Když umřít, tak jedině na pódiu
Nejen milovníci muziky, ale i novináři a fanynky patří mezi typické návštěvníky hudebního krámku ve Štefánikově ulici, kde za prodejním pultem kraluje chlapík v nejlepších letech. Kytarista populární kapely Harlej Milan „Hofík“ Hoffmann každého rád vidí.
Obchod ve
Štefánikově ulici
č. 30 uspokojí
amatérské kapely
išpičkové hudebníky
MILAN „HOFÍK“ HOFFMANN
Když umřít, tak
jedině na pódiu
Nejen milovníci muziky, ale inovináři
afanynky patří mezi typické návštěvníky
hudebního krámku ve Štefánikově ulici,
kde za prodejním pultem kraluje chlapík
vnejlepších letech. Kytarista populární
kapely Harlej Milan „Hofík“ Homann
každého rád vidí, ať jde o„obyčejného“
fanouška, nebo některého zhvězdných
kolegů, který si kněmu zrovna zaskočil
koupit novou kytaru. Sám pak ovíkendech
řádí na pódiu jako zamlada. Rozhovor
sdrsným bigbíťákem se tak nemohl
nést vjiném než neformálním duchu–
asamozřejmě hned od začátku „na
tykačku“.
n Jak se ti daří skloubit provoz vob-
chodě svlastní hudební kariérou?
Všechno se to kloubí tak nějak přiro-
zeně. Co se týká obchodu, je fajn, že
bydlím kousíček odtud, takže ani nijak
složitě nepřejíždím zpráce domů ana-
opak. Když pak ovíkendech sedím
hodiny vnašem „náklaďáku“, který
nás s„nádobíčkem“ veze na koncert
azpátky, trochu si tímhle nomádstvím
kompenzuju poklidný život prodava-
če vhudebním obchodě. Vlastně je
všechno, jak má být.
n Obchod je tvůj, nebo jsi vněm
zaměstnán?
Provozuju ho se společníkem. Jeho
součástí je ie-shop, který je zhlediska
prodeje hlavním tahounem. Vpřípa-
dě mých kamarádů zbranže to pak
vypadá většinou tak, že mně zavolají
adomluví si, co si chtějí koupit, načež
se tady pro to osobně zastaví. Já se ov-
šem ke každému zákazníkovi chovám
stejně, ať je to neznámý Pepa Nováček,
nebo Petr Janda či David Koller.
Imě pár lidí zná, protože Harlej je
docela populární aúspěšná kapela,
ale myslím, že jsem nikdy nenosil
frňák nahoru. Alespoň jedna dobrá
vlastnost. (smích)
n Chodí si sem fanoušci afanynky
pro podpis nebo si jen tak poklábo-
sit?
Ano, ito se občas děje, ale žádné fron-
ty se nekonají; nejsem John Lennon.
(smích) Nemám stím sebemenší pro-
blém– pokud si tedy zároveň nechtějí
jen tak zabrnkat na některou ztěch
lepších kytar. To se trochu ježím,
poněvadž na nezávazný brnkání tyhle
kousky úplně nejsou. (smích)
n Bojíš se, že by mohli takový nástroj
poničit? Mimochodem, kolik utebe
stojí nejdražší kytara?
Ty nejdražší mají icenu přes sto tisíc
korun. To jsou ale fakt už nástroje hlav-
ně pro profíky afajnšmekry. Jak jsem
říkal, tyhle pro věci si umě kolego-
vé– profesionální muzikanti– většinou
objednávají předem, načež já jim to ob-
starám adovezu znašeho centrálního
skladu přímo sem na konkrétní termín
vyzkoušení apředání. Přímo vobchodě
mám však ipár kousků vranku „dobrá
kvalita za rozumnou cenu“.
n Co tě vůbec přivedlo kobchodu?
Mám ho vkrvi vlastně odmalička. Za
komoušů jsem už jako kluk navště-
voval černý burzy, kde se jedině dala
sehnat dobrá muzika. Pamatuju si,
jak jsem si za šílenou cenu někdy ve
dvanácti letech koupil desku Kiss ajak
jsem sní pak utíkal před policajtama.
Byla to příšerná, hrůzná doba. Bacha,
důležitá věc: Kissáci jsou moje vůbec
nejoblíbenější skupina!
n Harlej je docela kultovní kapela,
která má jenom na Facebooku skoro
osmdesát tisíc sledujících. Jak si
udržuješ formu, abys nezklamal
takovou masu fanoušků astále hrál
„na úrovni“?
Hele, je mně padesát, což má
jednu zásadní výhodu anevýhodu.
Nevýhoda je jasná: zdraví. Hlavně
klouby nejsou, co bývaly, na čemž se
mimo jiné podepsal můj celoživotní
koníček– sport. Na druhou stranu už
mám vmuzice docela dost nahráno,
ale ipřesto bych rád hrál acvičil víc;
jen čas mi moc nedovolí jako kdysi
cvičit na kytaru dvanáct hodin denně.
Co vím, tak všichni vkapele to máme
16
Pětka ČERVEN /2024
ROZHOVOR