Trnová koruna smíchovského kaplana

Heydrichiáda zasáhla i do fungování smíchovské farnosti u kostela sv. Václava. O život připravila dva přední duchovní.

PĚTKA ČERVENEC–SRPEN 2026

18

Historie

JOSEF EMIL HÁJEK

Trnová koruna

smíchovského

kaplana

Heydrichiáda zasáhla ido fungování

smíchovské farnosti ukostela sv.

Václava. Oživot připravila dva přední

duchovní.

Včervnu letošního roku jsme zažili

jednu znejvýznamnějších duchovních

slavnostní novodobé historie našeho

státu. Na brněnském výstavišti byli

blahořečeni Jan Bula aVáclav Drbola,

mladí katoličtí kněží, kteří byli mučeni

avroce 1951 popraveni komunistickým

totalitním režimem. Jejich odvaha,

poctivost aláska ke Kristu abližním

iza cenu nejvyšší znich učinily vzory

hodné následování. Symboly odporu

proti zlu, boje za spravedlnost apravdu.

Podobné osudy známe také zdob naci-

stické okupace apatří mezi ně ipříběh

kaplana Josefa Emila Hájka.

RODÁK ZVINOHRAD

Narodil se na pražských Vinohradech

10. února 1886 do rodiny člena sboru

Národního divadla Františka Hájka

ajeho manželky Karolíny rozené

Gottové. Oba rodiče pocházeli ze stře-

dočeské Sadské. Nebyli nijak movití,

ale své děti Josefa ajeho starší sestru

Karolínku vedli kctnostem akživotu

ve víře.

Stímto pevným základem po gym-

naziálních studiích apo absolvování

vojenské služby vstoupil do kněžského

semináře, plně odhodlaný věnovat se

službě druhým. Kněžské svěcení získal

14. července 1912, všestadvaceti letech.

Tehdy ještě netušil, do jak náročných

časů vstupuje. Jaké zkoušky bude nu-

cen vpříštích desetiletích podstoupit.

ZA VELKÉ VÁLKY

Prvním působištěm se staly rodné

Královské Vinohrady, kde vypomáhal

ve farnosti při kostele sv. Ludmily na

dnešním náměstí Míru. Poté získal

kaplanství vzápadočeské vesnici

Ledce. Tam jej zastihla ivšeobecná

mobilizace vsouvislosti svypuknutím

první světové války.

Ve funkci polního kuráta vzáloze

byl armádou přidělen kposádkové

nemocnici. Prošel srbskou aitalskou

frontou avroce 1917 jej převeleli kpol-

nímu superiorátu do Prahy. Kataklyz-

ma války jím sice otřáslo, ale upevnilo

vnitřní odhodlání láskou apomocí

vzdorovat zlu. Ipo válce setrval

udivizní nemocnice adosáhl hodnosti

kapitána duchovní služby vzáloze.

NUSELSKÉ ZKUŠENOSTI

Skoncem války se vrátil ke kaplanství

apražskou arcidiecézí byl povolándo

Nuslí. Dobu krátce po převratu charak-

terizují agresivní protikatolické útoky

řady okultních organizací astoupenců

zmanipulovaných ideologiemi, rela-

tivizujícími hodnotu lidského života.

Směřovaly proti lidem vcírkvi stejně

jako proti domněle či skutečně konfe-

sijním kulturním památkám.

Tyto aktivity kulminovaly vroce

1920. Projevily se také násilným

obsazováním budov ze strany od-

padlých duchovních neschopných

dostát slibům složeným při svěcení.

Kodpadlíkům patřil isprávce nuselské

expozitury Karel Janda, snímž musel

Hájek svádět nesnadný zápas ouhájení

tamní farní budovy apobožností vnu-

selském kostele. Tyto okolnosti posí-

lily jeho rozhodnutí vystudovat práva

na Karlově Univerzitě, která vroce 1925

úspěšně zakončil doktorátem.

VE STOPÁCH JANA PAULYHO

To už se nacházel na pozici kaplana ve

smíchovské farnosti ukostela sv. Václa-

va. Od roku 1912 ji vedl farář Jan Křtitel

Pauly, duchovní, pedagogaspisovatel

sneobyčejným rozhledem, který stál

za vznikem obranné společnosti Rada

katolíků. Paulyho schopnosti, invence

avšeobecná autorita získaly farnosti

značnou prestiž apřispěly kpovýšení

na arciděkanství vroce 1928.

Hájek se stal hlavním smíchovským

kaplanem asPaulym vytvořili duo

provázející společenství náročným

Josef Emil Hájek

(18861942)

byl umučený

nacistickým

režimem

Koncentrační tábor vDachau. Místo umučení azpopelnění Josefa Emila Hájka

Ve funkci polního kuráta vzáloze byl armádou

přidělen kposádkové nemocnici. Prošel srbskou

aitalskou frontou avroce 1917 jej převeleli

kpolnímu superiorátu do Prahy.