  zastávka ve směru z
  centra v ulici V Zářezu
  > bus-bus – 160 m
  > metro-bus
  80/100 m
  přístřešky pouze na
  zastávce ve směru z
  centra v ulici Radlická a
  na zastávkách v ulici V
  Zářezu
  > jízdenkové ATM ve
  vestibulu metra
  > chybějící přístřešek ve směru
  do centra v ulici Radlická
  > bariérový přístup na obě
  nástupiště směrem do centra
  Lihovar
  
  4,5,12,
  20
  105,118,120,
  125,128,129,
  172,190,196,
  197,241,244
  314,317,318,
  320,321,334,
  338,360,361,
  390,392,393,
  395
  P3
  > Směr do centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr z centra nástup
  z chodníku na tram
  zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  > bus zastávky
  bezbariérově přístupné z
  uliční sítě
  > bariérový přístup na
  tram zastávky
  180/140 m
  pouze u bus zastávek
  
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávkách
  > bariérový přístup na tram
  zastávky
  Motol
  
  9,10,16
  167,174,180,
  184
  304,347,365,
  380
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  110/190 m
  přístřešek pouze na tram
  zastávkách a na bus
  zastávce ve směru do
  centra
  
  chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Na Knížecí
  
  B
  4,5,7,12,
  20,21
  120,123,128,
  137,167,191,
  231
  
  > Nástup z vozovky na
  tram zastávkách
  v Nádražní ulici
  > Směr do centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr z centra nástup
  z chodníku na tram
  zastávce v ulici Za
  Ženskými domovy
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  > nástupiště linek 120,
  231 je dostupné po
  schodišti/eskalátorech z
  vestibulu metra
  > bariérový přístup na
  tram zastávky
  
  >souvislé zastřešení je
  pouze u odjezdových
  zastávek; chybí
  zastřešení příjezdových
  zastávek a příchodu k
  metru
  > přístřešek pouze na
  tram zastávce v ulici Za
  Ženskými domovy ve
  směru z centra
  
  > chybějící zastřešení
  > chybějící přístřešky na tram
  zastávkách v Nádražní ulici a na
  tram zastávce směrem do centra
  v ulici Za Ženskými domovy
  > bariérový přístup na nástupiště
  linek 120, 231 a na tram zastávky
  > častý pohyb osob v ploše pro
  autobusy (zkracování přestupu)
  > nástup do tramvají z vozovky na
  zastávkách v Nádražní ulici
  Nemocnice
  Motol
  
  A
  
  167,168,174,
  180,184
  304,347,365,
  380
  
  V obou směrech nástup
  z chodníku na bus
  zastávkách
  > zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  > bezbariérově přístupný
  vchod do metra
  metro (vstup) - bus
  max 100 m
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  > stojan pro parkování
  kol u vchodu do metra
  > jízdenkové ATM u
  vchodu do metra
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Radlická
  
  B
  7,21
  153
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  80/130 m
  u tram zastávky pouze na
  nástupní
  
  Smíchovské
  nádraží
  S6,
  S7,
  S65,
  R
  B
  4,5,12,
  20
  105,118,125,
  129,172,190,
  196,197,241,
  244
  314,317,318,
  320,321,334,
  338,360,361,
  390,392,393,
  395
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  přestupy do 200 m
  ano
  > stojan pro kola vedle
  budovy Smíchovského
  nádraží
  > jízdenkové ATM v
  budově Smíchovského
  nádraží
  > některé přechody bariérové
- Strana 218-219
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 2
  
  OSTATNÍ TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Arbesovo nám.
  
  9,12,15,
  20
  (176)
  
  V obou směrech nástup
  z chodníku
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  bus-tram 200 m
  > na bus zastávce ano
  > na tram zastávce pouze
  ve směru do centra
  
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávce ve směru z centra
  Bertramka
  
  9,10,15,
  16
  
  Směr z centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr do centra nástup
  z chodníku
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  ano
  
  Braunova
  
  7,21
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  ČSAD Smíchov
  
  4,5,12,
  20
  
  Nástupištní ostrůvky
  přímo z uliční sítě, pouze
  bariérový přístup
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > v okolí zastávek není přechod
  pro chodce
  >bariérový přístup na zastávky
  Geologická
  
  4,5,12,
  20
  105,170
  
  Vnější nástupiště
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  150/180/240 m
  přístřešky pouze na tram
  zastávkách
  jízdenkové ATM na tram
  zastávkách
  > chybějící přístřešky na bus
  zastávkách
  Hlubočepy
  
  4,5,12,
  20
  128
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  70/150 m
  přístřešky pouze na tram
  zastávkách
  jízdenkové ATM na tram
  zastávce
  > chybějící přístřešky na bus
  zastávkách
  Hotel Golf
  
  9,10,16
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  jízdenkový ATM - 180m
  > chybějící přístřešky ve směru z
  centra
  Chaplinovo
  náměstí
  
  4,5,12,
  20
  120,130,170,
  230
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  70/100 m
  > ano - na tram
  zastávkách
  > na bus zastávce
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  > stojan pro kola u
  tramvajová zastávky
  > jízdenkové ATM na
  tram zastávkách
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru z centra (nad
  zastávkou se nachází nadchod)
  K Barrandovu
  
  4,5,12,
  20
  
  Vnější nástupiště
  zastávky bezbariérově
  přístupné po stezkách
  pro chodce z uliční sítě
  -
  ano
  jízdenkový ATM
  
  Kavalírka
  
  9,10,15,
  16
  123,167
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  40/70 m
  > ano - na tram
  zastávkách
  > na bus zastávce
  přístřešek pouze ve
  směru z centra
  jízdenkové ATM v
  blízkosti tram zastávky
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru do centra
  Klamovka
  
  9,10,15,
  16
  (123,167),
  149,191
  
  > Směr z centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr do centra nástup
  z chodníku na tram
  zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  > tram-bus 123, 167-
  160/280 m
  > tram-bus 149, 191-
  160/70 m
  > bus 123, 167 - bus
  149, 191 - 80/310 m
  přístřešek pouze na bus
  zastávce linky 123 a 167
  ve směru z centra a na
  zastávce linky 149 a 191
  ve směru do centra
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávkách
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce linky 149 a 191 ve směru
  z centra
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce linky 123 a 167 ve směru
  do centra
  Kotlářka
  
  9,10,15,
  16
  167
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  160/210 m
  pouze na tram
  zastávkách
  jízdenkový ATM v
  blízkosti tram zastávky
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávkách
- Strana 220-221
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 3
  
  OSTATNÍ TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Krematorium
  Motol
  
  9,10,16
  180
  304, 380
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě,
  pouze bus zastávka ve
  směru z centra bariérově
  přístupná
  60/110 m
  přístřešky pouze na tram
  zastávkách
  
  > chybějící přístřešky na bus
  zastávkách
  > na bus zastávkách špatný
  povrch chodníku
  > bariérový přístup na bus
  zastávku ve směru z centra
  > veřejné osvětlení umístěné v
  bus zastávkách
  Křížová
  
  7,21
  120,128, 231
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  130/170 m
  pouze na tram
  zastávkách a bus
  zastávce ve směru z
  centra
  
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru do centra
  Laurová
  
  7,21
  153
  
  Nástupištní ostrůvky na
  tram zastávkách
  tram zastávky
  bezbariérově přístupné z
  uliční sítě
  115/150 m
  ano - na tram zastávkách
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  
  Nádraží
  Hlubočepy
  S6,
  R26
  
  120
  
  V obou směrech nástup
  z chodníku
  > bus přímo z uliční sítě
  > železnice úzkým
  chodníkem z uliční sítě
  > přechody u bus
  zastávek nejsou
  bezbariérové
  bus-železnice
  60/130 m
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérové přechody
  > veřejné osvětlení umístěné v
  zastávce směrem do centra
  Plzeňka
  
  4,5,12,
  20
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > úzká nástupiště
  Poliklinika
  Barrandov
  
  4,5,12,
  20
  120,130,170,
  230
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  90 m
  ano
  > jízdenkové ATM na
  tram zastávkách
  > stojan pro kola – 100-
  200 m
  
  Poštovka
  
  9,10,16
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  ano
  
  > zastávky bezbariérově
  přístupné pouze z jedné strany
  Sídliště
  Barrandov
  
  4,5,12,
  20
  
  Vnější nástupiště
  zastávky bezbariérově
  přístupné po stezkách
  pro chodce z uliční sítě
  -
  ano
  jízdenkový ATM
  
  Škola Radlice
  
  7,21
  (153)
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  80/230 m
  přístřešek pouze na
  tramvajových zastávkách
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  > chybějící přístřešky na
  autobusových zastávkách
  Švandovo
  divadlo
  
  9,12,15,
  20
  176
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  bus-tram 60/80 m
  přístřešek pouze na bus
  zastávce ve směru do
  centra
  jízdenkový ATM (v tram
  přístřešku směrem do
  centra)
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru z centra
  U Zvonu
  
  9,10,15,
  16
  153
  
  > Směr z centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr do centra nástup
  z chodníku na tram
  zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  30/50 m
  přístřešek pouze na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávce ve směru z centra a na
  autobusové zastávce
- Strana 222-223
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 4
  
  OSTATNÍ TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Újezd
  
  9,12,15,
  20,22,23
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  v ulice Újezd
  > Nástup z vozovky ve
  Vítězné ulici
  > bezbariérově přístupná
  pouze zastávka linek
  12,15,2022,23 ve směru
  na Anděl
  > bariérový nástup do
  tramvaje na zastávce ve
  Vítězné ulici
  -
  přístřešek pouze na
  zastávkách v ulici Újezd
  
  > chybějící přístřešek na zastávce
  v ulici Vítězná
  > bariérový přistup na zastávky
  > nástup z vozovky na zastávce ve
  Vítězné ulici
  Vozovna Motol
  
  9,10,16
  
  Nástupištní ostrůvky
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  ano
  
  Zborovská
  
  4,5,7,10,
  16,21
  
  V obou směrech nástup
  z vozovky
  > zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  > bariérový nástup do
  tramvaje
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > nástup z vozovky
  Zlíchov
  
  4,5,12,
  20
  120, 128
  
  V obou směrech nástup
  z chodníku
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  30/120 m
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
- Strana 224-225
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 5
  
  OSTATNÍ AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Arbesovo nám.
  
  (9,12,
  15,20)
  176
  
  > Nástup z chodníku na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  bus-tram 200 m
  > na bus zastávce ano
  > na tram zastávce pouze
  ve směru do centra
  
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávce ve směru z centra
  Barrandovská
  
  105
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  Butovická
  
  137, 149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  70 m
  přístřešek pouze u
  zastávky linky 149
  
  > chybějící přístřešek u zastávky
  linky 137
  > špatný stav chodníku v oblasti
  zastávky linky 137
  Cibulka
  S65
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  železnice-bus 200 m
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Černý vrch
  
  153
  
  Dívčí hrady
  
  153, 231
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky linky
  231 není bezbariérový
  110/80 m
  ano - u zastávky linky
  231
  
  > bariérový přechod
  Dreyerova
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  Farkáň
  
  137
  
  Nástup z chodníku
  
  přechody v okolí
  zastávky nejsou
  bezbariérové
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérový přechod
  Filmové ateliéry
  
  105, 230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  50/60 m
  na nástupní zastávce
  linky 230 a na zastávce
  linky 105
  
  Franty Kocourka
  
  231
  
  Nástup ze samostatného
  nástupiště
  zastávka bariérově
  přístupná z chodníku na
  protější straně ulice (bez
  přechodu)
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > zastávka nenavazuje na chodník
  > bariérový přístup
  Grussova
  
  230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky na
  zastávkách
  Hlubočepy
  
  4,5,12,
  20
  128
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  70/150 m
  přístřešky pouze na tram
  zastávkách
  jízdenkové ATM na tram
  zastávce
  > chybějící přístřešky na bus
  zastávkách
  Högerova
  
  170, 230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  ano
  
  Holečkova
  
  176
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérový přechod
  Horní cesta
  
  105
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky na
  zastávkách
  Hřebenka
  
  176
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Hutmanka
  
  149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > přístup na zastávku směrem do
  centra ve špatném stavu
- Strana 226-227
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 6
  
  OSTATNÍ AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Hybšmanka
  
  191
  
  Nástup z chodníku
  
  místo pro přecházení
  není bezbariérové
  
  ano
  
  > bariérový přístup pod přístřešek
  ve směru z centra
  > bariérové místo pro přecházení
  vzdálené 70/210m od zastávek
  Chaplinovo
  náměstí
  
  4,5,12,
  20
  120,130,170,
  230
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  70/100 m
  > ano - na tram
  zastávkách
  > na bus zastávce
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  > stojan pro kola u
  tramvajová zastávky
  > jízdenkové ATM na
  tram zastávkách
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru z centra (nad
  zastávkou se nachází nadchod)
  Karenova
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  >bariérový přechod
  Karlštejnská
  
  149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Kavalírka
  
  9,10,15,
  16
  123,167
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  40/70 m
  > ano - na tram
  zastávkách
  > na bus zastávce
  přístřešek pouze ve
  směru z centra
  jízdenkové ATM v
  blízkosti tram zastávky
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru do centra
  Ke Koulce
  
  231
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  Kesnerka
  
  231
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  ano
  
  Klamovka
  
  9,10,15,
  16
  (123,167),
  149,191
  
  > Směr z centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr do centra nástup
  z chodníku na tram
  zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  > tram-bus 123, 167 -
  160/280 m
  > tram-bus 149, 191 -
  160/70 m
  > bus 123, 167 - bus
  149, 191 - 180/310 m
  přístřešek pouze na bus
  zastávce linky 123 a 167
  ve směru z centra a na
  zastávce linky 149 a 191
  ve směru do centra
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávkách
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce linky 149 a 191 ve směru
  z centra
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce linky 123 a 167 ve směru
  do centra
  Klukovice
  
  230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešek na nástupní
  zastávce
  > bariérový přístup na zastávky
  Kobrova
  
  176
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  Konvářka
  
  231
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  Kotlářka
  
  9,10,15,
  16
  167
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  160/210 m
  pouze na tram
  zastávkách
  jízdenkový ATM v
  blízkosti tram zastávky
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávkách
  Křížová
  
  7,21
  120,128, 231
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  130/170 m
  pouze na tram
  zastávkách a bus
  zastávce ve směru z
  centra
  
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru do centra
  Kudrnova
  
  167
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Kutvirtova
  
  153
- Strana 228-229
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 7
  
  OSTATNÍ AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Laurová
  
  7,21
  153
  
  Nástupištní ostrůvky na
  tram zastávkách
  tram zastávky
  bezbariérově přístupné z
  uliční sítě
  115/150 m
  ano - na tram zastávkách
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  
  Malvazinky
  
  137,153
  
  Nástup z chodníku
  
  90m
  
  Michnovka
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérový přechod
  > veřejné osvětlení umístěné v
  obou zastávkách
  Mrázovka
  
  153
  
  Nástup z chodníku
  
  Na Sklonku
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  pouze bariérový přístup
  na zastávky
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešky ve směru z
  centra
  > v okolí zastávek není přechod
  pro chodce
  >bariérový přístup na zastávky
  Na Srpečku
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  >bariérový přechod
  Na Šafránce
  
  167, 168
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  Nad Dívčími
  hrady
  
  153
  
  Nad Klamovkou
  
  149, 191
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Nad Konvářkou
  
  153
  
  Nástup z chodníku
  
  Nad Laurovou
  
  153
  
  Nástup z chodníku
  
  Nad Zlíchovem
  
  128
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > bariérový přístup na zastávku
  > úzká nástupiště
  Nádraží
  Hlubočepy
  S6,
  R26
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  > bus přímo z uliční sítě
  > přechody u bus
  zastávek nejsou
  bezbariérové
  > železnice úzkým
  chodníkem z uliční sítě
  bus-železnice
  60/130 m
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérové přechody
  > veřejné osvětlení umístěné v
  zastávce směrem do centra
  Nádraží Jinonice
  S65
  
  137, 149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  přestup na železnici
  85/115 m přes
  železniční přechod
  ano
  
  Naskové
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešky ve směru z
  centra
  >bariérový přechod
  Nemocnice Na
  Homolce
  
  167, 168
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze na
  zastávce pro nástup
  
  Nový Slivenec
  
  120, 130,
  230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  ano
  
  Pod Děvínem
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru z centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru
  do centra
  Pod Kesnerkou
  
  231
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
- Strana 230-231
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 8
  
  OSTATNÍ AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Pod Konvářkou
  
  120, 128,
  231
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  90 m
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  Pod Lipkami
  
  149, 191
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek na zastávce
  > bariérový přechod
  Pod Šafránkou
  
  167
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Pod Šmukýřkou
  
  149
  
  Nástup z chodníku
  
  přechod u zastávky není
  bezbariérový
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérový přechod
  Pod Žvahovem
  
  128
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  Podbělohorská
  
  149, 191
  
  Nástup z chodníku
  
  přechody u zastávek
  nejsou bezbariérové
  140 m
  u obou linek přístřešky
  pouze ve směru do
  centra
  
  > chybějící přístřešky ve směrech
  z centra
  > bariérové přechody
  Poliklinika
  Barrandov
  
  4,5,12,
  20
  120,130,170,
  230
  
  > Vnější nástupiště na
  tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  90 m
  ano
  > jízdenkové ATM na
  tram zastávkách
  > stojan pro kola - 100-
  200 m
  
  Pražská čtvrť
  
  170
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešek na nástupní
  zastávce
  Prosluněná
  R65
  
  128
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  železnice-bus 170 m
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  > bariérový přechod
  > úzké nástupiště
  Průchova
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  pouze bariérový přístup
  na zastávku ve směru do
  centra
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > bariérový přístup na zastávku
  ve směru do centra
  Santoška
  
  137
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > v nástupišti směr z centra je
  sloup VO
  Serpentina
  
  105
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  > vjezd na soukromý pozemek v
  místě zastávky
  > úzké nástupiště
  Schodová
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  přechody u zastávky
  nejsou bezbariérové
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešky ve směrech
  z centra
  > bariérové přechody
  Sídliště Homolka
  
  167
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Sídliště Jinonice
  
  149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  ano
  
  Slavínského
  
  105, 230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  130/150 m
  na zastávce linky 230 ve
  směru do centra a na
  zastávce linky 105
  
  > chybějící přístřešek na zastávce
  linky 230 ve směru z centra
- Strana 232-233
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 9
  
  OSTATNÍ AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Slivenecká
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  přechody zastávky
  nejsou bezbariérové
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > bariérové přechody
  > veřejné osvětlení umístěné v
  zastávce směrem do centra
  Smaragdová
  
  120, 130,
  230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná
  -
  ano
  
  Smíchovký
  hřbitov
  
  153
  
  Nástup z chodníku
  
  Spiritka
  
  149
  
  Nástup z chodníku
  
  > přímo z uliční sítě po
  úzkých chodnících
  > přechod u zastávky
  není bezbariérový
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > bariérové přechody
  > úzké přístupové chodníky
  Správa sociálního
  zabezpečení
  
  120, 128,
  231
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  ano
  
  Stadion Strahov
  
  143,149,176,
  191
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky nejsou
  bezbariérově přístupné
  70/110 m
  u zastávky linky 149
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek na zastávce
  linky 149 směrem z centra
  > bariérový přístup na zastávky
  Stará Stodůlecká
  
  137
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  ano
  
  Šafránecká
  
  174, 180,
  184
  304, 347,
  365, 380
  
  Nástup z chodníku
  
  > přímo z uliční sítě po
  úzkých chodnících
  > zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  > úzké chodníky (u zastávky ve
  směru z centra veřejné osvětlení
  uprostřed úzkého chodníku)
  Šmukýřka
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  pouze bariérový přístup
  na zastávky
  -
  přístřešek pouze na
  zastávce pro nástup
  
  > bariérový přístup pod přístřešek
  > z přístřešku není vidět na
  zastávku
  >zastávky navazují na chodník
  >bariérový přístup na zastávky
  Štěpařská
  
  120, 130,
  170, 230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky (nad zastávkou
  se nachází nadchod)
  jízdenkový ATM na
  zastávce ve směru do
  centra
  > chybějící přístřešky
  Štorkánova
  
  153
  
  Švandovo
  divadlo
  
  9,12,15,
  20
  176
  
  > Nástupištní ostrůvky
  na tram zastávkách
  > Nástup z chodníku na
  bus zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  bus-tram 60/80 m
  přístřešek pouze na bus
  zastávce ve směru do
  centra
  jízdenkový ATM (v tram
  přístřešku směrem do
  centra)
  > chybějící přístřešek na bus
  zastávce ve směru z centra
  Terasy
  
  105, 170
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky na
  zastávkách
  U Blaženky
  
  153
  
  Nástup z chodníku
  
  > pouze v jednom směru
  U Lesíka
  
  123
  
  Nástup z chodníku
  
  pouze bariérový přístup
  na zastávky
  -
  na zastávce nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešky
  > v okolí zastávek není přechod
  pro chodce
  >bariérový přístup na zastávky
  >strom v prostoru zastávky ve
  směru do centra
- Strana 234-235
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 10
  
  OSTATNÍ AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY MIMO TERMINÁLY VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY A PŘESTUPNÍ UZLY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  U Měchurky
  
  149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávkách nejsou
  přístřešky
  
  > chybějící přístřešek na obou
  zastávkách
  > špatný stav chodníku v oblasti
  zastávek
  U Palaty
  
  176
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  U Trezorky
  
  137, 149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  ano
  
  U Waltrovky
  
  137,149
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  180/215 m
  u zastávky linky 137
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > u linky 137 chybějící přístřešek
  ve směru z centra (zastávka je ale
  převážně výstupní)
  U Zvonu
  
  9,10,15,
  16
  153
  
  > Směr z centra
  nástupištní ostrůvek,
  směr do centra nástup
  z chodníku na tram
  zastávkách
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  30/50 m
  přístřešek pouze na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  jízdenkový ATM na tram
  zastávce ve směru do
  centra
  > chybějící přístřešek na tram
  zastávce ve směru z centra a na
  autobusové zastávce
  Urbanova
  
  137
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  V Násypu
  
  128
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  V Remízku
  
  120, 130,
  230
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  stojan pro kola - 60m
  > chybějící přístřešek
  V Uličce
  
  120
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  > vjezd na pozemek MŠ v místě
  zastávky
  Václavka
  
  137
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Vidoule
  
  137, 149
  
  Nástup z chodníku
  
  > zastávky linky 137
  bezbariérově přístupné
  > v okolí zastávky linky
  149 nejsou bezbariérové
  přechody
  150 m
  přístřešek pouze u
  zastávky linky 149
  směrem do centra
  stojan pro kola u
  zastávky linky 137 ve
  směru do centra
  > chybějící přístřešek u linky 149
  ve směru z centra a obou
  zastávek linky 137
  Weberova
  
  167
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Záhorského
  
  170
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávky bezbariérově
  přístupné z uliční sítě
  -
  přístřešek pouze ve
  směru do centra
  
  > chybějící přístřešek ve směru z
  centra
  Zahradníčkova
  
  167
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  Ženské domovy
  
  137
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka bezbariérově
  přístupná z uliční sítě
  -
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  Žvahov
  S65
  
  128
  
  Nástup z chodníku
  
  zastávka není
  bezbariérově přístupná
  železnice-bus 260 m
  na zastávce není
  přístřešek
  
  > chybějící přístřešek
  > bariérový přístup na zastávku
  > vjezd do garáže v místě
  zastávky
- Strana 236-237
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory (verze 03/2020)
  Příloha P.3 – Hodnocení terminálů a zastávek VHD, strana 11
  
  ŽELEZNIČNÍ STANICE A ZASTÁVKY
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Praha-Cibulka
  S65
  
  123
  
  Zpevněná hrana,
  250 mm nad TK
  Po šikmém chodníku
  z uliční sítě
  železnice - bus 200m
  přístřešek
  ATM na jízdenky
  přestup na bus 200 m
  Praha-Hlubočepy
  S6
  
  120
  
  Zpevněná hrana,
  550 mm nad TK
  Po úzkém chodníku
  z uliční sítě, přejezd
  
  přístřešek
  ATM na jízdenky
  
  Praha-Jinonice
  S65
  B
  
  137,149
  
  Zpevněná hrana,
  550 mm nad TK
  Šikmý chodník, přejezd
  přestup na bus 80 m,
  v jednom směru
  zacházka k přechodu
  přístřešek
  ATM na jízdenky
  
  Praha-Smíchov
  (S6),
  S7,
  S65,
  R
  B
  4,5,12,
  20
  105,118,125,
  129,172,190,
  196,197,241,
  244
  314,317,318,
  320,321,334,
  338,360,361,
  390,392,393,
  395
  
  Zpevněná hrana,
  400 mm nad TK
  Podchod v místě
  nástupišť
  
  zastřešení nástupišť
  ATM na jízdenky,
  pokladny, WC, obchodní
  vybavenost
  
  Praha-Smíchov
  severní
  nástupiště
  S6,
  (S7,
  S65,
  R)
  B
  4,5,12,
  20
  105,118,125,
  129,172,190,
  196,197,241,
  244
  314,317,318,
  320,321,334,
  338,360,361,
  390,392,393,
  395
  
  Úrovňové se zpevněnou
  hranou,
  200 mm nad TK
  Z uliční sítě
  nebo lávkou (schody)
  
  přístřešek u budovy
  Čekárna
  
  Praha-Stodůlky
  S65
  
  Zpevněná hrana,
  250 mm nad TK
  Podchod (cca 100 m od
  konce nástupišť)
  
  přístřešek
  
  Praha-Žvahov
  S65
  
  128
  
  Zpevněná hrana,
  250 mm nad TK
  úzký chodník se schody
  > železnice - bus
  zastávka Prosluněná
  170 m
  > železnice - bus
  zastávka Žvahov 260
  m
  přístřešek
  
  PŘÍSTAVIŠTĚ PŘÍVOZŮ
  Název
  Linky veřejné hromadné dopravy
  Hodnocení zastávek
  Rekapitulace
  zastávky
  vlak
  metro
  tramvaj
  bus MHD
  bus PID
  přívoz
  Nástupiště
  Přístupnost
  Přestupní vzdálenosti
  Přístřešky
  Vybavenost
  hlavních nedostatků
  Císařská louka
  (sezónní)
  
  P4,P5
  Plovoucí molo
  
  ---
  Ne
  
  nemá bezprostřední vazbu na
  další linky MHD
  Lihovar
  (sezónní)
  
  4,5,12,
  20
  105,118,125,
  129,172,190,
  196,197,241,
  244
  314,317,318,
  320,321,334,
  338,360,361,
  390,392,393,
  395
  P3
  Plovoucí molo
  Zpevněná cesta
  bus 250 m,
  tram 300 m
  Na molu
  
  Dlouhý přestup
  Kotevní
  (sezónní)
  
  P4
  Plovoucí molo
  
  ---
  Ne
  
  nemá bezprostřední vazbu na
  další linky MHD
  Pozn.: Přívozy mají rekreační/sezónní charakter s nízkým významem pro pravidelnou městskou dopravu.
- Strana 238-239
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.4 – Dopravní problémy a nedostatky, strana 1
  
  číslo
  problému
  oblast
  problému
  územní specifikace
  popis
  zdroj
  1
  VLAK
  Praha-Hlubočepy zastávka
  chybějící zastávka ve strategicky významné lokalitě zlepšující dostupnost železniční dopravy a zlepšující vazby na jiné druhy
  veřejné dopravy
  PUM
  2
  VLAK
  Praha-Konvářka
  chybějící zastávka ve strategicky významné lokalitě zlepšující dostupnost železniční dopravy a zlepšující vazby na jiné druhy
  veřejné dopravy
  PUM
  3
  VLAK
  Praha-Smíchov
  Celkově neuspokojivý stav nádraží, přestupních vazeb zejména na povrchovou dopravu (bariérovost, pocit bezpečí v prostoru
  nádraží), prostupnost území (západo-východní) a přístupnost nádraží zejména ze západu
  PUM
  4
  VLAK
  Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov
  Nedostatečná kapacita traťového úseku Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov; absence zastávky Praha-Výtoň
  PUM
  5
  TRAM
  Smíchov
  negativní vliv IAD
  ROPID
  6
  TRAM
  křižovatka Nádražní – Vltavská
  zhoršená plynulost průjezdu křižovatkou
  PUM
  7
  BUS
  Barrandovský most
  kongesce, negativní vliv IAD
  ROPID
  8
  BUS
  Smíchovské nádraží - Lahovice
  kongesce, negativní vliv IAD
  ROPID
  9
  BUS
  Oblast Anděl a Na Knížecí
  negativní vliv IAD, nedostatečné upřednostnění VHD na křižovatkách
  ROPID
  10
  BUS
  Plzeňská/Vrchlického ve směru do centra
  negativní vliv IAD, nedostatečné upřednostnění VHD na křižovatkách
  ROPID
  11
  BUS
  Holečkova/Elišky Peškové
  negativní vliv IAD
  ROPID
  12
  BUS
  Jiráskův most a okolní komunikace
  kongesce, negativní vliv IAD
  ROPID
  13
  BUS
  Ulice Kukulova
  nedostatečné upřednostnění VHD na křižovatkách
  ROPID
  14
  BUS
  křižovatka Radlická – Za Ženskými domovy
  zhoršená plynulost průjezdu křižovatkou
  PUM
  15
  BUS
  AO Smíchovské nádraží
  nedostatečná kapacita, celková nepřehlednost v umístění nástupních zastávek v terminálu
  PUM
  18
  IAD
  Radlická (přechod u Radlická 227/107), do centra
  zúžení na 1 JP u přechodu pro chodce
  PUM
  19
  IAD
  Radlická (vjezd do tram. smyčky a křiž. s ulicí
  Pechlátova), více směrů
  na směru do centra vytváří problémy zúžení ze dvou do jednoho JP (řidiči se snaží předjíždět kolonu volným JP a jejich zpětné
  zařazování působí kapacitní problémy), časté vkládání fáze pro Pechlátovu ulici (výzva od chodce, výzva od vozidla)
  PUM
  20
  IAD
  Radlická (Křížová – K Vodojemu), do centra
  přechody pro chodce ze zastávek TRAM Braunova a Laurová, ve směru z centra pak především blokující vlevo odbočující a
  parkující vozidla (podélné parkování)
  PUM
  21
  IAD
  Dobříšská (před vjezdem do Tunelu Mrázovka), do
  centra
  nezbytná regulace dostupnosti tunelové trasy MO v přímé souvislosti s kapacitními problémy na odjezdových trasách od
  tunelových tras MO a ve Strahovském tunelu
  PUM
  22
  IAD
  Radlická x Dobříšská, do centra
  kapacitní problémy na levém odbočení z Dobříšské do Radlické a kapacitní problémy v navazující Radlické ulici (pravidelně v
  ranní špičce vybíhá kolona do středního JP na MO). Často bývá vzniklou kolonou zasažen střední jízdní pruh na Městském
  okruhu.
  PUM
  23
  IAD
  Plzeňská (TRAM Bertramka a U Zvonu, Plzeňská x
  Tomáškova), z centra
  zúžení do 1 JP u tramvajových zastávek a přechody pro chodce se SSZ (kritické podvázání kapacity odjezdu od trasy MO) +
  samostatné odbočení do Tomáškovy ulice = destabilizace velmi rozsáhlého území města (zasažení kolon až do Tunelu
  Mrázovka a Strahovského tunelu a nucená regulace dostupnosti Městského okruhu z obou směrů) a související zpožďování
  veškeré dopravy ve městě včetně dopravy hromadné
  PUM
  24
  IAD
  Radlická (Kartouzská - Plzeňská), více směrů
  nedostatečně odbavovaný/kapacitní vjezd OC Nový Smíchov dostupný v Kartouzské dostupný od Radlické ulice často
  způsobuje popojíždějící až stojící kolony zasahující po Radlické až za řadící pruhy do Plzeňské ulice a po sjízdné rampě až do
  Tunelu Mrázovka (s vynucením regulace dostupnosti tunelové trasy MO), občasné stání nákladních vozidel v JP u zásobovací
  rampy Tesca (vyčkávání na uvolnění rampy), omezená kapacita odbočení ze sjízdné rampy od Mrázovky do Radlické ulice
  PUM
  25
  IAD
  Strahovský tunel (směr Břevnov), z centra
  přetížení tunelové trasy v dopravních špičkách s vynucením regulace dostupnosti trasy MO od Dobříšské, problematické
  připojování vozidel od Smíchova do dopravního proudu na úrovni saturovaného toku od Tunelu Mrázovka, nepřehlednost v
  oblouku s připojením od Smíchova, problematická orientace v tunelové trase (zbývající vzdálenost k MÚK Malovanka) a
  vyplývající větší stres při potřebě přeřazení v saturovaném toku, průplety vozidel v přetíženém úseku před MÚK Malovanka,
  snížení maximální povolené rychlosti na 50 km/h v nejkritičtějším místě před MÚK Malovanka
  PUM
- Strana 240-241
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.4 – Dopravní problémy a nedostatky, strana 2
  
  číslo
  problému
  oblast
  problému
  územní specifikace
  popis
  zdroj
  26
  IAD
  Strakonická (K Barrandovu - Zlíchovský tunel), do centra
  příliš krátký/přetížený průpletový úsek, častější výskyt DN
  PUM
  27
  IAD
  Barrandovský most, více směrů
  příliš krátký/přetížený průpletový úsek ve směru na Spořilov (ve stávajícím uspořádání), příliš krátký/přetížený průpletový
  úsek ve směru na Smíchov (pro uspořádání vjezdů 3+2 JP či dokonce 4+1 JP nevyhovující, ve stávajícím stavu 2+2 JP
  přijatelný), absence jiného způsobu překonání řeky pro lokální vztahy (nejbližší využitelné mosty Palackého most nebo most
  Závodu míru), zvýšená maximální povolená rychlost v kritickém průpletu (70 km/h)
  PUM
  28
  IAD
  Strakonická (před Barrand. mostem), do centra
  projevy kapacitních problémů Barrandovského mostu a tunelových tras MO, přitížení pozdějším řazením vozidel do
  správného jízdního pruhu, nepřehledné VDZ (opticky významné pozůstatky původního značení)
  PUM
  30
  IAD
  Kukulova (Nemocnice Motol - Plzeňská)
  kolony ve směru Bucharova - Nemocnice Motol
  Google maps
  31
  IAD
  Holečkova
  v úseku Nám. Kinských - Zapova
  Google maps
  32
  IAD
  Jiráskův most
  obousměrně; převažuje zdržení ve směru do centra
  Google maps
  33
  IAD
  Kartouzská
  úsek Štefánikova - Radlická - Plzeňská
  Google maps
  34
  IAD
  Kartouzská x Plzeňská
  v úseku Radlická - Tomáškova, křižovatka s městským okruhem
  Google maps
  35
  IAD
  Duškova
  směr do centra
  Google maps
  36
  IAD
  Plzeňská, Vrchlického
  zejména v úseku Pod Kotlářkou - Prachnerova
  Google maps
  37
  IAD
  Na Václavce
  směr do centra, úsek Nad Santoškou - Bieblova (- Radlická)
  Google maps
  38
  IAD
  Radlická
  směr z centra, úsek Bieblova - Dobříšská
  Google maps
  39
  IAD
  Radlická
  v obou směrech, úsek metro Radlická - Dobříšská
  Google maps
  40
  IAD
  Radlická
  směr do centra, úsek U Trezorky - metro Radlická
  Google maps
  41
  IAD
  Dobříšská
  směr do centra, úsek Zlíchovský tunel - Radlická
  Google maps
  43
  IAD
  K Barrandovu
  směr do centra, úsek Štěpařská - Slavínského
  Google maps
  44
  IAD
  Strakonická x U Královské louky
  opakovaný výskyt nehod s těžkým zraněním
  Nehody jdvm.cz
  45
  IAD
  Křižovatka Karlštejnská x Butovická
  opakovaný výskyt nehod s těžkým zraněním
  Nehody jdvm.cz
  46
  IAD
  Křižovatka Radlická x Prokopových (výjezd od Galerie
  Butovice)
  opakovaný výskyt nehod s těžkým zraněním
  Nehody jdvm.cz
  47
  IAD
  křižovatka Podbělohorská x Pod Stadiony
  nevhodná úprava
  analýza
  48
  IAD
  křižovatka Karlštejnská x Puchmajerova
  nevhodná úprava
  analýza
  49
  IAD
  křižovatka Štěpařská x Voskovcova
  nevhodná úprava
  analýza
  50
  IAD
  křižovatka Plzeňská x Musílkova
  nevhodná úprava
  analýza
  51
  CYKLO
  Křížení A133 s ulicí Plzeňskou
  Nebezpečné křížení ulice Plzeňské. Čtyřproudová, auta zde jezdí i přes 80 km/h.
  PUM
  52
  CYKLO
  Brdlíkova
  Ulice je jednosměrná, prochází zde cyklotrasa A33.
  PUM
  53
  CYKLO
  Plzeňská - Nad Hliníkem
  Problematické křížení cyklotrasy A33 s Plzeňskou ulicí.
  PUM
  54
  CYKLO
  ulice Na Pomezí
  Ulice je jednosměrná, prochází zde cylkotrasa A132.
  PUM
  55
  CYKLO
  Holubova - Na Neklance
  Navazující jednosměrné ulice, prochází zde cyklotrasa A13.
  PUM
  56
  CYKLO
  Kampa - Janáčkovo nábřeží
  Propojení přímo podél Vltavy od podjezdu pod mostem Legií až na Kampu, bezmotorová alternativa pro frekventované ulice.
  PUM
  57
  CYKLO
  Železniční most
  Cyklista musí kolo vést.
  PUM
  58
  CYKLO
  Císařská louka - směr Železniční most
  Chybějící propojení, které má potenciál vytvořit příjemnou alternativu pro ul. Nádražní a Strakonická (lávka).
  PUM
  59
  CYKLO
  Na Zlíchově
  Jízda po tramvajových kolejích, provoz (500m).
  PUM
  60
  chodci
  Náměstí Kinských
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  61
  chodci
  Plzeňská x Mahenova x Holečkova (zast. U Zvonu)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  62
  chodci
  Plzeňská x Podbělohorská (zast. Klamovka)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
- Strana 242-243
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.4 – Dopravní problémy a nedostatky, strana 3
  
  číslo
  problému
  oblast
  problému
  územní specifikace
  popis
  zdroj
  63
  chodci
  Vrchlického x Pod Klamovkou
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  64
  chodci
  Plzeňská x Musílkova (zast. Kavalírka)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  65
  chodci
  Plzeňská (zast. Kotlářka)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  66
  chodci
  Nádražní (zast. Anděl)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  67
  chodci
  Nádražní (zast. Na Knížecí)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  68
  chodci
  Nádražní (zast. Smíchovské nádraží)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  69
  chodci
  Nádražní (zast. Lihovar)
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  70
  chodci
  K Barrandovu x Lamačova x Slavínského
  opakovaný výskyt nehod – těžké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  71
  chodci
  Újezd x Plaská (zast. Újezd)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  72
  chodci
  Štefánikova (zast. Švandovo divadlo)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  73
  chodci
  Plzeňská (zast. Bertramka)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  74
  chodci
  Plzeňská (zast. U Zvonu)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  75
  chodci
  Plzeňská x Jinonická
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  76
  chodci
  Plzeňská x Musílkova (zast. Kavalírka)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  77
  chodci
  Plzeňská (zast. Anděl)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  78
  chodci
  Lidická x Zborovská x Svornosti
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  79
  chodci
  Nádražní (zast. Anděl)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  80
  chodci
  Stroupežnického x Karla Engliše
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  81
  chodci
  Stroupežnického x Ostrovského
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  82
  chodci
  U Santošky x Bieblova
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  83
  chodci
  Peroutkova x K Popelce
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  84
  chodci
  Nádražní (zast. Smíchovské nádraží)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  85
  chodci
  Radlická x Pod Brentovou (zast. Braunova)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  86
  chodci
  Radlická x Braunova (zast. Braunova)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  87
  chodci
  Radlická x K Vodojemu x Na Laurové (zast. Laurová)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  88
  chodci
  Peroutkova (zast. U Waltrovky)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  89
  chodci
  Radlická x Bucharova x Řeporyjská x Jeremiášova
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  90
  chodci
  Nádražní (zast. Lihovar)
  opakovaný výskyt nehod – lehké zranění chodců
  Nehody jdvm.cz
  91
  chodci
  přechod ul. Podbělohorská (Pod Lipkami)
  nevhodná úprava
  analýza
  92
  chodci
  přechod ul. Podbělohorská (Mošnova)
  nevhodná úprava
  analýza
  93
  chodci
  přechod ul. Plzeňská (Holečkova)
  nevhodná úprava
  analýza
  94
  chodci
  přechod ul. Strakonická (Pod Tratí) - západ
  nevhodná úprava
  analýza
  95
  chodci
  přechod ul. Strakonická (Pod Tratí) - východ
  nevhodná úprava
  analýza
  96
  chodci
  přechod ul. U Santošky
  nevhodná úprava
  analýza
  97
  parkování
  Centrální Smíchov
  deficit parkování
  analýza
  98
  parkování
  Oblast Plzeňská, Vrchlického
  deficit parkování
  analýza
  99
  parkování
  Sídliště Homolka
  deficit parkování
  analýza
  100
  parkování
  Sídliště Barrandov
  deficit parkování
  analýza
  101
  dostupnost
  Košíře (Cibulka)
  omezeně přístupná oblast
  analýza
  102
  dostupnost
  Košíře (Urbanova)
  omezeně přístupná oblast
  analýza
- Strana 244-245
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.4 – Dopravní problémy a nedostatky, strana 4
  
  číslo
  problému
  oblast
  problému
  územní specifikace
  popis
  zdroj
  103
  dostupnost
  Žvahov
  omezeně přístupná oblast
  analýza
  104
  dostupnost
  Barrandov (Pod Habrovou)
  omezeně přístupná oblast
  analýza
  105
  kapacita
  Plzeňská x Pod Kotlářkou
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  106
  kapacita
  Plzeňská x Musílkova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  107
  kapacita
  Vrchlického x Jinonická
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  108
  kapacita
  Plzeňská x Prachnerova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  109
  kapacita
  Vrchlického x Prachnerova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  110
  kapacita
  Plzeňská x Radlická
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  111
  kapacita
  V Botanice x Zborovská
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  112
  kapacita
  Vltavská x Hořejší nábřeží
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  113
  kapacita
  Vltavská x Svornosti
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  114
  kapacita
  Nádražní x Vltavská
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  115
  kapacita
  Radlická x Dobříšská
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  116
  kapacita
  Strakonická x Moulíkova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  117
  kapacita
  Radlická x Kutvirtova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  118
  kapacita
  Karlštejnská x Puchmajerova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  119
  kapacita
  K Barrandovu x Pod Habrovou
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  120
  kapacita
  K Barrandovu x Geologická
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  121
  kapacita
  K Barrandovu x Lamačova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  122
  kapacita
  K Barrandovu x Štěpařská
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  123
  kapacita
  K Barrandovu x Wassermannova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  124
  kapacita
  K Barrandovu x K Holyni
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  125
  kapacita
  Štefánikova x Holečkova
  kapacitní problémy křižovatky
  analýza
  126
  chodci
  přechod ul. Karlštejnská (Záleská)
  nevhodná úprava
  P5
  127
  chodci
  přechod ul. Nepomucká (Pod Školou)
  nevhodná úprava
  P5
  128
  chodci
  přechod ul. Drtinova (Victora Huga)
  nevhodná úprava
  P5
  129
  chodci
  stanice Radlická
  chybí bezbariérový přístup
  analýza
  130
  chodci
  Barrandov
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  131
  chodci
  Hlubočepy
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  132
  chodci
  Malvazinky, Na Farkáně
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  133
  chodci
  PP Košíře-Motol
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  134
  chodci
  Černý Vrch
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  136
  chodci
  Radlice
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  137
  chodci
  Jinonice, Košíře
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  138
  chodci
  Kotlářka
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  139
  chodci
  Ladronka
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  141
  chodci
  Motol
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  142
  chodci
  Smíchov
  nedostatečná prostupnost
  analýza
  143
  chodci
  stanice Jinonice
  chybí bezbariérový přístup
  analýza
- Strana 246-247
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 1
  
  Emise oxidů dusíku (NOx) z dopravy
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 248-249
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 2
  
  Emise oxidu uhelnatého (CO) z dopravy
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 250-251
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 3
  
  Emise pevných částic (PM10) z dopravy
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 252-253
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 4
  
  Hluková mapa
  – akustický vliv dopravní sítě (2016)
  – den (06:00 – 22:00)
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 254-255
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 5
  
  Hluková mapa
  – akustický vliv dopravní sítě (2016)
  – noc (22:00 – 06:00)
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 256-257
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 6
  
  Strategická hluková mapa 2017
  – den (6:00 - 22:00)
  – pásma hladin hlukového
  ukazatele Ldvn
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 258-259
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.1 Průzkumy a rozbory
  Příloha P.5 – Dopady dopravy na životní prostředí, strana 7
  
  Strategická hluková mapa 2017
  – noc (22:00 - 6:00)
  – pásma hladin hlukového
  ukazatele Ln
  
  Zdroj: Geoportál Praha, Atlas životního prostředí
  (https://www.geoportalpraha.cz/)
- Strana 260
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  
  06/2022
- Strana 261
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  2
  
  Název akce
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Druh dokumentace
  Generel dopravy
  06/2022
  Část
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  A.2 Fotodokumentace
  
  Objednatel
  Městská část Praha 5
  nám. 14. října 1381/4
  150 22 Praha 5
  
  Zhotovitel
  SUDOP PRAHA a.s.
  Středisko 205 – koncepce dopravy
  Olšanská 1a
  130 80 Praha 3 – Žižkov
  
  Vedoucí střediska
  Ing. Andrea Plišková
  
  Odpovědný
  zpracovatel projektu
  Ing. Matěj Mareš
  
  Zpracovali
  Ing. Martin Vachtl
  
  Ing. Richard Barník
  
  Zdeněk Melzer
  
  Ing. Radka Krumpová
  
  Ing. Pavel Jeřábek
  
  Ing. Matěj Beneš
  Ing. Jan Turek
  
  Spolupráce:
  Úřad městské části Praha 5
  
  Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy
  
  Technická správa komunikací hl.m. Prahy
  Kontroloval
  Ing. Pavel Jeřábek
- Strana 262
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  3
  
  Generel dopravy městské části Praha 5 je dokumentací, v níž jsou shrnuty podmínky pro
  udržitelnou, bezpečnou, pohodlnou a rychlou dopravu obyvatel, návštěvníků i zboží na
  území městské části.
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory dopravy na území městské části Praha 5 obsahuje analýzy
  stávajícího stavu území a dopravních sítí, mapuje dosavadní předpoklady rozvoje a
  shrnuje východiska pro navazující návrhovou část.
- Strana 263
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  4
  
  Foto 1
  Konec Jiráskova
  mostu ve směru
  z centra – vstupní
  brána do městské
  části Praha 5
  
  Foto 2
  Ul. V Botanice,
  informační panel a
  řazení pruhů do ulic
  V Botanice /
  Zborovská
  
  Foto 3
  Přechod pro chodce
  s dělícím ostrůvkem
  na Arbesově náměstí
- Strana 264
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  5
  
  Foto 4
  Křižovatka ulic
  Štefánikova x
  Holečkova (Náměstí
  Kinských) – vstup do
  Petřínských sadů
  
  Foto 5
  Zúžený profil ulice
  Holečkova, místo
  častých kongescí
  
  Foto 6
  Zastávka Hřebenka
  v ul. Zapova –
  přechod pro chodce
  s dělícím ostrůvkem
  se zelení
- Strana 265
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  6
  
  Foto 7
  Úzký nástupištní
  ostrůvek tramvajové
  zastávky Švandovo
  divadlo (směr Anděl)
  
  Foto 8
  Tramvajová zastávka
  Arbesovo náměstí
  (směr Anděl) tvoří
  zúžení prostoru pro
  vozidla v ulici
  Štefánikova
  
  Foto 9
  Ul. Štefánikova (směr
  Anděl), křižovatka
  s ul. V Botanice /
  Kartouzská
- Strana 266
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  7
  
  Foto 10
  Ul. Kartouzská,
  výjezd z podzemních
  garáží OC Nový
  Smíchov (zleva)
  
  Foto 11
  Začátek ul. Radlická,
  před křižovatkou
  s ul. Plzeňská, místo
  častých kongescí
  (zejména v pravém
  pruhu směr Košíře)
  
  Foto 12
  Širá asfaltová pláň
  ul. Radlická ve směru
  z centra, před
  křižovatkou
  s ul. Bieblova
- Strana 267
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  8
  
  Foto 13
  Ul. Radlická, vyústění
  tunelu Mrázovka
  
  Foto 14
  Úzký profil ul.
  Radlická (za
  křižovatkou s ul.
  Dobříšská ve směru
  z centra), místo
  častých kongescí
  
  Foto 15
  Autobusová zastávka
  Nad Laurovou
  (linka 153)
- Strana 268
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  9
  
  Foto 16
  Parkující auta
  způsobují komplikace
  průjezdu nejen sama
  sobě, ale především
  rozměrnějším
  vozidlům…
  (ul. Ostrovského ve
  směru k Radlické)
  
  Foto 17
  Zklidnění dopravy –
  zvýšený přechod pro
  chodce v ul. Bieblova
  
  Foto 18
  Autobusová zastávka
  Santoška – sloup
  veřejného osvětlení
  vprostřed nástupiště
  (obvykle před
  prostředními dveřmi
  autobusu)
- Strana 269
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  10
  
  Foto 19
  Přechod pro chodce
  se světelnou
  signalizací a detekcí
  autobusů
  (ul. U Santošky)
  
  Foto 20
  Přechod pro chodce
  s dělícím ostrůvkem
  v ul. Na Václavce
  (autobusová
  zastávka Václavka)
  
  Foto 21
  Kontrolní měření
  rychlosti
  v ul. Peroutkova
  (směr z centra)
- Strana 270
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  11
  
  Foto 22
  Autobusová zastávka
  Urbanova (směr
  z centra) a přechod
  pro chodce s dělícím
  ostrůvkem
  
  Foto 23
  Autobusová zastávka
  U Waltrovky, konečná
  pro část spojů linky
  137 (obrat autobusů
  následuje v okružní
  křižovatce Peroutkova
  x Jinonická)
  
  Foto 24
  Autobusová zastávka
  Nádraží Jinonice,
  průchod
  v protihlukové stěně
  vede k nástupišti
  železniční zastávky
  Praha-Jinonice
  (respektive
  k nástupišti v záhlaví
  železniční stanice
  Praha-Jinonice)
- Strana 271
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  12
  
  Foto 25
  Křižovatka ulic
  Radlická (z centra) x
  Puchmajerova,
  v pozadí stanice
  metra Jinonice
  
  Foto 26
  Přechod pro chodce
  se světelným
  signalizačním
  zařízením a dělícím
  ostrůvkem u
  křižovatky Radlická
  x Mezi Lány
  
  Foto 27
  Zálivy pro autobusové
  zastávky u stanice
  metra Radlická
- Strana 272
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  13
  
  Foto 28
  Ul. Radlická (před ZŠ
  Radlice ve směru do
  centra) – zvýšený pás
  pro tramvaje a
  autobusy, v pozadí
  světelný informační
  panel
  
  Foto 29
  Zaústění ul. Radlická
  do křižovatky
  s ul. Dobříšská, místo
  častých kongescí
  
  Foto 30
  Ul. Kroupova,
  autobusová zastávka
  Dívčí hrady,
  s plastovými
  vymezovacími
  sloupky
- Strana 273
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  14
  
  Foto 31
  Zlíchov, společná
  autobusová a
  tramvajová zastávka
  
  Foto 32
  Cyklopruh
  v ul. Hlubočepská
  (směr Hlubočepy,
  před zastávkou
  Michnovka)
  
  Foto 33
  Sídliště Barrandov,
  parkovací dům
  v ul. Lipského
- Strana 274
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  15
  
  Foto 34
  Lávka pro chodce
  u tramvajové
  zastávky Chaplinovo
  náměstí (ul.
  Lamačova)
  
  Foto 35
  Ul. K Barrandovu
  (směr centrum) před
  křižovatkou
  s ul. Lamačova /
  Slavínského
  
  Foto 36
  Ul. K Barrandovu
  (směr centrum),
  světelný informační
  panel
- Strana 275
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  16
  
  Foto 37
  Poměrně krátký
  průplet
  ul. Strakonická a
  Městského okruhu
  (směr do centra)
  
  Foto 38
  Ul. Strakonická (směr
  do centra), levý pruh
  je vyhrazen pro
  autobusy
  
  Foto 39
  Přednádraží
  železniční stanice
  Praha-Smíchov
- Strana 276
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  17
  
  Foto 40
  Odstavná plocha pro
  autobusy u terminálu
  Smíchovské nádraží
  
  Foto 41
  Ul. Nádražní (směr
  z centra),
  rekonstrukce
  tramvajové trati
  v zastávce
  ČSAD Smíchov
  
  Foto 42
  Zklidňovací opatření
  u přechodu pro
  chodce v ul. Křížová
- Strana 277
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  18
  
  Foto 43
  Ul. Kartouzská
  v místě křížení
  s Městským okruhem
  a nové administrativní
  budovy
  
  Foto 44
  Ul. Plzeňská (směr
  z centra), tramvajová
  zastávka Bertramka
  
  Foto 45
  Ul. Plzeňská (směr
  z centra), vpravo
  tramvajové obratiště
  Kotlářka
- Strana 278
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  19
  
  Foto 46
  Ul. Pod Kotlářkou,
  autobusová zastávka
  Kotlářka se
  zastavením autobusů
  v jízdním pruhu
  
  Foto 47
  Stanice metra
  Nemocnice Motol
  (ul. Kukulova)
  
  Foto 48
  Zastávka
  autobusů MHD
  Nemocnice Motol
  (směr Plzeňská)
- Strana 279
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  20
  
  Foto 49
  Ul. Plzeňská (směr do
  centra), zúžení do
  jednoho jízdního
  pruhu před
  přechodem pro
  chodce u tramvajové
  zastávky
  Vozovna Motol
  
  Foto 50
  Ul. Vrchlického
  (směr do centra),
  vyhrazený jízdní pruh
  pro MHD, IZS, MP,
  taxi a cyklisty
  (Po-Pá 6-10 a 14-19)
  
  Foto 51
  Autobusová zastávka
  Mrázovka
  v ul. U Blaženky
- Strana 280
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 1: Průzkumy a rozbory
  
  A.2 Fotodokumentace
  21
  
  Foto 52
  Ul. U Mrázovky
  – v zúženém profilu je
  obousměrně vedena
  autobusová linka 153
  
  Foto 53
  Odstavná plocha a
  konce nástupišť
  terminálu Na Knížecí
  - místo častého
  přebíhání chodců
  po ploše
  k nástupištím
  
  Foto 54
  Ul. Hořejší nábřeží
  v místě křižovatky
  s ul. J. Plachty,
  vpravo vyhrazený
  pruh pro cyklisty
- Strana 281
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  
  verze 06/2022
- Strana 282
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  2
  
  Název akce
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Druh dokumentace
  Generel dopravy
  06/2022
  Část
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  A.3 Návrhová část
  
  Objednatel
  Městská část Praha 5
  nám. 14. října 1381/4
  150 22 Praha 5
  
  Zhotovitel
  SUDOP PRAHA a.s.
  Středisko 205 – koncepce dopravy
  Olšanská 1a
  130 80 Praha 3 – Žižkov
  
  Vedoucí střediska
  Ing. Andrea Plišková
  
  Odpovědný
  zpracovatel projektu
  Ing. Matěj Mareš
  
  Asistent zpracovatele
  projektu
  Ing. Andrea Plišková
  
  Zpracovali
  Ing. Ivana Adamová
  Ing. Richard Barník
  Bc. Matěj Beneš
  Ing. Pavel Jeřábek
  
  Ing. Radka Krumpová
  
  Ing. Matěj Mareš
  Zdeněk Melzer
  
  Ing. Tomáš Němec
  Ing. Andrea Plišková
  Ing. Jan Turek
  
  Ing. Martin Vachtl
  
  Spolupráce:
  Úřad městské části Praha 5
  
  Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  
  Technická správa komunikací hl. m. Prahy
  Kontroloval
  Ing. Martin Večeřa, Ph.D
- Strana 283
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  3
  
  Generel dopravy městské části Praha 5 je dokumentací, v níž jsou shrnuty podmínky pro
  udržitelnou, bezpečnou, pohodlnou a rychlou dopravu obyvatel, návštěvníků i zboží na
  území městské části.
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy V této návrhové části je uveden kontext s nadřazenými
  strategickými dokumenty, jejich prioritními osami a cíli. Na základě těchto cílů a
  definovaným problémových okruhů a lokalit v analytické jsou formulována opatření,
  která mají za cíl identifikované problémy řešit v souladu s nadřazenými strategickými cíli.
- Strana 284
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  4
  
  O B S A H
  
  1 ÚVOD .................................................................................................................................. 8
  2 PRINCIPY A CÍLE PRO UDRŽITELNOU DOPRAVU ......................................................... 9
  2.1 FORMULACE ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ UDRŽITELNÉ DOPRAVY ............................................... 9
  2.2 CELOMĚSTSKÉ CÍLE ....................................................................................................... 9
  2.3 SLEDOVANÉ INDIKÁTORY VE STRATEGICKÉM PLÁNU PRAHY ............................................ 11
  2.4 STRATEGIE ROZVOJE MČ PRAHA 5 2030+..................................................................... 12
  2.5 TEMATICKÉ OKRUHY GENERELU DOPRAVY DLE PROBLÉMOVÉ ANALÝZY ............................ 14
  3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O NÁVRHU DOPRAVNÍ SÍTĚ ................................................. 15
  3.1 KOLEJOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA .................................................................................. 15
  3.2 SILNIČNÍ HROMADNÁ DOPRAVA...................................................................................... 17
  3.3 INDIVIDUÁLNÍ MOTOROVÁ OSOBNÍ A NÁKLADNÍ DOPRAVA ................................................. 18
  3.4 PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA ...................................................................................... 20
  4 NÁVRH OPATŘENÍ .......................................................................................................... 22
  4.1 METRO ........................................................................................................................ 23
  4.2 ŽELEZNICE .................................................................................................................. 24
  4.3 TRAMVAJE ................................................................................................................... 35
  4.4 AUTOBUSY .................................................................................................................. 43
  4.5 INDIVIDUÁLNÍ OSOBNÍ A NÁKLADNÍ DOPRAVA................................................................... 51
  4.6 PLOŠNÉ ZKLIDNĚNÍ OBLASTÍ .......................................................................................... 67
  4.7 PARKOVÁNÍ ................................................................................................................. 77
  4.8 PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA ...................................................................................... 79
  5 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 84
  5.1 PŘÍLOHY K TEXTU ETAPY 2 ........................................................................................... 84
  5.2 VÝKRESOVÉ PŘÍLOHY ETAPY 2 (SAMOSTATNĚ ŘAZENÉ) .................................................. 84
- Strana 285
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  5
  
  SEZNAM OBRÁZKŮ
  
  OBRÁZEK 3.1 – NÁVRH ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ KOSTRY – KOLEJOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA ................ 16
  OBRÁZEK 3.2 – NÁVRH ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ KOSTRY – SILNIČNÍ MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA .... 17
  OBRÁZEK 3.3 – NÁVRH ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ KOSTRY – INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVA .............................. 19
  OBRÁZEK 3.4 – NÁVRH ZÁKLADNÍ DOPRAVNÍ KOSTRY – CYKLISTICKÁ DOPRAVA .............................. 20
  OBRÁZEK 4.1 – BEZBARIÉROVOST STANIC NA TRASE B, ZDROJ DPP ............................................. 23
  OBRÁZEK 4.2 – ŽELEZNIČNÍ MOSTY POD VYŠEHRADEM, STÁVAJÍCÍ STAV, ZDROJ: GOOGLE .............. 24
  OBRÁZEK 4.3 – MĚSTSKÉ ŽELEZNIČNÍ TUNELY (NOVÉ SPOJENÍ II) – MOŽNÉ PROVOZNÍ ŘEŠENÍ ........ 30
  OBRÁZEK 4.4 – VARIANTY TRAS NOVÉ TRATI PRAHA – BEROUN .................................................... 32
  OBRÁZEK 4.5 – UZLY KOMBINOVANÉ DOPRAVY, ZDROJ PUMP ...................................................... 33
  OBRÁZEK 4.6 – PROVOZ, ULICE KUKULOVA, FN MOTOL, ZDROJ: GOOGLE ..................................... 35
  OBRÁZEK 4.7 – DVORECKÝ MOST, VIZUALIZACE, HMP ................................................................. 36
  OBRÁZEK 4.8 – SITUACE TRAMVAJOVÉ TRATĚ SÍDLIŠTĚ BARRANDOV – SLIVENEC .......................... 38
  OBRÁZEK 4.9 – PRINCIPIÁLNÍ NÁVRH VARIANT ZAKONČENÍ TRAMVAJOVÉ TRATI RADLICKÁ – JINONICE
  .......................................................................................................................................... 40
  OBRÁZEK 4.10 – PRINCIPIÁLNÍ NÁVRH ÚPRAV TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY ZBOROVSKÁ ....................... 42
  OBRÁZEK 4.11 –TERMINÁL NA KNÍŽECÍ, ZDROJ: MAPY.CZ ............................................................ 43
  OBRÁZEK 4.12 –STANOVIŠTĚ MĚSTSKÝCH AUTOBUSŮ SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ, ZDROJ: MAPY.CZ ..... 43
  OBRÁZEK 4.13 – NÁVRH ÚPRAV TRAMVAJOVÉ ZASTÁVKY KAVALÍRKA ............................................ 47
  OBRÁZEK 4.14 – UL. VRCHLICKÉHO SMĚR DO CENTRA, VLEVO KLÍN S UL. PLZEŇSKÁ ...................... 48
  OBRÁZEK 4.15 – NÁVRH POHYBU AUTOBUSU LINKY 123 V OBRATIŠTI KAVALÍRKA ........................... 49
  OBRÁZEK 4.16 – RADLICKÁ RADIÁLA, ZDROJ HMP ....................................................................... 52
  OBRÁZEK 4.17 – NÁVRH ÚPRAV KŘIŽOVATKY PODBĚLOHORSKÁ X POD STADIONY ......................... 53
  OBRÁZEK 4.18 – NÁVRH ÚPRAV KŘIŽOVATKY KARLŠTEJNSKÁ X PUCHMAJEROVA ........................... 54
  OBRÁZEK 4.19 – NÁVRH ÚPRAV KŘIŽOVATKY ŠTĚPAŘSKÁ X VOSKOVCOVA .................................... 55
  OBRÁZEK 4.20 – NÁVRH ÚPRAV KŘIŽOVATKY PLZEŇSKÁ X MUSÍLKOVA .......................................... 56
  OBRÁZEK 4.21 – NÁVRH ÚPRAV KŘIŽOVATKY NA VÁCLAVCE X PEROUTKOVA (VAR. 1) .................... 57
  OBRÁZEK 4.22 – NÁVRH ÚPRAV KŘIŽOVATKY NA VÁCLAVCE X PEROUTKOVA (VAR. 2) .................... 58
  OBRÁZEK 4.23 – PŘEPRAVNÍ ZÁTĚŽE IAD V OBLASTI BARRANDOVA, STAV 2015 ............................ 60
  OBRÁZEK 4.24 – PŘEPRAVNÍ ZÁTĚŽE IAD V OBLASTI BARRANDOVA, PROGNÓZA 2030 ................... 61
  OBRÁZEK 4.25 – DOSTAVBA SÍDLIŠTĚ BARRANDOV...................................................................... 61
  OBRÁZEK 4.26 – NÁVRH SJEZDŮ/NÁJEZDŮ UL. K BARRANDOVU, SMĚR Z CENTRA ........................... 62
  OBRÁZEK 4.27 – NÁVRH SJEZDŮ/NÁJEZDŮ UL. K BARRANDOVU, SMĚR DO CENTRA ........................ 63
  OBRÁZEK 4.28 – NÁVRH PŘEMOSTĚNÍ UL. K BARRANDOVU S NAPOJENÍM SMĚRU DO CENTRA ......... 64
  OBRÁZEK 4.29 – NÁVRH MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY K BARRANDOVU X LAMAČOVA .................... 65
  OBRÁZEK 4.30 – NÁVRH MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY K BARRANDOVU X ŠTĚPAŘSKÁ .................. 66
  OBRÁZEK 4.31 – UL. PLZEŇSKÁ A VRCHLICKÉHO, PROBLÉMOVÝ VÝKRES ....................................... 67
  OBRÁZEK 4.32 – UL. PLZEŇSKÁ X BUCHAROVA X KUKULOVA, NÁVRH ÚPRAV ................................. 68
  OBRÁZEK 4.33 – NÁVRH KONCEPCE PROVOZU NA UL. PLZEŇSKÁ A VRCHLICKÉHO (SMĚRY) ............ 69
  OBRÁZEK 4.34 – NÁVRH KONCEPCE PROVOZU NA UL. PLZEŇSKÁ A VRCHLICKÉHO (RYCHLOSTI) ...... 69
  OBRÁZEK 4.35 – NOVÁ KONCEPCE ROZLOŽENÍ TRAMVAJOVÝCH ZASTÁVEK NA UL. PLZEŇSKÁ ......... 70
  OBRÁZEK 4.36 – DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE (IAD) NA UL. PLZEŇSKÁ, STAV 2015 ...................................... 71
- Strana 286
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  6
  
  OBRÁZEK 4.37 – DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE (IAD) NA UL. PLZEŇSKÁ, PROGNÓZA 2040+ ........................... 71
  OBRÁZEK 4.38 – DOPRAVNÍ ZÁTĚŽE (IAD) NA UL. PLZEŇSKÁ, PROGNÓZA 2040+ SE ZKLIDNĚNÍM
  MOTOLSKÉHO ÚDOLÍ ........................................................................................................... 72
  OBRÁZEK 4.39 – ROZDÍLOVÝ KARTOGRAM – DOPADY ZKLIDNĚNÍ MOTOLSKÉHO ÚDOLÍ .................... 73
  OBRÁZEK 4.40 – ZKLIDNĚNÍ JINONIC, PŘEHLEDNÁ SITUACE, ZDROJ VHE, PÚDIS .......................... 76
  OBRÁZEK 4.41 – GRAFICKÝ VÝSTUP Z ANALÝZY NEDOSTATKU PARKOVACÍCH KAPACIT PRO REZIDENTY
  .......................................................................................................................................... 77
  OBRÁZEK 4.42 – NÁVRH SÍTĚ CYKLISTICKÝCH TRAS NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 5 .................................. 81
  OBRÁZEK 4.43 – NÁVRH LÁVKY PROPOJUJÍCÍ SACRÉ-COEUR S MRÁZOVKOU, ZDROJ A69-ARCHITEKTI
  .......................................................................................................................................... 82
  
  SEZNAM TABULEK
  
  TABULKA 2.1 – VZÁJEMNÁ SOUVISLOST PRIORITNÍCH OS A STRATEGICKÝCH CÍLŮ Z DOPRAVNÍ
  POLITIKY ............................................................................................................................. 12
  TABULKA 2.2 – VAZBA INDIKÁTORŮ NA ŘEŠENÉ PROBLÉMOVÉ OKRUHY .......................................... 14
  TABULKA 4.1 – KÓDY ZNAČENÍ DOPRAVNÍCH OPATŘENÍ ................................................................ 22
- Strana 287
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  7
  
  SEZNAM ZKRATEK
  
  B+R Bike and ride (typ parkoviště)
  CEF nástroj pro propojení Evropy
  ČSÚ Český statistický úřad
  DPP Dopravní podnik hl. m. Prahy
  Ex Expres (kategorie vlaku)
  FN Motol Fakultní nemocnice Motol
  GD Generel dopravy
  GPS Global Positioning System (globální polohový systém)
  GVD Grafikon vlakové dopravy
  hl. m. Hlavní město
  HMP Hlavní město Praha
  IAD Individuální automobilová doprava
  IPR Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  IZS Integrovaný záchranný systém
  K+R Kiss and Ride (typ parkoviště)
  KÚ / k.ú. Katastrální území
  MČ / m.č. Městská část
  MHMP Magistrát hlavního města Prahy
  MHD městská hromadná doprava
  MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky
  MP Městská policie
  MPP Metropolitní plán hl. m. Prahy
  OC Obchodní centrum
  ORP Obec s rozšířenou působností
  Os Osobní vlak (kategorie vlaku)
  P+R Park and Ride (typ parkoviště)
  PK Plavební komora
  PUM Plán udržitelné mobility
  R Rychlík (kategorie vlaku)
  RFC Rail freight corridor (železniční nákladní koridor)
  ROPID Regionální organizátor pražské integrované dopravy
  SČK Středočeský kraj
  Sp Spěšný vlak (kategorie vlaku)
  SSZ Světelné signalizační zařízení
  TEN-T Trans-European Networks, program určený pro rozvoj transevropské dopravní sítě
  TSK Technická správa komunikací hl. m. Prahy
  TT Tramvajová trať
  TŽK Tranzitní železniční koridor
  ÚAP Územně analytické podklady
  ÚPP Územní plán hl. m. Prahy
  VHD Veřejná hromadná doprava
  VD Veřejná doprava
  Zast. Železniční zastávka
  ZSJ Základní sídelní jednotka
  ZÚR Zásady územního rozvoje
  ŽST Železniční stanice
- Strana 288
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  8
  
  1 Úvod
  Tato část (Etapa 2) navazuje na část analytickou (Etapa 1), ve které byly shrnuty výchozí údaje,
  byl proveden rozbor stavu a vyhodnocena problémové okruhy a lokality v oblasti dopravních sítí
  a segmentů dopravy.
  V této návrhové části je uveden kontext s nadřazenými strategickými dokumenty, jejich
  prioritními osami a cíli. Na základě těchto cílů a definovaným problémových okruhů a lokalit v
  analytické části jsou formulována opatření, která mají za cíl identifikované problémy řešit
  v souladu s nadřazenými strategickými cíli. Dále jsou formulovány tematické okruhy akčních
  plánů, jejichž cílem je koordinovaná realizace tematických skupin navrhovaných opatření
  s ohledem na jejich prioritu.
- Strana 289
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  9
  
  2 Principy a cíle pro udržitelnou dopravu
  
  2.1 Formulace základních principů udržitelné dopravy
  
  Udržitelnost, je schopnost trvalé existence lidské civilizace a přírody ve vzájemné rovnováze.
  Udržitelná doprava musí respektovat environmentální, sociální a ekonomické aspekty.
  Dokument „Sourcebook for Policy-makers in Developing Cities“, definuje 10 principů pro
  udržitelnou mobilitu následovně:
  • Plánujte města s hustší zástavbou
  • Města rozvíjejte s ohledem na přepravu
  • Optimalizujte silniční síť a její využití
  • Podporujte pěší a cyklistickou dopravu
  • Zdokonalujte možnosti pro přepravu osob ve městě
  • Užívání motorových vozidel držte pod kontrolou
  • Zajistěte management parkovacích míst
  • Podporujte a propagujte vozidla s ekologickým pohonem
  • Komunikujte o řešeních s veřejností
  • Přistupujte k problémům komplexně
  Lze konstatovat, že tyto konkrétní body, respektuje jak Dopravní politika hl. m. Prahy, tak
  i strategické dokumenty MČ Praha 5, včetně zpracovávaného Generelu dopravy. Uvedené
  dokumenty definují vlastní cíle, osy a opatření, ale všechny směřují k vizi udržitelné dopravy.
  
  2.2 Celoměstské cíle
  Dopravní politika hl. m. Prahy je formulována v Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy a navazuje
  na Strategický plán hl. m. Prahy z roku 2016. Společná vize mobility zní:
  Praha ve spolupráci s okolním regionem uplatňuje principy udržitelné mobility a orientaci
  na ekologicky šetrnější způsoby dopravy. Významně jsou omezeny negativní dopady
  individuální automobilové dopravy včetně dopadů na užívání veřejného prostoru, a to
  dosažením lepšího rozložení jednotlivých druhů dopravy a zvýšením její bezpečnosti
  i energetické účinnosti.
  Nově zpracovaná Dopravní politika hl. m. Prahy definuje sedm strategických cílů pro oblast
  dopravy:
- Strana 290
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  10
  
  • Zvýšení prostorové efektivity dopravy
  • Snížení uhlíkové stopy
  • Zvýšení výkonnosti a spolehlivosti
  • Zvýšení bezpečnosti
  • Zvýšení finanční udržitelnosti
  • Zlepšení lidského zdraví
  • Zlepšení dostupnosti dopravy
  
  Strategické cíle Plánu mobility jsou dále rozpracovány prostřednictvím prioritních os až do
  konkrétních oblastí řešení:
  A. Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B. Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  C. Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D. Nová propojení pro různé druhy dopravy
  E. Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  F. Optimalizace zásobování města
  G. Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H. Zlepšení kvality veřejných prostranství
  I. Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
  J. Snížení prostorových nároků dopravy
  K. Snížení dopravní nehodovosti
  L. Finanční udržitelnost dopravního systému
  M. Procesní podpora udržitelné mobility a efektivní správy města
  N. Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
  O. Ekonomický rozvoj města
  Na zásady dopravní politiky a prioritní osy navazují klíčové a ostatní nástroje, jejichž pomocí je
  sestaven zásobník dopravních a infrastrukturních opatření v Praze.
- Strana 291
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  11
  
  2.3 Sledované indikátory ve strategickém plánu Prahy
  Dále je uveden seznam indikátorů tak jak jsou uvedeny ve strategickém plánu městské mobility
  P+ Polaď Prahu. Tyto indikátory vyjadřují hodnoty, kterých by mělo být dosaženo v rámci
  městského dopravního plánování.
  
  1.1 Podíl veřejné, pěší a cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce se zvýší ze 70 %
  na 73 %
  1.2 Kapacita systému P+R v Praze a okolí se zvýší ze 4167 vozidel na 20 434 vozidel
  1.3 Podíl kolejové veřejné dopravy (metro, tramvaje, železnice) na počtu cestujících
  přepravených integrovanou veřejnou dopravou na území Prahy se zvýší z 67,29 %
  na 72 %.
  1.4 Počet automobilů projíždějících přes centrální kordon se sníží z 530 na 464 tisíc denně
  1.5 Celková délka chráněných značených a doporučovaných cyklotras bude místo
  současných 173 km činit 260 km
  1.6 Počet vozidel v rámci carsharingu se navýší
  
  2.1 Emise těkavých organických látek z automobilové dopravy se budou snižovat
  2.2 Měrné emise skleníkových plynů z dopravy se budou snižovat
  2.3 Počet registrovaných vozidel s elektromotorem (čistě elektromobily) se zvýší z 1060
  na 56 000
  2.4 Počet autobusů s elektromotorem v provozu veřejné dopravy se zvýší ze 2 na 25
  
  3.1 Průměrná cestovní rychlost autobusů PID se zvýší z 25,2 km/h na 26 km/h
  3.2 Průměrné zpoždění autobusů PID na vjezdu ze Středočeského kraje do hlavního města
  Prahy se sníží
  3.3 Přesnost provozu vlaků PID se zvýší z 94 % na 96 %.
  3.4 Počet cestujících přepravených integrovanou veřejnou dopravou na území Prahy se
  zvýší z 1,26 mil. na 1,35 mil. denně.
  
  4.1 Počet zraněných a usmrcených chodců a cyklistů se sníží ze 732 na 650 ročně
  4.2 Počet lehce zraněných při dopravních nehodách se sníží z 1951 na 1750 ročně
  4.3 Počet usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách dle evidence Policie ČR
  se sníží ze 173 na 110 ročně
  
  5.1 Podíl příjmů z dopravy na celkovém městském rozpočtu se zvýší ze 4,6 % na 6,6 %
  5.2 Podíl úhrady ztráty z provozu veřejné dopravy na území hlavního města Prahy k jejím
  celkovým nákladům se sníží z 80 % na 75 %
  5.3 Počet obyvatel s trvalým bydlištěm v Praze se zvýší z 1,280 mil. na 1,357 mil.
- Strana 292
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  12
  
  6.1 Plocha území s překročenými ročními imisními limity (v %) pro PM10 a PM2,5 (polétavé
  prachové částice) se sníží na 0 %
  6.2 Plocha území s překročeným imisním limitem (v %) pro benzo(a)pyren se sníží z 54 %
  (hodnota 2016) na 0 %
  6.3 Počet obyvatel trvale bydlících na území s překročenými imisními limity se sníží na 0
  
  7.1 Podíl spojů realizovaných v pracovní den nízkopodlažními tramvajemi se zvýší z 52 %
  na 90 %
  7.2 Podíl spojů realizovaných v pracovní den nízkopodlažními autobusy PID mimo Prahu
  v Pražské metropolitní oblasti se zvýší z 52 % na 80 %
  7.3 Podíl bezbariérových stanic metra se zvýší ze 72 % na 95 % všech stanic
  
  Tabulka 2.1 – Vzájemná souvislost prioritních os a strategických cílů z dopravní politiky
  
  2.4 Strategie rozvoje MČ Praha 5 2030+
  V tomto komplexním strategickém dokumentu MČ Praha 5 byly definovány v oblasti doprava
  následující strategické cíle:
  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1
  Preferování veřejné dopravy a rozvoj
  kolejové dopravy
  Provázanost veřejné dopravy s ostatními
  druhy dopravy
  Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních
  problémů v dopravní síti
  Nová propojení pro různé druhy dopravy
  Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  Optimalizace zásobování města
  Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní
  infrastruktury a veřejných prostranství pro
  Zlepšení kvality veřejných prostranství
  Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a
  uhlíkové stopy
  Snížení prostorových nároků dopravy
  Snížení dopravní nehodovosti
  Finanční udržitelnost dopravního systému
  Procesní podpora udržitelné mobility a
  efektivní správy města
  Udržitelný územní rozvoj Pražské
  metropolitní oblasti
  Ekonomický rozvoj města
  A B C D E F G H I J K
  ZVÝŠENÍ PROSTOROVÉ EFEKTIVITY DOPRAVY 1 1 1 1 1
  SNÍŽENÍ UHLÍKOVÉ STOPY 1 1 1 1
  ZVÝŠENÍ VÝKONNOSTI A SPOLEHLIVOSTI 1 1 1 1 1
  ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI 1 1 1 1
  ZVÝŠENÍ FINANČNÍ UDRŽITELNOSTI 1
  ZLEPŠENÍ LIDSKÉHO ZDRAVÍ 1 1 1 1 1 1
  ZLEPŠENÍ DOSTUPNOSTI DOPRAVY 1 1 1 1 1
  STRATEGICKÝ CÍL
  PRIORITNÍ OSY
- Strana 293
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  13
  
  5.3 Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy
  5.3.1 Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci hl. m. Prahy
  5.3.2 Podpora městské hromadné dopravy
  5.3.3 Podpora realizace Terminálu Smíchov
  5.3.4 Zajišťování a podpora komfortních podmínek pro pěší dopravu
  5.3.5 Realizace cesty ve svazích pro pěší a cyklisty dle studie A69
  5.3.6 Zajišťování podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy
  5.3.7 Podpora rozvoje nových a rekonstrukce stávajících tramvajových tratí
  5.3.8 Realizace přemostění mezi Mrázovkou a parkem Sacre Coeur
  5.3.9 Bezpečnost dopravy
  
  5.4 Zabezpečení dopravy v klidu
  5.4.1 Realizace nových vhodně umístěných parkovacích domů a ploch (pro místní i
  P+R)
  5.4.2 Zefektivnění organizace odstavných stání v uličním prostoru
  5.4.3 Koncepční řešení systému zón placeného stání na území hl. m. Prahy
  5.4.4 Rozvoj sdílených forem individuální dopravy
  
  Na tyto cíle pak navazují konkrétní opatření, či balíky opatření. Cíle a opatření identifikované
  v rámci Strategie rozvoje MČ Praha 5 byly integrovány do struktury cílů a opatření sledovaných
  Generelem dopravy.
- Strana 294
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  14
  
  2.5 Tematické okruhy generelu dopravy dle problémové analýzy
  Dále je uveden seznam problémových tematických oblastí definovaných pro MČ Praha 5 na
  základě analytické části. V rámci zpracování byla sledována jejich souvislost s definovanými
  strategickými cíli, prioritními osami a indikátory definovanými v rámci dopravní politiky hl. m.
  Prahy. Není možné jednoznačně identifikovat jakou měrou uvedená opatření přispějí k plnění
  cílů, tedy jakou měrou se bude MČ Praha 5 podílet na naplnění cílových hodnot definovaných
  indikátorů. Bylo však definováno, jaká opatření mohou přispět větší či menší měrou
  k naplňování cílových hodnot Strategických cílů.
  
  č. AP
  Tematická oblast akčního plánu
  Vazba na Strategii
  2030 + (návrh)
  Strategický cíl dle P+
  1
  Vymístění tranzitu mimo rezidenční lokality
  5.3.1, 5.3.9
  1,4,6
  2
  Řešení dopravy v oblasti Smíchova
  5.3.2, 5.3.9
  1,2,3,4,6,7
  3
  Zklidnění Plzeňské
  5.3.9
  4,6,7
  4
  Terminál Smíchovské nádraží
  5.3.1, 5.3.2, 5.3.3
  1,3,4,7
  5
  Zklidnění Radlického údolí
  5.3.9
  4,6,7
  6
  Zajištění dostupného parkování pro rezidenty
  5.4.1, 5.4.2, 5.4.3
  1,2,6,7
  7
  Propojení vltavských břehů – Dvorecký most
  5.3.1, 5.3.2, 5.3.7
  1,7
  8
  Bezbariérovost zastávek VHD
  5.3.2, 5.3.4
  7
  9
  Řešení problémových křižovatek
  5.3.9
  3,4
  10
  Bezpečná cyklodoprava
  5.3.5, 5.3.6, 5.3.8
  2,4,6
  11
  Zvýšení bezpečnosti přechodů
  5.3.4, 5.3.9
  4
  12
  Zvýšení prostupnosti území pěší dopravou
  5.3.4, 5.3.5, 5.3.8
  2,6,7
  13
  Optimalizace zastávek PID
  5.3.2
  1,2,3,7
  14
  Rozvoj tramvajových tratí
  5.3.1, 5.3.2, 5.3.7
  1,2,3,7
  15
  Řešení neprůjezdných oblastí Žvahova a Cibulek
  5.3.4, 5.3.6, 5.3.9
  2,6,7
  16
  Posílení tangenciálních autobusových vazeb
  5.3.2
  1,7
  17
  Výstavba nových železničních zastávek
  5.3.2
  1,7
  18
  Napojení rezidenčních oblastí na dopravní síť
  5.3.9
  4,7
  19
  Koordinace opatření na železniční síti
  5.3.2
  1,2,3,4,7
  Tabulka 2.2 – Vazba indikátorů na řešené problémové okruhy
- Strana 295
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  15
  
  3 Základní informace o návrhu dopravní sítě
  Dále jsou uvedeny souhrnné a základní informace o nejpodstatnějších změnách na dopravní
  síti, které mají za účel odstranit problémy definované v analytické části. Podrobnější informace,
  se skupinám opatření, či k jednotlivým opatřením jsou uvedeny dále v textu. Jednotlivá opatření
  jsou podrobněji vyznačena ve výkresových přílohách této části.
  
  3.1 Kolejová hromadná doprava
  Základní kostra kolejové hromadné dopravy je tvořena sítěmi:
  • Železničních tratí (tratě číslo 170+171, 122, 173+200)
  • Tramvajových tratí
  • Tratí metra (linky A a B)
  Existující železniční síť přenáší jak dálkové vztahy (především od Plzně), tak příměstské vztahy
  (od Berouna, Rudné u Prahy či Hostivic). Vnitroměstské vztahy jsou vzhledem k malému počtu
  zastávek na území MČ Praha 5 a jejich poloze minimální. Stěžejní je dopravní uzel Praha-
  Smíchov.
  Zásadní rekonstrukcí a zkapacitněním prochází úsek od Výtoně (Prahy hlavního nádraží) přes
  železniční stanici Praha-Smíchov dále ve směru Praha-Radotín. Doplnění železniční sítě je
  navrženo ve směru do centra Prahy prostřednictvím tzv. Nového spojení 2 (městské železniční
  tunely) a ve směru do regionu prostřednictvím nového tunelu Praha – Beroun, jehož úkolem je
  zásadně odlehčit dopravnímu zatížení údolí Berounky a podstatně zkrátit cestovní dobu do
  Berouna a Plzně.
  Síť metra je nosným prvkem pražské městské hromadné dopravy. Územím MČ Praha 5
  prochází zejména linka B, jejíž stanice tvoří lokální přestupní uzly (Anděl, Smíchovské nádraží,
  Radlická, Jinonice). Druhou linkou, která se dotýká řešeného území, je linka A s konečnou
  stanicí Nemocnice Motol.
  Doplnění sítě metra je uvažováno prostřednictvím prodloužení linky A do severozápadního
  sektoru Prahy, další stanice však budou mimo území městské části Praha 5.
  Existující tramvajová síť pokrývá zásadní radiální dopravní vztahy v MHD, a to v ose
  Motolského údolí a napojení Barrandovského sídliště na centrum Prahy 5. V menší míře tramvaj
  obsluhuje též Radlické údolí. Ve směru na centrum Prahy jsou vedeny dvě relace, a to od
  Anděla východně přes Palackého most a severně přes Újezd.
  Rozvoj sítě tramvajových tratí je uvažován především jejich prodloužením do rozvíjejících se
  oblastí, a to do Slivence a Jinonic. Posílení radiálních vazeb a zvýšení spolehlivosti sítě je
  plánováno prostřednictvím tramvajové tratě Motol – Vypich a především nového mostu Zlíchov
  – Dvorce. Při proměně Motolského údolí dojde k úpravě poloh tramvajových zastávek.
  Nové a upravené prvky v síti jsou podrobněji vyznačeny ve výkresových přílohách této části.
- Strana 296
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  16
  
  Pozn.: Žlutou barvou jsou zvýrazněny nové nebo upravené prvky v síti.
  Obrázek 3.1 – Návrh základní dopravní kostry – kolejová hromadná doprava
- Strana 297
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  17
  
  3.2 Silniční hromadná doprava
  Silniční veřejná hromadná doprava je tvořena sítí linek autobusů. Dálkové autobusy jsou
  směrovány do terminálu Na Knížecí, příměstské autobusy do uzlů Motol a Smíchovské nádraží.
  Autobusy městské hromadné dopravy jsou vedeny převážně po místních komunikacích I. a
  II. třídy a pokrývají podstatnou část zastavěného území MČ Praha 5 i rozhodující přepravní
  vazby. Většina vazeb je radiálního charakteru, zajišťovány jsou i městské tangenciální linky
  přes Barrandovský most.
  
  Pozn.: Žlutou barvou jsou zvýrazněny nové nebo upravené prvky v síti.
  Obrázek 3.2 – Návrh základní dopravní kostry – silniční městská hromadná doprava
- Strana 298
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  18
  
  V návrhovém stavu jsou uvažovány následující výraznější úpravy sítě autobusů městské
  hromadné dopravy:
  • Koncentrace městských, příměstských i dálkových autobusových linek do dopravního
  terminálu Smíchovské nádraží,
  • Propojení linek 118 a 167,
  • Prodloužení linky 123 do stanice Jinonice, čímž se vytvoří další přestupní vazba na
  metro B,
  • Zavedení nové tangenciální linky Kavalírka – Šmukýřka – Karlštejnská – Nové Butovice,
  • Prodloužení linky 230 do zastávky Velká Chuchle s přestupní vazbou na železnici.
  Nové a upravené prvky v síti jsou podrobněji vyznačeny ve výkresových přílohách této části.
  
  3.3 Individuální motorová osobní a nákladní doprava
  Silniční sít pro motorovou dopravu je tvořena páteřními místními komunikacemi I. třídy (městský
  okruh a významné radiály) a místními komunikacemi II. třídy, které přenášejí hlavní
  vnitroměstské vazby.
  Silné radiální vazby místních komunikací I. třídy přivádějí tranzitní dopravu do obydleného
  území, což výrazně snižuje kvalitu života v dotčených oblastech – především do oblasti
  Motolského a Radlického údolí.
  V návrhovém stavu je proto uvažováno prioritní dokončení nadřazené komunikační sítě,
  především Radlické radiály. Od její realizace se odvíjí i možnosti změny dopravního uspořádání
  na dalších místech.
  Stále zesilující vnitroměstské vazby, generované komerčním i rezidenčním rozvojem území,
  vyvolávají potřebu doplnění sítě místních komunikací II. třídy. Těmi nejvýznamnějšími jsou
  ul. Gollové (Barrandov, Pražská čtvrť) a ul. Na Pomezí (Košíře – Jinonice).
  Cílem je odvedení tranzitní dopravy na nadřazenou komunikační síť; síť komunikací
  II. třídy má přenášet pouze vnitroměstské dopravní vazby.
  V souvislosti s posílením nadřazené komunikační sítě (Radlická radiála, Břevnovská radiála)
  jsou navrženy i plošné změny dopravního uspořádání – dopravní zklidnění oblastí Jinonice a
  Motolské údolí.
  Navrženy jsou i lokální úpravy místních komunikací – především z důvodu zvýšení bezpečnosti
  (úpravy křižovatek a přechodů pro chodce) a kapacity (především v křižovatkách).
  Hromadná parkoviště jsou navržena jako záchytná (na příjezdových trasách a v dosahu MHD) a
  jako místní (především v oblastech s deficitem parkovacích míst na komunikacích).
  Infrastruktura pro nákladní dopravu je zastoupena především územní rezervou pro terminál
  citylogistiky v západní části smíchovského nádraží – v těsné blízkosti centra s přímou vazbou
  na Městský okruh a na železnici.
- Strana 299
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  19
  
  Nové a upravené prvky v síti jsou podrobněji vyznačeny ve výkresových přílohách této části.
  
  Pozn.: Žlutou barvou jsou zvýrazněny nové nebo upravené prvky v síti.
  Obrázek 3.3 – Návrh základní dopravní kostry – individuální doprava
- Strana 300
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  20
  
  3.4 Pěší a cyklistická doprava
  Území městské části Praha 5 je charakterem terénu poměrně členité. Souvislé liniové značené
  cyklotrasy jsou podél Vltavy a v okolí Prokopského a Dalejského údolí. V ostatních částech
  území jsou realizována lokální opatření pro cyklisty (např. vyhrazené pruhy, ochranné pruhy,
  přechody pro cyklisty, předsazený prostor pro cyklisty před křižovatkami), které však netvoří
  souvislou síť.
  
  Pozn.: Žlutou barvou jsou zvýrazněny nové prvky v síti (cyklostezky).
  Obrázek 3.4 – Návrh základní dopravní kostry – cyklistická doprava
- Strana 301
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  21
  
  Navržena je souvislá síť značených cyklotras, které navzájem propojí rozhodující vstupy na
  území městské části. Navržená infrastruktura pro cyklisty zohledňuje různý charakter a potřeby
  jednotlivých skupin uživatelů:
  • Expresní cyklotrasy převážně na existující síti místních komunikací I. a II. třídy,
  • Rekreační cyklotrasy primárně segregované od ostatního provozu.
  Zatímco expresní cyklotrasy na existujících komunikacích mohou být realizovány z větší části
  prostřednictvím dopravních opatření, tak realizace rekreačních cyklotras představuje i potřebu
  nových úseků – cyklostezek.
  Nové a upravené prvky v síti jsou podrobněji vyznačeny ve výkresových přílohách této části.
- Strana 302
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  22
  
  4 Návrh opatření
  Dále uvedená opatření vycházejí různých podkladů, strategických dokumentů, podkladových
  studií, případně se jedná o vlastní náměty. Všechna opatření mají vazbu na problémy zjištěné
  v analytické části GD. V přílohové části je uvedena Souhrnná databáze dopravních opatření,
  včetně jejich číslování tak, jak je uvedeno ve výkresových přílohách.
  V následujícím textu jsou popsána opatření ve skupinách pro dopravní módy a segmenty. U
  opatření je vždy stručně popsán výchozí stav a návrh. V případě, že jsou k dispozici podkladové
  studie je popis návrhů opatření převzat z těchto studií s uvedením zdroje. Popis navrhovaných
  opatření se v této Etapě soustředí spíše na technickou věcnou stranu návrhu. Popis
  strategických souvislostí, návazností a možné koordinace v opatření v rámci tematických
  okruhů akčních plánů je popsán v následující Etapě 3.
  
  Kód
  Dopravní mód
  M
  Metro
  D
  Železnice
  T
  Tramvaj
  A
  Autobus
  K
  Komunikace
  L
  Zklidnění
  P
  Parkování
  C
  Cyklistická a pěší doprava
  S
  Pěší doprava
  Tabulka 4.1 – Kódy značení dopravních opatření
- Strana 303
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  23
  
  4.1 Metro
  4.1.1 Bezbariérový přístup do stanic metra
  Výchozí stav
  Prioritou je vyřešení bezbariérového přístupu do stanic metra Radlická a Jinonická, s
  poměrně vysokým obratem cestujících. Na rameni Zličín – Můstek se jedná o poslední stanice
  bez bezbariérového přístupu.
  
  Obrázek 4.1 – Bezbariérovost stanic na trase B, zdroj DPP
  
  Návrh
  Realizace bezbariérového přístupu do stanic metra Radlická a Jinonice.
- Strana 304
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  24
  
  4.2 Železnice
  4.2.1 Rekonstrukce železničních mostů pod Vyšehradem
  Výchozí stav
  Mosty, které pochází z přelomu 19. a 20. století jsou ve špatném technickém stavu. Cílem je
  jejich rekonstrukce a tím zvýšení bezpečnosti a stability provozu.
  
  Obrázek 4.2 – Železniční mosty pod Vyšehradem, stávající stav, zdroj: Google
  
  Návrh
  Stavba řeší rekonstrukci souboru památkově chráněných železničních mostů v blízkosti
  Vyšehradu. Konkrétně se jedná o mosty v ev. km 3,545 (Výtoň) a most v ev. km. 3,706 (most
  přes Vltavu pod Vyšehradem). Technické řešení rekonstrukce sleduje tříkolejné řešení v úseku
  Praha hl. n. (mimo) - Praha-Smíchov (včetně).
  
  Stav: Příprava
  Zahájení realizace: 2024
  Konec realizace: 2027
  Stavební správa: Západ
  Kraj: hl. m. Praha
- Strana 305
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  25
  
  4.2.2 Rekonstrukce ŽST Praha-Smíchov
  Výchozí stav
  Železniční stanice Praha-Smíchov leží na dvojkolejné trati Praha hl. n. – Beroun, končí zde
  jednokolejná trať Rudná u Prahy – Praha-Smíchov a na společné nádraží pak vede další
  jednokolejná trať Hostivice – Praha-Smíchov společné nádraží. Stanice je provázána s dalšími
  druhy dopravy, je zde stanice metra linky B, před vstupy do obou vestibulů jsou zastávky
  tramvají, městských a příměstských autobusů. Vazba na autobusový terminál na Knížecí však
  není uspokojivá. Dále je celkově neuspokojivý stav železniční stanice Smíchovské nádraží,
  přestupních vazeb na povrchovou dopravu, nedostatečná bezbariérovost i kvalita veřejného
  prostoru.
  Návrh
  Stavba řeší celkovou rekonstrukci stanice Praha-Smíchov v úseku od konce železničního mostu
  přes Vltavu na smíchovské straně po poslední výhybku na radotínském zhlaví smíchovské
  železniční stanice. V rámci rekonstrukce proběhne komplexní rekonstrukce železničního spodku
  i svršku, nástupišť, podchodů a všech technologických provozních souborů i stavebních
  objektů. Počítá se také s novou konfigurací obou zhlaví, přidáním nástupiště č. 4, prodloužením
  podchodů a připojením trati Praha-Smíchov – Hostivice do obvodu osobního nádraží.
  Hlavní město Praha plánuje přemístění autobusového terminálu z Knížecí do prostoru
  současného obvodu společného nádraží, kde by zároveň mělo být vybudováno u ulice
  Dobříšské kapacitní parkoviště P+R. Stávající lávka pro pěší bude demontována a nahrazena
  lávkou novou, umístěnou jižněji, a to v těsné blízkosti připravovaného autobusového terminálu.
  Výstavba nové lávky je řešena samostatnou stavbou. Po rekonstrukci kolejiště budou ve stanici
  k dispozici čtyři hlavní koleje, tři předjízdné koleje a jedna kusá dopravní kolej. Všechny
  uvedené koleje budou vybaveny nástupišti. Dále budou k dispozici dvě dopravní koleje pro
  možnost jízdy nákladních vlaků ve směru Praha-Radotín – Praha--Smíchov – Praha-Žvahov,
  čtyři manipulační kusé odstavné koleje a dvě účelové kusé koleje. Obě současné vlečky
  zapojené do stanice zůstanou zachovány bez jejich rekonstrukce. Nástupiště jsou navržena
  čtyři, jedno rekonstruované vnější u stávající výpravní budovy s délkou 230 m, dvě
  rekonstruovaná ostrovní s délkou 415 a 400 m a jedno nové ostrovní/jazykové délky 342/220 m
  (délka jazykové části bude 105 m), výšky 550 mm nad temenem kolejnice. Ochranu cestujících
  zajistí zastřešení na všech nástupištích, včetně jazykové části nového ostrovního nástupiště.
  Všechna nástupiště budou propojena zrekonstruovanými podchody. Bezbariérovou přístupnost
  nástupišť z obou podchodů zajistí eskalátory a výtahy. V napojení na prostory výpravní budovy
  budou bezbariérová schodiště nahrazena šikmými chodníky. Železniční svršek bude v celé
  stanici vyměněný, železniční spodek projde rekonstrukcí, která zajistí jeho dostatečnou
  únosnost a odvodnění kolejiště soustavou zpevněných příkopů, příkopových žlabů a trativodů.
  Součástí projektu jsou technologická zařízení nezbytná pro provoz dráhy – staniční
  zabezpečovací zařízení typu elektronické stavědlo s přípravou pro budoucí doplnění systému
  ETCS L2 (nad rámec této akce), sdělovací zařízení, výstavba nových trafostanic, trakční
  vedení, elektrický ohřev výhybek a podobně. Pro umístění nových technologií se předpokládá
  využití některých stávajících objektů. Kompletní rekonstrukce stávající výpravní budovy
- Strana 306
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  26
  
  železniční stanice Praha--Smíchov je řešena samostatným projektem Rekonstrukce výpravní
  budovy v ŽST Praha Smíchov, oba záměry jsou navzájem zkoordinovány.
  Projekt rekonstrukce výpravní budovy je úzce provázán s okolními stavebními záměry, zejména
  rekonstrukcí kolejiště stanice, výstavbou dopravního terminálu Dobříšská, výstavbou nové lávky
  přes kolejiště a záměrem výstavby nového sídla Správy železnic. Předmětem stavby je
  především demolice stávajícího jižního křídla a jeho náhrada čtyřpodlažní novostavbou, která
  bude sloužit především pro potřeby cestujících a veřejnosti (komerční plochy, sociální zařízení,
  stravovací provozy, úschovné boxy, pobočka České pošty). V centrální části s odjezdovou
  halou bude odstraněn přízemní přístavek a odjezdová hala bude propojena s halou nového
  jižního křídla, čímž vznikne nové propojení obou podchodů v úrovni 1. nadzemního podlaží.
  
  Stav: Příprava
  Zahájení realizace: 2024
  Konec realizace: 2026
  Stavební správa: Západ
  Kraj: hl. m. Praha
- Strana 307
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  27
  
  4.2.3 Optimalizace trati Praha-Smíchov – Praha-Radotín
  Výchozí stav
  Trať je v neuspokojivém technickém stavu a vzhledem ke stále rostoucí příměstské dopravě
  nevyhovuje i z hlediska bezpečnosti a zařízení stanic a zázemí pro cestující. Dále již umístění
  některých zadávek neodpovídá současné přepravní poptávce.
  Návrh
  Předmětem stavby je optimalizace trati ve stávající stopě v km 1,805 – 10,561. Ve stavbě je
  rovněž zahrnut návrh mimoúrovňového křížení nadjezdem v Praze-Velké Chuchli, který bude
  řešen samostatně jako 2. etapa stavby.
  V rámci stavby bude kompletně zrekonstruována stanice Praha-Radotín, kde bude zřízen nový
  přístup do podchodu od stávajícího přejezdu v ulici Na Betonce, který bude v rámci
  protipovodňových opatření okolí železniční stanice zrušen. Zastávka Praha-Velká Chuchle bude
  z prostoru závodiště přesunuta blíže ke stávajícímu železničnímu přejezdu.
  Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
  
  Stav: Realizace
  Zahájení realizace: 2019
  Konec realizace: 2022
  Stavební správa: Západ
  Kraj: hl. m. Praha, Středočeský
- Strana 308
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  28
  
  4.2.4 Městské železniční tunely (Nové spojení II)
  Výchozí stav
  V současné době je železniční infrastruktura, na které je provozována hustá příměstská
  doprava, postupně optimalizována nebo modernizována. Dále je plánována síť
  vysokorychlostních tratí, která požadavky na kapacitu ještě navýší. Důvodem návrhu je
  zrychlení a zkapacitnění železničního uzlu Praha a vytvoření důstojného prostředí pro
  cestování, odpovídající 21. století.
  Přes veškerou snahu o zlepšení situace není vždy možné prosadit ideální řešení, zejména
  z důvodů územní průchodnosti v hustě zastavěných oblastech. Řešení nových potřebných
  kapacit v centrální části železničního uzlu Praha tedy prakticky není možné uskutečnit jinak než
  v podzemí.
  Návrh
  Z mnoha dopravních posouzení vyplynul závěr, že stávající kolejiště Hlavního a Masarykova
  nádraží včetně některých přilehlých traťových úseků (Praha hl. n. - Praha Smíchov, odbočka
  Balabenka) neumožní realizovat předpokládaný výhledový rozsah osobní dopravy v očekávané
  kvalitě. Proto bylo rozhodnuto v 1. etapě ponechat Masarykovo nádraží ve stávající poloze
  a výhledově sledovat průjezdnost systému městské a příměstské dopravy ze všech směrů. Je
  třeba najít řešení, které by umožnilo co možná nejvíce oddělení dálkové dopravy od městské a
  příměstské (vzájemná provozní segregace obou systémů železniční osobní dopravy).
  Studie "Praha, Nové spojení II. etapa (městský železniční tunel)" prokázala technickou
  řešitelnost návrhu podzemní průjezdné varianty, a to jak ve vedení tunelových tras, tak v
  návaznosti na železniční infrastrukturu na povrchu. Ve studii je navrženo propojení směrů od
  Nového spojení (Karlína) a Negrelliho viaduktu na severu se směry od Prahy-Smíchova a
  Prahy-Vršovic ve směru od jihu tak, aby došlo k maximální segregaci příměstských vlaků od
  vlaků dálkových, zlepšení obsluhy centrální oblasti města a v neposlední řadě, aby bylo
  umožněno případné další zkrácení intervalu jednotlivých příměstských linek železniční dopravy.
  Dopravně-urbanistické řešení spočívá v návrhu dvou tunelů pod centrem Prahy, které je možno
  navzájem v centru propojit:
  • do "kříže", což umožní propojení směrů v relacích
  Praha-Karlín – Praha-Smíchov a Praha-Bubny – Praha-Vršovice
  • do "vlásenek", což umožní propojení směrů v relacích
  Praha-Karlín – Praha-Vršovice a Praha-Bubny – Praha-Smíchov
  Obě varianty umožňují i vytvoření traťových spojek pro kombinaci obou zmíněných uspořádání.
  Návrh předpokládá na severní straně zahloubení tratí od Negrelliho viaduktu a Nového spojení
  (Prahy-Karlína) v prostoru Florence se zřízením stejnojmenné přestupní zastávky. Dále obě
  podzemní trasy vedou do stanice, pracovně nazvané Praha Opera (zhruba pod ulicí
  Opletalova). Tato centrální stanice bude ve směrovém uspořádání tratí, ze stavebně
  technického hlediska se bude jednat o dvě ražené jednolodní stanice vedle sebe. Výstup na
- Strana 309
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  29
  
  povrch bude do vestibulu Hlavního nádraží na straně jedné a do prostoru horní části
  Václavského náměstí na straně druhé.
  Směrem na jih je navržena jedna trať přes Karlovo náměstí (se zastávkou souběžnou se stanicí
  metra B) do železniční stanice Praha-Smíchov, kde může být část vlaků ukončena, respektive
  pokračovat dále směru na Radotín a Řevnice. Druhá trať je navržena ve směru na Vršovice se
  zastávkou pod Náměstím bratří Synků (přestup na linku metra D) a dále vyústěnou na povrch
  do koridoru železničních tratí před budoucí zastávkou Praha Eden.
  Ačkoliv se uvedený záměr zdá být poměrně velkolepým, v porovnání s jinými připravovanými
  dopravními stavbami není zdaleka nejrozsáhlejší. Studie předpokládá trasu Karlín – Smíchov v
  délce cca 6,1 km (z toho 4,3 km v tunelu, s podzemními stanicemi Florenc, Opera, Karlovo
  náměstí a povrchovou stanicí Praha-Smíchov) a trasu Negrelliho viadukt – Praha Eden v délce
  6,4 km (z toho 5,4 km v tunelu, s podzemními stanicemi Opera a Vršovice a povrchovou stanicí
  Florenc). Celkem se tedy jedná o 12,5 km nových úseků železničních tratí, z čehož bude 9,7 km
  vedeno v tunelu, se dvěma povrchovými a pěti podpovrchovými dvoukolejnými železničními
  zastávkami.
  Stavba Nové spojení II. etapa (městský železniční tunel) je systémem diametrálním, který
  předpokládá průjezd všech vlaků městské a příměstské dopravy přes centrum do protilehlé
  části města (regionu) včetně vlaků od letiště Ruzyně. Uspořádání centrální stanice jistě dozná
  během další přípravy změn, nicméně z pohledu dopravního je již dnes jasný požadavek na
  kolejové řešení, které umožní vzájemné kombinace přepravních ramen (libovolná kombinace
  tratí od Negrelliho viaduktu / Nového spojení s tratěmi na Smíchov / Vršovice). Jedním
  z problémů, které toto řešení vyvolává, je nalezení vhodných obratových míst v navazujících
  povrchových stanicích zejména v jižní části Prahy pro ukončení hustého sledu vlaků od Kladna.
- Strana 310
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  30
  
  Rozhodující technické parametry:
  • Max. sklon 35 ‰
  • Délka nástupišť 170-200 m (6-8 vozů)
  • Traťová rychlost 60 až 80 km/h
  • Směrové uspořádání centrální stanice
  • Celkem cca 12,5 km nových tras (z toho cca 9,7 km v tunelu)
  • 5 podzemních stanic
  • 2 povrchové stanice
  • Koordinace se stávajícími záměry
  
  Obrázek 4.3 – Městské železniční tunely (Nové spojení II) – možné provozní řešení
- Strana 311
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  31
  
  4.2.5 Nová trať Praha – Beroun
  Výchozí stav
  Záměr reaguje na nedostatek kapacity pro tento klíčový železniční vstup do Prahy. Důvodem je
  velmi dynamický růst příměstské dopravy, dále růst dálkové dopravy a rostoucí potřeby
  nákladní dopravy. Tyto požadavky na kapacitu již nelze řešit na stávající trati a je proto
  navrhována trať nová.
  Návrh
  Předmětem stavby je výstavba nové dvoukolejné trati, propojující stanice Praha-Smíchov a
  Beroun. Návrh odpovídá schválené variantě C-1 ze studie proveditelnosti Praha-Smíchov –
  Plzeň. Nejvýznamnějším objektem stavby je 24,7 km dlouhý Tachlovický tunel, který je navržen
  jako dvojice jednokolejných tunelů ražených metodou TBM. Z tunelu je navržena odbočka na
  Branický most ve směru Praha-Krč a na druhé straně sjezd do stanice Beroun, neboť na přímou
  trasu tunelu má dále navázat nová vysokorychlostní trať ve směru do Plzně.
  Centrální komise Ministerstva dopravy schválila studii proveditelnosti prověřující novou trasu
  primárně mezi Prahou a Berounem s doporučením další přípravy nové trati Praha-
  Smíchov/Branický most – Beroun. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) současně
  pokračuje v realizaci a přípravě staveb v rámci optimalizace stávající trati mezi Prahou-
  Smíchovem a Berounem.
  Jako nejvhodnější byla vyhodnocena tzv. varianta C-I zahrnující novou trasu v celé délce úseku
  Praha-Smíchov – Beroun, s odbočkou pro nákladní dopravu do prostoru Malé Chuchle a
  napojením na Branický most v rámci železničního nákladního průtahu uzlem Praha. Celková
  délka nové trasy činí 26,3 km (včetně odbočky pro nákladní dopravu), přičemž 24,8 km nové
  trasy se nachází v tunelu (pro každou traťovou kolej bude jednokolejný tubus).
  „Varianta C-I respektuje po léta známý návrh, ale až nyní se podařilo pro takto náročnou
  investici nalézt dostatek obhajitelných přínosů, podmíněných rovněž elektrizací a zkapacitněním
  trasy ze státní hranice ve směru na Norimberk,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
  Začátek samotné realizace lze s ohledem na rozsah stavby a technickou náročnost očekávat
  v roce 2028. Nová trať je plně přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy,
  což ovlivnilo nejen sklonové parametry trasy, ale i maximální traťovou rychlost, která zde činí
  200 km/h.
  Předpokládaný rozsah dálkové a rychlé meziregionální osobní dopravy je v nové trase varianty
  C-I zastoupen například půlhodinovým intervalem vlaků Ex s cestovní dobou Praha hl. n. –
  Plzeň hl. n. cca 51 minut (z Prahy-Smíchova cca 44 minut), dále v období přepravních špiček až
  čtyřmi spoji složenými z obdoby dnešních linek R16 a R26 s cestovní dobou Praha hl. n. –
  Beroun cca 19 minut (z Prahy-Smíchova cca 12 minut). Ve stávající trase v údolí Berounky pak
  může být při zvýšené spolehlivosti plně posílena osobní regionální doprava, například ve
  špičkovém 10minutovém intervalu až po Řevnice.
- Strana 312
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  32
  
  Obrázek 4.4 – Varianty tras nové trati Praha – Beroun
  
  Nákladní doprava nebude zpomalována vyčkáváním na volné trasy na stávající trati, ale bude je
  moci operativně využít buď na nové, nebo staré trati. V období dopravní špičky bude na nové
  trase pro nákladní dopravu k dispozici volná kapacita cca každou půlhodinu.
  Existence nové trasy má rovněž velký význam pro možné provážení rychlé osobní a nákladní
  dopravy v případě výlukových stavů či mimořádností na staré trati, pro které v současnosti
  neexistuje odpovídající alternativa.
  Studie proveditelnosti byla zadána v roce 2017. Jejím cílem bylo vypracování návrhů zvýšení
  kapacity trati Praha – Plzeň, a to v projektových variantách řešících především nejkritičtější
  úsek Praha – Řevnice – Beroun. Hlavním cílem bylo nalezení ekonomicky
  obhajitelného technického řešení nejen pro cílový rozsah osobní, ale především nákladní
  dopravy. Kromě dalších očekávaných přínosů návrhu, například ve zkrácení jízdních dob, bylo
  nutné minimalizovat dopady na životní prostředí (řešené lokalitě dominuje CHKO Český kras),
  zároveň však bylo cílem snížení hlukové zátěže při průchodu hustou okolní zástavbou v údolí
  Berounky.
  
  Stav: Příprava
  Zahájení realizace: 2028
  Konec realizace: 2035
  Stavební správa: Západ
  Kraj: hl. m. Praha, Středočeský
- Strana 313
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  33
  
  4.2.6 Terminál citylogistiky Praha-Smíchov
  Výchozí stav
  Jedná se o území rezervované pro citylogistiku, konkrétně mezi železničním a silničním
  módem. Námět je sledován ve strategických dokumentech hl. m. Prahy a také v platném
  územním plánu. Cílem je dle Studie city logistiky (IPR, 2019) vytvořit síť logistických center na
  území hl. m. Prahy a tím lépe konsolidovat zbožové proudy a snížit tím zatížení nákladní silniční
  dopravou.
  
  Obrázek 4.5 – Uzly kombinované dopravy, zdroj PUMP
  
  Návrh
  Citujeme ze studie IPR: „Lokalita se nachází v ploše územního plánu „DZ – tratě a zařízení
  železniční dopravy, nákladní terminály“. Jedná se o jedinou historicky uvažovanou lokalitu na
  západním břehu Vltavy, která se nachází v ideální vzdálenosti od historického centra (Pražské
  památkové rezervace). Výhodnou polohu má také vzhledem k blízkosti k atraktivnímu
  městskému centru Smíchov s významným potenciálem pro zásobování. Již v minulosti bylo
  však upozorněno na nevýhody a rizika této lokality, která se nachází v území s cennými
  pozemky a je zde velké riziko tlaku na komerčně výhodnější funkční využití. V území je
  plánována výstavba Terminálu Smíchov, která však zachová územní rezervu pro city logistický
  terminál. Důležité je zmínit, že v tomto případě se jedná pouze a výlučně o city logistické
  centrum sloužící pro zásobování města, nikoliv o kontejnerový terminál kombinované dopravy.“
- Strana 314
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  34
  
  4.2.7 Výstavba nových železničních zastávek
  Výchozí stav
  Námět výstavby nových železničních zastávek spočívá v nízkém využití některých stávajících
  tratí na území MČ pro městskou a příměstskou dopravu. Tím není plně využita nabídka veřejné
  dopravy (VD) a v některých relacích tak může být preferována individuální automobilová
  doprava (IAD). Námět se týká trati č. 122 Praha-Smíchov – Hostivice. Nové zastávky jsou
  sledovány i v platném územním plánu.
  Návrh
  V územním plánu je návrh nových zastávek na trati č. 122 Praha-Smíchov – Hostivice. Jedná
  se o zastávku Praha-Konvářka a Praha-Hlubočepy. Dále je navrhován přesun zastávky Praha-
  Jinonice do jiné polohy.
- Strana 315
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  35
  
  4.3 Tramvaje
  4.3.1 Tramvajová trať Vypich – Nemocnice Motol – Motol
  Výchozí stav
  V současnosti je úsek obsluhován autobusovou dopravou. V oblasti je vysoká poptávka po
  veřejné dopravě. Záměr je obsažen v územním plánu. HMP plánuje zadat studii na bližší
  prověření záměru.
  
  Obrázek 4.6 – Provoz, ulice Kukulova, FN Motol, zdroj: Google
  Návrh
  Dle Dokumentu Strategie rozvoje tramvajových tratí v Praze do roku 2030 (DPP 2021)
  tramvajová trať nabízí propojení dvou radiálních tramvajových tratí v Bělohorské a Plzeňské
  ulici, přímé napojení konečné stanice metra A Nemocnice Motol (systémový přestup) resp.
  tohoto zdroje/cíle cest přímo. Zvyšuje kapacitu a komfort cestování v relaci Řepy – Motol –
  Břevnov – Dejvice/Letná. Z pohledu síťovosti se jedná o velmi významný záměr. Trať je
  navržena většinově po samostatném tělese v Kukulově ulici. Výsledné řešení však nemusí být
  zcela nezávislé na automobilovém provozu. Výrazně zlepšuje variabilitu linkového vedení a
  reakce na mimořádné události v tramvajové dopravě a zkracuje nájezdové trasy při obsluze
  vozoven. Provozní koncept předpokládá vedení všech vlaků linky 22 až na Bílou Horu a vedení
  linky 25 do Řep, při současném ukončení spojů linky 16 jen na Kotlářce (zkrácení). V případě
  potřebnosti zajištění dostatečné kapacity z Řep do Motola k metru (Nemocnice Motol), lze
  uvažovat o vložených spojích v relaci Sídliště Řepy – Bílá Hora. Náhrada autobusové dopravy
  Zkrácení linky 180 do trasy OC Zličín – Zličín – Sídliště Zličín – Sídliště Řepy.
- Strana 316
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  36
  
  4.3.2 Tramvajová trať Zlíchov – Dvorce (Dvorecký tramvajový most)
  Výchozí stav
  V současnosti existují dopravní problémy při napojení MČ na pravobřežní část Prahy. Silná
  poptávka po tomto propojení generuje kapacitní nedostatky pro městskou hromadnou dopravu,
  a z toho vyplývající zdržení vozidel MHD.
  Návrh
  Dle návrhové části dokumentu Polaď Prahu výstavba nového mostu pro veřejnou dopravu vč.
  tramvajové tratě a nemotorovou dopravu v lokalitě Lihovar – Dvorce bude mít významný
  pozitivní dopad. Jde o významné systémové propojení umožňující zvýšit operativnost
  tramvajové sítě na obou březích Vltavy a optimalizovat trasy autobusových linek mimo
  Barrandovských most, který je častou příčinou omezené plynulosti linek veřejné dopravy. Most
  je rovněž klíčovou součástí budoucí jižní tramvajové tangenty, propojující sídlištní celky jižního
  sektoru Prahy a celoměstsky významné lokality Anděl, Smíchovské nádraží, Budějovická
  a Pankrác.
  Zprovoznění mostu bude znamenat výraznější zásah do organizace linkového vedení tramvají
  i autobusů. Předpokládá se, že nárůst provozních nákladů vlivem zvýšení nabídky bude
  kompenzován optimalizací autobusové dopravy (částečně i vlivem kratší trasy oproti vedení
  po Barrandovském mostě). Investice zahrnuje jak samotnou stavební část mostu, tak úpravy
  obou předpolí a výstavbu TT.
  
  Obrázek 4.7 – Dvorecký most, vizualizace, HMP
- Strana 317
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  37
  
  4.3.3 Tramvajová trať Holyně – Slivenec
  Výchozí stav
  V současnosti je tramvajová trať prodloužena ze sídliště Barrandov do Holyně jako první etapa
  spojení Barrandova a Slivence. Oblast je dále obsluhována autobusovou dopravou. Vzhledem
  k pokračující intenzivní rezidenční výstavbě, může být tato obsluha nedostatečná.
  Návrh
  Předmětem stavby je prodloužení stávající tramvajové trati dále na území barrandovské náhorní
  plošiny jihozápadním směrem až do katastru Slivence. Navržená tramvajová trať bude sloužit
  převážně k obsluze stále se rozvíjející bytové výstavby v okolním území, jejíž plány jsou s
  novou tramvajovou tratí koordinovány. Převážná část trati je vedena v dosud nezastavěném
  prostoru, kde je tramvajová trať koncepčně trasována k vytvoření dopravní infrastruktury v rámci
  jeho urbanizace dle územního plánu a příslušných developerských projektů. Kromě převažující
  obsluhy nové výstavby bude ze zastávek nové trati umožněn pěší přístup i do části stávající
  zástavby. Koncové obratiště je navrženo v prostoru severně od Slivence poblíž ulice K
  Barrandovu.
  Navržená tramvajová trať je dvoukolejná, kříží ulici K Holyni a přibližuje se k ulici K Barrandovu,
  u které je navrženo smyčkové obratiště se zastávkami Slivenec. Rovněž v této oblasti je
  plánována nová bytová zástavba.
  Tramvajová trať je koncipována jako prvotní vstup do území, přičemž je do budoucna
  předpokládána a technicky umožněna dostavba vozovek pro obsluhu nových objektů,
  tramvajová trať by následně byla situována jako osa nové ulice. Zřízení tramvajové trati proto
  nevyžaduje významné zásahy do stávající infrastruktury, většina trasy je vedena v
  nezastavěném území mimo stávající komunikace a bez kolize se stávajícím vedením
  inženýrských sítí. U tramvajové smyčky Slivenec bude provedena stavební úprava podchodu
  pod ulicí K Barrandovu. V okolí smyčky dochází k lokálním přeložkám inženýrských sítí. Povrch
  nové tramvajové trati je navržen v celé délce s otevřeným kolejovým svrškem, přičemž
  výhledově je možné souvislosti s rozvojem okolní zástavby a komunikací doplnění vegetačního
  krytu (zatravnění).
- Strana 318
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  38
  
  Zdroj: http://strategickeprojekty.dpp.cz/tramvajove-trate
  Obrázek 4.8 – Situace tramvajové tratě Sídliště Barrandov – Slivenec
- Strana 319
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  39
  
  4.3.4 Tramvajová trať Radlická – Jinonice
  Výchozí stav
  Podél dnešní ul. Radlická dochází k rozvoji především komerčních aktivit, ale i rezidenčního
  bydlení. Tuto rozvojovou osu lze vymezit stanicí metra Radlická na východě (areál ČSOB) a
  stanicí metra Jinonice na západě; do oblasti spadá i areál Waltrovky.
  Lokalita je dnes obsluhována především zmíněnými stanicemi metra; v omezené míře dále
  železniční zastávkou Praha-Jinonice a radiální autobusovou linkou 137 (vybrané spoje) a
  okrajově tangenciální autobusovou linkou 149.
  Spojení veřejnou hromadnou dopravou průběžně v celé ose dnes neexistuje – bez obsluhy je
  tak téměř 1 km dlouhý úsek mezi zastávkami Radlická (metro) a U Trezorky (bus). Přitom
  v tomto místě jsou již dnes nové komerční objekty (areál Kotelna – Radlická 350/107),
  perspektivně budou realizovány další v prostoru bývalých policejních garáží.
  Návrh
  Dopravním módem, který dokáže zajistit přímé spojení této rozvojové oblasti s centrem
  Smíchova i Prahy bez dalších přestupů, je prakticky pouze tramvaj. Návrhem je proto
  prodloužení tramvajové trati od obratiště Radlická do oblasti Jinonic.
  Hlavní osou je stávající ul. Radlická se zástavbou, přiléhající těsně ke komunikaci; z toho
  důvodu lze uvažovat přednostně o vložení tramvajové trati do osy komunikace.
  Předběžné rozložení tarifních bodů v ose Radlické ulice odpovídá zhruba dvěma zastávkám na
  kilometr a pokrývá významná místa:
  • km 0,11 Radlická – v místě stávajících autobusových zastávek, přestup na metro
  • km 0,73 Radlická kotelna – v místě napojení areálu Radlická 350 (Kotelna park) a
  bývalých policejních garáží
  • km 1,08 Waltrovka (U Trezorky) – v místě křižovatky Radlická x U Trezorky, objekty
  Aviatica a Dynamica
  • km 1,53 Jinonice – v místě stávajících autobusových zastávek, přestup na metro
  • km 1,91 Tyršova škola – areál základní školy a bytových domů
  • alternativně km 1,72 Puchmajerova – oblast s potenciálem dalšího rozvoje, územně
  limitujícím prvkem je ovšem areál vojenského útvaru
- Strana 320
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  40
  
  Obrázek 4.9 – Principiální návrh variant zakončení tramvajové trati Radlická – Jinonice
  
  Obtížnou dopravně-urbanistickou úlohou bude nalezení vhodného místa ukončení tramvajové
  trati, které zajistí dostatečnou míru obsluhy území, bude v území umístitelné, umožní případné
  budoucí prodloužení trati a nebude znamenat nepřiměřenou investiční zátěž celého projektu.
  V rámci Generelu dopravy jsou navrženy 4 lokality k dalšímu prověření, jejichž poloha odpovídá
  místům navrhovaných zastávek:
  • Waltrovka (U Trezorky) – obratiště je koncipováno symetricky k ose Radlické ulice
  s mimoúrovňovým umístěním smyčky pod komunikací; část obratiště s nástupišti je
  navržena do prostoru ul. U Trezorky, kde umožní bezprostřední obsluhu areálu
  Waltrovky a přestup na bus; odjezdová kolej je navržena pod ul. Radlická a v zářezu
  (s možným překrytím) v manipulační ploše železniční stanice Praha-Jinonice
- Strana 321
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  41
  
  • Jinonice – obratiště je koncipováno symetricky k ose Radlické ulice s mimoúrovňovým
  umístěním smyčky pod komunikací; část obratiště s nástupištěm je navržena do
  prostoru před vestibulem metra, kde umožní bezprostřední přestup na metro a vzdálený
  přestup na bus a vlak; nevýhodou jsou stísněné prostorové poměry a předpokládaná
  nutnost zaslepení ul. Puchmajerova; odjezdová kolej je navržena pod ul. Radlická
  s vyústěním podél nájezdové rampy Radlické radiály
  • Tyršova škola – obratiště je koncipováno jednostranně severozápadně od Radlické ulice
  mezi areálem Tyršovy školy a ul. Polívkova/Bochovská; tato poloha umožní obsluhu
  areálu základní školy a bytových domů v oblasti ulic Polívkova – Pod Vidoulí – U Kříže;
  alternativní polohou může být na opačné straně ul. Radlická, což by však znamenalo
  zábor rohové části areálu vojenského útvaru;
  • Puchmajerova – umístění obratiště do oblasti rozptýlené komerce a služeb (autoservisy,
  sběrný dvůr); tato poloha může být perspektivní v případě dalšího rozvoje této lokality,
  který však bude limitován areálem vojenského útvaru
  Délka navrhované tratě je dle varianty 1,3 km (Waltrovka) až 2,0 km (Tyršova škola) s 2 až 4
  novými zastávkami. Při teoretické docházkové vzdálenosti 5 minut umožní trať pokrýt až 70 ha
  území.
  Pokrytí oblasti tramvajovou dopravou umožní zároveň zvýšení využití spojů, jedoucích do zast.
  Radlická – dle dostupných podkladů (viz Etapa 1) jsou spoje linky 7 vytíženy cca 5 % (Radlická)
  až 35 % (Anděl).
  Umístění tramvajové trati do osy ul. Radlická je doporučeno studijně prověřit z pohledu
  technického, dopravního i urbanistického.
- Strana 322
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  42
  
  4.3.5 Úprava tramvajové zastávky Zborovská
  Výchozí stav
  Tramvajová zastávka Zborovská je jednou z posledních tramvajových zastávek na území MČ
  Praha 5, kde není dostatečná plocha pro pohyb a čekání cestujících – nástupiště. Tramvajová
  zastávka se navíc nachází vprostřed obchodní třídy Lidická.
  Návrh
  Navrhované opatření předpokládá vybudování bočních nástupišť v obou směrech, podobně
  jako je tomu u tramvajové zastávky Arbesovo náměstí. Toho lze dosáhnout ve směru z centra
  rozšířením chodníku ke stávající koleji, ve směru do centra pak odsunem osy koleje jižním
  směrem o min. cca 0,5 m a vytvořením nástupiště ve stávajícím jízdním pruhu. Automobilový
  provoz by tak byl v obou směrech v prostoru zastávky veden po tramvajových kolejích.
  
  Obrázek 4.10 – Principiální návrh úprav tramvajové zastávky Zborovská
  4.3.6 Nové tramvajové zastávky na stávajících tratích
  Výchozí stav
  Jedná se zejména o zkvalitnění dopravní nabídky veřejné dopravy na ulici Plzeňské, která je
  v současnosti velmi zatížena automobilovou dopravou. Po realizaci Radlické radiály, která
  převezme část zatížení z ulice Plzeňské, může dojít ke zklidnění ulice Plzeňské, tak aby vznikl
  kvalitnější veřejný prostor s komfortní nabídkou kapacitní veřejné dopravy.
  Návrh
  Záměr vychází ze studie Plzeňská Vrchlického proměna ulic Motolského údolí (A69-architekti,
  2017), kde je uvedeno že mezi hlavní úpravy v rámci zklidnění patří, kromě přesunu či úpravy
  stávajících, zejména doplnění zastávek MHD (Bertramka, Vozovna Košíře), které zlepší
  dostupnost veřejné dopravy v území a zároveň zlepší přístup na tyto zastávky.
  Ze stejného důvodu, zvýšení kvality dopravní nabídky v oblasti MČ je navržena i nová
  tramvajová zastávka Smíchovský přístav. V tomto případě se jedná o námět, který není blíže
  prověřen. Vycházíme pouze z analytické části Generelu z analýzy dostupnosti.
- Strana 323
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  43
  
  4.4 Autobusy
  4.4.1 Přesun autobusových linek do terminálu Smíchovské nádraží
  Výchozí stav
  Z hlediska linkové autobusové dopravy je v řešené oblasti nedostatečná kapacita, celková
  nepřehlednost umístnění nástupních ostrůvků. Umístěním autobusového nádraží Na Knížecí
  mimo atrakční obvod železniční stanice, vznikají dlouhé časy přestupu. Navíc zařízení a
  vybavení terminálu Na Knížecí již není v dobrém technickém stavu a neodpovídá požadavkům
  na současnou kvalitu cestování.
  
  Obrázek 4.11 –Terminál Na Knížecí, zdroj: Mapy.cz
  Obdobně lze co do kvality a kapacity hodnotit i stanoviště městských autobusů Smíchovské
  nádraží, které jsou situovány v jižní části přednádražního prostoru.
  
  Obrázek 4.12 –Stanoviště městských autobusů Smíchovské nádraží, zdroj: Mapy.cz
- Strana 324
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  44
  
  Návrh
  Dle rozsáhlé Studie dopravních uzlů Smíchov, (A69 Architekti, 2019) bude jižní polovina
  stávajícího autobusového nádraží (odjezdové stanice, odstavy) zrušena a nahrazena na horní
  úrovni Terminálu.
  Naopak využívána bude severní část stávajícího autobusového nádraží, která vykazuje lepší
  podmínky z hlediska přestupních vazeb a návaznosti na další druhy přepravy v Terminálu.
  Bude primárně využívána pro městské linky (1XX – 2XX). V severní části terminálu bylo v
  podstatě potvrzeno stávající uspořádání s ostrovními nástupišti na tramvajové trati a
  samostatnými nástupními i výstupními zastávkami autobusů umístěnými na paralelních
  komunikacích. Upraveny jsou však technické parametry všech ostrůvků, nástupišť i komunikací
  tak, aby došlo k celkovému zkvalitnění veřejného prostoru.
  Stávající odstavná plocha v severní polovině Nádražní bude upravena (dojde k odstranění
  stávajících ostrůvků a rozšíření plochy o část uličního prostoru – využito k manévrování). Cílem
  je zejména zajištění dostatečného počtu odstavů v dané ploše, vzhledem k omezené dostupné
  ploše sevřené stávající tramvajovou smyčkou, je však počet odstavů omezen na 10 kloubových
  autobusů. S ohledem na výhledové provozní požadavky DP, bude nutné odstavy elektrifikovat,
  tak aby umožnili dobíjení elektrobusů či trolejbusů.
  Propojení Terminálu jak s ul. Dobříšská tak s ul. Nádražní umožní přesun veškeré dálkové,
  regionální i PID dopravy (3XX) a jejich ukončení na této platformě, aniž by došlo k významnému
  ovlivnění linkového vedení a omezení přestupního uzlu Lihovar (linky budou i nadále tímto
  uzlem projíždět). Řešení umožní i významné potlačení odstavných ploch v přednádražním
  prostoru a tím i zkvalitnění tohoto exponovaného veřejného prostoru.
  Objekt terminálu je navržen jako 5 podlažní, přičemž vrchní podlaží je využito pro vlastní
  autobusový terminál. Autobusový terminál bude umístěn v horní úrovni plochy Smíchov City –
  Jih (úroveň 206,30 m.n.m.). Terminál tedy bude výškově přímo navazovat na pěší zónu
  budovanou v rámci řešení sousedního areálu a lávku pro pěší přes nádraží Praha – Smíchov.
  Pomocí této lávky bude zajištěna přímá pěší vazba jak k nádraží, tak i ke stanici metra linky B.
  Autobusové nádraží je koncipováno se dvěma oddělenými částmi, kdy do východní a severní
  části je koncentrován běžný provoz s odbavováním cestujících, v západní části pak jsou
  umístěny odstavné plochy pro autobusy. Na část určenou pro cestující přímo navazující
  doprovodné plochy - výpravní budovy, čekárny, komerční plochy a vč. části pro odstavování kol
  (další plochy umístěny v podzemních podlažích).
  S ohledem na optimalizaci provozu a pohybu autobusů s cestujícími bylo zvoleno obousměrné
  uspořádání nádraží. Uspořádání se jeví jako optimální z hlediska minimalizace počtu cest
  vozidel s cestujícími po ploše nádraží i celkového množství naježděných vozokilometrů.
- Strana 325
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  45
  
  4.4.2 Prodloužení autobusové linky 123 k metru B Jinonice
  Výchozí stav
  Opatření je převzato z dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029 (ROPID, 2018). Růst
  bytové výstavby v oblasti Šmukýřky se postupně začíná projevovat na vytíženosti spojů linky
  123, jejíž interval je několik desetiletí uzpůsoben vilové zástavbě katastru Košíře.
  Návrh
  Z důvodu souběhu autobusové linky 123 s tramvajemi na ulici Plzeňská je v plánu linku
  přetrasovat přes nově rekonstruovanou ulici Na Pomezí směrem ke stanici metra Jinonice. V
  takovém případě by došlo ke zkrácení trasy linky 123 pouze do úseku Jinonice – Kavalírka, což
  by umožnilo se současnými zdroji zajistit zkrácení intervalu odpovídající dalšímu růstu místní
  zástavby. Do okamžiku rekonstrukce ulice Na Pomezí je však špičkové posílení linky 123 nutné
  řešit jiným způsobem.
  Do doby realizace výše uvedeného propojení ulicí Na Pomezí k metru Jinonice se na lince 123
  uvažuje s posílením provozu v ranní špičce na interval 6 minut pomocí manipulačních ranních
  přejezdů ze zastávky Na Knížecí zpět do zastávky Šmukýřka. Tímto řešením lze realizovat
  zkrácení intervalů bez nárůstu počtu řidičů a vozidel.
  
  4.4.3 Prodloužení autobusové linky 230 k žel. zastávce Praha-Velká Chuchle
  Výchozí stav
  Opatření je převzato z dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029 (ROPID, 2018). Ve
  stávajícím stavu je linka 230 ukončena v Holyni. Vzhledem k dynamicky rostoucí zástavbě na
  sídlišti Barrandov, v Holyni, Slivenci i Velké Chuchli, lze očekávat zvýšenou poptávku po
  propojení těchto stále významnějších rezidenčních lokalit.
  Návrh
  Ve směru k železniční zastávce Praha-Velká Chuchle bude vedena nová trasa autobusové linky
  230, která tuto lokalitu přímo propojí s Barrandovem.
- Strana 326
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  46
  
  4.4.4 Vytvoření autobusového obratiště Kavalírka
  Výchozí stav
  Autobusová a tramvajová zastávka Kavalírka se nachází v okolí křižovatky ulic Plzeňská x
  Musílkova x Nad Zámečnicí. Ve směru do centra jsou vedeny jak tramvajové linky (po ul.
  Plzeňská), tak autobusové linky 123 a 167 (po ul. Vrchlického).
  Zatímco autobusová linka 167 zajišťuje městské vazby (spojení centra Smíchova a
  ZŠ Weberova, FN Motol a Nemocnici Na Homolce), tak linka 123 má místní charakter a spojuje
  centrum Smíchova s centrální oblastí Košíř, Cibulky a oblastí Šmukýřky.
  Návrh
  Navrhované opatření spočívá ve vytvoření autobusového obratiště v klínu ulic Plzeňská a
  Vrchlického (před budovou České pošty) a zároveň rozšíření dopravní plochy zastávky
  Kavalírka tak, aby bylo možné zastávkou vést sdruženě tramvajové i autobusové linky.
  Infrastrukturní opatření spočívá ve zvětšení osové vzdálenosti kolejí tramvajové trati v místě
  zastávky na alespoň 3,50 m. Díky tomu je navržena úprava polohy jižní koleje (směr do centra)
  v délce 250 m včetně posunu ostrůvku zastávky Kavalírka ve směru do centra.
  Návrh provozu autobusů je koncipován tak, aby autobus linky 123 ve směru z ul. Musílkova
  mohl najet do zastávky Kavalírka ke tramvajovému ostrůvku; tím bude umožněn přestup hrana-
  hrana ve směru do centra. Za tramvajovým ostrůvkem je navržen sjezd do ul. Vrchlického tak,
  aby autobus mohl být odstaven buďto vpravo u chodníku nebo projet v levém pruhu až do místa
  obratu v klínu ulic Vrchlického a Plzeňská. Při jízdě ve směru od centra využije autobus k jízdě
  tramvajový pás, zastavení bude opět u tramvajového ostrůvku s přestupem hrana-hrana
  z tramvaje do autobusu.
- Strana 327
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  47
  
  Obrázek 4.13 – Návrh úprav tramvajové zastávky Kavalírka
- Strana 328
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  48
  
  Obrázek 4.14 – Ul. Vrchlického směr do centra, vlevo klín s ul. Plzeňská
- Strana 329
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  49
  
  Obrázek 4.15 – Návrh pohybu autobusu linky 123 v obratišti Kavalírka
  
  Úpravy tramvajové zastávky Kavalírka umožní vytvoření těsné přestupní vazby hrana-hrana
  mezi páteřní trasou tramvají a autobusovou linkou 123. Díky tomu bude možné zkrátit
  autobusovou linku 123 ve směru do centra pouze do zastávky Kavalírka. Rozhodující přestupní
  bod autobus-tramvaj se přenese ze zastávky Anděl, čímž zároveň dojde k jejímu mírnému
  odlehčení. Zároveň dojde ke zvýšení bezpečnosti chodců díky eliminaci nutnosti využít při
  přestupu na tramvaj přechod v ul. Stroupežnického a v opačném směru (z centra) přecházení
  tramvajových kolejí v zastávce Anděl.
  V porovnání se současným zakončením u stanice metra Anděl (Na Knížecí) se jedná o zkrácení
  cca 2,6 km, tedy 5,2 km na jeden spoj. Při běžné frekvenci 72 spojů za pracovní den se jedná
  o 375 vozokm/den, tedy zhruba 82 500 vozokm/rok.
- Strana 330
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  50
  
  4.4.5 Autobusové propojení Košíře – Nové Butovice
  Výchozí stav
  V analytické části GD byla identifikována v nedostatečná dopravní nabídka v této oblasti. Na
  základě dopravního modelu byly určeny významnější přepravní vazby mezi Jinonicemi a Košíři,
  které nejsou dostatečně obslouženy veřejnou dopravou. To má za následek, že může být
  preferována individuální automobilová doprava (IAD).
  Návrh
  Námětem zpracovatele GD je návrh nové autobusové linky Košíře – Nové Butovice. Touto
  linkou by vzniklo další posílení dopravní nabídky pro nedostatečně obsloužené tangenciální
  vazby. Její funkčnost by však bylo nutné minimálně prověřit dopravním modelem, zda je
  posílení této vazby v kontextu s dalšími opatřeními adekvátní a zda není už předimenzované.
  Z prověření také vyjde návrh přiměřeného rozsahu obsluhy k dalšímu jednání s ROPID.
- Strana 331
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  51
  
  4.5 Individuální osobní a nákladní doprava
  4.5.1 Radlická radiála a doprovodné komunikace
  Výchozí stav
  Problém, který byl identifikován v analytické části spočívá v absenci alternativních tras pro
  tranzitní dopravu, která v současnosti zahlcuje hlavní městské třídy. Přesycení městských tříd
  vede například ke prodloužení cestovních časů, vzniku kongescí, ale i k snižování komfortu a
  bezpečnosti v dotčených oblastech. Silné radiální vazby místních komunikací I. třídy přivádějí
  tranzitní dopravu do obydleného území, což výrazně snižuje kvalitu života v dotčených
  oblastech – především do oblasti Motolského a Radlického údolí.
  Návrh
  Záměr realizace Radlické radiály, jako klíčového záměru pro vymístění tranzitu a možnost
  revitalizace a zklidnění uliční sítě v rezidenčních oblastech je již v pokročilé části přípravy.
  Příprava je koordinována HMP. Na internetové prezentaci projektu
  www.radlickaradiala.info je i
  následující technický popis vývoje projektu. Aktuální koncept dokumentace pro územní
  rozhodnutí se opírá o platný územní plán Prahy z roku 2000, který umístil radiálu jako
  kompromis mezi tzv. variantou městskou a segregovanou. Pojímá přitom Radlickou radiálu jako
  významnou stavbu tvořící část pražského radiálně okružního systému v jihozápadní části
  města. Oprávněnost stopy Radlické radiály v půdorysu města potvrdil i vznikající Metropolitní
  plán. V nové koncepci územního plánování se funkce a význam Radlické radiály v systému
  nemění, zřejmé jsou ale zejména vyšší důrazy na řešení veřejného prostoru. Akcent na
  obyvatelnost veřejného prostoru však nepopírá segregační princip dopravy na vybraných
  hlavních komunikacích, a to s přihlédnutím k faktu, že funkční nadřazená dopravní infrastruktura
  je nezbytnou podmínkou pro fungování území.
  Navrhovaná trasa Radlické radiály prochází urbanizovaným územím ve specifických
  morfologických podmínkách. Překážku pro průchod radiály daným prostorem vytváří historická
  zástavba Butovic, Jinonic a osídlené Radlické údolí. Mezi údolní nivou Vltavy, kde leží trasa
  městského okruhu, a planinou Stodůlek je rozdíl více než 140 výškových metrů. Dramatické
  výškové rozdíly jsou zjevné i v severo-jižním řezu, kde severně nad Radlické údolí vystupují
  Paví vrch a jižně Kesnerka, přecházející do horizontu Dívčích hradů. Překážku pro průchod
  územím tvoří i historická zástavba Jinonic a osídlené Radlické údolí, orientované ve směru
  přirozené trasy radiály. Dané územní a terénní konflikty bude možné překonat jen za cenu
  poměrně rozsáhlých tunelových úseků.
  V průběhu předprojektové přípravy Radlické radiály byla zpracována Dopravně inženýrská
  studie pro oblast Barrandovský most -Dobříšská, ČVUT, 2018, která zmiňuje možné kapacitní
  problémy na MÚK na Barrandovském mostě, v případě realizace RR. S tímto možným rizikem
  by bylo vhodné dále pracovat a případně přijmout opatření na jeho minimalizaci.
- Strana 332
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  52
  
  Obrázek 4.16 – Radlická radiála, zdroj HMP
  
  4.5.2 Vhodnější napojení rezidenčních lokalit na nadřazenou komunikační síť
  Výchozí stav
  V území městské části předpokládáme stále se zesilující vnitroměstské vazby, generované
  komerčním i rezidenčním rozvojem území, které vyvolávají potřebu doplnění sítě místních
  komunikací II. třídy. Těmi nejvýznamnějšími jsou ul. Gollové (Barrandov, Pražská čtvrť) a ul. Na
  Pomezí (Košíře – Jinonice).
  Problém spočívá v chybějícím propojení lokalit na území MČ nevhodném či obtížném napojení
  na komunikační síť z pohledu pěší, cyklistické a individuální automobilové dopravy, dále pak v
  kapacitní nedostatečnosti křižovatek.
  Návrh
  Řešení je v realizaci nových propojení, čímž se zvýší bezpečnost a kapacita napojení
  rezidenčních lokalit. Řešení představuje lokální kvalitativní a bezpečnostní zlepšení podmínek
  pro všechny účastníky provozu na pozemních komunikacích. Řešení problému v oblasti
  Šmukýřka je v úpravě křižovatek, čímž se zvýší jejich bezpečnost a kapacita. Problém
  neprůjezdnosti do oblastí lze řešit alternativními trasami. S výjimkou plánované ulice Gollové se
  jedná o náměty nově vzniklé na základě analytické části tohoto GD. Bude je tedy vhodné
  studijně prověřit ve větším detailu, a to jak z pohledu dopravního, tak i technického. Plánovaná
  opatření jsou následující:
  • Nová komunikace ul. Gollové
  • Napojení oblasti Šmukýřka
  • Napojení oblasti Bulovka (ul. Od Vysoké)
- Strana 333
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  53
  
  4.5.3 Úprava křižovatek – zvýšení bezpečnosti a zkapacitnění
  Výchozí stav
  Na základě prací, provedených v analytické části, byly vytipovány křižovatky, kde může
  potenciálně docházet k rizikovým situacím. Jedná se o křižovatky zbytečně rozlehlé, bez
  přirozeného hlavního směru či s jinými dopravními nedostatky:
  • Podbělohorská x Pod Stadiony
  • Karlštejnská x Puchmajerova
  • Štěpařská x Voskovcova
  • Plzeňská x Musílkova
  • Na Václavce x Peroutkova
  V této části jsou prověřeny možné úpravy těchto křižovatek s cílem zvýšení bezpečnosti a
  přehlednosti dopravních poměrů.
  Návrh – křižovatka Podbělohorská x Pod Stadiony
  Křižovatka je zbytečně rozlehlá, potenciálně nebezpečné jsou dlouhé přechody, proto jsou na
  přechodech navrženy dělící ostrůvky. Křižovatka nemá přirozený hlavní směr, ramena jsou
  provozně vyvážená, proto je navrhována přestavba na okružní křižovatku.
  
  Obrázek 4.17 – Návrh úprav křižovatky Podbělohorská x Pod Stadiony
- Strana 334
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  54
  
  Návrh – křižovatka Karlštejnská x Puchmajerova
  Křižovatka je rozlehlá, nepřehledná, napojeno je celkem 6 ramen, obtížný průjezd autobusů
  Klikatá – Puchmajerova. Návrh rozkládá dopravní uzel do jedné okružní a jedné stykové
  křižovatky. V návrhu je přehlednější a čitelnější přednost v jízdě. Při úpravách linkového vedení
  autobusů bude nutné mírně změnit umístění zastávek.
  Zdroj: Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic
  Obrázek 4.18 – Návrh úprav křižovatky Karlštejnská x Puchmajerova
- Strana 335
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  55
  
  Návrh – křižovatka Štěpařská x Voskovcova
  V současnosti je hlavní silnice vedena ulicemi Štěpařská/Voskovcova. Pohledově se ale jedná o
  vyvážená ramena, pocitově je hlavní Štěpařská přímo a Högerova – Voskovcova. Z těchto
  důvodů i z důvodů vyšší bezpečnosti dětí (v ulici Voskovcova, či její blízkosti je MŠ, hřiště,
  rodinné centrum) je navržena okružní křižovatka, kde jsou směry vyrovnané, s jasně čitelnou
  předností. Rozměry okružní křižovatky je nutné navrhnout s ohledem na provoz autobusové VD.
  
  Obrázek 4.19 – Návrh úprav křižovatky Štěpařská x Voskovcova
- Strana 336
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  56
  
  Návrh – křižovatka Plzeňská x Musílkova
  Navrhované opatření vychází z doporučení komise dopravy připojit ulici Nad Zámečnicí pouze
  pro pravé odbočení ve směru z centra. Dále byla navržena úprava pro možnost vjezdu/výjezdu
  autobusů z navrhované sdružené zastávky Kavalírka do/z ul. Musílkova. Toto řešení
  předpokládá mírnou směrovou úpravu koleje tramvají.
  
  Obrázek 4.20 – Návrh úprav křižovatky Plzeňská x Musílkova
- Strana 337
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  57
  
  Návrh – křižovatka Na Václavce x Peroutkova
  Ve výchozím stavu je křižovatka rozlehlá, nepřehledná, napojeno je celkem 6 ramen.
  Ve variantě 1 je navržena těsně navazující průsečná a styková křižovatka s rozšířením jízdního
  pruhu pro odbočení vlevo. Tato varianta upřednostňuje městský prostor s plochou pro zeleň a
  odpočinek, odstraňuje úzké místo před obchodem. Dále dojde k zachování míst legálního
  parkování, včetně umístění stávajících míst přechodů a autobusových zastávek.
  
  Obrázek 4.21 – Návrh úprav křižovatky Na Václavce x Peroutkova (var. 1)
- Strana 338
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  58
  
  Ve variantě 2 je navrhována okružní křižovatka s šesti paprsky. Toto řešení upřednostňuje
  bezpečnost a dopravní přehlednost, odstraňuje úzké místo před obchodem, vytváří městský
  prostor s plochou pro zeleň a odpočinek. Nevýhodou je méně míst legálního parkování v této
  variantě. Stejně jako v předchozí variantě dojde k zachování umístění stávajících míst přechodů
  a autobusových zastávek.
  
  Obrázek 4.22 – Návrh úprav křižovatky Na Václavce x Peroutkova (var. 2)
- Strana 339
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  59
  
  4.5.4 Úprava přechodů – zvýšení bezpečnosti provozu
  Výchozí stav
  Na základě prací, provedených v analytické části, bylo vytipováno 6 přechodů pro chodce, které
  svým uspořádáním představují významné bezpečnostní riziko pro chodce:
  • Přechod pro chodce v ul. Podbělohorská (Pod Lipkami)
  • Přechod pro chodce v ul. Podbělohorská (Mošnova)
  • Přechod pro chodce v ul. Plzeňská (Holečkova)
  • Přechod pro chodce v ul. Strakonická (Pod Tratí) - západ
  • Přechod pro chodce v ul. Strakonická (Pod Tratí) - východ
  • Přechod pro chodce v ul. U Santošky
  • Úprava přechodu ul. Karlštejnská (Záluské)
  • Úprava přechodu ul. Nepomucká (Pod Školou)
  • Úprava přechodu ul. Drtinova (Victora Huga)
  Jedná se většinou o přechody pro chodce, které jsou vedeny přes 3 a více jízdních pruhů bez
  dělení bezpečnostním ostrůvkem nebo zajištěním provozu pomocí světelného signalizačního
  zařízení. Případně o přechody s vysokou intenzitou chodců v dopravně nepřehledné lokalitě.
  Přechod Plzeňská (Holečkova) je veden přes dva souběžné jízdní pruhy a obousměrně
  pojížděnou tramvajovou trať.
  Návrh
  Navrhované opatření předpokládá doplnění bezpečnostního ostrůvku (s doprovodnými
  dopravními opatřeními lze u přechodů v Podbělohorské ulici) nebo zabezpečení přechodu
  světelnou signalizací, případně doplněním zpomalovacího prahu.
- Strana 340
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  60
  
  4.5.5 Usměrnění sjezdů a nájezdů ulice K Barrandovu
  Výchozí stav
  Ulice K Barrandovu je v současné době velmi silně vytíženou rychlostní komunikací, která tvoří
  významný prvek komunikační sítě Prahy. V současnosti tvoří významnou část zatížení ulice
  K Barrandovu i tranzit. Po vybudování Radlické radiály by měl být tranzit z ulice K Barrandovu
  vymístěn. Ulice K Barrandovu by tak měla přenášet primárně vztahy z Barrandova, Holyně a
  Slivence. Rozsáhlá výstavba obytných souborů v její blízkosti bude nadále vytvářet vyšší a
  vyšší nároky na kapacitní výkonnost křižovatek, a to především v odbočných a příčných
  směrech.
  
  Zdroj: dopravní model TSK Praha
  Obrázek 4.23 – Přepravní zátěže IAD v oblasti Barrandova, stav 2015
  Křižovatkové fáze pro levá odbočení a příčné směry znamenají zastavení hlavního tranzitního
  směru. Totéž platí i pro přechody pro chodce, kde je zároveň významným prvkem i snaha o
  zvýšení bezpečnosti. Významnějšího zvýšení výkonnosti křižovatek tak lze dosáhnout
  převedením uvedených pohybů do mimoúrovňových křížení.
  Intenzivní výstavba bytových souborů v oblasti Barrandova bude nadále znamenat zesilování
  právě těchto příčných a odbočných směrů. Z porovnání výchozího stavu (dopravní model 2015)
  a prognózy pro rok 2030 je patrné, že díky realizaci Radlické radiály dojde k celkovému poklesu
  tranzitních vztahů na ul. K Barrandovu (úsek u Slivence předpokládá pokles z cca 42 tis. vozidel
  na cca 37 tis. vozidel). Ve směru do centra však pokles není tak výrazný (z cca 50 tis. vozidel
  na 47 tis. vozidel). Z toho lze vyvodit zvýšení počtu pohybů ve směru Barrandov – centrum, tedy
  i vyšší nároky na křižovatkové pohyby.
- Strana 341
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  61
  
  Urbanistické studie této oblasti počítají se zachováním současného rastru nadřazené
  komunikační sítě, což může výhledově snížit úroveň kvality dopravy právě v křižovatkách.
  
  Zdroj: dopravní model TSK Praha
  Obrázek 4.24 – Přepravní zátěže IAD v oblasti Barrandova, prognóza 2030
  
  Zdroj: Územní studie Barrandov nový (A69 – architekti s.r.o., 2017)
  Obrázek 4.25 – Dostavba Sídliště Barrandov
- Strana 342
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  62
  
  Návrh – varianta 1 (nové mimoúrovňové rampy)
  Navrhované opatření předpokládá usměrnění sjezdů a nájezdů ulice K Barrandovu, tedy
  maximální omezení těch příčných křižovatkových pohybů, které ruší pohyby protisměrné.
  Opatření spočívá ve vybudování mimoúrovňových ramp, a to:
  • spojka mezi ulicemi Pražského (Renoirova) a Geologická (Devonská) – jednosměrná
  rampa, nahrazující příčné pohyby v křižovatce K Barrandovu x Geologická; rampa je
  určena pro přímé napojení od centra do ul. Geologická (se závlekem cca 550 m,
  zatímco dnes je závlek přes ul. Slavínského cca 800 m); rampa zároveň umožní
  částečnou (nebo úplnou) redukci levého odbočení z ul. Lamačova ve směru do centra
  (ujetá vzdálenost je v obou případech zhruba shodná);
  
  Obrázek 4.26 – Návrh sjezdů/nájezdů ul. K Barrandovu, směr z centra
  Mimoúrovňové řešení přinese nepochybně zvýšení plynulosti i bezpečnosti provozu v řešené
  problémové lokalitě. Jedná se však o řešení investičně náročné, jehož realizace může nastat
  v delším časovém horizontu.
- Strana 343
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  63
  
  • spojka mezi ulicemi Borského a Slavínského (Geologická) – obousměrné přemostění
  ul. K Barrandovu, nahrazující příčné pohyby v křižovatkách K Barrandovu x Štěpařská a
  K Barrandovu x Geologická; samotné přemostění je doplněno o rampy pro sjezd a
  nájezd na ul. K Barrandovu ve směru do centra.
  Přemostění mezi ul. Borského a Slavínského umožní nejen mimoúrovňový přístup do oblasti
  sídliště Barrandov z jihozápadu, ale zároveň i příčné vztahy celé oblasti bez rušení hlavního
  tranzitního směru.
  
  Obrázek 4.27 – Návrh sjezdů/nájezdů ul. K Barrandovu, směr do centra
  
  Vratná spojka od ul. Borského na ul. K Barrandovu ve směru do centra umožní eliminaci těchto
  pohybů z křižovatek K Barrandovu x Štěpařská a K Barrandovu x Lamačova.
- Strana 344
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  64
  
  Obrázek 4.28 – Návrh přemostění ul. K Barrandovu s napojením směru do centra
- Strana 345
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  65
  
  Návrh – varianta 2 (přestavba stávajících křižovatek)
  Navrhované opatření předpokládá usměrnění sjezdů a nájezdů ulice K Barrandovu, tedy
  maximální omezení těch příčných křižovatkových pohybů, které ruší pohyby protisměrné.
  Opatření spočívá ve vybudování mimoúrovňových křižovatek, a to:
  • vybudování mimoúrovňové křižovatky K Barrandovu x Lamačova – zvýšení nivelety
  ulic Lamačova a Slavínského nad úroveň ul. K Barrandovu a doplnění dvou okružních
  křižovatek pro napojení větví z ul. K Barrandovu; směr od sídliště Barrandov do centra
  Prahy je vhodné posílit spojovací větví mimo okružní křižovatku Slavínského; délka
  úprav ul. Lamačova a Slavínského je předpokládána cca 300 m;
  
  Obrázek 4.29 – Návrh mimoúrovňové křižovatky K Barrandovu x Lamačova
- Strana 346
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  66
  
  Obrázek 4.30 – Návrh mimoúrovňové křižovatky K Barrandovu x Štěpařská
  
  • vybudování mimoúrovňové křižovatky K Barrandovu x Štěpařská – snížení nivelety
  (zahloubení) ul. K Barrandovu a doplnění nadjezdu ul. Štěpařská; upřednostněn je směr
  od sídliště Barrandov do centra Prahy, proto je umístění ramp doporučeno do
  jihovýchodního kvadrantu křižovatky; délka úprav ul. K Barrandovu je předpokládána
  cca 400 m; částečné zahloubení komunikace K Barrandovu bude mít pozitivní dopad i
  z hlediska hlukového zatížení okolí.
  Přestavba křižovatek K Barrandovu x Lamačova a K Barrandovu x Štěpařská odstraní kapacitní
  i bezpečnostní omezení dvou úrovňových křižovatek na místní komunikaci I. třídy.
  Vybudování mimoúrovňových přístupů od sídliště na místní komunikaci I. třídy K Barrandovu
  zajistí zlepšení bezpečnosti (pro vozidla, chodce i cyklisty) a kapacity (segregace vzájemně se
  křižujících dopravních proudů).
  Opatření „usměrnění sjezdů a nájezdů ulice K Barrandovu“ je doporučeno k podrobnějšímu
  dopravnímu a urbanistickému studijnímu prověření, včetně simulace dopravních pohybů a
  návrhu architektonického začlenění do komunikační sítě sídliště Barrandov. Při dalším
  plánováni rozvoje oblasti bude vhodné udržet územní rezervu na případnou realizaci těchto
  opatření. Mimoúrovňové řešení přinese nepochybně zvýšení plynulosti i bezpečnosti provozu
  v řešené problémové lokalitě. Jedná se však o řešení investičně náročné, jehož realizace může
  nastat v delším časovém horizontu.
- Strana 347
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  67
  
  4.6 Plošné zklidnění oblastí
  4.6.1 Zklidnění Motolského údolí
  Výchozí stav
  Oblast Plzeňské a Vrchlického ulice tvoří hlavní osu centrálního Smíchova a Košíř, zároveň je
  významnou radiálou jak pro vnitroměstské vztahy (z oblasti Řep do centra), tak i tranzitní vztahy
  (od Plzně do centra). V bezprostředním okolí této dopravní tepny jsou obytné plochy, kde je
  komfort bydlení výrazně narušen tranzitní dopravou.
  V současném stavu slouží ulice Plzeňská jako výpadovka z centra západním směrem – provoz
  vozidel je v úseku Anděl – Kavalírka jednosměrný směrem z centra, provoz tramvají
  obousměrný. Směr do centra je veden po ul. Vrchlického. Od Kavalírky dále do Motola je ul.
  Plzeňská koncipována jako čtyřpruhová směrově rozdělená komunikace s tramvajovým pásem
  uprostřed. Zatímco v západní části je komunikace kapacitní, tak ve východní části v oblasti
  sevřené zástavby centrální části Košíř a Smíchova je tranzitní provoz z velké části veden
  v každém směru jedním jízdním pruhem.
  Doprava v ulicích Plzeňská a Vrchlického od centra Smíchova až po ul. Kukulova tak
  představuje kromě negativního působení na okolní zástavbu i řadu provozních problémů a
  komplikací. Jde především o kapacitu (časté a dlouhodobé vzdutí u křižovatek), zdržení vozidel
  MHD (i při existenci bus pruhu od Kotlářky až k ul. Duškova), bezpečnost chodců a problémy
  s parkováním v celé oblasti.
  
  Obrázek 4.31 – Ul. Plzeňská a Vrchlického, problémový výkres
  Komplexní řešení řady uvedených lokálních i plošných problémů přináší návrh zklidnění
  Motolského údolí, zpracovaný v urbanistických studiích „Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic
  Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2017) a „Plzeňská – Motol, proměna Motolského
  údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2018).
  Následující popis návrhu opatření je z velké části převzat z uvedených studií.
- Strana 348
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  68
  
  Návrh
  Vizí proměny Motolského údolí je výrazné zlepšení kvality životního prostředí, a to při zachování
  současných hodnot území. Návrh počítá s proměnou Plzeňské ulice na plnohodnotnou
  městskou třídu s množstvím obchodního vybavení. Zkvalitnění prostředí platí jak pro uliční
  prostory, tak pro návazné území ve svazích Motolského údolí.
  Vytvořeno bude nové centrum Košíř, v ul. Vrchlického bude doplněna bytová zástavba po obou
  stranách ulice. V uličním profilu budou nejenom pásy pro dopravu, ale též pro parkování a
  zeleň. Cílem je vytvořit kvalitní veřejná prostranství a bezpečné stavebně zklidněné ulice. Bude
  vytvořen prostor pro cyklisty a bezbariérové přístupy k zastávkám městské hromadné dopravy.
  Hlavním principem dopravního návrhu ulice Plzeňské je, v souladu s urbanistickým návrhem,
  vytvoření městské třídy s možností parkování, vedení cyklistické chráněné trasy, doplněné alejí
  stromů a liniovou zástavbou. Ulice je vymezena prakticky ve stávající konstantní šířce 23 m
  mezi obrubníky. V obou směrech bude umístěn parkovací pruh o šířce 2,00 m, chráněný pruh
  pro cyklisty v šířce 1,75 m, jeden jízdní pruh o šířce 3,25 m a tramvajový pás o šířce 4,50 m
  k ose kolejí. Po obou stranách bude veden chodník se stromy v šířce 6,50 m. V místě
  tramvajových zastávek bude vynechán parkovací pruh a tramvajové zastávky budou rozšířeny.
  Parkovací pruh bude vynechán rovněž v místech připojení, kde bude nahrazen odbočovacím
  pruhem o šířce min. 2,75 m.
  Křížení s ulicí Bucharovou (Kukulovou) bude ponecháno prakticky ve stávajícím uspořádání
  jako mimoúrovňové s tím, že jednotlivá ramena křižovatky budou šířkově zredukována.
  V severovýchodním kvadrantu bude mezi připojovací větve vloženo v souladu s územním
  plánem tramvajové propojení Plzeňská – Bělohorská.
  
  Zdroj: Urbanistická studie Plzeňská – Motol, proměna Motolského údolí
  Obrázek 4.32 – Ul. Plzeňská x Bucharova x Kukulova, návrh úprav
- Strana 349
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  69
  
  Připojení ulice Pod Kotlářkou (Nepomucká) je řešeno se středním dělícím ostrůvkem,
  umožňujícím bezpečné přecházení pro chodce a bezpečný pohyb cyklistů. Ulice Zahradníčkova
  je připojena na Plzeňskou pouze v místě u sportovního areálu Greyhound. Stávající garáže jsou
  navrženy ke zrušení a budou nahrazeny po jižní straně kolmými parkovacími stáními. Na
  severní straně budou mimo stávající vjezdy umístěna podélná parkovací stání. Součástí
  navrhovaných úprav je i rozšíření ulic, po nichž jsou vedeny autobusové linky, na 7,0 m
  (ul. V Úvalu a Zahradníčkova).
  Jednotlivé úseky Plzeňské ulice budou mít různé stupně zklidnění a obytnosti s výjimkou
  tramvajového tělesa, kde bude dodržena konstantní rychlost 50 km/h. V úseku Kartouzská – Na
  Zámyšli bude povolená rychlost provozu IAD pouze 30 km/h. Pro vozidla IZS bude umožněn
  průjezd po tramvajovém tělese.
  Po ul. Vrchlického bude veden provoz obousměrně, s povolenou rychlostí 50 km/h.
  
  Zdroj: Urbanistická studie Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic Motolského údolí
  Obrázek 4.33 – Návrh koncepce provozu na ul. Plzeňská a Vrchlického (směry)
  
  Zdroj: Urbanistická studie Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic Motolského údolí
  Obrázek 4.34 – Návrh koncepce provozu na ul. Plzeňská a Vrchlického (rychlosti)
  K zásadním úpravám patří posun a doplnění zastávek městské hromadné dopravy – nově
  budou zavedeny/upraveny zastávky Bertramka, Malostranský hřbitov, U Zvonu, Klamovka,
- Strana 350
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  70
  
  Demartinka, Kavalírka), které zlepší dostupnost veřejné dopravy v území a zároveň bude
  zkvalitněn přístup na tyto zastávky.
  Autobusy pojedou v zastávce Kavalírka po tramvajovém tělese. Linka 123 bude vedena k
  bývalé vozovně Košíře a zpět na Cibulku. Autobusová linka 167 a 191 pojednou od Jinonické
  ulice Vrchlického v obou směrech. Úprava autobusových linek bude navržena tak, aby
  nedocházelo ke kopírování linek tramvají.
  
  Zdroj: Urbanistická studie Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic Motolského údolí
  Obrázek 4.35 – Nová koncepce rozložení tramvajových zastávek na ul. Plzeňská
  Návrh zklidnění Motolského údolí je zásadním počinem v organizaci dopravy města. Je veden
  jasnou snahou o vymezení tranzitní dopravy do míst mimo obytnou zástavbu a zároveň o
  zklidnění a zkvalitnění městského prostředí. Vzhledem k významu dopadů na intenzity dopravy
  na jiných komunikacích byl tento soubor opatření zhodnocen prostřednictvím pražského
  dopravního modelu.
  Z toho vyplývá, že intenzita provozu IAD je k výchozímu modelovanému (sčítanému) roku 2015
  cca 35 tis. vozidel IAD v obou směrech v oblasti Kavalírky, v oblasti zastávky U Zvonu pak cca
  43 tis. vozidel (souhrnně Plzeňská + Vrchlického). Má-li dojít ke skutečnému zklidnění této
  hustě obydlené oblasti, bude žádoucí snížení výhledového objemu individuální automobilové
  dopravy alespoň na 50 %.
  Částečného snížení lze dosáhnout realizací Radlické radiály, která přinese možnost odlehčení
  především od dálkových tranzitních vztahů. V prognózovaném roce 2030 může dojít k redukci
  na cca 22 tis. vozidel IAD v oblasti Kavalírky a cca 32 tis. vozidel v oblasti zastávky U Zvonu.
  Pouhou realizací Radlické radiály tak může dojít k redukci objemu provozu v centrální části
  Košíř na cca 70 %, což je vzhledem k absolutní výši počtu vozidel stále ke zklidnění oblasti a
  zkvalitnění životních podmínek bez dalších úprav nedostatečné.
- Strana 351
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  71
  
  Zdroj: dopravní model TSK Praha
  Obrázek 4.36 – Dopravní zátěže (IAD) na ul. Plzeňská, stav 2015
  
  Zdroj: dopravní model IPR Praha
  Obrázek 4.37 – Dopravní zátěže (IAD) na ul. Plzeňská, prognóza 2040+
- Strana 352
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  72
  
  Pro posouzení zklidnění Motolského údolí byl použit pražský dopravní model, prognóza
  IPR Praha k roku 2040 a dále.
  Lze konstatovat, že při realizaci souboru opatření zklidnění Motolského údolí je možné očekávat
  snížení objemu dopravy v oblasti centrální části Košíř na méně než 50 % oproti výchozímu
  stavu roku 2015. V oblasti Kavalírky je prognózováno snížení na cca 14,0 tis. vozidel IAD
  v obou směrech (tedy snížení na cca 40 %) a v oblasti zastávky U Zvonu na 19,3 tis. vozidel
  IAD v obou směrech (snížení na cca 45 %).
  
  Zdroj: dopravní model IPR Praha
  Obrázek 4.38 – Dopravní zátěže (IAD) na ul. Plzeňská, prognóza 2040+ se zklidněním
  Motolského údolí
  Vozidla, která si díky zklidnění zvolí jinou cestu (cca 6,5 tis. vozidel IAD v obou směrech),
  budou z většiny volit trasu po Radlické radiále (cca 66 % vozidel), ostatní zvolí jiné alternativy
  po existující komunikační síti.
- Strana 353
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  73
  
  Zdroj: dopravní model IPR Praha
  Obrázek 4.39 – Rozdílový kartogram – dopady zklidnění Motolského údolí
- Strana 354
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  74
  
  4.6.2 Dopravní zklidnění oblasti Jinonic
  Výchozí stav
  Oblast Jinonic je významně zatížena tranzitní dopravou, která je vedena zejména ulicí Radlická.
  Část tranzitní zátěže je vedena i ulicemi Karlštejnská/Klikatá/Peroutkova. Tento provoz
  negativně ovlivňuje bezpečnost a kvalitu života v oblasti. O realizaci zklidnění v oblasti je možné
  uvažovat pouze v souvislosti s dobudováním Radlické radiály, která odvede podstatnou část
  tranzitní dopravy.
  Návrh
  Následující text je převzat ze závěrů Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic (VHE,
  2016), která velmi detailně popisuje problematiku zklidnění Jinonic:
  Prostor MÚK Řeporyjská
  Pro volbu varianty stavebního uspořádání MÚK není významné dopravně inženýrské hledisko,
  z tohoto pohledu jsou obě varianty srovnatelné. Rozhodující je proto argumentace urbanistická.
  Představa, že prostor křižovatky Řeporyjská bude významným městským veřejným prostorem
  oblasti je za daných prostorových a technických podmínek obtížně realizovatelná. To by snad
  připadalo v úvahu v případě řešení bez estakády jen s rotační křižovatkou (jak předpokládal
  původní urbanistický koncept arch. Obersteina z jeho soutěžního návrhu na JZM). Tato
  koncepce se však již v předchozích stupních přípravy prokázala jako nefunkční, a tudíž
  nereálná a je mimo jiné též v rozporu se Stanoviskem EIA. Velké nejistoty a obavy vyvolává
  především představa rozsáhlých nefunkčních prostorů pod estakádou (za příklad může sloužit
  např. libeňské předmostí mostu Barikádníků).
  Smysluplnější a funkčnější se jeví koncepce začlenění prostoru křižovatky do širšího systému
  terénních úprav, zemních násypů a s tím spojené zeleně a sadových úprav – jak v prostoru
  severozápadně směrem k Jinonickému zámečku, sídlišti Botanica a Vidouli, tak jihovýchodně v
  trase biokoridoru s vazbou na Prokopské údolí a Dívčí Hrady.
  Svou roli (i když v této fázi přípravy obtížně sumarizovatelnou) bude hrát i
  technicko‐ekonomický aspekt v porovnání dvou krátkých nebo jednoho dlouhého mostu
  Radlické radiály. Rozdíl v délce mostních konstrukcí je podstatný – u spojitého mostu estakády
  cca 220 m, u dvou rozdělených mostů 2 x 65 = 130 m. Lze doporučit řešení se dvěma
  rozdělenými mosty a zemním násypem.
  Dopravní model – oblast staré Jinonice
  Realizace Radlické radiály se projeví významným snížením intenzit dopravy ve sledované
  oblasti. Z toho vyplývá, že již samotnou realizací Radlické radiály se z titulu uplatnění její sběrné
  funkce sníží dopravní zatížení ve sledované oblasti. V důsledku toho se zřetelně změní i podíl
  dopravy pro oblast tranzitní a dopravy, která má v oblasti zdroj/cíl, a to na úkor tranzitních jízd.
  Další výrazné snížení dopravních intenzit může přinést realizace navrhovaných opatření pro
  omezení tranzitní dopravy podle návrhu studie. Varianta nepřipojení Karlštejnské ul. na rondel
  křižovatky Řeporyjská vede k pouze o málo menšímu snížení intenzit dopravy v oblasti
- Strana 355
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  75
  
  Karlštejnské ul., ale na druhé straně vyvolává zvýšení intenzit ve východní části oblasti,
  zejména v ul. Pod Vidoulí s vjezdem ul. Butovická.
  Z hlediska dojezdových časů autobusů k metru jsou obě varianty přiměřeně srovnatelné,
  varianta bez připojení Řeporyjské však vyžaduje provozně organizační zásah do linkového
  vedení s navýšením počtu spojů na lince 137, tj. z intervalu 30 min. na 15 min.
  Nepřipojením ulice Řeporyjské se změní nabídka tras pro cesty z/do oblasti, což vesměs
  prodlužuje dojezdové časy individuální automobilové dopravy k referenčním bodům na Radlické
  radiále do centra i k Rozvadovské spojce.
  Z výsledků provedených analýz dopravního modelu, vychází z dopravně‐inženýrských hledisek
  nejvýhodněji varianta s připojením Řeporyjské na rondel s navrhovanými opatřeními v oblasti.
  Navrhovaná opatření spočívají ve stavebních úpravách na uliční síti v oblasti starých Jinonic
  doprovozených opatřeními provozními. Těmi jsou opatření založená na principech zón 30. Pro
  oblast starých Jinonic lze tyto principy stanovit takto:
  „Zóna 30 je ohraničená oblast obce nebo města, jejíž začátek je označen dopravní značkou č.
  IP 25a, Zóna s dopravním omezením a konec je označen dopravní značkou č. IP 25b Konec
  Zóny s dopravním omezením. Zónu tvoří soubor převážně obslužných komunikací s převahou
  pobytové funkce. V celé Zóně 30 smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km/h, chodci musí používat
  chodník, členění prostoru na vozovku a chodník je zachováno.“
  Z analýzy závěrů dopravních modelů vyplývá jednoznačně poměrně významná účinnost
  zklidňujících opatření v oblasti především pro omezení nežádoucí tranzitní dopravy. Nepřipojení
  Karlštejnské ul. na MÚK Řeporyjská nepřináší oproti tomu zásadní přínos jak v dopravní zátěži
  sledované oblasti, tak v dostupnosti a dojezdových časech pro cílovou dopravu v hlavních
  směrech dopravy.
  Lze doporučit řešení s dopravním zklidněním při realizaci čtyřramenné křižovatky Řeporyjská.
  Stavební opatření S realizací Radlické radiály budou v přidruženém pásu ulice Radlická
  definovány nové uliční čáry. Je proto oprávněné požadovat, aby i v širším území (nejen ve
  starých Jinonicích), byly provedeny stavební zásahy do městského parteru V oblasti starých
  Jinonic a Butovic jsou stavební úpravy zaměřeny zejména na ulice, kde doposud převažuje
  dopravní funkce. Úpravy podporují principy „zóny 30“ a jsou svázány s tradičními pobytovými
  prostory, nebo dávají příležitost, aby v území vznikly.
  Smysl navrhovaných stavebních úprav tedy nespočívá pouze v dopravním zklidnění některých
  komunikací – je to zároveň příležitost ke zlepšení a rehabilitaci městského parteru veřejných
  prostorů, který je po dlouhá léta ponechán v podstatě v „původním“ stavu, neodpovídajícím
  soudobým požadavkům na kvalitní veřejný městský prostor.
  Svůj význam mají i dílčí drobná opatření a změny oproti současné dokumentaci DÚR, jako např.
  řešení vstupu do metra u stanice Nové Butovice, otevřená požární nádrž u TGC tunelu
  Butovice, řešení prostorů a opatření pro snadné a bezpečné vystupování dětí při ranním návozu
  do škol, řešení a vybavení i malých a méně významných míst a městských prostorů apod.
  Lze doporučit realizaci navržených opatření nejen pro dopravní zklidnění, ale i pro zvýšení
  kvality a funkčnosti veřejného prostoru ve sledované oblasti.
- Strana 356
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  76
  
  Závěr
  Z výše uvedeného vyplývá doporučení požadovat současně s realizací Radlické radiály i
  realizaci navržených opatření (minimálně v oblasti ulic Karlštejnská + Pod Vidoulí), omezujících
  průjezd tranzitní dopravy ve sledované oblasti, a to při zachování současného konceptu
  čtyřramenného rondelu křižovatky Řeporyjská.
  
  Obrázek 4.40 – Zklidnění Jinonic, přehledná situace, zdroj VHE, PÚDIS
- Strana 357
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  77
  
  4.7 Parkování
  Výchozí stav
  Individuální automobilová doprava vytváří vysoké nároky na parkovací plochy, a to se týká jak
  rezidenčního parkování, tak pravidelné denní dojížďky mimopražských uživatelů. Tento problém
  je umocněn tím, že Praha 5 je vstupní branou do hlavního města od jihu a západu. Zvýšené
  nároky na parkování s sebou tedy nese i dojížďka mimopražských návštěvníků a pracujících.
  Z porovnání nabídky a poptávky rezidentů po parkovacích místech pak vyplývají problémová
  místa, která jsou uvedena pro zastavěné bloky na obrázku „nedostatek parkování“. Z analýzy
  vyplývají zejména problémová místa v oblasti centrální části Smíchova, okolí Plzeňské ulice a
  sídliště Barrandov.
  
  Zdroj: SUDOP PRAHA a.s.
  Obrázek 4.41 – Grafický výstup z analýzy nedostatku parkovacích kapacit pro rezidenty
- Strana 358
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  78
  
  Návrh
  Řešení je zejména v návrhu vybudování kapacitních parkovišť, dále pak parkovacích domů či
  podzemních parkovišť. Na základě podkladových dokumentací a provedených analýz byly
  vytipovány následující lokality pro vybudování nebo posílení parkovacích kapacit:
  • P+R Kotlářka (Poštovka) – stávající parkoviště P+R o kapacitě cca 200 stání s možností
  vybudování parkovacího domu s výhledovou kapacitou cca 700 stání (Studie
  proveditelnosti P+R na území MČ Praha 5, Ateliér DUK, 2016); určitou nevýhodou je
  relativně dlouhá přístupová vzdálenost k tramvajové zastávce Poštovka (cca 250 m).
  • P+R Nové Butovice – stávající plochy o kapacitě cca 60 stání.
  • Kapacitní parkoviště Smíchovské nádraží – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i
  MPP, s předpokládanou kapacitou minimálně 500 míst. Dle studie (Aktualizace studie
  dopravních uzlů Smíchov 2019, A69 - architekti a ETC) je v současnosti navrhovaná
  kapacita 1000 míst pro automobily a dále 1000 míst pro jízdní kola. Nevýhodou lokality
  je její situování v zástavbě městské části a zatížení příjezdových komunikací (zejména
  výhledově kapacitně omezující úsek Městského okruhu).
  • Kapacitní parkoviště Barrandov – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i MPP,
  s předpokládanou kapacitou minimálně 250 míst (stávající počet cca 200 stání).
  Nevýhodou je nutnost průjezdu zatíženou ul. K Barrandovu (včetně křižovatky
  K Barrandovu x Lamačova) a značný deficit stání pro rezidenty v této oblasti.
  • Kapacitní parkoviště Slivenec – návrh P+R v této lokalitě je obsažen v ÚPP i MPP,
  s předpokládanou kapacitou minimálně 150 míst. Nevýhodou lokality je delší vnímaná
  cestovní doba do centra Prahy.
  • Parkování Nám. 14.října – prověření možnosti navýšení počtu parkovacích míst
  v uvedené lokalitě a přilehlém okolí.
  • Kapacitní parkoviště sídliště Barrandov. Uvažuje se s vybudováním parkovacího domu.
- Strana 359
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  79
  
  4.8 Pěší a cyklistická doprava
  4.8.1 Infrastruktura cyklistické dopravy
  Výchozí stav
  Cyklistická doprava je v současné době dynamicky se rozvíjející dopravní mód, a to
  i v oblastech, kde nejsou zcela příznivé terénní podmínky. Fyzická náročnost cyklistické
  dopravy je kompenzována nejen vlastní snahou o fyzické vyžití uživatelů, ale i rozvojem
  pomocných pohonů (např. elektrokola). Podstatnou výhodou cyklistické dopravy, je její
  ohleduplnost k životnímu prostředí.
  Uživatelé cyklistické dopravy jsou běžnými účastníky provozu na pozemních komunikacích,
  mohou tedy využívat většinu existujících komunikací. Kromě řady lokálních omezení ovšem
  existuje významné plošné bezpečnostní riziko, neboť cyklisté jsou v běžném provozu velmi
  zranitelnými účastníky. Toto riziko je tím větší, čím intenzivnější je provoz ostatní dopravy.
  Řešením eliminace bezpečnostního rizika je zlepšování podmínek pro cyklistickou dopravu
  prostřednictvím vzájemné segregace na exponovaných komunikacích a vytváření vhodných
  podmínek pro cyklistický provoz na méně zatížených komunikacích.
  Na území městské části Praha 5 v současné době existuje pouze zhruba 22 km značených
  cyklotras. Tyto cyklotrasy však plošně nepokrývají území městské části. Hlavním severojižním
  tahem je cyklotrasa z Malé Strany přes centrální část Smíchova dále na jih podél Vltavy, na
  kterou se kolmo napojuje cyklotrasa z Prokopského údolí a od Nových Butovic.
  Návrh
  Předmětem návrhu opatření pro cyklisty je vytvoření sítě značených cyklotras, které:
  • Navzájem spojují rozhodující vstupy do oblasti městské části Praha 5 a umožní tak
  vedení tranzitních vztahů v poptávaných směrech,
  • Plošně pokrývají území městské části Praha 5 a umožní tak obyvatelům přístup ke
  kvalitním cyklotrasám.
  Cyklotrasy jsou navrhovány jako liniová opatření, která společně vytvářejí komplexní síť. To
  samozřejmě nevylučuje lokální vylepšení podmínek pro cyklisty i v jiných úsecích, než které
  jsou uvažovány v návrhu.
  Pojem značená cyklotrasa je vnímán jako soubor dílčích opatření, do kterých spadá:
  • Využití existujících komunikací,
  • Realizace dopravních opatření pro zajištění vyšší bezpečnosti cyklistů na existujících
  komunikacích,
  • Využití stávajících cyklostezek s vyhrazeným provozem cyklistů (a chodců),
  • Realizace nových cyklostezek s vyhrazeným provozem cyklistů (a chodců),
  • Vybavení cyklotras (odpočinková místa, stojany na kola apod.).
- Strana 360
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  80
  
  Zdrojem námětů je řada existujících dokumentů i práce na analytické části:
  • Akční plán rozvoje cyklistické infrastruktury na území MČ Praha 5 v letech 2016 – 2017
  • Územní plán hl. m. Prahy
  • Metropolitní plán hl. m. Prahy
  • Plán udržitelné mobility
  • Urbanistické a dopravní studie dotčených lokalit
  • Náměty vyplývající z analytické části Generelu dopravy MČ Praha 5
  Navrhovaná síť je koncipována jako soustava cyklotras, která splní požadavky různých kategorií
  uživatelů. Rozhodujícími charakteristickými skupinami uživatelů jsou:
  • Aktivní sportovci a cyklisté, pravidelně využívající kolo pro denní dojížďky; pro tuto
  skupinu je atraktivní rychlá a přímá trasa (často bez ohledu na okolní provozní zatížení),
  • Občasní a rekreační uživatelé včetně skupin s dětmi; pro tuto skupinu uživatelů jsou
  vhodné naopak bezpečně vedené trasy s minimálním zatížením okolního provozu.
  Z uvedených důvodů navrhovaná síť uvažuje dva základní typy cyklotras:
  • Expresní trasy – sloužící převážně aktivní skupině cyklistů; preferováno je využití
  existujících komunikací z důvodu jejich vhodného trasování po dně údolí;
  • Rekreační trasy – sloužící převážně skupině cyklistů, která preferuje vyšší bezpečnost,
  komfort a návazné vybavení cyklotras (např. odpočinková místa).
  Cílem navrhované komplexní sítě cyklotras na území městské části Praha 5 je umožnit
  uživatelům volbu charakteru trasy v rozhodujících směrech, a tak zajistit spokojenost různých
  skupin cyklistů.
- Strana 361
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  81
  
  ■■■■■ Hranice MČ. Praha 5 ■■■■■ Návrh expresních cyklotras
  ■■■■■ Stávající značené cyklotrasy ■■■■■ Návrh rekreačních cyklotras
  ■■■■■ Hlavní vstupy do řešené oblasti ■■■■■ Návrh nových cyklostezek
  Obrázek 4.42 – Návrh sítě cyklistických tras na území MČ Praha 5
  
  Dále je uveden výčet opatření v cyklistické dopravě:
  
  Kukulova cyklotrasa
  Bucharova cyklotrasa
  Plzeňská cyklotrasa
  Cyklotrasa Palata
  Karlštejnská cyklotrasa
  Jinonická cyklotrasa
  Radlická cyklotrasa
  Janáčkova cyklotrasa
  Císařská cyklotrasa
  Dvorecký cyklomost
  Císařská lávka
  Výtoňská cyklotrasa
  Kosořská cyklotrasa
  Tramvajová cyklotrasa
  Geologická cyklotrasa
- Strana 362
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  82
  
  Slivenecká cyklotrasa
  Cyklotrasa Dívčí hrady
  Cyklotrasa Cibulka
  Roentgenova cyklotrasa
  Hliníková cyklotrasa
  Cyklotrasa Motolské
  rybníky
  Cyklotrasa Homolka
  Cyklotrasa Hřebenky
  Švédská cyklotrasa
  Cesty ve svazích
  (Kotlářka)
  Cesty ve svazích (Košíře)
  Cesty ve svazích
  (Smíchov)
  Andělská lávka
  Peroutkova cyklotrasa
  Cyklotrasa Malvazinky
  Holubova cyklotrasa
  Butovická cyklotrasa
  Cyklotrasa Šmukýřka
  Cyklotrasa Vidoule
  Mimo Dvorecký most a dopravní opatření na stávajících komunikacích je celkem navrženo přes
  11 km nových cyklostezek (komunikací vyhrazených pro cyklisty a ve většině případů i pro
  chodce) a několik lávek pro pěší a cyklisty přes frekventované komunikace a vodní toky.
  Celková délka nově navrhovaných cyklotras je cca 72 km, se zahrnutím stávajících pak
  výhledově 95 km značených cyklotras pro expresní i rekreační využití. Spolu s dalšími
  potenciálními náměty Územního plánu hl. m. Prahy může být na území MČ Praha 5 realizována
  síť značených cyklotras o délce přesahující 100 km.
  Trasování je voleno s důrazem na minimalizaci ztracených spádů, maximální sklony komunikací
  i na využití území a majetkové poměry. Přesto je nutné upozornit, že na řadě míst bude nutné
  další podrobné územně technické prověření umístění cyklotras, zejména u nových úseků mimo
  stávající komunikace.
  
  Obrázek 4.43 – Návrh lávky propojující Sacré-Coeur s Mrázovkou, zdroj A69-architekti
- Strana 363
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  83
  
  4.8.2 Infrastruktura pěší dopravy
  Výchozí stav
  Spočívá v nedostatečném pěším propojení vybraných lokalit, v nevhodné úpravě chodníků, což
  vede ke snížení bezpečnosti chodců. Problémová místa jsou v problémovém výkresu
  vyznačena jako lokality s opakovaným výskytem nehod.
  Návrh
  Řešení problému je v návrhu nových pěších propojení, ve zlepšování plošné dostupnosti a
  prostupnosti do zájmových území, parků a veřejných prostranství. Velkou část opatření je nutné
  koordinovat příp. kombinovat s opatřeními bezpečná cyklodoprava. Dále je uveden výčet
  opatření v pěší dopravě:
  
  Pěší propojení Podbělohorská
  Pěší propojení Šmukýřka
  Pěší propojení Jinonická
  Pěší propojení Houdova
  Pěší propojení K Měchurce
  Pěší propojení Nad Mrázovkou
  Pěší propojení U Nikolajky
  Pěší propojení Na Farkáně
  Pěší propojení Od Vysoké – Klímova
  Pěší propojení Klímova – Radlická
  Pěší propojení Štorkánova
  Pěší propojení Na Loužku
  Zpřístupnění Pavího vrchu
  Pěší propojení Pod Kesnerkou
  Pěší propojení Na Brabenci
  Pěší propojení Dívčí hrady – Žvahov
  Pěší propojení Pod Žvahovem
  Pěší propojení Barrandovské terasy
  Pěší propojení Filmové ateliéry
- Strana 364
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.3 Návrhová část
  84
  
  5 Přílohy
  5.1 Přílohy k textu Etapy 2
  P.1 Souhrnná databáze dopravních opatření
  P.2 Podélné profily cyklotras
  P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
  
  5.2 Výkresové přílohy Etapy 2 (samostatně řazené)
  B.5.1 Návrh základní sítě – komunikace (1:12 500)
  B.5.2 Návrh základní sítě – kolejová hromadná doprava (1:12 500)
  B.5.3 Návrh základní sítě – silniční hromadná doprava (1:12 500)
  B.5.4 Návrh základní sítě – pěší a cyklistická doprava (1:12 500)
- Strana 365-366
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrhová část
  
  A.3 Návrhová část
  Příloha P.1 – Souhrnná databáze dopravních opatření, strana 1
  
  Číslo
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  Zdroj
  Tematická
  oblast
  akčního
  plánu
  Vazba na strategické
  materiály
  Investor
  /organizáto
  r
  Odkaz na mapové aplikace
  PUM Praha
  Prioritní osa
  Strategie MČ
  P5 Strat.
  cíl/opatření
  M-01/1
  metro
  Bezbariérový přístup do
  stanice Radlická
  Vybudování bezbariérového přístupu (výtah) dle studie DPP
  PID
  8
  A, B, G
  5.3.2
  DPP
  
  M-01/2
  metro
  Bezbariérový přístup do
  stanice Jinonická
  Vybudování bezbariérového přístupu (výtah) dle studie DPP
  PID
  8
  A, B, G
  5.3.2
  DPP
  
  D-01
  železnice
  Rekonstrukce železničních
  mostů pod Vyšehradem
  Rekonstrukce železniční trati včetně nového mostu přes
  Vltavu
  ÚPP/MPP
  19
  A, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-02
  železnice
  Rekonstrukce ŽST Praha-
  Smíchov
  Rekonstrukce železniční stanice včetně vybudování nového
  dopravního terminálu
  ÚPP/MPP
  4
  A, B, C, D, G,
  N
  5.3.3
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-03
  železnice
  Optimalizace trati Praha-
  Smíchov - Praha-Radotín
  Rekonstrukce železniční trati
  ÚPP/MPP
  19
  A, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-04
  železnice
  Městské železniční tunely
  (Nové spojení II)
  Nové tunelové železniční propojení Smíchova, Karlína a
  Vršovic, zkapacitnění centrální části železničního uzlu Praha
  ÚPP/MPP
  19
  A, C, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-05
  železnice
  Nová trať Praha - Beroun
  Nová tunelová trasa Praha - Beroun, vymístění tranzitní
  dopravy z údolí Berounky a zkrácení jízdních dob
  ÚPP/MPP
  19
  A, D, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-06
  železnice
  Terminál citylogistiky Praha-
  Smíchov
  Vybudování terminálu citylogistiky v jihozápadní části
  železniční stanice
  ÚPP/MPP
  2
  F
  5.3.3
  HMP
  
  D-07/1
  železnice
  Výstavba nové železniční
  zastávky Praha-Hlubočepy
  zast.
  Nová železniční zastávka
  ÚPP/MPP
  17
  A, B, D, G, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-07/2
  železnice
  Výstavba nové železniční
  zastávky Praha-Konvářka
  Nová železniční zastávka
  ÚPP/MPP
  17
  A, B, D, G, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  D-07/3
  železnice
  Přesun železniční zastávky
  Jinonice
  Přesun železniční zastávky
  ÚPP/MPP
  17
  A, B, D, G, N
  5.3.2
  SŽ
  https://mapy.spravazeleznic.cz/
  T-01
  tramvaj
  Tramvajová trať Vypich -
  Nemocnice Motol - Motol
  Propojení radiálních tramvajových tratí mezi Vypichem a
  Motolem, obsluha Nemocnice Motol
  MPP
  14
  A, C, D, G
  5.3.1, 5.3.2,
  5.3.7
  DPP
  
  T-02
  tramvaj
  Tramvajová trať Zlíchov -
  Dvorce (Dvorecký tramvajový
  most)
  Propojení radiálních tramvajových tratí mezi Zlíchovem a
  Podolím
  ÚPP/MPP
  7
  A, C, D, G
  5.3.1, 5.3.2,
  5.3.7
  DPP
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  T-03
  tramvaj
  Tramvajová trať Sídliště
  Barrandov - Holyně - Slivenec
  Prodloužení tramvajové trati z důvodu rozsáhlé rezidenční
  výstavby
  ÚPP/MPP
  14
  A, D, G
  5.3.1, 5.3.2,
  5.3.7
  DPP
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  T-04
  tramvaj
  Tramvajová trať Radlická -
  Jinonice
  Prodloužení tramvajové trati od zast. Radlická do zast.
  Jinonice, obsluha rozvojové lokality podél ul. Radlická
  Studie/Ná
  mět
  14
  A, C, D, G
  5.3.1, 5.3.2,
  5.3.7
  DPP
  
  T-05
  tramvaj
  Úprava tramvajové zastávky
  Zborovská
  Zajištění bezpečného a nízkopodlažního nástupu do
  tramvají
  Námět
  8
  A, B, G, H
  5.3.2
  TSK
  
  T-06
  tramvaj
  Výstavba nové tramvajové
  zastávky Bertramka
  Nová tramvajová zastávka v místě křížení ulic Plzeňská x
  Mozartova
  Studie
  13
  A, B, G, H
  5.3.2
  DPP
  
  T-07
  tramvaj
  Výstavba nové tramvajové
  zastávky Vozovna Košíře
  Nová tramvajová zastávka v místě křížení ulic Plzeňská x Pod
  Klamovkou
  Studie
  13
  A, B, G, H
  5.3.2
  DPP
  
  T-08
  tramvaj
  Výstavba nové tramvajové
  zastávky Smíchovský přístav
  Ulice Nádražní, mezi tramvajovou zastávkou Lihovar a
  Smíchovská nádraží
  Námět
  13
  A, B, G, H
  5.3.2
  DPP
- Strana 367-368
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrhová část
  
  A.3 Návrhová část
  Příloha P.1 – Souhrnná databáze dopravních opatření, strana 2
  
  Číslo
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  Zdroj
  Tematická
  oblast
  akčního
  plánu
  Vazba na strategické
  materiály
  Investor
  /organizáto
  r
  Odkaz na mapové aplikace
  PUM Praha
  Prioritní osa
  Strategie MČ
  P5 Strat.
  cíl/opatření
  A-01
  autobus
  Přesun autobusových linek do
  terminálu Smíchovské nádraží
  Přesun autobusového terminálu z lokality Na Knížecí do
  oblasti Smíchovského nádraží (nový terminál)
  PID
  4
  A, D, G
  5.3.3
  ROPID
  
  A-02
  autobus
  Prodloužení autobusové linky
  123 k metru B Jinonice
  Vytvoření nové tangenciální vazby Jinonice - Košíře
  PID
  16
  A, D, G
  5.3.2
  ROPID
  
  A-03
  autobus
  Prodloužení autobusové linky
  230 k žel. zastávce Praha-
  Velká Chuchle
  Vytvoření nové tangenciální vazby Barrandov - Velká
  Chuchle
  PID
  16
  A, D, G
  5.3.2
  ROPID
  
  A-04
  autobus
  Vytvoření autobusového
  obratiště Kavalírka
  Zkrácení autobusové linky a vytvoření těsné návaznosti na
  tramvaje
  Námět
  2
  A, D, G
  5.3.2
  DPP/TSK
  
  A-05
  autobus
  Autobusové propojení Košíře
  - Nové Butovice
  Autobusové propojení Košíře - Nové Butovice
  Námět
  16
  A, D, G
  5.3.2
  ROPID
  
  K-01
  komunikac
  e
  Radlická radiála a
  doprovodné komunikace
  Dobudování městské páteřní komunikační sítě, vymístění
  tranzitní dopravy z obytných oblastí
  ÚPP/MPP
  1
  C, K
  5.3.1
  TSK
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  K-02
  komunikac
  e
  Nová komunikace ul. Gollové
  Prodloužení komunikace z důvodu rozsáhlé rezidenční
  výstavby
  ÚPP/MPP
  18
  C, K
  5.3.1
  TSK
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  K-03
  komunikac
  e
  Napojení oblasti Šmukýřka
  
  Zpřístupnění oblasti alternativní trasou
  
  Námět
  15
  C, D, G
  5.3.1
  TSK
  
  K-04
  komunikac
  e
  Napojení oblasti Bulovka (ul.
  Od Vysoké)
  Vytvoření alternativního komunikačního přístupu do oblasti
  Námět
  18
  C, D, G
  5.3.1
  TSK
  
  K-06/1
  komunikac
  e
  Úprava křižovatky
  Podbělohorská x Pod
  Stadiony
  Úpravy křižovatky
  Námět
  9
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-06/2
  komunikac
  e
  Úprava křižovatky
  Karlštejnská x Puchmajerova
  Úpravy víceramenné křižovatky a předností v jízdě (kruhový
  objezd)
  Studie
  9
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-06/3
  komunikac
  e
  Úprava křižovatky Štěpařská x
  Voskovcova
  Úpravy křižovatky a předností v jízdě
  Námět
  9
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-06/4
  komunikac
  e
  Úprava křižovatky Plzeňská x
  Musílkova
  Úpravy křižovatky, zkapacitnění
  Studie
  9
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-06/5
  komunikac
  e
  Úprava křižovatky Na
  Václavce x Peroutkova
  Úpravy křižovatky
  Námět
  9
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/1
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul.
  Podbělohorská (Pod Lipkami)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/2
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul.
  Podbělohorská (Mošnova)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/3
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul. Plzeňská
  (Holečkova)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/4
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul.
  Strakonická (Pod Tratí) -
  západ
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
- Strana 369-370
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrhová část
  
  A.3 Návrhová část
  Příloha P.1 – Souhrnná databáze dopravních opatření, strana 3
  
  Číslo
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  Zdroj
  Tematická
  oblast
  akčního
  plánu
  Vazba na strategické
  materiály
  Investor
  /organizáto
  r
  Odkaz na mapové aplikace
  PUM Praha
  Prioritní osa
  Strategie MČ
  P5 Strat.
  cíl/opatření
  K-07/5
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul.
  Strakonická (Pod Tratí) -
  východ
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/6
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul. U
  Santošky
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/7
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul.
  Karlštejnská (Záluské)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/8
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul.
  Nepomucká (Pod Školou)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-07/9
  komunikac
  e
  Úprava přechodu ul. Drtinova
  (Victora Huga)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků nebo SSZ)
  Námět
  11
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  K-08
  komunikac
  e
  Usměrnění sjezdů a nájezdů
  ulice K Barrandovu
  Úpravy křižovatky, zkapacitnění
  Námět
  9
  C, K
  5.3.9
  TSK
  
  L-01
  zklidnění
  Dopravní zklidnění
  Motolského údolí
  Vymístění tranzitní dopravy z ul. Plzeňská, Vrchlického a
  Duškova a celková rekultivace městského prostoru
  Studie
  3
  C, G, H, I, K
  5.3.9
  TSK, DPP
  
  L-02
  zklidnění
  Dopravní zklidnění oblasti
  Jinonic
  Vymístění tranzitní dopravy z ul. Karlštejnská a Klikatá a
  celková rekultivace městského prostoru
  Studie
  5
  C, G, H, I, K
  5.3.9
  TSK, DPP
  
  P-01
  parkování
  Kapacitní parkoviště Kotlářka
  Vybudování parkovacího domu
  Stav
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  
  P-02
  parkování
  Kapacitní parkoviště Nové
  Butovice (min. 750 míst)
  Vybudování parkovacího domu (Praha 13, metro Nové
  Butovice)
  Stav
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  
  P-03
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Smíchovské nádraží (min. 500
  míst)
  Vybudování kapacitního parkoviště u Smíchovského nádraží
  ÚPP/MPP
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  P-04
  parkování
  Kapacitní parkoviště K
  Barrandovu
  Vybudování parkovacího domu
  ÚPP/MPP
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  P-05
  parkování
  Kapacitní parkoviště Slivenec
  (min. 150 míst)
  Vybudování parkoviště
  ÚPP/MPP
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  P-06
  parkování
  Kapacitní parkoviště Nám.
  14.října
  Vybudování podzemního parkoviště
  Studie
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  
  P-07
  parkování
  Kapacitní parkoviště Sídliště
  Barrandov
  Vybudování parkovacího domu
  Námět
  6
  B, C, D
  5.4.1
  HMP
  
  C-01
  cyklo+pěší
  Kukulova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-02
  cyklo+pěší
  Bucharova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-03
  cyklo+pěší
  Plzeňská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-04
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Palata
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-05
  cyklo+pěší
  Karlštejnská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-06
  cyklo+pěší
  Jinonická cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-07
  cyklo+pěší
  Radlická cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-08
  cyklo+pěší
  Janáčkova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
- Strana 371-372
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrhová část
  
  A.3 Návrhová část
  Příloha P.1 – Souhrnná databáze dopravních opatření, strana 4
  
  Číslo
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  Zdroj
  Tematická
  oblast
  akčního
  plánu
  Vazba na strategické
  materiály
  Investor
  /organizáto
  r
  Odkaz na mapové aplikace
  PUM Praha
  Prioritní osa
  Strategie MČ
  P5 Strat.
  cíl/opatření
  C-09
  cyklo+pěší
  Císařská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-10
  cyklo+pěší
  Dvorecký cyklomost
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy na
  Dvoreckém mostě
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-11
  cyklo+pěší
  Císařská lávka
  Nová lávka pro pěší a cyklisty mezi Císařskou loukou a
  přístavištěm Kotevní
  ÚPP/MPP
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  https://app.iprpraha.cz/apl/app/vykres
  yUP/
  C-12
  cyklo+pěší
  Výtoňská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-13
  cyklo+pěší
  Kosořská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  15
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-14
  cyklo+pěší
  Tramvajová cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-15
  cyklo+pěší
  Geologická cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-16
  cyklo+pěší
  Slivenecká cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-17
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Dívčí hrady
  Rekreační cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-18
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Cibulka
  Rekreační cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-19
  cyklo+pěší
  Roentgenova cyklotrasa
  Rekreační cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-20
  cyklo+pěší
  Hliníková cyklotrasa
  Rekreační cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-21
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Motolské rybníky
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-22
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Homolka
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-23
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Hřebenky
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-24
  cyklo+pěší
  Švédská cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-25
  cyklo+pěší
  Cesty ve svazích (Kotlářka)
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.5
  TSK
  
  C-26
  cyklo+pěší
  Cesty ve svazích (Košíře)
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.5
  TSK
  
  C-27
  cyklo+pěší
  Cesty ve svazích (Smíchov)
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.5
  TSK
  
  C-28
  cyklo+pěší
  Andělská lávka
  Nové přemostění pro pěší a cyklisty mezi Mrázovkou a
  parkem Sacre Coeur
  Studie
  10
  D, E, G, H
  5.3.8
  TSK
  
  C-29
  cyklo+pěší
  Peroutkova cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-30
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Malvazinky
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-31
  cyklo+pěší
  Holubova cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-32
  cyklo+pěší
  Butovická cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-33
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Šmukýřka
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  C-34
  cyklo+pěší
  Cyklotrasa Vidoule
  Návrh rekreační cyklotrasy
  Námět
  10
  D, E, G, H
  5.3.4, 5.3.6
  TSK
  
  S-01
  pěší
  Pěší propojení Podbělohorská
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-02
  pěší
  Pěší propojení Šmukýřka
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-03
  pěší
  Pěší propojení Jinonická
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-04
  pěší
  Pěší propojení Houdova
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-05
  pěší
  Pěší propojení K Měchurce
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-06
  pěší
  Pěší propojení Nad
  Mrázovkou
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-07
  pěší
  Pěší propojení U Nikolajky
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-08
  pěší
  Pěší propojení Na Farkáně
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
- Strana 373-374
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrhová část
  
  A.3 Návrhová část
  Příloha P.1 – Souhrnná databáze dopravních opatření, strana 5
  
  Číslo
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  Zdroj
  Tematická
  oblast
  akčního
  plánu
  Vazba na strategické
  materiály
  Investor
  /organizáto
  r
  Odkaz na mapové aplikace
  PUM Praha
  Prioritní osa
  Strategie MČ
  P5 Strat.
  cíl/opatření
  S-09
  pěší
  Pěší propojení Od Vysoké -
  Klímova
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-10
  pěší
  Pěší propojení Klímova -
  Radlická
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-11
  pěší
  Pěší propojení Štorkánova
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-12
  pěší
  Pěší propojení Na Loužku
  Pěší propojení
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-13
  pěší
  Zpřístupnění Pavího vrchu
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-14
  pěší
  Pěší propojení Pod Kesnerkou
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-15
  pěší
  Pěší propojení Na Brabenci
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-16
  pěší
  Pěší propojení Dívčí hrady -
  Žvahov
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  15
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-17
  pěší
  Pěší propojení Pod Žvahovem
  Pěší propojení
  Námět
  15
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-18
  pěší
  Pěší propojení Barrandovské
  terasy
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
  
  S-19
  pěší
  Pěší propojení Filmové
  ateliéry
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  Námět
  12
  D, E, G, H
  5.3.4
  TSK
- Strana 375-376
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  STANIČENÍ [km]
  SKLON [%]
  7,0
  11
  ,
  0
  8,09,0 6,0
  15
  ,
  0
  6,0 7,0
  11,0
  7,0
  P
  a
  l
  ac
  k
  é
  ho
  
  m
  o
  s
  t
  Cyklotrasa NM - VY 1
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  A
  nd
  ìl
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  Š
  v
  é
  d
  s
  k
  á
  
  a
  
  Z
  a
  pov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  odb
  ìl
  oho
  r
  s
  k
  á
  
  a
  
  S
  p
  i
  r
  it
  k
  a
  (
  vý
  j
  ez
  d
  
  od
  
  n
  e
  m
  o
  c
  n
  i
  ce
  
  N
  a
  
  H
  o
  m
  o
  l
  ce
  )
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  o
  e
  n
  t
  g
  e
  nov
  a
  
  a
  
  R
  o
  e
  n
  t
  g
  e
  nov
  a
  
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  odb
  ìl
  oho
  r
  s
  k
  á
  
  a
  
  U
  
  K
  li
  kovky
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  D
  r
  ti
  nov
  a
  
  a
  
  V
  i
  k
  t
  o
  r
  a
  
  H
  ug
  a
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NM - VY 1
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 377-378
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  9,0 6,0 7,06,0
  13
  ,
  0
  6
  ,
  0
  14
  ,
  0
  8
  ,
  0
  P
  a
  l
  ac
  k
  é
  ho
  
  m
  o
  s
  t
  Cyklotrasa NM - VY 2
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  A
  nd
  ìl
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  H
  o
  l
  eè
  kov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  P
  od
  
  K
  o
  tl
  á
  økou
  (
  vý
  j
  ez
  d
  
  od
  
  n
  e
  m
  o
  c
  n
  i
  ce
  
  N
  a
  
  H
  o
  m
  o
  l
  ce
  )
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  o
  e
  n
  t
  g
  e
  nov
  a
  
  a
  
  R
  o
  e
  n
  t
  g
  e
  nov
  a
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5b
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NM - VY 2
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 379-380
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  20
  ,
  0
  9,0 6,0
  -6,0
  7
  ,
  0
  -
  8
  ,
  0
  6
  ,
  0
  6,0
  11,0
  6,0
  9
  ,
  0
  -
  12
  ,
  0
  -
  13
  ,
  0
  9
  ,
  0
  -
  6
  ,
  0
  10
  ,
  0
  10
  ,
  0
  -
  6
  ,
  0
  9
  ,
  0
  20
  ,
  0
  6
  ,
  0
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  P
  a
  l
  ac
  k
  é
  ho
  
  m
  o
  s
  t
  9
  ,
  0
  Cyklotrasa NM - ST 1
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  A
  nd
  ìl
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  a
  d
  li
  c
  k
  á
  
  a
  
  Z
  a
  
  Ž
  e
  n
  s
  ký
  m
  i
  
  do
  m
  ovy
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  N
  a
  d
  
  S
  a
  n
  t
  o
  š
  kou
  
  a
  
  N
  a
  
  P
  l
  á
  n
  i
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  e
  r
  ou
  t
  kov
  a
  
  a
  
  N
  a
  
  V
  y
  s
  ok
  é
  
  II
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  N
  a
  
  P
  o
  m
  ez
  í
  
  a
  
  L
  e
  r
  a
  u
  s
  ov
  a
  n
  a
  po
  j
  e
  n
  í
  
  do
  
  u
  li
  ce
  
  U
  po
  lí
  nov
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  K
  
  V
  odo
  j
  e
  m
  u
  
  a
  
  N
  a
  
  L
  ou
  ž
  ku
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5c
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NM - ST 1
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 381-382
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  7,0 6,0
  13
  ,
  0
  6,0 6,0 6,0
  6
  ,
  0
  8
  ,
  0
  11
  ,
  0
  6
  ,
  0
  15
  ,
  0
  10,0
  6
  ,
  0
  13
  ,
  0
  -
  32
  ,
  0
  6
  ,
  0
  10
  ,
  0
  P
  a
  l
  ac
  k
  é
  ho
  
  m
  o
  s
  t
  kø
  í
  že
  n
  í
  
  s
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  Cyklotrasa NM - ST 2
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  A
  nd
  ìl
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  K
  ov
  á
  kù
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  U
  
  M
  r
  áz
  ovky
  
  a
  
  U
  
  B
  l
  aže
  nky
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  e
  r
  ou
  t
  kov
  a
  
  a
  
  N
  a
  
  V
  y
  s
  ok
  é
  
  II
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  u
  c
  h
  m
  a
  j
  e
  r
  ov
  a
  
  a
  
  K
  li
  k
  a
  t
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  N
  a
  
  V
  i
  dou
  li
  
  a
  
  S
  oub
  ì
  ž
  n
  á
  
  III
  n
  a
  po
  j
  e
  n
  í
  
  do
  
  u
  li
  ce
  
  U
  po
  lí
  nov
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  e
  r
  ou
  t
  kov
  a
  
  a
  
  X
  a
  v
  e
  r
  i
  ov
  a
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5d
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NM - ST 2
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 383-384
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  17
  ,
  0
  13
  ,
  0
  12
  ,
  0
  11
  ,
  0
  12
  ,
  0
  8
  ,
  0
  14
  ,
  0
  9
  ,
  0
  V
  y
  š
  e
  h
  r
  a
  d
  s
  ký
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  m
  o
  s
  t
  S
  m
  í
  c
  hov
  s
  k
  á
  
  l
  á
  vk
  a
  13
  ,
  0
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  R
  a
  d
  li
  c
  kou
  
  u
  li
  c
  í
  Cyklotrasa NU - NB 1
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  N
  a
  
  N
  e
  k
  l
  a
  n
  ce
  
  a
  
  B
  r
  a
  unov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  u
  c
  h
  m
  a
  j
  e
  r
  ov
  a
  
  a
  
  K
  li
  k
  a
  t
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  K
  a
  r
  l
  š
  t
  e
  j
  n
  s
  k
  á
  
  a
  
  B
  u
  t
  ov
  i
  c
  k
  á
  kø
  í
  že
  n
  í
  
  s
  
  K
  u
  t
  v
  i
  r
  t
  ovou
  
  u
  li
  c
  í
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5e
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NU - NB 1
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 385-386
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  6,0 6,0 6,0
  M
  o
  s
  t
  
  pø
  e
  s
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  •
  V
  y
  š
  e
  h
  r
  a
  d
  s
  ký
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  m
  o
  s
  t
  10
  ,
  0
  9
  ,
  0
  N
  ov
  á
  
  l
  á
  vk
  a
  
  n
  a
  
  S
  m
  í
  c
  hov
  s
  k
  é
  m
  
  n
  á
  d
  r
  až
  í
  6,0
  Cyklotrasa NU - NB 2
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  a
  d
  li
  c
  k
  á
  
  a
  
  P
  ec
  h
  l
  á
  t
  ov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  a
  d
  li
  c
  k
  á
  
  a
  
  U
  
  T
  r
  ez
  o
  r
  ky
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  a
  d
  li
  c
  k
  á
  
  a
  
  U
  
  K
  o
  s
  t
  e
  l
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  u
  c
  h
  m
  a
  j
  e
  r
  ov
  a
  
  a
  
  K
  li
  k
  a
  t
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  K
  a
  r
  l
  š
  t
  e
  j
  n
  s
  k
  á
  
  a
  
  B
  u
  t
  ov
  i
  c
  k
  á
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5f
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NU - NB 2
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 387-388
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  8,0 8,0
  15
  ,
  0
  7
  ,
  0
  10
  ,
  0
  -
  8
  ,
  0
  -
  15
  ,
  0
  13
  ,
  0
  S
  m
  í
  c
  hov
  s
  k
  á
  
  l
  á
  vk
  a
  V
  y
  š
  e
  h
  r
  a
  d
  s
  ký
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  m
  o
  s
  t
  M
  o
  s
  t
  
  pø
  e
  s
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  •
  Cyklotrasa NU - NB 3
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  od
  
  K
  e
  s
  n
  e
  r
  kou
  
  a
  
  P
  a
  j
  e
  r
  ov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  od
  
  K
  e
  s
  n
  e
  r
  kou
  
  a
  
  F
  r
  a
  n
  t
  y
  
  K
  o
  c
  ou
  r
  k
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  V
  ý
  m
  o
  l
  ov
  á
  
  a
  
  L
  u
  è
  i
  š
  t
  n
  í
  kù
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  K
  a
  r
  l
  š
  t
  e
  j
  n
  s
  k
  á
  
  a
  
  B
  u
  t
  ov
  i
  c
  k
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  a
  d
  li
  c
  k
  á
  
  a
  
  B
  u
  t
  ov
  i
  c
  k
  á
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5g
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy NU - NB 3
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 389-390
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  Cyklotrasa ST - ST 1
  -6,0 -9,0
  11,0
  10
  ,
  0
  -
  14
  ,
  0
  -
  12
  ,
  0
  6,0
  10
  ,
  0
  11
  ,
  0
  11
  ,
  0
  11
  ,
  0
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  A
  tl
  e
  ti
  c
  k
  á
  
  a
  
  V
  a
  n
  í
  è
  kov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  A
  tl
  e
  ti
  c
  k
  á
  
  a
  
  S
  p
  i
  r
  it
  k
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  R
  o
  e
  n
  t
  g
  e
  nov
  a
  
  a
  
  W
  e
  b
  e
  r
  ov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  N
  a
  d
  
  H
  li
  n
  í
  k
  e
  m
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  a
  
  N
  a
  d
  
  M
  o
  t
  o
  l
  s
  kou
  
  n
  e
  m
  o
  c
  n
  i
  c
  í
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  odb
  ìl
  oho
  r
  s
  k
  á
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5h
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy ST - ST 1
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 391-392
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  SKLON [%]
  STANIČENÍ [km]
  -9,0 -7,0 -7,0 -9,0
  8,0
  11
  ,
  0
  15
  ,
  0
  8
  ,
  0
  9,0
  7
  ,
  0
  11,0
  6,0
  11
  ,
  0
  9
  ,
  0
  10,0
  10
  ,
  0
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  A
  tl
  e
  ti
  c
  k
  á
  
  a
  
  S
  p
  i
  r
  it
  k
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  odb
  ìl
  oho
  r
  s
  k
  á
  
  a
  
  S
  m
  r
  è
  i
  n
  s
  k
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  W
  e
  b
  e
  r
  ov
  a
  
  a
  
  K
  o
  tl
  á
  øk
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  B
  r
  d
  lí
  kov
  a
  
  a
  
  Z
  a
  h
  r
  a
  dn
  í
  è
  kov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  N
  a
  d
  
  H
  li
  n
  í
  k
  e
  m
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  Cyklotrasa ST - ST 2
  a
  
  V
  a
  n
  í
  è
  kov
  a
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  A
  tl
  e
  ti
  c
  k
  á
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5i
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy ST - ST 2
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 393-394
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  STANIČENÍ [km]
  SKLON [%]
  -6,0
  12
  ,
  0
  7
  ,
  0
  -
  7
  ,
  0
  -
  19
  ,
  0
  -10,0
  10
  ,
  0
  11,0
  6,0
  9
  ,
  0
  9,0
  10
  ,
  0
  Cyklotrasa ST - ST 3
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  N
  a
  
  H
  ø
  e
  b
  e
  nk
  ác
  h
  
  a
  
  Š
  v
  é
  d
  s
  k
  á
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  odb
  ìl
  oho
  r
  s
  k
  á
  
  a
  
  U
  
  K
  li
  kovky
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  K
  e
  
  K
  o
  tl
  á
  ø
  ce
  
  a
  
  P
  od
  
  K
  o
  tl
  á
  økou
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  N
  a
  d
  
  H
  li
  n
  í
  k
  e
  m
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  že
  l
  ez
  n
  í
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  -
  13
  ,
  0
  -
  17
  ,
  0
  -
  9
  ,
  0
  -
  8
  ,
  0
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5j
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy ST - ST 3
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 395-396
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  100
  100
  200
  160
  120
  140
  180
  220
  100
  320
  280
  240
  260
  300
  340
  100
  400
  360
  380
  m. n. m.
  0
  1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  100
  200
  300
  400
  500
  600
  700
  800
  900
  STANIČENÍ [km]
  SKLON [%]
  -
  13
  ,
  0
  -
  17
  ,
  0
  -
  9
  ,
  0
  -6,0 -7,0
  6,0
  8
  ,
  0
  6,0
  7
  ,
  0
  15
  ,
  0
  11,0
  6,0
  9
  ,
  0
  10
  ,
  0
  9,0
  9
  ,
  0
  Cyklotrasa ST - ST 4
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  N
  a
  
  H
  ø
  e
  b
  e
  nk
  ác
  h
  
  a
  
  Š
  v
  é
  d
  s
  k
  á
  -
  8
  ,
  0
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  odb
  ìl
  oho
  r
  s
  k
  á
  
  a
  
  U
  
  K
  li
  kovky
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  l
  ze
  ò
  s
  k
  á
  
  a
  
  U
  
  Z
  á
  m
  eè
  n
  i
  ce
  kø
  i
  ž
  ov
  a
  t
  k
  a
  
  u
  li
  c
  
  P
  í
  s
  ec
  k
  é
  ho
  
  a
  
  V
  
  B
  ø
  í
  z
  k
  ác
  h
  n
  a
  po
  j
  e
  n
  í
  
  do
  
  u
  li
  ce
  
  N
  a
  d
  
  H
  li
  n
  í
  k
  e
  m
  pod
  j
  ez
  d
  
  pod
  
  že
  l
  ez
  n
  i
  è
  n
  í
  
  t
  r
  a
  tí
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.4.5k
  měřítko 1:25 000 / 2500 (formát A3)
  Podélný profil cyklotrasy ST - ST 4
  Prověření sítě nových cyklotras
  Příloha P.2 Podélné profily cyklotras
- Strana 397-398
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.6.3
  měřítko 1:25 000 (formát A3)
  Výhled 2050 (základní stav)
  Kartogram počtu vozidel
  Vozidla do 3,5 t / nad 3,5 t (mimo bus PID)
  Průměrný pracovní den, 0-24 hod
  Pracovní výstupy z městského dopravního modelu
  Příloha P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
- Strana 399-400
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.6.4
  měřítko 1:25 000 (formát A3)
  Výhled 2050 (zklidnění Plzeňské)
  Kartogram počtu vozidel
  Vozidla do 3,5 t / nad 3,5 t (mimo bus PID)
  Průměrný pracovní den, 0-24 hod
  Pracovní výstupy z městského dopravního modelu
  Příloha P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
- Strana 401-402
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.6.5
  měřítko 1:25 000 (formát A3)
  Výhled 2050 (bez Břevnovské radiály)
  Kartogram počtu vozidel
  Vozidla do 3,5 t / nad 3,5 t (mimo bus PID)
  Průměrný pracovní den, 0-24 hod
  Pracovní výstupy z městského dopravního modelu
  Příloha P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
- Strana 403-404
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.7.1
  měřítko 1:25 000 (formát A3)
  Výhled 2050 (zklidnění Plzeňské)
  Rozdílový kartogram počtu vozidel
  Vozidla do 3,5 t / nad 3,5 t (mimo bus PID)
  Průměrný pracovní den, 0-24 hod
  Pracovní výstupy z městského dopravního modelu
  Příloha P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
- Strana 405-406
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.7.2
  měřítko 1:25 000 (formát A3)
  Výhled 2050 (bez Břevnovské radiály)
  Rozdílový kartogram počtu vozidel
  Vozidla do 3,5 t / nad 3,5 t (mimo bus PID)
  Průměrný pracovní den, 0-24 hod
  Pracovní výstupy z městského dopravního modelu
  Příloha P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
- Strana 407-408
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  Příloha P.7.3
  měřítko 1:25 000 (formát A3)
  Výhled 2050 (Dvorecký most pro IAD)
  Rozdílový kartogram počtu vozidel
  Vozidla do 3,5 t / nad 3,5 t (mimo bus PID)
  Průměrný pracovní den, 0-24 hod
  Pracovní výstupy z městského dopravního modelu
  Příloha P.3 Prověření dílčích opatření dopravním modelem
- Strana 409
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 Tematické okruhy akčních plánů
  
  06/2022
- Strana 410
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  2
  
  Název akce
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Druh dokumentace
  Generel dopravy
  06/2022
  Část
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  A.4 Tematické okruhy akčních plánů
  Objednatel
  Městská část Praha 5
  nám. 14. října 1381/4
  150 22 Praha 5
  
  Zhotovitel
  SUDOP PRAHA a.s.
  Středisko 205 – koncepce dopravy
  Olšanská 1a
  130 80 Praha 3 – Žižkov
  
  Vedoucí střediska
  Ing. Andrea Plišková
  
  Odpovědný
  zpracovatel projektu
  Ing. Matěj Mareš
  
  Asistent zpracovatele
  projektu
  Ing. Andrea Plišková
  
  Zpracovali
  Ing. Ivana Adamová
  Ing. Richard Barník
  Bc. Matěj Beneš
  Ing. Pavel Jeřábek
  
  Ing. Radka Krumpová
  
  Ing. Matěj Mareš
  Zdeněk Melzer
  
  Ing. Tomáš Němec
  Ing. Andrea Plišková
  Ing. Jan Turek
  
  Ing. Martin Vachtl
  
  Spolupráce:
  Úřad městské části Praha 5
  
  Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  
  Technická správa komunikací hl. m. Prahy
  Kontroloval
  Ing. Martin Večeřa, Ph.D
- Strana 411
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  3
  
  Generel dopravy městské části Praha 5 je dokumentací, v níž jsou shrnuty podmínky pro
  udržitelnou, bezpečnou, pohodlnou a rychlou dopravu obyvatel, návštěvníků i zboží na
  území městské části.
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy V této návrhové části je uveden kontext s nadřazenými
  strategickými dokumenty, jejich prioritními osami a cíli. Na základě těchto cílů a
  definovaným problémových okruhů a lokalit v analytické jsou formulována opatření,
  která mají za cíl identifikované problémy řešit v souladu s nadřazenými strategickými cíli.
- Strana 412
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  4
  
  O B S A H
  
  1 ÚVOD .................................................................................................................................. 7
  2 TEMATICKÉ OKRUHY AKČNÍCH PLÁNŮ ......................................................................... 7
  2.1 SOUVISLOST SE STRATEGICKÝMI DOKUMENTY .................................................................. 7
  2.2 SEZNAM TEMATICKÝCH OKRUHŮ AKČNÍCH PLÁNŮ ............................................................. 8
  2.3 S, AP 1 VYMÍSTĚNÍ TRANZITU MIMO REZIDENČNÍ LOKALITY ............................................. 10
  2.4 V, S, P, C, DVK, VP, CL, AP 2 ŘEŠENÍ DOPRAVY V OBLASTI SMÍCHOVA .......................... 14
  2.5 V, S, P, C VP, AP 3 ZKLIDNĚNÍ PLZEŇSKÉ .................................................................... 17
  2.6 V, S, P, C, DVK, VP, CL, AP 4 TERMINÁL SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ ................................... 20
  2.7 V, S, P, C, VP, AP 5 ZKLIDNĚNÍ RADLICKÉHO ÚDOLÍ ...................................................... 23
  2.8 S, DVK, VP, AP 6 ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNÉHO PARKOVÁNÍ PRO REZIDENTY ......................... 27
  2.9 V, C, P, AP 7 PROPOJENÍ VLTAVSKÝCH BŘEHŮ – DVORECKÝ MOST ................................. 31
  2.10 V, VP, P, AP 8 BEZBARIÉROVOST ZASTÁVEK VHD ......................................................... 34
  2.11 S, AP 9 ŘEŠENÍ PROBLÉMOVÝCH KŘIŽOVATEK .............................................................. 37
  2.12 C, P, VP, AP 10 BEZPEČNÁ CYKLODOPRAVA ................................................................. 40
  2.13 P, S, AP 11 ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI PŘECHODŮ ............................................................. 45
  2.14 P, C, VP, AP 12 ZVÝŠENÍ PROSTUPNOSTI ÚZEMÍ PĚŠÍ DOPRAVOU ................................... 48
  2.15 V, VP, AP 13 OPTIMALIZACE ZASTÁVEK PID ................................................................. 52
  2.16 V, VP, AP 14 ROZVOJ TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ............................................................... 55
  2.17 S, P, C AP 15 ŘEŠENÍ NEPRŮJEZDNÝCH OBLASTÍ ŽVAHOVA A CIBULEK ........................... 58
  2.18 V, AP 16 POSÍLENÍ TANGENCIÁLNÍCH AUTOBUSOVÝCH VAZEB ......................................... 61
  2.19 V, AP 17 VÝSTAVBA NOVÝCH ŽELEZNIČNÍCH ZASTÁVEK .................................................. 64
  2.20 S, AP 18 NAPOJENÍ REZIDENČNÍCH OBLASTÍ NA DOPRAVNÍ SÍŤ ........................................ 67
  2.21 V, AP 19 KOORDINACE OPATŘENÍ NA ŽELEZNIČNÍ SÍTI .................................................... 70
  3 POUŽITÉ PODKLADY ...................................................................................................... 73
- Strana 413
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  5
  
  SEZNAM OBRÁZKŮ
  
  OBRÁZEK 2.1 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU..................................................................... 10
  OBRÁZEK 2.2 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – KOMUNIKACE ..................................... 12
  OBRÁZEK 2.3 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU..................................................................... 14
  OBRÁZEK 2.4 – UL. PLZEŇSKÁ A VRCHLICKÉHO, VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ..................... 17
  OBRÁZEK 2.5 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU..................................................................... 20
  OBRÁZEK 2.6 – OBLAST JINONIC, VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ........................................... 23
  OBRÁZEK 2.7 – VÝŘEZ Z PŘEHLEDNÉ SITUACE OBLASTI DOPRAVNÍHO ZKLIDNĚNÍ ........................... 25
  OBRÁZEK 2.8 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU..................................................................... 27
  OBRÁZEK 2.9 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – KOLEJOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA ......... 31
  OBRÁZEK 2.10 – GRAFICKÁ DOKUMENTACE – TRAMVAJOVÁ TRAŤ DVORECKÝ MOST (PUMP) ......... 32
  OBRÁZEK 2.11 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 34
  OBRÁZEK 2.12 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 37
  OBRÁZEK 2.13 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 40
  OBRÁZEK 2.14 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA............ 42
  OBRÁZEK 2.15 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 45
  OBRÁZEK 2.16 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 48
  OBRÁZEK 2.17 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA............ 50
  OBRÁZEK 2.18 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – KOLEJOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA........ 52
  OBRÁZEK 2.19 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – KOLEJOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA........ 55
  OBRÁZEK 2.20 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 58
  OBRÁZEK 2.21 – VÝŘEZ Z VÝKRESU NÁVRH ZÁKLADNÍ SÍTĚ – SILNIČNÍ HROMADNÁ DOPRAVA ........... 61
  OBRÁZEK 2.22 – VÝŘEZ Z PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU ................................................................... 64
  OBRÁZEK 2.23 – VÝŘEZ Z NÁVRHOVÉHO VÝKRESU SILNIČNÍ SÍTĚ .................................................. 67
  OBRÁZEK 2.24 – VÝŘEZ Z NÁVRHOVÉHO VÝKRESU ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ .............................................. 70
- Strana 414
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  6
  
  SEZNAM ZKRATEK
  
  AP akční plán
  B+R bike and ride
  CEF nástroj pro propojení Evropy
  ČSÚ Český statistický úřad
  DPP Dopravní podnik hl. m. Prahy
  Ex Expres (kategorie vlaku)
  FN Motol Fakultní nemocnice Motol
  GD Generel dopravy
  GPS Global Positioning System (globální polohový systém)
  GVD Grafikon vlakové dopravy
  HD hromadná doprava
  hl. m. Hlavní město
  HMP Hlavní město Praha
  IAD Individuální automobilová doprava
  IPR Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
  IZS Integrovaný záchranný systém
  K+R Kiss and Ride (typ parkoviště)
  KÚ / k.ú. Katastrální území
  MČ / m.č. Městská část
  MD ČR Ministerstvo dopravy České republiky
  MHD městská hromadná doprava
  MHMP Magistrát hlavního města Prahy
  MP Městská policie
  MPP Metropolitní plán hl. m. Prahy
  OC Obchodní centrum
  ORP Obec s rozšířenou působností
  Os Osobní vlak (kategorie vlaku)
  P+R Park and Ride (typ parkoviště)
  P5 Praha 5
  PID Pražská integrovaná doprava
  PK Plavební komora
  PUMP Plán udržitelné mobility – Praha
  R Rychlík (kategorie vlaku)
  RFC Rail freight corridor (železniční nákladní koridor)
  ROPID Regionální organizátor pražské integrované dopravy
  SČK Středočeský kraj
  SP Studie proveditelnosti
  Sp Spěšný vlak (kategorie vlaku)
  SSZ Světelné signalizační zařízení
  SŽ Správa železnic
  TEN-T Trans-European Networks, program určený pro rozvoj transevropské dopravní sítě
  TOAP Tematický okruh akčního plánu
  TSK Technická správa komunikací hl. m. Prahy
  TT Tramvajová trať
  TŽK Tranzitní železniční koridor
  ÚAP Územně analytické podklady
  ÚPP Územní plán hl. m. Prahy
  VD Veřejná doprava
  VHD Veřejná hromadná doprava
  Zast. Železniční zastávka
  ZPS Zóny placeného stání
  ZSJ Základní sídelní jednotka
  ZÚR Zásady územního rozvoje
  ŽST Železniční stanice
  ŽUP Železniční uzel Praha
- Strana 415
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  7
  
  1 Úvod
  Tato část (Etapa 2) navazuje na část analytickou (Etapa 1), ve které byly shrnuty výchozí údaje,
  byl proveden rozbor stavu a vyhodnoceny problémové okruhy a lokality v oblasti dopravních sítí
  a segmentů dopravy.
  Předmětem této části Generelu dopravy městské části Praha 5 je vytvoření a popis takzvaných
  tematických okruhů akčních plánů. Navazuje na výstupy z předchozí analytické a návrhové
  části a vytváří souhrn opatření řazený dle tematických okruhů. Cílem je koordinovaná realizace
  tematických skupin navrhovaných opatření s ohledem na jejich prioritu.
  Akční plán je plán se stanovením jednotlivých kroků, které musí být vykonány, aby bylo
  dosaženo vytčeného cíle. Akční plán se používá například ve strategickém řízení pro naplnění
  strategických cílů. Rozsah a forma akčního plánu se volí vždy dle situace a rozsahu akce,
  kterou plánuje. Může mít podobu jednoduchého seznamu nebo několikastránkového
  dokumentu, který bude podléhat pravidelným revizím.
  
  2 Tematické okruhy akčních plánů
  2.1 Souvislost se strategickými dokumenty
  Dopravní politika hl. m. Prahy je formulována v Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy a
  navazuje na Strategický plán hl. m. Prahy z roku 2016. Strategické cíle Plánu mobility jsou
  dále rozpracovány prostřednictvím prioritních os až do konkrétních oblastí řešení:
  A. Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B. Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  C. Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D. Nová propojení pro různé druhy dopravy
  E. Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  F. Optimalizace zásobování města
  G. Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H. Zlepšení kvality veřejných prostranství
  I. Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
  J. Snížení prostorových nároků dopravy
  K. Snížení dopravní nehodovosti
  L. Finanční udržitelnost dopravního systému
  M. Procesní podpora udržitelné mobility a efektivní správy města
- Strana 416
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  8
  
  N. Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
  O. Ekonomický rozvoj města
  
  V komplexním strategickém dokumentu „Strategie rozvoje MČ Praha 5 do roku 2030“ byly
  definovány v oblasti doprava následující strategické cíle a navazující opatření:
  
  5.3 Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy
  5.3.1 Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci HMP
  5.3.2 Podpora městské hromadné dopravy
  5.3.3 Podpora realizace Terminálu Smíchov
  5.3.4 Zajišťování a podpora komfortních podmínek pro pěší dopravu
  5.3.5 Realizace cesty ve svazích pro pěší a cyklisty dle studie A69
  5.3.6 Zajišťování podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy
  5.3.7 Podpora rozvoje nových a rekonstrukce stávajících tramvajových tratí
  5.3.8 Realizace přemostění mezi Mrázovkou a parkem Sacre Coeur
  5.3.9 Bezpečnost dopravy
  
  5.4 Zabezpečení dopravy v klidu
  5.4.1 Realizace nových vhodně umístěných parkovacích domů a ploch (pro místní i P+R)
  5.4.2 Zefektivnění organizace odstavných stání v uličním prostoru
  5.4.3 Koncepční řešení systému zón placeného stání na území hl. m. Prahy
  5.4.4 Rozvoj sdílených forem individuální dopravy
  Na tyto cíle pak navazují konkrétní opatření, či balíky opatření. Cíle a opatření identifikované
  v rámci Strategie rozvoje MČ Praha 5 byly integrovány do struktury cílů a opatření sledovaných
  generelem dopravy.
  
  2.2 Seznam tematických okruhů akčních plánů
  AP 1 Vymístění tranzitu mimo rezidenční lokality
  AP 2 Řešení dopravy v oblasti Smíchova
  AP 3 Zklidnění Plzeňské
  AP 4 Terminál Smíchovské nádraží
  AP 5 Zklidnění Radlického údolí
- Strana 417
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  9
  
  AP 6 Zajištění dostupného parkování pro rezidenty
  AP 7 Propojení vltavských břehů
  AP 8 Bezbariérovost zastávek VHD
  AP 9 Řešení problémových křižovatek
  AP 10 Bezpečná cyklodoprava
  AP 11 Zvýšení bezpečnosti přechodů
  AP 12 Zvýšení prostupnosti území pěší dopravou
  AP 13 Optimalizace zastávek PID
  AP 14 Rozvoj tramvajových tratí
  AP 15 Řešení neprůjezdných oblastí Žvahova a Cibulek
  AP 16 Posílení tangenciálních autobusových vazeb
  AP 17 Výstavba nových železničních zastávek
  AP 18 Napojení rezidenčních oblastí na dopravní síť
  AP 19 Koordinace opatření na železniční síti
  
  Kódy módů a oblastí řešení
  U každého názvu tematického okruhu akčních plánů je uvedeno zkrácené označení, jakého
  segmentu se týká. Pro větší přehlednost uvádíme seznam těchto zkratek a jejich výklad:
  V – veřejná hromadná doprava
  S – silniční doprava
  P – pěší doprava
  C – cyklistická doprava
  L – lodní doprava
  DvK – doprava v klidu
  VP – veřejné prostranství
  CL – citylogistika
- Strana 418
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  10
  
  2.3 S, AP 1 Vymístění tranzitu mimo rezidenční lokality
  Východiska a strategické souvislosti
  Vymístění tranzitu mimo rezidenční lokality vychází z následujících prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje chybějící alternativu pro tranzitní dopravu a převzetí
  dopravní zátěže z hlavních městských tříd:
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  I Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
  K Snížení dopravní nehodovosti
  Tematická oblast zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do roku 2030.
  Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření 5.3.1:
  Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci HMP, Opatření 5.3.9: Bezpečnost
  dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Dobudování základní komunikační sítě“ i dalších opatření, která vedou k vymístění
  tranzitu na páteřní síti. Jedná se o problém s nejvyšší prioritou. Dále je uveden výřez
  z problémového výkresu, který je doložen v příloze k analytické části. Zde jsou hnědou barvou
  zvýrazněny problematické úseky IAD a oranžovou pak problematické křižovatky.
  
  Obrázek 2.1 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 419
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  11
  
  1. Povaha problému, spočívá v absenci alternativních tras pro tranzitní dopravu, která
  v současnosti zahlcuje hlavní městské třídy. Přesycení městských tříd vede například
  ke prodloužení cestovních časů, vzniku kongescí, ale i k snižování komfortu a bezpečnosti
  v dotčených oblastech. Silné radiální vazby místních komunikací I. třídy přivádějí tranzitní
  dopravu do obydleného území, což výrazně snižuje kvalitu života v dotčených oblastech –
  především do oblasti Motolského a Radlického údolí
  
  2. Územní rozsah, se týká návrhu nových úseků na území MČ Praha 5, se zásahem v širších
  vztazích na území HMP. Absence radiálních částí nadřazeného městského komunikačního
  systému vyvolává nadměrné zatěžování hlavních městských tříd (Plzeňská, Radlická,
  Peroutkova) – tranzitní dopravou, potažmo pak hlukem a emisemi.
  
  3. Příčinou problému je především tranzitní doprava, dále pak obecně růst mobility, rozvoj
  okolních ploch komerční a rezidenční výstavby, ale i stále zesilující se vnitroměstské vazby.
  
  4. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility zejména z pohledu bezpečnosti,
  plynulosti provozu a dopadu na kvalitu života v obydlených územích. V souvislosti
  s vymístěním tranzitu jsou navrženy i navazující opatření v podobě dopravního zklidnění
  oblastí Jinonic a Motolského údolí. Ty však mohou být řešeny po dobudování nadřazené
  sítě.
  
  5. Možnost řešení problému je v dokončení nadřazené komunikační sítě, především Radlické
  radiály, ale v koordinaci s Prahou 6 i Břevnovské radiály, které jsou pro udržitelnost
  dopravy na území městské části Praha 5 klíčové. Tyto radiální tahy mají potenciál převzít
  dopravní zátěž, která v současné době zahlcuje páteřní městské třídy na území Prahy 5, a
  tím je uvolnit pro budoucí dopravní zklidnění. Při řešení těchto opatření je nutné uvažovat s
  koordinací s ostatními dopravními systémy ve spolupráci s MČ Praha 6, HMP, TSK. Dále je
  vhodné navrhovanou síť v rámci generelu MČ koordinovat s dokumentem: „Radlická radiála
  JZM – Smíchov“ (stavba č. 9567) hlavního města Prahy“, v návaznosti na dokument
  „Studie okolí Radlické radiály“ sloužící k řešení doprovodných komunikací. Cílem je
  odvedení tranzitní dopravy na nadřazenou komunikační síť; síť komunikací II. třídy má
  přenášet pouze vnitroměstské dopravní vazby.
  Návrh řešení
  Záměr realizace Radlické radiály, jako klíčového záměru pro vymístění tranzitu a možnost
  revitalizace a zklidnění uliční sítě v rezidenčních oblastech je již v pokročilé části přípravy.
  Příprava je koordinována HMP. Úlohou městské části je akcentovat nezbytnost tohoto záměru
  pro výrazné zvýšení kvality života v MČ a také koordinovat následující záměry na zklidnění
  odlehčených komunikací a oživení městského prostoru po realizaci stavby. To je popsáno např.
  ve Studii okolí Radlické radiály (HMP 2016). Souhrn informací o záměru se nachází na www.
  radlickaradiala.info.
  Cílový stav
  Cílem je snížení dopravy převedením tranzitní dopravy z přetížených městských tříd na nově
  navržené komunikace uvažované v ÚP a MP, čím dojde v širším území ke zrychlení vybraných
- Strana 420
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  12
  
  dopravních vztahů, k zvýšení bezpečnosti provozu, snížení emisí výfukových plynů a tím ke
  zlepšení životních podmínek v dotčených oblastech.
  K dosažení tohoto stavu napomůže plná, realizace následujících opatření ze Souhrnné
  databáze dopravních opatření. Realizace opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na
  území MČ. Cílový stav je zobrazen na obrázku níže, kde jsou žlutou barvou zvýrazněny nové
  nebo upravené prvky v síti.
  V souvislosti s posílením nadřazené komunikační sítě (Radlická radiála, Břevnovská radiála)
  jsou navrženy i plošné změny dopravního uspořádání – dopravní zklidnění oblastí Jinonice a
  Motolské údolí.
  Navrženy jsou i lokální úpravy místních komunikací – především z důvodu zvýšení bezpečnosti
  (úpravy křižovatek a přechodů pro chodce) a kapacity (především v křižovatkách).
  Vymístění tranzitu napomohou i hromadná parkoviště, která jsou navržena jako záchytná (na
  příjezdových trasách a v dosahu MHD). Jako opatření jsou však popsána v rámci Tematického
  okruhu AP č. 6.
  Obrázek 2.2 – Výřez z výkresu Návrh základní sítě – komunikace
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-01
  Komunikace
  Radlická radiála a
  doprovodné komunikace
  Dobudování městské páteřní komunikační sítě,
  vymístění tranzitní dopravy z obytných oblastí
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
- Strana 421
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  13
  
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 1 M1
  Projektová příprava
  S
  
  MČ, HMP
  AP 1 M2
  Realizace opatření
  S
  
  MČ, HMP
  AP 1 M3
  Realizace a monitoring
  navazujících opatření,
  revitalizace, zklidnění
  S, V, P,
  C, DvK,
  VP
  Maximalizace přínosů
  z odvedení tranzitu
  MČ koordinace s HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou městské části je akcentovat nezbytnost tohoto záměru pro výrazné zvýšení kvality
  života v MČ a zejména koordinovat následující záměry na zklidnění odlehčených komunikací
  a oživení městského prostoru po realizaci stavby. To je popsáno např. ve Studii okolí Radlické
  radiály (HMP 2016). Souhrn informací o záměru se nachází na www. radlickaradiala.info.
  Nejpodstatnější záměry na zklidnění odlehčených komunikacích jsou popsány v tematických
  okruzích AP 3 a 5.
- Strana 422
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  14
  
  2.4 V, S, P, C, DvK, VP, CL, AP 2 Řešení dopravy v oblasti Smíchova
  Východiska a strategické souvislosti
  Řešení dopravy v oblasti Smíchova vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky
  hl. m. Prahy a představuje kvalitativní a bezpečnostní zlepšení dopravního i urbanistického
  řešení v oblasti:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  K Snížení dopravní nehodovosti
  Tematická oblast zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do roku 2030.
  Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření 5.3.2:
  Podpora městské hromadné dopravy (vč. vlakových zast. příměstské dopravy), Opatření 5.3.9:
  Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Koncentrace obyvatel, zdroje a cíle dopravy“ i zvýšení bezpečnosti, plynulosti dopravy a
  rozvoj v území. Jedná se o problém s vysokou prioritou, který je však úzce svázán
  s realizaci jiných tematických okruhů akčních plánů. Dále je uveden výřez z problémového
  výkresu, který je doložen v příloze k analytické části.
  
  Obrázek 2.3 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 423
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  15
  
  1. Povaha problému, má plošný charakter. Spočívá v omezování plynulosti městské dopravy,
  především dopravy tramvajové, ke které dochází častým blokováním silniční dopravou. Dále
  pak v absenci alternativních tras pro tranzitní dopravu, která v současnosti zahlcuje hlavní
  městské třídy a přispívá k zesilujícím se vnitroměstským vztahům.
  
  2. Územní rozsah, se týká zejména oblasti Smíchova na území MČ Praha 5, přibližný územní
  rozsah je zobrazen na obrázku výše.
  
  3. Příčinou problému je především vysoká koncentrace obyvatel. Oblast se vyznačuje
  vysokou přepravní poptávkou zdrojových a cílových cest s hustou zástavbou činžovních
  domů, obchodních domů a úřadů. Dále pak výrazným zatížením tranzitní a místní dopravou
  a rozvojem okolních ploch.
  
  4. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility zejména z pohledu bezpečnosti,
  plynulosti provozu a dopadu na kvalitu života v obydlené oblasti. Jde především o
  nedostatečnou kapacitu, zdržení vozidel MHD, bezpečnost chodců a problémy
  s parkováním v celé oblasti.
  
  5. Možnost řešení problému je v podpoře městské hromadné dopravy a zvýšení bezpečnosti
  dopravy. Dále pak v dokončení nadřazené komunikační sítě, především Radlické radiály,
  ale i dalších doprovodných komunikací v jejím okolí. Při řešení těchto opatření je nutné
  uvažovat s koordinací s ostatními dopravními systémy ve spolupráci s MČ, HMP, TSK.
  Území je řešeno v několika urbanistických studiích, např: Centrální Smíchov (A69, 2011),
  Smíchov – Plzeňská, Ověřovací studie (QARTA ARCHITEKTURA).
  
  Návrh řešení
  V oblasti Smíchova se potkávají a nejvíce se projevují vlastně všechny hlavní dopravní
  problémy uvedené v Generelu dopravy. Tyto problémy jsou již řešeny v rámci jiných
  tematických okruhů akčních plánů (TOAP). Pro řešení oblasti Smíchova je tedy nezbytné
  realizovat dále uvedené TOAP a dbát zejména na jejich časovou souslednost.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je realizace dopravního zklidnění v řešené oblasti, zajištění dostupnějšího
  parkování, zajištění plynulejší dopravy, a to zejména MHD a v neposlední řadě zvýšení
  bezpečnosti dopravy. V tomto případě jsou uváděna pouze opatření, která se vážou k oblasti
  Smíchova a nejsou uvedena v rámci jiných TOAP. Obě uvedená opatření však nejsou pro
  realizaci tohoto akčního plánu zásadní. Zásadní je pro řešení dopravy v oblasti Smíchova
  koordinovaně realizovat tematické okruhy akčních plánů zejména z oblasti dostupného
  parkování, vymístění tranzitu, zklidnění Plzeňské a Radlické, dalšího propojení vltavských
  břehů, reakce na změnu poptávky po dopravě po realizaci terminálu Smíchovské nádraží,
- Strana 424
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  16
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  D-06
  železnice
  Terminál citylogistiky
  Praha-Smíchov
  Vybudování terminálu citylogistiky v jihozápadní části
  železniční stanice
  A-04
  autobus
  Vytvoření autobusového
  obratiště Kavalírka
  Zkrácení autobusové linky a vytvoření těsné
  návaznosti na tramvaje
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu je nezbytné realizovat dále uvedené
  TOAP, případně s nimi řešení dopravy na Smíchově koordinovat.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost
  milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 2 M1
  Realizace TOAP 1, 3, 5, 6, 7,
  9, 10
  V, S, P, C,
  DvK, VP,
  CL
  Prioritní
  MČ koordinace s HMP
  AP 2 M2
  Realizace TOAP 4
  V, S, P, C,
  DvK, VP
  Vhodná
  koordinace
  MČ koordinace s HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být koordinace plánovaných opatření s organizacemi HMP a s platnými
  koncepcemi a strategickými dokumenty.
- Strana 425
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  17
  
  2.5 V, S, P, C VP, AP 3 Zklidnění Plzeňské
  Východiska a strategické souvislosti
  Tematická oblast zklidnění Plzeňské, vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky
  hl. m. Prahy a představuje komplexní dopravní i urbanistické řešení dotčené lokality:
  C Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  I Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
  K Snížení dopravní nehodovosti
  Zklidnění Plzeňské zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do roku
  2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření
  5.3.9: Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Nedostatky dopravní sítě“ i bezpečnost a kapacitní nedostatečnost v zájmovém území.
  Jedná se o problém s vysokou prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu
  zobrazující ul. Plzeňskou a ul. Vrchlického. Problémový výkres je doložen v příloze k analytické
  části.
  
  Obrázek 2.4 – Ul. Plzeňská a Vrchlického, výřez z problémového výkresu
  1. Povaha problému, spočívá v tradičních dopravních problémech jako jsou kapacitní
  nedostatky pro individuální automobilovou i městskou hromadnou dopravu, zdržení vozidel
  MHD i ohrožení bezpečnosti chodců. V bezprostředním okolí této dopravní tepny jsou
  obytné plochy, kde je komfort bydlení výrazně narušen tranzitní dopravou.
  
  2. Územní rozsah, se týká zejména oblasti ul. Plzeňské a ul. Vrchlického. Přibližný rozsah
  zájmového území je zobrazen na výřezu z Problémového výkresu výše.
- Strana 426
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  18
  
  3. Příčinou problému, lokalita slouží jako významná radiála pro vnitroměstské a tranzitní
  vztahy. Ulice Plzeňská a ulice Vrchlického jsou také hlavní osou centrálního Smíchova a
  Košíř co vede k častým kongescím.
  
  4. Časté přesycení Plzeňské ulice má bariérový dopad na další významné komunikace
  v řešené oblasti jako např. na ul. Bucharovu a ul. Kukulovu. Problém má vliv i na ostatní
  módy městské mobility zejména z pohledu bezpečnosti a plynulosti provozu, dále pak na
  omezený pohyb autobusové dopravy či záchranných složek.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu několika opatření, která společně vytvářejí koncepci
  zklidnění zájmového území. Jednou ze zásadních úprav je posun a doplnění zastávek
  městské hromadné dopravy. Řešení zklidnění Plzeňské, se blíže věnuje urbanistická studie
  „Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2017) a
  „Plzeňská – Motol, proměna Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2018). Další postup
  na realizaci opatření je nutno koordinovat ve spolupráci s HMP.
  
  Návrh řešení
  Hlavním principem návrhu zklidnění ulice Plzeňské je, v souladu s urbanistickým návrhem,
  vytvoření městské třídy s možností parkování, vedení cyklistické chráněné trasy,
  bezbariérovostí a novým rozložením zastávek, doplněním zeleně a liniovou zástavbou.
  Zklidnění je vhodné realizovat v koordinaci s výstavbou Radlické radiály, která na sebe
  převezme část zatížení z Plzeňské ulice. V rámci zpracování byl prověřen vliv realizace
  Radlické radiály na zklidnění dopravy v Plzeňské ulici, podrobné výsledky jsou uveden
  v návrhové části Generelu. Před samotnou realizací záměru by však bylo vhodné podrobnější
  dopravně-inženýrské prověření např. formou mikrosimulace. Účelem je, aby realizací zklidnění
  nevznikaly kongesce a neúměrná zdržení dopravy, která by tak významně podvazovala efekt
  celého záměru.
  Cílový stav
  Cílem opatření je vytvoření kvalitního veřejného prostranství a bezpečné dopravně zklidněné
  ulice. Cílovým stavem je tedy úplná změna charakteru Plzeňské ulice. K uvedenému cíli lze
  přispět realizací následujícího opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření.
  Realizace opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a dojde tak
  k významnému zkvalitnění veřejného prostoru na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  L-01
  zklidnění
  Dopravní zklidnění
  Motolského údolí
  Vymístění tranzitní dopravy z ul. Plzeňská,
  Vrchlického a Duškova a celková rekultivace
  městského prostoru
- Strana 427
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  19
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 5 M1
  Koordinace s realizací
  Radlické radiály
  V, S, P,
  C, VP
  Nutné pro realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 5 M2
  Bližší dopravně-inženýrské
  prověření
  V, S, P,
  C, VP
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 5 M3
  Projektová příprava
  V, S, P,
  C, VP
  Nutná podmínka
  pro realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 5 M4
  Realizace opatření
  V, S, P,
  C, VP
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 5 M5
  Monitoring, příp. úprava
  opatření
  V, S, P,
  C, VP
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být zejména důsledná koordinace provedení opatření v čase se záměrem
  Radlické radiály, a to formou projednávání obou záměrů v rámci prověřování, přípravy a
  realizace s HMP.
  
  Další informace
  Řešení zklidnění Plzeňské, se blíže věnuje urbanistická studie „Plzeňská – Vrchlického,
  proměna ulic Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2017) a „Plzeňská – Motol, proměna
  Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2018).
- Strana 428
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  20
  
  2.6 V, S, P, C, DvK, VP, CL, AP 4 Terminál Smíchovské nádraží
  Východiska a strategické souvislosti
  Terminál Smíchovské nádraží vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m.
  Prahy a představuje významné kapacitní a kvalitativní zlepšení podmínek v dopravním
  terminálu:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  N Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
  Tematická oblast zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do roku 2030.
  Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření 5.3.1:
  Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci HMP, Opatření 5.3.2: Podpora městské
  hromadné dopravy, Opatření 5.3.3: Podpora realizace Terminálu Smíchov.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Predikce vývoje přepravních výkonů“ i dopravu v klidu a rozvoj v území, který přinese
  centralizaci přestupních vazeb do prostoru Smíchovského nádraží. Jedná se o problém s
  vysokou prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu, kde je terminál vyznačen
  fialovou elipsou. Kompletní problémový výkres je doložen v příloze k analytické části.
  
  Obrázek 2.5 – Výřez z problémového výkresu
  1. Povaha problému, spočívá v souhrnu několika dopravních problémů. Z hlediska
  autobusové dopravy v nedostatečné kapacitě, celkové nepřehlednosti umístnění nástupních
- Strana 429
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  21
  
  ostrůvků i v umístění mimo atrakční obvod železniční stanice, čímž vznikají dlouhé časy
  přestupu vlak - autobus. Dále je to celkově neuspokojivý stav železniční stanice
  Smíchovské nádraží, přestupních vazeb na povrchovou dopravu, nedostatečná
  bezbariérovost i kvalita veřejného prostoru. Dále jsou to nedostatky v prostupnosti území a
  přístupnosti nádraží převážně ze západu, dále pak kongesce v oblasti, negativní vliv IAD a
  opakovaný výskyt dopravních nehod, zejména s chodci.
  
  2. Územní rozsah, se týká zejména oblasti stanice Praha – Smíchov na území MČ Praha 5,
  dopravní řešení terminálu však bude mít dopad i mimo hranice MČ i HMP.
  
  3. Příčinou problému je historická koncepce odděleného železničního a autobusového
  nádraží, která už nejsou schopna vyhovět potřebám 21. století.
  
  4. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility zejména z pohledu dopadu na
  kvalitu veřejného prostoru v řešené oblasti. Jde především o nedostatečnou kapacitu
  železnice, bezpečnost chodců při přestupu na jednotlivé módy dopravy a také problémy
  s parkováním v okolí terminálu. Dalším zmíněným vlivem je i neprostupnost oblasti a bariéra
  pro nemotorovou dopravu.
  
  5. Možnost řešení problému Je v návrhu terminálu Smíchovské nádraží, který bude na
  jednom místě integrovat MHD, linkové autobusy a železniční dopravu, bude poskytovat
  možnost pro parkování a nebude vytvářet další bariéru v území pro nemotorovou dopravu.
  Naopak díky rozvoji ploch opuštěných železnicí nabídne další zkvalitnění veřejného
  prostoru. Návrh je řešen v několika dokumentech, např: v urbanistickém a dopravním řešení
  přednádražního prostoru Smíchovského nádraží, které jsou v návaznosti na Aktualizaci
  studie dopravních uzlů Smíchov, (A69 – architekti, s.r.o., 2019).
  Návrh řešení
  Spočívá v celkové rekonstrukci železniční stanice Praha – Smíchov, včetně vybudování nového
  dopravního terminálu a v přesunu autobusového terminálu z lokality Na Knížecí do oblasti
  nového terminálu Smíchovského nádraží. Součástí projektu je i realizace parkovišť P+R a B+R.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je vybudování dopravního uzlu s celoměstským i nadregionálním významem,
  čím dojde ke zkvalitnění dopravy, ale i veřejného prostoru na území MČ.
  Nová podoba Smíchovského nádraží by měla sjednotit dopravní uzly a nabídnout především
  rychlejší a celkově snadnější přestup mezi různými druhy dopravy – tedy lépe propojit vlaky,
  autobusy, MHD, metro i IAD. V tomto případě jsou uváděna pouze opatření, která se vážou
  k oblasti terminálu Smíchovského nádraží a nejsou již uvedena v rámci jiných TOAP.
  Rekonstrukce terminálu Smíchov obsahuje celou řadu dílčích opatření jako např. realizaci
  přeložení lávky pro pěší a cyklisty, která je vedena přes terminál v ose západ – východ, nebo
  přeložení mostu nad ulicí nádražní. Tyto dílčí akce však nejsou zmiňovány samostatně a tvoří
  součást vlastní realizace terminálu Smíchov.
- Strana 430
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  22
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  D-02
  železnice
  Rekonstrukce ŽST Praha-
  Smíchov
  Rekonstrukce železniční stanice včetně vybudování
  nového dopravního terminálu
  A-01
  autobus
  Přesun autobusových
  linek do terminálu
  Smíchovské nádraží
  Přesun autobusového terminálu z lokality Na Knížecí
  do oblasti Smíchovského nádraží (nový terminál)
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost
  milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 4 M1
  Projektová příprava
  V, S, P, C,
  DvK, VP,
  CL
  
  MČ, HMP, SŽ
  AP 4 M2
  Realizace opatření
  V, S, P, C,
  DvK, VP
  
  MČ, HMP, SŽ
  AP 4 M3
  Monitoring
  V, S, P, C,
  DvK, VP
  
  MČ, HMP
  
  Úloha MČ
  Uvedená opatření jsou již v pokročilé fázi přípravy. Úlohou MČ by měla být koordinace
  plánovaných opatření s organizacemi HMP. Hlavním cílem koordinace by měl být důraz na
  zachování prostupnosti nově vzniklého rezidenčního území pro nemotorovou, příp. i motorovou
  dopravu. Dále pak monitorovat, řešení návazností na MHD a IAD s ohledem na pravděpodobný
  vznik vyšší přepravní poptávky v oblasti v důsledku projektu, a to nejen u HD, ale i v IAD a
  nemotorové dopravě. Z toho mohou vznikat případné kongesce či snížení bezpečnosti provozu.
  
  Další informace
  Řešením terminálu Smíchovského nádraží, se blíže věnuje studio A69 architekti společně s
  projektantem, tedy sdružením firem SUDOP PRAHA, SUDOP EU a Metroprojekt, který
  vypracovává kompletní projekt budoucího moderního dopravního uzlu.
- Strana 431
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  23
  
  2.7 V, S, P, C, VP, AP 5 Zklidnění Radlického údolí
  Východiska a strategické souvislosti
  Tematická oblast zklidnění Radlické, vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky
  hl. m. Prahy a představuje komplexní dopravní i urbanistické řešení dotčené lokality:
  C Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  I Snížení znečištění ovzduší, hlukové zátěže a uhlíkové stopy
  K Snížení dopravní nehodovosti
  Zklidnění Radlického údolí zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do
  roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.9: Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Nedostatky dopravní sítě“ i bezpečnost a kapacitní nedostatečnost v zájmovém území.
  Jedná se o problém s vyšší prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu
  zobrazující oblast Jinonic. Problémový výkres je doložen v příloze k analytické části.
  
  Obrázek 2.6 – Oblast Jinonic, výřez z problémového výkresu
  
  1. Povaha problému, spočívá v tradičních dopravních problémech jako jsou kapacitní
  nedostatky pro individuální automobilovou i městskou hromadnou dopravu, zdržení vozidel
  MHD, ale i nedostatky vyplývající z rozvoje území, tedy parkování v celé oblasti a
  bezpečnost chodců.
  
  2. Územní rozsah, se týká oblasti Jinonic, zejména ul. Radlické, ul. Klikaté a ul. Karlštejnské.
  Přibližný rozsah zájmového území je zobrazen na výřezu z Problémového výkresu výše.
- Strana 432
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  24
  
  3. Příčinou problému, lokalita slouží jako významná radiála pro vnitroměstské a tranzitní
  vztahy. Další příčinou je nedobudování odpovídajícího komunikačního systému vzhledem
  ke masivní bytové zástavbě v okolí.
  
  4. Časté přesycení Radlické ulice má bariérový dopad na další významné komunikace
  v řešené oblasti. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility zejména z pohledu
  bezpečnosti a plynulosti provozu, dále pak na omezený pohyb autobusové dopravy či
  záchranných složek.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu několika opatření, která společně vytvářejí
  komplexní zklidnění zájmového území. Řešení zklidnění Radlického údolí, se blíže věnuje
  dokument „Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic“ (VHE a spol., s.r.o., ve
  spolupráci s Pudis a.s., 12/2016). Jedním ze zásadních úprav je současně dobudování
  Radlické radiály a realizace dokumentem navržených, opatření omezujících průjezd
  tranzitní dopravy. Při řešení těchto opatření je nutné uvažovat s koordinací s ostatními
  dopravními systémy ve spolupráci s HMP.
  
  Návrh řešení
  Hlavním principem návrhu zklidnění oblasti Jinonic je, v souladu s urbanistickým návrhem,
  vytvoření městské oblasti s možností parkování, vedení cyklistické chráněné trasy,
  bezbariérovostí a novým rozložením zastávek, doplněním zeleně a liniovou zástavbou.
  Zklidnění je vhodné realizovat v koordinaci s výstavbou Radlické radiály, která na sebe
  převezme část zatížení z Radlické ulice a částečně pak z ul. Karlštejnské a ul. Klikaté. V rámci
  zpracování byl prověřen vliv realizace Radlické radiály na zklidnění dopravy v oblasti Jinonic,
  podrobné výsledky jsou uveden v návrhové části Generelu. Před samotnou realizací záměru by
  však bylo vhodné podrobnější dopravně-inženýrské prověření např. formou mikrosimulace.
  Účelem je, aby realizací zklidnění nevznikaly kongesce a neúměrná zdržení dopravy, která by
  tak významně podvazovala efekt celého záměru.
  Cílový stav
  Cílem opatření je vytvoření kvalitního veřejného prostranství a bezpečné dopravně zklidněné
  ulice. Cílovým stavem je tedy úplná změna charakteru oblasti Jinonic. K tomuto cíli lze přispět
  realizací následujícího opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace
  opatření zobrazených na obrázku níže, přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a
  dojde tak k významnému zkvalitnění veřejného prostoru na území MČ.
- Strana 433
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  25
  
  Obrázek 2.7 – Výřez z Přehledné situace oblasti dopravního zklidnění
  (Zdroj: Studie dopravního zklidnění oblasti Jinonic, VHE 12/2016)
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  L-02
  zklidnění
  Dopravní zklidnění
  oblasti Jinonic
  Vymístění tranzitní dopravy z ul. Karlštejnská a
  Klikatá a celková rekultivace městského
  prostoru
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 5 M1
  Dopravně-inženýrské
  prověření
  V, S, P,
  C, VP
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 5 M2
  Projektová příprava
  V, S, P,
  C, VP
  Nutná podmínka pro
  realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 5 M3
  Realizace opatření
  V, S, P,
  C, VP
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
- Strana 434
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  26
  
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 5 M4
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  V, S, P,
  C, VP
  Vhodná zejména
  optimalizace SSZ
  MČ koordinace s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být zejména důsledná koordinace provedení opatření v čase se záměrem
  Radlické radiály, a to formou projednávání obou záměrů v rámci prověřování, přípravy a
  realizace s HMP.
  Další informace
  Řešení zklidnění, se blíže věnuje „Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic“ (VHE a
  spol., s.r.o., ve spolupráci s Pudis a.s., 12/2016). Samotný záměr na odvedení tranzitu
  z řešených oblastí je popsán v tematickém okruhu AP č.1.
- Strana 435
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  27
  
  2.8 S, DvK, VP, AP 6 Zajištění dostupného parkování pro rezidenty
  Východiska a strategické souvislosti
  Zajištění dostupného parkování pro rezidenty vychází z následujících prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje nové možnosti pro dopravu v klidu v dotčených oblastech:
  B Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  
  Zajištění dostupného parkování pro rezidenty zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské
  části Praha 5 do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.4: Zabezpečení dopravy v klidu,
  Opatření 5.4.1: Realizace nových vhodně umístěných parkovacích domů a ploch (pro místní
  i P+R). 5.4.2 Zefektivnění organizace odstavných stání v uličním prostoru 5.4.3 koncepční
  řešení systému zón placeného stání na území hl. m. Prahy
  Z analytické části Generelu dopravy MČ Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci oblasti
  „Doprava v klidu“ i možnost vybudování nových kapacitních parkovišť. Jedná se o problém
  s vyšší prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu, který je doložen v příloze
  k analytické části.
  
  Obrázek 2.8 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 436
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  28
  
  1. Povaha problému, individuální automobilová doprava vytváří vysoké nároky na parkovací
  plochy, a to se týká jak rezidenčního parkování, tak pravidelné denní dojížďky
  mimopražských uživatelů. Tento problém je umocněn tím, že Praha 5 je vstupní branou do
  hlavního města od jihu a západu. Zvýšené nároky na parkování s sebou tedy nese i
  dojížďka mimopražských návštěvníků a pracujících
  
  2. Územní rozsah, týká se celé MČ Praha 5. Problém je řešitelný na území MČ, převážně se
  jedná o oblast Centrálního Smíchova, oblast Plzeňská, Vrchlického, Sídliště Homolka a
  Sídliště Barrandov. Problémové oblasti jsou graficky zobrazeny na obrázku výše (97-100).
  
  3. Příčinou problému je velký podíl území s hustou činžovní zástavbou, a zároveň
  nedostatkem záchytných parkovišť pro návštěvníky Prahy. To vyvolává omezené možnosti
  parkování pro rezidenty. To platí jak pro centrální část Smíchova, tak i pro sídliště na okraji
  městské části (Barrandov).
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility. Vybudováním kapacitních
  záchytných parkovišť dojde k převedení části cest na veřejnou dopravu a tím i odlehčení
  parkovacích kapacit v centrální oblasti MČ a snížení nehodovosti a emisí.
  
  5. Možnost řešení problému je zejména v návrhu vybudování kapacitních parkovišť, dále pak
  parkovacích domů či podzemních parkovišť. Při řešení těchto opatření je nutné uvažovat s
  koordinací s ostatními dopravními systémy ve spolupráci s MČ, HMP, TSK a DPP, dále je
  potřeba myslet především na dobrou pěší dostupnost a návaznost na městskou dopravu.
  Při realizaci kapacitního parkoviště Slivenec je nutné uvažovat s návazností na jiná dopravní
  opatření.
  Návrh řešení
  V analytické části byly určeny na základě rozboru detailních GIS podkladů a jejich vyhodnocení
  problémové lokality. Pro další detailnější řešení problematiky parkování a zjištění podílu
  nerezidentů na parkovištích by bylo vhodné zpracovat komplexní průzkum dopravy v klidu na
  území MČ, jedná se o poměrně náročný úkol, na základě výstupních dat by však bylo možno
  ještě lépe plánovat kapacitu navrhovaných parkovišť, případně přijmout další opatření na
  regulaci parkování nerezidentů (ZPS).
  Cílový stav
  Cílem tohoto tematického okruhu je zajištění dostupného parkování pro rezidenty. Jeho
  naplňování bude vyžadovat nejen realizaci následujících „stavebních“ opatření ze Souhrnné
  databáze dopravních opatření. Bude vyžadovat i podrobnou analýzu a případné změny
  v ZPS, dále pak v případě P+R zajištění dostatečně kapacitní a spolehlivé navazující VHD
  s dostatečnou četností spojů. Realizace opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na
  území MČ.
  Poloha navrhovaných opatření k parkování je zřejmá z výřezu výkresu návrhové části, který je
  ve větším detailu uveden v přílohové části.
- Strana 437
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  29
  
  Obrázek 2.9 – Výřez z návrhového výkresu silniční dopravy
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  P-01
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Kotlářka
  Vybudování parkovacího domu
- Strana 438
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  30
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  P-02
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Nové Butovice (min.
  750 míst)
  Vybudování parkovacího domu (Praha 13, metro
  Nové Butovice)
  P-03
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Smíchovské nádraží
  (min. 500 míst)
  Vybudování kapacitního parkoviště u
  Smíchovského nádraží
  P-04
  parkování
  Kapacitní parkoviště K
  Barrandovu
  Vybudování parkovacího domu
  P-05
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Slivenec (min. 150
  míst)
  Vybudování parkoviště
  P-06
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Nám. 14.října
  Vybudování podzemního parkoviště
  P-07
  parkování
  Kapacitní parkoviště
  Sídliště Barrandov
  Vybudování parkovacího domu
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 6 M1
  Dopravně-inženýrské
  prověření
  S, DvK, VP
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 6 M2
  Projektová příprava
  S, DvK, VP
  Nutná podmínka pro
  realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 6 M3
  Realizace opatření
  S, DvK, VP
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizacemi TSK a
  HMP. Dále pak další detailnější prověření možné poptávky po parkování na základě průzkumu
  a analýzy GIS dat. Na základě kterého, bude možné lépe navrhnout umístění a kapacity
  parkovišť. Případně přijmout další opatření (ZPS).
- Strana 439
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  31
  
  2.9 V, C, P, AP 7 Propojení vltavských břehů – Dvorecký most
  Východiska a strategické souvislosti
  Tematická oblast propojení vltavských, vychází z následujících prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje nové propojení v pražské tramvajové síti, pěší a cyklistický
  síti:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  
  Propojení vltavských břehů vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do roku
  2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření
  5.3.1: Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci HMP, Opatření 5.3.2: Podpora
  městské hromadné dopravy, Opatření 5.3.7: Podpora rozvoje nových a rekonstrukce stávajících
  tramvajových tratí
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Potenciál pro rozvoj MHD“ i pěší a cyklistickou dopravu. Jedná se o problém s vyšší
  prioritou. Dále je uveden výřez z výkresu návrhu základní sítě pro kolejovou hromadnou
  dopravu, který je doložen v příloze k návrhové části.
  
  Obrázek 2.10 – Výřez z výkresu návrh základní sítě – kolejová hromadná doprava
- Strana 440
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  32
  
  1. Povaha problému, spočívá v dopravních problémech při napojení MČ na pravobřežní část
  Prahy. Silná poptávka po tomto propojení generuje kapacitní nedostatky pro městskou
  hromadnou dopravu, a z toho vyplývající zdržení vozidel MHD.
  
  2. Územní rozsah, se týká lokality Lihovar – Dvorce. Přibližné umístění zájmového území je
  zobrazeno výše na obrázku výřezu z výkresu návrh základní sítě – kolejová hromadná
  doprava (T-02).
  
  3. Příčinou problému, je rozvoj mobility obyvatel, ale rozvoj rezidenční a komerční výstavby
  v posledních letech, která generuje další poptávku.
  
  4. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility. Převedením části poptávky po VD
  na nové propojení dojde k odlehčení alternativních spojení, zejména blízkého
  Barrandovského mostu.
  
  5. Možnost řešení problému je ve výstavbě nového propojení lokalit Lihovar – Dvorce,
  sloužícímu jak pro veřejnou dopravu, tak pěší a cyklistickou dopravu. Řešením propojení
  vltavských břehů, se blíže věnuje i „Plán udržitelné mobility Prahy a okolí“ (PUMP). Při
  řešení těchto opatření je nutné uvažovat s koordinací s ostatními dopravními systémy ve
  spolupráci s MČ Praha 4, HMP, TSK.
  
  Obrázek 2.11 – Grafická dokumentace – Tramvajová trať Dvorecký most (PUMP)
  
  Návrh řešení
  Zprovoznění tramvajového propojení bude mít příznivý dopad na odlehčení dopravy v MČ,
  zvýšení její dostupnosti a spolehlivosti. Propojení bude klíčovou součástí budoucí jižní
  tramvajové tangenty, propojující sídlištní celky jižního sektoru Prahy a celoměstsky významné
  lokality Anděl, Smíchovské nádraží, Budějovická a Pankrác. PUMP uvádí že proveditelnost
  opatření včetně ekonomického hodnocení (přínosy/náklady) bylo již prověřeno. Na základě
  pozitivních výsledků prověření pak navrhujeme pokračovat v další přípravě.
- Strana 441
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  33
  
  Cílový stav
  Cílem tohoto tematického okruhu je vytvoření dalšího, tramvajového, cyklistického a pěšího
  propojení vltavských břehů pro zajištění přímého spojení do celoměstsky významných lokalit
  Anděl a Smíchovské nádraží. Dále pak snaha o převedení části veřejné dopravy
  z Barrandovského mostu a docílení zvýšení komfortu cestujících. Realizace tohoto opatření
  přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  T-02
  tramvaj
  Tramvajová trať Zlíchov
  – Dvorce (Dvorecký
  tramvajový most)
  Propojení radiálních tramvajových tratí mezi
  Zlíchovem a Podolím
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o další přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 7 M1
  Projektová příprava
  V, C, P
  Nutná podmínka
  pro realizaci
  MČ P4 a P5 koordinace
  s TSK, HMP
  AP 7 M2
  Realizace opatření
  V, C, P
  
  MČ P4 a P5 koordinace
  s TSK, HMP
  AP 7 M3
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M2
  V, C, P
  
  MČ P4 a P5 koordinace
  s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být diskuse o další přípravě stavby. Zejména s MČ P4, HMP, ROPID a
  dalšími organizacemi HMP. Záměr je již v pokročilé fázi přípravy. Vzhledem k vysoké prioritě
  tohoto záměru je pak vhodné akcentovat urychlení další přípravy a realizace.
  Po realizaci je vhodné vyhodnotit zvolený provozní koncept VHD a případně jej na základě
  přepravních dat upravit, tak aby záměr byl optimálně využit. Také je vhodné monitorovat změny
  ve směrování nemotorové dopravy navázané na využití mostu, tak aby nedocházelo ke snížení
  bezpečnosti, případně přijmout vhodná dopravně-inženýrská opatření, zvyšující bezpečnost a
  plynulost provozu.
- Strana 442
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  34
  
  2.10 V, VP, P, AP 8 Bezbariérovost zastávek VHD
  Východiska a strategické souvislosti
  Bezbariérovost zastávek VHD vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m.
  Prahy a spočívá v bezbariérovém řešení zastávek a přestupních uzlů, vozů VHD a celkové
  bezbariérovosti pěších tras:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  
  Bezbariérovost zastávek VHD zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5
  do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.2 Podpora městské hromadné dopravy a 5.3.4 Podpora městské hromadné
  dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy Městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Potenciál pro rozvoj MHD“ i bezbariérovost zastávek VHD. Jedná se o problém
  s prioritou na střední úrovni. Dále je uveden výřez z problémového výkresu, uvedeného
  v příloze k analytické části. Jedná se o velké množství bodových problémů, které musí být blíže
  specifikovány v rámci dalšího studijního prověření.
  
  Obrázek 2.12 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 443
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  35
  
  1. Povaha problému spočívá v nedostatečném přístupu zastávek a přestupních uzlů VHD pro
  osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Prioritou je především vyřešení
  bezbariérového přístupu do stanic metra Radlická a Jinonická, s poměrně vysokým obratem
  cestujících.
  
  2. Územní rozsah se týká celé MČ Praha 5. Problém je řešitelný na území MČ, a v širších
  vztazích na území HMP a SČK.
  
  3. Příčiny problému jsou dány vlivem pomalého tempa změn, které byly nastartovány v roce
  1990, dále nedostatkem financí a nedostatečnou koordinací městských organizací.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility a podobu veřejných prostranství.
  Výškové poměry jsou často neřešitelnou otázkou. Přestupní vazby v uzlech městské
  mobility jsou překážkou ve volném pohybu osob se sníženou schopností pohybu a
  orientace. Dále je nutné sledovat dobrý přístup k zastávce i její atraktivní umístnění
  z hlediska docházkových vzdáleností.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu zastávek a přestupních uzlů Pražské integrované
  dopravy s ohledem na bezbariérovost ve spolupráci MČ, HMP, DPP a městských
  organizací, po analýze stávajícího stavu. Doporučujeme tedy bližší prověření, včetně určení
  priorit.
  Návrh řešení
  Strategickou úvahou je určení prvků a podoby výsledného souhrnu opatření. V dalším kroku je
  stanovení prioritních lokalit a harmonogramu opatření. Zároveň by měl být postup koordinován
  s HMP, v souladu s koncepcí odstranění bariér ve veřejném prostoru.
  Změna se týká veřejné hromadné dopravy vč. železnice, jejich stanic, přestupních uzlů i podoby
  veřejného prostranství, konkrétněji podoby zastávek autobusu a tramvají, šířkových poměrů
  chodníků a přechodů pro chodce.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je bezbariérovost zastávek na území MČ Praha 5. Prioritní je realizace
  následujících opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Následovat by pak měla
  další opatření vedoucí ke kompletní bezbariérovosti VHD včetně přestupních tras. Priority a
  lokality navržené ke změně lze určit po provedení podrobné analýzy bezbariérovosti všech
  zastávek na území Prahy 5.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  M-01/1
  metro
  Bezbariérový přístup
  do stanice Radlická
  Vybudování bezbariérového přístupu (výtah) dle
  studie DPP
  M-01/2
  metro
  Bezbariérový přístup
  do stanice Jinonická
  Vybudování bezbariérového přístupu (výtah) dle
  studie DPP
  T-05
  tramvaj
  Úprava tramvajové
  zastávky Zborovská
  Zajištění bezpečného a nízkopodlažního nástupu
  do tramvají
- Strana 444
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  36
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované
  subjekty
  AP 8 M1
  Analýza stavu přestupních uzlů a
  zastávek VHD z hlediska
  bezbariérovosti vč. určení priorit
  V, VP, P
  Nutná podmínka
  pro další přípravu
  MČ koordinace
  s HMP, DPP
  AP 8 M2
  Projektová příprava
  bezbariérovosti opatření dle
  priorit
  V, VP, P
  Nutná podmínka
  pro realizaci
  MČ koordinace
  s HMP, DPP
  AP 8 M4
  Realizace opatření
  V, VP, P
  
  HMP, DPP
  AP 8 M5
  Monitoring bezbariérovosti u
  nově zřizovaných dopravních
  opatření
  V, VP, P
  
  MČ koordinace
  s HMP, DPP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být koordinace bližšího prověření bezbariérovosti zastávek a přestupních
  uzlů na území MČ. Vzniklou koncepci realizace bezbariérovosti včetně priorit pak projednat
  s HMP a dále koordinovat projektovou přípravu s HMP. Vybudování bezbariérového přístupu
  stanic metra Radlická a Jinonická bylo studijně prověřeno dle studie DPP, tato opatření
  s vysokou prioritou a v pokročilé fázi přípravy by měla být realizována přednostně.
  Další informace
  V současné době se DPP problematikou bezbariérového zpřístupnění stanic intenzivně zabývá.
  Podle strategie schválené Magistrátem hl. m. Prahy mají být zmíněné stanice metra plně
  bezbariérové do roku 2025. Problematikou bezbariérovosti se zabývá Ministerstvo dopravy ČR
  (https://www.mdcr.cz/Uzitecne-odkazy/Bezbarierovost).
- Strana 445
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  37
  
  2.11 S, AP 9 Řešení problémových křižovatek
  Východiska a strategické souvislosti
  Řešení problémových křižovatek z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m. Prahy
  a představuje nové impulsy pro dopravní obsluhu dotčených oblastí:
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  K Snížení dopravní nehodovosti
  
  Řešení problémových křižovatek zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5
  do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.9: Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Nedostatky dopravních sítí“ i úpravu křižovatek, zvýšení bezpečnosti a jejich
  zkapacitnění. Jedná se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez z problémového
  výkresu, který je doložen v příloze k analytické části. Problémové křižovatky jsou zde
  vyznačeny oranžovým křížem.
  
  Obrázek 2.13 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 446
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  38
  
  1. Povaha problému spočívá zejména v nevhodném prostorovém uspořádání, ale i
  v kapacitní nedostatečnosti křižovatek a v jiných dopravných nedostatcích ovlivňujících
  individuální automobilovou i veřejnou hromadnou dopravu, ale i bezpečnost chodců. Na
  základě prací, provedených v analytické části, byly vytipovány křižovatky, kde může
  potenciálně docházet k rizikovým situacím. Jedná se o křižovatky zbytečně rozlehlé, bez
  přirozeného hlavního směru či s jinými dopravními nedostatky. Bližší informace o
  jednotlivých návrzích jsou v návrhové části Generelu dopravy.
  
  2. Územní rozsah, týká se vybraných křižovatek MČ Praha 5. Problém je řešitelný na území
  MČ.
  
  3. Příčinou problému je zvyšující se intenzita dopravy i měnící se směrování přepravních
  proudů vlivem rezidenční i komerční výstavby.
  
  4. Problém má vliv na módy městské mobility v podobě vzniklých kongescí, které mají
  dopad na individuální automobilovou a veřejnou hromadnou dopravu. Vznikají tak i
  potenciální rizikové situace, kdy je snížená bezpečnost účastníků provozu, především
  chodců.
  
  5. Možnost řešení problému je v úpravě křižovatek, čímž se zvýší bezpečnost a kapacita
  křižovatek. Řešení problémových křižovatek představuje lokální kvalitativní a bezpečnostní
  zlepšení podmínek pro všechny účastníky provozu na pozemních komunikacích.
  V lokalizovaných křižovatkách doporučujeme tedy bližší dopravně-inženýrské prověření.
  
  Návrh řešení
  Strategickou úvahou je určení podoby výsledného opatření. Navrhujeme prověřit proveditelnost
  včetně ekonomického hodnocení (přínosy/náklady). Na základě pozitivních výsledků prověření
  pak pokračovat v další přípravě, v případě negativních výsledků přípravu odložit.
  Opatření na zvýšení kapacity a bezpečnosti křižovatek je vhodné koordinovat zejména s TSK.
  Před vlastní realizací by bylo vhodné dopravně inženýrské prověření, vlivu na kapacitu
  křižovatek, příp. mikrosimulace.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je průběžné řešení problémových křižovatek a minimalizace možné tvorby
  těchto problémů ve výhledu. V současnost lze na základě stavebních a dopravně-inženýrských
  opatření vyřešit problémové křižovatky s nejvyšší prioritou. Jedná se o opatření ze Souhrnné
  databáze dopravních opatření. Realizace opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na
  území MČ. Minimalizaci těchto problémů ve výhledu lze dosáhnout důsledným a podrobným
  prověřováním plánovaného rozvoje silniční sítě i rozvoje přepravní poptávky na základě nových
  rezidenčních a komerčních ploch. Nástrojem pro toto prověřování je dopravní modelování,
  případně mikrosimulace, dále pak kapacitní posuzování křižovatek. Mimoúrovňové řešení
  v opatření K-08 přinese nepochybně zvýšení plynulosti i bezpečnosti provozu v řešené
  problémové lokalitě. Jedná se však o řešení investičně náročné, jehož realizace může nastat
  v delším časovém horizontu.
- Strana 447
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  39
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-06/1
  komunikace
  Úprava křižovatky
  Podbělohorská x Pod
  Stadiony
  Úpravy křižovatky, důvod kapacitní problémy,
  zvýšení bezpečnosti
  K-06/2
  komunikace
  Úprava křižovatky
  Karlštejnská x
  Puchmajerova
  Úpravy víceramenné křižovatky a předností v
  jízdě (kruhový objezd), důvod zvýšení
  přehlednosti křižovatky, zvýšení bezpečnosti
  K-06/3
  komunikace
  Úprava křižovatky
  Štěpařská x Voskovcova
  Úpravy křižovatky a předností v jízdě, důvod
  zvýšení bezpečnosti a kapacity
  K-06/4
  komunikace
  Úprava křižovatky
  Plzeňská x Musílkova
  Úpravy křižovatky, úprava pro možnost
  vjezdu/výjezdu bus z navrhované sdružené
  zastávky
  K-08
  komunikace
  Usměrnění sjezdů a
  nájezdů ulice K
  Barrandovu
  Úpravy křižovatek, důvod kapacitní problémy,
  zvýšení bezpečnosti
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 9 M1
  Dopravně-inženýrské
  prověření
  S
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 9 M2
  Projektová příprava
  S
  Nutná podmínka pro
  realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 9 M3
  Realizace opatření
  S
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 9 M4
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  S
  Vhodná zejména
  optimalizace SSZ, pokud
  je navrženo
  MČ koordinace s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizací TSK a HMP.
  Následně pak monitorování přípravy, realizace a funkčnosti daného opatření.
- Strana 448
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  40
  
  2.12 C, P, VP, AP 10 Bezpečná cyklodoprava
  Východiska a strategické souvislosti
  Tematická oblast bezpečná cyklodoprava vychází z následujících prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje zlepšení přístupnosti a prostupnosti dotčených lokalit.
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  E Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  Zajištění bezpečné cyklodopravy zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5
  do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.5: Realizace cest ve svazích pro pěší a cyklisty, Opatření 5.3.6: Zajišťování
  podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy, Opatření 5.3.8: Realizace přemostění mezi Mrázovkou
  a parkem Sacré Coeur.
  Z analytické části Generelu dopravy MČ Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci oblasti
  „Cyklistická doprava“ především bezpečnost, ale i atraktivitu tras pravidelných a rekreačních
  cest. Jedná se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu,
  který je doložen v příloze k analytické části.
  
  Obrázek 2.14 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 449
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  41
  
  1. Povaha problému, spočívá ve zvyšující se poptávce po cyklistické dopravě, které není
  zcela přizpůsobena infrastruktura, tak aby zajistila bezpečné atraktivní a komfortní spojení
  v hlavních směrech na území MČ.
  
  2. Územní rozsah, se týká návrhu nových úseků na území MČ Praha 5, se zásahem v širších
  vztazích na území HMP a SČK.
  
  3. Příčiny problému jsou v růstu poptávky po cyklistické dopravě, která je vedena mnohdy po
  komunikacích s vyššími intenzitami IAD. Vznikají tak kapacitní omezení i nebezpečné
  situace. Vzhledem k vyššímu dopravnímu stresu pro cyklisty na těchto komunikacích není
  potenciál cyklistické dopravy zcela využit.
  
  4. Lokálním omezením vznikají rizikové situace, kdy je snížená bezpečnost cyklistů, která se
  násobí s intenzivnějším provozem ostatní dopravy. Problém má vliv i na ostatní módy
  městské mobility zejména z pohledu bezpečnosti a plynulosti provozu. Při návrhu nových
  úseků a umísťování stojanů na kola je vhodné sledovat vazbu na ostatní dopravní systémy
  veřejné dopravy.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu sítě cyklotras, která zajistí zlepšení přístupnosti a
  prostupnosti do zájmových území. Dále pak eliminací bezpečnostního rizika segregací
  cyklistické dopravy nebo jejího vhodného odklonění do méně vytížených komunikací. Při
  řešení těchto opatření je nutné uvažovat s koordinací s ostatními dopravními systémy ve
  spolupráci s MČ, HMP, TSK. Dále je vhodné navrhovanou síť v rámci generelu MČ
  koordinovat s dokumentem: „Systém celoměstských cyklotras hlavního města Prahy“,
  aktualizace 2021.
  
  Návrh řešení
  Změna se týká souboru dílčích opatření jako návrhu nových a úpravy starých cyklostezek,
  vybavení cyklotras a realizací dopravních opatření. Náměty doposud neprověřované
  doporučujeme prověřit z hlediska potřebnosti a proveditelnosti.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je návrh souboru dílčích opatření, který vede k usnadnění využití cyklistické
  dopravy pro širokou veřejnost, bez zvýšených bezpečnostních rizik spojených s jinou
  vnitroměstskou dopravou, ale i k zpřehlednění křižovatek pro všechny lokality Prahy 5. Cílovým
  stavem je plná, případně částečná realizace následujících opatření ze Souhrnné databáze
  dopravních opatření. Realizace opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti cyklistů na území
  MČ. Vyšší podíl cyklistů pak může znamenat nižší využití motorových módů a tím přispívá
  k udržitelnosti dopravy. V rámci analytické části byla zpracovaná analýza umístění stojanů pro
  kola a B+R, které výstupem je návrh umístění nových stojanů na území MČ. Cílový stav je
  zobrazen na obrázku níže, kde jsou graficky znázorněny i nové stojany, a to růžovým kolečkem.
  Navržena je souvislá síť značených cyklotras, které navzájem propojí rozhodující vstupy na
  území městské části. Navržená infrastruktura pro cyklisty zohledňuje různý charakter a potřeby
  jednotlivých skupin uživatelů:
- Strana 450
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  42
  
  • Expresní cyklotrasy převážně na existující síti místních komunikací I. a II. třídy,
  • Rekreační cyklotrasy primárně segregované od ostatního provozu.
  Zatímco expresní cyklotrasy na existujících komunikacích mohou být realizovány z větší části
  prostřednictvím dopravních opatření, tak realizace rekreačních cyklotras představuje i potřebu
  nových úseků – cyklostezek.
  Nové a upravené prvky v síti jsou podrobněji vyznačeny ve výkresových přílohách k návrhové
  části.
  
  Obrázek 2.15 – Výřez z výkresu návrh základní sítě – cyklistická a pěší doprava
- Strana 451
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  43
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  C-01
  Cyklo + pěší
  Kukulova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-02
  Cyklo + pěší
  Bucharova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-03
  Cyklo + pěší
  Plzeňská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-04
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Palata
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-05
  Cyklo + pěší
  Karlštejnská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-06
  Cyklo + pěší
  Jinonická cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-07
  Cyklo + pěší
  Radlická cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-08
  Cyklo + pěší
  Janáčkova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-09
  Cyklo + pěší
  Císařská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-10
  Cyklo + pěší
  Dvorecký cyklomost
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  na Dvoreckém mostě
  C-11
  Cyklo + pěší
  Císařská lávka
  Nová lávka pro pěší a cyklisty mezi Císařskou loukou a
  přístavištěm Kotevní
  C-12
  Cyklo + pěší
  Výtoňská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-14
  Cyklo + pěší
  Tramvajová cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-15
  Cyklo + pěší
  Geologická cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-16
  Cyklo + pěší
  Slivenecká cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-17
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Dívčí hrady
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-18
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Cibulka
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-19
  Cyklo + pěší
  Roentgenova cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-20
  Cyklo + pěší
  Hliníková cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické dopravy
  C-21
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Motolské rybníky
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-22
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Homolka
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-23
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Hřebenky
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-24
  Cyklo + pěší
  Švédská cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-25
  Cyklo + pěší
  Cesty ve svazích (Kotlářka)
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-26
  Cyklo + pěší
  Cesty ve svazích (Košíře)
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-27
  Cyklo + pěší
  Cesty ve svazích (Smíchov)
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-28
  Cyklo + pěší
  Andělská lávka
  Nové přemostění pro pěší a cyklisty mezi Mrázovkou
  a parkem Sacre Coeur
  C-29
  Cyklo + pěší
  Peroutkova cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-30
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Malvazinky
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-31
  Cyklo + pěší
  Holubova cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-32
  Cyklo + pěší
  Butovická cyklotrasa
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-33
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Šmukýřka
  Návrh rekreační cyklotrasy
  C-34
  Cyklo + pěší
  Cyklotrasa Vidoule
  Návrh rekreační cyklotrasy
- Strana 452
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  44
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 10
  M1
  Náměty - prověření,
  potřebnosti,
  proveditelnosti
  C, P, VP
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s HMP
  AP 10
  M2
  Projektová příprava
  C, P, VP
  
  MČ koordinace s HMP
  AP 10
  M4
  Realizace opatření
  C, P, VP
  C, P, VP
  MČ koordinace s HMP
  AP 10
  M5
  Monitoring, příp. úprava
  opatření
  C, P, VP
  Vhodné pro optimální
  využití
  MČ koordinace s HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být koordinace plánovaných opatření s organizacemi HMP a s platnými
  koncepcemi a strategickými dokumenty. Jedná se zejména bližší prověření nově vzniklých
  námětů a na základě těchto prověření pak návrhy na úpravu či doplnění nadřazených
  strategických koncepčních materiálů.
  Další informace
  Problematice týkající se cyklistické dopravy, se dále věnuje dokument „Plán udržitelné mobility
  Prahy a okolí“ a „Generel rozvoje cyklistické dopravy“ a nejaktuálněji i Systém celoměstských
  cyklotras hlavního města Prahy, Aktualizace 2021. Se všemi těmito dokumenty bylo snahou
  provést koordinaci, s ohledem na optimální řešení pro přepravní potřeby MČ Praha 5.
- Strana 453
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  45
  
  2.13 P, S, AP 11 Zvýšení bezpečnosti přechodů
  Východiska a strategické souvislosti
  Zvýšení bezpečnosti přechodů vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m.
  Prahy a představuje nové impulsy pro dopravní obsluhu dotčených oblastí:
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  E Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  K Snížení dopravní nehodovosti
  Zajištění bezpečnosti přechodů pro chodce zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské
  části Praha 5 do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a
  pohodlné dopravy, Opatření 5.3.4: Zajišťování a podpora komfortních podmínek pro pěší
  dopravu a 5.3.9: Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy Městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Nedostatky dopravních sítí“ i úpravu přechodů a zvýšení bezpečnosti provozu. Jedná
  se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu, který je
  doložen v příloze k analytické části. Lokality s problémovými přechody jsou vyznačeny fialovým
  čtvercem.
  
  Obrázek 2.16 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 454
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  46
  
  1. Povaha problému, spočívá v nevhodném prostorovém uspořádání křižovatek, nevhodném
  stávajícím řešení a v jiných dopravných nedostatcích ovlivňujících především bezpečnost
  chodců.
  
  2. Územní rozsah, týká se vybraných křižovatek MČ Praha 5, graficky vyznačených výše ve
  výřezu z problémového výkresu (fialový čtverec). Problém je řešitelný na území MČ.
  Přechody byly vybírány s ohledem na intenzity silniční dopravy v oblasti, ale i s ohledem na
  intenzitu pěší dopravy často je v rámci opatření řešena bezpečná pěší cesta dětí do škol.
  
  3. Příčinou problému je nedostatečná podpora nemotorové dopravy v minulých letech.
  Důsledkem je ne vždy bezpečná cesta pěších přes přechod.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility z pohledu bezpečnosti provozu, je
  však vhodné sledovat vazbu na ostatní dopravní systémy veřejné dopravy zejména na
  systém IAD. Problémem vznikají rizikové situace, kdy je snížená bezpečnost všech
  účastníků provozu.
  
  5. Možnost řešení problému je u jednoho přechodu v doplnění bezpečnostních ostrůvku,
  nebo v zabezpečení přechodu světelnou signalizací v ostatních případech. Při řešení těchto
  opatření je nutné uvažovat s koordinací s ostatními dopravními systémy ve spolupráci s
  MČ, HMP, TSK. Řešení problémových přechodů představuje lokální kvalitativní a
  bezpečnostní zlepšení podmínek pro chodce. Doporučujeme tedy bližší prověření, pokud
  nebude v blízkém výhledu opatření již prověřeno.
  Návrh řešení
  Spočívá v odstranění problematických křižovatek v rámci celého území Prahy 5. Kritérium pro
  výběr problémových přechodů tvořil zejména přechod přes tři jízdní pruhy bez dělení
  bezpečnostním ostrůvkem. Dílčí opatření na zvýšení bezpečnosti chodců je vhodné koordinovat
  zejména s TSK. Před vlastním návrhem SSZ by bylo vhodné dopravně inženýrské prověření,
  vlivu na kapacitu křižovatek, příp. mikrosimulace.
  Cílový stav
  Cílovým stavem jsou bezpečné přechody na území MČ. Jedná se o tematický okruh, jež se
  může ve výhledu vyvíjet. Prioritou v je v současnosti plná, případně částečná realizace
  následujících opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace opatření
  přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu na území MČ. Ve výhledu je vhodné monitorovat
  bezpečnost na přechodech na území MČ z důvodu měnících se intenzit silniční dopravy.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-07/1
  komunikace
  Úprava přechodu ul.
  Podbělohorská (Pod Lipkami)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/2
  komunikace
  Úprava přechodu ul.
  Podbělohorská (Mošnova)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
- Strana 455
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  47
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-07/3
  komunikace
  Úprava přechodu ul. Plzeňská
  (Holečkova)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/4
  komunikace
  Úprava přechodu ul. Strakonická
  (Pod Tratí) - západ
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/5
  komunikace
  Úprava přechodu ul. Strakonická
  (Pod Tratí) - východ
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/6
  komunikace
  Úprava přechodu ul. U Santošky
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/7
  komunikace
  Úprava přechodu ul.
  Karlštejnská (Záleská)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/8
  komunikace
  Úprava přechodu ul.
  Nepomucká (Pod Školou)
  Úprava přechodu (doplnění ostrůvků
  nebo SSZ)
  K-07/9
  komunikace
  Úprava přechodu ul. Drtinova
  (Victora Huga)
  Úprava přechodu
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 11
  M1
  Dopravně-inženýrské
  prověření
  P, S
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 11
  M2
  Projektová příprava
  P, S
  Nutná podmínka pro
  realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 11
  M3
  Realizace opatření
  P, S
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 11
  M4
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  P, S
  Vhodná zejména
  optimalizace SSZ
  MČ koordinace s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizací TSK a HMP.
  Následně pak monitorování přípravy, realizace a funkčnosti daného opatření. V rámci
  finančních možností a vytčených postupných kroků, se MČ Praha 5 snaží o odstranění
  problémových míst určených k přecházení (např. nepřehledných, bariérových, s častým
  výskytem dopravních nehod apod.)
- Strana 456
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  48
  
  2.14 P, C, VP, AP 12 Zvýšení prostupnosti území pěší dopravou
  Východiska a strategické souvislosti
  Tematická oblast Zvýšení prostupnosti území pěší dopravou vychází z následujících prioritních
  os Dopravní politiky hl. m. Prahy a představuje zlepšení přístupnosti a prostupnosti
  dotčených lokalit:
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  E Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  K Snížení dopravní nehodovosti
  Zvýšení prostupnosti území pěší dopravou zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské
  části Praha 5 do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a
  pohodlné dopravy, Opatření 5.3.4: Zajišťování a podpora komfortních podmínek pro pěší
  dopravu. Dále pak dvě konkrétní opatření 5.3.5 Realizace cesty ve svazích pro pěší a cyklisty a
  5.3.8 Realizace přemostění mezi Mrázovkou a parkem Sacré Coeur.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Pěší prostupnost“ především prostupnost územím, ale i bezpečnost a atraktivitu tras.
  Jedná se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu, který
  je doložen v příloze k analytické části. Lokality s problémy v pěší dopravě jsou vyznačeny
  fialovou elipsou. Fialovým čtvercem jsou vyznačeny nebezpečné přechody, které jsou řešeny
  v samostatném AP.
  
  Obrázek 2.17 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 457
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  49
  
  1. Povaha problému, spočívá v nedostatečném pěším propojení vybraných lokalit,
  v nevhodné úpravě chodníků, což vede ke snížení bezpečnosti chodců. Problémová místa
  jsou v problémovém výkresu vyznačena jako lokality s opakovaným výskytem nehod.
  
  2. Územní rozsah, se týká návrhu nových pěších propojení a úpravou stávajících na území
  MČ Praha 5, se zásahem v širších vztazích na území HMP a SČK.
  
  3. Příčinou problému je nedostatečná podpora nemotorové dopravy v minulých letech.
  Sníženou bezpečností v pěší dopravě a nedostatečným propojením zájmových území lze
  očekávat přiklánění se účastníků provozu k jiným módům, což má vliv na udržitelnost
  dopravy.
  
  4. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility zejména z pohledu bezpečnosti a
  životního prostředí, kde vhodné řešení úseku může vést k přiklánění se k chůzi místo využití
  dopravních prostředků. Při návrhu nových pěších propojení je vhodné sledovat vazbu na
  ostatní dopravní systémy veřejné dopravy, dále pak sledovat ne/vhodnost společného
  vedení s cyklistickou dopravou a také bezbariérovost. Správným návrhem odpočinkových
  zón lze cestu pěších dále zatraktivnit.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu nových pěších propojení, ve zlepšování plošné
  dostupnosti a prostupnosti do zájmových území, parků a veřejných prostranství. Při řešení
  těchto opatření je nutné uvažovat s koordinací s HMP a také diskuse s občany o
  potřebnosti záměrů. Velkou část opatření je nutné koordinovat příp. kombinovat s
  opatřeními bezpečná cyklodoprava.
  
  Návrh řešení
  Změna se týká souboru dílčích opatření jako návrhu nových, úpravou starých chodníků a stezek
  pro pěší. Pro zvýšení prostupnosti území pěší dopravou navrhujeme prověřit potřebnost (názor
  obyvatel), proveditelnost, prostupnost územím a pak pokračovat v další přípravě a realizaci.
  
  Cílový stav
  Cílem opatření je podpora pravidelné i rekreačních pěší dopravy ve formě zvýšené bezpečnosti
  chodců, eliminací dopravních nehod, zpřístupnění zájmových území, nebo lepší a rychlejší
  dostupnost k zastávkám VD. Prioritou je v současnosti je plná, případně částečná realizace
  následujících opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace opatření přispěje
  ke zvýšené bezpečnosti a celkové prostupnosti územím MČ Praha 5 pro pěší a cyklisty, a to i
  v přírodních lokalitách a na hranici se sousedními MČ. Cílový stav je zobrazen na obrázku níže.
  Pěší propojení jsou zobrazena hnědou barvou.
- Strana 458
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  50
  
  Obrázek 2.18 – Výřez z výkresu návrh základní sítě – cyklistická a pěší doprava
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  S-01
  pěší
  Pěší propojení Podbělohorská
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-02
  pěší
  Pěší propojení Šmukýřka
  Pěší propojení
  S-03
  pěší
  Pěší propojení Jinonická
  Pěší propojení
  S-04
  pěší
  Pěší propojení Houdova
  Pěší propojení
  S-05
  pěší
  Pěší propojení K Měchurce
  Pěší propojení
  S-06
  pěší
  Pěší propojení Nad Mrázovkou
  Pěší propojení
- Strana 459
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  51
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  S-07
  pěší
  Pěší propojení U Nikolajky
  Pěší propojení
  S-08
  pěší
  Pěší propojení Na Farkáně
  Pěší propojení
  S-09
  pěší
  Pěší propojení Od Vysoké - Klímova
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-10
  pěší
  Pěší propojení Klímova - Radlická
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-11
  pěší
  Pěší propojení Štorkánova
  Pěší propojení
  S-12
  pěší
  Pěší propojení Na Loužku
  Pěší propojení
  S-13
  pěší
  Zpřístupnění Pavího vrchu
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-14
  pěší
  Pěší propojení Pod Kesnerkou
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-15
  pěší
  Pěší propojení Na Brabenci
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-18
  pěší
  Pěší propojení Barrandovské terasy
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-19
  pěší
  Pěší propojení Filmové ateliéry
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 12
  M1
  Projednání opatření
  P, C, VP
  Vhodné pro další přípravu
  MČ koordinace s občany
  a HMP
  AP 12
  M2
  Projektová příprava
  P, C, VP
  Nutná podmínka pro
  realizaci
  MČ koordinace HMP
  AP 12
  M3
  Realizace opatření
  P, C, VP
  
  MČ koordinace s HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s občany a HMP. Následně
  pak monitorování přípravy, realizace a funkčnosti daného opatření.
- Strana 460
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  52
  
  2.15 V, VP, AP 13 Optimalizace zastávek PID
  Východiska a strategické souvislosti
  Cílem optimalizace zastávek PID je zvýšit dostupnost VD na území MČ. Optimalizace zastávek
  PID vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m. Prahy a představuje
  kvalitativní a bezpečnostní zlepšení přístupu do vozidel VD:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  Optimalizace zastávek PID zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do
  roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.1: Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci HMP, Opatření 5.3.2:
  Podpora městské hromadné dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Potenciál pro rozvoj MHD“ i možnost výstavby nových a úpravu stávajících zastávek
  PID. Jedná se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez z výkresu hodnot pro
  veřejnou dopravu, který je doložen v příloze k návrhové části.
  
  Obrázek 2.19 – Výřez z výkresu návrh základní sítě – kolejová hromadná doprava
- Strana 461
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  53
  
  1. Povaha problému spočívá v nedostatečném prostorovém rozmístění zastávek (pokrytí
  území) z hlediska dopravní obslužnosti, čím není plně využita nabídka veřejné dopravy
  (VD). Dále pak v nevhodnému přístupu k některým zastávkám.
  
  2. Územní rozsah se týká jak autobusové, tak tramvajové VD. V oblasti autobusové VD je
  z analytické části zřejmé, že se jedná o oblast Jinonic (Botanica) a okolí ulice
  Podbělohorské. U tramvajové VD se jedná o oblast Motolského údolí (ul. Plzeňská), dále
  pak oblasti mezi zastávkou Lihovar a Smíchovské nádraží (ul. Nádražní).
  
  3. Příčinou problému je rozvoj okolních ploch bytovou výstavbou, ale i rozvoj komerčních
  aktivit v zájmových oblastech, který není vždy plánován s ohledem na vedení VD.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility
  
  5. Možnost řešení problému je v posunu a doplnění nových zastávek městské hromadné
  dopravy. V autobusové dopravě by bylo vhodné bližší prověření potřebnosti např. formou
  workshopu s občany, kde by byly přesněji zjištěny jejich potřeby a názory. Je potřebné
  zjistit i technickou proveditelnost, vedení autobusových linek v uvedených lokalitách.
  Realizace třech nových zastávek na území Motolského údolí je navržena v urbanisticky
  architektonické studii okolí ulic Plzeňská – Vrchlického. Není však blíže aktuálně studijně
  prověřena z pohledu možných přínosů a nákladů. Doporučujeme tedy bližší prověření,
  pokud nebude v blízkém výhledu opatření již prověřeno Při řešení těchto opatření je nutné
  uvažovat s koordinací a návaznosti s ostatními dopravními systémy.
  
  Návrh řešení
  Při optimalizaci zastávek PID navrhujeme prověřit potřebnost a proveditelnost
  nových/optimalizovaných zastávek. Na základě pozitivních výsledků prověření pak pokračovat
  v další přípravě. Dále je uveden výřez z výkresu návrhu základní sítě – kolejové hromadné
  dopravy.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je optimální dostupnost VHD na území MČ s ohledem na současnou i
  předpokládanou poptávku po VHD. Prioritou je plná, případně částečná realizace následujícího
  opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Opatření pro kolejovou dopravu jsou
  vztažena ke stávajícím tramvajovým tratím. Jedná se tedy o optimalizaci jejich využití. Dále
  pak realizace dalších opatření týkajících se autobusové dopravy, které vzejdou z bližšího
  studijního prověření.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  T-06
  tramvaj
  Výstavba nové tramvajové
  zastávky Bertramka
  Nová tramvajová zastávka v místě křížení
  ulic Plzeňská x Mozartova
  T-07
  tramvaj
  Výstavba nové tramvajové
  zastávky Vozovna Košíře
  Nová tramvajová zastávka v místě křížení
  ulic Plzeňská x Pod Klamovkou
- Strana 462
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  54
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  T-08
  tramvaj
  Výstavba nové tramvajové
  zastávky Smíchovský přístav
  Ulice Nádražní, mezi tramvajovou
  zastávkou Lihovar a Smíchovské nádraží
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované
  subjekty
  AP 13
  M1
  Studie proveditelnosti
  nových/optimalizovaných
  zastávek
  V
  Pozitivní výsledek
  nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace s HMP
  AP 13
  M2
  Projektová příprava
  zastávek
  V
  Nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace s HMP
  AP 13
  M3
  Zajištění optimálního
  propojení s dalšími
  dopravními systémy
  V, P, S, DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  navržených zastávek
  MČ koordinace s HMP
  AP 13
  M4
  Realizace opatření
  V, P, S, DvK
  
  MČ koordinace s HMP
  AP 13
  M5
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  V, P, S, DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  navržených zastávek
  MČ koordinace s HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizací ROPID a
  HMP. V pokročilejší fázi je návrh opatření v tramvajové dopravě. Bližší prověření by zhodnotilo
  pozitiva pro občany MČ, celospolečenské přínosy a vyčíslilo finanční náročnost při případné
  realizaci. Na základě studie proveditelnosti, kterou je nutno koordinovat zejména s organizací
  ROPID, pak může následovat další příprava.
  V autobusové dopravě by nejprve bylo vhodné definovat opatření ve výše zmíněných lokalitách
  a ty následně prověřit z hlediska potřebnosti a proveditelnosti. Pak může pokračovat obdobná
  příprava jako v případě tramvajových zastávek.
  V průběhu přípravy je úlohou MČ zejména důsledné monitorování zajištění jak prostorových, tak
  časových návazností na ostatní VD, kvalitní pěší dostupnosti vč. bezbariérovosti v případě nově
  vzniklých zastávek. Tedy komunikace zejména s organizací ROPID, Dopravním podnikem hl.
  m. Prahy (DPP) a Hlavním městem Praha (HMP).
- Strana 463
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  55
  
  2.16 V, VP, AP 14 Rozvoj tramvajových tratí
  Východiska a strategické souvislosti
  Rozvoj tramvajových tratí vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m.
  Prahy a představuje prodloužení pražské tramvajové sítě:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  Rozvoj tramvajových tratí zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do
  roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.1: Podpora realizace klíčových dopravních staveb v gesci HMP, Opatření 5.3.2:
  Podpora městské hromadné dopravy, Opatření 5.3.7: Podpora rozvoje nových a rekonstrukce
  stávajících tramvajových tratí.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Potenciál pro rozvoj MHD“ i možnost výstavby nových a úprava stávajících
  tramvajových zastávek. Jedná se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez
  z výkresu návrhu základní sítě pro kolejovou hromadnou dopravu, který je doložen v příloze
  k návrhové části.
  
  Obrázek 2.20 – Výřez z výkresu návrh základní sítě – kolejová hromadná doprava
- Strana 464
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  56
  
  1. Povaha problému spočívá v nedostatečné nabídce kapacitní VD v některých lokalitách na
  území MČ. Tím dochází ke snížení komfortu ve veřejné dopravě (VD) a v některých relacích
  tak může být preferována individuální automobilová doprava (IAD). Dále je vhodné v rámci
  snižování emisí, kde je to vhodné nahrazovat vozidla se spalovacími motory, vozidly
  s elektrickou trakcí.
  
  2. Územní rozsah, problematika se týká zejména tratě Vypich – Nemocnice Motol – Motol,
  Barrandov – Holyně – Slivenec, Radlická – Jinonice.
  
  3. Příčinou problému je obecně růst mobility, dále rozvoj okolních ploch bytovou výstavbou,
  ale i rozvoj komerčních aktivit, který není vždy adekvátně pokryt kapacitní veřejnou
  dopravou.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility a je vhodné sledovat vazbu na ostatní
  dopravní systémy veřejné dopravy i na systém IAD. Dále je nutné sledovat dobrý přístup
  k zastávkám i jejich atraktivní umístnění z hlediska docházkových vzdáleností a délky
  přestupních vazeb.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu propojení radiálních tramvajových tratí mezi
  Vypichem – Motolem. Další část řešení spočívá v prodloužení stávajících tramvajových tratí
  zejména v úseku Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec a v úseku Radlická – Jinonice.
  Dalším zásadním opatřením, které rozšiřuje tramvajovou síť je realizace Dvoreckého mostu,
  který propojí MČ Praha 5 a P4 a nabídne tak další propojení vltavských břehů. Toto opatření
  je však podrobněji popsáno v rámci TOAP č. 7. Při řešení těchto opatření je nutné uvažovat
  s koordinací s ostatními dopravními systémy. Při realizaci nových zastávek je nutné
  uvažovat s návazností na jiná dopravní opatření.
  
  Návrh řešení
  Při prodloužení stávajících tramvajových tratí a propojení radiálních tramvajových tratí
  navrhujeme prověřit proveditelnost včetně ekonomického hodnocení (přínosy/náklady). Na
  základě pozitivních výsledků prověření pak pokračovat v další přípravě, v případě negativních
  výsledků přípravu odložit.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je realizace kapacitního a k životnímu prostředí šetrného systému VHD tam
  kde odpovídá úrovni přepravní poptávky. Prioritou je plná, případně částečná realizace
  následujícího opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace opatření
  přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  T-01
  tramvaj
  Tramvajová trať
  Vypich – Nemocnice
  Motol – Motol
  Propojení radiálních tramvajových tratí mezi
  Vypichem a Motolem, obsluha Nemocnice
  Motol
- Strana 465
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  57
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  T-03
  tramvaj
  Tramvajová trať Sídliště
  Barrandov – Holyně –
  Slivenec
  Prodloužení tramvajové trati z důvodu rozsáhlé
  rezidenční výstavby
  T-04
  tramvaj
  Tramvajová trať
  Radlická – Jinonice
  Prodloužení tramvajové trati od zast. Radlická
  do zast. Jinonice, obsluha rozvojové lokality
  podél ul. Radlická
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 14
  M1
  Studie proveditelnosti
  V
  Pozitivní výsledek
  podmínka pro další
  přípravu
  MČ koordinace s HMP a DPP
  AP 14
  M2
  Projektová příprava
  V
  Nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace s HMP a DPP
  AP 14
  M3
  Zajištění optimálního
  propojení s dalšími
  dopravními systémy
  V, P, S,
  DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  navržených zastávek
  MČ koordinace s HMP a DPP
  AP 14
  M4
  Realizace opatření
  V, P, S,
  DvK
  
  MČ koordinace s HMP a DPP
  AP 14
  M5
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  V, P, S,
  DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  navržených zastávek
  MČ koordinace s HMP a DPP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizací DPP, ROPID a
  HMP. Záměr je částečně prověřen v dokumentu „Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029“ který
  zachycuje předpokládaný vývoj linkového vedení PID z pohledu možných přínosů, orientačních
  nákladů, či počtu spojů. Bližší prověření by zhodnotilo pozitiva pro občany MČ,
  celospolečenské přínosy a vyčíslilo finanční náročnost při případné realizaci. Na základě
  studie proveditelnosti, kterou je nutno koordinovat zejména s organizací DPP, pak může
  následovat další příprava celého opatření, nebo jeho části (pouze některé tangenciální vazby
  budou doporučeny k realizaci), případně odložení opatření.
  V průběhu přípravy je úlohou MČ zejména důsledné monitorování zajištění jak prostorových, tak
  časových návazností na ostatní MHD, kvalitní pěší dostupnosti vč. bezbariérovosti v případě
  nově vzniklých zastávek. Tedy komunikace zejména s organizací ROPID, Dopravním podnikem
  hl. m. Prahy (DPP) a Hlavním městem Praha (HMP).
- Strana 466
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  58
  
  2.17 S, P, C AP 15 Řešení neprůjezdných oblastí Žvahova a Cibulek
  Východiska a strategické souvislosti
  Řešení neprůjezdných oblastí vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m.
  Prahy a představuje nové impulsy pro dopravní obsluhu dotčených oblastí:
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  E Podpora chůze a dopravní cyklistiky
  G Snížení dopravní nehodovosti
  H Zlepšení kvality veřejných prostranství
  K Snížení dopravní nehodovosti
  
  Řešení neprůjezdných oblastí Žvahova a Cibulek zároveň vychází ze Strategie rozvoje
  městské části Praha 5 do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé,
  bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření 5.3.4: Zajišťování a podpora komfortních podmínek pro
  pěší dopravu, Opatření 5.3.6: Zajišťování podmínek pro rozvoj cyklistické dopravy, Opatření
  5.3.9: Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Obtížně dostupné plochy“ i úpravu křižovatek, zvýšení bezpečnosti či zkapacitnění.
  Jedná se o problém se střední prioritou. Dále je uveden výřez z problémového výkresu,
  který je doložen v příloze k návrhové části.
  
  Obrázek 2.21 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 467
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  59
  
  1. Povaha problému spočívá v chybějícím propojení lokalit na území MČ nevhodném či
  obtížném napojení na komunikační síť z pohledu pěší, cyklistické a individuální
  automobilové dopravy, dále pak v kapacitní nedostatečnosti křižovatek.
  
  2. Územní rozsah, týká se zejména oblastí Žvahova a Cibulek, na obrázku výřezu
  z problémového výkresu zobrazeného výše jsou oblasti vyznačeny žlutě s přirazeným
  číslem 101 (Cibulka) a 103 (Žvahov). Problém je řešitelný na území MČ.
  
  3. Příčinou problému je spojení dynamického rozvoje rezidenčních a komerčních ploch a
  stávajícího nevhodného a nedostatečného napojení na komunikační síť.
  Některé
  z rezidenčních lokalit, tak mají omezený počet a nevhodné parametry připojení na
  nadřazenou komunikační síť.
  
  4. Problém má vliv i na ostatní módy městské mobility v podobě vzniklých kongescí
  v řešených lokalitách, které mají dopad na individuální automobilovou a veřejnou
  hromadnou dopravu. Problémem vznikají potenciální rizikové situace, kdy je snížená
  bezpečnost účastníků provozu, především cyklistů a chodců. Nedostatečná dostupnost
  lokalit v oblasti Žvahova nemotorovou dopravou pak způsobuje zvýšené využívání IAD i pro
  velmi krátké cesty.
  
  5. Možnost řešení problému v oblasti Šmukýřka je v úpravě křižovatek, čímž se zvýší jejich
  bezpečnost a kapacita. Problém neprůjezdnosti do oblastí lze řešit alternativními trasami.
  V oblasti Žvahova pak lze zvýšit dostupnost novým pěším a cyklistickým propojením. V
  obou případech se jedná o náměty nově vzniklé na základě analytické části tohoto GD. Bu-
  de je tedy vhodné studijně prověřit ve větším detailu, a to jak z pohledu dopravního, tak i
  technického. Pro další postup přípravy doporučujeme spolupráci s organizacemi HMP, TSK
  a IPR. Napojení Žvahova do sítě cyklotras vychází z
  generelu cyklistické doprav
  y. Úprava
  křižovatky Plzeňská x Musílkova vychází z Dopravně technické studie zadané MČ Praha 5.
  Návrh řešení
  Pro další přípravu je nutné detailněji prověřit navrhovaná opatření tak jak je uvedeno
  v předchozím odstavci. Na základě prověřením upřesněného řešení pak pokračovat v další
  přípravě.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je zvýšení dostupnosti obou lokalit. Tomu napomůže plná, případně částečná
  realizace následujícího opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace
  opatření přispěje ke zvýšení bezpečnosti, dostupnosti a udržitelnému rozvoji dopravy na území
  MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-03
  komunikace
  Napojení oblasti Šmukýřka
  
  Zpřístupnění oblasti alternativní trasou
- Strana 468
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  60
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-06/4
  komunikace
  Úprava křižovatky
  Plzeňská x Musílkova
  Úpravy křižovatky, zkapacitnění. Toto opatření je
  uvedeno a může být realizováno i v rámci AP 9.
  S-16
  pěší
  Pěší propojení Dívčí hrady
  – Žvahov
  Pěší stezky do odpočinkové zóny
  S-17
  pěší
  Pěší propojení Pod
  Žvahovem
  Pěší propojení
  C-13
  cyklo+pěší
  Kosořská cyklotrasa
  Expresní cyklotrasa dle Generelu cyklistické
  dopravy
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 15
  M1
  Bližší prověření, zjištění
  potřeb, proveditelnosti
  S, P, C
  Nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace s HMP
  AP 15
  M2
  Projektová příprava
  S, P, C
  
  MČ koordinace s HMP
  AP 15
  M4
  Realizace opatření
  S, P, C
  
  MČ koordinace s HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaných opatřeních HMP. Důležité je vnímat
  tematickou oblast komplexně, tedy jako zlepšení dostupnosti pro nemotorovou dopravu a
  zvýšení bezpečnosti IAD v kontextu s ostatními módy. Bližší prověření by zhodnotilo pozitiva
  pro občany MČ a vyčíslilo finanční náročnost při případné realizaci. Pro bližší analýzu
  dostupnosti zejména Žvahova, ale i Cibulek by bylo vhodné zorganizovat např. workshop
  s občany, kde by byly přesněji zjištěny jejich potřeby a názory na navrhovaná opatření. Na
  základě bližšího prověření, které je nutno koordinovat zejména s organizacemi HMP TSK a
  IPR, pak bude následovat další příprava celého opatření, nebo jeho části.
  V průběhu přípravy je úlohou MČ zejména důsledné zjištění potřeb obyvatel, zajištění kvalitní
  pěší dostupnosti vč. bezbariérovosti. Tedy komunikace zejména s Hlavním městem Praha
  (HMP).
- Strana 469
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  61
  
  2.18 V, AP 16 Posílení tangenciálních autobusových vazeb
  Východiska a strategické souvislosti
  Posílení tangenciálních autobusových vazeb vychází z následujících prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje nové propojení a obsluhu dotčených oblastí:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  
  Vytváření nových tangenciálních vazeb zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části
  Praha 5 do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné
  dopravy, Opatření 5.3.2: Podpora městské hromadné dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Potenciál pro rozvoj MHD“ i možnost zřízení nových autobusových zastávek.
  Vzhledem k objemům dopravy, které by byly posílením tangenciálních vazeb ovlivněny se
  jedná se o problém s nižší prioritou. Dále je graficky zobrazen výřez z výkresu návrhu
  základní sítě pro silniční hromadnou dopravu uvedeného jako přílohu B.5.3 k návrhové části.
  
  Obrázek 2.22 – Výřez z výkresu návrh základní sítě – silniční hromadná doprava
- Strana 470
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  62
  
  1. Povaha problému spočívá v nedostatečné dopravní nabídce v identifikované oblasti. Na
  základě dopravního modelu byly určeny významnější přepravní vazby mezi Jinonicemi a
  Košíři, které nejsou dostatečně obslouženy veřejnou dopravou. To má za následek, že
  může být preferována individuální automobilová doprava (IAD). V případě tangenciálního
  spojení Barrandov – Velká Chuchle se jedná o zvýšenou poptávku po dopravě z oblasti
  Barrandova, kde je plánován další významný rozvoj rezidenčních ploch a napojení této
  lokality na kapacitní železnici.
  
  2. Územní rozsah se týká zejména linky č. 123 v trase navrhovaného prodloužení Košíře –
  metro B Jinonice (A-02) a dále pak v úseku Košíře – Nové Butovice (A-05). Částečně pak i
  prodloužení linky č. 230 Barrandov – Velká Chuchle.
  
  3. Příčinou problému je rozvoj okolních ploch bytovou výstavbou v případě Barrandova i
  Jinonic, a dále nedostatečná dopravní nabídka Mezi Košíři a Jinonicemi a Novými
  Butovicemi.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility je vhodné sledovat vazbu na ostatní
  dopravní systémy veřejné dopravy i na systém IAD. Dále je nutné sledovat dobrý přístup
  k zastávkám i jejich atraktivní umístnění z hlediska docházkových vzdáleností a délky
  přestupních vazeb. V případě vazby autobusové dopravy Barrandov – Velká Chuchle zajistit
  plynulou vazbu na železniční mód.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu prodloužení autobusové linky č. 123 k metru B
  Jinonice a autobusové linky č. 230 k žel. zastávce Praha-Velká Chuchle, čím se vytvoří
  nové tangenciální vazby Jinonice – Košíře a Barrandov – Velká Chuchle. Při řešení těchto
  opatření je nutné uvažovat s návazností na jiná dopravní opatření a na koordinaci
  s ostatními dopravními systémy. Dalším řešením se nabízí autobusové propojení Košíře –
  Nové Butovice. Realizace nových tangenciálních vazeb je navržena v rámci Rozvoje linek
  PID v Praze 2019-2029. Opatření je v současnosti zařazeno do staveb připravovaných
  organizací ROPID. Námětem zpracovatele GD je pak návrh nové autobusové linky Košíře –
  Nové Butovice, opatření (A-05). Touto linkou by vzniklo další posílení dopravní nabídky pro
  uvedené tangenciální vazby. Její funkčnost by však bylo nutné minimálně prověřit
  dopravním modelem, zda je posílení této vazby v kontextu s dalšími opatřeními adekvátní a
  zda už není předimenzované. Z prověření také vyjde návrh přiměřeného rozsahu obsluhy
  k dalšímu jednání s ROPID.
  Návrh řešení
  Při vytvoření nových tangenciálních vazeb navrhujeme prověřit potřebnost dopravním modelem
  Prahy zejména u opatření (A-05), která nejsou sledována v rámci Rozvoje linek PID. Dále je
  nezbytné prověřit technickou proveditelnost záměrů a průchodnost územím. Na základě
  pozitivních výsledků prověření pak pokračovat v další přípravě, v případě negativních výsledků
  přípravu odložit.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je posílení těch tangenciálních vazeb VHD, které v současnosti nejsou
  dostatečně obslouženy. Ve výhledu může být těchto vazeb identifikováno ještě více na základě
  rozvoje rezidenčních oblastí. Řešením současného problému může být plná, případně částečná
- Strana 471
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  63
  
  realizace následujících opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace
  opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  A-02
  autobus
  Prodloužení aut. linky 123 k metru B Jinonice
  Vytvoření nové tangenciální vazby
  Jinonice – Košíře
  A-03
  autobus
  Prodloužení aut. linky 230 k žel. zastávce
  Praha-Velká Chuchle
  Vytvoření nové tangenciální vazby
  Barrandov – Velká Chuchle
  A-05
  autobus
  Autobusové propojení Košíře – Nové Butovice
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 16 M1
  Prověření potřebnosti
  linek
  V
  Nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace s ROPID,
  DPP, HMP, TSK, IPR
  AP 16 M2
  Projektová příprava
  V
  Nutná podmínka
  MČ koordinace s ROPID,
  HMP, DPP
  AP 16 M3
  Zajištění optimálního
  propojení s dalšími
  dopravními systémy
  V, P, DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  opatření A-03
  MČ koordinace s ROPID,
  HMP, DPP
  AP 16 M4
  Realizace opatření
  V, P, DvK
  
  MČ koordinace s ROPID,
  HMP, DPP
  AP 16 M5
  Monitoring, příp. úprava
  opatření
  V, P, DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  cestujícími
  MČ koordinace s ROPID,
  HMP, DPP
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizací ROPID a
  HMP. Záměr je částečně prověřen v dokumentu „Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029“ který
  zachycuje předpokládaný vývoj linkového vedení PID z pohledu možných přínosů, orientačních
  nákladů, či počtu spojů. Bližší prověření by zhodnotilo pozitiva pro občany MČ a vyčíslilo
  finanční náročnost při případné realizaci. Toto prověření je nutno koordinovat zejména
  s organizací ROPID, případné využití dopravního modelu k posouzení pak s organizacemi TSK
  a IPR.
  V průběhu přípravy je úlohou MČ zejména důsledné monitorování zajištění jak prostorových, tak
  časových návazností na ostatní MHD a u opatření (A-03) na železniční dopravu, kvalitní pěší
  dostupnosti vč. bezbariérovosti v případě nově vzniklých autobusových zastávek. Tedy
  komunikace zejména s organizací ROPID, Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a Hlavním
  městem Praha (HMP) včetně TSK a IPR.
- Strana 472
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  64
  
  2.19 V, AP 17 Výstavba nových železničních zastávek
  Východiska a strategické souvislosti
  Výstavba nových železničních zastávek vychází z následujících prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje nové impulsy pro dopravní obsluhu dotčených oblastí:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  N Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
  
  Výstavba nových železničních zastávek zároveň vychází ze Strategie rozvoje městské části
  Praha 5 do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné
  dopravy, Opatření 5.3.2: Podpora městské hromadné dopravy
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Potenciál pro rozvoj MHD“ i možnost zřízení nových zastávek. Nejedná se však o
  problém s vysokou prioritou. Dále jen uveden výřez z problémového výkresu, uvedeného
  v příloze k analytické části.
  
  Obrázek 2.23 – Výřez z problémového výkresu
- Strana 473
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  65
  
  1. Povaha problému spočívá v nízkém využití některých stávajících tratí na území MČ pro
  městskou a příměstskou dopravu. Tím není plně využita nabídka veřejné dopravy (VD) a
  v některých relacích tak může být preferována individuální automobilová doprava (IAD).
  
  2. Územní rozsah týká se zejména trati č. 122 Praha-Smíchov – Hostivice.
  
  3. Příčiny problému dynamický rozvoj IAD v Praze a ČR po roce 1990. Teprve v posledních
  letech na základě strategického městského plánování je zvažováno využití stávající
  kapacitní železniční infrastruktury pro zlepšení dopravní nabídky VD u městských či
  příměstských vztahů.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility je vhodné sledovat vazbu na ostatní
  dopravní systémy veřejné dopravy i na systém IAD. Dále je nutné sledovat dobrý přístup
  k zastávce i její atraktivní umístnění z hlediska docházkových vzdáleností a délku
  přestupních vazeb.
  
  5. Možnost řešení problému je v návrhu nových zastávek na trati č. 122 Praha-Smíchov –
  Hostivice. Nutná je však koordinace s ostatními dopravními systémy. Realizace třech
  nových zastávek na trati č. 122 je navržena v rámci Plánu udržitelné mobility Prahy a
  okolí. Není však blíže aktuálně studijně prověřena z pohledu možných přínosů a nákladů.
  Opatření není v současnosti zařazeno do staveb připravovaných Správou železnic (SŽ).
  Doporučujeme tedy bližší prověření, pokud nebude v blízkém výhledu opatření již prověřeno
  např. v rámci Studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha (SP ŽUP).
  Případný námět vybudovat novou zastávku v blízkosti ul. Beníškové není sledován
  v Metropolitním plánu ani v dokumentu Strategie rozvoje městské železnice, (IPR, 2018).
  Předpokládaná zastávka by byla cca 500 m od zastávky Praha-Cibulka. Tomu neodpovídá
  intenzita zástavby a výše přepravní poptávky v oblasti, kterou dostatečně obslouží zastávka
  Praha-Cibulka. Zastávku nedoporučujeme ani v úrovni prověřování námětu.
  
  Návrh řešení
  Navrhujeme prověřit proveditelnost včetně ekonomického hodnocení (přínosy/náklady) nových
  zastávek na trati č. 122. Na základě pozitivních výsledků prověření pak pokračovat v další
  přípravě, v případě negativních výsledků přípravu odložit.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je zvýšit dostupnost železniční dopravy jako udržitelného systému dopravy.
  Tomu napomůže realizace nových bodů zastavení, ovšem pouze v oblastech s dostatečnou
  přepravní poptávkou. Plná případně částečná realizace následujících opatření ze Souhrnné
  databáze dopravních opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  D-07/1
  železnice
  Výstavba nové železniční zastávky
  Praha-Hlubočepy zast.
  Nová železniční zastávka
- Strana 474
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  66
  
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  D-07/2
  železnice
  Výstavba nové železniční zastávky
  Praha-Konvářka
  Nová železniční zastávka
  D-07/3
  železnice
  Přesun železniční zastávky Jinonice
  Přesun železniční zastávky
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 17
  M1
  Studie proveditelnosti
  nových zastávek
  V
  Pozitivní výsledek
  nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace se SŽ, HMP,
  nové zadání, příp. využití
  aktuálně zpracované
  AP 17
  M2
  Projektová příprava
  zastávek
  V
  Nutná podmínka pro
  další přípravu
  MČ koordinace se SŽ, HMP,
  DPP, nové zadání
  AP 17
  M3
  Zajištění optimálního
  propojení s dalšími
  dopravními systémy
  V, P, DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  navržených zastávek
  MČ koordinace se SŽ, HMP,
  DPP
  AP 17
  M4
  Realizace opatření
  V, P, DvK
  
  MČ koordinace se SŽ, HMP,
  DPP
  AP 17
  M5
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  V, P, DvK
  Velmi vhodné pro
  optimální využití
  navržených zastávek
  MČ koordinace se SŽ, HMP,
  DPP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření se SŽ a HMP. Záměr není
  blíže studijně prověřen z pohledu možných přínosů a nákladů. Bližší prověření by zhodnotilo
  pozitiva pro občany MČ a vyčíslilo finanční náročnost při případné realizaci. Na základě
  studie proveditelnosti, kterou je nutno koordinovat zejména se SŽ. Pak bude následovat další
  příprava celého opatření, nebo jeho části (pouze některé zastávky budou doporučeny
  k realizaci), případně odložení opatření.
  V průběhu přípravy je úlohou MČ zejména důsledné monitorování zajištění jak prostorových, tak
  časových návazností na MHD, kvalitní pěší dostupnosti vč. bezbariérovosti, možnost parkování.
  Tedy komunikace zejména se SŽ, Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a Hlavním městem
  Praha (HMP).
- Strana 475
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  67
  
  2.20 S, AP 18 Napojení rezidenčních oblastí na dopravní síť
  Východiska a strategické souvislosti
  Tematický okruh vychází z následujících prioritních os Dopravní politiky hl. m. Prahy a
  představuje nové impulsy pro dopravní obsluhu dotčených oblastí:
  C Snížení citlivosti a zmírnění kapacitních problémů v dopravní síti
  K Snížení dopravní nehodovosti
  G Zlepšení přístupnosti dopravy, dopravní infrastruktury a veřejných prostranství pro různé
  skupiny obyvatel
  Řešení tematického okruhu vychází ze Strategie rozvoje městské části Praha 5 do roku
  2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy, Opatření
  5.3.9: Bezpečnost dopravy.
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Nedostatky dopravních sítí“ i nově vzniklou potřebu dobudování silničního napojení
  nově vzniklých, či dále se rozvíjejících rezidenčních čtvrtí. Jedná se o problém se střední
  prioritou. Dále je uveden výřez z návrhového výkresu, který je doložen v příloze k návrhové
  části.
  
  Obrázek 2.24 – Výřez z návrhového výkresu silniční sítě
- Strana 476
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  68
  
  1. Povaha problému jsou stále se zesilující vnitroměstské vazby, generované komerčním i
  rezidenčním rozvojem území, které vyvolávají potřebu doplnění sítě místních komunikací II.
  třídy. Těmi nejvýznamnějšími jsou ul. Gollové (Barrandov, Pražská čtvrť) a ul. Na Pomezí
  (Košíře – Jinonice).
  
  2. Územní rozsah, týká se uvedených komunikací. Problém je řešitelný na území MČ.
  
  3. Příčinou problému je zvyšující se intenzita dopravy i měnící se směrování přepravních
  proudů vlivem rezidenční i komerční výstavby.
  
  4. Problém má vliv na módy městské mobility v podobě možných kongescí, které mají
  dopad na individuální automobilovou a veřejnou silniční hromadnou dopravu. Vznikají tak i
  potenciální rizikové situace kdy přetíženým komunikacím, je snížená bezpečnost účastníků
  provozu, především chodců.
  
  5. Možnost řešení problému je v realizaci nových propojení, čímž se zvýší bezpečnost
  kapacita napojení rezidenčních lokalit. Řešení představuje lokální kvalitativní a
  bezpečnostní zlepšení podmínek pro všechny účastníky provozu na pozemních
  komunikacích. V uvedených lokalitách, zejména na Barrandově, doporučujeme bližší
  dopravně-inženýrské prověření.
  Návrh řešení
  Opatření je vhodné koordinovat zejména s TSK. Před vlastní realizací by bylo vhodné dopravně
  inženýrské prověření, vlivu na kapacitu křižovatek na nadřazené síti, příp. mikrosimulace.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je dopravní síť napojující rezidenční oblasti odpovídající přepravní poptávce,
  realizovaná tak, aby nedocházelo ke kongescím a snížení bezpečnosti. Cílem je celková
  prostupnost územím a vytvoření plnohodnotných dopravních vazeb na vnitřní město. Nástrojem
  je plná realizace následujících opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace
  opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  K-02
  komunikace
  Nová komunikace ul.
  Gollové
  Prodloužení komunikace z důvodu rozsáhlé
  rezidenční výstavby
  K-04
  komunikace
  Napojení oblasti Bulovka (ul.
  Od Vysoké)
  Vytvoření alternativního komunikačního
  přístupu do oblasti
- Strana 477
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  69
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), vhodných pro realizaci tohoto tematického okruhu
  akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o prověření, přípravu, vlastní
  realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 18 M1
  Dopravně-inženýrské
  prověření
  S
  Vhodné pro další
  přípravu
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 18 M2
  Projektová příprava
  S
  Nutná podmínka pro
  realizaci
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 18 M3
  Realizace opatření
  S
  
  MČ koordinace s TSK, HMP
  AP 18 M4
  Monitoring, příp. úprava
  opatření definovaných
  v rámci M3
  S
  Vhodná zejména
  optimalizace SSZ
  MČ koordinace s TSK, HMP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být inicializace diskuse o plánovaném opatření s organizací TSK a HMP.
  Následně pak monitorování přípravy, realizace a funkčnosti daného opatření.
- Strana 478
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  70
  
  2.21 V, AP 19 Koordinace opatření na železniční síti
  Východiska a strategické souvislosti
  Zvýšení kvality a parametrů železniční sítě na území MČ vychází z prioritních os Dopravní
  politiky hl. m. Prahy a představuje nové impulsy pro dopravní obsluhu v řešené oblasti:
  A Preferování veřejné dopravy a rozvoj kolejové dopravy
  B Provázanost veřejné dopravy s ostatními druhy dopravy
  D Nová propojení pro různé druhy dopravy
  N Udržitelný územní rozvoj Pražské metropolitní oblasti
  
  Realizace opatření na železniční síti je v souladu se Strategií rozvoje městské části Praha 5
  do roku 2030. Jedná se o Strategický cíl 5.3: Zajištění plynulé, bezpečné a pohodlné dopravy,
  Opatření 5.3.2: Podpora městské hromadné dopravy
  Z analytické části Generelu dopravy městské části Praha 5 vyplývá vhodnost řešit v rámci
  oblasti „Nedostatky dopravních sítí“. Jedná se o problém se střední prioritou. Dále jen uveden
  výřez z návrhového výkresu železniční sítě, uvedeného v příloze k analytické části.
  
  Obrázek 2.25 – Výřez z návrhového výkresu železniční sítě
- Strana 479
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  71
  
  1. Povaha problému. Nejedná se o problém v dopravě na Praze 5, ale spíše na úrovni Prahy
  a SČK v širším kontextu i ČR. Proto ani není vyznačen na problémové mapě. Problémem
  může být nedostatečná koordinace investora s MČ při přípravě a realizaci stavby, a to
  zejména v koordinaci navazující MHD po realizaci nových kapacitních železničních staveb.
  Nové tratě se realizují zejména z důvodu nedostatečné kapacity stávajících tratí pro
  příměstskou i dálkovou dopravu.
  
  2. Územní rozsah přesahuje významně území městské části, viz předchozí bod
  
  3. Příčiny problému stále zvyšující se poptávka po příměstské dopravě plyne zejména
  z pokračující suburbanizace, a to velmi výrazně právě v blízkosti trati 170 procházející
  městskou částí.
  
  4. Problém má vliv na ostatní módy městské mobility je vhodné sledovat optimální vazbu
  na ostatní dopravní systémy veřejné dopravy, ale i na nemotorovou dopravu a IAD.
  Kapacitu pro parkování nerezidentů uvažovanou v rámci opatření je vhodné pečlivě
  sledovat vzhledem k možnému dalšímu zvýšení zatížení centra MČ radiální dopravou.
  
  5. Možnost řešení problému je ve sledování přípravy stavby SŽ a HMP a úzké koordinaci
  navazujících dopravních opatření po její realizaci.
  
  Návrh řešení
  Projekty není nutné prověřovat, jejich prověření, přípravu a případný posun k realizaci bude
  sledovat SŽ. Vhodné je však koordinovat návaznou dopravu, s ohledem na preferenci veřejné a
  nemotorové dopravy.
  Cílový stav
  Cílovým stavem je kapacitní Železniční uzel Praha čemuž napomůže plná, případně částečná
  realizace následujícího opatření ze Souhrnné databáze dopravních opatření. Realizace
  opatření přispěje k udržitelnému rozvoji dopravy na území MČ.
  Kód
  Oblast
  Název opatření
  Popis opatření
  D-01
  železnice
  Rekonstrukce železničních
  mostů pod Vyšehradem
  Rekonstrukce železniční trati včetně nového
  mostu přes Vltavu
  D-03
  železnice
  Optimalizace trati Praha-
  Smíchov – Praha-Radotín
  Rekonstrukce železniční trati
  D-04
  železnice
  Městské železniční tunely
  (Nové spojení II)
  Nové tunelové železniční propojení Smíchova,
  Karlína a Vršovic, zkapacitnění centrální části
  železničního uzlu Praha
  D-05
  železnice
  Nová trať Praha – Beroun
  Nová tunelová trasa Praha – Beroun, vymístění
  tranzitní dopravy z údolí Berounky a zkrácení
  jízdních dob
- Strana 480
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  72
  
  Milníky akčního plánu
  Dále je uveden seznam milníků (M), jejichž realizace je vhodná pro realizaci tohoto
  tematického okruhu akčního plánu. V případě tohoto tematického okruhu se jedná o
  prověření, přípravu, vlastní realizaci a monitorování dopravního opatření.
  Kód
  Název milníku
  Mód
  dopravy
  Návaznost milníků
  Zainteresované subjekty
  AP 19
  M1
  Sledování přípravy
  uvedených opatření
  V
  
  MČ koordinace se SŽ, HMP
  AP 19
  M5
  Zajištění optimální
  navazující dopravy
  V, P, C,
  DvK
  
  MČ koordinace se SŽ, HMP,
  DPP
  
  Úloha MČ
  Úlohou MČ by měla být diskuse o přípravě plánovaných opatření se SŽ a HMP. V průběhu
  přípravy je úlohou MČ zejména důsledné monitorování zajištění jak prostorových, tak časových
  návazností na MHD, kvalitní pěší a cyklo dostupnosti vč. bezbariérovosti. Tedy komunikace
  zejména se SŽ, Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a Hlavním městem Praha (HMP).
- Strana 481
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  Etapa 2: Návrh Generelu dopravy
  
  A.4 tematické okruhy akčních plánů
  73
  
  3 Použité podklady
  Dopravní politika hl. m. Prahy
  Plán udržitelné mobility hl. m. Prahy
  Strategie rozvoje MČ Praha 5 do roku 2030
  Studie okolí Radlické radiály (HMP 2016).
  Radlická radiála JZM – Smíchov (HMP)
  www.radlickaradiala.info
  Centrální Smíchov (A69, 2011)
  Smíchov – Plzeňská, Ověřovací studie (QARTA ARCHITEKTURA)
  Plzeňská – Vrchlického, proměna ulic Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2017)
  Plzeňská – Motol, proměna Motolského údolí“ (A69 – architekti, s.r.o., 2018)
  Aktualizace studie dopravních uzlů Smíchov, (A69 – architekti, s.r.o., 2019)
  Studie možností dopravního zklidnění oblasti Jinonic“ (VHE a spol., s.r.o., ve spolupráci s Pudis
  a.s., 12/2016)
  https://www.mdcr.cz/Uzitecne-odkazy/Bezbarierovost
  Systém celoměstských cyklotras hlavního města Prahy, (HMP aktualizace 2021)
  Generel cyklistické dopravy Praha, (2018)
  Akční plán rozvoje cyklistické infrastruktury na území MČ v letech 2016-2017, (kol. aut. 2016)
  Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029, (ROPID 2018)
- Strana 482
  
  Generel dopravy městské části Praha 5
  
  Vypořádání připomínek
  
  verze 06/2022
- Strana 483
  Vypořádání připomínek
  2
  
  O B S A H
  
  1. ÚVOD .............................................................................................................................. 3
  2. BLOK PŘIPOMÍNEK 1 .................................................................................................... 3
  3. BLOK PŘIPOMÍNEK 2 .................................................................................................. 13
  4. BLOK PŘIPOMÍNEK 3 .................................................................................................. 16
- Strana 484
  Vypořádání připomínek
  3
  
  1. Úvod
  
  Dále uvedené připomínky, včetně reakcí zpracovatele se skládají z obdržených stanovisek
  připomínkujících. Uvedená stanoviska byla doručena ve třech dokumentech tomu odpovídají
  dále uvedené bloky. Reakce zpracovatele byly projednány s připomínkujícími a na základě
  projednání byl aktualizován Generel dopravy MČ Praha 5. Tam, kde došlo ke změnám
  v Generelu ať už jde o textovou část nebo o výkres bylo změněno i datum na úvodní straně či
  rozpisce na 05/2022, u textových částí, či výkresů, které jsou beze změn je původní datum
  10/2021.
  
  2. Blok připomínek 1
  
  Hlavní vadou návrhu generelu je výrazně vyšší uvažovaný dopravní výkon automobilové
  dopravy pro rok 2030 (nárůst 7 % oproti r. 2015), než jaký uvažují strategické dokumenty
  města soustřeďující se na dopravu. Hlavní dopravně koncepční a strategický dokument „Plán
  udržitelné mobility Prahy a okolí“ (dále jen PUMP nebo dopravní koncepce) zavazuje snížit
  v centru automobilovou dopravu o 12 % a jinde prakticky stagnace, klimatický plán má jako
  závazek dokonce 15% pokles oproti roku 2010. Přitom jde o zásadní požadavky, které sníží
  kongesce a zlepší plynulost dopravy jak pro veřejnou dopravu, tak pro auta uvnitř
  centrálního kordonu (Smíchov) a přirozeně ovlivní pozitivně i přilehlé rezidenční oblasti,
  ve kterých poklesne tranzitní doprava na místních komunikacích. Metodicky chybný je také
  výpočet deficitu rezidenčního parkování na základě celopražského koeficientu automobilizace
  bez ohledu na místní specifika. Zásadní vady je třeba odstranit a generel přepracovat. 1
  Opatření v dopravní koncepci je proto třeba navrhnout s ohledem na různé scénáře
  vývoje dopravního výkonu AD. Jmenovitě je třeba zahrnout:
  ● pokles intenzit AD dle PUMP, případně pokles intenzit AD o 15 % dle klimatické strategie,
  ● snížení tranzitní dopravy přes historické centrum (změna přepravních proudů) a část
  Smíchova uvnitř centrálního kordonu, který je vymezen zhruba Petřínem a tunelem Mrázovka,
  Reakce 1 V prognóze dopravy vycházíme z vysoce erudovaných zdrojů, a to dopravního
  modelu hlavního města Prahy, který je ve správě TSK a IPR. Tyto prognózy považujeme za
  velmi věrohodné. Doporučujeme rozlišovat mezi předpokládaným růstem dopravy a cílem
  koncepčních materiálů (PUMP), ke kterému bychom se chtěli přiblížit.
  
  2 Výpočet deficitů parkování je třeba vztahovat k Pražským stavebním předpisům a ke
  zmapování celkového parkování (garáže+parkovací stání) a obytné plochy, nikoliv ke
  stupni automobilizace.
  Reakce 2 Analýza parkování je zpracována velmi podrobně s ohledem na parkovací místa, ať
  už na ulici nebo na vlastním pozemku (tedy nejen velkokapacitní parkoviště a parkovací domy).
  Analýza parkování je popsána v Etapě 1: Průzkumy a rozbory, v kapitole 9.2.
  
  Další připomínky a návrhy heslovitě:
  ● Doplnit doporučené termíny přípravy a realizace železničního diametru. Hlavní prioritou
  dopravy v Praze je rozvoj kolejové dopravy, železniční diametr má být na prvním místě je třeba
  jej maximálně urychlit, úloha hl.m. Prahy, včetně Prahy 5 je klíčová. Toto je zásadní
  připomínka.
  Reakce 3 Jedná se o stavbu navazující na výstavu vysokorychlostních tratí a její realizaci lze
  předpokládat až ve vzdálenějším výhledu. Přestože může tato stavba zasáhnout i na Prahu 5
  (stejně jako SOKP), jedná se o stavbu (investici) celostátního/celopražského není tedy
  součástí tohoto generelu.
- Strana 485
  Vypořádání připomínek
  4
  
  ● Doplnit požadavek na posouzení okružní linky metra.
  Reakce 4 Okružní linka metra je zcela mimo rámec GD P5. Jedná se pouze o námět,
  k případnému prověření na celopražské úrovni.
  
  ● Doplnit návrhy na prověření tramvaje nebo parciálního trolejbusu v trasách Plzeňská - Velká
  Ohrada (PUMP) a Jinonice - Nové Butovice (v koridoru ul. Radlické).
  Reakce 5 Směr na Nové Butovice je v návrhu obsluhován autobusovými linkami 137, 149 a
  232. Z pohledu řešeného GD MČ nelze prověřovat vazby na území mimo MČ P5. GD je
  koncepční dokument. Detailní prověření je možné v rámci samostatné dílčí studie zaměřené
  na konkrétní návrh/opatření.
  
  ● Doplnit návrh na prověření spojení pro veřejnou dopravu v koridoru Barrandov / Holyně -
  Jihozápadní Město.
  Reakce 6 Zajímavý námět k případnému bližšímu prověření v rámci samostatné studie mimo
  GD. Jedná se o lokality s významnou přepravní poptávkou, dle našeho názoru však přepravní
  proudy míří spíše do centra města, poptávka mezi oběma lokalitami je očekávána spíše nižší.
  
  ● Doplnit vytipování autobusových linek vhodných k převedení na trolejbusy. Zásadní
  připomínka.
  Reakce 7 Prověření trakce ve veřejné dopravě je nad ráme GD.
  
  ● Upozornit na přetížení MÚK na Barrandovském mostě v případě realizace Radlické radiály
  a navrhnout řešení. Toto je zásadní připomínka.
  Reakce 8 O úrovni zatížení na Barrandovském mostě informují zátěžové kartogramy v Příloze
  P.2. Do zprávy doplníme odkaz na studii ČVUT „Dopravně inženýrská studie pro oblast
  Barrandovský most -Dobříšská“ z roku 2018, kde je problematika rozpracována v dostatečném
  detailu.
  
  ● Odstranit úvahy o zobousměrnění ulice Na Pomezí pro AD. Stávající, kompromisní návrh
  vznikl po důkladných a dlouhodobých jednáních zodpovědných orgánů s odborníky i občany.
  Obousměrný zde bude pouze kyvadlový provoz MHD. Zásadní připomínka.
  Reakce 9 U zobousměrnění vycházíme z problémové analýzy, ze které vyplývají požadavky
  na kvalitnější napojení izolovaných lokalit na nadřazenou síť. Viz příloha B.2. Souhrnný výkres
  dopravních problémů a nedostatků. Tato problematika je ještě zvýrazněna plánovaným dalším
  rezidenčním/komerčním rozvojem v oblasti Jinonic.
  
  ● Navrhnout vedení autobusových, resp. trolejbusových linek v oblasti Kavalírky
  Reakce 10 Vedení autobusových linek je v oblasti navrženo, případné detailnější prověřování
  je nad rámec GD. Součást Etapy 2: Návrh Generelu dopravy, graficky zobrazeno ve
  výkresové příloze B.5.3. Návrh základní sítě – silniční hromadná doprava.
  
  ● Vyřadit návrh na zmimoúrovňění křižovatek na barrandovské spojce.
  Reakce 11 Řešíme dopravní problém, který v oblasti objektivně existuje a bude se do výhledu
  prohlubovat. Vzhledem k vysokým intenzitám dopravy a pokračující výstavbě v oblasti se bude
  jednat o problematickou lokalitu i ve výhledu. Řešení křižovatek pomůže zvýšení bezpečnosti
  v oblasti. Z dopravního hlediska je mimoúrovňové řešení nejefektivnější. Může však
  způsobovat nesoulad s urbanistickou koncepcí v oblasti. Lze tedy případně zvažovat i
  alternativní řešení. Zpracování dopravně urbanistické studie v několika variantách je nad
  rámec GD. (dále v textu evidujeme protichůdnou připomínku)
  
  ● Analýzu problémových míst cyklo doplnit o vybrané problémy z databáze Cyklisté sobě a
  opatření požadované ODO MHMP.
  Reakce 12 Cyklistická doprava jako udržitelný mód dopravy je v rámci GD zpracována
  výrazně podrobněji, než by odpovídalo jejímu podílu na celkové dopravě. Další rozpracovávání
  je nad rámec GD.
- Strana 486
  Vypořádání připomínek
  5
  
  ● Plán cyklo a pěší dopracovat do větší míry podrobnosti, obvyklé pro generely cyklodopravy.
  1/10
  Viz Reakce 12
  
  ● V křižovatce Plzeňská x Musílkova doplnit přejezd pro cyklisty umožňující průjezd z ulice
  Nad Zámečnicí do Musílkovy.
  Viz Reakce 12
  
  ● V křižovatce Na Václavce x Peroutkova upřednostňujeme návrh 1 (bez okružní křižovatky)
  Konstatování…
  
  ● Formulovat požadavek na chráněné řešení cyklo v koridoru Plzeňské a Radlické ulice.
  Viz Reakce 12
  
  ● Plán cyklo doplnit o návrhy cykloobousměrek a legalizací mimo navržené cyklotrasy.
  Viz Reakce 12
  
  ● Zklidnit ulice Plzeňská a Vrchlického před realizací Radlické radiály. Zásadní připomínka.
  Reakce 16 Vzhledem k předpokládaným růstům dopravy by zklidnění bez vymístění tranzitu
  vedlo ke snížení kvality života na MČ, zhoršení bezpečnosti, zvýšení emisí apod.
  
  ● S ohledem na platné závazky poklesu AD uvnitř centrálního kordonu (Smíchov) zrušit
  dočasně zřízený, tzv. Malý Smíchovský okruh.
  Viz Reakce 1
  
  ● V parkovacím domě označovaném v generelu jako „P+R Smíchovské nádraží“ vyhradit 500
  míst rezidentům. Zásadní připomínka.
  Reakce 17 Nad rámec podrobnosti GD. Změna režimu je řešitelná po konci výstavby v území
  a zůstává v kompetenci MHMP. Je k tomu nutné vytvořit analýzu parkování v této oblasti.
  
  Podrobnější podklad pro formulaci připomínky
  Komentář a připomínky k analytické části
  Kap. 4.6 - predikce růstu dopravního výkonu (s. 56)
  (...) V horizontu výpočtů dopravního modelu je uvažováno na silniční síti s realizací Radlické
  radiály, Břevnovské radiály a dokončením obou okruhů MO i PO. Z pohledu veřejné dopravy
  je v dopravním modelu uvažován zejména Dvorecký most a prodloužení TT do Holyně. Po
  realizaci těchto zásadních staveb, i dalších dílčích opatření může dojít ve vzdáleném výhledu
  (2050) ke snížení dopravního výkonu v automobilové dopravě na území MČ přibližně na
  hodnoty z roku 2008. Do roku 2030 je však předpokládán růst výkonu přibližně o 7 % oproti
  stávajícím hodnotám.(...)
  Tyto předpoklady působí nelogicky a jsou v přímém rozporu s nadřazenými dopravními
  koncepčními a strategickými dokumenty.
  ● Dopravní koncepce (PUMP) předpokládá do roku 2030 pokles podílu AD (viz níže)
  ● Opět se výhledový pokles dopravního výkonu podmiňuje realizací staveb, které dopravní
  výkon zvýší, tj. zaměňování příčiny a následku.
  ● Do roku 2030 nebude Břevnovská radiála, ani SOKP. Pravděpodobnější je nárůst
  dopravního výkonu skokově po realizaci jednotlivých dopravních staveb, indukovaný těmito
  realizacemi, a vzhledem k horizontu některých staveb kolem roku 2040 také s mnohem delším
  náběhem, bez předpokládaného poklesu, nedojde-li na regulaci dopravy (snížení tranzitní
  dopravy v centru, parkování), které lze ovšem provést nezávisle na realizaci kapacitních
  staveb pro AD, protože jejich cílem je snížit dopravní výkon AD a tomu nové kapacitní
  komunikace svým indukčním potenciálem naopak brání.
- Strana 487
  Vypořádání připomínek
  6
  
  ● Další rozpor ve výhledových intenzitách spočívá v tom, že klimatický plán 2030 předpokládá
  naopak snížení dopravního výkonu AD v roce 2030 o 15% oproti stavu 2010. Cíle v PUMP, se
  kterými je predikce návrhu generelu v rozporu (změny 2030 vs. 2017):
  ● Podíl veřejné, pěší a cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce se zvýší ze 70 % na 73
  %. Tj. pokles podílu IAD o 3%, relativně o 10%. Při souběžném nárůstu dopravního výkonu
  VHD o cca 10% (z predikce v generelu) to znamená, že v absolutní hodnotě by dopravní 2/10
  výkon AD neměl do roku 2030 vůbec růst ani podle závazků dopravní koncepce, kterým se
  tento generel zavazuje řídit.
  ● Počet automobilů projíždějících přes centrální kordon se sníží z 530 na 464 tisíc denně, tj.
  o 12.5 % (o jednu osminu). Vzhledem k tomu, že tento závazek platí i pro centrální část Prahy
  5, tak to znamená lepší plynulost dopravy a menší kongesce i na uličních komunikacích v
  navazujících oblastech
  Viz. Reakce 1
  
  Závěr 1
  S ohledem na to, že výhledové dopravní výkony jsou evidentně jiné, než jaké koncept
  generelu předpokládá, z čehož vyplývají jiné nároky na návrh dopravních staveb, je nutné celý
  generel přepracovat. Doporučujeme opatření v návrhu generelu posoudit ve třech variantních
  scénářích co do vývoje dopravního výkonu AD:
  1. Scénář dle dopravní koncepce (PUMP), kde se do roku 2030 předpokládá víceméně
  nezvyšování dopravního výkonu AD, a v centrálním kordonu je dokonce závazek snížit AD o
  osminu.
  2. Scénář dle pražské klimatické strategie, kde se do roku 2030 předpokládá snížení
  dopravního výkonu AD o 15% oproti roku 2010. 3. Již zpracovaný scénář s předpokladem
  růstu dopravního výkonu AD do roku 2030 o 7 % ponechat jako srovnávací.
  Pro další posuzování automobilové dopravy v návrhu generelu pak předpokládejme, že
  intenzity AD, které jsou uvažovány jako odůvodnění případných dopravních opatření, mohou
  být ve skutečnosti o 10 - 25% nižší.
  Viz. Reakce 1
  
  (...) Naopak ve veřejné dopravě je předpokládán růst výkonu ve vzdáleném výhledu přibližně
  o 20 % oproti stávajícím hodnotám. Na vývoji výkonů se podílí také rozvoj rezidenčních a
  komerčních ploch v území a jeho vliv na přepravní poptávku. S tímto se ztotožňujeme.
  Též v závěrech s. 183:
  Řada identifikovaných problémů je důsledkem neexistence části páteřní komunikační sítě hl.
  m. Prahy. V západním a jihozápadním segmentu hlavního města se jedná především o dosud
  nerealizované projekty Radlické radiály a Břevnovské radiály, které jsou pro udržitelnost
  dopravy na území městské části Praha 5 klíčové. Tyto radiální tahy mají potenciál převzít
  dopravní zátěž, která v současné době zahlcuje páteřní městské třídy na území Prahy 5, a tím
  je uvolnit pro budoucí dopravní zklidnění.
  Z analýz zátěže je zřejmé, že snížení intenzit dopravy na páteřních městských třídách nebude
  ani po dobudování kapacitních radiálních komunikací tak významné, aby to bylo vydáváno za
  důvod pro tyto vysoce nákladné stavby. Předmětné kapacitní dopravní stavby dále umožní
  další zvyšování dopravního výkonu, což se negativně projeví zvýšením intenzity dopravy ve
  všech ulicích na komunikační síti. Takže zatímco provoz na hlavních třídách poněkud
  poklesne, plošně, tj. v místních ulicích, se intenzita provozu dále zvýší se všemi
  negativními dopady.
  Reakce 18 Realizací Radlické radiály významně poklesne dopravní zatížení na hlavních
  třídách (Jinonické, Radlické a Peroutkově). A následujícím zklidněním Plzeňské pak na těchto
  komunikacích dopravní zatížení mírně vzroste (viz analytická část, kartogramy dopravního
  modelu, Příloha P.2, str. 1,3 a 11).
  
  Řešením je pro vnitřní město daleko spíše snížení dopravní zátěže ve vnitřním městě snížením
  dopravního výkonu AD, přechodem do alternativ (např. výhledová okružní linka metra),
  snížením zátěže uličního prostoru parkovacími místy (viz další část týkající se parkování
- Strana 488
  Vypořádání připomínek
  7
  
  o započtení garážových stání) a případné využití parkovacích míst pro dopravu v pohybu či
  alternativy AD.
  Viz Reakce 4, 2, 1
  
  Parkování
  Vyhodnocení tzv. “nedostatku parkování” podle počtu obyvatel a stávajícího stupně
  automobilizace. Nelze dělat takto:
  ● Není jasná metodika, jak bylo započteno parkování v garážích a mimo pozemní
  komunikace? Je zcela nesprávné předpokládat, že všechna vozidla mají parkovat na ulici, a
  co se tam nevejde, je “nedostatek parkování”. Naopak, parkovací místa na vlastním pozemku
  a v garážích je nutné do analýzy parkování započítávat a počet těchto míst se snažit
  zčřětšovat.
  Reakce 19 viz str 103, analytická část …„Další položkou (analýzy parkování) bylo tzv. volné
  parkování, tedy neomezené a nezpoplatněné kapacity parkování, buď na ulici, nebo na
  vlastním pozemku“...
  
  ● Bylo použito celopražské číslo koeficientu automobilizace, které dá ve vnitřním městě větší
  nedostatek, než jaký odpovídá realitě (žijí zde třeba víc lidé, kteří upřednostňují tomu být blíž
  centru a mít aut méně). Stupeň automobilizace se navíc vztahuje i na nerezidenční vozidla
  (například služební) a vytváří se tak falešný obrázek katastrofálního nedostatku parkovacích
  míst. Vhodnější by bylo přepočítat přes koeficienty parkovacích stání v Pražských stavebních
  předpisech, tzn. začít zmapováním počtu parkovacích míst v garážích, na vlastních
  pozemcích, na ulicích, jakož i obytné plochy.
  
  Doporučení 2
  Analýzu parkování doporučujeme přepracovat a deficit parkování nevztahovat k aktuálnímu
  stupni automobilizace, ale vztahovat jej k PSP, tedy určovat pro jednotlivé ZSJ na základě
  počtu obyvatel a koeficientů v Pražských stavebních předpisech.
  Reakce 20 Lze přepočíst i jiným (nižším) koeficientem, výsledné problémové lokality, však
  budou stejné jako doposud Dle našeho názoru použitý plošný koeficient odpovídá účelu
  problémové analýzy i úrovni koncepčního dokumentu GD, bude tedy zachován beze změn.
  Problematika je natolik specifická a zahrnuje v sobě tolik různých aspektů, lze na ní též
  pohlížet v protichůdných pohledech, že zasluhuje zpracování samostatného analytického
  materiálu.
  
  Autoři návrhu generelu konstatují, že P+R na Smíchově by mělo mít 500 míst+ a nyní je
  navrženo 1000 celkové kapacity. Z toho lze vyvodit doporučení mít 2/4 pater skutečně pro
  rezidenty. Velkorysá rezerva parkovacího domu má patřit odstavům autobusů VHD, aby se
  odstranily zbytečné cesty Prahou 5 na vzdálené odstavy. Uvažuje se cca 150 míst v nových
  podzemních garážích na nám. 14. října.
  Reakce 101 Podzemní garáže na nám 14. jsou z návrhu GD P5 vypuštěny.
  
  Veřejná doprava

Noviny Pětka

Generel dopravy 2020-2022

Strana 1

Strana 2

Strana 3

Strana 4

Strana 5

Strana 6

Strana 7

Strana 8

Strana 9

Strana 10

Strana 11

Strana 12

Strana 13

Strana 14

Strana 15

Strana 16

Strana 17

Strana 18

Strana 19

Strana 20

Strana 21

Strana 22

Strana 23

Strana 24

Strana 25

Strana 26

Strana 27

Strana 28

Strana 29

Strana 30

Strana 31

Strana 32

Strana 33

Strana 34

Strana 35

Strana 36

Strana 37

Strana 38

Strana 39

Strana 40

Strana 41

Strana 42

Strana 43

Strana 44

Strana 45

Strana 46

Strana 47

Strana 48

Strana 49

Strana 50

Strana 51

Strana 52

Strana 53

Strana 54

Strana 55

Strana 56

Strana 57

Strana 58

Strana 59

Strana 60

Strana 61

Strana 62

Strana 63

Strana 64

Strana 65

Strana 66

Strana 67

Strana 68

Strana 69

Strana 70

Strana 71

Strana 72

Strana 73

Strana 74

Strana 75

Strana 76

Strana 77

Strana 78