Strana 20
19
IV. 6 Poloveřejné prostory, vnitrobloky
Problematika kvality vnitroblokového prostoru je v rámci Programu regenerace (vzhledem ke zcela
dominujícímu soukromému vlastnictví a zcela individuálním situacím vyžadujícím detailní rozvahy o
individuálním řešení každé situace) řešena posouzením stávajícího stavu a orientačními paušálními
doporučeními.
Na základě podrobné analýzy (viz analytické schéma Urbanistická struktura, dle metodiky OPP MHMP) míry
a typologie zástavby vnitrobloků byly stanoveny tři obecné kategorie možného přístupu odpovídajícího stavu
bloků (viz schéma Obytný a pobytový potenciál vnitrobloků).
Převážně nezastavěný vnitroblokový prostor
Prostory vnitrobloků, ve kterých převažuje nezastavěná plocha a díky rostlému terénu zde také travnaté plochy
a stromová zeleň.
Rozsah nezastavěných ploch měly být zachován.
Prostředí vnitrobloku by mělo být řešeno s ohledem na existující pobytový, resp. potenciál, včetně ochrany
existující zeleně.
Částečně zastavěný vnitroblokový prostor
Prostory vnitrobloků, které jsou částečně zastavěné a malým podílem rostlého terénu.
Rozsah nezastavěných ploch měly být zachován, resp. rozšířen.
Prostory by měly být zbaveny nekvalitní nebo provizorní zástavby, exitující nebo vznikající prostory by měly
být scelovány a řešeny s cílem pobytově rekreačního využití.
Převážně zastavěný vnitroblokový prostor
Prostory vnitrobloků, které jsou dominantně nebo zcela zastavěné.
Rozsah zastavěných ploch by měl být zmenšen cestou odstranění nekvalitní nebo provizorní zástavby, podle
možností by měly být vytvářen prostory pro krátkodobý pobyt, včetně vytváření ploch zeleně, resp. výsadby
stromů.
Pro všechny případy je vhodné zpracování
prostorové a funkční koncepce cestou podrobnější dokumentace
směřující ke vzniku, nebo regeneraci prostorů vnitrobloků.
IV. 7. Panoramatické hodnoty, střešní rovina, dominanty
Zachování panoramatických hodnot území je zásadním úkolem ochrany, resp. regenerace území. Problematika
zčásti přesahuje předmětné území, neboť je součásti většího vizuálního, panoramatického celku, na nějž se
vztahuje specifická forma ochrany v podobě ochranného pásma PPR a z větší části také pásma se zákazem
výstavby výškových staveb.
Tato ustanovení je nutné dodržovat. Vzhledem k tomu, že ochranné pásmo PPR zahrnuje urbánní struktury
odlišného charakteru, je nutno přistupovat k ochraně hodnot lokálně diferencovaným v kontextuálním duchu,
tedy dodržení stávajících charakterů částí území. Hlavním sledovanými kritérii při tom jsou lokálně specifické
projevy kompozice, proporce a povaha zastavěných a nezastavěných ploch, jejich stavebních i přírodních
dominant, sourodost výšek zástavby, morfologická, materiální a barevná povaha střešní roviny (viz analytická
schémata
Panoramatické hodnoty, Střešní rovina, morfologie střech, Vyrovnanost výšky zástavby). Tedy
způsobem, vycházejícím ze specifické místní situace. Vzhledem k komplexí povaze panoramatických hodnot
je třeba nahlížet na problematiku nahlížet z několika hledisek:
a) Hledisko kontextuální, resp. celoměstské
• Krajinný kontext a panoramatické celky
• Míra a forma zástavby a nezastavených ploch
• Kompozice, forma, objem a výšky existujících stavebních dominant
b) Hledisko vlastních, jednotlivých chráněných území
• Ochrana a regenerace ke specifické podoby jednotlivých chráněných území jako celku
• Ochrana dílčích různorodých charakteristik v rámci jednotlivých území dle uvedených kritérií (viz
analytická textová a grafická část)
c) Hledisko (diferencovaných součástí) chráněných území
(vymezení, povaha sourodých celků dle určených hledisek)
• absolutních i relativních výšek a formy zástavby
• povaha forem, materiality střešní roviny
• povaha dominant (pohledově exponovaných staveb a jejich souborů)
V rámci programu regenerace je tedy nutno:
Pro zachování analyzovaných a popsaných hodnot je podstatné (viz také popis panoramatických hodnot III.
6):
• Zachováni základní podoby – charakteru panoramatického prostoru
• Zachování proporcí ploch zelně a zástavby, resp. stávající volumetrické struktury zástavby
• Lokálně a věcně diferencovaný přístup založený na zachování současné místní charakteristiky
• Zachování charakteristiky morfologie střešní krajiny a jejích lokálních charakteristik
• Pro pohledově exponované části svahů (včetně přechodového území nivy a svahů) je podstatné
zachování existující proporce a velikosti individuální obytné, vilové zástavby, resp. dominantního
působení stromové zeleně a měřítka zde existující solitérní vilové zástavby.
• Ochrana a regenerace, resp. obnova výhledů z vybraných stanovišť a výhledových cest (průběžná
údržba růstu okolní vegetace zabraňující výhledům)
• Zvýšená ochrana pohledově exponovaných průčelí – viz pohledová stanoviště a pohledově exponované
části.
• Specifickou součástí panoramatických hodnot je jejich presentace, resp. kultivace míst, která umožňují
jejich vnímání. Jedná se jednu ze stěžejní kvalit fenoménu pražského prostředí. V prostředí existuje
prakticky neukončený počet stanovišť hodnotných výhledů, resp. průhledů a poledových os na městkou
krajinu. Proto je nutné jejich hodnotu zohlednit při každé významnější objemové změně zástavby,
prakticky v celém chráněném území. Některé ze stanovišť jsou zásadní a proto je nutno explicitně
identifikovat a pojmenovat. Nejedná se pouze o lokalizované vyhlídkové boby, ale také celé trasy, resp.
terénní hrany, včetně linie nábřežím a mostů (viz lokalizace hlavních míst – schéma návrhová část -
Panoramatické pohledové hodnoty).