Strana 50
48
MOTOLSKÉ ÚDOLÍ
JAKO NE-MĚSTO
verní strany údolí se rozkládají tři rybníky,
rozlehlá louka, les okolo usedlosti Kotlářka
či Skalka. Na jižní straně se rozpíná le-
sopark Cibulka, Hliník a areál golfového
hřiště. Každodennost rezidentů i návštěv-
níků tak určuje právě dominantní přírodní
charakter oblasti, který vede k tomu, že
obyvatelé hovoří o svém bydlišti, jako by
se o město vlastně nejednalo.
Již během terénního výzkumu se ukázalo,
že oblast v úseku od Košířského náměs-
tí po motolskou křižovatku Bucharova x
Plzeňská je přírodně i sociálně rozmani-
tým prostorem. Přírodní složka území je
velmi důležitým faktorem, který ovlivňuje
subjektivní vnímání oblasti. Přitom mno-
zí projíždějící si ne-městského charakte-
ru území nemusí povšimnout. Charakter
života v Motolském údolí je konstruován
ze tří sfér, které vytvářejí výsledný pocit
neměstskosti. První dvě (zeleň a sociální
infrastruktura) tento pocit různou měrou
aktivně dotvářejí, třetí sféra – doprava –
tento dojem podporuje tím, že do lokality
zasahuje pouze jako bariéra a tok dopravy.
Jen pro rekapitulaci. Plzeňská ulice je le-
mována Motolským potokem. V oblasti se-
„Bydlíme tady 30 let,
oceňujeme klid, a že
to tady nevypadá jak
v Praze.“
manželé, cca 60 let,
Poštovka
„Mně se tady moc
líbí, protože to má
takovej venkovskej
ráz v zásadě v širším
centru Prahy, ta zeleň
je prostě úžasná, což
byl jeden důvod, proč
jsme sem chtěli.“
muž, cca 35 let,
stará zástavba Motola
„Připadá mi
to jako venkov
uprostřed města, je
to taková oáza klidu,
je tady krásně.“
žena, cca 45 let,
v lokalitě pracuje