Strana 200
200
parky
C.4. závěrečné shrnutí
Na základě analytického hodnocení bylo jedenáct sledovaných parků
městské části Praha 5 rozřazeno do čtyř kategorií podle míry jejich
funkční, kompoziční a provozní stability. Každá z těchto kategorií odráží
jak aktuální stav území, tak i rozsah a charakter doporučených zásahů
potřebných k jeho stabilizaci.
Stabilní parky představují území s vyváženou kompozicí,
odpovídajícím provozním využitím a zachovalou vegetační strukturou.
Péče zde může být zaměřena především na průběžné dolaďování
detailů, běžnou údržbu a prevenci. Do této kategorie spadají:
• Arbesovo náměstí, Dienzenhoferovy sady, Klamovka,
Santoška (větší část), Park Mrázovka, Zahrada Sacré Coeur
a Zahrada u vily Portheimka.
Podmíněně stabilní je park Santoška, u nějž byla identikována
potřeba dílčích provozních a kompozičních zásahů – zejména v oblasti
pěších vazeb, péče o výhledy a zacházení s ovocným sadem. Zásahy
jsou středněnáročné, ale proveditelné ve střednědobém horizontu
bez nutnosti přehodnocení celkové koncepce.
Nestabilními parky jsou Sady Na Skalce, Husovy sady a náměstí
14. října, u nichž dochází k narušení funkční soudržnosti, kompoziční
integrity nebo provozní bezpečnosti. Tyto parky vyžadují komplexní
a koordinované zásahy – včetně obnovy vegetační struktury, redenice
hlavních os a řešení prostorových koniktů.
U parku Husovy sady je navíc doporučeno zpracování komplexní
krajinářské studie, která by denovala vizi pro celkové zhodnocení
území.
U náměstí 14. října je mimo jiné klíčové přepracování prostoru
v okolí výdechu z metra. Doporučuje se architektonicko-umělecký
dialog a formulace nové vize pro tuto část území, která by zohlednila
historické souvislosti i současné provozní nároky.
Náměstí Kinských bylo hodnoceno jako nestabilní s nemožností
stabilizace v krátkodobém horizontu. Vzhledem k rozsahu
identikovaných problémů (nesoudržná kompozice, negativní dopad
dopravy, fragmentace prostoru) je zde doporučeno nové koncepční
řešení formou architektonické soutěže pod záštitou ČKA. V mezičase
je vhodné aplikovat pouze drobná dílčí zlepšení, která však zásadně
nenaruší možnost následné transformace.
Bezpečnost jako bezprostřední priorita
Napříč celým hodnoceným souborem parků se ukazuje
jako nejzásadnější a bezodkladná priorita zajištění provozní
bezpečnosti. Jedná se o zásahy, které musí předcházet veškerým
koncepčním úvahám i investičním rozhodnutím.
Do této oblasti spadá především:
• odstranění odumřelých a havarijních jedinců,
• identikace provozně nebezpečných dřevin na základě
aktualizovaného dendrologického průzkumu,
• realizace stabilizačních zásahů (řezy, bezpečnostní vazby),
• a zlepšení podmínek pro růst dřevin v exponovaných lokalitách.
Zajištění bezpečnosti má nejen provozní, ale i psychologický
a společenský význam – pozitivně ovlivňuje vnímání veřejného prostoru
a je předpokladem pro další kvalitativní rozvoj parkových ploch.