Strana 82
82
4.2. vývoj kompozice
Portheimka
Celkově zahrada Portheimky prodělala zásadní změny, které vedly
k jejímu postupnému zmenšení, úpravě kompozice a veřejnému využití,
avšak i přes urbanizaci si uchovala historickou návaznost na letohrádek
a významnou osovou strukturu.
Původně barokní podoba zahrady (Plány 1728–1756) byla přísně
geometrická, symetrická s hlavní středovou osou lemovanou alejemi
směřující k Vltavě. Před letohrádkem se nacházel pravidelný parter,
doplněný živými ploty.
Rokoková proměna (po 1756) doplnila kompozici o oranžérie, fíkovny
a skleníky s exotickými rostlinami. Solitérně byly vysazeny dub letní
(Quercus robur) a další dřeviny, které měly doplnit dekorativní charakter
zahrady.
V důsledku výstavby kartounky bratří Porgesů (1830) a kostela sv.
Václava (1881–1885) došlo k zásadní redukci zahrady, odstranění alejí
Smíchovská tržnice
kostel sv. Václava
fara
budova Komerční banky Národní dům na Smíchově
Dienzenhoferovy sady
letohrádek Portheimka Medvědí fontánavýdech z metra Jiráskův most
Portheimka & Náměstí 14. října
ul. Štefánikovaul. Štefánikova
ul. Matoušovaul. Matoušova
ul. V Botaniceul. V Botanice
nám. 14. říjnanám. 14. října
ul. Preslovaul. Preslova
ul. Zborovskául. Zborovská