Příběh smíchovských benediktinek byl krátký
Němým svědkem zapomenuté historie pozoruhodného společenství dodnes zůstávají budovy bývalého klášterního areálu sv. Gabriela s konventním chrámem Zvěstování Panně Marii, které z petřínských strání v Holečkově ulici tiše přihlížejí stále intenzivnějšímu ruchu české metropole.
HISTORIE
Pětka BŘEZEN /2026
18
GABRIEL LOCI
Příběh smíchovských
benediktinek byl krátký
V
současnosti se původně
sakrální komplex jmenuje
Gabriel Loci (viz rozhovor na
str. 8–9). My si přiblížíme okolnosti
výstavby těchto budov, jejich unikátní
výzdobu aideové poslání. Úvodní
řádky ovšem věnujeme hraběnce
Gabriele Sweerts-Sporck, zakladatelce
tohoto duchovního prostoru, jenž je
celý zasvěcený archandělovi Gabrielo-
vi, jejímu křestnímu patronu.
Štědrá hraběnka
Hraběnka se narodila 30. června 1847
na rodovém zámku vLysé nad Labem
rytmistru ac. k. komořímu hraběti
Josefu Sweerts-Sporckovi ajeho man-
želce Adéle rozené Puteani. Dcerušce
ale nebyly ani dva roky, když její
devětatřicetiletý otec podlehl násled-
kům zranění. Matka se po nějaké době
provdala za hraběte Alberta Nostitze-
-Rienecka.
Od mládí Gabriele projevovala
bystrost apři vzdělávání velké nadání.
Ovšem ještě výraznějším rysem její
osobnosti byla hluboká zbožnost,
která se odrážela ivjejím vztahu
kmajetku, který po otci zdědila.
Odmítala jakýkoli přepych apeníze
štědře rozdávala potřebným. Svůj
život pak zasvětila Bohu, modlitbě
apomocibližním, čemuž se věnovala
coby řádová sestrakongregace Kristo-
vy lásky vNelahozevsi.
Beuronská reforma
Velké sympatie měla také ke spiritua-
litěbeuronských benediktinů, kteří od
roku 1880 působili vpražských Emau-
zích, kde nalezli bezpečí před proná-
sledováním ze strany německého státu.
Tato benediktinská reforma se rozvíjela
od 60. let 19. století ajejím cílem bylo
obnovit původní duchovní přísnost
řeholní tradice sdůrazem na liturgii,
modlitbu, chorálové zpěvy apracovní
povinnosti. Součástí obrodného hnutí
se stal iunikátní umělecký styl uplatňo-
vaný ipři výzdobě klášterních objektů
adalších sakrálních staveb.
datele řehole sv. Benedikta ajeho ses-
try sv. Scholastiky, patronky benedik-
tinek. Nad nimi pak trůnil archanděl
Gabriel, Boží posel oznamující Panně
Marie příchod Krista.
Zvěstovatelky dobrých zpráv
Prvních osm sester zdívčího kláštera
Noonberg vSalcburku osídlilo smí-
chovský klášterní areál už vlistopadu
1889 ado začátku 20. století se jejich
počet zdesetinásobil. Konvent sestával
zchórových alaických sester, přičemž
nechyběly ani příslušnice významných
aristokratických rodů včetně Clam-
-Martiniců, Schwarzenbergů, Lobko-
viců nebo un-Hohensteinů.
Poměrně záhy došlo kpovýšení
kláštera na opatství aprvní abatyší se
stala dosavadní priorka Adelgunda
Berlingho, rodačka zbádenského
města Freiburg im Breisgau, náležící
původně křádu voršilek. Sostatními
sestrami však vstupovala na horkou
půdu. Město Smíchov se potýkalo
Gabriela zatoužila po vybudování
první dívčí benediktinské kongregace
ovlivněné beuronským hnutím ana
tento účel vyčlenila značnou část své-
ho jmění ve výši milionu zlatých (dnes
okolo půl miliardy korun). Pravdě-
podobně také ona vybrala lokaci pro
příští klášter. Tehdy poklidné zákoutí
nad Smíchovem, obklopené zahrada-
mi, nabízelo ideální zázemí pro rozvoj
duchovních kontemplací. Splnění své-
ho snu se ale nedočkala. Vúnoru 1884
vpouhých šestatřiceti letech ukončila
její životní pouť tuberkulóza.
Středověké inspirace
Až čtyři roky poté, vříjnu 1888, byl
za přítomnosti pražského arcibiskupa
Františka Schönborna položen základ-
ní kámen. Stavba se řídila plány řádo-
vých architektů P. Ghislaina Béthuna
aP. Hildebranta de Heptinna, kteří se
inspirovali románským slohem,obdo-
bím, kdy benediktinská řehole zažíva-
la největší slávu. Sohledem na rozsah
areálu šla práce poměrně rychle aotři
roky později došlo kzakončení první
fáze výstavby akvysvěcení konventní-
ho chrámu.
Jedná se odvojlodní kostel shlav-
ním oltářem ve vyvýšené apsidě svý-
chodní orientací, pod níž se nachází
chodba vedoucí kloubí se vstupem
do krypty, kam byly uloženy ostatky
předčasně zemřelé zakladatelky. Nad
bohatě propracovaným portálem se
dochovalo sochařské ztvárnění zakla-
Mladá hraběnka
Gabriele
Sweerts-Sporck
Němým svědkem zapomenuté historie pozoruhodného
společenství dodnes zůstávají budovy bývalého klášterního areálu
sv. Gabriela skonventním chrámem Zvěstování Panně Marii,
které zpetřínských strání vHolečkově ulici tiše přihlížejí stále
intenzivnějšímu ruchu české metropole.
Hraběnka toužila po vybudování dívčí
benediktinské kongregace. Vyčlenila
na to značnou část svého jmění ve výši
milionu zlatých, dnes okolo půl miliardy
korun. Splnění snu se nedočkala.