Strana 31
30
XI. PŘÍLOHY
XI.1 HISTORIE A STAVEBNĚ – HISTORICKÝ VÝVOJ
Literatura:
• Historický atlas měst ČR, sv. 24 Praha Smíchov (Historický ústav Akademie věd, 2013)
• Odborné podklady pro zpracování Plánu ochrany PZ Barrandov (Národní památkový ústav, 2009
• Slavné stavby Prahy 5 (Veverka P., 2005)
• Pražské usedlosti (Laštovková B., 2007)
• Pražské zahrady a parky (Pacáková- Hošťálková B. A kolektiv autorů, 2000)
• Vesnice a osady na území Velké Prahy s památkami slohové a lidové architektury I. (
Čerňanský M.,
2015)
• Umělecké památky Prahy 2017
MPZ Smíchov a část PPR na území MČ P5
Nejstarší vývoj osídlení Smíchova (na základě archeologických nálezů)
Archeologické nálezy potvrzují osídlení na území dnešního Smíchova od neolitu do současnosti (tedy
posledních 7 tisíc let):
neolit nálezy lineární a vypíchané keramiky v oblasti ul.Kováků a Radlická (nálezy uskutečněny v 19.století)
4.tis.př.n.l. a. rozsáhlé sídliště (Palác Anděl r. 2001)
b. sídliště s votivní keramikou, svatyně (Paláce Křižík r. 2001)
c. sídliště doložené na nám. 14.října při výkopových pracích u bývalé fary
d. nálezy šňůrové keramiky u Smíchovského nádraží (r.1944)
e. nálezy zvoncové keramiky Nádražní ul.čp.30 (r. 1891)
poč. 2. tis. př. n. l starší doba bronzová pohřebiště Kinského zahrada, Nádražní ul. (1860)
90 př.n.l. stříbrný římský denár (Dětský ostrov 1923)
stříbrná spona (čp. 81)
8. století n.l. zlomek avarsko – slovanského kování ( u bývalé fary)
10. století n.l. slovanské pohřebiště (Smíchovské nádraží 1949 – 54)
slovanské pohřebiště (klášter sv. Gabriela 19. století)
12. - 13. století sídliště tzv. svatojakubská osada (Arbesovo náměstí)
11.století - 16.století zemědělství (vinice, sady a zahrady)
Smíchov patřil ke starým sídelním enklávám v bezprostředním okolí Prahy, náležel k hradu a podhradí
přemyslovských knížat, jádrem byla ves Újezd.
2.pol.12.stol. vznik románského kostela sv. Jakuba, písemně doložen v r. 1333 (zbořen v r.1891 , dnes pouze
archeologická památka na Arbesově náměstí).
14.stol. hradby kolem Malé Strany významně rozšířeny např. původní smíchovský kostel sv.Jana Křtitele Na
Prádle stal součástí Malé Strany. Majetkově území patřilo klášteru sv.Jiří, klášteru strahovskému a
plaskému.
1342 Jan Lucemburský založil nejstarší kartuziánský klášter v Čechách „Zahrada Panny Marie“. Kartouza
proslula svým mimořádným středoevropským kulturním významem (knihovna i vlastní literární
činnost),
1419 po smrti krále Václava IV kartouza vypálena. V bloku domů na východ od Arbesova náměstí se
pravděpodobně nalézají pozůstatky klášterního konventu.
60tá léta 14. stol. Karel IV. nechal vybudovat dodnes dochovanou hradbu, se zaniklou Újezdskou branou.
konec 14. stol. počátky nově založené vsi Smíchova, ta se rozkládala po obou stranách zlíchovské
cesty, jižně od dnešní křižovatky U Anděla. Zástavba navazovala na starší zástavbu i na vyšehradský přívoz
(dnešní ul. Na Bělidle a Vyšehradská).
Po zániku kartouzy byly majoritními vlastníky nemovitostí i vinic pražští měšťané (Praha byla tedy
smíchovskou vrchností). Z písemných dokladů vyplývá, že Smíchov byl obklopen zemědělsky využívanou
(kulturní) krajinou a stal se zemědělským zázemím Prahy.
„Zahradní“ charakter krajiny s vinicemi ve zvlněném terénu, zdvíhajícím se nad vltavským nábřežím, byl dále
zdůrazněn zakládáním usedlostí.
Historie smíchovských vinic a zahrad
11.stol. vinice se nacházejí v pražském okolí.
1146 doložena existence vinice V ráji (v dolní části dnešního Kinské zahrady). Následně zakládala
vinice i církev (největší vlastník půdy).
vláda Karla IV. rozmach vinařství (zakládání vinic se prosazovalo do 3 mil od Prahy ), byly vedeny tzv.
viniční knihy.
husitské války vinice zpustošeny, následně obnoveny
od pol. 15.století do začátku třicetileté války - nastala „zlatá doba pražského vinařství“ na vinicích
vznikaly zahrady, sady, chmelnice a skleníky, převažovaly měšťanské vinice
po třicetileté válce se vinice nevzpamatovaly (část vinic byla zrušena při výstavbě barokního opevnění
na poč. 18. století.)
od 17. století se budují letohrádky a zahradní vily, vznikají velké pěstěné zahrady
(Portheimka,,Demartinka, Klamovka).
od 2.pol.17.století - vznikaly ovocné sady a zeleninové zahrady, částečně i obilná pole
pol.18.století - několikanásobná obléhaní Prahy silně zasáhlo i část Smíchova, vinice i stavby na nich
do pol. 19.století vinice zanikly a na území Smíchova nebyly obnoveny
Stavby na vinicích
• původně existovaly jen drobné hospodářské stavby
• později se začínají přestavovat na letní pobyt majitele nebo se mění na zájezdní hostince
• 18.století - letohrádky, případně vznikají usedlosti s hospodářskými budovami s výstavnější obytnou
budovou (jen málo usedlostí tak mělo charakter vysloveně venkovského dvorce)
• umístění budov na vinicích a jejich dispozice: výběr místa pro stavbu nebyl dán jen praktickými
hledisky, ale bylo přihlédnuto i k umístění v krajině. Na přibližně pravoúhlém pozemku stály proti sobě
obytné a hospodářské budovy a celý prostor byl na jedné straně uzavřen stodolou a z druhé strany
branou do dvora (např. dochovaná Horní Palata)
Od konce 16. st – do konce 18.stol
Přetrvával charakter řídce zastavěné krajiny s cestami a silnicemi, někde doplněné zdmi, které oddělovaly
jednotlivé usedlosti a zahradní areály. Oblast Smíchova utrpěla značné škody během obléhání Prahy (1611,
1648), ve 40 - tých letech 18.stol. (prusko-rakouské války), znova 1744, 1757.