Strana 60
stolech byly připravené mapy zájmového
území, kolem nichž se postupně usazova-
li účastníci debat dle místní příslušnosti.
Sdružením lidí se zkušenostmi s podob-
ným územím jsme docílili detailnějších
informací. Každý návštěvník tedy u vstu-
pu uvedl, jaká část řešeného území mu
je nejblíže a podle toho dostal informaci,
k jakému stolu má přisednout. Samotné
setkání pak probíhalo formou takzvaného
řízeného rozhovoru mezi facilitátorem
(architekt/ urbanista, který vedl diskusi)
a veřejností kolem stolu. Diskuse měla
několik témat, které bylo třeba probrat
u každého stolu. Témata vznikala na
základě zkušeností z předchozích partici-
pačních akcí. Pokud se tedy na příklad na
urbanistické procházce opakoval nějaký
problém, mohl se podrobněji probrat nad
mapou na sousedském. Z širších témat
bychom mohli zmínit například problém
centra a celkové občanské vybavenosti
území, hodnotu přilehlých kopců. De-
tailněji jsme se pak zabývali například
studií každodenního pohybu obyvatel do
práce, na tramvaj, na vycházku se psem,
kde jsme identikovali úskalí, problémy
a překážky. U stolu byli zapisovatelé, kteří
ke každému bodu, který byl buď jen zmíněn,
nebo nakreslen na základě poznámky od
účastníků do mapy, popisovali poznámku,
která byla diskutována. Z každého setkání
tak vzniklo několik pokresleným map a pár
desítek popsaných papírů. Na konci opět
proběhlo závěrečné hodnocení, kde se
účastníci pokusili podívat se do budouc-
nosti a říci, jak by mělo Motolské údolí
vypadat a jako by ho rádi měli a využívali.