Strana 185
185
Park Husovy sady
11.1. obecný úvod k ploše
Park Husovy sady se nachází na severním svahu Černého vrchu na
Smíchově, v blízkosti Malostranského hřbitova. Rozkládá se mezi ulicemi
Vrchlického a Na Věnečku, přičemž druhá z nich nese název po vinici,
která se zde v minulosti nacházela. Území parku bylo
od 16. století zemědělsky využíváno – nejprve jako vinice a chmelnice,
později získalo lesní charakter. Patřilo k usedlosti Bertramka a sousedilo
s dnes již zaniklou usedlostí Popelka, ze kterých se v blízkosti parku
dochovaly dvě barokní stavby.
Po vzniku Československa byla tato část vrchu vykoupena
ze soukromého vlastnictví. V roce 1924 zde byl zřízen veřejný park
a při jeho úpatí vznikla pravidelně upravená parková plocha
s pomníkem mistra Jana Husa. Ten je společným dílem architekta Aloise
Wachsmanna a akademického sochaře Karla Pokorného. Cestní síť
vedoucí svahem parku byla doplněna a obnovena v roce 1932.
Park je tvořen kombinací rovinaté části s formálně upravenými
plochami a svažitým terénem s hustší vegetací. Ve spodní části,
pod hranou svahu, se nachází pramen Husovka, který byl dříve
považován za léčivý. Okrajem této lokality dříve protékal Motolský potok,
který byl později kvůli častým povodním a nové zástavbě zatrubňován
již od roku 1907. Jeho trasa vedla zhruba v místech dnešní ulice
Duškova.
Park Husovy sady
Území spadá pod správu usedlosti Bertramka a je pokryto
vinicemi a chmelnicemi. Nejznámější je vinice Na Věnečku.
První zmínky o léčivých pramenech na Černém vrchu.
Košíře připojeny k Praze jako část Smíchova.
Park získal zpět svůj lesnatý charakter a stal se součástí
hřebene, který vede až k Motolu.
Oblast vlastnili soukromí majitelé, včetně usedlostí
Provaznice a Cihlářka.
Při stavbě kanalizace objeven pramen Husovka s léčivými
účinky.
Zánik starších budov usedlosti Popelka kvůli nové výstavbě.
Začátek zatrubňování Motolského potoka.
Smíchovská obec vykoupila území od soukromníků.
Vznik a postupný rozvoj parku Husovy sady.
Vznik pomníku mistra Jana Husa.
Obnova cestní sítě na svahu Černého vrchu v návaznosti
na park.
Vybudován protiletecký kryt ve svahu – východní část
parku zůstává nepřístupná.
Nekoncepční zásahy do kompozice parku (dětská hřiště,
rozšíření ulice Vrchlického).
Sala terrena vyhlášena kulturní památkou.
Odcizení bronzové reliéfní desky z pomníku mistra Jana
Husa. Nahrazena odlitkem z betonu.
Revitalizace památky Sala terrena, která dodnes zůstává
bez využití.
1784
1898
1900
1907
1924
1927
1932
1958
2002
1939–1945
2007–2010
16.-17. stol.
18.-19. stol.
50.-80. léta
20. stol.
počátek 18. stol.
pol. 19. stol.
po r. 1918