Dvě stě let od úmrtí Maxe Pirnera

Letošní rok připomíná hned dvě kulatá výročí spojená s osobností malíře a kreslíře Maxe Pirnera, jenž na půdě pražské akademie výtvarných umění ovlivnil tvorbu řady mladých umělců.

HISTORIE

Pětka ČERVEN /2024

20

DVĚ STĚ LET OD ÚMRTÍ MAXE PIRNERA

Tajný smíchovský mistr

P

odle matričního záznamu se

Maxmilián Daniel Karel Pirner

narodil 13.února 1854 vSušici

do vážené měšťanské rodiny rady

zemského soudu Johanna Pirnera

ajeho manželky Elišky, rodem Höni-

gerové. Dědeček zotcovy strany byl

radní magistrátu vPlzni ahonorace

nalezneme rovněž vmatčině rodové

linii. Její otec byl advokátem adědeček

továrníkem vDomažlicích. Později se

Pirnerovi přestěhovali do západočeské

metropole. Zde byl Johann zem-

ským soudním radou av70.letech

19.století už zde měl vlastní advokátní

kancelář.

Přemýšlivý avelmi vnímavý syn

Max nasával kulturní prostor západ-

ních Čech, zejména místní pradávnou

historii aromantické příběhy spojené

stamními hlubokými lesy aopuštěný-

mi hrady, odkazujícími na nezkažené

doby udatných rytířů. Romantický

naturel spojený sútěky do klidu

aticha přírody už Maxovi zůstal po

zbytek života akinspiracím ze svého

dětství se navracel ipozději vumělec-

ké tvorbě, jak dokládají ivýtvarná díla

věnovaná pověsti oochránci Kruš-

ných hor Hansi Heilingovi.

Ten měl být podle tamního

lidového vyprávění synem vodní víly

Ztéto doby se nám dochovala

olejomalba „Náměsíčná“, vníž pro-

kázal jak své vysoké řemeslné kvality,

tak ifascinaci napětím mezi snem

askutečností, ale ipředstavou ourču-

jící síle lidského jednání– nevědomí.

Už tehdy lze předpokládat Pirnerovo

zaujetí pesimistickou lozoí Arthura

Schopenhauera, jehož památce de-

dikoval ijedno ze svých děl. Zkore-

spondence víme, že už vmládí míval

citlivý umělec návaly pochmurných

nálad. Nazýval je „světobolem“ avý-

razně je prohloubila ztráta nejbližšího

přítele Josefa Tulky.

Talentovaný malíř Tulka prožil

vroce 1882 duchovní krizi, po níž

zničil veškerá svá literární avýtvarná

díla arozhodl se vstoupit do klášte-

ra. Nakonec své rozhodnutí změnil

aodjel sám do italské Padovy. Od té

doby byl nezvěstný auž nikdy se jeho

zmizení nepodařilo objasnit. Pirner

se jej vroce 1883 pokusil neúspěšně

nalézt. Tragický osud přítele, ojehož

skonu neměl pochyb, jej hluboce

zasáhl. Motiv zmaru poté nalezneme

jak vněkolikrát přepracovaném oleji

„Smrt“ (1886–1893), tak vdíle „Konec

všech věcí“ (1887).

Ipřes osobní aprofesní úspěchy se

stále více uzavíral do svého vnitřního

světa. Cyklus pastelů „Démon lásky“,

vystavený roku 1885 ve Vídni, mu

vynesl významné uznání vpodobě

Letošní rok připomíná hned dvě kulatá výročí spojená sosobností

malíře akreslíře Maxe Pirnera, jenž na půdě pražské akademie

výtvarných umění ovlivnil tvorbu řady mladých umělců. Jeho

díla se ivsoučasnosti mohou díky své hloubce aoriginalitě

stát impulsem nejen ksilnému uměleckému prožitku, ale také

příležitostí knadčasovým úvahám očlověku, době ismyslu

lidského putování.

aposledním knížetem duchů země,

vzduchu, ohně avod loketského kraje.

Bezstarostný Heilingův život přetrhla

až horoucí láska kpozemské dívce.

Kvůli ní se rozhodl vzdát nesmrtelnos-

ti, ale po ztrátě magické ochrany jej

rozsápal divoký medvěd. Pirner Heilin-

govi věnoval své první samostatné dílo

avpozdějších letech se kněmu ještě

několikrát vrátil. Okouzlení hranicí

mezi bděním asněním, duchovním

amateriálním světem, stejně jako moti-

vem lásky uchvacující svou přitažlivostí

itragičností, to vše vPirnerově díle

rezonuje, aby tento svůj tvůrčí svět

později vzděláním ačetbou obohatil

oantické akřesťanské motivy.

To ale vdobě, kdy dokončoval

gymnaziální studia vLokti, byla ještě

hudba budoucnosti. Vroce 1872

byl přijat na pražskou malířskou

akademii, kde se spřátelil spozdějšími

slavnými českými malíři– Mikolášem

Alšem, Jakubem Schikanedrem nebo

Ema nuelem K.Liškou. Díky němu

se seznámil sJaroslavem Vrchlickým,

snímž později navázal spolupráci. Od

roku 1875 studoval ve Vídni uJosefa

M.Trenkwalda, který Pirnera zapojil

do okenní výzdoby vídeňského Vo-

tivkirche. Studia dokončil očtyři roky

později.

Autoportrét,

rok 1890,

olej na plátně

Konec všech

věcí – Finis,

rok 1887,

olej na plátně