Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Příběh smíchovských benediktinek byl krátký

Němým svědkem zapomenuté historie pozoruhodného společenství dodnes zůstávají budovy bývalého klášterního areálu sv. Gabriela s konventním chrámem Zvěstování Panně Marii, které z petřínských strání v Holečkově ulici tiše přihlížejí stále intenzivnějšímu ruchu české metropole.

HISTORIE
Pětka BŘEZEN /2026
18
GABRIEL LOCI
Příběh smíchovských
benediktinek byl krátký
V
současnosti se původně
sakrální komplex jmenuje
Gabriel Loci (viz rozhovor na
str. 8–9). My si přiblížíme okolnosti
výstavby těchto budov, jejich unikátní
výzdobu aideové poslání. Úvodní
řádky ovšem věnujeme hraběnce
Gabriele Sweerts-Sporck, zakladatelce
tohoto duchovního prostoru, jenž je
celý zasvěcený archandělovi Gabrielo-
vi, jejímu křestnímu patronu.
Štědrá hraběnka
Hraběnka se narodila 30. června 1847
na rodovém zámku vLysé nad Labem
rytmistru ac. k. komořímu hraběti
Josefu Sweerts-Sporckovi ajeho man-
želce Adéle rozené Puteani. Dcerušce
ale nebyly ani dva roky, když její
devětatřicetiletý otec podlehl násled-
kům zranění. Matka se po nějaké době
provdala za hraběte Alberta Nostitze-
-Rienecka.
Od mládí Gabriele projevovala
bystrost apři vzdělávání velké nadání.
Ovšem ještě výraznějším rysem její
osobnosti byla hluboká zbožnost,
která se odrážela ivjejím vztahu
kmajetku, který po otci zdědila.
Odmítala jakýkoli přepych apeníze
štědře rozdávala potřebným. Svůj
život pak zasvětila Bohu, modlitbě
apomocibližním, čemuž se věnovala
coby řádová sestrakongregace Kristo-
vy lásky vNelahozevsi.
Beuronská reforma
Velké sympatie měla také ke spiritua-
litěbeuronských benediktinů, kteří od
roku 1880 působili vpražských Emau-
zích, kde nalezli bezpečí před pro-
sledováním ze strany německého státu.
Tato benediktinská reforma se rozvíjela
od 60. let 19. století ajejím cílem bylo
obnovit původní duchovní přísnost
řeholní tradice sdůrazem na liturgii,
modlitbu, chorálové zpěvy apracovní
povinnosti. Součástí obrodného hnutí
se stal iunikátní umělecký styl uplatňo-
vaný ipři výzdobě klášterních objek
adalších sakrálních staveb.
datele řehole sv. Benedikta ajeho ses-
try sv. Scholastiky, patronky benedik-
tinek. Nad nimi pak trůnil archanděl
Gabriel, Boží posel oznamující Panně
Marie příchod Krista.
Zvěstovatelky dobrých zpráv
Prvních osm sester zdívčího kláštera
Noonberg vSalcburku osídlilo smí-
chovský klášterní areál už vlistopadu
1889 ado začátku 20. století se jejich
počet zdesetinásobil. Konvent sestával
zchórových alaických sester, přičemž
nechyběly ani příslušnice významných
aristokratických rodů včetně Clam-
-Martiniců, Schwarzenbergů, Lobko-
viců nebo un-Hohensteinů.
Poměrně záhy došlo kpovýšení
kláštera na opatství aprvní abatyší se
stala dosavadní priorka Adelgunda
Berlingho, rodačka zbádenského
města Freiburg im Breisgau, náležící
původně křádu voršilek. Sostatními
sestrami však vstupovala na horkou
půdu. Město Smíchov se potýkalo
Gabriela zatoužila po vybudování
první dívčí benediktinské kongregace
ovlivněné beuronským hnutím ana
tento účel vyčlenila značnou část své-
ho jmění ve výši milionu zlatých (dnes
okolo půl miliardy korun). Pravdě-
podobně také ona vybrala lokaci pro
příští klášter. Tehdy poklidné zákoutí
nad Smíchovem, obklopené zahrada-
mi, nabízelo ideální zázemí pro rozvoj
duchovních kontemplací. Splnění své-
ho snu se ale nedočkala. Vúnoru 1884
vpouhých šestatřiceti letech ukončila
její životní pouť tuberkulóza.
Středověké inspirace
Až čtyři roky poté, vříjnu 1888, byl
za přítomnosti pražského arcibiskupa
Františka Schönborna položen základ-
ní kámen. Stavba se řídila plány řádo-
vých architektů P. Ghislaina Béthuna
aP. Hildebranta de Heptinna, kteří se
inspirovali románským slohem,obdo-
bím, kdy benediktinská řehole zažíva-
la největší slávu. Sohledem na rozsah
areálu šla práce poměrně rychle aotři
roky později došlo kzakončení první
fáze výstavby akvysvěcení konventní-
ho chrámu.
Jedná se odvojlodní kostel shlav-
ním oltářem ve vyvýšené apsidě svý-
chodní orientací, pod níž se nachází
chodba vedoucí kloubí se vstupem
do krypty, kam byly uloženy ostatky
předčasně zemřelé zakladatelky. Nad
bohatě propracovaným portálem se
dochovalo sochařské ztvárnění zakla-
Mladá hraběnka
Gabriele
Sweerts-Sporck
Němým svědkem zapomenuté historie pozoruhodného
společenství dodnes zůstávají budovy bývalého klášterního areálu
sv. Gabriela skonventním chrámem Zvěstování Panně Marii,
které zpetřínských strání vHolečkově ulici tiše přihlížejí stále
intenzivnějšímu ruchu české metropole.
Hraběnka toužila po vybudování dívčí
benediktinské kongregace. Vyčlenila
na to značnou část svého jmění ve výši
milionu zlatých, dnes okolo půl miliardy
korun. Splnění snu se nedočkala.
Noviny Pětka