Strana 21
20
IV. 7 Mikrolokality
Tzv. „mikrolokality“ byly vymezeny v rámci obytných lokalit, jako prostředek potenciálního zlepšení
obytnosti veřejného prostoru, resp. obytných lokalit jako celku s cílem provedení ekonomicky, časově i
realizačně nenáročných úprav vedoucích k zlepšení stavu v intensivně obývaných částí města.
Lze je považovat za první etapu realizace úprav veřejného prostotu.
Cílem je zlepšení pobytového prostředí ulic v obytné, kompaktně zastavěné části území Smíchova, především:
• vytvoření míst umožňujících krátkodobý odpočinek na lavičkách
• umístění solitérní, či malých skupin stromů do uličního profilu
• nalezení pozice stromů tak, aby došlo k jejich vzájemnému vizuálnímu kontaktu, resp. do pohledově
exponovaných míst
• případné spojení mikrolokalit s ostatním uličním vybavením (podzemní kontejnery na tříděný odpad,
telefonní budky, veřejné hodiny atd.)
Předpokladem je umístění v ulicích nebo na jejich nárožích, osazení stromů a tam, kde to prostorové podmínky
dovolí i instalace přímých nebo kolem stromů kulatých laviček, v případě poněkud větší akce více stromů a
např. i pítka.
Prostředkem k tomu jsou rozsahem a investičně nenáročné stavební úpravy cíleně směřované do dominantně
obytných lokalit jako náhrada absentujících stromořadí, resp. blízkosti rekreačních ploch.
Princip mikrolokalit je chápán jako obecná idea mající více podob adaptovaných na konkrétní situace. Jejich
realizace je chápána jako proces probíhající v čase. Umožňuje postupnost, etapisaci, neboť jednotlivé akce
nejsou na sobě stavebně závislé.
V návrhu je předložen námět na jejich realizaci po určitých etapách.
Jednotlivé typy možných úprav odrážejí konkrétní situace v území. Při jejich návrhu byl brán zřetel na
minimální zásahy do dopravních, provozních situací, resp. minimalizace úbytku parkovacích míst (který je
v jednotkách stání) a maximalizace funkčního a vizuálního efektu, jak v jednotlivostech, tak v synergii lokalit.
Jednotlivé typy úprav jsou doloženy v grafické části formou katalogu (viz grafické přílohy).
Koncepce umístění je založena na principu plošného rozmístění (viz schéma „Mikrolokality – etapy“)
mikrolokalit tak, aby dosáhly plošného efektu působení. Prakticky to znamená dobrou dostupnost a zároveň i
vizuální přítomnost prvků zeleně v dnes „kamenném“ prostředí kompaktní blokové zástavby.
Výběr míst a předpokládaný postup (viz také schéma Mikrolokality - etapy)
V rámci území bylo vytipováno dvacet jedna míst pro realizace mikrolokalit. Vlastní výběr akcí je do značné
míry limitován existencí značného množství podzemních vedení technické infrastruktury, resp. potřebou
umístnění stromů.
Z urbanistického pohledu jsou pro realizaci principu mikrolokalit vybrána místa v jádrech vymezených
obytných lokalit, méně zatížená transitující dopravou, a také místa, která mají z hlediska prostorové
komposice, jinak mechanicky utvářené uliční sítě, potenciál zajímavých výhledů. Nebo naopak mohou být
předmětem akcentování a individualizace daných míst (vytvářejí určitý pohledový úběžník („point de vue“).
Základní výběr upřednostňuje místa přímo podporující kvalitu v dominantně obytných ulicích. Princip
mikrolokalit umožňuje postupné doplňování na základě realizace přiložených typových řešení (viz katalog).
Je však možné vytvořit různé scénáře jejich realizace, např.:
- okolí veřejných budov
- okolí školských zařízení
- zvýraznění některých tras v rámci blokové zástavby (téma propojení urbánní struktury s řekou, resp.
nábřežím)
- propojení rekreačních, pobytových ploch
- spojení s budováním podzemních kontejnerů tříděného
- a další
V rámci návrhu programu regenerace byly vytipovány tři soustředění mikrolokalit s tím, že se předpokládá
jejich postupná realizace (viz také schéma Mikrolokality - etapy). Realizace jednotlivých lokalizací je na sobě
časově nezávislá a umožňuje alternativní postup.
Jako pilotní jsou určeny tři:
Ulice V Lesíčku
Mělnická ulice
Štefánikova třída
IV. 9 Charakter zástavby
Výběr objektů, navržených do Programu regenerace, byl proveden ve spolupráci s Pracovní skupinou Městské
části Praha 5.
Vybrané objekty jsou uvedeny v části IX. Pasporty.
Jde o objekty ve svěřené péči Městské části Praha 5, z nichž některé jsou nemovitými kulturními památkami.
Platí, že na území památkových zón jsou i nepamátkové objekty (z hlediska památkové péče) posuzovány tak,
že i ony spoluvytváří charakter příslušné památkové zóny. Památková péče o zástavbu probíhá v souladu s
příslušnou legislativou. Část území MČP5 je situována v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace
(ochrana spočívá převážně v péči o panoramatické pohledy z území PPR).
V kapitole VIII. Tabelární část je zástavba popsána a členěna podle míry památkové ochrany a situování v
rámci území Městské části Praha 5.
Odborné publikace z nedávné doby uvádějí, často s podrobnými popisy i nepamátkové hodnotné stavby. Počty
těchto budov ukazují plošnou kvalitu historické zástavby.
Návrh dle typologického členění staveb, zástavby
Bloková zástavba spojitá - řadové činžovní domy
Cílem je uchování výškově a objemově vyrovnané zástavby. Zástavby vnitrobloků jsou nežádoucí, (prioritní je
kvalita životního prostředí), je nežádoucí z důvodu rušivého hluku umísťovat sportoviště a hřiště, restaurační
předzahrádky. V rovinné blokové zástavbě PZ Smíchov je nezbytné doplnění zeleně, především výsadbou
vhodných dřevin.