Proměny zahrady Kinských
Zahrada Kinských slaví letos dvě stě let existence. Přesně 27. března 1826 totiž zakoupil Rudolf hrabě Kinský od podnikatele Antonína Novotného pozemky bývalých vinic Brabcovny, Štikovny, Peldřimovky a Plaské na jižním svahu Petřína s promyšleným záměrem zřídit zde vilu a rozsáhlý park v anglickém stylu.
HISTORIE
Pětka DUBEN /2026
18
VÝROČÍ
Proměny zahrady Kinských
C
elé území dnešní zahrady Kin-
ských před 200 lety vypadalo
dosti odlišně. Leželo ještě za
hranicí Prahy, od níž jej oddělovala
středověká Hladová zeď spolu sma-
sivními barokními hradbami. Vtěch
se otevírala dnes již zbořená Újezdská
brána smostem, jehož šikmý průběh
dodnes sleduje vozovka na náměstí
Kinských. Odtud pak vedly cesty do
centra Smíchova ataké přes kopec
do Košíř. Kromě několika drobných
domků akapličky stály pod svahem
před branou itraka amalý parčík
spomníkem zvaným Anlage, který
dal založit hrabě Filip Clam-Gallas.
Nad Anlage po pravé straně košířské
silnice (dnešní Holečkovy) býva-
la vilka měšťana Pokorného, která
později patřila lékaři ajednomu ze
zakladatelů Národního muzea hraběti
Bedřichu Všemírovi Berchtoldovi
zUherčic aod 70. let 19. století knížeti
Karlu Auerspergovi. Byla zbořena na
konci 19. století ateď je na jejím místě
dětské hřiště.
Okus dál, vmístech současné Švý-
cárny, se nacházely viniční usedlosti
Mouřenínka, kterou obývala rodina
Seydlerů, asní sousedící Brabcovna
neboli Husinka. Území kolem dneš-
ního letohrádku příslušelo kvinici
ausedlosti Štikovně atam, kde stojí
škola pro sluchově postižené, byla
usedlost Ráj ve vlastnictví doktora
práv Jana Menzla. Od Ráje vedla
strmá cesta výše do svahu kvinicím
Plaské aPeldřimovce. Navzdory dlou-
hé tradici pěstování vína, která sahá
až do 12. století, byla ale zřejmě část
vinic zanedbaná – pan Novotný se
především zajímal opokusnou těžbu
uhlí, dobýval jíly pro svou keramickou
továrničku azbytek zahrad pronají-
mal.
Reprezentativní zahrada
Rudolf Kinský byl mladý podnikavý
šlechtic aoblíbený český vlaste-
nec, který se zároveň pohyboval ve
vrcholných kruzích rakouské politiky.
Reprezentativní podoba, kterou se
rozhodl dát své zahradě, tomu musela
odpovídat. Hlavní etapa stavby, za
kterou zodpovídal ředitel zlonického
panství Kinských František Höh-
nel, probíhala vletech 1827–1831
avýrazně proměnila tvář celého okolí.
Nejdůležitější budovou vparku byl
samozřejmě letohrádek, někdy ozna-
čovaný též jako vila nebo zahradní
palác. Včistém klasicistním slohu jej
navrhl architekt Heinrich Koch, jenž
pro Kinské vypracoval třeba iprojekty
zámku vKostelci nad Orlicí nebo
hrobky vBudenicích uSlaného.
Brabcovna byla přestavěna na stáje
akočárovnu spříbytky pro zaměst-
nance anacházel se uní také původní
vjezd do zahrady. Na Plaské aPeldři-
movce pak vznikly skleníky, domek
zahradníka aúhledný dekorativní kra-
vín zajišťující čerstvé mléko, znějž se
mnohem později stala dnes již zpustlá
zahradní restaurace. Bylo také nutné
provést rozsáhlé úpravy svahu, vytyčit
cesty, vysázet stromy akeře azajistit
zásobování vodou. Ta byla odebírána
hlavně zjímacích štol, znichž nej-
delší zvaná Strahovská má 287 metrů
azasahuje až pod dnešní vysoko-
školské koleje. Celá stavba byla velmi
nákladná apracovaly na ní stovky lidí
od nádeníků přes zkušené řemeslníky
až po zahradnické experty.
Pod dozorem vdovy
Rudolf Kinský si bohužel svůj letohrá-
dek, ke kterému plánoval přistavět
ještě dvě křídla, ani zahradu příliš
neužil. Vroce 1835 tragicky zemřel
vLinci azanechal po sobě čtyři dcery
anedospělého syna Ferdinanda Bona-
venturu, jehož poručnictví spravovala
jeho matka Vilemína zrodu Collore-
do-Mansfeldů. Iza jejího působení se
ale zejména ve 40. letech 19. století za-
hrada dále rozvíjela. Vilemína nechala
Výstavba
přemístěného
kostelíka
zMedvědovců.
23. srpna 1929
Zahrada Kinských slaví letos dvě stě let
existence. Přesně 27. března 1826 totiž zakoupil
Rudolf hrabě Kinský od podnikatele Antonína
Novotného pozemky bývalých vinic Brabcovny,
Štikovny, Peldřimovky a Plaské na jižním svahu
Petřína spromyšleným záměrem zřídit zde vilu
a rozsáhlý park vanglickém stylu.
Foto: Drahomíra Stránská. Obrazový archiv Etnografického oddělení Národního muzea, inv. č. E06140
Rudolf Kinský si bohužel svůj
letohrádek, ke kterému plánoval
přistavět ještě dvě křídla, ani zahradu
příliš neužil.