Strana 10
9
Obecně
Předmětem ochrany je podstata konkrétní památkové zóny, spočívající v souhrnu kulturních hodnot,
zejména historických, urbanistických, architektonických, uměleckých, estetických a krajinných, které mají
hmotnou podstatu. Souhrn těchto kvalit vytváří a dokládá vývoj sídla.
Při jejich ochraně je kladen důraz na respekt k prostorovému a funkčnímu uspořádání území i jeho dochované
urbanistické skladbě. Pro zachování hodnot staveb i charakteru přilehlých pozemků je podstatné, aby byly
využívány pokud možno co nejvíce v souladu s jejich původním určením, jejich typologií, kulturními
hodnotami, ale i s ohledem na jejich kapacitní a technické možnosti. Jak úpravy existujících staveb, tak
případná nová výstavba musí respektovat výše uvedené hodnoty památkové zóny.
Konkrétní materiální hodnoty území
1. Urbanistický rozvrh sídla, který vznikl jek plánovitým, tak organickým a rozvojem a doplňováním
zástavby, většinou s respektem k předcházející podstatě sídla
2. Měřítko i objem dochovaného charakteru zástavby, které jsou určující pro jakoukoli případnou další
stavební aktivitu
3. Objekty nemovitých kulturních památek, které podávají informaci o kulturních hodnotách, vývoji sídla
a dobových kulturních i technických hodnotách
4. Veřejná prostranství
5. Urbanisticky a architektonicky hodnotné objekty, které ač nejsou zařazeny do Ústředního seznamu
nemovitých kulturních památek, obohacují charakter sídla
6. Významné plochy veřejné i soukromé zeleně, včetně lesoparků
Řešená území mají převážně obytný charakter. Ze zásad Programu regenerace a z poznatků o území vyplývá,
že důležitým faktorem zachování hodnoty památkové zóny je i ochrana a rozvoj hodnot, umožňujících
kvalitní a bezpečný život trvalých obyvatel i návštěvníků .
Konkrétní nemateriální hodnoty území
• Kvalita životního prostředí, které je charakteristické dobovým urbanismem
• Životní styl i atmosféra území s převažující obytnou funkcí
• Tradiční kulturně – společenské funkce
III. 5 Charakter zástavby
Program regenerace se týká památkových zón, které mají převážně obytný charakter. Zástavba je popsána
podle převládajících urbanistických typů.
Bloková zástavba, kompaktní, dominantně činžovní domy
MPZ Smíchov a část PPR Malá Strana
Převažující kompaktní bloková zástavba, která vznikala v několika časových obdobích je architektonicky i
urbanisticky velmi kvalitní a zachovala si vysokou míru autenticity.
Zástavba vznikala v poměrně krátkém časovém úseku, se shodnými základními parametry, odlišující se detaily
např. dekorativností průčelí. Výsledkem je jednota výrazu objemově a stylově obdobné zástavby, kde
jednotlivé budovy vytvářejí vzájemně vyšší harmonický celek.
Zakládání města, od způsobu parcelace, přes vymezení domovních bloků až po výšku zástavby jsou výsledkem
jednotné koncepce. Zástavba se rozvíjela převážně na základě zastavovacích a regulačních plánů podle
stanovených pravidel.
Obecně lze konstatovat, že v původní blokové zástavbě jsou souladné objemy budov, výška kordonové římsy,
střešní krajina, uliční čára. Nárožní budovy jsou obvykle vizuálně výjimečné, architektonicky vznosnější a
dominují více ulicím.
Vzniku zástavby odpovídá i jednoznačné vymezení veřejných prostorů, jak uličních tak náměstí. Jejich
rozměry, mimo jiné vycházely ze stanovené výšky vymezující zástavby. Rozměry pozemků, resp. obvyklých
stavebních jednotek, obytných činžovních domů jsou víceméně unifikované (resp. možno nalézt drobné
diference v dobou výstavby odlišných částech). Veřejný prostor nabízel v duchu dob vzniku klidný prostor
doplněný zelení, i tehdy byla důležitá dobová zdravotní hlediska pro obytnou zástavbu (možnosti oslunění,
provětrávání atd.) Pozdější vestavby vnitrobloků a nástavby domů často pronikavě zhoršily životní prostředí
obyvatel příslušného bloku.
Prostorově související uliční profily v obytných částech území ztratily namnoze svůj původní obytný charakter
vlivem navýšení okolní zástavby, změnami dopravního režimu (z cílového místa dopravy se mnohé staly
transitními průjezdnými komunikacemi a jejich prostor je maximálně využit pro parkování.
Solitérní zástavba rodinnými domy
(zástavba solitérních individuálních rodinných domů na samostatných parcelách)
MPZ Smíchov
Podstatou zástavby je převážně komfortní individuální bydlení s vlastním zahradním pozemkem. Zástavba
vznikala na základě regulačních plánů, měla jasně určená pravidla a často i stanovený poměr mezi zastavěnou
plochou a zelení.
Základem byl „rodinný dům“, dnes charakterizovaný jako objekt individuálního bydlení s maximálně třemi
bytovými jednotkami. Původní vily jsou často příkladem dobové architektury podle návrhu špičkových
architektů a stavitelů. Četné stavby proto byly zařazeny do seznamu nemovitých kulturních památek, četné
jiné, s vysokou architektonickou kvalitou, jsou uvedeny v publikacích „Slavné stavby Prahy 5“ a „Umělecké
památky Prahy“.
MPZ Barrandov
Pro MPZ platí výše uvedené. Pro MPZ Barrandov je navíc zpracován obsáhlý elaborát „Odborné podklady pro
zpracování plánu ochrany památkové zóny Barrandov“ (NPÚ pracoviště Praha 2009). Elaborát obsahuje
podrobné rozbory, popis i stavebně-historické hodnocení všech budov a je vynikajícím prostředkem pro
praktickou aplikaci památkové péče i orientaci účastníků rozvojového procesu.