Strana 74
74
Portheimka & Náměstí 14. října
K. I.Dientzenhofer navrhuje a staví letohrádek
Portheimka jako venkovské panské sídlo s
pravidelnou barokní zahradou a hlavní osou
procházející od letohrádku k Vltavě. Zahrada byla
rozdělena na tři čtyřúhelníky s pravoúhlými cestami,
centrální kruhovou plochou a diagonálním členěním.
Václav Vavřinec Reiner vytváří malířskou výzdobu
letohrádku.
Po smrti Dientzenhofera kupuje letohrádek František
F. Buquoy a přetváří zahradu v rokokovém stylu -
přidává skleníky, oranžérie a fíkovny, čímž reflektuje
dobovou estetiku zahradní architektury.
Štefánikova třída je jasně patrná jako hlavní
kompoziční osa propojující Malou Stranu a Smíchov.
Cesta je lemována venkovskými sídly a zahradami,
mezi nimiž Portheimka dominuje.
Letohrádek je přeměněn na továrnu na cikorku
Ferdinanda Delorme.
Letohrádek je rozšířen o dvě klasicistní křídla.
Část zahrady je zabrána pro výstavbu kartounky
bratří Porgesů (rostoucí industrializace Smíchova).
Další redukce zahrady Portheimky v důsledku
rozšíření průmyslové zástavby.
Letohrádek postihuje rozsáhlý požár, který ničí část
vnitřní výzdoby.
Výstavba kostela sv. Václava na části původní zahrady
přerušuje hlavní osu. Jižní část zahrady je odříznuta
a vzniká ulice Farní, později Třebízského, dnes
součástí plochy náměstí 14.října.
Zboření jižního křídla letohrádku kvůli stavbě kostela.
1728
1729
18. století – Barokní a rokoková etapa
19. století – Industrializace a urbanizace
1756
1769
1804
1830
1863
1872
1884
1891
1938
1945
1948/1951
1949
1967
2016
2023
1824-1830
1881-1885
1906-1909
1979-1985
2002-2003
2017-2022
90. léta 20. stol.
Vymezení náměstí za kostelem sv. Václava, poprvé
pojmenováno jako Václavské náměstí.
V severovýchodní části náměstí je postaven Národní
dům a tržnice. Plocha se stává centrem veřejné
zeleně a městského života.
Přizpůsobení diagonální kompozici zahrady
Portheimky. Okolí kostela sv. Václava doplněno
květinovými záhony a stromořadími.
Letohrádek Portheimka je zestátněn, zahrada je
přeměněna na veřejný sad.
Medvědí fontána přemístěna z náměstí Kinských.
Zboření klasicistní usedlosti na jihovýchodní straně
náměstí, čímž vzniká prostor pro novou veřejnou
úpravu.
Rekonstrukce náměstí 14. října, obdélníková parková
úprava před Národním domem, přidána fontána
a nová výsadba.
Výstavba metra B ovlivňuje úpravy náměstí 14. října.
Rekonstrukce chátrající Portheimky pod vedením
Tomáše Zetka.
U fary je postavena víceúčelová budova Portheimka
Center.
Rekonstrukce letohrádku, výměna střešní krytiny,
oprava historického krovu a fasády.
Museum Kampa provozuje v Portheimce expozici
skla, výstavní činnost ve spolupráci
s Uměleckoprůmyslovým muzeem.
Prostory opět pod správou MČ Praha 5, obnova
výstavní činnosti.
20. století – Přeměna na veřejný prostor
21. století – Revitalizace a kulturní využití