Strana 59
59
Dienzenhoferovy sady
3.1. obecný úvod k ploše
Dienzenhoferovy sady jsou malým městským parkem vymezeným
ulicemi Janáčkovo nábřeží, Diezenhoferovy sady (V Botanice
a Matoušova) a Zborovská. Historie místa sahá do barokní éry,
kdy zde jezuité v roce 1735 založili dispenzář. Na jeho pozemcích
pak byla později vytvořena botanická zahrada pražské univerzity.
Současná podoba parku vznikla ve 30. letech 20. století jako součást
urbanistického celku kolem Jiráskova mostu. Park kombinuje travnaté
plochy se solitérními i skupinovými výsadbami stromů a keřů,
z nichž některé pamatují na dobu někdejší botanické zahrady.
Dominantou prostoru je centrální ovál cest navázaný na osu Jiráskova
mostu.
Dienzenhoferovy sady
1735
17.stol.
Král Jan Lucemburský pozemky daroval kartuziánům,
kteří zde postavili klášter a kostel Panny Marie. Stavby
zanikly za husitských válek.
Lékař Rudolfa II., Hořčický zvaný Sinapius, zde pěstoval
léčivé a okrasné rostliny.
Zahrady přešly do vlastnictví jezuitů. Ti je upravili
ve skromnějším stylu, než měly šlechtické zahrady.
Jan Jiří Slavat založil Slavatovskou zahradu s pavilonem
a Medvědí fontánou, která dnes stojí na náměstí 14. října.
Kilián Ignác Dienzenhofer postavil dispenzář (letohrádek)
u smíchovského břehu Vltavy pro chovance jezuitského
konviktu. Zahrada byla upravena ve francouzském stylu.
Po zrušení jezuitského řádu zde vznikla botanická zahrada
pražské univerzity (za podpory Marie Terezie). Josef Mikan
postavil nové skleníky a ochrannou zeď proti povodním.
Zahrada byla rozšířena o sousední Kounickou zahradu
a přeměněna dle anglického vzoru, zakončeného
Dienzenhoferovým pavilonem.
Kvůli častým záplavám byla botanická zahrada přemístěna
do ulice Na Slupi.
Část zahrady byla rozparcelována a přeměněna na městský
park Ferdinandovy sady. Na severu vznikla secesní zástavba.
Sady byly přejmenovány na Dienzenhoferovy na počest
autora letohrádku.
Vznikla současná podoba sadů dle návrhu Vlastislava
Hofmana. Přibývá socha Jaro od Ladislava Beneše.
Dienzenhoferův pavilon ustoupil Jiráskovu mostu.
Dub letní je prohlášen za památný strom.
Dienzenhoferovy sady představují poslední zbytek původní
zahrady, jejich dominantou je moderní fontána s kovovou
konstrukcí.
1773 - 1775
kolem
r. 1600
1638 - 1689
1342
1835
1898
1905 - 1906
1920
1929
1931
2005
současnost
1830
pohled na Vltavské údolí v albu Mallerische Darstellung von Prag Vincence
Morstadta a Josefa Šembery