Strana 7
6
III. ANALYTICKÁ ČÁST
III. 1 Základní údaje
Základní údaje o domech, bytech a lidech (zdroj SLBD 2011)
Počet obyvatel v řešeném území celkem 29.759
z toho Smíchov 28.847
Počet domů 2.152
Obydlené domy celkem 2.119
Počet rodinných domů 728
Počet bytových domů 1.332
Obytné domy ve vlastnictví obce 202
Počet bytů celkem 14.756
Počet osob v bytech 27.964
Počet osob v rodinných domech 2.333
Obydlené byty v bytových domech 12.919
Obydlené byty v rodinných domech 919
Neobydlené byty celkem 1.837
III. 2. Historie a stavebně – historický vývoj území
Stručný text (podrobně viz Příloha)
Památková zóna Smíchov, k.ú. Smíchov, část Pražské památkové rezervace, k.ú. Malá Strana
Smíchov je dnes nerozeznatelnou součástí velkoměsta, ale uchoval si jak historický urbanistický rozvrh tak
jasně definované celky zástavby z poměrně krátkého časového období (19. - 20. století). Dochovaná zástavba
PZ je převážně obytná, doplněná veřejnými stavbami, nově kancelářskými a obchodními centry, vegetačními
plochami a celoměstskými dopravními stavbami.
Na starší historii odkazuje archeologická památka z 12. století (základy kostela Filipa a Jakuba na Arbesově
náměstí). Stavební a architektonická díla, která vznikla před pol. 19. století zahrnují dochovanou část barokní
fortifikace, a především letohrádky (např. Portheimka) a usedlosti (např. Horní Palata).
Pro dnešní podobu PZ Smíchov jsou podstatné následující skupiny objektů, které vznikaly v poměrně krátkém
časovém období a jsou proto unikátním příkladem dobové architektury:
• obytná zástavba bloková převážně od pol. 19.stol do I. Světové války
• původní obytné dělnické kolonie byly buď zbourány (Mrázovka), nebo se nacházejí těsně za hranicí PZ
(soubor Malvazinky).
• průmyslové stavby převážně od pol. 19. stol. do počátek 20. století
• veřejné budovy solitérní např. kostely a kláštery převážně z konce 19. století a 1.třet.20. století
• veřejné budovy zakomponované do obytných bloků (např. školy, bývalé správní objekty převážně
z konce 19. století a poč. 20. století
• obytná zástavba rodinných domů a vil převážně z 1. třetiny 20. století
Poměrně nedotčené soubory staveb, časově jasně definovaných, vznikaly na základě regulačních plánů a
vytvářely harmonické celky.
Od 2.pol. 20. století do současnosti vznikaly převážně objemné dopravní, obchodní a kancelářské celky ,
někde v rozporu s obytnou funkcí a měřítkem původní zástavby.
Území bylo prohlášeno v roce 1993 památkovou zónou (HLMP vyhláška č. 10).
Památková zóna Barrandov, k.ú. Hlubočepy
Památková zóna Barrandov je vilovým souborem situovaným na náhorním skalnatém terénu nad řekou
Vltavou. Zahrnuje vilovou kolonii, restauraci a terasy Barrandov s koupalištěm, filmové ateliéry a přírodní
plochy. Památková zóna je významným urbanistickým a architektonickým celkem, uplatňujícím se výrazně i
v panoramatických pohledech především z pravého břehu Vltavy. Vilová zástavba ve svém celku i detailech je
originálním řešením z dvacátých a třicátých let 20. století.
Území bylo prohlášeno v roce 1993 památkovou zónou (HLMP vyhláška č. 10).
Památková zóna Buďánka, k.ú. Smíchov
Dělnická a řemeslnická osada Buďánka vznikla jako součást vesnice Košíře, nedaleko za hradbami Prahy. Na
skalnatém ostrohu u obchodní cesty na Plzeň, na místě vytěženého vápencového lomu, vzniklo mezi lety
1800-1840 zhruba dvacet domků ve dvou uličkách.
I přes rozrůstající město si osada zachovala venkovský charakter a urbanismus osady umožňoval životní styl
sousedského bydlení. V r. 1991 byla osada prohlášena vesnickou památkovou zónou, přesto je novodobá
historie Buďánek charakterizována zmenšováním lokality a postupnými demolicemi (2002).
III. 3 Širší vztahy, vymezení, současná charakteristika a členění území
Širší vztahy a základní kontexty
Z pohledu širšího krajinného, resp. terénního prostorového kontextu, v němž je území rozloženo, je území
součástí kotliny, v níž město vzniklo, resp. šířeji pojatého prostoru řeky, její levobřežní části. Jednak vlastní
nivy a jednak severně i jižně vymezujících terénních svahů.
Z pohledu kontextu vývoje města je jedním z prvních území překročivších cíleně a strukturovaně hranice
karlovského města.
Z dnešního celoměstského pohledu je řešené území součástí vnitřního, kompaktního města a součástí prstence
čtvrtí konce obklopujícího historické (karlovské) město, charakterem převáženě obytných čtvrtí, které se do
dvojí podoby rozvinuly na přelomu 19. a 20. století.
Z pohledu plošné památkové ochrany jsou všechna chráněná území v rámci Městské části Praha 5 součástí
většího souvislého území zahrnujícího památkové zóny, včetně prolnutí malé části území s Pražskou
památkovou rezervací. Řešené území je jako takové celé součástí jejího ochranného pásma a z větší části i
pásma se zákazem výstavby výškových budov.
Z pohledu provozně funkčního je součástí celoměstského centra s velmi silným zastoupením obytné funkce.
Z pohledu dopravních vztahů je územím se silnou složkou jak transitující, tak cílové dopravy.
Z pohledu blízkých dílčích památkově chráněných území je logickým kontextem území Městské části Praha
5.