Strana 29
29
Náměstí Kinských
0,7 ha
194 m n.m.
50°4‘43,9“ s. š.,
14°24‘16,2“ v. d.
1.1. obecný úvod k ploše
Náměstí Kinských se nachází na rozhraní Smíchova a Malé
Strany, v prostoru před Justičním palácem. Je napojeno na řadu
významných městských komunikací – Holečkovu, Štefánikovu,
Elišky Peškové, Vodní, Petřínskou, Újezd a Rošických. Jeho
poloha na historické rozvojové ose Štefánikovy třídy zajišťuje
strategické umístění v rámci širší urbanistické struktury města.
Z hlediska morfologie se jedná o rozsáhlé městské prostranství
s kombinovanou funkcí – dopravní, parkovou a kulturně-historickou.
Kompozičně je prostor rozdělen do tří základních segmentů: centrální
plochy před Justičním palácem, která nese hlavní symetrickou
osu, a dvou vedlejších zelených ploch. Diagonálně vedená
komunikace narušuje původní čitelnost a prostorovou soudržnost
území, čímž ovlivňuje i vnímání náměstí jako jednotného celku.
Vývoj prostoru probíhal ve fázích – od vojensky využívaného
předměstského terénu přes urbanizaci s parkovým charakterem
a výstavní funkcí, až po dnešní stav, kdy prostor kombinuje prvky
městské reprezentace s dopravním zatížením. Významnými momenty
byly výstavba Justičního paláce a především vznik výstavního Pavilonu
spolku Mánes, který dočasně vtiskl prostoru umělecký a kulturní rozměr.
Název náměstí odkazuje na šlechtický rod Kinských, jehož zahrada
tvoří západní hranici a zároveň představuje cenný přírodní rámec,
jenž stále ovlivňuje prostorové vztahy na rozhraní města a svahu.
Navzdory mnoha změnám si náměstí uchovalo parkový charakter,
který má potenciál stát se základem pro
obnovu jeho kompoziční integrity.
Následující časová osa zachycuje klíčové mezníky vývoje území
a tvoří podklad pro identikaci hlavních prostorových hodnot, které je
žádoucí zachovat, posílit nebo interpretovat v návrhové části studie.
Náměstí Kinských
Prostor dnešního náměstí vyplňovala vojenská opevnění
(příkop a bastiony).
Západní hranu prostoru vymezila zahrada Kinských.
Zastavěn první městský blok mezi Holečkovou a
Štefánikovou ulicí – náznak postupného denování ulic.
Jižní a východní uliční fronty zastavěny, prostor si udržuje
vojenský charakter a volnost.
Prostor fungoval jako cvičiště.
Výstavba Justičního paláce – silná dominanta a denování
východní prostorové hrany náměstí.
Zbořena Újezdská brána – otevření území směrem k Malé
Straně.
Umístění Medvědí fontány před Justiční palác.
Zboření Auerspergovy vily pod Kinského zahradou – další
uvolnění prostoru pro veřejné využití a výstavní funkci.
Výstavní pavilon spolku Mánes – kulturní aktivace severní
části náměstí. Pavilon byl zbořen v roce 1914.
Náměstí získalo svůj dnešní rozsah (rozdělení na tři části).
Vysazena dvouřadá alej podél východní hrany.
Založení cesty v ose vstupu do Justičního paláce –
podtržení jeho dominantní role v kompozici.
Zrušena ulice Pod Kinskou – zánik osového propojení
a změna dopravního zatížení. Vznik současné koncepce
prostoru.
Umístění tanku – nové ideové zatížení středu náměstí.
Medvědí fontána přemístěna – ztráta historického
kompozičního akcentu v centrální části náměstí.
Centrální prostor před Justičním palácem doplněn
o fontánu “Propadliště času”.
1828
1878
1891
1895
1900
1906
1948
2002
1863–1874
1886–1892
1902-1914
po r. 1945
1909-1914
80. léta 19. stol.
18. stol.