Strana 12
11
Na obecné rovině se při regeneraci jedná o základní fyzické a provozní členění a dotváření ploch parteru.
Proces regenerace a postupné rehabilitace veřejného prostoru vyžaduje možnost přiměřených změn. Logickým
přesahem do parteru okolních staveb a dochází k prostorovému prolnutí (otvírání parterů veřejnosti a naopak
vstupu komerčních aktivit do prostoru veřejného).
Vzhledem ke stabilitě vymezujícího stavebního fondu je třeba považovat jeho základní prostorové utváření za
stabilizované.
Prostory jsou pro potřeby programu členěny podle různých kritérií (Klasifikace veřejných a poloveřejných
prostorů dle jejich významu, Klasifikace veřejných prostorů, dle morfologie/kompozice).
K těmto typům je
přiřazena základní sledovaná charakteristika, jejíž dodržování je základem cesty k zachování hodnot veřejných
prostorů.
Hlavní veřejné městské prostory
• Veřejné prostory celoměstského významu, resp. významu přesahujícího řešené území
• Tvoří základní prostorový skelet území a základ její komposice
• Propojují jednotlivé části území s okolím
• Obvykle jsou zde přítomny architektonicky hodnotné, významné a representativní budovy veřejného a obchodního
charakteru orientovaného na přímý styk s veřejností, součástí je representativně upravený parter objektů
• Měřítko prostorů i budov obvykle přesahuje svými parametry okolí
Významné veřejné prostory
• Veřejné prostory lokálního významu
• Obvykle spoluvytvářejí prostorový skelet území
• Propojují jednotlivé části řešeného území a jsou součástí jeho základního prostorového konceptu
• Měřítko prostorů a budov místy přesahuje svými parametry okolí
• Možnost zastoupení obchodních aktivit orientovaných na přístup veřejnosti a tomu upravený parter domů.
Vedlejší, doplňující veřejné prostory
• V
eřejné prostory výrazně lokálního významu
• Prostorovými parametry tvoří obecný základ obrazu území
• Okolní budovy umožňují dílčí využití parteru pro komerční účely
• Jsou ideálními nositeli základních obchodních funkcí
• Dovolí-li to prostorové poměry vybavení uličním mobiliářem umožňujícím krátkodobý pobyt
Residenční a rekreační veřejné prostory
• Jsou nejčastěji prostředím podporujícími, resp. zajišťujícími obytnou funkci nebo mají rekreačně pobytovou
kvalitu
• Vybavení mobiliářem umožňujícím krátkodobý pobyt
• Prostorové parametry jsou různé, obvykle skromnější
Problémy
•
••
• Současný stav některých veřejných prostranství trpící dopravním zatížením a koncepčně i materiálově
nejednotným provedením
•
••
• Často dožilý stavebně – technický stav povrchů některých komunikací
•
••
• Některé úpravy vegetačních ploch neodpovídají významu náměstí, parku atd.
•
••
• Nejednotný, a místy nekvalitní, městský mobiliář
Potenciál
•
••
• Zlepšení poměru ploch parteru veřejných prostorů ve prospěch pěšího provozu a pobytových nabídek
•
••
• Možnost redukce průjezdné dopravy
•
••
• Doplnění prvků zeleně, především stromové
•
••
• Kultivace nepřiměřených projevů komerčních aktivit
MPZ Smíchov a část PPR k.ú. Malá Strana
Pro MPZ je charakteristický uliční prostor, jehož rozvrh má původ na přelomu 19. a 20. století, zahrnující
vozovku a (většinově) oboustranný vyvýšený chodník. Šířka ulic není jednotná, v nezbytném případě vždy
umožňovala obousměrný provoz. Při změnách stavebního uspořádání, souvisejících s potřebami provozu, by
měla být dodržována zásada pružnosti dopravního režimu pro výjimečné situace. Zároveň je žádoucí někde
korigovat proporce jednotlivých ploch ve prospěch pěších.
MPZ Barrandov
Pro území je charakteristický rozvrh ulic s vozovkou a (většinově) oboustranným vyvýšeným chodníkem.
Dochované původní materiály povrchů jsou typické pro dobu založení lokality - 30-tá léta 20. století. Vozovky
mají asfaltový kryt, chodníky byly dlážděny kamennou mozaikovou dlažbou). S výjimkou centrálního prostoru
ulice Lumiérů jsou ulice vymezeny oplocením soukromých vil. Z doby založení zástavby se dochovala řada
vhodných příkladů. Problematický je degradovaný architektonicko-stavební stav ústředního prostoru
(Kříženeckého náměstí a ulice Lumiérů), technický stav některých chodníků a veřejně přístupné zeleně.
Atmosféru obytné čtvrti narušuje narůstající živelné parkování.
VPZ Buďánka
Původní individuální zástavba ve svažitém terénu dala vzniknout spíše jen komunikacím sloužícím pro příjezd
k některým objektům situovaným na úpatí svahu. Ostatní objekty mají nebo měly pouze pěšiny pro chodce.
III.7 Povaha nezastavěného prostoru
Kromě zástavbou vymezeného veřejného, uličního prostoru, prostoru náměstí a prostoru řeky, zaujímají
značnou rozlohu nezastavěných ploch především o plochy zeleně různého typu (viz schéma Vegetační ploch
MPZ Smíchov a PPR).
Specifickou kategorií nezastaveného (poloveřejného) prostoru jsou vnitrobloky.
Rozměry vnitrobloků stejně
jako míra zastavění jsou velmi rozdílné. Právě tak je rozdílný i jejich prostorový a pobytový potenciál (viz také
kap. IV. 6 a také schéma
Obytný a pobytový potenciál vnitrobloků).