Strana 138
IX. PASPORTY 1. Pasporty objektů vybraných k regeneraci A-N
Program regenerace městské části Praha 5
MPZ SMÍCHOV
PROGRAM REGENERACE
Nemovitá kulturní památka
A
Datace: vrcholné baroko
barokní letohrádek se zahradou z období 1722-29 ,
dílo K.I. Dientzenhofera
Identifikační údaje
PORTHEIMKA
Památková hodnota areál, včetně zahrady a
kašny
prohlášeno za památku 03.05.1958
Číslo rejstříku
40345/1-1388
vlastnictví
HLMP - svěřená péče MČP5
katastrální území
Smíchov
pozemky , parc.č.
5,6,7
adresa / čp
Štefánikova čp. 68 / 12
budovy, čp
68/12
typ objektu
areál , objekt, zahrada, drobná
architektura
Městská památková zóna Smíchov Vyhláška hl. m. Prahy č. 10/1993, Sb. Sbírka: 8/1993 o prohlášení částí území
hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany , v účinnosti od 01.11.1993
Popis objektu
Stavebně – historické hodnocení:
Budova je významnou ukázkou barokního předměstského letohrádku se zahradou
z r.1722 - 29 . Jedná se o zdrobnělou podobu francouzského typu vilové architektury, který byl na počátku 18. st.
oblíben i v Čechách. Letohrádek je dílem hlavního představitele české barokní architektury K. I. Dientzenhofera,
který jej vybudoval pro sebe a svoji rodinu. V době vzniku byla vila osamocenou novostavbou s rozsáhlými pozemky,
se 400 m dlouhou francouzskou zahradou s fontánami, voliérami a vodními bazény.
Urbanistický význam: Areál se původně skládal z vícekřídlé budovy a rozsáhlé barokní zahrady. Úpravy okolí
(v souvislosti s výstavbou kostela) si vynutily zbourání části budovy, postupně docházelo k zmenšování zahrady
a její změny v městský park (dobově „sad“). Dnes je areál Portheimky součástí Smíchovského centra, a sice jeho
správní, kulturně společenské a duchovní části.
Dispoziční řešení: Dnes tvoří letohrádek bývalá střední část, spojovací krček a severní křídlo ( patrová budova
na obdélném půdorysu, druhé patro je skryto ve střeše). Spojovací krček je jednotraktový na čtvercovém půdorysu,
severní křídlo má obdélný půdorys se zaoblenými východními rohy. Jižní křídlo bylo zbouráno v 80tých letech
19.století v souvislosti s výstavbou kostela sv.Václava. Interiéry: V patře je zachován oválný sál s nástropní
freskou Bakchanálií od V. V. Reinera z roku 1729. Významné osobnosti: po K.I. Dientzenhoferovi vlastnil letohrádek
hrabě Buquoy. Roku 1824 objekt zakoupili Porgesové z Portheimu, který budovu využívali jako letní sídlo. V době
Porgesů od roku 1875 zde působil při různých příležitostech mimo jiné Antonín Dvořák.
MPZ SMÍCHOV
PROGRAM REGENERACE
PORTHEIMKA
A
Zahradní průčelí ve směru od kostela sv.Václava
Historický vývoj venkovních ploch
V místě dnešního letohrádku stával nejstarší český
kartuziánský klášter, založený v r.1342 Janem
Lucemburským, klášter byl vypálen kolem r.1419. V r.
1722 koupil pozemky K.I.Dientzenhofer. Dnešní zahrada
je pouze částí původního zahradního celku, který sahal
až k Vltavě. Oproti 18.století se terén města zvýšil asi o 2
m a budova je poněkud zasunuta pod úroveň chodníku.
Po roce 1951 byla zahrada upravena na veřejný sad,
přičemž byla zbořena ohradní zeď.
Detail soklu poškozeného vzlínající vlhkostí
Stavebně –technický stav průčelí, střechy atd.
Budova vyžaduje zásadní rekonstrukcí, nezbytné je
především vyřešení vzlínající vlhkosti, která ohrožuje
především 1.podlaží ( dnes přístupné pouze z parku).
Objekt je kryt novou keramickou krytinou, nezbytná je
však oprava / výměna dřevěných součástí okenních
otvorů.
Detail zahradního průčelí
Urbanistický význam, funkce
Areál je součástí Smíchovského centra
Kulturní a společenská funkce s celoměstským
významem
Doporučení, náměty
Doporučuje se zpracování koncepce širšího okolí
s respektem k památkové hodnotě areálu, ale i
atraktivní poloze uprostřed Smíchovského centra.
Venkovní úpravy budou navrženy s ohledem na
reprezentativní funkci, i za cenu zvýšené ostrahy
(oplocení atd.).
Rehabilitace objektu bude provedena na základě
potřebných průzkumů a posudků (technické para-
metry omítky a nátěru, příčiny vzlínající vlhkosti,
možnosti návrh nedestruktivního odvlhčení, správné
odvádění dešťové vody od soklu a suterénu budovy,
rehabilitace okenních otvorů atd.)
Doporučuje se začlenění areálu do šířeji pojaté veřejné
prezentace pražské barokní architektury.