Strana 34
33
Období 1900 - 1940
Centrální Smíchov se zahušťoval blokovou zástavbou secesních domů, vymezenou staršími regulačními
plány, jen některé části zůstaly nedokončeny.
počátek 20. století fenomén zahradních měst. (do I. Světové války jen několik honosných vil, rozvoj vilové
zástavby spadá do období mezi oběma válkami.
Činžovní dělnické domy, za jejichž pozdně secesními a modernistickými fasádami se skrývaly prosté
malometrážní byty.
po r. 1902 pro část Smíchova zřízen vodovod pramenité vody z Kinského zahrady
1923 vznik Velké Prahy, Smíchov těžil ze své polohy, i z faktu, že na jeho území byla umístěna řada
celopražských nebo celostátních institucí. Zůstával zde významný průmysl (např. pivovar Staropramen, který v
té době patřil k největším a nejúspěšnějším v rámci Evropy). Ringhofferova strojírna se rozrůstala o další
podniky (např. Kopřivnici, později název Ringhoffer – Tatra), významná továrna Walter. Rozvoj průmyslu
znamenal poptávku po levných dělnických bytech (vznikaly nouzové dělnické kolonie dělnických domků).
Bohatý kulturní a společenský život v mnohém navazoval na spolkové aktivity 2. pol. 19. století. Významné
budovy (smíchovské divadlo s Vlastou Burianem, poštovní muzeum v bývalém klášteře sv. Gabriela, Klub
přátel starého Smíchova, Smíchovský Sokol (vybudoval sokolovnu na Mrázovce a později na Klamovce i
první tenisové kurty na československém území).
během I.republiky - vznikla řada veřejných budov (Ministerstvo veřejných prací, Ministerstvo veřejného
zdravotnictví, Ministerstvo pošt a telegrafů v bývalém klášteře Nejsvětějšího Srdce Páně, reálné
gymnázium v Drtinově, Ženské domovy, Ústřední sociální pojišťovna, Sanatorium poštovních zaměstnanců na
Malvazinkách). Tak jako se v druhé pol.19.století hledalo vhodné umístění nového katolického kostela, v této
etapě se stavěly nekatolické církve ( budova Církve bratrské v Krokově - 1902, evangelický dům
J.A.Komenského – 1928 a kostel českobratrského sboru 1934 – oba v ul. Na Santošce, funkcionalistická
přestavba smíchovské synagogy).
Rozvoj automobilismu
1926 první autobusová linka mezi Lidickou ul. Waltrovkou
1939 první trolejbusová linka (dtto)
Počet obyvatel
1921 sčítání - Velká Praha 677.000 obyvatel
1923 zákon o Velké Praze (Smíchov přestal být samostatným městem a stal se čtvrtí)
1930 Smíchov 60,000 obyvatel
Regulační a další plány
1878 – 1921 v tomto období se převážně nedochovaly regulační a další plány
1915 – 17 Ideální plán Velké Prahy (Max Urban)
1919 zákon č. 281 o státní podpořestavebního ruchu (na Smíchově realizována malometrážní
zástavba ve stylu zahradního města (např. lokalita malebných domků u hřbitova na Malvazinkách)
1922 ideová soutěž na úpravu a zástavbu Smíchova, Košíř, Radlic a Motola ( v zadání byl obsažen
požadavek na změnu oblasti v „zahradní město“ (jednotlivé stavby měly být umístěny v zahradách a to
dostatečně velkých, aby i po provedené zástavbě převládala zeleň).
Poválečné a komunistické období 1945 – 1990
Na Smíchově jsou pro toto období charakteristické poměrně časté správní změny území a kompetencí,
postupný útlum průmyslu (případně přesun do jiných měst), plošně zanedbávaná údržba a postupné chátrání
především obytné zástavby, i velkolepé záměry architektů, často znamenající plošnou demolici historické
zástavby. Zásadní pro rozvoj Smíchova byly 3 dopravní stavby (metro, Strahovský tunel a prodloužení ulice V
Botanice). Tyto realizace byly spojeny s rozsáhlými demolicemi v centrální části Smíchova.
Důležité legislativní a další změny:
1947, 1949, 1960, 1990 a 2000 vládní nařízení o novém členění Prahy
po r. 1958 řada významných budov zařazena do seznamu nemovitých kulturních památek (díky činnosti
Ministerstva kultury a Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů )
po r. 1980 útlum průmyslové činnosti
1985 rozvoj MHD úsek metra B (Nové Butovice –Smíchovské nádraží)
vznikala řada územních plánů a studií, často velice radikálních, znamenajících rozsáhlé demolice historické
zástavby
Období po r.1990
Výstižnou urbanistickou charakteristikou změn na Smíchově po r. 1989 je konec éry průmyslu a plošná
nahrazení původních průmyslových ploch obchodními a kancelářskými centry. Jak tyto změny, tak především
restituce a privatizace činžovních domů, přinesly změnu sociální skladby obyvatelstva. Centrální Smíchov se
změnil ze zaostalého dělnického předměstí v moderní pražskou čtvrť. S odstupem je nutno konstatovat, že
některé změny probíhaly příliš razantně, až necitlivě a některé hodnotné součásti Smíchova nenávratně
zmizely. Nové plošné zástavby někde postrádají hlubší urbanistickou úvahu o vybudování městotvorných
prvků, omezují se pouze na ukazatele komerčního využití. Výsledkem této proměny jsou dva různé, navzájem
kontrastující světy. Vedle novodobé uniformní zástavby je možné nalézt zákoutí, evokující atmosféru
19.století. (stručně dle publikace Historický atlas měst)
Důležité legislativní a další změny:
postupná změna vlastnických vztahů
28. 9. 1993 vyhlášena památková zóna Smíchov
1998 demolice Ringhofferovy továrny nastartovala širokou diskuzi o významu a smyslu památkové ochrany
průmyslového dědictví
časté snahy spekulantů i o zástavbu vegetačních ploch
2002 záplavy - zasáhly část Smíchova a na jeho území vyřadily z provozu část B linky metra (následně
výstavba protipovodňových zábran)
výstavba komerčních staveb - obchodní centrum a pronajímatelné kancelářské budovy
výstavba celoměstských průjezdných dopravních staveb s parametry dálnic
obtížně regulovatelný nárůst automobilové dopravy, které obecně ve velkoměstech vede ke zhoršování
životního prostředí
PZ Barrandov
Záměr a realizace vilové čtvrti je spjata se jménem pražského podnikatele Ing. Václava Havla, který se v r.
1924 inspiroval myšlenkou výstavby předměstských vilových čtvrtí během svého studijního pobytu v
Kalifornii v USA. Kromě umístění vilové zástavby Havla zaujal i u nás zatím zcela neznámý způsob tohoto
podnikání, které se nazývalo „real estate“ (na klíč).