Strana 15
14
Doubková (Skalka) (objekt, zahrada) (nemovitá kulturní památka 8)
Koulka (objekt, zahrada - nemovitá kulturní památka 12)
Santoška (objekt, park), ve schématu Z3 (nemovitá kulturní památka 10)
Užitkové vegetační plochy souvisely s několika usedlostmi, které majitelé po roce 1863 proměnili v přírodně
krajinářský park. Ten po roce 1907 odkoupila smíchovská obec. I dnes se, veřejně přístupný, park rozkládá na
severovýchodních svazích Pavího vrchu a výrazně se uplatňuje jako krajinná dominanta na pohledovém
horizontu z pravého břehu Vltavy. Původní půdorysné a prostorové schéma je zachovalé, stejně jako
pohledové osy i procházkové okruhy. Zpevněné plochy a povrchy cest neodpovídají významu parku, stejně
jako některé detaily (vyšlapané cesty, obtížné udržení čistoty svažitých partií atd.).
Bertramka (nemovitá kulturní památka 11), ve schématu Z2
Bertramka a související plochy se vyvíjely jako předměstská usedlost s čistě hospodářským charakterem, je
situována v údolní poloze pod vrchem Mrázovka. Dnešní podoba zahrady je z roku 1956. Zahrada je přístupná
veřejnosti v rámci režimu památníku W.A.Mozarta,.
Sousední svahy, původně viniční, jsou kryty porosty převážně lesního charakteru a tvoří důležitou součást
zelené clony lemující celoměstskou kapacitní průjezdnou komunikaci Vrchlického a Duškovu.
Klášterní zahrady
Původně rozsáhlé zahrady a sady byly zmenšeny. Původní funkce výchovy, duchovní náplně, ale i pozdější
Poštovní muzeum jsou v této části Smíchova vhodně situované.
Bývalý klášter Sacré-Coeur, ve schématu Zv1 (objekt, zahrada) (nemovitá kulturní památka 18)
Klášter a kostel byly vystavěny v období 1872-1884, na počátku 20. století již existoval park a sady, které
nahradily původní vinice a louky. Původně rozsáhlé zahrady a sady jsou dnes zmenšeny a jejich funkce
pozměněna. Na původní ploše je částečně situován menší veřejný park s neomezeným přístupem veřejnosti,
minizoo s regulovaným přístupem veřejnosti, část zastavěna v souvislosti s výstavbou tunelu provizorními
stavbami, část v nedávné době zastavěna činžovními domy.
Bývalý klášter benediktinek, ve schématu Zv2 (nemovitá kulturní památka 22)
Rozvoj a úpravy vegetačních ploch souvisejí s případnou novou funkcí areálu. Původní funkce výchovy,
duchovní náplně, ale i pozdější Poštovní muzeum jsou v této části Smíchova vhodně situované.
Vily
Zahrady jsou výjimečně jmenovitě součástí nemovité kulturní památky.
U Nikolajky čp. 1088 (objekt, zahrada) nemovitá kulturní památka 32
Hřbitovy
Hřbitovy s funerálními plastikami jsou pojímány jako součást kulturního dědictví, je umožněn i přístup
veřejnosti a turistů.
Malostranský hřbitov, ve schématu Zh1 (nemovitá kulturní památka 35)
Hřbitov byl založen kolem roku 1679, 1861 došlo k rozšíření. Celý areál býval galerií zejména empírového
sochařského a funerálního umění.
Ostrovy, nábřeží (součást Pražské památkové rezervace), ve schématu Z4a-c
Pohledově exponované plochy dotvářejí podobu Pražské památkové rezervace, především z pravobřežních
pohledů. Ze smíchovské strany nabízejí vizuální kontakt s řekou a pravobřežní zástavbou.
Dětský ostrov, ve schématu Z4a Ostrov je od 20tých let 20. století součástí smíchovského zdymadla, jehož
architektura ovlivnila i vzhled ostrova. V části je umístěna obsluha, v části je dětské hřiště.
Vegetační plochy součást památkové zóny
Tyto plochy jsou součástí památkové zóny a v určité míře pro ně platí výše uvedené členění.
Zahrady a parky bývalých usedlostí
Původně rozsáhlé zahrady a sady byly zmenšeny. Funkce jednotlivých vegetačních ploch souvisí s konkrétním
objektem.
Hřebenka, Pernikářka, Cihlářka, Skalka, Horní Palata
Areály zdravotních zařízení Dolní Palata
Převažuje okrasná a pobytová funkce vegetačních ploch.
Zahrady vil a rodinných domů
Převážná většina zahrad je v dobrém stavu, některé mají dochovanou původní kompozici, někde je druhotně
použit nevhodný materiál opěrných zdí nebo oplocení.
Soukromá zeleň není regulována (pouze k
doporučení vhodný výběr stromů při dosadbách, např. ve svažitém terénu).
Městské zahrady a parky
Husovy sady, ve schématu Zp1
Převážná část parku se nachází mimo památkovou zónu, dnes volně navazuje, přes pozemky jiných vlastníků,
se zahradami Bertramky.
Park na Mrázovce, ve schématu Zp4
Park se rozkládá na pohledově a funkčně významné zelené terénní vlně, jejíž horní partie jsou součástí
sportovně – rekreačních ploch.
Park na Skalce, ve schématu Zp5
Park se rozkládá na ostrohu vyvýšeném nad okolní ulice, autorem konceptu je F. Thomayer, který se snad
inspiroval scenériemi pařížského parku Monceaux. Kompozice, spočívající v krajinářském stylu doplněném
novoklasicistními prvky, je složena z několika menších travnatých ploch, doplněna plochou kolem jezírka i
systémem průhledů. Cestní síť je vedena v přirozených křivkách, které vyhovují terénním poměrům a
umožňují pohodlnou pěší chůzi.
Náměstí
Náměstí 14. října, ve schématu Zn1
Náměstí se rozkládá od Štefánikovy ke Zborovské. Parkové plochy původně patřily do rozsáhlého zahradního
komplexu Portheimky, byly postupně zmenšovány. Náměstí je lemováno významnými budovami, některé mají
nejen čtvrťový, ale i celoměstský význam. Od r. 1951 je ústředním motivem náměstí tzv. Medvědí kašna
(17.stol). Dnešní kompozice vznikla v souvislosti s výstavbou metra v 80-tých letech 20. století. Dnešní
podoba náměstí neodpovídá významné poloze v historickém centru MČP5. Rozsáhlé parkovací plochy
narušují vnímání celku, chodníky degraduje umísťování velkých odpadkových kontejnerů atd.