Strana 42
je zajímavá. Jako takový to
komerční centrum byť jako
trochu zanedbaný, ale jako
obchodně zanedbaný a pak
najednou přes ty bloky je tady
pak klidný místo, který dřív
fungovalo jako klidová zóna,
ale hodně lidí se tam scházelo
a bylo to odkloněný od tý
hlučný. A to málokterý místo
vlastně má, že má tyhlety
dvě funkce jako takhle blízko
sebe. To člověk projde tou
uličkou a je najednou v jiným
světě. Nějakou dobu to fakt
fungovalo.“
KLAMOVKA reprezentuje prostor, který má
potenciál stát se jedním z center západní části
území. Zahradní restaurace nacházející se
v parku je cíl návštěvy pro účastníky setkání
a pravděpodobně i pro další rezidenty. Křižovatka
před parkem je vnímána jako „pulzující“ a může
s ohledem na existenci zastávky MHD představovat
buď alternativu Kavalírce jako centru nebo jeho
funkční doplnění. Zároveň prostor Klamovky má
historickou vazbu na centrum Košíř (bývalou
radnici).
„V létě je ale úplně ideální,
Klamovka vlastně ta zahradní
restaurace, přes zimu tolik ne,
ale v sezoně si myslím, že je
opravdu zacpaná, je to taková
oáza klidu, kam si myslím, že
lidi hodně často chodí. Vlastně
tam hodně často chodí místní.“
PLZEŇSKÁ ULICE (od Klamovky po Bertramku)
Prostor Plzeňské ulice byl již v této podkapitole
zmiňován v souvislosti s vnímanou neudržitelností
místních obchodů a služeb, která souvisí se
spíše „průjezdním“ charakterem místa. Podle
participantů je však zároveň potenciál vytvořit
v rámci ulice městskou třídu charakteristickou
kavárnami, restauracemi, obchody či ateliéry.
ANDĚL představuje v současné době konkurenci
pro obchody na Plzeňské ulici a z hlediska jejích
obyvatel nahrazuje tak její potenciální obchodní
a setkávací funkci (i kdyby místní obyvatelé
„chtěli“, tak místo pro setkání s přáteli na
Plzeňské „nemohou najít“). Anděl je tak vnímán
jako prostor setkávání a z jazykového hlediska je
symbo licky vymezen – participanti hovořili o tom,
že „jedou do města“.