Strana 16
15
Dienzenhoferovy sady, ve schématu Zn 2
Dnešní podoba parku je z r. 1932, upravena v 80tých letech 20 století při rekonstrukci Jiráskova mostu. Park je
obklopen frekventovanými průjezdnými komunikacemi, což znemožňuje jeho využívání.
Arbesovo náměstí, ve schématu Zn 3
Náměstí je parkově upraveno, v severovýchodní části byl situován situován románský kostelík sv. Filipa a
Jakuba (zbořen 1892.
Náměstí Kinských, ve schématu Zn 4
Prostor je protnut průjezdnými i obslužnými komunikacemi, ze zbytkových ploch je významné předpolí vstupu
do Kinského zahrady.
Ulice - stromořadí, solitérní stromy
V blokové zástavbě se s výjimkou nábřeží převážně nevyskytují stromořadí. Veřejná zeleň je spíše soustředěna
do „zelených“ náměstí. V lokalitách vilové zástavby se naopak dochovala stromořadí nebo jejich torza.
Lesoparky
Lesoparky a smíšené porosty, převážně na svažitých pozemcích, tvoří důležitou součást památkových zón.
Paví vrch, ve schématu Zo5
Terénní vlna je důležitou součástí urbanisticky významného zeleného pásu lemujícího smíchovské a košířské
údolí. Vrchní partie nabízí zajímavé pohledy.
MPZ Barrandov
V elaborátu „Odborné podklady pro zpracování Plánu ochrany“ (Národní památkový ústav, r. 2009), jsou
podrobně popsány vegetační plochy památkové zóny (např. 8.1. Zahrady, 8.2.Háj profesora Jedličky, 8.3.
Národní přírodní památka Barrandovské skály)
H - Památkově hodnotná soukromá zeleň či jednotlivé stromy (často součást architektonicky významného
objektu)
I - Památkově hodnotná veřejná zeleň či jednotlivé stromy (Národní
přírodní památka Barrandovské skály, Háj
profesora Jedličky, náměstí Kříženeckého, ulice Lumiérů
Zahrady- vegetační plochy veřejně nepřístupné
Barrandov byl koncipován jako zahradní město tj. bydlení v zeleni. Převážná většina zahrad je v dobrém stavu,
některé mají dochovanou původní kompozici, některé mají na části zahrady vysázené nepůvodní rostliny,
někde je druhotně použit nevhodný materiál opěrných zdí.
Vegetační plochy veřejně přístupné
Háj vzpomínek – nyní Háj profesora Jedličky
Trojúhelníková plocha u restaurace byla původně parkově upravena, s vyhlídkami na Vltavu. V současnosti je
park je neudržovaný, vegetace je ponechána vlastnímu vývoji. V lokalitě je situován Památník barikádníků.
Kompozici parkových cest narušilo rozšíření Barrandovské ulice (nyní ulice K Barrandovu) a výstavba nového
Barrandovského mostu. Téměř celý park je součástí Národní přírodní památky Barrandovské skály.
Národní přírodní památka Barrandovské skály
Národní přírodní památka Barrandovské skály byla vyhlášena 1. září 1982, jde o skalní srázy v délce 2 km,
odhalené v roce 1742 při stavbě silnice ze Smíchova na Zbraslav a dále při stavbě železniční trati v roce 1862.
Předmětem ochrany jsou unikátní vápence. Území celosvětově proslavil francouzský paleontolog Joachim
Barrande (pamětní deska z r. 1884). Přírodní památkou vede naučná stezka.
Stromořadí
V hlavním veřejném prostoru - ulici Lumiérů byla stromořadí součástí prostorové kompozice. Dnes existují
pouze torza původní výsadby.
Vegetační plochy ve svažitém terénu
Svahy často trpí živelným zarůstáním a obtížnou údržbou.
Okolí staré Zbraslavské silnice (vč. bazén, kaple, střelnice)
Území trpí vysokou mírou vandalismu, podstatné stavební součásti jsou převážně v dezolátním stavu.
Současně se jedná o využívanou rekreační stezku.
VPZ Buďánka
Vegetační plochy se původně skládaly ze dvou základních druhů: z doprovodné zeleně podél Motolského
potoka a soukromých zahrádek , patřících k jednotlivým domkům. Dnes je převážná část dřevin náletového
charakteru, vegetační plochy nemají jasnou funkci a trpí vandalismem.
Literatura
1. Zásady ochrany a obnovy městských památkových zón (Výzkumný ústav S.Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví v.v.i. r. 2016, autoři: E.Sojková, P.Bulíř, P.Šiřina)
2. Pražské zahrady a parky (Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu o.s r. 2000, autoři:
B.Pacáková- Hošťálková,V.Ondřejová, T.Pilař, O.Kuča, V.Girsa, I.Síbrtová, V.Větvička a další)
3.
Dřeviny na veřejných městských prostranstvích, příloha časopisu Zprávy památkové péče, ročník
61, Zdeněk Novák, str. 34-50.
III. 10. Hlavní problémy
Hlavní problémy vycházejí z výše uvedených tezí a analýzy území. V jednotlivých památkových zónách se
liší, zároveň platí obecněji definovaná problematika.
Negativní ovlivnění materiální podstaty MPZ – obecné
• objemově nebo funkčně nevhodné vestavby
• stavební stav některých objektů
• stavební a provozní stav některých veřejných prostranství, dožilý stav povrchů některých komunikací
• nevyrovnaný stav i atraktivita veřejně přístupné zeleně
• nedobrý vzhled doprovodných technických zařízení
• nejednotný a místy nekvalitní městský mobiliář
použití nevhodných detailů a materiálů