Strana 18
17
IV. NÁVRHOVÁ ČÁST
OBECNÁ ČÁST
IV. 1 Hlavní (obecné) cíle
• Ochrana a regenerace urbanistických, historických a kulturních hodnot památkově chráněných území
(zón a rezervace)
• Obnova ohrožených objektů
• Revitalisace veřejných prostorů
• Ochrana, regenerace a rozvoj ploch zeleně
• Podpora obytného charakteru území
• Posílení kulturních funkcí území
Hlavní důvody zpracování programu regenerace:
• PR je materiálem stanovujícím možnosti a limity dalšího vývoje území s důrazem na ochranu jeho
kulturně historických hodnot
• PR umožňuje čerpání finančních prostředků na opravu kulturních památek v majetku města, církví a
jiných právnických i fyzických osob
PR je určitou formou programu rozvoje, resp. strategie dalšího vývoje území
Hlavní cíle programu regenerace:
• Zachování a ochrana urbanistických, historických a kulturních hodnot území památkových zón
Zachování, resp. podpora vitality území, především z pohledu kvality a atraktivity prostředí
• Posílení centrálních, především kulturních funkcí území
• Obnova ohrožených objektů (které jsou součástí památkové podstaty PZ)
• Rekonstrukce a úpravy veřejných prostorů
• Ochrana a rozvoj vegetačních ploch
• Zvýšení atraktivity území, především na úrovni kulturních a společenských aktivit
IV. 2 Koncepce a postup při návrhu programu regenerace
Podoba památkových zón Smíchov a Barrandov je (fyzicky) stabilizovaná, má jen limitovaně evoluční povahu.
Kde tomu dosud tak není, je pro obraz památkové zóny nezbytné, aby budoucnost přijala hodnoty minulosti a
souzněla s již stabilizovaným obrazem.
Památková zóny si dodnes uchovala stavební i urbánní strukturu, tvořenou především obytnými soubory a
doplněnou významnými stavbami a prostory. Součástí jsou ale i neutrální struktury a místa, která jsou
podporou základní struktury a vytvářejí výjimečným hodnotám potřebný a nezastupitelný rámec.
Za podstatnou charakteristiku, významnou pro regeneraci území, je považována nedělitelnost hmotného
prostředí (zástavba a jí vymezený prostor) a jeho aktivit (provozní a funkční způsob využití).
IV. 3 Sourodé celky
Celky byly vymezeny z pohledu (stavebně) strukturálního a takto vymezené části mají shodnou základní
urbanisticko – architektonickou charakteristiku. Tato charakteristika je tvořena především typologií
jednotlivých staveb a domovních bloků s přihlédnutím k terénní situaci daného území. Do určité míry je
přihlédnuto i k ostatním doplňujícím prvkům formujícím urbánní strukturu. Těmi jsou například povaha
zástavby vnitrobloků, výšková charakteristika zástavby, včetně její vyrovnanosti, resp. nesourodosti a
převažující morfologická charakteristika střešní roviny
(viz především schéma Urbanistická struktura a
doplňující schémata Střešní rovina, morfologie střech, Vyrovnanost výšky zástavby, Panoramatické hodnoty,
Klasifikace veřejných a poloveřejných prostorů dle jejich významu, Klasifikace veřejných prostorů, dle
morfologie/kompozice).
Vymezené sourodé celky mají za cíl, odlišit jednotlivé typy urbánních struktur v území, s cílem pojmenování
jejich specifických urbanistických charakteristik, resp. hodnot, které mají být při regeneraci nebo nových
stavebních intervencích v duchu kontextuálním zachovány nebo obnoveny. Vytvářejí základní rámec možných
intervencí.
IV. 4 Obytné lokality
Program regenerace zdůrazňuje význam obytné kvality území. Předkládá koncepci regenerace a dotváření
dílčích území tak, aby zajišťovala hledané kvality. Cílem je stabilizace obytné funkce i v exponovaném území
centra města. Tento cíl je zaměřen především na zlepšení situace významného soustředění obytné funkce, resp.
částí území, representovaných především kompaktní blokovou zástavbou Smíchova s relativně malým
zastoupením ploch zeleně a atakovaných intensivním provozem okolního města. Cíl je sledován jednak
logikou vymezení těchto jednotek rušnými komunikacemi nebo prvky stěžujícími prostupnost (terénní prvky,
bariery v území), jednak snahou po vymezení klidného jádra lokalit ve stínu před okolním ruchem (viz kap.
Členění území). Snahou návrhu je nalézt k jednotlivým lokalitám minicentra (viz schéma Obytné lokality a
jejich minicentra), následně je v případě potřeby regenerovat (viz pasporty veřejných prostorů) a regenerovat i
další dostupné rekreační plochy. Vyznačené existující či potenciální potřebu dostupnosti (z pohledu
vzdálenosti i bezpečnosti přístupu) z daných lokalit ve většině případů naplňují (viz také kap. Veřejné prostory,
Pasporty).
Navrhované posílení, regenerace pobytových prostorů uvnitř těchto lokalit má dopomoci i v exponovaných
částech města vytvořit dostupná a relativně klidná místa pro lokální život čtvrti.
IV. 5 Veřejné prostory
Současná snaha vedoucí ke znovuobjevení veřejného prostoru a městského způsobu života, místa sdílení a
pobytu je vedena snahou po eliminaci negativních dopadů dynamické, motorové dopravy (včetně uspokojování
potřeb parkování residentů). Vede k preferenci pěších a tím i změnám proporcí ploch určených jednotlivým
uživatelům. Řešení je tedy otázkou vztahu novodobých potřeb a původní podoby uličního prostoru. Žádoucí je,
tam kde to prostorové možnosti dovolují korigovat proporce jednotlivých ploch ve prospěch pěších.
Z pohledu prostorového uspořádání, resp. typologického se dominantně jedná o uliční prostory (odlišné podle
způsobu okolní zástavby), prostory náměstí, či prostory nábřeží. Specifickou částí jsou prostory (parkové)
zeleně.