Strana 10
TÉMA
10
Pětka ÚNOR /2024
umladších řidičů. Čtvrtina ztěch,
kteří zavinili dopravní nehodu
ztohoto důvodu, je ve věku do
24let apřibližně každý druhý je ve
věku do 30let. Důvodem nehody
pod vlivem je nejčastěji způsob
jízdy nebo nepřiměřená rychlost.
Nezřídka jde onehody, kdy řidič
pod vlivem drog spolu sdalšími
mladistvými pasažéry končí
stragickými následky ve stromě
nebo ve svodidlech,“ popisuje
situaci plukovník Jiří Zlý, ředitel
Ředitelství služby dopravní policie
ČR. Součástí kampaně je proto
také televizní spot, který poběží
na komerčních televizích akterý
upozorní na nebezpečí spojená
sužitím drog za volantem. Mezi
to spadají jak ilegální, tak legální
drogy, jako například psychoak-
tivní léky na předpis. Otéto pro-
blematice se vČR teprve začíná
hovořit, nicméně nadužívání je
včeské populaci časté.
VPraze5 například nedávno
strážníci zadrželi dívku, která
řídila automobil pod vlivem
amfetaminu. Hlídka zPrahy5 si
vulici Na Bělidle všimla vozidla
jedoucího vprotisměru. Řidička
však po spatření autohlídky
vozidlo otočila azačala ujíždět
rychlostí přes 180kilometrů
vhodině. Nebezpečnou abezo-
hlednou jízdou tak bezprostřed-
ně ohrozila své okolí. Strážníci
řidičku posléze dostihli, zadrželi
apředali Policii ČR. Tento pří-
pad nicméně dokresluje, jak se
může užívání návykových látek
promítnout zosobní roviny do
obecného ohrožení.
Mezi drogami, jež pravidelně
užívají drogově závislé osoby,
hraje prim pervitin. Zociál-
ních statistik vyplývá, že vroce
2022 na předávkování zemřelo
53uživatelů, přičemž udalších
150 existuje reálný předpoklad,
že jejich smrt souvisela rovněž
sdrogami.
Statistická data ohledně
drog jsou podle Pavla Béma
velmi věrohodná apřitom ne
zcela pesimistická. „Čísla jsou
přesvědčivá. Ukazují, že nedo-
chází kdramatickému nárůstu
problémových uživatelů nealko-
holových drog ani kdramatic-
kým proměnám drogové scény.
Zdat také vyplývá, že drogová
populace nemládne, ale stárne.
To je dobrá zpráva. Ukazuje to,
že nemusíme propadat veřejné
panice, že by naše děti adospíva-
jící byli dramaticky ohroženi tak,
jak je tomu vjiných zemích, kde
jsou příslušné ukazatele horší než
vČeské republice,“ dodává Bém
na závěr trochu optimismu do
veřejné debaty. n
DVOJROZHOVOR OBEZPEČNOSTI
Zákazy jsou
cesta do pekel
Každá třetí rodina vČR se za život setká snějakým
druhem závislosti – závislostí na alkoholu či jiných
psychoaktivních látkách nebo sformou nelátkové
závislosti, jakou je například patologické hráčství
(gambling). Je to onemocnění jako kterékoliv jiné, které
ničí šťastné životy ataké zdraví. Závislí na drogách
podle psychiatra abývalého primátora Pavla Béma
nepředstavují okrajovou skupinu společnosti.
V
Česku je zhruba 55 tisíc
problémových uživatelů ne-
alkoholových drog, znich
až 40 procent žije přímo vPraze.
Většina znich užívá primární
psychoaktivní látky – amfetami-
ny amet amfetaminy, menší část
opioidy. Jak řešit situaci na Praze 5,
kolik by mělo vzniknout vcelé
metropoli kontaktních míst pro
závislé ajaká je česká drogová
scéna, otom debatoval vrozhovoru
psychiatr Bém se starostkou páté
městské části Radkou Šimkovou.
n Jak se změnila situace po
předloňském zrušení kontaktní-
ho centra Progressive vMahe-
nově ulici?
RŠ: Na Praze 5 máme problém
hlavně vtom, že se nám tu
koncentrují drogově závislí lidé
zcelé metropole, protože jsou
vcelé Praze už jen dvě nízko-
prahová kontaktní centra včetně
toho unás. Naše kontaktní
centrum je proto velmi přetíže-
né asamozřejmě to způsobuje
problémy. Je zapotřebí kom-
plexní řešení apouhá represe
nepomáhá. Vokamžiku, kdy se
zvýší počet policistů na Andělu,
drogově závislí lidé nezmizí, ale
jenom se posouvají do dalších
částí, což se nám ukazuje na
Barrandově ana okolních
částech. Právě proto musí
vzniknout nízkoprahová centra
ivjiných částech metropole,
aby se drogově závislí rozptýlili
aneshromažďovali zejména
unás na Praze 5.
n Jak vpřípravách postupuje
protidrogová komise hlavního
města Prahy?
PB: Za protidrogovou komisi,
poradní orgán HMP, mohu říct,
že připravujeme materiál pro
radu, který se zabývá především
problematikou dostupnosti
nízkoprahových služeb na území
hlavního města Prahy. Už více
než 12 měsíců tady chybí jedna
klíčová nízkoprahová služba, kte-
rá zanikla po koniktu sminulou
politickou reprezentací. Kvůli
tomu se hromadí bezpečnostně-
-zdravotní problémy azhoršuje
bezpečnostní situace především
vcentrální části Prahy 5.
n Ojakém časovém horizontu
mluvíme?
PB: Rada HMP dostane na
přelomu ledna aúnora materiál
apředpokládám, že rozhodne
vrozumně krátkém termínu.
Pak budeme věnovat, odhaduji,
tři až čtyři měsíce stavebním
úpravám, protože zařízení
musejí mít statut zdravotnické
nebo zdravotně-sociální služby.
n Můžete prozradit, kde by měla
být?
PB: Neprozradím, protože to je
otázka křehké strategie atak-
tiky. Představte si, že vyděsíme
občany jiné lokality vPraze.
Budou se psát petice, starostové
si mne budou zvát anebudou
třeba tak osvícení jako paní
starostka Šimková. Máme vyti-
povaná místa na Praze 1, 2, 4, 7,
8, 9, ale také třeba na území MČ
Praha 18.
n Kolik by jich metropole ideál-
ně potřebovala?
PB: Praha by si zasloužila
apotřebovala takových center
minimálně osm, má ve skuteč-
nosti tři.
n Souhlasila byste stím, aby
další kontaktní centrum bylo
také na Praze 5?
RŠ: Praha 5 se na řešení problé-
mu významně podílí už tím, že
má jedno kontaktní centrum.
Myslím si, že je řada ina dalších
městských částech, aby sřeše-
ním problému pomohly. Není
dobře, aby se to koncentrovalo
jen unás na Praze 5.
n Co udělala radnice vposled-
ních týdnech ke zlepšení neklid-
né situace?
RŠ: Uspořádali jsme bezpečnost-
ní fórum sobčany, odborníky
aobčany, kteří byli autory petice,
říkali mi, že to bylo přínosné.
Slyšeli názory neziskovek, policie
ipana doktora Béma auvědomili
si, že není jednoduché řešení. Je
potřeba spoustu času, spolupráce
různých subjektů, aby vůbec do-
šlo kposunu. Našli jsme nanční
prostředky pro dohled vparcích,
který chceme spustit od dubna.
n Jak se na zlepšení situace na
Pětce díváte jako odborník na
prevenci?
PB: Často se setkávám snápa-
dy: vyžeňte ty „feťáky“ někam
jinam nebo zakažte užívání
drog aproblém zmizí. Nebo je
všechny zavřete do nějaké léčeb-
ny. Případně ať jim pomůže ně-
kdo jiný, hlavně ať nejsou unás.
Oceňuji nesmírně otevřenost
paní starostky aschopnost kom-
plexního vnímání problému.
n Co Barrandov, jak se vyvíjí
situace po loňské petici občanů?
RŠ: Ve spolupráci směstskou
policií jsme posílili síly ana-
výšili nanční prostředky na
Foto: Veronika Eichler
Starostka Radka Šimková apsychiatr
Pavel Bém se shodli, že řešení problému
sdrogovou scénou abudování dalších
kontaktních center by se měly ujmout
idalší městské části