Strana 167
167
Park Klamovka
10.1. obecný úvod k ploše
Park Klamovka se nachází na pomezí Smíchova a Košíř, v těsné
blízkosti rušné Plzeňské ulice. Jeho hranice vymezují také ulice
Podbělohorská a U Demartinky. Původně šlo o soukromou zahradu
rodu Clam-Gallasů, po němž park nese své jméno. Zahrada byla
dlouhou dobu od okolí oddělena vysokou zdí, než se postupně otevřela
veřejnosti a proměnila v městský park.
Rozsáhlý veřejný park je částečně situován ve svahu na místě
bývalých vinic. Vznikl v okolí rokokového letního sídla, které bylo
obklopeno anglickým krajinářským parkem doplněným o romantické
stavby. Tuto podobu vtiskla zahradě rodina Clam-Gallasů,
která navázala na starší prostorové struktury a využila okolní vinice.
V první polovině 19. století svěřili Clam-Gallasové péči o park a skleníky
se sukulenty a exotickými rostlinami zahradnímu řediteli Josefu Blechovi,
který zde působil více než padesát let.
V 90. letech 19. století park zakoupil košířský starosta Matěj Hlaváček.
Na místě bývalého rokokového letohrádku byla tehdy postavena
zahradní restaurace s tančírnou. Park byl v té době již bez původního
oplocení a díky výstavbě elektrické dráhy mezi Andělem a Klamovkou
se stal přístupným širší veřejnosti. Klamovka se tak proměnila v oblíbené
místo společenského setkávání a volnočasových aktivit.
Ve 30. letech 20. století byla restaurace přestavěna na sokolovnu
s letním cvičištěm. Výstavba mateřské školy u hlavního vstupu
pozměnila kompozici parku a přinesla nové funkce. V jihovýchodní
části se však dodnes dochovaly některé původní stavby, včetně
romantických pavilonů.
Park se postupně etabloval jako oblíbené výletní místo a i dnes nabízí
návštěvníkům klidnou oázu uprostřed městské zástavby.
Park Klamovka
Na území se nacházely vinice patřící kartuziánskému
klášteru. Následně Vinici koupil Antonín od Oslů; oblast
byla později známa též jako Oslovská hora.
Usedlost s vinicemi vystřídala řadu majitelů, mj. manžele
z Greifenberku, dále se stala majetkem Karla Schönfelda
a začala se nazývat Schönfeldkou.
Na bývalé košířské návsi byl vystavěn kostel Nanebevzetí
Panny Marie..
Usedlost dostala rokokovou podobu, byla tvořena
zahradou s letohrádkem a terasou se sochami od Matyáše
Bernarda Brauna.
Vznik rokokového pavilonu s oranžerií (někdy nesprávně
označovaný jako skleník)
Christian Filip, pozdější hrabě Clam-Gallas, přeměnil areál
na romantický anglický park. V tomto období vznikly
Chrámek noci, novogotický altán a pomníky - brazilskému
ptákovi (nedochoval se) a koni Casselovi.
Zahradu převzal Eduard Clam-Gallas, správu svěřil
zahradnímu řediteli Josefu Blechovi.
Součástí Klamovky byly také pozemky na protější straně
Plzeňské třídy s ovocným sadem a budova s rybníkem.
Košířský starosta Matěj Hlaváček upravil letohrádek
na restaurační budovu a zpřístupnil park veřejnosti.
Zprovozněna elektrická tramvajová trať na Andělem.
TJ Sokol zakoupila bývalou restauraci a zřídila sokolovnu
s letním cvičištěm.
U hlavního vstupu do parku byla postavena mateřská škola
se zahradou.
Instalováno pískovcové sousoší „Rodina“ od K. Velického.
Park přešel pod správu Městské části Praha 5.
Revitalizace parku - obnova zeleně, cestní sítě a doplnění
trvalkových výsadeb.
14. - 15. stol.
16. stol. -
1. pol. 18.stol.
1752
1757
1787 - 1820
1838
1862
1895
1897
1932
1933 - 1934
1960
1992
2018-2019