Strana 11
11
www.praha5.cz Pětka
kapacity pro sběr infekčního
materiálu. Aby nepůsobily jen
na Smíchově, ale ina Barran-
dově. Problém není přes zimu
tak silný. Ukáže se od března
adál, jak to bude. Budeme nyní
vypisovat zakázku na zvýšení
ostrahy parků. Nebudou to
bezpečnostní služby, ale chceme
jít cestou poučených pracovní-
ků, preventistů. Barrandov je
součástí Prahy 5. Všechna tato
řešení se na něj vztahují. Není
pro něj nějaký speciální lék.
Na Praze 5 máme ještě další
problém sposkytováním sub-
stituční léčby panem doktorem
Sikorou. Je tu velké množství
závislých, kteří využívají tuto
službu, aobyvatelé vokolí mají
snimi problém. Degraduje to
tuto službu jako takovou.
n Už máte ta konkrétní místa
pro kontaktní centra?
PB: Ano, máme vytipováno asi
osm relativně vhodných míst.
Nicméně kvalitní aefektivní
provozovatel takové služby musí
mít nejen místo, ale idobrého,
vzdělaného šéfa, ať už je to lé-
kař, psycholog, nebo adiktolog.
Musí mít kvalitní tým, který by
měl reprezentovat multidiscipli-
nární zaměření, měl by tam být
kromě specialistů-adiktologů
ipsycholog či zdravotní sestra
pro základní ošetřovatelskou
péči… Založit takové zaříze-
ní není jen ukázat na nějaké
místo apřipravit technický stav
prostor, je to ionezbytnosti
vysvětlit spoluobčanům, že se
nemusí obávat dramatických
problémů. Že to jsou lidé jako
kdokoliv jiný. Krok číslo dvě je
hledání provozovatelů. To jsou
osvědčené pražské neziskovky,
jako Sananim či Drop IN, nebo
právě zaniklé zařízení společ-
nosti Progressive. Mezi těmito
třemi institucemi se musí najít
kvalikovaný personál. Realis-
ticky si myslím, že jich nezřídí-
me pět, ale rada si vybere aže
budeme usilovat minimálně
otři nová nízkoprahová centra.
n Asi každého občana napadne,
kčemu jsou tato centra, vždyť
se ti lidé tím podporují…
PB: Během pětapadesátileté
zkušenosti zcelého civilizované-
ho světa se ukázalo, že zakázat
problém nic neřeší, ba přímo
prohibiční model paradoxně
podporuje nejenom poptávku
po drogách, ale také stimuluje
nabídku, tedy organizovaný zlo-
čin. Ani drakonické tresty odnětí
svobody nevedou ke zlepšení
situace, ato nejen vbezpečnost-
ní atrestně-právní rovině, kdy
se obchod snávykovými látkami
dostává do rukou organizova-
ného zločinu adekonstruují se
přirozené zdravé abezpečné
struktury společnosti. Přiro-
zeným důsledkem toho jsou
dramatické zdravotní asociální
důsledky, šíření infekčních
nemocí anarůstající prevalenční
ukazatele. Paradoxně zákazy
vedou ke zvýšení problémů
apočtu užívajících. Touto cestou
se nevydáme, protože máme
nepřeberné množství vědecky
astatisticky podložených důka-
zů, že toto je cesta do pekel.
n Takto to řeší ivzahraničí?
PB: Ano, stakovou lozoí
apřístupem jsou ve světě skvělé
zkušenosti, například vHo-
landsku, Švýcarsku, Německu,
Dánsku či Velké Británii.
n Jak budou pracovníci vterénu
na Praze 5 fungovat?
RŠ: Vyčlenili jsme na tuto
službu zrezerv rozpočtu
městské části půl milionu korun
stím, že uvidíme, jak to bude
fungovat. Nyní se tvoří zadávací
podmínky. Chtěli bychom, aby
byli přítomni vparcích, aby
procházeli místy svýskytem
těchto osob adali občanům
pocit, že je tam někdo, kdo jim
pomůže konikt suživateli drog
vyřešit. Není to klasická ostra-
ha, která chodí se zbraní, to by
konikt ještě více eskalovalo.
Od března adubna bychom
chtěli tuto činnost zahájit.
Služba se bude na Praze 5
pohybovat podle potřeb amít
na starosti například dva parky,
bude pracovat podle aktuální
situace. Budu jednat také sMi-
nisterstvem vnitra, které má na
toto vyčleněny speciální dotační
programy. Praha 5 tyto služby
supluje pro celou metropoli
abylo by dobré, kdybychom na
to nějaké peníze dostali.
n Problematice závislostí se,
pane Béme, věnujete 40 let. Jak
je to těžké se pro drogově závis-
lé vracet do normálního světa?
PB: Zhruba u80 procent
závislých se při sbírání anamne-
stických dat dozvídáme oraných
dětských traumatech, která proži-
li po narození avraném dětství.
Zanedbání péče, fyzické týrání,
zneužívání, násilí vprimárních
rodinách. Vidíme poruchu rané-
ho emočního attachmentu mezi
maminkou anovorozencem.
Můžeme si snadno představit
uživatelku závislou na drogách,
závislost, jakkoliv je to nemoc,
vstupuje do všech tvarů avzorců
chování. Ničí mateřský instinkt.
Ve velkém procentu případů ti,
okterých dnes mluvíme apro
které vytváříme komplexní sys-
tém služeb, přichází do života se
stigmatem. Ito je důvod pro to,
abychom se na ně nedívali skrz
prsty. Vracet se do „normálního“
života bez drog je pro ně těžké.
Jejich emoční svět představuje
bolest adrogy jsou často výcho-
disko zutrpení. Samozřejmě
přinesou úlevu jen na relativně
krátký čas, než vzniknou problé-
my ještě daleko větší.
n Je nějaké východisko?
PB: Moderní neurobiologický
výzkum ukazuje, že učasto těž-
kých forem závislosti dochází
kmorfologickým poruchám
emočního mozku. Atyto poru-
chy nejsou důsledkem závislos-
ti, ale primárním defektem, na
který závislost nasedá. To zna-
mená, že vemočním prožívání
představují niternou emoční
bolest, kterou závislí řeší
pomocí alkoholu nebo jiných
psychoaktivních látek. Věřme,
že moderní klinické intervence
budou jednou schopny tuto
niternou emoční bolest odstra-
nit, podobně jako dnes umíme
léčit ještě před pár lety smrtelná
onemocnění. To je naděje.
n Populace českých uživatelů
drog stárne, znamená to, že se
víc dožívají?
PB: Ano. Vroce 1993, když
schvalovali první koncepci pro-
tidrogové politiky někdejšího
Československa, byl průměrný
věk uživatelů drog přibližně
21 let. Dnes je téměř oosm let
vyšší. Znamená to, že jakkoliv
musíme chránit dobrými pre-
ventivními programy akvalitní
výchovou vprimární rodině ty
nejmladší, neprožíváme žádnou
epidemii užívání zakázaných
psychoaktivních látek. To je
dobrá zpráva. Zároveň to zna-
mená, že nemocní přežívají déle
díky sostikovanému akom-
plexnímu systému léčebné péče.
VČR neumírají závislí lidé na
HIV infekci nebo na předáv-
kování drogami jako např.
vUSA, kde ročně takto umírá
na předávkování syntetickými
opioidy (především fentanylu)
více než 100 tisíc lidí. Všem
těmto předčasným úmrtím lidí
různého věku se dalo zabránit.
n Díky čemu?
PB: Právě díky systému níz-
koprahové péče. Klíčová jsou
kontaktní centra, terénní progra-
my či aplikační místnosti. Jejich
prostřednictvím je distribuován
sterilní aplikační materiál nebo
antidotum právě pro případy
předávkování opioidy (nalo-
xon). Sbírají se použité stříkačky
ajehly, takže se nešíří infekční
onemocnění. Více než 70 % pro-
blémových uživatelů drog vČR
je vkontaktu právě stěmito
zdravotními asociálními služba-
mi. Proto má také ČR tak skvělé
statistiky, zhlediska ochrany
veřejného zdraví jedny znejlep-
ších vEvropě. Abychom ale tuto
optimistickou realitu udrželi,
nezbývá nám než jít sdobou
areagovat na aktuální potře-
by. Aty jsou vPraze zřejmé.
To je také hlavní důvod, proč
zřizujeme nová kontaktní centra
avedeme tento rozhovor. n