Strana 36
35
I přes rozrůstající město si osada zachovala venkovský charakter, urbanismus osady umožňoval životní styl
sousedského bydlení, pěstování zeleniny a chovu domácích zvířat. Kromě dělníků a těch nejchudších, kterých
zde v době bytové nouze bydlelo až 300, se sem později stěhovali i obyvatelé movitější. Po r. 922 byly Košíře
připojeny k Praze a mezi Plzeňskou a osadou byly vystavěny řady činžovních domů, jejichž zadní trakty volně
navazovaly na osadu.
Uzavřená a nepříliš lukrativní poloha na skále zapříčinila, že Buďánka zůstala jako celek v nezměněné podobě
do roku 2002.
Novodobá historie Buďánek byla charakterizována zmenšováním lokality a postupnými demolicemi:
70-tá léta 20.století - demolice činžovních domů podél Plzeňské kvůli rozšíření této komunikace, zatrubnění
Motolského potoka, zbourání mlýna a proměna bývalého Košířského náměstí parkoviště
80-tá léta nucený vykup domků
po roce 1989 převzal území Magistrát hl. m. Prahy (svěřená péče MČ Praha 5)
v r. 1991 osada prohlášena vesnickou památkovou zónou
v r. 2002 provedena plošná demolice
V současné době se díky podpoře MČP5 a úsilí spolků i jedinců zdařilo revitalizovat malý objekt bývalého
koloniálu, byly obnoveny střechy některých budov. Hledá se funkční náplň a finanční prostředky nezbytné pro
znovu vystavení jednotlivých budov.