Strana 14
13
Určitým ohrožením panoramatických hodnot, stávajícího stavu jsou:
• Průběžná tendence intensifikace využití území cestou navyšování zástavby nebo formou nástaveb a do
jisté míry i půdních vestaveb, pokusy o budování staveb výrazně převyšujících své okolí a
konkurujících výškou, objemem, formou nebo i materiály existujícím stavebním dominantám
• Rozrůznění (lokálně) vyrovnané výšky zástavby při nástavbách stávajících objektů
• Nivelizace (lokálně) různorodé výšky zástavby při nástavbách stávajících objektů
• Morfologicky nesourodé stavební intervence do střešní roviny
• Proměna materiálů a barev střech
• Novotvary v rovině nově vznikajících střešních otvorů
• Přestavby objektů v částech území se solitérní obytnou (vilovou) zástavbou (proměna rodinných,
vilových objektů na bytové)
III. 9 Vegetační plochy
Obecně lze konstatovat, že rehabilitace a rozvoj vegetačních ploch jsou důležitými nástroji pro zlepšení
kvality životního prostředí obytných lokalit, v tomto případě kvality života v památkových zónách.
Ve všech řešených památkových zónách je zhoršená (někde až kritická) situace v kvalitě ovzduší. Příčiny tkví
v neustálém zvyšování podílu průjezdné dopravy (výstavba rychlostních komunikací), v terénní konfiguraci,
ale i ve snahách zastavět vegetační plochy v území – tedy využít tzv. „nezastavěné pozemky“.
Plochy zeleně/vegetační plochy se, v památkové zóně, člení a ochraňují podle různých hledisek např.:
• památková ochrana: součást nemovité kulturní památky, součást památkové zóny atd.
• původní založení: klášterní zahrady, zahrady letohrádků, zahrady usedlostí, hřbitovy
• dnešní funkce: park, náměstí, zahrada, lesopark s cestní sítí a lesopark bez cest
• rozsah: parková plocha, stromořadí, solitérní strom
• nároky na údržbu: intenzívní, střední, minimální
• nároky na závlahu: intenzívní, střední, minimální
• přístup veřejnosti: neomezený přístup, regulovaný vstup, vyhražený vstup (např. zahrady vil,
vnitrobloky), neprostupný les apod.
Vzhledem k rozmanitosti vegetačních ploch jako takových, se liší jak způsoby rehabilitace, ochrany a
údržby, tak rozvoj i zakládání nových lokalit.
Členění dle památkového hlediska
Vegetační plochy jako součást nemovitých kulturních památek
Jde o plochy, které souvisí s nemovitými kulturními památkami, jsou historicky doloženy (často i archívní
plánovou dokumentací) a spoluvytvářejí unikátní charakter PZ. V průběhu času se obvykle jejich podoba
proměňovala, plochy byly zmenšovány ve prospěch různých druhů zástavby. Platí pro ně nejvyšší stupeň
ochrany.
Vegetační plochy součást památkové zóny
Tyto plochy jsou součástí památkové zóny a platí pro ně výše uvedené členění ochrany.
Členění dle urbanistické situace
Městské zahrady a parky
Převažuje okrasná a pobytová funkce vegetačních ploch,
Náměstí
Důraz je kladen na okrasnou a reprezentativní funkci.
Zahrady vil a rodinných domů
Soukromé zahrady tvoří významnou součást území. Vzhledem ke konfiguraci terénu jde často o zahrady
svažité. Převážná většina zahrad je v dobrém stavu, některé mají dochovanou původní kompozici.
Lesoparky
Lesoparky a smíšené porosty, převážně na svažitých pozemcích, tvoří důležitou součást památkových zón.
Doprovodná zeleň
Blíže nespecifikované pruhy trávníků s keři nebo dřevinami, solitérní rostliny atd. a významně dotvářejí
charakter veřejných prostranství.
Členění dle jednotlivých chráněných území
MPZ Smíchov
Vegetační plochy jako součást nemovitých kulturních památek
Letohrádky
Letohrádek Portheimka (park, kašna), ve schématu Zp2 (nemovitá kulturní památka 1)
Původní rozsáhlá zahrada byla zmenšena, okrasná funkce vymizela. Dnes jsou vegetační plochy spíše
charakteru anglického parku, pominut je význam zahradního barokního průčelí letohrádku.
Vegetační plochy
tedy nemají jasnou koncepci ani vztah k barokní budově. Celek neodpovídá významnému umístění ve
správním a duchovním centru Smíchova.
Stromy trpí v některých částech podmáčením, jinde venčením psů.
Letohrádek Kinských (areál, park, drobné objekty), ve schématu Z1 (nemovitá kulturní památka 2)
Park a zahrada se rozkládají na jižních svazích Petřína, navazuje na komplex tzv. Petřínských zahrad a je tedy
součástí nejdůležitější pražské krajinné dominanty, která nabízí i vysoce oceňované vyhlídky na Prahu.
Zahrada patří mezi významná krajinářská díla s vysokou míru dochovaného původního založení. Komplex se
dělí na dvě části, které nabízí odlišné zážitky i vnímání zeleně, jejich ochrana a údržba by měla odrážet
zásadně odlišný charakter vegetačních ploch.
Rovinatá část souvisí s letohrádkem a má vysoce reprezentativní charakter. Svažitá část, ohraničená na severu
hradební zdí, je pojednána v romantickém až přírodně krajinářském stylu. Její součástí jsou i významné drobné
stavby (kostel sv. Michala), plastiky, jezírka se sochařskou výzdobou atd. Součástí jsou ale i torza budov
(např. bývalé restaurace), jejichž stavební stav negativně ovlivňuje charakter širšího okolí.
Zahrady a parky bývalých usedlostí
Původně rozsáhlé zahrady a sady byly někde významně zmenšeny.
Malvazinka (objekt, zahrada) (nemovitá kulturní památka 6)