Strana 26
26
Pětka ÚNOR /2024
KULTURA
Radka Hanáková patří kzajímavým osobnostem současné klasické hudební
scény vČesku. Vjejím repertoáru se najde široká škála hudebních stylů,
centrem jejího zaměření je nicméně barokní hudba. Vposledních letech
se jejím druhým domovem stalo kanadské Toronto, kde působí na tamní
univerzitě. Vrozhovoru pro Pětku se rozpovídala osvé umělecké kariéře
iovztahu ke své původní domovině.
n Zaměřujete se na interpretaci barokní
hudby, čím vás uchvátila?
Kokouzlení barokní hudbou jsem dospěla
vpoměrně zralejším věku aznamenalo to
pro mě jakési objevení nového světa. Je to
jistý paradox, jelikož jakožto studentka hry
na klavír jsem baroko, tedy Bacha, hrála
především zpovinnosti zněkolika důvodů.
Při studiu jsem měla pocit svázanosti tolika
pravidly, jak tuto hudbu hrát či nehrát, aniž
by se mi dostalo nějaké přesvědčivé alterna-
tivy. Navíc je Bachova hudba velice náročná
po paměťové stránce. Když jsem poté dostala
možnost do této hudby proniknout hlou-
běji, objevila jsem přesný opak– svět, který
mi dává nekonečnou svobodu vyjádřit se.
Dospět do tohoto stádia ovšem znamenalo
zbavit se jistých předsudků, hlavně tedy těch
starých nesmyslných pravidel azákazů, číst,
studovat ahlavně hrát sotevřenou myslí
asrdcem.
n Je náročné poté „přepnout“ ksoučasné
klasické hudbě? Která díla či skladatele
právě zní nejraději uvádíte?
Vžádném případě bych nemluvila onějakém
přepínání. Hudba je pro mě jedna, ikdyž
samozřejmě můžu cítit větší blízkost kurčité-
mu skladateli nebo stylu než kjinému. To se
ovšem také mění stím, jak se vyvíjím já jako
člověk. Neuzavírám se tedy žádnému stylu,
naopak. Co se té současnější hudby týká,
ráda vzpomínám na provedení Stockhause-
nova díla Kontakte, to byl velký zážitek. Mým
doktorandským projektem byl kanadský skla-
datel českého původu, Oskar Morawetz. Jeho
skladbu Fantasy in D jsem měla možnost
provést několikrát, mé provedení bylo do-
konce vysíláno kanadským rozhlasem CBC.
Ráda premiéruji idíla současných skladatelů,
díky festivalu Archaion Kallos jsem měla
možnost uvést ve světové premiéře skladby
Jiřího Gemrota aHanuše Bartoně.
n Máte za sebou úspěšný koncert vNěmec-
ku, kde jste představila Bachovy Goldber-
govy variace. Které dílo od Bacha ajeho
současníků máte dále vhledáčku?
Goldbergovské variace jsou úchvatné dílo,
které opravdu může jít sčlověkem celý jeho ži-
vot. Myslím, že není náhoda, že klavíristé jako
Rosalyn Tureck nebo Glenn Gould natočili
Goldbergovské variace jak na začátku kariéry,
tak ina jejím konci. Paralelně studuji Bachovo
Umění fugy, to je ovšem další celoživotní
projekt. Bachovy komorní sonáty akoncerty
jsou nádherné věci. Kromě Bacha mi je velmi
blízká poetika hudby Jean-Philippa Rameaua.
n Chystáte jejich interpretaci také na sou-
dobé nástroje?
Několik let jsem studovala hru na cembalo,
ale za cembalistku se nepovažuji. Tyto ná-
stroje alidé, kteří se hře na ně věnují, pro mě
představují zdroj nenahraditelné inspirace
ktomu, jak tuto hudbu takříkajíc přelo-
žit avyjádřit prostřednictvím výrazových
atechnických možností moderního klavíru.
Cembalo miluji, ale na koncertní pódium se
sním, alespoň vdohledné době, nechystám.
n Vystupovala jste vřadě zemí, jaké má
podle vás Praha postavení na hudební
mapě světa?
Praha ajejí festivaly jsou zcela jistě jedno
zcenter klasické západní hudby. Jména
světových interpretů aorchestrů, kteří se sem
opakovaně vracejí, jsou toho důkazem.
n Deset let jste žila apůsobila vKanadě. Co
vás do Kanady přivedlo ačemu jste se tam
věnovala?
Do Kanady jsem jela původně pouze na
letní klavírní masterclass do Ban Centre for
Performing Arts. Tyto tři týdny pro mě byly
úchvatné po všech stránkách, viděla jsem
OSOBNOST KLASIKY
Hudba je pro mě jedna, říká
klavíristka Radka Hanáková
Klavíristka Radka Hanáková se nejvíce soustřeďuje na interpretaci barokní hudby
Foto: Archiv Radky Hanákové
Hudba je pro mě jedna, ikdyž
samozřejmě můžu cítit větší
blízkost kurčitému skladateli
nebo stylu než kjinému. To
se ovšem také mění stím,
jak se vyvíjím já jako člověk.
Neuzavírám se tedy žádnému
stylu, naopak.