Strana 8
7
MPZ Barrandov je v jejím kontextu svébytnou součástí situovanou v jižní části, jejímž terénním kontextem
jsou svahy a srázy vymezující levý břeh Vltavy. Jeho prostorovým kontextem jsou z větší částí krajinné,
nezastavěné útvary. Přesto je funkčně relativně dobře funkčně integrována do svého okolí díky MHD.
Funkčním kontextem významné obytné vilové lokality je unikátní komplexe Filmových ateliérů.
VPZ Buďánka je obklopena zcela typologicky odlišnou zástavbou a vytváří v kontextu města víceméně
kontrastní strukturu. V blízkém okolí existují hodnotné památkové komplexy (kulturní památka usedlost
Zámečnice, dále východním směrem navazuje přírodní památka Skalka, jižním směrem park Cibulka).
Vymezení a charakter území (viz schéma Širší vztahy, územní vazby)
Území městské památkové reservace, resp. zóny, je součástí a extensí komposice vnitřního, historického
města. Jako takové s ním tvoří strukturálně i pohledově provázaný celek. Jeho urbanistická hodnota je založena
na specifické podobě vnitřního města, spočívající v harmonickém souznění terénu, resp. (městských)
krajinných prvků a historicky a stylově stratifikované zástavbě. Jednotlivá chráněná území však mají odlišnou
podobu. Řešené území jako celek tedy není územím homogenním, ale spíše naopak, územím svébytně
diferencovaným. Odlišnosti v charakteru zde existují na všech úrovních, jak z pohledu krajinného utváření,
urbanistické struktury a její typologie zástavby, tak z pohledu jeho funkčního využití i role v širším kontextu
města. Jednotlivé části jsou svojí povahou spíše komplementární. Jako celek jsou však přesto bohatě
strukturovaným harmonickým útvarem. Lze konstatovat i kompoziční vyváženost celku, která je z pohledu
památkové hodnoty jejich hodnotnou a tedy stabilizovaná.
Památková hodnota je v řešeném území, v rámci Programu regenerace vyjádřena třemi, resp. čtyřmi
oddělenými územími (s výjimkou navazující malé části PPR na území Městské části Praha 5) požívajícím
plošnou ochranu. Území, které je součástí PPR je jen přesahem historického jádra města a nevytváří v řešeném
území svébytnou územní jednotku. MPZ Smíchov je vnitřně strukturované území s vlastní, centrální
komposicí. MPZ Barrandov je svébytnou, místně a provozně odloučenou součástí, zatímco území Buďánka
jsou svébytným, od svého bezprostředního okolí odlišným reliktem venkovské urbanistické struktury, se
zástavbou organicky nenavazující na své okolí.
Základní funkčně provozní charakter
Jednotlivá území jsou odlišná z funkčního pohledu a tedy i z pohledu jejich role v organismu města.
Smíchovská část je strukturálně součástí vnitřního, kompaktního města a zároveň součástí jeho šířeji pojatého
komerčně administrativního centra. Přes jeho polyfunkční charakter je hlavní funkční charakteristikou a
hodnotou obytné prostředí velkoměstského typu resp. obytnost jeho prostředí. Jeho kvalita, stejně jako kvalita
vlastních obytných domů je (především severní smíchovské části), na velmi vysoké úrovni. Podobně vysoká
kvalita je v západních, svažitých územích, včetně Barrandova, zastavěných individuální obytnou, resp.
vilovou zástavbou.
Odlišný je charakter jižní části smíchovského území, historicky ovlivněný průmyslovými komplexy a
železnicí.
Přetrvávající značná centralita města jako celku a z toho plynoucí expanse centrálních funkcí, především
komerčně administrativního charakteru z prostoru historického města za jeho okraj mění postupně tuto i část
města. Okolí prostoru Anděla tak dnes neplní jen roli lokálního, (decentralizovaného) komerčně
administrativního centra. Expansí dnes již těmito funkcemi přetíženého historického středu Prahy, plní spíše
roli jeho integrální součásti. Proporce obytné funkce a funkcí centrálního charakteru se postupně mění. Z hoho
také plyne negativní tlak na kvalitu, především obytného prostředí, tvořícího potřebnou nabídku a zázemí
vylidněnému a stále se vylidňujícímu historickému městu. Atraktivita prostředí v podobě prostoru nábřeží či
kvalitních ploch parkové zeleně, velmi dobrá dopravní dostupnost spolu s atraktivním komerčním centrem činí
z území místo s narůstajícím počtem návštěvníků, resp. jeho transitujících uživatelů.
Vzhledem ke své poloze v rámci vnitřního města, je území vystaveno silnému dopravnímu provozu, a to jak
z pohledu dopravy cílové, tak z pohledu dopravy transitní. Přesto, že tunelový systém osvobodil smíchovské
území od největší transitní zátěže, zůstává místem stále silně zatíženým východo-západními spojeními a
spojením s exponovanými sousedními částmi města.
Barrandov je naopak prakticky čistě obytným prostředím se všemi souvisejícími atributy. Jeho topograficky
vyjádření odloučenost a role residenční vilové části města mu zajištuje odloučenost a stabilitu charakteru.
Buďánka jsou vzhledem k jejich původu zcela specifickou částí, možno říci nesouvisející s charakterem
okolních území. Jejich neblahý osud posledních tří dekád téměř setřel kvalitu, pro kterou byla prohlášena za
památkovou zónu. Jejich hodnota je právě v jejich organickém utváření a odlišnosti vůči nynějšímu okolí
města.
Základní prostorová a typologická komposice (viz schéma Základní komposice území)
Schéma základní kompozice území znázorňuje ve zjednodušené podobě prostorové principy stěžejní části
řešeného území, Smíchova. Jsou založeny na dvou hlavních kompozičních směrech vyjádřených hlavními
komunikačními osami, křížících se v prostoru Anděla (ulice Lidická a Štefánikova). Osy spolu s terénní
konfigurací člení území na tři zástavbou odlišná pásma odrážející terénní specifiku území a tomu odpovídající
urbanistickou typologii. Obdobně lze vyjádřit typologickou a funkční odlišnost částí území ve zhruba čtyřech
pásmech zástavby. Ve směru severojižním pak možno pozorovat segmenty zástavby, jejichž charakter se
(typologicky, a do jisté míry i kvalitativně) mění v závislosti na vzdálenost od vlastního středu města.
Území Barrandova je kompozičně nezávislé. Je tvořeno hřebenovou osou v podobě ulice Lumiérů zakončenou
monumentálně hlavní budovou komplexu filmových studií. Kolem této osy a přístupové ulice K Barrandovu
je pravidelně rozprostřena zástavba solitérních vilových, rodinných domů.
Část Buďánka je utvářena organickým způsobem z rodinných domů venkovského charakteru, odrážejícím
terénní situaci.
Členění území
Smysl a cíl členění – metoda přístupu
Řešené území je z pohledu zachování, resp. regenerace jeho hodnot chápáno jako soustava menších,
svébytných územních částí, vytvářejících diversifikovaný celek. Diversita existuje na úrovni odlišných
terénních i krajinných situací, urbanistické a stavební typologie i funkční charakteristiky území. Z pohledu
ochrany památkových hodnot, identity území, resp. jejich regenerace je smyslem tyto lokálně specifické
charakteristiky majících obdobný charakter hájit. Přístup vymezené sourodých celků brání paušalizaci
přístupů, na straně druhé je jen předstupněm ke konkrétní regulaci. Popisuje základní principy utváření území,
dle předem určených kritérií. K tomu byly použity analyticko-regulativní plány, klasifikující území tímto
způsobem podle charakteru zástavby, jejich bloků, resp. vnitrobloků, obejmu a výšky, včetně jejich místní
sourodosti a tvaru střech (viz příslušná analytická schémata: Urbanistická struktura, Panoramatické hodnoty,
Morfologie střech a výšky zástavby, Relativní výšky zástavby). Obdobně došlo ke klasifikaci uličního prostoru
(resp. náměstí) podle jejich významu a role v urbánní struktuře a jejich morfologii (příslušná analytická
schémata: Městské prostory z hlediska významového a Městské prostory z hlediska morfologického).