Strana 22
Zpracovatelé předkládané studie, pracovníci
Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., byli
osloveni v březnu 2016 se žádostí zanalyzovat
výstupy z průzkumu, který byl součástí přípravy
urbanisticko-architektonické studie území
Motolského údolí. Cílem průzkumu bylo zapojit
občany a uživatele sledovaného území do
plánování budoucí podoby území, získat od nich
informace a poskyt nout jim možnost aktivně
vyjádřit svůj názor na současný stav i možnou
budoucnost dané oblasti. Průzkum byl tedy
postaven na představě participativního plánování,
která se v poslední době začíná čím dál více
prosazovat i v Praze, a to zejména pod patronátem
Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Participativní plánování a obecně participace
ve správě věcí veřejných je takový přístup
k veřejné správě, který usiluje o co nejširší
zapojení občanů do demokratického procesu
rozhodování. Důvodem je přesvědčení, že takto
nastavené plánování bude více odpovídat zájmům
občanů a zároveň povede k většímu ztotožnění se
veřejnosti s výslednými dopady takto učiněných
rozhodnutí. Participace představuje výhodné
nastavení procesu plánování, kdy mají občané
větší šanci dozvědět se o chystaných záměrech
již v samotném počátku, a administrativa má
možnost v průběhu přípravy své záměry upravovat
s ohledem na informace získané od občanů.
Z participace tedy těží občané, kteří získají svůj
hlas ve veřejné debatě o podobě území a možnost
ovlivnit řešení konkrétních problémů, jež se
jich týkají. Participace je přínosem i pro správní
orgány, které mohou lépe reagovat na preference
obyvatel. Výhody participace se pak odrážejí
i v samotných výstupech plánovacího procesu.
V případě této koncepční studie je na straně
správy možno dosáhnout lepších rozhodnutí
a zamezit možným budoucím koniktům
a na straně občanů získat větší kontrolu nad
plánováním a lépe se ztotožnit s kompromisními
rozhodnutími.
Ze strany Institutu plánování a rozvoje hl. m.
Prahy se participací konkrétně rozumí „všechny
aktivity, které zprostředkovávají účast veřejnosti
na vytváření podkladů, návrhů a konečné podoby
rozhodnutí určujících podobu a charakter území
a v něm se odehrávajících aktivit“ (Manuál
participace 2015, 15). Na základě této představy
byla připravena i participace v rámci projektu
Motolské údolí, která tedy zahrnovala několik
dílčích, na sebe navazujících aktivit. V průběhu
měsíce dubna 2016 proběhla participativní
část projektu sestávající z historické procházky
s výkladem, cyklovyjížďky, urbanistické
procházky s výkladem, dvou sousedských
setkání nad mapou a jednoho setkání živnostníků
a dalších institucionalizovaných aktérů aktivních
v daném území. Po celý duben také probíhalo
anketní (dotazníkové) šetření. Je zřejmé, že
takto nastavený proces může poskyt nout řadu
informací, které je nicméně možné rozdělit na dvě
skupiny dle jejich míry konkrétnosti. V první řadě
jde o velmi konkrétní informace o jednotlivých
místech, v řadě druhé pak o informace obecnějšího
charakteru o představách obyvatel o současné
povaze a možné budoucnosti celého území či jeho
jednotlivých částí. Při analýze a interpretaci takto
různorodých informací (neboli svou podstatou
odlišných typů dat) je třeba tuto různorodost
brát v úvahu a pracovat s ní. Proto jsme v rámci
analýzy postupovali tak, že jsme data získaná
z anketního (dotazníkového) šetření analyzovali
samostatně a data ze sousedských setkání jsme
s ohledem na jejich podobný charakter zpracovali
spolu s informacemi z jednotlivých vycházek
a cyklovyjížďky.
PARTICIPACE:
DATA,
METODY,
ANALÝZA