Strana 13
12
Veřejná prostranství, vegetační plochy a vnitrobloky
Obecně lze konstatovat, že jde o nezastavitelné plochy:
• Veřejná prostranství (podrobně viz bod III. 6 Povaha městského veřejného prostoru)
• Vegetační plochy (podrobně viz bod III.9)
• Vnitrobloky
MPZ Smíchov a část PPR k.ú. Malá Strana
Vnitrobloky tvoří důležitou součást obytné zástavby, jejich úkolem je umožnit osvětlení a provětrávání
obytných místností situovaných při dvorních průčelích domů. V rámci bloku dnes poskytují i klidové prostředí,
na rozdíl od převážně hlučných ulic.
Proluky a plochy dočasné nebo provizorní zástavby
Samostatnou problematiku představují plochy, které jsou dosud zastavitelné. Jejich funkce a objem musí
respektovat nejen sousední budovy, ale i vhodnost záměru pro šířeji pojaté okolí. Vzhledem k rozmanitosti
konkrétní situace se liší potenciál vhodné rehabilitace a charakter nové výstavby, která by měla především
respektovat širší urbanistické a architektonické danosti.
III. 8 Panoramatické hodnoty, střešní rovina, dominanty
Významnou součástí hodnot území, které nutno hájit jsou jeho panoramatické hodnoty. Panoramatický prostor
je nutno chápat jako prostor významný pro identitu a autenticitu území také tím, že je vizuálně sdílený a tedy
veřejný.
Charakter a působení jeho hodnot je dán především specifickou terénní situací území pohledově exponovaného
prostoru města spolupůsobícího v rámci jeho vnitroměstského kontextu (krom prostoru nivy také Hradčany,
Letná, Dívčí Hrady). Také území umožňujícího významné výhledy na vlastní území a pohledy do jeho okolí.
Především pro smíchovskou část to znamená, že je součástí stejného, pohledově propojeného krajinného
prostoru jako vlastní historický střed města, tedy především prostoru řeky, její ploché části, nivy a
vymezujících západních svahů i navazujících údolí. Území Barrandovské je pohledově svébytnou částí
vzhledem ke své ostrožní posici, která je významnou součástí ještě širšího vymezení prostoru řeky. Třetím
chráněným územím jsou Buďánky, které vzhledem ke své posici nejsou součástí větších krajinných prostorů a
vzhledem k charakteru vesnické zástavby nemají natolik významné panoramatické hodnoty.
Plochá, zastavěná část Smíchova vytváří rámec dramatické kompozici dominant historického města a určitý
kontrapunkt převážně zeleným svahům se solitérní obytnou zástavbou drobného měřítka. Území je jako celek
součástí ochranného pásma Pražské památkové reservace a z převážné části také pásma se zákazem výstavby
výškových budov. Poněkud jiná je situace údolí vedoucích k řece, majících své vlastní měřítko i kompozici.
Území je součástí širšího městského prostoru, pro nějž je charakteristický dialog založený střídání zastavěných
a nezastavěných částí města v podobě setkávání přírodních, krajinných částí (řeky a vzrostlé stromové zeleně)
a plošné zástavby (stejně jako je tomu v historické části města). V detailnějším pohledu hraje stěžejní roli
povaha střešní roviny a forma kompozice významných architektonických dominant. Pro působení střešní
roviny se jedná se o míru vyrovnanosti výšek zástavby, morfologii střech a jejich materialitu, resp. barevnost.
Pro stavební dominanty se jedná především o charakter jejich působení v celku (celoměstský, čtvrťový nebo
lokální), jejich kompozici, výšky, objemy a formy. Analýzy území ukazují jejich charakter (viz schémata
Panoramatické hodnoty, Vyrovnanost výšky zástavby a Střešní rovina, morfologie střech). Z nich je zřejmé, že
zde existují ze všech pohledů charakteristické (sourodé) celky.
Významnou panoramatickou hodnotou jsou také dálkově pohledově exponovaná průčelí zástavby (např.
nábřeží) a pohledové horizonty (viz schéma Panoramatické pohledové hodnoty). Specifickou roli hrají také
významné objekty včleněné do kompaktní zástavby, mající s vyšší urbanistickou ambici (výjimečné
architektonické projevy vstupující do panoramatického prostoru).
Vlastní panoramatické hodnoty je proto nutno chápat jak v kontextu širšího krajinného prostoru, tak z pohledu
lokálního.
Charakteristickou hodnotou je dosud poměrně vyrovnaná a klidná část zástavby nivy převážně domovními
bloky z přelomu 19. a 20. století v částech Horního Nového Města, resp. Podskalím přiléhajících k řece. Tato
zástavba se projevuje výškově vyrovnanou střešní rovinou tvořenou převážně sedlovými střechami s pálenou
krytinou. Vytváří tak základní hladinu zástavby, nad níž vystupují spíše ojedinělé vertikální dominanty
(především věže kostela sv. Václava) nebo lokální akcenty charakteristické pro architekturu přelomu století,
především nárožní domy. V prostoru centra území, v okolí Anděla a jižní části MPZ se uplatňuje více
tvarosloví novodobých, rovných střech různých barev a materiálů. Přes navýšení počtu podlaží novodobých
stavebních intervencí možno říci, že celkový princip působení dosud zůstává vyvážený.
Z podrobnějšího pohledu možno konstatovat, že tato bloková zástavba, přestože jako celek působí vyrovnaně,
není zcela homogenní z pohledu její podlažnosti.
V některých částech území dochází k navyšování, především obytné zástavby o nástavby, resp. půdní
vestavby.
Panoramatické hodnoty Smíchova
Existuje zde významná nabídka míst, resp. linií, tras, které doplňují atraktivní pohledy na historickou část
města od jihu o nové pozorovací úhly a přestavují neobvyklé konfigurace pražské městské krajiny a jejich
dominant.
Jedná se především o ostrohy, resp. terénní výběhy v podobě jižního petřínského svahu, Mrázkovy a Pavího
vrchu.
Po jejich úbočích jsou vedeny cesty, které byly pro pohledy na město přímo vytyčovány. V Kinského zahradě
navazující na významnou vyhlídkovou cestu vedoucí až k letenskému zámečku. Zde se jedná o celoměstsky
významnou trasu.
Obdobně významným je prostor parku Sacre-coeur umožňující pohledy v širokém úhlu, od Hradčan přes
Vyšehradskou skálu a Pankráckou pláň až k Závisti. Podobnou situaci má i vyhlídka z ostrohu Pavího vrchu.
Panoramatické hodnoty barrandovského ostrohu
Barrandovský ostroh je krajinnou dominantou šířeji pojatého prostoru akcentovanou věží komplexu
Barrandovských teras. Jeho dominantně přírodním působení je dáno drobnou vilovou zástavbou v zahradách.
Z výrazné terénní situace území vyplývá, že panoramatické hodnoty jsou různorodé povahy. Jedná se o
vnímání prostoru z nivy řeky, včetně úrovně jejího pravobřežního nábřeží, pohledy z přilehlých i vzdálených
svahů i vzdálenějších výšin. Dlouhé, dálkové průhledy v ose řeky jsou umožněny především z úrovně
náplavky a ze svahů letenských, resp. Dívčích Hradů.