Strukturální plán MČ Praha 5

• Strana 1

  Strukturální plán

  Městská část Praha 5

• Strana 2

  ii

• Strana 3

  iii

  Objednatel

  Městská část Praha 5

  Odbor územního rozvoje

  Štefánikova 15

  150 00

  Praha 5 - Smíchov

  Zpracovatel

  Qarta Architektura

  Pernerova 635

  180 00

  Praha 8 - Karlín

  Česká zemědělská univerzita

  Kamýcká 129

  165 00

  Praha - Suchdol

  Autorský tým

  ing. Arch. Veronika Šindlerová, Ph. D

  ing. Vojtěch Novotný, Ph. D.

  ing. Arch. Lukáš Vacek, Ph. D.

  ing. Arch. David Wittasek, Mg.A.

  ing. Arch. Pavel Fanta

  ing. Arch. Jan Bittner

  Technnická spolupráce

  Ing. Jaroslav Jelínek

  Bc. Ludmila Kolouchová

  Ing. Kristýna Mecnerová

  Bc. Barbora Šteklová

  Ing. Petr Šedivý

• Strana 4

  iv

• Strana 5

  v

  Obsah

  Úvod

  vii

  Strana

  Název kapitoly

  227

  Jinonice

  Malvazinky

  167

  Východiska

  ix

  251

  Kesnerka

  Radlické údolí

  201

  Základní koncepce

  xxi

  271

  Zlíchov

  Koncepce veřejných

  prostranství

  xxxv

  Koncepce města

  xxv

  287

  Hlubočepy

  Pod Cibulkou

  125

  Koncepce krajiny

  xxxi

  L

  J

  M

  K

  N

  O

  G

  Homolka

  139

  Na Santošce

  155

  H

  I

  Kód

  lokality

  Strana

  Název lokality

  369

  Motolský zámek

  329

  Klukovice

  339

  Barrandov

  305

  Sídliště Barrandov

  U

  Q

  R

  P

  353

  Barrandovská studia

  361

  Motolská nemocnice

  S

  T

  Dolní Smíchov

  5

  Nádražní

  27

  Lihovar

  41

  Cibulka

  105

  Motolské údolí

  57

  Hřebenka

  79

  A

  B

  C

  F

  D

  E

  Kód

  lokality

  Strana Název lokality

  Krycí listy lokalit

  1

• Strana 6

  vi

• Strana 7

  vii

  Úvod

  Důvody pořízení Strukturálního plánu

  Hlavním stimulem pro pořízení Strukturálního

  plánu MČ Praha 5 je intenzivní tlak na změny na

  jejím území. Ten se projevuje jak velmi aktivní

  stavební činností ve stabilizovaných územích,

  tak velkým počtem změn platného územního

  plánu.

  Oba projevy tohoto tlaku mohou významným

  způsobem kvalitu života na území městské části

  jak zlepšit, tak i ohrozit.

  Klíčovým nástrojem pro dosažení prvního a

  prevenci druhého je předvídatelnost pozice

  samosprávy městské části k jednotlivým

  záměrům a dílčím i systémovým změnám

  územně plánovacích dokumentací hl. m. Prahy.

  Samospráva městské části proto přistoupila

  k pořízení komplexního dokumentu

  formulujícího jak základní koncepci žádoucího

  rozvoje městské části, tak i cílový charakter

  jednotlivých částí jejího území.

  Postup pořízení Strukturálního plánu

  Zadání Strukturálního plánu MČ Praha 5 bylo

  schváleno Radou městské části Praha 5 jako

  součást smlouvy uzavřené se zpracovatelem

  usnesením Rady městské části Praha 5 č. RMČ/

  21/593/2019.

  Účel a způsob užívání dokumentu

  Strukturální plán MČ Praha 5 je v souladu se

  zadáním konciován tak, aby úspěšně splnil

  následující cíle Zadání:

  1. Bude základním koncepčním dokumentem

  určujícím rámec rozvoje území MČ;

  2. bude sloužit samosprávným orgánům

  MČ jako neopomenutelný podklad pro

  ovlivňování rozvoje území při vyjádřeních

  (připomínkách a námitkách) k jednotlivým

  záměrům na provedení změn v území a k

  podmínkám jejich realizace, jakož i k územně

  plánovacím podkladům a územně plánovacím

  dokumentacím pořizovaným Magistrátem hl.

  m. Prahy;

  3. denuje priority pro pořízení koncepčních

  materiálů samosprávy MČ, tj. zejména dílčích

  a podrobnějších územních studií;

  4. bude základem pro „živou“ a částečně

  veřejně přístupnou elektronickou databázi

  informací o územním rozvoji MČ pro potřeby

  samosprávy, veřejnosti i jednotlivých aktérů

  rozvoje městské části.

  a to s přihlédnutím k tomu, že strukturální plán

  nemá zákonné zmocnění stanovit konkrétní

  závazné podmínky pro využití pozemků na

  území městské části.

  Výše uvedenému je přizpůsobena struktura

  dokumentu a způsob zpracování jeho výkresové

  i textové části.

  Všechny gracké prvky strukturálního plánu

  jsou záměrně zpracovány tak, aby při svém

  konkrétním zpracování vyžadovaly územní

  zpřesnění v adekvátní územně plánovací

  dokumentaci a/nebo územní studii pořízené

  podle stavebního zákona.

  Textová část strukturálního plánu je pak

  koncipována tak, aby kromě stanovení

  navrhovaných opatření rovněž poskytla

  odůvodnění potřeby těchto opatření a tak mohla

  sloužit jak pro jednání s ostatními aktéry v

  území, tak i jako základ pro formulaci případých

  právních úkonů městské části podle stavebního

  zákona (podněty či požadavky na změny

  územně plánovací dokumentace hl. m. Prahy,

  formulaci připomínek či zásadních připomínek

  k návrhům územně plánovací dokumentace hl.

  m. Prahy, formulace připomínek ke konkrétním

  územním řízením, zadání či územních studií) i

  pro výkon samosprávy s přesahem do územního

• Strana 8

  viii

  rozvooje (správa veřejných prostranství,

  nákup pozemků, žádosti o svěření pozemků,

  zadání vyhledávacích studií, uzavírání dohod s

  investory a podobně).

  Struktura návrhové části

  Návrhová část Strukturálního plánu je členěna

  od obecného ke konkrétnímu.

  Na základě zpracovaných rozborů území MČ

  (viz kapitola “východiska”) byla formulována

  Základní koncepce rozvoje území MČ Prahy

  5 a její dílčí koncepce, tedy koncepce

  celoměstského systému veřejných prostranství,

  koncepce dopravy, koncepce zeleně, rekreace

  a sportu, a koncepce využití území, pro celé

  území městské části Praha 5.

  Vypracované koncepce zpřesňují a

  doplňují požadavky k okamžiku zpracování

  Strukturálního plánu MČ Praha 5 platné ÚPD hl.

  m. Prahy (zásady územního rozvoje Hlavního

  města Prahy ve znění aktualizace č. 3 a územní

  plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy platnému k

  říjnu 2020).

  Základní koncepce rozvoje území MČ Prahy 5

  je pak využita pro vymezení “Lokalit”, pojatých

  jako základní jednotky členění území MČ na

  logické celky zejména z hlediska jejich hodnot,

  využívání a společenského života.

  Lokality jsou základní jednotka, přes kterou

  jsou ve Strukturálním plánu MČ Praha 5

  podrobně popsány dílčí koncepce a opatření k

  jejich dosažení.

  Pro jednotlivé Lokality tak jsou podrobně

  popsána východiska a potenciály, význam

  lokality v systému celého města a jejich cílový

  charakter, a to včetně popisu jednotlivých

  dílčích koncepcí (základní koncepce, koncepce

  využití, koncepce urbánníchg veřejných

  prostranství a dopravy, koncepce rekreace

  a sportu, řešení (případného) kontaktu

  zastavěného území lokality s otevřenou

  krajinou) a klíčových témat k řešení.

  Lokality jsou následně rozčleněny na “Sub-

  lokality”, vymezené tak, aby byly z hlediska

  cílového charakteru (zejména) vystavěného

  prostředí a jeho využití maximálně vnitřně

  homogenní. Sub-lokality byly v souladu se

  zadáním vymezovány s respektem k vymezení

  lokalit v návrhu územního (metropolitního)

  plánu hl. m. Prahy ke společnému jednání.

  Pro jednotlivé sub-lokality je slovně formulován

  cílový charakter tak, aby popis naplnil

  požadavky §2 písm. h) Pražských stavebních

  předpisů). Pro přehlednější interpretaci je cílový

  charakter vyjádřen i kombinací typické míry

  využití pozemků (vyjádřených kódy míry využití

  území používaných v platném ÚP SÚ hl. m.

  Prahy), výškové hladiny (vyjádřená ve stupnici

  §25 odst. 2) Pražských stavebních předpisů),

  typickým počtem nadzemních podlaží a podílem

  zeleně na pozemku.

  Poslední tabelovanou hodnotou pro sub-lokalitu

  je míra její stability. Strukturální plán MČ Praha

  5 rozlišuje následující stupně míry stability: “K

  ochraně”, ve kterých jsou změny principálně

  nežádoucí, “Stabilizované”, v nichž by mělo

  docházet pouze ke změnám, které rozvíjí

  stávající charakter sub-lokality, “Rozvojové”, v

  nichž dosažení cílového charakteru sub-lokality

  předpokládá změny a “Transformační”, u nichž

  je pro dosažení cílového charakteru třeba

  přistoupit zásadním změnám stávajícího stavu.

  Úvod

• Strana 9

  ix

  Širších vztahů

  Městská část Praha 5 leží v jihozápadním

  kvadrantu území hl. m. Prahy, od hradeb

  historického centra Prahy až za hranice jejího

  souvisle zastavěného území.

  Součástí městské části tak je jak část

  celoměstského centra hl. m. Prahy, tak i její

  původně zemědělská a průmyslová předměstí.

  MČ Praha 5 proto poskytuje vyšší občanskou

  vybavenost celému svému spádovému území,

  které je velice rozsáhlé (kromě vlastních

  obyvatel a obyvatel sousedních MČ zejména

  obyvatelům částí dynamicky se rozvíjejících

  ORP Černošice, ORP Kladno, ORP Dobříš a ORP

  Beroun), zejména díky velmi kapacitní a rychlé

  dopravní infrastruktuře. MČ je cílem cesty a

  přestupním uzlem pro celý jihozápadní kvadrant

  Pražské aglomerace. Na území MČ jsou dvě

  celostátně významné nemocnice (Motol a Na

  Homolce), sídlo Středočeského kraje, celá

  řada středních a vysokých škol a celoměstsky

  významná obchodní centra.

  Charakter MČ je dominantně určen morfologií

  terénu jejího území: tři prakticky rovnoběžná

  údolí potoků pohodlně spojující plošiny na

  západě s plochou nivou Vltavy na východě

  a prudké svahy kaňonu Vltavy. Území MČ je

  proto historicky vstupní branou do Prahy od

  jihu a západu . V průběhu doby podoba vazby

  s okolím, kterou historickému jádru Prahy

  zprostředkovávala, samozřejmě procházela

  poměrně zásadními proměnami. Zásadní

  přelom přinesla druhá polovina 18. století,

  která založila průmyslovou identitu dolního

  Smíchova. Realizace jihozápadní dráhy,

  zakončené v ploché smíchovské nivě hlavovým

  nádražím, a do něho zaústěná Buštěhradská a

  Duchcovská dráha pak průmysl na Smíchově

  i na celém území MČ přenesla na zcela novou

  úroveň. Druhým zásadním přelomem pak byla

  desindustrializace Prahy 5 (i jejího zázemí ve

  Středočeském kraji), započatá již na konci

  80. let 20. století a prakticky dokončovaná v

  současnosti. Související rozvoj auto-mobility

  obyvatel souběžně vyvolal plíživé a místy

  i revoluční zkapacitňování staveb dopravní

  infrastruktury v zázemí i uvnitř Prahy 5, aniž se

  (zejména u silniční infrastruktury) adekvátně

  zvýšila kapacita infrastruktury uvnitř Prahy.

  Na území MČ Prahy 5 se tak setkávají dva

  protichůdné procesy: ploššími územími údolí

  Vltavy a jejích dvou levostranných přítoků

  (Motolského a Radlického potoka) se tlačí

  směrem na jih a západ kompaktní město.

  Ze západu pak směrem do vnitřního města

  Prahy, zejména na těžko přístupných svazích a

  plošinách, proniká ve třech poměrně robustních

  prstech otevřená přírodní a zemědělská krajina.

  Výjimkou z tohoto pravidla je na území MČ

  sídliště Barrandov na (původně těžko dostupné)

  plošině nad Dalejským potokem.

  Z území MČ vedou do dalších částí vnitřního

  města prakticky pouze tři významnější pozemní

  komunikace: tunelový komplex Blanka

  (jedna čtyřproudová městská komunikace),

  Jiráskův most (jedna čtyřproudová městská

  komunikace) a samé hranici MČ Barrandovský

  most (čtyřproudová komunikace dálničního

  typu). Kapacita ostatních ulic opouštějících

  území MČ je ve srovnání s výše uvedenými

  zcela zanedbatelná (např. kapacita Vítězné

  ul. a Mostu Legií). Na území MČ pak z jihu a

  západu přichází čtyři komunikace dálničního

  typu (ul. Strakonická jako prodloužení dálnice

  D4, ul. K Barrandovu a Barrandovský most jako

  komunikace dálničního typu přímo ze silničního

  okruhu kolem Prahy (SOKP), ul. Radlická,

  prakticky nahrazující nedostavěnou Radlickou

  radiálu jako přímé prodloužení dálnice D5, a

  ul. Plzeňská/ Vrchlického jako čtyřproudová

  komunikace přímo ze SOKP do vnitřního centra

  Prahy). Tato dramatická disproporce mezi

  kapacitou ulic a silnic opouštějících území MČ

  Prahy 5 a kapacitou ulic přivádějících dopravu

  na území MČ způsobuje na území MČ chronické

  dopravní potíže paralyzující v dopravních

  Východiska

• Strana 10

  x

  špičkách silniční dopravu na území MČ ve všech

  radiálních směrech.

  Kapacita systému regionální veřejné osobní

  dopravy je na rozdíl od silniční automobilové

  dopravy daleko lépe vyvážená: takt regionálních

  linek přijíždějících na území MČ (jedné velmi

  kapacitní železniční trati, několika autobusových

  linek a dvou lokálních železničních linek) v

  principu odpovídá kapacitě přestupních uzlů

  metra. Kritickým bodem hromadné veřejné

  dopravy na území MČ je zejména křižovatka

  tramvajových linek na Andělu, která je na samé

  hranici propustnosti: takt tramvajových linek z

  Barrandovského sídliště a Radlické ulice, stejně

  jako takt tramvajových linek ze sídliště Řepy,

  dosahuje, (ve špičkách) frekvence takřka jedné

  soupravy za minutu v každém směru.

  Dopravní systém na území MČ celkově trpí

  nedostatkem kapacitních tangenciálních vazeb

  napříč údolími, reprezentovaných prakticky

  pouze dvojicí spojnic vnitřního městského

  okruhu (tunel Mrázovka a Radlická/ Dobříšská

  ulice v přímém kontaktu s centrem dolního

  Smíchova), ulicí Bucharova na západní hranici

  a MČ, které doplňuje mezi dvěma přetíženými

  křižovatkami zhruba v polovině území Jinonická

  ulice. Přes Prokopské údolí žádné tangenciální

  spojení mimo stavby městského okruhu

  (ul. K Barrandovu a SOKP mimo území MČ)

  realizované není.

  Základní kostru městských veřejných

  prostranství MČ tvoří trojice tramvají

  vybavených ulic. Hlavní osu veřejných

  prostranství tvoří ul. Štefánikova, na kterou

  je v pravidelném taktu navěšena sekvence

  otevřených veřejných prostranství (nám.

  Kinských se vstupem do Kinských sadů,

  Arbesovo náměstí, Náměstí 14. října, Anděl),

  a jejíž osa pokračuje dále ul. Nádražní, na

  které je však pravidelný rytmus otevřených

  prostranství přerušen. Na tuto dominantní

  linii se ze západu napojují dvě celoměstsky

  významné ulice, zatížené na až za hranice

  svých kapacit, - Radlická ul. a Plzeňská ul. - a

  Východiska

  mezilehlá stabilizovaná osa Ostrovkého ul./

  ul. Na Santošce, spojující spodní Smíchov s

  náhorní plošinou Malvazinek. Z těchto tří je

  prostor Plzeňské a Ostrovského ul. urbanisticky

  komparativně stabilizovaný, zatímco významná

  část prostoru Radlické ul. stále prochází

  dramatickou transformací a od Nádražní

  ul. je fyzicky oddělena uzavřeným areálem

  Smíchovského nádraží.

  Souběžně s hlavní kostrou urbánních veřejných

  prostranství jsou uspořádána i významná území

  každodenní a krátkodobé rekreace. Hlavní

  prvky kostry území pro každodenní rekreaci a

  sport jsou, vzhledem k jejich bezprostředním

  sousedstvím s urbanizovanými plochami řeka

  Vltava a zalesněné svahy údolí Vltavy a jejích

  levostranných přítoků. Zcela specický význam

  pak mají rozlehlé plochy kulturní krajiny

  Prokopského údolí a Dívčích hradů a Vidoule.

  Jakkoliv tyto plochy tvoří takřka spojitý systém,

  většina je fakticky fragmentovaná na dílčí

  izolované celky.

  Prokopské údolí

  Radlické údolí

  Motolské údolí

  Vltava

  Smíchov

  Malvazinky

  Barrandov

• Strana 11-12

• Strana 13-14

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  !

  základní a mateřské školy

  střední školy

  vysoké školy

  zařízení sociálních služeb

  kulturní zařízení

  církevní zařízení

  zařízení komplexní zdravotnické péče

  !

  místa krásných vyhlídek

  sportovní areály

  zahrádkové kolonie

  parky

  hřbitovy

  golfová hřiště

  zvláště přírodně hodnotná území

  funkční prvky ÚSES

  !

  památné stromy

  vodní plochy

  potoky

  lesy

  louky

  významný potenciál rozvoje rekreačních aktivit

  významný potenciál rozvoje funkcí centrálního města

  významný potenciál rozvoje polyfunkční obytné čtvrti

  LEGENDA

  PODKLADOVÉ VRSTVY

  hranice MČ Praha 5

  budovy

  ulice

  OBČANSKÁ VYBAVENOST

  ŽIVOT VE MĚSTĚ

  ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

  POTENCIÁLY

  0 0,5 1 1,50,25

  Km

  Občanská vybavenost

  ZŠ(MŠ) / SŠ / VŠ

  Zařízení sociálních služeb

  Kulturní / Církevní zař.

  Zařízení zdravotnické péče

  Život ve městě

  Sportovní areály / Golf

  Zahrádkové kolonie

  Parky / Vyhlídky

  Hřbitovy

  Životní prostředí

  zvláště hodnotná území

  Funkční prvky ÚSES

  Památné stromy

  Lesy / Louky

  Potenciály

  Potenciál rozvoje rekreačních aktivit

  Potenciál rozvoje funkcí centr. města

  Potenciál rozvoje polyf.obytné čtvrti

  Kartogracké informace

  Vodní plochy

  Řešené území (MČ Praha 5)

  Kartogracký = geogracký

  0 500 15001000 2000

  S

  Výkres hodnot

• Strana 15

  xiii

  Civilizační

  Území MČ je historicky vstupní branou do Prahy

  od jihu. V průběhu doby se podoba vazby

  s okolím, kterou historickému jádru Prahy

  zprostředkovávala, samozřejmě procházela

  poměrně zásadními proměnami. Významnou

  roli hrálo a hraje zejména uspořádání reliéfu,

  jemuž byly tradičně přizpůsobováno jak vedení

  vazeb, tak i jejich charakter.

  Z nejstarších období se na MČ zachovaly

  takřka neznatelné stopy hradišť na Dívčích

  hradech a na hradišti Butovice, historická jádra

  vesnic a základní kostra cest. Rovněž ze stop

  18. století se na území MČ zachovaly pouze

  fragmenty, zejména v podobě části barokního

  opevnění Prahy a sítě samot a letohrádků, z

  nichž některé jsou v žalostném technickém

  stavu. Zásadní přelom v rozvoji Prahy 5 přinesla

  realizace jihozápadní dráhy, zakončené v

  ploché smíchovské nivě hlavovým nádražím, a

  s ní souvisejícím rozvojem průmyslu a dalších

  (lokálnějších) železnic zavážejících průmyslové

  podniky zejména uhlím z Kladenska.

  Zásadní přelom v rozvoji Prahy 5 přinesla

  realizace jihozápadní dráhy, zakončené v

  ploché smíchovské nivě hlavovým nádražím, a

  s ní souvisejícím rozvojem průmyslu a dalších

  (lokálnějších) železnic zavážejících průmyslové

  podniky zejména uhlím z Kladenska.

  Druhým zásadním přelomem byla tranfromace

  průmyslového Smíchova již v 19. století na

  obytnou dělnickou a středostavovskou čtvrť

  prorostlou průmyslovými podniky.

  Třetím zásadním přelomem pak byl kolaps

  průmyslu na území MČ koncem 20. století

  a od té doby probíhající transformace post-

  průmyslových ploch na plnohodnotné město,

  započaté celkově zdařilou transformací areálu

  ČKD Tatra Smíchov na polyfunkční obchodní

  centrum Nový Smíchov.

  Východiska

  Území MČ tak je možné rozčlenit na sedm

  vzájemně se částečně prolínajících oblastí:

  - Dolní Smíchov, který je střediskem aktivit

  celé MČ, poměrně velkoryse založený v

  19. století jako samostatné plnohodnotné

  město, a jehož struktura pokračuje údolími

  Motolského a Radlického potoka na západ a

  směrem na jih ke Zlíchovu;

  - údolí Motolského potoka, na jehož hůře

  dostupných svazích byly v průběhu 19. a 20.

  století prakticky dokončená obytná území s

  nízkou hustotou osídlení a adekvátně úzkými

  ulicemi, založenými pro umožnění pěšího

  pohybu;

  - údolí Radlického potoka, jehož spodní část

  je prakticky rozšířením Dolního Smíchova,

  zatímco jeho západní část přiléhající k

  železnici prochází intenzivní přestavbou post-

  průmyslových ploch na plnohodnotné obytné

  město;

  - zahradní města na těžko přístupných svazích

  Vltavy a jejích přítoků;

  - maloměstské prostředí Hlubočep v údolí

  Dalejského potoka;

  - modernistické obytné zástavby

  Barrandovských teras;

  - robustní klíny kulturní krajiny na těžko

  přístupých náhorních plošinách Vidoule a

  Dívčích hradů.

  Zlepšení dopravní dostupnosti zázemí Prahy z

  MČ, které ovšem kapacitně přesahují absorpční

  kapacitu vnitřní Prahy, i navazujících koridorů

  tranzitní dopravy způsobuje zahlcení veřejných

  prostranství Dolního Smíchova automobilovou

  dopravou. Výsledkem byly čím dál razantnější

  zásahy do dopravní kostry MČ v urbanisticky

  stabilizovaných územích, nicméně bez

  zásadního dlouhodobého přínosu pro plynulost

  dopravy. To je způsobeno tím, že zvýšení

  kapacity dopravní kostry způsobilo její vyšší

  zatížení.

• Strana 16

  xiv

  Přírodní

  Hlavní přírodní vazby MČ s jejím okolí

  reprezentují celoměstsky významné „zelené“

  vazby v historicky obtížně přístupných údolích

  potoků a velmi prudkých svazích, které

  prostupují celým územím MČ, a břehy Vltavy.

  Všechny tyto zelené struktury končí v

  centrálním území MČ v místech na samé

  hranici souvislé zástavby Dolního Smíchova a

  koncentrované koridory dopravní infrastruktury.

  Tím obyvatelům Prahy zprostředkovávají velmi

  intimní kontakt s krajinným zázemím dále ve

  Středočeském kraji. Většina zelených struktur

  je na západě a jihozápadě přerušena jednak

  koridorem silničního okruhu D0 a následně

  i velmi intenzivně zemědělsky využívanou a

  suburbanizovanou krajinou Kladenské plošiny.

  Na území MČ jsou dvě významné enklávy

  intenzivní zemědělské velkovýroby na plošinách

  Dívčích Hradů a vrcholku stolové hory Vidoule.

  Morfologie terénu a přírodní podmínky mají (a

  měly) dominantní vliv na vnitřní uspořádání

  území MČ. Do plochou a relativně široké nivy

  Vltavy ústí na území MČ tři úzká a hluboká údolí

  potoků, zařezávajících se do plošiny vltavských

  teras.

  Hodnotné přírodní ekosystémy se zachovaly

  výhradně v těžko přístupných polohách a na

  prakticky nezastavitelných srázech. Vzhledem

  k extrémním podmínkám na těchto polohách se

  velmi často jedná o ekologicky velmi hodnotná

  stanoviště suťových lesů, skal a druhotného

  zalesnění pastvin. Všechny tyto polohy jsou

  velmi intenzivně využívány pro každodenní

  (běh, venčení psů, procházky) i krátkodobou

  rekreaci obyvatel MČ i ostatních částí Prahy.

  V horních plochých polohách vltavských teras

  (na stolové hoře Vidoule, na Dívčích Hradech a

  Barrandově) je stále ještě zachované konvenční

  zemědělství, zatímco na některých svazích jsou

  zahrádkářské kolonie, často s velmi dlouhou

  tradicí.

  Východiska

  S výjimkou Dalejského potoka jsou všechny

  vodní toky (včetně Vltavy) na území MČ

  kanalizovány a ve svých spodních částech

  od devatenáctého století zatrubněny pod

  zástavbou. Vzhledem k odkanalizování

  splaškových i dešťových vod na centrální

  čistírnu je voda ve vodních tocích uspokojivá.

  Na území MČ se vyskytuje několik starších

  ekologických zátěží, z nichž nejvýznamnější je

  skládka (převážně) stavební suti u Motolské

  nemocnice (Motolská skládka).

  Sociální

  Výborná dopravní dostupnost a kultivované

  městské a přírodní prostředí samozřejmě

  vede k rostoucí oblibě MČ jak pro umísťování

  ekonomických aktivit (zejména administrativy a

  obchodu), tak pro bydlení, zejména v klidnějších

  vilových a domkářských čtvrtích.

  MČ Praha 5 prošla v posledních třech

  desetiletích zásadní společenskou a

  ekonomickou proměnou z dělnické čtvrti, jíž

  byla od poloviny 19. století, na obchodně

  administrativní centrum Prahy.

  S touto proměnou souvisí závažné společenské

  proměny celé čtvrti, která se z dělnické části

  města s příměsí středních a vyšších vrstev

  společnosti proměnila na vyhledávané místo k

  bydlení pro střední a vyšší vrstvu společnosti.

  S takto významnou změnou charakteru

  společnosti žijící na MČ stejně jako s

  transformací významných ploch, které

  nesloužily pro bydlení, se zásadním způsobem

  změnily i požadavky na dostupnost a charakter

  služeb a veřejné vybavenosti. Některé lokality

  MČ, a to zejména ty, které prošly v posledních

  letech rozvojem anebo transformací, se tak

  potýkají se zásadními problémy s dostupností

  základní občanské vybavenosti.

• Strana 17-18

• Strana 19-20

  LEGENDA

  hranice MČ Praha 5

  problematicky řešené uzly HD

  obytná území se zhoršeným přístupem k ZOV

  neprostupná orná půda

  problematické křižovatky

  chybějící tangenciální propojení MHD

  přetížené linky tramvaje

  přetížená železnice

  dopravně přetížené ulice

  kanalizovane a zatrubněné potoky

  nefunkční prvky ÚSES

  hranice záplavového území Q100

  záplavová území malých vodních toků

  budovy

  podvyužitá a devastovaná území

  ulice

  území s noční hlukovou zátěží nad 60 dB

  #

  .

  #

  .

  #

  .

  PODKLADOVÉ VRSTVY

  DOPRAVA

  ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

  MĚSTO

  0 0,5 1 1,50,25

  Km

  Doprava

  Problematické křižovatky

  Chybějící tangenciální propojení MHD

  Přetížené linky tramvaje

  Přetížená železnice

  Dopravně přetížené ulice

  Životní prostředí

  Kanalizované a zatrubněné potoky

  Nefunkční prvky ÚSES

  Noční hluková zátěž > 60 dB

  Záplavová území malých toků

  Hranice záplavového území Q100

  Město

  Problematicky řešené uzly HD

  Obytná území se zhoršeným

  přístupem k ZOV

  Podvyužitá a devastovaná územ

  Neprostupná orná půd

  Kartogracké informace

  Vodní plochy

  Řešené území (MČ Praha 5)

  Kartogracký = geogracký

  0 500 15001000 2000

  S

  #

  Výkres problémů

• Strana 21

  xvii

  Východiska

  Klíčová témata pro celé území MČ Praha 5

  - Podpora polycentrického rozvoje území

  MČ Praha 5, a to zejména rozvojem center

  čtvrťového významu v Košířích, Radlicích,

  Jinonicích a na Barrandově;

  - snížení zátěže veřejných prostranství Dolního

  Smíchova a údolí Motolského a Radlického

  potoka;

  - snížení tlaku na křižovatku tramvajových tratí

  na Andělu;

  - zlepšení podmínek pro komfortní a bezpečnou

  pěší a cyklistickou prostupnost zejména ve

  směru východ - západ (z předměstí Prahy na

  Smíchov) a sever - jih (podél řeky a napříč

  údolími);

  - vytvoření podmínek pro zvýšení rekreační

  hodnoty otevřené krajiny na území MČ Praha

  5 (Cibulka, Vidoule, Dívčí Hrady, Prokopské

  údolí, zelené svahy) související s rostoucím

  počtem obyvatel území MČ Praha 5.

  Území Dolního Smíchova

  - Nastavení koncepčních a podmínek pro

  dokončení započatých transformací

  Smíchovského nádraží vč. doplnění

  veřejné vybavenosti odpovídající významu

  transformačních ploch (zejména školství,

  kultura, zdravotnictví);

  - ozelenění ulic;

  - vyřešení vztahu zastavěného území a

  zelených svahů s Vltavou;

  - nastavení podmínek pro vyvážení požadavků

  na Vltavu (rekreace vázaná na řeku, doprava

  na vodní cestě, využití nábřeží).

  Transformační území

  - Nastavení koncepčních a podmínek pro

  dokončení započatých transformací

  postprůmyslových ploch MČ Prahy 5 na

  plnohodnotné části městské části;

  - zajištění dostatečné kapacity a kvality veřejné

  vybavenosti (zejména školství, zdravotnictví,

  kultura a rekreace).

  Vilové čtvrti

  - Nastavení jasných pravidel pro přestavby a

  dostavby zastarávajícího stavebního fondu

  zahradních měst, odpovídajících podle

  místních podmínek kapacitě dopravní sítě a

  jejich historickému a kompozičnímu významu;

  - dostupnost občanské vybavenosti (zejména

  školská zařízení, veřejná prostranství,

  dopravní obsluha) v zahradních městech,

  která jsou vhodná k intenzikaci využití

  zastavěného území;

  - dostupnost komunitních veřejných prostor a

  kultivace systému veřejných prostranství.

  Vrostlá venkovská sídla

  - Nastavení jasných pravidel pro přestavby

  a dostavby zastarávajícího stavebního

  fondu vesnic s cílem zachování kulturních a

  společenských hodnot (zejména) historických

  jader vesnic;

  - vyřešení urbanistického a funkčního vztahu

  původních vesnic s okolními městskými

  novotvary;

  - zpřehlednění systému veřejných prostranství

  a vyvážení podmínek pro kvalitní obytné

  prostředí a rekreaci obyvatel Prahy.

• Strana 22

  xviii

  Východiska

  Barrandov

  - Zajištění podmínek pro dokončení Barrandova

  jako plnohodnotného města v zeleni s

  posílenou občanskou vybaveností a novými

  pracovními příležitostmi, sloužícího jako

  spádové centrum pro nejbližší okolí;

  - vyřešení kanalizace a dokončení tramvajové

  trati;

  - okružní park a nástup do Prokopského a

  Dalejského údolí;

  - vyřešení urbanistického a funkčního vztahu se

  Slivencem, Klukovicemi a Holyní;

  - kultivace prostředí ulice K Barrandovu;

  - kultivace systému veřejných prostranství,

  včetně jejich modernizace zejména s ohledem

  na změnené požadavky na dopravu v klidu.

  Otevřená krajina

  - Vyřešení nástupů do otevřené krajiny

  (zejména prostředky nemotorové a městské

  hromadné dopravy);

  - zvýšení rekreační kapacity částí krajiny v

  kontaktu s obytnými územími MČ;

  - ochrana přírodně hodnotných částí krajiny

  (zejm. maloplošných zvláště chráněných

  území) před rekreační zátěží;

  - zlepšení mobiliáře pro rekreaci v krajině

  (venkovní hřiště, odpočívky, odpadkové koše,

  atp.);

  - přetížení částí krajiny (příp. cestní sítě)

  každodenní a krátkodobou rekreací.

• Strana 23-24

• Strana 25-26

  Nové ButoviceNové Butovice

  Motol

  Motol

  Radlice

  Radlice

  Jinojická brána

  Jinojická brána

  SantoškaSantoška

  Cibulka

  Cibulka

  Košíře

  Košíře

  Homolka

  Homolka

  Pražská čtvrťPražská čtvrť

  Barrandov

  Barrandov

  AndělAnděl

  Malá stranaMalá strana

  Palackého

  náměstí

  Palackého

  náměstí

  Řepy

  Řepy

  Zličín

  Zličín

  Praha 4

  Praha 4

  Smíchovské

  nádraží

  Smíchovské

  nádraží

  Na MalvazinkáchNa Malvazinkách

  Klamovka

  Klamovka

  ZlíchovZlíchov

  Hlubočepy

  Hlubočepy

  LadronkaLadronka

  VidouleVidoule

  Chuchelský háj

  Chuchelský háj

  BrabenecBrabenec

  Mrázovka

  Mrázovka

  Cibulka

  Cibulka

  PetřínPetřín

  Dívčí hrady

  Dívčí hrady

  Prokopské údolí

  Prokopské údolí

  SantoškaSantoška

  DvorceDvorce

  Palack.

  Náměstí

  Palack.

  Náměstí

  Magistr.

  Magistr.

  Pražský

  okruh

  Pražský

  okruh

  Strakonice

  Strakonice

  Plzeň

  Plzeň

  Slivenec

  Slivenec

  Řepy

  Řepy

  Řepy

  Řepy

  Vypich

  Vypich

  Plzeň

  Plzeň

  Nové Butovice

  Nové Butovice

  Nové Butovice

  Nové Butovice

  Malovanka

  Malovanka

  Strahov

  Strahov

  Kladno

  Kladno

  Národní

  Dívadlo

  Národní

  Dívadlo

  Hl.

  nádraží

  Hl.

  nádraží

  / nové

  spojení 2

  / nové

  spojení 2

  Nové

  Butovice

  Nové

  Butovice

  Homolka

  Homolka

  Motolské nemocnice

  Motolské nemocnice

  Hřebenka

  Hřebenka

  Radlice

  Radlice

  Jinojická brána

  Jinojická brána

  Cibulka

  Cibulka

  Košíře

  Košíře

  Barrandov

  Barrandov

  Anděl

  Anděl

  Smíchovské

  nádraží

  Smíchovské

  nádraží

  Malvazinky

  Malvazinky

  Hlubočepy

  Hlubočepy

  Schéma

  polycetrického

  uspořádání

  Schéma

  struktury

  města

  Schéma

  denní

  rekreace

  Schéma

  dopravy

• Strana 27

  xxi

  Základní koncepce

  Úvod

  Základní koncepce rozvoje a ochrany hodnot

  území Městské části Praha 5 vychází z analýzy

  hodnot, problémů a potenciálů.

  Proto je jejím hlavním cílem zejména chránit a

  rozvíjet individuální charakter stabilizovaných

  lokalit a současně s respektem k identikované

  proměně úlohy částí území městské části v čase

  vytvářet podmínky pro adpataci území Městské

  části na nové potřeby.

  Základní koncepce ochrany a rozvoje hodnot

  území městské části je proto postavena na

  třech pilířích:

  - Diferenciaci území městské části, v níž je

  denována úloha částí zastavěného území v

  celoměstském kotextu;

  - rozvoji polycentrického uspořádání území

  městské části zajišťujícího podmínky pro

  dostupnost občanské vybavenosti a rozvoj

  sociální soudržnosti;

  - využití otevřené krajiny k rekreaci a

  vytváření podmínek pro její propojení do

  spojitého systému.

  Diferenciace území městské části

  Morfologie terénu vytváří předpoklady k

  diferenciaci významu částí území MČ, protože

  terénní podmínky fakticky rozdělují území MČ

  na několik menších, jasně oddělených částí.

  Pro rozvoj jejich potenciálu je klíčový zejména

  městotvorný vliv kapacitní městské hromadné

  dopravy- vlaku, metra a tramvaje. Klíčová

  území pro zajištění obsluhy a život obyvatel

  městské části jsou následující:

  Dolní Smíchov celoplošně rozvíjet jako

  plnohodnotnou součást rozšířeného centra

  hl.m. Prahy, výborně obslouženou kapacitní

  hromadnou osobní dopravou (regionální vlaky,

  linky metra a tramvaj). Jedná se o území s

  převážně celoměstskými vazbami a vazbami

  na širší metropolitní region hl. m. Prahy, v

  němž je žádoucí při zachování vyrovnaného

  podílu bydlení koncentrovat rozvoj všech funkcí

  centrálního města, aby byl využit jeho potenciál

  pro rozvoj významných center zaměstnanosti,

  kultury a služeb s přesahem daleko za hranice

  městské části.

  Radlické údolí rozvíjet v úzkém vztahu s

  územím celé Prahy, pro který jsou klíčové

  zejména uzly v okolí stanic metra (Radlická a

  Jinonice) a celoměstsky významné centrum

  Nové Butovice, jehož těžiště je na Praze 13. V

  jejich bezprostředním okolí vytvářet podmínky

  pro významná pracoviště a kulturní a obchodní

  zařízení celoměstského významu. Mezilehlá

  území rozvíjet jako obytné město.

  Motolské údolí rozvíjet jako plně integrované

  obytné město, poskytující základní a vyšší

  občanskou vybavenost, a pracovní příležitosti

  zejména svému bezprostřednímu okolí.

  Barrandov rozvíjet jako plnohodnotnou

  obytnou čtvrť se základním a vyšším občanským

  vybavením, a pracovními příležitostmi pro

  vlastní obyvatele a obyvatele sousedících

  venkovských sídel a zahradních měst.

  Polycentrické uspořádání MČ

  Vnitřní uspořádání městské části, její poloha

  ve vztahu k organizmu celého města Prahy,

  excentrické umístění hlavního centra i hustot

  osídlení městské části a poměrně dramatický

  terén vyžadují jasnou vnitřní hierarchii

  obslužných center. Proto je pro zajištění potřeb

  obyvatel MČ třeba vytvářet podmínky pro rozvoj

  hierarchicky nižších obslužných center a os.

  Anděl a Smíchovské nádraží a je propojující

  městské třídy rozvíjet jako regionálně a

• Strana 28

  xxii

  Základní koncepce

  celoměstky významná centra pracovních

  příležitostí a obslužnosti, a to i za cenu snížení

  jejich komunitního významu.

  Radlické náměstí a Jinonickou bránu

  rozvíjet jako významná centra celé městské

  části plně integrovaná do systému celého

  města Prahy při současném zachování jejich

  společenské funkce pro poskytují služby pro

  vlastní obyvatele a pro obyvatele sousedících

  vilových čtvrtí.

  V ose Plzeňské a Vrchlického ulice mezi

  Klamovkou a Kavalírkou a vytvářet podmínky

  pro rozvoj lineárního obslužného města

  zejména pro obyvatele okolních zahradních

  měst a vytvoření podmínek pro posílení sociální

  soudržnosti obyvatel, a pro odlehčení dolního

  Smíchova a křižovatky Anděl.

  Barrandov rozvíjet jako svébytnou část

  městské části s dvojicí městských center

  v Lamačově ulici a náměstí Olgy

  Scheinpugové rozvíjet jako samostatné

  plně vybavené město, poskytující vyšší

  služby obyvatelům Barrandova a sousedním

  venkovským sídlům a zahradním městům.

  Systém výzamných městských center doplnit

  sítí lokálních veřejných prostranství zajišťujících

  podmínky pro setkávání místních obyvatel.

  Systém denní rekreace

  Celoměstský sytém zeleně založit na zlepšení

  podmínek pro rekreaci a adaptační opatření

  na klimatickou změnu v zelených klínech

  (Vidoule-Motol, Dívčí hrady-Prokopské údolí a

  Údolí Vltavy), a jejich propojení do uceleného

  systému rozvojem zelených os po svazích

  (Vltavy, Motolského potoka, Radlického potoka)

  a napříč údolími (z Bílé hory na Kalvárii a z

  Vidoule do Prokopského údolí). Při zlepšování

  podmínek pro rekreaci zohledňovat proměnu

  potřeb s nimi sousedících zastavěných území.

  Dívčí hrady - Prokopské údolí rozvíjet jako

  rekreaci přizpůsobenou kulturní krajinu. V

  místech kontaktu s obytným městem (u Radlic

  a Kesnerky, u Starých Butovic, u Barrandova)

  vytvářet podmínky pro intenzivnější rekreační

  využití jako jsou parkově upravené plochy,

  plochy pro organizovaný sport a podob. Jako

  hlavní vstup do kulturní krajiny rozvíjet prostor

  Hlubočep, jako vedlejší vstupy Keserku, Galerii

  Butovice, Staré Butovice a Klukovice.

  Vidouli - Motol rozvíjet jako rekreační krajinu.

  Stabilizovat plochy pro organizovaný sport (Golf,

  Hliník). Jako hlavní vstupy do rekreační krajiny

  rozvíjet lesopark Cibulka a Staré Jinonice.

  Vltavu, nábřeží Vltavy, ostrovy na Vltavě

  a svahy vltavského kaňonu rozvíjet jako

  rekreační páteř Dolního Smíchova.

  Zelené svahy Strahova a Bílé hory,

  Motolského, Jinonického a Radlického

  potoka chránit před zastavěním. Rozvíjet jejich

  podélnou prostupnost pro pěší a cyklisty, a

  jejich pobytovou hodnotu.

• Strana 29-30

• Strana 31-32

  Městské plochy

  Kosmopolitní město

  Tradiční město

  Sídliště

  Zahradní město

  Vesnice

  Obslužné městské plochy

  Areály vybavenosti

  Řemeslné dvory

  Uzavřené areály

  Průmysl

  Rekreační a kuturní plochy

  Sport

  Park

  Hřbitov

  Krajina příměstská rekreční

  Kartogracké informace

  Vodní plochy

  Řešené území (MČ Praha 5)

  Kartogracký = geogracký

  0 500 15001000 2000

  S

  Koncepce města

• Strana 33

  xxv

  Koncepce města

  Úvod

  Koncepce města zpřesňuje základní koncepci

  rozvoje a ochrany hodnot. Je vyjádřením

  cílového stavu uspořádání charakterů území

  bezprostředně souvisejících s každodenním

  provozem města. Přitom rozlišuje následující

  charaktery.

  Kosmopolitní město

  Části města, které jsou dostupné z celého

  území hl.m. Prahy a jejího metropolitního

  regionu. Jsou typické vysokou koncentrací

  heterogenních služeb, občanského vybavení a

  pracovních příležitostí při současném zachování

  minimálního podílu bydlení. Významně

  zde převažuje bydlení v bytových domech.

  Charakteristickým znakem systému veřejných

  prostranství je vysoká koncentrace pěších

  uživatelů města v ulicích a prakticky celoplošné

  využití parteru ulic pro obchod a stravování,

  vytvářející dojem, že žádné ulice nejsou

  vedlejší. Z hlediska dopravy je pro kosmopolitní

  město příznačný komplexní vrstvený systém

  hromadné dopravy s dominancí metra a

  tramvaje. Společenský život kosmopolitního

  města je většinou velmi anonymní a rozmanitý

  z důvodu vysokého podílu uživatelů žijících

  mimo kosmopolitní území. Kosmolitní město

  je přirozeným centrem pro okolní lokality

  a specializovanější služby a aktivity jejich

  obyvatel.

  Tradiční město

  Charakteristické části města velmi dobře

  dosažitelné zejména v rámci území městské

  části a jejího nejbližšího okolí, jemuž poskytují

  základní a vyšší občanskou vybavenost a služby,

  a s dobrými vazbami na plochy kosmopolitního

  města. Většinu pracovních příležitostí

  reprezentuje občanská vybavenost a služby, pro

  tradiční město je charakteristický dominantní

  podíl bydlení pro rodiny s dětmi. Je zde

  přirozeně vysoká míra hierarchizace veřejných

  prostranství s relativně nízkým počtem živých

  obchodních (městské, kosmopolitních?)

  ulic a uzlů. Díky tomu veřejná prostranství

  vytvářejí sítě zklidněných ploch se sousedským

  charakterem. Pro společenský život tradičního

  města je typická vysoká míra strukturace

  lokálních komunit a sousedských setkání ve

  veřejném prostoru.

  Sídliště

  Sídliště tvoří obytné čtvrti, které mají ucelenou

  a urbanisticky řešenu strukturu, kde dominuje

  úloha bydlení, doplněná o plnohodnotné

  základní služby a občanské vybavení, které

  zároveň reprezentují většinu pracovních

  příležitostí. Každé jednotlivé sídliště má

  rozdílné urbanistické rozvržení, velikost, počet

  obyvatel, což jsou faktory, které je třeba

  chápat a pracovat s nimi v rozvojových (a

  jiných) plánech. Společným prvkem je vysoký

  podíl veřejné zeleně, což je jedna z jejinch

  významných hodnot. Jsou relativně odloučená

  od dalších typů obytných celků, ale fungují

  zde minimálně jeden až dva prvky hromadné

  dopravy, které jsou dobře dostupné a propojují

  sídliště s dalšími městskými celky. Kvalitou

  sídlišť je jasná a snadná provázanost na

  významné přírodní plochy (například Prokopské

  údolí), které jsou v pěší dostupnosti. Pro

  sídliště je charakteristická přísně komponovaná

  hierarchie systému veřejných prostranství

  s vybaveností koncentrovanou v účelových

  areálech. Pro společenský život sídliště je

  typická vysoká sociální soudržnost obyvatel a

  setkávání ve veřejném prostoru.

  Zahradní město

  Části města dobře až obtížně dostupné

  zejména z tradičního města, zajišťující velmi

  kvalitní rodinné bydlení převážně v rodinných

• Strana 34

  xxvi

  Koncepce města

  domech či vilách (viladomech). Služby a

  občanské vybavení jsou omezené na základní

  potřeby, mají výlučně místní dosah a jsou

  koncentrované v několika komunitních veřejných

  prostranstvích. Figuruje zde hlavně individuální

  a pěší doprava s alespoň jedním prostředkem

  hromadné dopravy. Pro společenský život

  zahradního města je typická vysoká strukturace

  místních komunit společně se silnou identitou

  místa, jejichž (krystalizačními) jádry jsou

  zejména zařízení občanského vybavení,

  zájmových aktivit, sportovní zaříézení a dětská

  hřiště.

  Vesnice

  Zachovalá jádra vesnic vrostlých do města. Jsou

  typická zejména úzkou vazbou mezi bydlením,

  řemeslnou výrobou a živnostenským podníkáním,

  často v rámci jednoho objektu. Občanské vybavení

  má výlučně místní dosah, s výjimkou služeb pro

  rekreaci a cestovní ruch. Ve většině vesnicích je

  pohodlný přístup do okolní krajiny a významných

  přírodních oblastí. Pro společenský život vesnic

  je typická velká stabilita osobních vazeb mezi

  obyvateli, utužovaná okolo tradičních komunitních

  aktivit a místních zájmových spolků, podpořená

  tradičními rodinnými vazbami.

  Areály vybavenosti

  Lokality, které jsou dostupné prostředky veřejné

  dopravy z celého území hl. m. Prahy a jejího

  metropolitního regionu, věnované specickým

  typům občanského vybavení celoměstského až

  republikového významu. Vnitřní uspořádání areálů

  občanské vybavenosti a režim jejich přístupnosti

  jsou zcela podřízené potřebám jejich účelu. Areály

  jsou propojeny na ostatní části města pomocí

  významných (celoměstsky i čtvrťově) veřejných

  prostranství, které umožňují plynulý a bezpečný

  pohyb pro chodce. Výzvou u areálů je zejména

  řešení jejich příčné prostupnosti a začlenění do

  sousedícího města.

  Řemeslné dvory

  Areály s větším počtem drobných výrobních i

  nevýrobních provozů s omezeným kontaktem s

  veřejným prostorem, obvykle přes uzavíratelnou

  bránu. Kontakt řemeslných dvorů se sousedícími

  částmi města je řešen z dostatečně kapacitních

  silnic.

  Park

  Komponované plochy otevřené městské krajiny

  nebo menších prostorových jednotek vegetace,

  které jsou přizpůsobené vysoké celodenní

  rekreační zátěži pomocí husté sítě osvětlených

  zpevněných cest, pěšinami, mobiliářem, herními

  prvky a drobnými stavbami.

  Záhumenky

  Plochy v krajině věnované zejména

  samozásobováním ovocem a zeleninou a

  rekreačním zemědělským aktivitám (jako jsou

  zahrádkové kolonie, komunitní zahrady, sady,

  pastviny a podobně). Tyto hospodářské plochy

  jsou velmi často oploceny a jsou prostupné

  pouze po vymezených veřejných cestách.

  Účelové stavby v plochách záhumenků mohou

  mít jen ve výjimečných případech trvalý

  charakter.

  Sport

  Areály sportovišť přístupných veřejnosti

  obvykle ve vyhrazeném režimu (tj. sportovišť

  přístupných veřejnosti na základě členství a/

  nebo zaplacení vstupného), a to jak vnitřních,

  tak pod otevřeným nebem. Charakter

  sportovišť a jejich kontaktu s veřejnými

  prostranstvími města denuje kontext, ve

  kterém jsou vymezeny, tj. vnitřní sportoviště

• Strana 35

  xxvii

  Koncepce města

  jako integrální součást městského prostoru

  ve městě, kombinace vnitřních a venkovních

  sportovišť mimo město a otevřených sportovišť

  vybavených pouze nezbytnými drobnými

  stavbami v otevřené krajině.

  Hřbitov

  Plochy pro hřbitovy.

• Strana 36

  xxviii

  Koncepce města

• Strana 37-38

• Strana 39-40

  Město

  Park

  Lesopark

  Sport

  Hřbitovy

  Zelená osa

  Otevřená krajina

  Záhumenky

  Rekreační les

  Otevřená rekreační krajina

  Kartogracké informace

  Vodní plochy

  Řešené území (MČ Praha 5)

  Kartogracký = geogracký

  0 500 15001000 2000

  S

  Koncepce krajiny

• Strana 41

  xxxi

  Koncepce krajiny

  Úvod

  Koncepce krajiny zpřesňuje základní koncepci

  rozvoje a ochrany hodnot. Je vyjádřením

  cílového stavu uspořádání charakterů

  krajiny bezprostředně souvisejících s jejím

  každodenním využíváním. Přitom rozlišuje

  následující charaktery.

  Park

  Komponované plochy otevřené městské krajiny

  nebo menších prostorových jednotek vegetace,

  které jsou přizpůsobené vysoké celodenní

  rekreační zátěži pomocí husté sítě osvětlených

  zpevněných cest, pěšinami, mobiliářem, herními

  prvky a drobnými stavbami.

  Lesopark

  Přírodě blízké a extenzivně (tj. především

  zemědělsky a lesnicky) udržované části

  krajiny s přihlédnutím na přirozené přírodní

  podmínky místa, které poskytují celodenní

  rekreaci. Dominují zde úpravy pro zvýšení jejich

  uživatelského komfortu v nejfrekventovanějších

  místech (zpevněné a osvětlené cesty, odpočívky

  a přírodě blízké herní prvky, nízko sečené

  travní plochy, ojedinělé stavby pro rekreaci

  atp.), které mimo jiné slouží i managementu

  návštěvnosti lesoparku za účelem ochrany jeho

  přírodně cennějších lokalit.

  Sport

  Areály sportovišť přístupných veřejnosti

  obvykle ve vyhrazeném režimu (tj. sportovišť

  přístupných veřejnosti na základě členství a/

  nebo zaplacení vstupného), a to jak vnitřních,

  tak pod otevřeným nebem. Charakter

  sportovišť a jejich kontaktu s veřejnými

  prostranstvími města denuje kontext, ve

  kterém jsou vymezeny, tj. vnitřní sportoviště

  jako integrální součást městského prostoru

  ve městě, kombinace vnitřních a venkovních

  sportovišť mimo město a otevřených sportovišť

  vybavených pouze nezbytnými drobnými

  stavbami v otevřené krajině.

  Záhumenky

  Plochy v krajině věnované zejména

  samozásobováním ovocem a zeleninou a

  rekreačním zemědělským aktivitám (jako jsou

  zahrádkové kolonie, komunitní zahrady, sady,

  pastviny a podobně). Tyto hospodářské plochy

  jsou velmi často oploceny a jsou prostupné

  pouze po vymezených veřejných cestách.

  Účelové stavby v plochách záhumenků mohou

  mít jen ve výjimečných případech trvalý

  charakter.

  Rekreační les

  Plochy lesa, v nichž je způsob hospodaření

  koordinován s potřebou rekreačního využití,

  projevující se zejména v charakteru cestní sítě

  (hustota a technické provedení) a mobiliáře

  (zejména přístřešky, informační cedule a

  odpadkové koše).

  Otevřená rekreační krajina

  Plochy produkční zemědělské krajiny členěné

  hustou sítí polních cest a pěšin, které umožňují

  pěší a cyklistické propojení území s dalšími

  (městskými i krajinnými) částmi města, a

  na vhodných místech vybavené mobiliářem

  sloužícímu k odpočinku (zejména přístřešky,

  informační cedule a odpadkové koše).

• Strana 42

  xxxii

  Koncepce krajiny

  Zelená osa

  Významné směry v nichž je třeba hledat co

  možná souvislá propojení zeleně, a to jak z

  kompozičních a rekreačních důvodů, tak z

  důvoodu zajištění prostředí pro život a migraci

  volně žijících druhů rostlin a živočichů.

  Hřbitov

  Plochy pro hřbitovy.

• Strana 43-44

• Strana 45-46

  Městské plochy

  Park

  Hřbitov

  Veřejné prostranství

  Kosmopolitní uzly

  Náměstí

  Místní veřejná prostranství

  Městská třída

  Městská ulice

  Tramvajová trať

  Stanice metra

  Stanice vlaku

  Denní rekreace

  Rekreační nástupy

  Rekreační uzly

  Celoměstské rekreační vazby

  Místní rekreační vazby

  Kartogracké informace

  Vodní plochy

  Řešené území (MČ Praha 5)

  Kartogracký = geogracký

  0 500 15001000 2000

  S

  Koncepce veřejných prostranství

• Strana 47

  xxxv

  Veřejná prostranství

  Úvod

  Koncepece veřejných prostranstvi navrhuje

  systém veřejných prostranství, které mají

  celoměstský význam, a to jak na úrovni

  celé městské části, tak na úrovni celé Prahy.

  Proto zároveň navrhuje hierarchii veřejných

  prostranství odrážející jejich uspořádání a

  význam.

  Vychází z roztřídění veřejných prostraství na

  úrovně celoměstské (kosmopolitní uzly s vazbou

  na stanice metra, městské třídy s tramvají),

  doplněná o náměstí a obslužné městské ulice

  čtvrťové úrovně, náměstíčka a pěší průchody.

  Klíčovou součástí je koordinace systému

  veřejných prostranství s hierarchickým

  systémem prostupnosti otevřenou krajinou

  městské části (a to včetně regionálních vazeb).

  Vymezená veřejná prostranství vyjadřují rozdílné

  vlivy na uspořádání vlastního veřejného prostoru

  (uzpůsobení prostoru pro hendikepované,

  proly ulic, opatření pro zlepšení mikroklimatu

  a hospodaření s vodou), vybavení mobiliářem

  (osvětlení, přístřešky a odpočívky, veřejné

  záchodky, informační systém apodob.) a vlivy

  na vystavěné prostředí souviející s veřejným

  prostranstvím (zejm. využití parteru a případně

  zvýšení podílu nebytových funkcí).

  Kosmopolitní uzly

  Veřejná prostranství celoměstského až

  metropolitního významu, typická vysokou

  koncentrací a rychlým pohybem uživatelů

  (individuální doprava, komplexní systém

  hromadné dopravy, cyklistická doprava a pěší

  pohyb) z nichž významná část nemá přímou

  vazbu na místo, ve kterém se kosmopolitní uzel

  nachází. Kosmopolitní uzly tak mají výrazně

  velkoměstský charakter a poskytují značnou

  míru anonymity, ale zároveň vytvářejí prostor,

  kde se uživatelé záměrně potkávají.

  Náměstí

  Náměstí tvoří základní prostorovou jednotku

  městské struktury a jako její celoměstsky i lokálně

  významný bod je součástí kostry sítě veřejných

  prostranství. Hlavním účelem ploch náměstí je

  primárně všesměrný pohyb uživatelů, možnost

  krátkého odpočinku během cestování po městě,

  ale také shromažďování obyvatel při společenských

  událostech (festivaly, trhy, koncerty, volební

  kampaně apod.). Podoba náměstí (míra zpevněných

  ploch, otevřenost/uzavřenost prostoru, vegetace,

  mobiliáře) je odvozena způsobu využití plochy (také

  symbolikou), parteru a okolí. Součástí náměstí bývají

  důležité společenské stavby jako kostely, kaple

  nebo budovy úřadů či škol. Prioritou je pěší pohyb,

  automobilová doprava by měla být přizpůsobena

  charakteru náměstí a pěším proudům.

  Místní veřejná prostranství

  Menší veřejné plochy, které mohou být zpevněné

  nebo naopak s vysokým podílem vegetace, většinou

  bez názvu a v poloze předprostoru nebo na křížení

  cest. Často bývají potvrzením významného místa

  v rámci pěší cesty na lokální úrovni a mohou být

  částečně zastavěny menší (symbolickou nebo

  funkční) stavbou jako například kaplí, komunitním

  centrem apod.. Na rozdíl od náměstí zde míra

  anonymity s velikostí klesá, a naopak je typický vyšší

  podíl užívání lokálními obyvateli.

  Městské třídy

  Specický typ ulice výrazné šířky, délky a také polohy

  s celoměstským významem. Jejich typickým znakem

  je vybavení ulic tramvajovou tratí a proměnlivou

  atraktivitou, související zejména se zastávkami

  tramvaje, stanicemi metra a na městkou třídu

  navázaných veřejných prostranství.

  Charakteristikou je radiální směr (od okraje do

  centra) přes různé městské části a uzly, kde

  je vysoký podíl dynamického a proměnlivého

• Strana 48

  xxxvi

  proudu uživatelů. Rozměry tříd odpovídají

  většinou obousměrnému a rozdělenému

  pohybu chodců, automobilů (zde s tím souvisí

  i nejčastěji podélná parkovací místa), ale

  také hromadné dopravy (nejčastěji tramvaje)

  společně s jejich zastávkami, mohou být také

  doplněny vegetací v podobě stromořadí a

  prvky městského mobiliáře, které by měly být

  v souladu s okolím a partery. Cílem je rychlý

  a snadný pohyb, který vede přes významné

  budovy (úřady, školy,…), veřejná prostranství a

  důležité uzly.

  Městské ulice

  Převažující typ veřejných prostranství v

  rámci města s oddělením dopravních proudů

  (vozovka, chodník, eventuálně cyklotrasa) a

  případně s vegetačními prvky jako stromořadí.

  V ulicích nalezneme některé prvky městského

  mobiliáře (základem jsou koše a lavičky), ale

  také zastávky hromadné dopravy, které jsou

  v případě užších ulic spojené s chodníkem, a

  podélná parkovací stání. Základem je možnost

  snadného a příčného pohybu chodců bez

  překážek s vhodným využitím parteru v rámci

  vztahu k okolí, který činí veřejný prostor

  atraktivní a bezpečný.

  Rekreační nástupy

  Specický typ prostranství, který se nachází na

  okraji sídla a slouží jako jeden z mnoha hlavních

  vstupů a výstupů do přírodních a rekreačních

  oblastí (parky, lesoparky). V blízkosti těchto

  nástupů se obvykle nachází místa pro parkování

  osobních automobilů, zastávky hromadné

  dopravy, informační cedule (pokud se jedná

  o specické a významné oblasti), koše, ale

  také menší stavby, které poskytují občerstvení

  a toalety. Z nástupů do rekreačních oblastí

  vedou hlavní (frekventované) osvětlené cesty,

  které mohou být označeny jako turistické

  Veřejná prostranství

  trasy, směrem k důležitým křižovatkám a

  bodům zájmu (přírodní/kulturní památka,

  vyhlídka, restaurační zařízení, hřiště apod.).

  Tyto cesty bývají zpevněné, umožňují volný

  pohyb chodcům, cyklistům a v případě potřeby

  i automobilům a najdeme na nich prvky

  městského mobiliáře jako jsou odpadkové koše

  a lavičky. Dalším typem jsou menší, nezpevněné

  vedlejší cesty, které navazují na důležité uzly a

  vedou složitým terénem.

  Rekreační uzly

  Veřejné plochy nacházející se na křižovatkách

  cest (hlavních i vedlejších) v rekreačních

  oblastech často spojené s možností relaxace a

  odpočinku, ale také významnými body zájmu

  v přírodní oblasti, jako jsou přírodní, kulturní

  a historické prvky a stavby jako například

  studánky, vyhlídky, apod.. Na těchto plochách

  dochází k vysoké koncentraci uživatelů, proto

  jsou vybavena lavičkami a stoly, odpadkovými

  koši, dětskými hřišti odpovídajícími k charakteru

  místa, ale také zde najdeme menší stavby jako

  stánky s občerstvením nebo toalety. Kromě

  zmíněných užitkových prvků se na uzlech a

  křižovatkách nachází turisticky atraktivní

  Celoměstské rekreační vazby

  Regionálně významné (dálkové) vazby mezi

  přírodními a přírodě blízkými plochami v

  území, které mají za úkol naplňovat princip

  celoměstského systému zeleně, jehož

  cílem je tvořit a chránit ucelenou soustavu

  nezastavitelných ploch zeleně na celém území

  hl. m. Prahy. Celoměstské rekreačmí vazby

  umožňují realizaci páteřních cykliostezek a

  cyklotras.

  Celoměstské rekreační vazby zajišťují

  zpřístupnění a zvýšení prostupnosti krajiny

  pro obyvatele území celé Prahy, ale také

• Strana 49

  xxxvii

  přírodní systémy systémy (ačkoliv se nejedná

  o plochy ÚSES). Forma rekreačních vazeb

  je přizpůsobená svému charakteru okolí a

  civilizačním (míra zastavění, infrastruktura) a

  přírodním podmínkám, které v oblasti panují,

  nicméně základním prvkem je vegetace a

  možnost volného a bezpečného přechodu (s

  tím souvisí typ cest odpovídající vlastnostem

  a vzhledu konkrétní oblasti) mezi plochami

  rekreace. Na těchto plochách je podmíněně

  přípustné umístění staveb v souladu s

  podmínkami dané plochy s rozdílným způsobem

  využití včetně staveb dopravní a technické

  infrastruktury za podmínky, že funkčnost

  ploch nebude narušena, zejména že nedojde k

  významnému úbytku vegetace. Dle charakteru

  (šířka, délka, …) jsou vazby doplněny

  mobiliářem.

  Místní rekreační vazby

  Místní síť ulic a cest ve volné krajině

  přizpůsobených pohodlnému pěšímu a

  cyklistickému pohybu, zajišťující prostupnost

  územím MČ a přístupnost rekreačních ploch,

  která doplňuje síť celoměstsky významných

  vazeb o místní hierarchickou úroveň. Forma

  rekreačních vazeb je přizpůsobená charakteru

  okolí a civilizačním a přírodním podmínkám.

  Základním prvkem je vegetace v uličním

  prostoru a možnost volného a bezpečného

  prostředí pro pěší a cyklistický pohyb mezi

  plochami rekreace. Podle konkrétních

  podmínek jsou místní rekreační vazby doplněny

  mobiliářem.

  Park

  Komponované plochy otevřené městské krajiny

  nebo menších prostorových jednotek vegetace,

  které jsou přizpůsobené vysoké celodenní

  rekreační zátěži pomocí husté sítě osvětlených

  zpevněných cest, pěšinami, mobiliářem, herními

  prvky a drobnými stavbami.

  Veřejná prostranství

  Hřbitov

  Plochy pro hřbitovy.

• Strana 50

  xxxviii

  Veřejná prostranství

• Strana 51-52

• Strana 53-54

  Motolský zámekMotolský zámek

  Skalka

  Skalka

  Cibulka

  Cibulka

  Peroutkova

  Peroutkova

  Radlické údolí

  Radlické údolí

  Staronové Jinonice

  Staronové Jinonice

  Dívčí hrady

  Dívčí hrady

  Prokopské údolí

  Prokopské údolí

  Hlubočepy

  Hlubočepy

  Barrandov

  Barrandov

  Pod točnou

  Pod točnou

  Pod Barrandovskou skálou

  Pod Barrandovskou skálou

  Křížová

  Křížová

  Studie

  Nalézací studie

  Koordinační studie

  Realizační studie

  Studie veřejných prostranství

  Studie rozvoje rekreačních nástupů

  Studie krajiny

  Kartogracké informace

  Vodní plochy

  Řešené území (MČ Praha 5)

  Kartogracký = geogracký

  0 500 15001000 2000

  S

  Prověřovací studie

• Strana 55

  xli

  Prověřovací studie

  Nalézací studie

  Studie, jejichž cílem je nalézt ve spolupráci

  s aktéry rozvoje území (majiteli nemovitostí,

  místními obyvateli, hlavním městem) žádoucí

  využití území v případech, kdy je území vhodné

  pro široké spektrum možných využití.

  Motolský zámek

  Cílem nalézací studie je nalézt shodu aktérů na

  využití areálů tak, aby výsledná urbanistická

  podoba odpovídala exponované pozici na vstupu

  do městské části ze západu, a to přednostně ve

  vazbě na provoz nemocnic.

  Křížová

  Cílem nalézací studie je vytvořit podmínky

  pro transformaci areálu býv. ČKD, předpolí

  Dvoreckého mostu a průchodu celoměstsky

  významných rekreačních tras údolím Vltavy.

  Koordinační studie

  Studie koordinující urbanistickou podobu

  budoucího stavu území s více či méně zřejmými

  základními obrysy způsobu využití a cílového

  charakteru území

  Radlické údolí

  Cílem koordinační studie je skoordinovat záměry

  jednotlivých investorů v transformačním území

  postindustriálních ploch v Radlickém údolí a s

  nimi souvisejícího řešení kontaktu zastavěného

  území s volnou krajinou a kapacita a umístění

  zařízení veřejné vybavenosti.

  Staronové Jinonice

  Cílem koordinační studie je skoordinovat

  průchod tělesa Radlické radiály, nalézt podobu

  realizace zelené osy z Vidoule na Dívčí hrady

  a nastavit podmínky dotvoření celoměstsky

  významného centra Nové Butovice na území

  městské části.

  Realizační studie

  Studie kodikující charakter dohody mezi

  samosprávou městské části a dotčenými

  investory

  Pod točnou

  Cílem realizační studie je konkretizovat

  a zasmluvnit podmínky realizace studie

  Barrandov(n) a vztahu mezi městkou částí a

  developery.

  Studie rozvoje veřejných prostranství

  Studie zaměřené na nalezení způsobu

  zpřehlednění a kultivace systému veřejných

  prostranství, stabilizovaných území, s možností

  nastavené podmínek pro pomístní umistění

  nových staveb a zařízení.

  Cibulka

  Cílem studie rozvoje veřejných prostranství je

  nastavit jasnou hierarchii systému veřejných

  prostranství, včetně návrhu zásahů do

  veřejného prostoru a doplnění a urbanistického

  řešení doplnění občanské vybavenosti.

  Peroutkova

  Cílem studie rozvoje veřejných prostranství

  je navrhnout hmotové řešení dotvoření hlavní

  urbanistické osy Malvazinek.

  Barrandov

  Cílem studie rozvoje veřejných prostranství

  je navrhnout hmotové řešení přizpůsobení

  systému veřejných prostranství ve

  stabilizovaných částech sídliště Barrandov

  novým potřebám (zejm. zlepšení podmínek pro

  pěší a cyklisty, parkování a identikace míst k

  případné adaptaci parteru).

  Studie rozvoje rekreačních nástupů

  Studie území vystavených výraznému tlaku

• Strana 56

  xlii

  Prověřovací studie

  rekreačních aktivit obyvatel a návštěvníků

  Prahy, zaměřené především na zpřehlednění

  systému veřejných prostranství zajišťující

  koordinaci potřeb obyvatel a návštěvníků území

  a podmínky pro rozvoj a ochranu hodnot území.

  Hlubočepy

  Cílem studie rekreačního nástupu do

  Prokopského údolí a na Dívčí hrady je nastavit

  jasné podmínky pro přizpůsobení prostoru

  historického jádra Hlubočep a transformačních

  ploch v nivě Dalejského potoka aktuální a

  předpokládané zátěži návštěvníky Prokopského

  údolí. Hlavním tématem studie je vytvoření

  jasné hierarchie veřejných prostranství a jejich

  uspořádání, návrh programu a hmotového

  řešení vlastního vstupu do Prokopského údolí a

  nastavení jasných podmínek pro přestavby ve

  stabilizovaných územích Hlubočep.

  Skalka

  Cílem studie rekreačního nástupu je vyřešení

  kultivovaného vsupu do sportovního areálu

  SK Tatra Smíchov, prostupnosti mezi územím

  Hřebenek a Homolky, nástupů do Ladronky a na

  Skalku, průtah celoměstsky významné rekreační

  trasy, propojení přírodních ploch Skalky a

  Císařky, a jejich kooordinace s požadavky

  rozvodny elektrického proudu.

  Studie krajiny

  Studie převážně neurbanizovaných území,

  ve kterých se střetávají potřeby intenzivního

  rekreačního využití a jiných význnamných

  veřejných zájmů.

  Dívčí hrady

  Cílem studie krajiny je zejména vyřešit

  požadavky na transformaci intenzivně

  využívané krajiny na rekreaci přizpůsobenou

  kulturní krajinu. Součástí územní studie je

  koncepční řešení kontaktu otevřené krajiny s

  urbanizovanými územími Radlic, Kesnerky a

  Starých Butovic, jehož cílem je jednak zlepšít

  podmínky každodenní rekreace pro obyvatele a

  jednak zachytit část rekreační zátěže v územích

  jí technicky přizpůsobených, a tím odlehčit

  přírodně hodnotným územím.

  Prokopské údolí

  Cílem studie krajiny je zejména návrh

  reorganizace zátěže s cílem odlehčit jeho

  nejcitlivějším přírodním lokalitám (Hlubočepské

  plotny, Jezírko apodob.), návrh zlepšení

  podmínek pro promenádu údolím, nástupů na

  Butovické hradiště a Dívčí hrady, a vytipování

  míst pro rozvoj mobiliáře (zejména herní

  prvky, veřejné záchodky, odpočívky, orientační

  systémy a případně občerstvení).

  Pod Barrandovskou skálou

  Cílem studie krajiny je zejména návrh kultivace

  Vltavského nábřeží, vyřešení vztahu mezi

  Barrandovskými terasami a Zbraslavskou ulicí,

  využití prostoru mezi železniční tratí a skalním

  masivem a průchodu evropsky významné

  cyklotrasy.

• Strana 57

  xliii

• Strana 58

• Strana 59

  Krycí listy lokalit

  Strukturální plán MČ Praha 5

• Strana 60

  A

  D

  I

  J

  E

  T

  U

  G

  H

  F

  K

  L

  B

  N

  R

  Q

  P

  O

  S

  M

  C

• Strana 61

  Dolní Smíchov5

  Kód

  lokality

  Kód

  lokality

  Strana StranaNázev lokality Název lokality

  227

  Jinonice

  Malvazinky167

  369

  Motolský zámek

  Nádražní

  27

  251

  Kesnerka

  Radlické údolí201

  Lihovar41

  271

  Zlíchov

  Cibulka

  105

  329

  Klukovice

  Motolské údolí57

  287

  Hlubočepy

  Pod Cibulkou

  125

  339 Barrandov

  Hřebenka

  79

  305 Sídliště Barrandov

  A

  L

  J

  U

  B

  M

  K

  C

  N

  F

  Q

  D

  O

  G

  R

  E

  P

  Homolka139

  353

  Barrandovská studia

  Na Santošce155

  361

  Motolské nemocnice

  H

  S

  I

  T

  Seznam lokalit

• Strana 62

  4

  A02

  A01

  A04

  A05

  A03

• Strana 63

  5

  Dolní Smíchov

  Újezd

  Drtinova

  U Anděla

  Nábřeží

  U Železničního mostu

  A

  A01

  A02

  A03

  A04

  A05

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 64

  6

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Dolní SmíchovA

• Strana 65

  7

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Dolní SmíchovA

• Strana 66

  8

  Vltava

  Malá Strana

  Nové Město

  Praha 13

  Radlice

  Barrandov

  Plzeň

  Plzeň

  Košíře

  Malvazinky

  Anděl

  Na Knížecí

  Spořitelna

  Nádraží

  Petřín

  Paví vrch

  Dívčí Hrady

  ???

  Nábřeží

  Anděl

  Na Knížecí

  Mrázovka

  Vltava

  Dolní SmíchovA

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

• Strana 67

  9

  Dolní SmíchovA

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 68

  10

  Dolní SmíchovA

  Východiska

  Dolní Smíchov je lokalita kosmopolitního města

  urbanizované ploché štěrkové terasy Vltavy

  pod výraznými svahy Pavího Vrchu, Mrázovky

  a Strahova, sloužící jako společenské, správní,

  hospodářské a kulturní centrum MČ Praha 5 a je

  plně integrovaná do celoměstského centra

  hl. m. Prahy.

  Prostorový rámec Dolního Smíchova utváří

  zejména řeka Vltava a západní hrana jejího

  údolí (Dívčí hrady, Paví vrch) se vstupy do

  urbanizovaných údolí na západ, které tvoří

  základní osy městské struktury MČ Praha 5.

  Struktura Dolního Smíchova je kompozičně

  doplněna o pozorně navržené průhledy na pravý

  břeh řeky (Vyšehrad, Emauzy) a podélně na

  Petřín a Pražský hrad.

  Svahy byly historicky osídlovány nejdříve

  usedlostmi v krajině mezi vinicemi, postupně

  nahrazovanými vilami a viladomy, což vytvořilo

  unikátní městskou krajinu zahrad a vil v husté

  trojrozměrné struktuře s velkými plochami

  parků a rekreačně sportovního zázemí čtvrti

  (Santoška, Mrázovka, Paví vrch, zahrádkářské

  kolonie).

  Výrazně pravidelná bloková struktura Dolního

  Smíchova byla historicky uměle založena jako

  průmyslové předměstí Prahy na křížení tří

  výrazných severojižních os: a to nábřeží řeky

  Vltavy (nyní reprezentované Hořejším nábřežím

  a Janáčkovým nábřežím), historické trasy Zlaté

  stezky z Prahy na jih (nyní reprezentované

  Nádražní a Štefánikovou ulicí) a nově založené

  osy ulic Zborovská a Svornosti s osou Plzeňské

  ulice.

  Pro strukturu a kompozici veřejných

  prostranství je charakteristickým znakem

  nepřímost os, stopy po měnící se regulaci

  (nerovná uliční čára, vytvářející specickou

  rytmizaci veřejných prostranství) a pravidelné

  vynechávání bloků pro veřejná prostranství

  (náměstí 14. října, Arbesovo náměstí, nám.

  Kinských). Nerovnost os vytváří významné

  pohledy na fasády domů, umírněných

  místních dominant (nároží Zlatého Anděla,

  areál Krajského soudu, Smíchovský pivovar)

  a hodnotné průhledy na pravý břeh Vltavy

  (Emauzy, Vyšehrad, Výtoň), na zelené svahy

  Strahova, Mrázovky a Pavího vrchu a podélně

  na Pražský hrad.

  Zástavba Dolního Smíchova má nehomogenní

  výškovou hladinu prakticky bez výrazných

  výškových dominant, vyjma kostelních věží a

  historických komínů.

  Využití území je typické pro centrální město,

  s převahou obytného, doplněného o vybavení

  v parteru a areály občanského využití.

  Strukturu doplňují monofunkční domy převážně

  administrativního využití. Transformované

  areály bývalých smíchovských továren v okolí

  Anděla jsou vesměs nebytové, s využitím

  typickým pro městské jádro na významném

  dopravním uzlu – komerční vybavenost,

  administrativa, hotely a ubytování. Obdobně

  dochází k postupné transformaci zástavby podél

  páteřních komunikací, neumožňujících stálé

  bydlení. Transformace průmyslového předměstí

  na součást celoměstského centra Prahy dosud

  nebyla dokončena.

  Typické vnitrobloky blokového města jsou

  charakterově různorodé, od sdílené zahrady

  všech domů v bloku přes částečně rozdělené

  na soukromé dvory jednotlivých domů po plně

  zastavěné.

  Dopravní význam území Dolního Smíchova

  byl v posledním století postupně posilován.

  Dolní Smíchov tak je vstupní branou do centra

  Prahy pro veřejnou i individuální dopravu z

  jihu a jihozápadu a současně je i branou do

  centrálního města ze západu, což je současně

  prostorový limit území. Všechny tahy silniční

  dopravy z jihu a západu mají až na hranice

  lokality prakticky dálniční charakter.

• Strana 69

  11

  Dolní SmíchovA

  Přestupní uzly hromadné dopravy a příměstské

  dopravy (Na Knížecí, Anděl) jsou velmi

  intenzivně využívané. Všechny hlavní silniční

  tahy jsou (zejména ve všedních dnech)

  přetížené z důvodu velkého počtu dojíždějících

  ze středních Čech, nedostatku mostů na druhou

  stranu řeky a nízké absorpční schopnosti

  centra Prahy pro silniční dopravu. Dopravní

  koridory jsou hlavním limitem území, zejména

  v úzké jižní části sevřeného údolí Vltavy.

  Charakteristickým rysem Dolního Smíchova

  je tak poměrně unikátní styk nadřazených

  koridorů a městské struktury.

  Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy na

  území Dolního Smíchova vymezují, specické

  oblasti SC (Stávající celoměstské centrum a

  Celoměstské centrum rozšířené) a SN (Niva

  Vltavy a Berounky) a celoměstsky významnou

  transformační oblast T/7 (Nádraží Smíchov), v

  nichž předepisují zejména:

  - snížení tlaku na využití území Památkové

  rezervace v hlavním městě Praze rozšířením

  stávajícího celoměstského centra (kap. 4.1

  písm. a) ZÚR);

  - zachování stávajícího rozsahu ploch pro

  státní a městskou správu a zamezení jejich

  rozrůstání na úkor jiných městotvorných

  funkcí, zejména bydlení (kap. 4.1. písm. c)

  ZÚR);

  - zmenšení disproporce mezi počtem

  pracovních příležitostí a počtem trvalých

  obyvatel centra (kap. 4.1. d) ZÚR);

  - navrhnout způsob využití a prostorové

  regulativy odpovídající poloze ve městě a

  specickým podmínkám oblasti (kap. 4.1.

  písm. a) ZÚR);

  - podpora funkce obou vodních toků jako

  přirozené rekreační páteře města (kap. 4.5

  písm. b) ZÚR);

  - ochrana panoramatu města, prostorového

  charakteru nábřeží a průhledů podél toku

  (kap. 4.5 písm. f) ZÚR);

  - navrhnout vhodnou míru a skladbu

  rekreačních a doplňkových aktivit vázaných

  na vodu (kap. 4.5 písm. b) ZÚR);

  - vytvoření plnohodnotné městské čtvrti včetně

  potřebné vybavenosti a pracovních příležitostí

  (kap. 3.2.7 písm. a) ZÚR);

  - vyřešení dopravní obsluhy území odpovídající

  urbanizaci území (kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR);

  - zohlednění kvality životního prostředí

  z pohledu ochrany veřejného zdraví při

  umisťování obytných a jiných citlivých funkcí,

  zejména podél komunikací s intenzivní

  dopravou a podél železniční trati (kap. 3.2.7

  písm. k) ZÚR);

  - prověřit komunikační propojení s pravým

  břehem Vltavy (kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR).

  Potenciál území spočívá zejména v transformaci

  ploch po nákladovém nádraží Smíchov a

  transformaci autobusového terminálu Na

  Knížecí, související s realizací přestupního uzlu

  Smíchovského nádraží, a kultivace systému

  veřejných prostranství. Významným nevyužitým

  rekreačním potenciálem je území podél řeky.

  Cílový charakter lokality

  Kompaktní kosmopolitní město s vysokou

  koncentrací služeb, občanského vybavení a

  pracovních příležitostí při současném zachování

  adekvátního podílu bydlení, plně integrované do

  každodenního života jak celé městské části, tak

  i Prahy a jejího metropolitního regionu.

  Pro charakter lokality je určující excentrické

  uspořádání využití území a jeho intenzity a

  rychlosti změn, umožňující kultivovaný vztah

  mezi živými a dynamickými celoměstsky

  významnými uzly služeb a pracovních

  příležitostí v jižní části území (v okolí křižovatky

  Anděl a Na Knížecí), která je moderní

  interpretací blokového města, a klidnějším a

  stabilním smíšeně obytným územím tradičního

  blokového města severně od náměstí 14. října.

• Strana 70

  12

  Dolní SmíchovA

  Klíčová témata k řešení

  - (Re)organizace silniční dopravy v lokalitě v

  širších vazbách, která je základní podmínkou

  zklidnění významných veřejných prostranství

  lokality, zajištění kultivovaného přístupu z

  území lokality k řece, humanizaci předpolí

  mostů a realizaci náměstí Na Knížecí (viz.

  rovněž kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR a kap. 4.1

  písm. g), b) ZÚR);

  - vyřešení architektonické a urbanistické

  podoby náměstí Na Knížecí;

  - urbanistické vyřešení dokončení bloku na

  křižovatce ulic V Botanice a Štefánikovy s

  respektem ke stávajícím hodnotám území

  (zejm. vila Portheimka, kostel sv. Václava);

  - prověření možností zlepšení dopravního

  napojení přes řeku do Podskalí a na Nové

  Město (viz. rovněž kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR);

  - oživení smíchovského nábřeží jako součásti

  celoměstské rekreační páteře Prahy (viz.

  rovněž kap. 4.5 písm. b) ZÚR);

  - vyřešení dopravní obsluhy nově realizované

  čtvrti Smíchov City (viz. rovněž kap. 3.2.7

  písm. f) ZÚR);

  - humanizace veřejného prostoru

  mimoúrovňové křižovatky Plzeňské ulice,

  Kartouzské ulice a Pražského okruhu v

  koordinaci s dopravním řešením lokality

  Motolské údolí;

  - zajištění prostupnosti pro pěší a cyklisty z

  Mrázovky na SacréCoeur;

  - řešení podmínek pokračování provozu

  Smíchovského pivovaru jako klíčového

  symbolu genia loci lokality.

  Význam lokality ve městě

  Svébytná lokalita plně integrovaná do

  každodenního života jak celé městské části,

  tak i Prahy a jejího metropolitního regionu,

  s vysokou koncentrací pracovních příležitostí

  a služeb všeho druhu, sloužící jako vstupní

  brána do historického jádra Prahy ze západu a

  jihozápadu a, zejména ve své jižní části, jako

  prostředí pro přesměrování ekonomického a

  uživatelského tlaku na historické jádro Prahy

  (viz rovněž kap. 4.1 písm. a) a b) ZÚR).

  Základní koncepce

  Rozvíjet lokalitu jako kultivované smíšeně

  obytné území kompaktního města s koncentrací

  pracovních příležitostí a občanské vybavenosti

  v úzkém vztahu s řekou, historickým jádrem

  Prahy a parky na svazích údolí Vltavy (Petřín,

  Kinského zahrada, Mrázovka, Paví vrch).

  Území v přímé vazbě na přestupní uzly veřejné

  dopravní infrastruktury (Na Knížecí, Anděl)

  a linky tramvaje (Nádražní, Štefánikova,

  Radlická, Lidická a Plzeňská ulice) rozvíjet jako

  jádro městské části s koncentrací celoměstsky

  významných služeb, veřejné vybavenosti a

  pracovních příležitostí při současném zajištění

  minimálního podílu bydlení.

  Území v severně od náměstí 14. října

  stabilizovat jako tradiční obytné blokové město

  vhodné pro bydlení rodin s dětmi v městském

  prostředí s komerčně využitým parterem a

  areály občanské vybavenosti.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství lokality

  je založený na křížení trojice hlavních os

  probíhajících z jihu na sever (nábřeží Vltavy,

  ulice Svornosti – Zborovská a ulice Nádražní –

• Strana 71

  13

  Dolní SmíchovA

  Štefánikova), dvojice hlavních os probíhajících

  ze západu na východ (Plzeňská – Lidická -

  Palackého most a Kartouzská – V Botanice

  – Jiráskův most) a dvojice vedlejších os ze

  západu na východ (Vítězná – Most Legií a

  Ostrovského – Vltavská), na jejichž křížení jsou

  nejvýznamnější veřejná prostranství lokality

  (náměstí Na Knížecí, Anděl, Dienzenhoferovo

  náměstí). Na síti hlavních veřejných

  prostranství proto vytvářet podmínky pro:

  - komplexní revitalizaci prostoru smíchovského

  nábřeží Vltavy (Hořejší nábřeží, Jiráskovo

  nábřeží, Nábřežní ulice, Smíchovská náplavka)

  jako celoměstsky významné rekreační osy;

  - komplexní urbanistickou transformaci

  prostoru mimoúrovňové křižovatky Plzeňská

  (Kartouzská) a městského okruhu na

  plnohodnotné veřejné prostranství;

  - komplexní transformaci autobusového nádraží

  Na Knížecí na celoměstsky významné náměstí;

  - přizpůsobení kapacity ulic V Botanice,

  Svornosti/ Zborovská a Hořejšího nábřeží

  kapacitě ulice Resslova (historické centrum

  Prahy);

  - dotvoření urbanistických struktur a kvalitních

  veřejných prostranství na Plzeňské ulici a ulici

  V Botanice;

  - realizaci komerčního parteru ve všech ulicích;

  - komfortní pěší pohyb;

  - realizaci uliční zeleně;

  - celoměstské rekreační trasy nábřežím Vltavy

  a ze západu přes Mrázovku a SacréCoeur do

  historického centra Prahy;

  - zakončení kompoziční osy Štefánikovy ulice na

  Náměstí Kinských,

  - humanizaci předpolí všech čtyř smíchovských

  mostů;

  - vertikální propojení všech úrovní nábřeží

  (náplavka, nábřeží a mostovky).

  Druhou hierarchickou úroveň systému veřejných

  prostranství utváří klidnější veřejná prostranství

  sloužící zejména obyvatelům lokality. Ta je

  tvořena třemi náměstími (Náměstí 14. října,

  Arbesovo náměstí, park a náměstí ve Smíchov

  City) a sítí obytných ulic jižně od Náměstí 14.

  října. V těchto vytvářet podmínky pro:

  - přizpůsobení prostorů pro pobyt a pěší pohyb,

  zajištění pohodlné pěší prostupnosti mezi

  zelenými svahy a nábřežím Vltavy zejména

  v prostoru Pavího Vrchu, parku Skalka a

  Kinského zahrady;

  - realizaci komerčního parteru, zejména na

  nárožích;

  - realizaci uliční zeleně.

  Třetí hierarchickou úroveň veřejných

  prostranství utváří síť obytných ulic v převážně

  obytném tradičním blokovém městě na severu

  lokality. V těchto vytvářet podmínky pro:

  - pohodlný pěší pohyb.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Sportovně rekreační zázemí celé čtvrti rozvíjet

  v parcích zelených svahů (Santoška, Skalka,

  Mrázovka, Kinského zahrada) a na rekreační

  ose nábřeží Vltavy, doplněné sítí pobytových

  zelených ploch uvnitř urbanizovaného území

  (park ve Smíchov City, náměstí 14. října,

  Arbesovo náměstí a náměstí Kinských. Vytvářet

  podmínky pro:

  - komplexní revitalizaci prostoru smíchovského

  nábřeží Vltavy (Hořejší nábřeží, Jiráskovo

  nábřeží, Nábřežní ulice, Smíchovská náplavka)

  jako celoměstsky významné rekreační osy;

  - zajištění pohodlné rekreační prostupnosti mezi

  Mrázovkou a SacréCoeur;

  - zajištění pohodlné pěší prostupnosti mezi

  zelenými svahy a nábřežím Vltavy zejména v

  prostoru Pavího Vrchu, parku Skalka a zahrady

  Kinských.

• Strana 72

  14

  Dolní SmíchovA

  Koncepce využití území

  Území lokality na jih od Náměstí 14. října

  rozvíjet jako celoměstsky významné centrum

  vyšší vybavenosti, pracovních příležitostí a

  služeb při současném zachování podílu bydlení

  adekvátního konkrétní poloze. Území severně

  od Náměstí 14. října stabilizovat jako tradiční

  obytné blokové město.

  Nebytová využití (ubytování, administrativa,

  obchodní zařízení atp.) soustřeďovat především

  na základní kostře veřejných prostranství

  (Nádražní a Štefánikova ulice, ulice Svornosti a

  Zborovská, Hořejší a Janáčkovo nábřeží, ulice

  Radlická, Vltavská, Plzeňská, Lidická a Vítězná,

  Anděl a náměstí Na Knížecí).

• Strana 73

  15

  Dolní SmíchovA

• Strana 74

  16

  Újezd

  Dolní Smíchov

  A01

  Stabilita k ochraně Výšková hl. V Míra využití H

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 5 + 1

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 75

  17

  Újezd

  Dolní Smíchov

  A01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter tradičního

  blokového města na hranici historického

  jádra Prahy. Stavební čára je uzavřená a

  shodná s uliční čarou, s komerčně využitým

  parterem. Úroveň 1. NP je u jednotlivých domů

  proměnlivá, s přízemím typicky na úrovni

  terénu (zejména na hlavních ulicích: Zborovská,

  Štefánikova, Elišky Peškové) ve vedlejších

  ulicích často zvýšeným. Obchodní prostory jsou

  tak podle konkrétních podmínek umisťovány i

  ve sníženém či zvýšeném přízemí. Vnitrobloky

  jsou typicky stísněné s poloveřejnou zelení se

  vzrostlými stromy.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Dominantní podíl bydlení, vysoká kvalita bydlení

  pro rodiny s dětmi v kultivovaném městském

  prostředí, výborná dostupnost občanského

  vybavení všeho druhu, vysoká architektonická

  kvalita veřejných prostranství, vysoká

  strukturace veřejných prostranství na hlavní

  městské osy s vysokou koncentrací peších

  uživatelů městského prostředí (Štefánikova,

  Janáčkovo nábřeží) a klidnějších víceméně

  sousedských ulic.

  Systém veřejných prostranství

  Trojice městských os Štefánikovy ulice,

  Zborovské a Janáčkova nábřeží upřednostňující

  pěší, cyklistickou a hromadnou dopravu

  s komerčně využitým parterem, na které

  jsou navěšena dvě čtvrťová náměstí s

  odpočinkovými plochami, Arbesovo náměstí

  a náměstí Kinských, a na severní hranici sub-

  lokality Vítězná ulice s velkorysými plochami

  pro pěší pohyb a odpočinek.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Nábřeží Vltavy s historickou plavební komorou

  a uměleckou výzdobou, Dětský ostrov a klidná

  vodní hladina mezi Dětským ostrovem a

  Národním divadlem, komplex budov Justičního

  paláce, náměstí Kinských se vstupem do

  zahrady Kinských a na Petřín, historické fasády

  budov, kompoziční osy Štefánikovy a Zborovské

  ulice, průhledy na Pražský hrad ul. Elišky

  Peškové.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ soukromé ordinace lékařů, Sbor

  církve bratrské, krajský a obvodní soud pro

  Prahu 5, Švandovo divadlo, síť obchodních a

  restauračních zařízení a služeb všeho druhu.

  Sport a rekreace

  Celoměstsky významná rekreační trasa

  na Janáčkově nábřeží, venkovní hřiště na

  Dětském ostrově, možnost rekreace a sportu

  v bezprostřední blízkosti sub-lokality je v

  Petřínském parku, parku Sacré Coeur, které

  jsou všechny přístupné sítí ulic přizpůsobených

  pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Nestandardní objekty

  Komplex budov Justičního paláce.

• Strana 76

  18

  Drtinova

  Dolní Smíchov

  A02

  Stabilita k ochraně Výšková hl. V Míra využití G

  Podíl zeleně 0,25 Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 77

  19

  Drtinova

  Dolní Smíchov

  A02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter areálů

  zdravotnických a vzdělávacích zařízení o třech

  až čtyřech nadzemních podlažích s nejednotným

  charakterem budov. Přízemí je typicky na

  úrovni terénu vyjma historické budovy střední

  průmyslové a základní školy. Stavební čára

  je otevřená a je shodná s uliční čarou. Ve

  vnitroblocích jsou umístěny další budovy

  zařízení a plochy se vzrostlou zelení.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoký podíl vyhrazené zeleně na rostlém

  terénu, důstojné předprostory vstupů do

  veřejných institucí.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství tvoří ulice

  Drtinova a Holečkova, které vedou po jejím

  obvodu a obsluhují území, průchod z Drtinovy

  ulice na SacréCoeur a do Holečkovy ulice (a

  na Kinského zahradu) kolem Stanice mladých

  přírodovědců (DDM hl. m. Prahy).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Prvorepubliková budova ZŠ, Poliklinika

  Kartouzská, Stanice mladých přírodovědců

  (DDM hl. m. Prahy), Francouzské lyceum v

  Praze, střední odborná škola Drtinova, zelený

  pás v Drtinově ulici.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, Poliklinika Kartouzská, lékárna, stanice

  Přírodovědců, Francouzské gymnázium v

  Praze, střední odborná škola Drtinova, ostatní

  občanská vybavenost realizovaná v sousední

  sub-lokalitě Dolní Smíchov.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v bezprostředním okolí sub-lokality

  (SacréCoeur, zahrada Kinských, nábřeží Vltavy).

  Nestandardní objekty

  Všechny objekty, zástavba areálů je významně

  heterogenní a podřízená funkci.

• Strana 78

  20

  U Anděla

  Dolní Smíchov

  A03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití I

  Podíl zeleně 0,1 Podlažnost 3-7

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 79

  21

  U Anděla

  Dolní Smíchov

  A03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter tradičního

  blokového města prorostlého celoměstsky

  významnými komplexy administrativy,

  obchodu a služeb všeho druhu. Stavební čára

  je uzavřená a shodná s uliční čárou, parter

  je využitý komerčně. Vnitrobloky jsou až na

  výjimky prostavěné, využité zejména pro

  umisťování nebytových funkcí (výrobní služby,

  zahrádky restaurací, divadla atp.) a místy

  veřejně prostupné pasážemi.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká koncentrace pěších uživatelů veřejných

  prostranství z celého metropolitního regionu

  Prahy, vysoká kvalita veřejných prostranství

  s upřednostněním zejména pěší a hromadné

  dopravy, blokový charakter.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený na

  křížení dvojice městských tříd z jihu na sever

  (Nádražní-Štefánikova a Stroupežnického)

  křížící se s městskou třídou ze západu na

  východ (Plzeňská-Lidická), doplněných sítí

  klidnějších městských ulic a dvojicí celoměstsky

  významných náměstí (křižovatky Anděl a

  náměstí Na Knižecí).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Bazilika sv. Václava, Smíchovská synagoga,

  vila Portheimka se zahradou, Ženské domovy,

  továrnická vila č. p. 20/7, historická budova

  trafostanice v ul. Kováků, přístupy do parků

  Mrázovka a SacréCoeur, průchody (pasáže)

  vnitrobloky.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, gymnázium, poliklinika, ordinace

  soukromých lékařů, sídlo ÚMČ, hustá síť

  obchodních a stravovacích zařízení všeho druhu.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality

  (Sacré Coeur, Mrázovka, zahrada Kinských,

  nábřeží Vltavy, park Skalka a Santoška).

  Nestandardní objekty

  OC Nový Smíchov, Zlatý Anděl, budova

  Komerční banky, budova hotelu Ibis, objekty

  sousedící s městským okruhem (Green Point,

  Smícho, atd.)

• Strana 80

  22

  Nábřeží

  Dolní Smíchov

  A04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití H

  Podíl zeleně 0,1 Podlažnost 3-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 81

  23

  Nábřeží

  Dolní Smíchov

  A04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter smíšeně

  obytného tradičního blokového města

  prorostlého stavbami pro administrativu,

  obchod a služby všeho druhu, koncentrovaných

  především podél městských tříd a významných

  ulic. Stavební čára je uzavřená a shodná s uliční

  čárou, parter je využitý komerčně. Vnitrobloky

  jsou až na výjimky prostavěné, využité zejména

  pro umisťování nebytových funkcí (výrobní

  služby, zahrádky restaurací, divadla, tělocvičny

  atp.) a místy i veřejně prostupné pasážemi. Pro

  charakter lokality je naprosto klíčový vztah se

  řekou a významná hierarchizace a specializace

  veřejných prostranství.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká koncentrace pěších uživatelů z celého

  metropolitního regionu Prahy na hlavních

  veřejných prostranstvích, vysoký podíl

  městského bydlení, vysoká kvalita veřejných

  prostranství s upřednostněním zejména pěší

  a hromadné dopravy, úzká vazba na prostor

  nábřeží Vltavy, významná míra hierarchizace

  veřejných prostranství, průhledy na Pražský

  hrad (Presslovou ul. a Svornosti), na Emauzy

  (ul. Na Bělidle), na kostel Nejsv. Trojice

  (Vltavskou ul.) a panorama Nového města

  a Vyšehradu (z nábřeží), zapojení areálu

  Smíchovského pivovaru.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený

  na křížení dvojice hlavních os: z jihu na

  sever nábřeží Vltavy a ze západu na východ

  Lidické ulice a Palackého most, doplněný

  (a rozdělovaný) sběrnými ul. Zborovská/

  Svornosti, Vltavská, V Botanice a Jiráskovým

  mostem a dále doplněných sítí klidnějších

  městských ulic a dvojicí relaxačních městských

  zón (nám. 14. října a Dienzenhoferovy sady).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Areál pivovaru, budova krajského úřadu,

  Národní dům na Smíchově, budova Tržnice,

  elektrárna ve Vrázově ul., průhledy na Pražský

  hrad (ul. Presslovou a Svornosti), na Emauzy

  (ul. Na Bělidle), na kostel Nejsv. Trojice

  (Vltavskou ul.) a panorama Nového města

  a Vyšehradu (z nábřeží), zapojení areálu

  Smíchovského pivovaru do městské struktury,

  architektonicky hodnotné objekty v Pivovaru

  Smíchov, objekt restaurace U Váhy.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, střední průmyslová škola, Husův Sbor,

  Sokolovna, Úřad Středočeského kraje, Kulturní

  dům, Městská Tržnice a městská knihovna, síť

  obchodních a stravovacích zařízení a služeb

  všeho druhu.

  Sport a rekreace

  Celoměstsky významná rekreační trasa

  na nábřeží Vltavy, jinak realizován v

  bezprostředním okolí sub-lokality (SacréCoeur,

  Mrázovka, zahrada Kinských, Císařská louka).

  Nestandardní objekty

  Areál pivovaru, budova krajského úřadu,

  Národní dům na Smíchově a budova Tržnice.

• Strana 82

  24

  U Železničního mostu

  Dolní Smíchov

  A05

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití G-H

  Podíl zeleně 0,1 Podlažnost 3-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 83

  25

  U Železničního mostu

  Dolní Smíchov

  A05

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter smíšeně

  obytného tradičního blokového města

  prorostlého stavbami pro administrativu,

  obchod a služby všeho druhu, koncentrovaných

  především podél městských tříd a významných

  ulic. Stavební čára je uzavřená a shodná s uliční

  čárou, parter je využitý komerčně. Vnitrobloky

  jsou typicky vybavené poloveřejnou zelení se

  vzrostlými stromy.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká koncentrace pěších uživatelů z celého

  metropolitního regionu Prahy na hlavních

  veřejných prostranstvích (hlavní pěší třída

  Smíchov city, Nádražní ulice), vysoký podíl

  městského bydlení pro rodiny s dětmi, vysoká

  kvalita veřejných prostranství s upřednostněním

  zejména pěší a hromadné dopravy, úzká

  vazba na prostor nábřeží Vltavy a zelené

  svahy (Paví vrch, Santoška), významná míra

  hierarchizace veřejných prostranství, průhledy

  na Pražský hrad (ul. Svornosti), na Výtoň (ul.

  Na Valentince) a na panorama Nového města a

  Vyšehradu z Železničního mostu a z nábřeží.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený

  na souběhu trojice hlavních os: z jihu na

  sever nábřeží Vltavy, ul. Hořejší nábřeží,

  Svornosti, Nádražní a Radlické, doplněných sítí

  klidnějších městských ulic a dvojice relaxačních

  městských zón (park ve Smíchov city a pláž pod

  Železničním mostem).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Úzká vazba na prostor nábřeží Vltavy a zelené

  svahy (Paví vrch, Santoška), významná míra

  hierarchizace veřejných prostranství, průhledy

  na Pražský hrad (ul. Svornosti), na Výtoň (ul.

  Na Valentince) a panorama Nového města a

  Vyšehradu ze Železničního mostu a z nábřeží,

  Železniční most, klid na vodní hladině (tj.

  využitelnost vodní hladiny pro neorganizovanou

  aktivní rekreaci), pláž pod Železničním mostem,

  hřiště a kobky na Hořejším nábřeží, silo v

  Nádažní ulici.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, MŠ, varna pro důchodce, síť obchodních a

  stravovacích zařízení a služeb všeho druhu.

  Sport a rekreace

  Celoměstsky významná rekreační trasa na

  nábřeží Vltavy, hřiště na Hořejším nábřeží, jinak

  realizována v bezprostředním okolí sub-lokality

  (zejm. Mrázovka, Santoška, Paví Vrch, Císařská

  louka).

  Nestandardní objekty

  Silo.

• Strana 84

  26

  B01

  B02

• Strana 85

  27

  NádražníB

  Plzeňka

  Smíchovské nádraží

  B01

  B02

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 86

  28

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  NádražníB

  1/8

• Strana 87

  29

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  NádražníB

  2/8

• Strana 88

  30

  Vltava

  Praha 13

  Radlice

  Malvazinky

  Plzeň

  Košíře

  Barrandov

  Plzeň

  Malá Strana

  Nové MěstoVýtoň

  Spořitelna

  Anděl

  Na Knížecí

  Nádraží

  VidouleProkopské údolí

  Mrázovka

  Smíchovský přístav

  Nábřeží

  Nábřeží

  Nábřeží

  Nábřeží

  Vltava

  Nádraží

  Spořitelna

  Paví vrch

  Masarykovo nábřeží

  Brabenec

  NádražníB

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 89

  31

  NádražníB

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 90

  32

  NádražníB

  Východiska

  Nádražní je postindustriální lokalita urbanizované

  ploché štěrkové terasy Vltavy pod výraznými

  svahy Brabence a Pavího Vrchu v místech, kde

  ústí údolí Radlického potoka do vltavské nivy.

  Prostorový rámec lokality Nádražní utváří

  zejména řeka Vltava se Šemíkovým skokem

  a Vyšehradem a západní hrana jejího údolí

  (Dívčí Hrady, Brabenec a Paví Vrch) se vstupy

  do urbanizovaného údolí Radlického potoka

  na západ a průhledy údolím Vltavy na siluetu

  Pražského hradu. Území lokality se výrazně

  uplatňuje v krajinné scéně zejména při pohledech

  z Vyšehradu, Dívčích Hradů, Petřína a Pražského

  hradu.

  Lokalita se od poloviny 19. století s nástupem

  železnice a silniční dopravy vyvíjela jako hlavní

  uzel velkokapacitní nákladní a osobní dopravy

  (realizací koncového nádraží jihozápadní dráhy

  z Plzně a Bavorska (1862), napojením na

  Buštěhradskou dráhu do Kladna (1872) a dráhu

  do Rudné a Mostu (1873), následovanou realizací

  ochranného, nákladního a obchodního přístavu

  Smíchov (1903), Barrandovského mostu (1988),

  otevřením metra linky B (1985) a realizací

  tunelu Mrázovka se všemi souvisejícími silničními

  stavbami (2004) a místem, kde se potravinářský

  průmysl setkával s jižním výběžkem obytné

  blokové zástavby Smíchova.

  Lokalita má síť uličních prostranství založenou

  na trojici hlavních smíchovských urbanistických

  os Radlická, Nádražní a Strakonická, z nichž

  Radlická a Strakonická mají prakticky dálniční

  charakter. Prostor mezi Radlickou a Nádražní ulicí

  je prostupný pouze po pěší lávce. Prostor mezi

  Nádražní a Strakonickou má šířku jednoho bloku

  a již od konce 19. století nárožími založenou

  (ale nedokončenou) síť příčných ulic (Moulíkova,

  Rozkošného, U Královské louky, Kotevní).

  Celé území lokality prošlo v posledních

  desetiletích procesem útlumu průmyslu. Území

  lokality tak dnes z větší části tvoří plochy

  dopravy a post-průmyslové plochy, poněkud

  nahodile prorostlé fragmenty tradičního

  obytného blokového města. Charakter

  transformace výrazně ovlivňuje jednak velmi

  intenzivní doprava a omezení z ní plynoucí

  (zejména hygienické a estetické), jednak

  nedávno (znovu)objevená přítomnost zařízení

  civilní ochrany a jednak legislativní situace,

  kdy celé území lokality bylo zahrnuto do území

  stavební uzávěry VRÚ Smíchov-Jih (vyhláška hl.

  m. Prahy 33/1999 Sb.).

  Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy na území

  lokality Nádražní vymezují specickou oblast

  SN (Niva Vltavy a Berounky) a celoměstsky

  významnou transformační oblast T/7 (Nádraží

  Smíchov), celoměstsky významný terminál

  city logistiky, koridor pro rychlostní železnici,

  přestupní uzel příměstských autobusů,

  celoměstsky významný přístav a celoměstsky

  významnou zelenou osu, v nichž předepisují

  zejména:

  - podpora funkce obou vodních toků jako

  přirozené rekreační páteře města (kap. 4.5

  písm. b) ZÚR),

  - ochrana panoramatu města, prostorového

  charakteru nábřeží a průhledů podél toku

  (kap. 4.5 písm. f) ZÚR),

  - navrhnout vhodnou míru a skladbu

  rekreačních a doplňkových aktivit vázaných

  na vodu (kap. 4.5 písm. c) ZÚR),

  - vytvoření plnohodnotné městské čtvrti včetně

  potřebné vybavenosti a pracovních příležitostí

  (kap. 3.2.7 písm. a) ZÚR),

  - vyřešení dopravní obsluhy území odpovídající

  urbanizaci území (kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR),

  - zohlednění kvality životního prostředí

  z pohledu ochrany veřejného zdraví při

  umisťování obytných a jiných citlivých funkcí,

  zejména podél komunikací s intenzivní

  dopravou a podél železniční trati (kap. 3.2.7

  písm. k) ZÚR),

• Strana 91

  33

  NádražníB

  - prověřit komunikační propojení s pravým

  břehem Vltavy (kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR).

  Potenciál území spočívá zejména v transformaci

  Smíchovského nádraží na moderní přestupní

  uzel a s ní související transformaci ploch

  brownelds. Významným nevyužitým

  rekreačním potenciálem je území podél řeky.

  Cílový charakter lokality

  Kompaktní kosmopolitní město s vysokou

  koncentrací služeb, občanského vybavení

  a pracovních příležitostí pro Prahu a její

  metropolitní region při současném zachování

  minimálního podílu bydlení, využívající

  potenciálu atraktivního přestupního uzlu.

  Pro charakter lokality je určující tvůrčí kontrast

  moderní architektury a tradičního blokového

  města v unikátní krajinné scéně.

  Klíčová témata k řešení

  - (Re)organizace silniční dopravy v lokalitě

  (viz rovněž kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR) v

  širších vazbách, která je základní podmínkou

  oživení významných veřejných prostorů

  lokality (kontakt mezi Radlickým údolím

  a Smíchovským nádražím, předprostor

  Smíchovského nádraží v Nádražní ulici),

  - vyřešení podmínek ochrany vodního zdroje

  jako základního vstupu pro nastavení

  podmínek rozvoje lokality,

  - vyřešení požadavků památkové péče pro

  nastavení citlivých podmínek přestavby

  přestupního uzlu a souvisejících post-

  průmyslových ploch odpovídajících funkčnímu

  i kompozičnímu významu lokality,

  - vyřešení architektonické a urbanistické

  podoby transformačních ploch,

  - oživení smíchovského nábřeží Vltavy jako

  součásti celoměstské rekreační páteře Prahy

  (viz rovněž kap. 4.5 písm. b) ZÚR) a vyřešení

  charakteru provozu Smíchovského přístavu,

  - zajištění kultivovaného přístupu z Radlického

  údolí, Pavího vrchu a Brabence napříč

  lokalitou k řece pro pěší a cyklisty,

  - prověření možností zlepšení dopravního

  napojení přes řeku do Podskalí a do Podolí

  (viz rovněž kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR),

  - vyřešení dopravní obsluhy nově realizované

  čtvrti Smíchov City (viz rovněž kap. 3.2.7

  písm. f) ZÚR).

  Význam lokality ve městě

  Svébytná obytná lokalita navázaná na přestupní

  uzel Smíchovského nádraží, plně integrovaná

  do každodenního života jak celé městské části,

  tak i Prahy a jejího metropolitního regionu, s

  vysokou koncentrací pracovních příležitostí a

  služeb všeho druhu slučitelných s bydlením,

  sloužící jako prostředí pro přesměrování

  části ekonomického a uživatelského tlaku na

  historické jádro Prahy a Dolní Smíchov (viz

  rovněž kap. 4.1 písm. a) a b) ZÚR).

  Základní koncepce

  Rozvíjet lokalitu jako kultivované kompaktní

  kosmopolitní město s koncentrací pracovních

  příležitostí, občanské vybavenosti a bydlení v

  úzkém vztahu s řekou Vltavou, Smíchovským

  přístavem a parky na svazích údolí Vltavy

  (Santoška, Paví vrch, Dívčí hrady).

  Vytvořit podmínky pro transformaci území v

  přímé vazbě na přestupní uzel Smíchovského

  nádraží na moderní centrum služeb, obchodu

  a pracovních příležitostí metropolitního až

  celostátního významu, využívající jeho skvělou

  dopravní dostupnost prostředky veřejné

  hromadné dopravy. Rozvíjet kompaktní

• Strana 92

  34

  NádražníB

  smíšeně obytné město v blocích severně od

  ulice Rozkošného s respektem k zachovalým

  hodnotám.

  Posílit rekreačně pobytový potenciál nábřeží

  Vltavy a Smíchovského přístavu.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství lokality

  je založený na křížení trojice hlavních os

  probíhajících z jihu na sever (nábřeží Vltavy a

  ulice Strakonická, ulice Nádražní a Dobříšská-

  Radlická ulice) s pěší osou v prodloužení přímé

  osy Radlické ulice k Vltavě.

  Na nábřeží Vltavy a ve Strakonické ulici

  vytvářet podmínky pro:

  - komplexní revitalizaci prostoru nábřeží

  Smíchovského přístavu jako urbánní části

  celoměstsky významné rekreační osy,

  - transformaci charakteru Strakonické ulice ze

  silnice dálničního typu na městský bulvár,

  - výsadbu uliční zeleně,

  - zpřístupnění břehů řeky,

  - zvýšení rekreačně pobytové kvality a nabídky

  odpovídajících služeb.

  V Nádražní ulici vytvářet podmínky pro:

  - transformaci Nádražní ulice na obytnou

  městskou třídu s preferencí pěší a hromadné

  dopravy,

  - snížení hlukové zátěže ze železnice,

  - vytvoření veřejného prostranství v

  předprostoru dopravního uzlu Smíchovského

  nádraží,

  - zrušení či omezení odstavných ploch pro

  autobusy a tramvaje severně od nádražní

  budovy.

  V Dobříšské-Radlické ulici vytvářet podmínky

  pro městotvorné propojení tradičního blokového

  města Radlického údolí mezi portálem tunelu

  Mrázovka pod Pavím Vrchem a ulicí Pod

  Barvířkou, spočívající zejména:

  - ve zjednodušení křižovatky Dobříšské a

  Radlické ulice a zlepšení podmínek pro pěší a

  cyklistickou prostupnost z Radlic na Smíchov

  a k Vltavě,

  - v transformaci Radlické ulice na

  plnohodnotnou městkou třídu s komfortními

  podmínkami pro pěší pohyb a pro městskou

  hromadnou dopravu,

  - v citlivém urbanistickém zakončení osy

  Radlické ulice ze severu a Dobříšské ulice z

  jihu,

  - kultivaci nástupu na Paví vrch z Radlické

  ulice.

  Nadřazený systém veřejných prostranství

  lokality zejména v transformovaných územích

  doplňovat komorními veřejnými prostranstvími

  sloužícími k odpočinku a rytmizaci lineární

  urbanistické struktury (veřejné vnitrobloky,

  rozšíření chodníků, ustupující uliční čára apod.).

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Sportovně rekreační zázemí lokality zajišťují

  zejména bezprostředně sousedící krajinné

  lokality (Paví vrch-Santoška, Brabenec-Dívčí

  Hrady a Císařská louka), nábřeží Vltavy včetně

  Smíchovského přístavu a městský park u

  Plzeňky. Proto je třeba vytvářet podmínky pro:

  - kultivaci nástupu na Paví vrch z Radlické

  ulice,

  - komfortní pěší a cyklistickou prostupnost z

  Radlic na Smíchov a k Vltavě,

  - komplexní revitalizaci nábřeží Vltavy a

  Smíchovského přístavu s cílem navrhnout

  vhodnou formu, míru a skladbu rekreačních

  a doplňkových aktivit vázaných na vodu (viz

• Strana 93

  35

  NádražníB

  kap. 4.5 písm. b) ZÚR),

  - zajištění přímé, bezprostřední a pohodlné

  přístupnosti prostoru Císařské louky pro pěší

  a cyklisty.

  Koncepce využití území

  Území lokality v bezprostředním kontaktu s

  přestupním uzlem Smíchov (zejm. bloky mezi

  Nádražní a Strakonickou ulicí na jih od ulice

  U Královské louky, transformované plochy

  Nákladového nádraží a bloky na východ

  od ulice Na Koulce) rozvíjet v souladu s

  požadavkem kap. 3.2.7 písm. k) ZÚR převážně

  pro umisťování nebytových využití (ubytování,

  administrativa, obchodní zařízení apod.).

  Části území severně od ulice U Královské

  louky a východně od Strakonické ulice rozvíjet

  jako smíšeně obytné město. Nebytová

  využití (ubytování, administrativa, obchodní

  zařízení apod.) umisťovat především podél

  ulic Strakonická, Nádražní a Radlická tak,

  aby chránila bytová využití před negativními

  hygienickými vlivy ze silničního provozu a

  železnice.

• Strana 94

  36

  Plzeňka

  Nádražní

  B01

  Stabilita transformační Výšková hl. VI Míra využití G-H

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 4-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 95

  37

  Plzeňka

  Nádražní

  B01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter smíšeného

  lineárního blokového města prorostlého

  zejména podél obou významných městských

  ulic (Nádražní a Strakonické) budovami pro

  administrativu a služby. Stavební čára je

  uzavřená a shodná s čárou uliční, vnitrobloky

  jsou zejména na jihu sub-lokality výrazně

  prostavěné a prostupné pasážemi. Pro

  charakter sub-lokality Plzeňka je klíčový

  intenzivní funkční vztah se řekou a průhledy na

  protější břeh.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká koncentrace pěších uživatelů z celého

  metropolitního regionu Prahy na Nádražní ulici,

  vysoký podíl městského bydlení, úzká vazba na

  prostor nábřeží Vltavy, průhledy na Vyšehrad

  Kotevní ulicí, tvůrčí kontrast tradiční a moderní

  architektury.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený

  na trojici souběžných urbánních (Nádražní a

  Strakonická ulice) a rekreačních (celoměstsky

  významná rekreační trasa podél Vltavy)

  os, které jsou napříč propojené čtveřicí

  ulic přizpůsobených pohodlnému pěšímu

  a cyklistickému pohybu (z jihu Moulíkova,

  Rozkošného, Kotevní a Na Plzeňce), z nichž

  alespoň jedna pohodlně a přímo propojuje

  území lokality s Císařskou loukou, doplněný o

  velkorysý předprostor Terminálu Smíchov.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Průhledy na Vyšehrad, stopy průmyslového

  dědictví, kultivované uplatnění smíchovského

  břehu v pohledech od Vyšehradu, veřejná

  prostupnost nábřeží přístavu a jeho rekreační

  funkce, přístavní funkce přístavu Smíchov, areál

  dispečingu IZS.

  Občanská vybavenost

  Dispečing ISZ, síť obchodních a stravovacích

  zařízení a služeb všeho druhu.

  Sport a rekreace

  Celoměstsky významná rekreační trasa podél

  Vltavy, sportoviště na smíchovském břehu,

  jinak realizovaná v bezprostředně sousedících

  krajinných lokalitách přístupných sítí

  rekreačních prostupů územím (Císařská louka,

  Santoška, Paví Vrch).

  Nestandardní objekty

  Dispečing ISZ.

• Strana 96

  38

  Smíchovské nádraží

  Nádražní

  B02

  Stabilita transformační Výšková hl. - Míra využití S

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 97

  39

  Smíchovské nádraží

  Nádražní

  B02

  Charakter

  Moderní centrum služeb, obchodu a pracovních

  příležitostí metropolitního až celostátního

  významu, využívající jeho skvělou dopravní

  dostupnost prostředky veřejné hromadné

  dopravy vázané na přestupní uzel Terminálu

  Smíchov. Pro charakter sub-lokality je určující

  tvůrčí kontrast moderní architektury a

  tradičního blokového města v unikátní krajinné

  scéně.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká koncentrace pěších uživatelů z celého

  metropolitního regionu Prahy ve všech

  veřejných prostranstvích, úzká vazba na prostor

  nábřeží Vltavy a zelené svahy Pavího vrchu a

  Brabence, průhled na Vyšehrad Kotevní ulicí,

  tvůrčí kontrast tradiční a moderní architektury v

  unikátní krajinné scéně.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denovaný

  trojicí významných městských tříd s

  komfortními podmínkami pro pěší, cyklistickou

  a městskou hromadnou dopravu: pěší třídou z

  Terminálu Smíchov, Radlickou a Nádražní ulicí

  vybavených tramvajovými tratěmi, doplněný

  trojicí významných veřejných prostorů: západní

  a východní předprostor Terminálu Smíchov a

  čtvrťový park u nové základní školy.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení mezi Radlicemi a nábřežím

  Vltavy, historická výpravní budova

  Smíchovského nádraží, průhledy na Vyšehrad a

  Pražský hrad, usedlost Koulka.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, síť obchodních a stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality

  (na Císařské louce a nábřeží Vltavy, na zelených

  svazích Vltavy na Pavím vrchu, Santošce a

  Dívčích hradech).

  Nestandardní objekty

  Všechny.

• Strana 98

  40

  C01

  C03

  C02

• Strana 99

  41

  LihovarC

  U Přístavu

  Výtopna

  Křížová

  C01

  C02

  C03

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 100

  42

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  LihovarC

• Strana 101

  43

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  LihovarC

• Strana 102

  44

  Vltava

  RadliceKesnerka

  PlzeňZlíchov

  Podolí

  Nádraží

  Lihovar

  Spořitelna

  Vltava

  Nábřeží

  Lihovar

  Dívčí

  Hrady

  Smíchovský přístav

  Nábřeží

  Nábřeží

  Brabenec

  LihovarC

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 103

  45

  LihovarC

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou

  Mateřská škola Lokace pro novou

• Strana 104

  46

  LihovarC

  Východiska

  Lihovar je postindustriální lokalita urbanizované

  ploché štěrkové terasy Vltavy pod výraznými

  svahy Dívčích hradů.

  Prostorový rámec lokality utváří zejména řeka

  Vltava se Šemíkovým skokem a Vyšehradem

  a západní hrana jejího údolí (Dívčí hrady a

  Brabenec) s průhledy údolím Vltavy na siluetu

  Pražského hradu a zlíchovský kostel sv. Filipa

  a Jakuba. Území lokality se výrazně uplatňuje

  v krajinné scéně zejména při pohledech z

  Vyšehradu, Dívčích Hradů, Petřína a Pražského

  hradu.

  Lokalita se od poloviny 19. století vyvíjela

  jako nástupní plocha Smíchovského nádraží

  pro železniční, vodní a silniční dopravu

  včetně umisťování jejich zázemí (seřadiště,

  výtopny, sklady atp.). V částech území plošší

  nivy nevyužitých pro dopravní stavby pak

  byly umístěny průmyslové areály, z nich

  nejvýznamnější byly Lihovar Zlíchov a ČKD.

  Lokalita má síť uličních prostranství založenou

  na trojici hlavních smíchovských urbanistických

  os Dobříšská, Nádražní a Strakonická, z

  nichž Dobříšská a Strakonická mají na území

  lokality prakticky dálniční charakter. Vzhledem

  k charakteru dopravních staveb (železniční

  seřadiště, dvě dálniční tělesa) a původnímu

  využití jejich urbánního kontextu (zaplocené

  průmyslové areály) lokalita zcela postrádá

  příčná propojení ze západu na východ.

  Celé území lokality prošlo v posledních

  desetiletích procesem útlumu průmyslu. Území

  lokality tak dnes z větší části tvoří plochy

  dopravy a post-průmyslové plochy, poněkud

  nahodile transformované na jiná využití.

  Charakter transformace výrazně ovlivňuje

  jednak velmi intenzivní doprava a omezení z

  ní plynoucí (zejména hygienické a estetické),

  jednak nedávno (znovu)objevená přítomnost

  zařízení civilní ochrany a jednak legislativní

  situace, kdy významná část území lokality

  byla zahrnuta do území stavební uzávěry VRÚ

  Smíchov-Jih (vyhláška hl. m. Prahy 33/1999

  Sb.).

  Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy na území

  lokality Lihovar vymezují specickou oblast SN

  (Niva Vltavy a Berounky) a část celoměstsky

  významné transformační oblasti T/7 (Nádraží

  Smíchov), celoměstsky významný terminál

  city logistiky, koridor pro rychlostní železnici,

  přestupní uzel příměstských autobusů,

  celoměstsky významný přístav a celoměstsky

  významnou zelenou osu, v nichž předepisují

  zejména:

  - Podpora funkce obou vodních toků jako

  přirozené rekreační páteře města (kap. 4.5

  písm. b) ZÚR),

  - ochrana panoramatu města, prostorového

  charakteru nábřeží a průhledů podél toku

  (kap. 4.5 písm. f) ZÚR),

  - navrhnout vhodnou míru a skladbu

  rekreačních a doplňkových aktivit vázaných

  na vodu (kap. 4.5 písm. c) ZÚR),

  - vytvoření plnohodnotné městské čtvrti včetně

  potřebné vybavenosti a pracovních příležitostí

  (kap. 3.2.7 písm. a) ZÚR),

  - vyřešení dopravní obsluhy území odpovídající

  urbanizaci území (kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR),

  - zohlednění kvality životního prostředí

  z pohledu ochrany veřejného zdraví při

  umisťování obytných a jiných citlivých funkcí,

  zejména podél komunikací s intenzivní

  dopravou a podél železniční trati (kap. 3.2.7

  písm. k) ZÚR),

  - prověřit komunikační propojení s pravým

  břehem Vltavy (kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR).

  ZÚR hl. m. Prahy na území lokality vymezují

  koridor pro jižní tramvajovou tangentu a

  přemostění Vltavy ze Zlíchova do Dvorců

  (Dvorecký most), pro ústí Radlické radiály na

  Městský okruh a VRT Praha-Plzeň-hranice ČR.

• Strana 105

  47

  LihovarC

  Všechny tři sub-lokality (U Přístavu, Výtopna

  a Křížová) mají tranformační potenciál, který

  ovšem bude naplňován v různé míře i času.

  Sub-lokalita Výtopna je v platném ÚP SÚ

  plochou zejména pro nerušící výrobu, a i v

  cílovém charakteru lze očekávat zachování

  určitého podílu areálů, protože bude vždy

  ovlivněna plochami pro železniční dopravu.

  Sub-lokalita Křížová je liniová lokalita podél

  ulice Křížová, jejíž potenciál spočívá zejména

  v upravení prolu a napojení ulice Křížová na

  její okolí, zejména schody, pěšími propojeními

  apod., a využitím potenciálu dostavby urbánních

  proluk, které mohou transformovat charakter

  silnice na městskou ulici, ale nesmí ohrozit

  hodnoty zelených svahů na západě.

  Sub-lokalita U Přístavu má nejvyšší potenciál

  transformace v plnohodnotnou lineární

  městskou strukturu, tvořící fakticky i

  symbolicky bránu do kompaktního města MČ

  Prahy 5. Výzvou k řešení území je vyřešení

  dopravního uzlu a předpolí tzv. Dvoreckého

  mostu, modernizace smíchovského Přístavu

  a zpřístupnění řeky, a zajištění přístupu na

  Císařskou louku, specikem sub-lokality je

  přítomnost specických zásob pitné vody pro

  město, které musí být dostatečně ochráněny.

  Cílový charakter lokality

  Lokalita řešená jako reprezentativní vstupní

  brána kompaktního města Prahy z jihu, pro jejíž

  charakter je určující tvůrčí kontrast moderní

  architektury, industriálního dědictví a dopravních

  staveb v unikátní krajinné scéně.

  Klíčová část lokality podél Strakonické a Nádražní

  ulice je tvořená smíšenou zástavbou lineárního

  města, jejíž architektonické a urbanistické řešení

  interpretuje původní industriální charakter území,

  respektuje jeho zachovalé architektonické hodnoty

  (zejm. výtopna, varna, lihovarský komín) a je

  pěšími lávkami přes železniční trať a Dobříšskou

  ulici přímo propojena se střediskem kreativního

  průmyslu na úpatí Dívčích hradů.

  Klíčová témata k řešení

  - (Re)organizace silniční dopravy v lokalitě

  (viz rovněž kap. 3.2.7 písm. f) ZÚR) v širších

  vazbách, která je základní podmínkou oživení

  významných veřejných prostorů lokality

  (zejména řešení vyústění Radlické radiály na

  Městský okruh, humanizace Strakonické ulice

  na dopravně významný městský bulvár);

  - humanizace Strakonické třídy při současném

  zachování jejího významu jako hlavního

  silničního spojení vnitřní Prahy směrem na

  jih;

  - realizace Dvoreckého mostu;

  - vyřešení podmínek ochrany vodního zdroje

  jako základního vstupu pro nastavení

  podmínek rozvoje lokality;

  - vyřešení požadavků památkové péče pro

  nastavení citlivých podmínek přestavby post-

  průmyslových ploch odpovídajících funkčnímu

  i kompozičnímu významu lokality;

  - vyřešení architektonické a urbanistické

  podoby transformačních ploch;

  - oživení smíchovského nábřeží Vltavy jako

  součásti celoměstské rekreační páteře

  Prahy (viz. rovněž kap. 4.5 písm. b) ZÚR)

  a vyřešení charakteru provozu přístavu

  Smíchov;

  - vyřešení příčné prostupnosti územím z

  východu na západ;

  - vyřešení důstojného přístupu na Císařskou

  louku a řešení přestupního uzlu a předpolí

  Dvorského mostu a nároží prvního městského

  bloku.

• Strana 106

  48

  LihovarC

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je vnitřně doplněním smíšeného

  města o několik bloků. Z celoměstského

  hlediska vytváří bránu do centrální Prahy i MČ

  Praha 5, jejíž význam je posílen zbudováním

  „Dvoreckého“ mostu a modernizací přístavu

  Smíchov a revitalizace Císařské louky.

  Základní koncepce

  Rozvíjet lokalitu ve třech kontrastních a

  vzájemně propojených osách:

  Území Smíchovského přístavu a post-

  průmyslových ploch Lihovaru mezi Nádražní ulicí

  a vodní hladinou přístavu rozvíjet jako smíšené

  lineární město s plnou lokální vybaveností,

  pracovními příležitostmi a, vzhledem k pozici

  v přímé vazbě na řeku Vltavu, zařízeními pro

  kulturu a rekreaci až celoměstského významu

  (viz kap. 3.2.7 písm. a) ZÚR, kap. 4.5 písm. b)

  ZÚR).

  Území seřaďovacího kolejiště Smíchovského

  nádraží a Dobříšské ulice stabilizovat a

  rozvíjet především jako území pro dopravní

  infrastrukturu a s ní související činnosti (city

  logistika, parkoviště P+R atp.), realizované s

  respektem k zachovalým hodnotám, v jejichž

  blízkosti umožňuje příčné překonání kolejiště z

  východu od Vltavy na západ k Dívčím hradům.

  Úpatí Dívčích hradů rozvíjet především jako

  středisko kreativního průmyslu, kultury a

  sportu, tvořící kultivovaný přechod mezi

  obytnou vilovou čtvrti na svazích Dívčích hradů

  a podél Křížové ulice a dopravními koridory.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství lokality je

  založený trojici hlavních os probíhajících z jihu

  na sever: nábřeží Vltavy a ulice Strakonická,

  ulice Nádražní a Křížová ulice.

  Na nábřeží Vltavy a Strakonické ulici vytvářet

  podmínky pro:

  - Komplexní revitalizaci prostoru nábřeží

  Smíchovského přístavu jako urbánní části

  celoměstsky významné rekreační osy;

  - transformaci charakteru Strakonické ulice ze

  silnice dálničního typu na dopravně významný

  městský bulvár;

  - výsadbu uliční zeleně;

  - zpřístupnění přístavu z prostoru Nádražní

  ulice;

  - zvýšení rekreačně pobytové kvality a nabídky

  odpovídajících služeb.

  V Nádražní ulici vytvářet podmínky pro:

  - Transformaci Nádražní ulice na obytnou

  městskou třídu s preferencí pěší a hromadné

  dopravy.

  V Křížové ulici vytvářet podmínky pro vytvoření

  městské obytné ulice, spočívající ve:

  - Vytvoření podmínek pro oboustranné

  obestavění ulice v prostoru mezi ul. Na

  Konvářce a zhlavím tunelu Radlické radiály

  smíšeně obytnými městskými domy;

  - rozšíření uličního prolu ulice tak, aby

  umožnil realizaci pohodlných chodníků a

  stromořadí;

  - v citlivém urbanistickém zakončení osy

  Radlické ulice ze severu a Dobříšské ulice z

  jihu.

  Předpolí Dvoreckého mostu rozvíjet jako

  čtvrťově významné veřejné prostranství.

  Nadřazený systém veřejných prostranství

  lokality zejména v transformovaných územích

  doplňovat komorními veřejnými prostranstvími

  sloužícími k odpočinku a rytmizaci lineární

  urbanistické struktury (veřejné vnitrobloky,

• Strana 107

  49

  LihovarC

  rozšíření chodníků, ustupující uliční čára apod.).

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Ulice doplňovat o stromořadí a lokální parky.

  Podél ulice Strakonická, zajistit propojení s

  nábřežím přístavu Smíchov, které poskytuje

  i sportovně-rekreační funkce čtvrťového až

  celoměstského významu, zajistit podmínky pro

  pěší a cyklistické propojení lokality s Císařskou

  loukou přes prostor přístavu a předpolí

  Dvoreckého mostu rozvíjet jako hlavní přístup

  na Císařskou louku.

  Zajistit příčná pěší a cyklistická propojení mezi

  ul. Křížovou a nábřežím Vltavy.

  Koncepce využití území

  Území přístavu Smíchov a post-průmyslových

  ploch Lihovaru mezi Nádražní ulicí a vodní

  hladinou přístavu rozvíjet jako smíšené lineární

  město s plnou lokální vybaveností a pracovními

  příležitostmi.

  Území úpatí Dívčích hradů rozvíjet především

  jako smíšené lineární město podél ulice Křížová

  nad střediskem kreativního průmyslu, kultury

  a sportu v post-průmyslových plochách bývalé

  motorárny ČKD.

• Strana 108

  50

  U Přístavu

  Lihovar

  C01

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití H

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 109

  51

  U Přístavu

  Lihovar

  C01

  Charakter

  Lineární smíšeně obytné město, jehož

  charakter je utvářen tvůrčím kontrastem

  moderní architektury a zachovalých objektů

  industriálního dědictví, intimní vazbou na řeku

  Vltavu, dvojicí reprezentativních městských tříd

  Strakonické a Nádražní ulice, setkávajících se

  na veřejném prostranství v předpolí Dvoreckého

  mostu a unikátní krajinnou scénou denovanou

  vztahem Vyšehradu, Vltavy a Dívčích hradů.

  (konkrétní kvantitativní parametry rozvoje je

  třeba podrobně prověřit zejména s ohledem na

  podmínky ochrany celoměstsky významného

  vodního zdroje a ochranu výhledů z Vyšehradu

  a Dívčích hradů).

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Tvůrčí kontrast moderní architektury a

  zachovalého industriálního dědictví, úzký vztah

  se Smíchovským přístavem, nábřežím Vltavy a

  Císařskou loukou, kontrast měřítek městských

  tříd a intimních pobytových veřejných

  prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  dvěma městskými třídami: Nádražní ulicí

  rozvíjené jako obytná městská třída s preferencí

  nemotorové a městské hromadné dopravy, a

  Strakonické ulice rozvíjené jako městský bulvár

  s vysokou kapacitou pro silniční dopravu při

  rozvíjení kultivovaných podmínek zejména pro

  pěší pohyb.

  Dvojici městských tříd doplňují významná

  pobytová veřejná prostranství – kultivované

  předpolí Dvoreckého mostu s nárožím lineárního

  města a vstupy do obou tříd, na urbánní nábřeží

  Smíchovského přístavu a na Císařskou louku, a

  nábřeží přístavu.

  Nadřazený systém veřejných prostranství je

  doplněný částečně přístupnými vnitrobloky s

  drobnými parkovými plochami a piazettami,

  a příčnými (zejména pěšími) propojeními k

  přístavu a na sousední sub-lokality (Křížová a

  Výtopna).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Varna lihovaru, tovární komín, platan javorolistý

  a secesní bytový dům, povodňová vrata,

  uplatnění v dálkových pohledech z Vyšehradu a

  Dívčích hradů, sportovní přístaviště.

  Občanská vybavenost

  MŠ, komerční odpovídající smíšeně obytnému

  městu a poloze lokality.

  Sport a rekreace

  Významná rekreační osa po náplavce

  Smíchovského přístavu, pěší prostupy na Dívčí

  hrady a (zejména) Císařskou louku.

  Nestandardní objekty

• Strana 110

  52

  Výtopna

  Lihovar

  C02

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 111

  53

  Výtopna

  Lihovar

  C02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter smíšeného

  města kreativního průmyslu a indoorových

  sportovních aktivit doplněných v přímé vazbě

  na ulici Křížová bydlením a službami, využívající

  unikátní genius loci prostředí historických

  průmyslových a železničních budov; umožňující

  bezkoniktní soužití atraktivního městského

  prostředí s celoměstsky a celostátně

  významnými silničními a železničními koridory.

  (Konkrétní podobu transformace území stanoví

  územní studie.)

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Uplatnění v dálkových pohledech z Vyšehradu,

  Pražského hradu a Dívčích hradů.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  městskou ulicí Křížová na západní hranici

  lokality a dvojicí pěších propojení napříč

  lokalitou k Vltavě, doplněného piazettami uvnitř

  transformovaného postprůmyslového areálu.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Historické průmyslové a železniční budovy (hala

  ČKD, výtopna).

  Občanská vybavenost

  Areál city logistiky v severní části sub-lokality,

  komerční vybavenost podle lokální potřeby.

  Sport a rekreace

  Indoorové sportovní aktivity, každodenní

  rekreace realizována v bezprostředním okolí

  sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Všechny.

• Strana 112

  54

  Křížová

  Lihovar

  C03

  Stabilita transformační Výšková hl. IV Míra využití E

  Podíl zeleně - Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 113

  55

  Křížová

  Lihovar

  C03

  Charakter

  Lineární smíšeně obytné město podél Křížové

  ulice.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení, průhledy na protější

  břeh Vltavy.

  Systém veřejných prostranství

  Městská ulice Křížová přizpůsobená pohodlnému

  pěšímu a cyklistickému pohybu a dvojice pěších

  propojení přes Dobříšskou ulici a kolejiště

  nádraží Praha-Smíchov.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Historická budova ČSSZ, průhledy na protější

  břeh Vltavy.

  Občanská vybavenost

  Komerční vybavenost v parteru budov.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace realizována v

  bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy v Křížové ul. č. o. 29, 31; budova

  ČSSZ č. o. 25, 27.

• Strana 114

  56

  D03

  D04

  D01

  D02

  D05

• Strana 115

  57

  Motolské údolíD

  Buďánka

  Pod Skalkou

  Košíře

  Sacré Cœur

  Božínka

  D01

  D02

  D03

  D04

  D05

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 116

  58

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Motolské údolíD

• Strana 117

  59

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Motolské údolíD

• Strana 118

  60

  Cibulka

  Řepy

  Jinonice

  Anděl

  Košíře Klamovka

  MrázovkaŠmukýřka

  Dívčí Hrady

  Bílá Hora

  Vidoule

  Cibulka

  Košíře Klamovka

  Skalka

  Petřín

  Motolské údolíD

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 119

  61

  Motolské údolíD

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 120

  62

  Motolské údolíD

  Východiska

  Motolské údolí je lokalita tradičního blokového

  města v urbanizovaném údolí Motolského

  potoka, podél celoměstsky významné dvojice

  městských os ul. Vrchlického a Plzeňská s

  tramvajovou tratí celoměstského významu,

  spojující centrum Prahy se západním

  kvadrantem města a dále směrem na Plzeň.

  Údolí směrem od Andělu rozvíjí blokovou

  zástavbu s historickými prvky (malostranský

  hřbitov, Kotlářka, Popelka, Kavalírka, Turbová).

  Prudké zelené svahy zahradního města

  kontrastují s hustou zástavbou města v údolí.

  Kolem původních usedlostí se v kontaktu s

  osou údolí historicky byly založileny významné

  čtvrťové parky. Území je bez významných

  výškových dominant. Smíšené město v údolí

  vytváří zázemí obytným čtvrtím na svazích.

  Údolní zástavba je výškově homogenní s

  výjimkou starší historické zástavby. Bloky

  jsou úzké, nepravidelného tvaru a dodržují

  rovnou uliční čáru. Struktura je významně

  třídimenzionální a vytváří výškové rozdíly

  se specickým charakterem veřejných

  prostranství. Zástavba je významně smíšená,

  městského typu, kombinující bydlení,

  administrativu, komerční vybavenost i výrobu.

  Pro drobný průmysl a služby slouží vynechané

  urbánní proluky a vnitrobloky. Na místech,

  které nebyly z různých důvodů dostavěny,

  nebo kde byla opuštěna výroba, vznikly během

  posledních padesáti let solitérní stavby a areály

  různého typu, ale celkový charakter blokové

  městské struktury 19. a začátku 20. století

  zůstal zachován.

  Základní dopravní páteř tvoří přetížené údolní

  ulice Plzeňská a Vrchlického, včetně tramvajové

  obsluhy, dále propojující ulice na náhorní

  plošinu a do sousedních údolí, s obsluhou

  autobusovými linkami. Zahradní města na obou

  svazích údolí jsou koncipována jako v podstatě

  neprůjezdná, což nejen ztěžuje obsluhu těchto

  území, ale i neadekvátně zvyšuje dopravní

  zátěž lokality cílenou i tranzitní dopravou.

  Cílový charakter lokality

  Smíšeně obytná část města v úzkém kontaktu

  s celoměstským centrem Prahy a sousedícími

  zahradními městy, jimž poskytuje základní

  i vyšší občanskou vybavenost. Většinu

  pracovních příležitostí reprezentuje občanská

  vybavenost a služby, dominantní podíl bydlení

  je pro rodiny s dětmi.

  Pro charakter lokality je určující kontrast mezi

  velmi kompaktně zastavěnými bloky, úzkými

  obslužnými ulicemi a velkorysými veřejnými

  prostranstvími, pro která je typická vysoká míra

  hierarchizace.

  Klíčová témata k řešení

  - Zobousměrnění Vrchlického ulice a

  nastavení její propustnosti pro individuální

  automobilovou dopravu tak, aby odpovídala

  propustnosti úzkých hrdel na dopravní síti

  (křižovatky na malém městském okruhu,

  Vltavská ulice, Hořejší nábřeží, Jiráskův

  most);

  - vyřešení křižovatky ul. Plzeňská a Musílkova;

  - transformace Plzeňské ulice na městskou

  třídu se zklidněnou automobilovou dopravou;

  - realizace pěší a cyklistické cesty ze Sacré-

  Coeur přes Mrázovku na Vidouli severními

  svahy motolského údolí;

  - transformace vozovny Košíře na hlavní

  náměstí lokality s tržnicí;

  - přemostění údolí motolského potoka mezi

  Mrázovkou a Sacré Coeur;

  - otevření Motolského potoka v Husových

  sadech, na Buďánkách a Košířském náměstí;

• Strana 121

  63

  Motolské údolíD

  - revitalizace parku Husovy sady;

  - dokončení městské uliční fronty Vrchlického

  ulice a související transformace výrobních

  areálů;

  - revitalizace veřejného prostoru Pod Radnicí.

  Význam lokality ve městě

  Smíšeně obytná lokalita zajišťující městské

  propojení celoměstského centra Prahy s

  převážně obytnými částmi města na západě

  (a to jak s lokalitou bezprostředně sousedících

  zahradních měst MČ, tak i sousední převážně

  obytné MČ Praha 17), kvalitní podmínky

  pro městské bydlení v bezprostřední vazbě

  na celoměstské centrum hl. m. Prahy a

  základní a vyšší občanskou vybavenost jak

  pro své obyvatele, tak pro obyvatele svého

  bezprostředního okolí.

  Základní koncepce

  Rozvíjet lokalitu jako smíšeně obytné území

  města s koncentrací pracovních příležitostí a

  občanského vybavení zejména podél městské

  třídy Plzeňská a městských ulic Vrchlického a

  Holečkova.

  V celé lokalitě zachovávat dominantní podíl

  dlouhodobého bydlení pro rodiny s dětmi.

  Nabídku pracovních příležitostí a služeb

  posilovat zejména na východ od kostela

  Nejsvětější trojice v Plzeňské třídě a Duškově

  ulici, na Plzeňské třídě a Vrchlického ulici v

  prostoru mezi Prachterovou ulicí a ulicí Na

  Zamyšli jako místních center města krátkých

  vzdáleností.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Nadřazený systém veřejných prostranství

  lokality je tradičně založený na dvojici

  prostorově denovaných městských os

  probíhajících po obou stranách údolí. Ty zároveň

  slouží jako hlavní veřejná prostranství lokality

  s vysokou koncentrací služeb a společenského

  života obyvatel lokality i jejích návštěvníků

  a zároveň jako klíčové dopravní tepny. Mezi

  oběma ulicemi dochází k dělbě dopravního

  výkonu: zatímco Plzeňská ulice slouží zejména

  pro hromadnou a pěší, Vrchlického ulice pro

  pěší a automobilovou dopravu. Místa kontaktu

  obou os vytváří prostředí výborně dostupná

  všemi druhy dopravy. Na obou hlavních osách

  vytvářet podmínky pro:

  - Reorganizaci dopravního řešení Plzeňské,

  Vrchlického a mimoúrovňové křižovatky

  tunelového komplexu Blanka;

  - zobousměrnění Vrchlického ulice;

  - transformaci Plzeňské ulice v úseku

  Mozartova – U dvou srpů na pěší třídu s

  tramvají a silniční dopravou pouze pro místní

  obsluhu, ISZ a autobusy;

  - realizaci dvojice čtvrťově významných

  veřejných prostranství Košířské náměstí

  a Buďánka propojených Plzeňskou třídou,

  přizpůsobených pobytu a se živým parterem

  na úrovni terénu;

  - realizaci trojice veřejných prostranství

  (tržnice) Vozovna Košíře – Klamovka –

  Knihovna, propojených Plzeňskou třídou,

  Vrchlického ulicí a Prachnerovou ulicí,

  umožňujících pohodlný pěší pohyb a

  poskytující koncentraci služeb, obchodu a

  pracovních příležitostí;

  - zpevnění (zejména) jižní uliční fronty

  Vrchlického ulice tak, aby vytvářela podmínky

  pro komerční parter na nárožích a v kontaktu

  s veřejným prostranstvími u tržnice a

  knihovny;

• Strana 122

  64

  Motolské údolíD

  - pohodlnou pěší prostupnost.

  Druhou hierarchickou úroveň systému veřejných

  prostranství utváří veřejná prostranství sloužící

  zejména obyvatelům lokality. Ta je tvořena

  Holečkovou ulicí, náměstím Pod Radnicí a

  Gabrielském náměstí. V těchto vytvářet

  podmínky pro:

  - Přizpůsobení prostorů pro pobyt a pěší

  pohyb;

  - realizaci komerčního parteru, zejména na

  nárožích;

  - realizaci uliční zeleně.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  rozsáhlé lesní a parkově upravené plochy na

  svazích údolí Motolského potoka a sportovní

  areály na hranici či přímo za hranicí lokality

  (parkové a lesní plochy Šalamounka, Klamovka,

  Husovy sady, Zahrada Kinských, Spiritka,

  Skalka a Cibulka Mlynářka, a sportovní areály

  Klamovka, Mlynářka, Mrázovka, a Čechie

  Smíchov), propojených s lokalitou systémem

  pohodlných pěších vazeb. Na území lokality

  vytvářet podmínky pro:

  - Realizaci celoměstsky významného pěšího a

  cyklistického průchodu mezi Šalamounkou a

  Husovými sady přes ulici Na Popelce;

  - realizaci celoměstsky význaného pěšího

  a cyklistického přemostění mezi parky

  Mrázovka a SacréCoeur;

  - zvýšení uživatelského komfortu pro pěší a

  cyklisty na celoměstsky významné rekreační

  trase ulicí Pod Kavalírkou vč. překonání

  Jinonické ulice a její pokračování pod

  Šalamounkou;

  - zvýšení uživatelského komfortu pro pěší a

  cyklisty v ulicích Musílkova-Nad Kavalírkou,

  Nad Zámečnicí, Prachnerova, Na Popelce,

  Starokošířská, Holečkova (z Božínek na

  Mlynářku), Mozartova a Gabrielská – Švédská

  (z parku SacréCoeur na Zahradu Kinských).

  Koncepce využití území

  Na území lokality rozvíjet smíšeně obytné území

  s dominantním podílem městského bydlení

  a většinou pracovních příležitostí v občanské

  vybavenosti a službách umístěných v parteru

  obytných budov.

  Nebytová využití (ubytování, administrativa

  atp.) a obchodní zařízení s větším spádovým

  územím umisťovat výhradně podél Plzeňské

  třídy, Vrchlického ulice a trojice veřejných

  prostranství (tržnice) Vozovna Košíře, Klamovka

  a Knihovna; to vše při zachování dominantního

  podílu bydlení v lokalitě.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny, s nimiž je urbánní

  prostředí lokality v kontaktu mají charakter

  parků (Husovy sady, Kavalírka, Klamovka)

  anebo lesoparků (Šalamounka, Skalka).

• Strana 123

  65

  Motolské údolíD

• Strana 124

  66

  Buďánka

  Motolské údolí

  D01

  Stabilita k ochraně Výšková hl. I Míra využití A

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 1-2

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 125

  67

  Buďánka

  Motolské údolí

  D01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter zástavby

  vesnických domů o dvou až třech nadzemních

  podlažích v soukromé zeleni. Stavební čára je

  volná a ustupuje za uliční čáru denovanou

  vizuálně propustnými ploty. Prostor mezi nimi

  je využitý pro soukromé předzahrádky. V ulici

  Plzeňská u čtvrťového náměstí Pod Buďánkou

  je parter na úrovni a pod úrovní terénu, je

  doplněný o vybavenost a jeho předpolí je

  tvořeno veřejnou zelení s odkrytým korytem

  Motolského potoka.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Venkovský charakter budov, drobné měřítko,

  produkčními zahrádkami na svazích.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  vztahem Plzeňské třídy a torza dělnické

  kolonie Buďánka, jejíž jižní strana (pravý břeh

  Motolského potoka) je transformovaná na

  plochu veřejné zeleně a čtvrťovým náměstím

  Zámečnice, jímž prochází rekreační trasa z Košíř

  na Skalku.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Zákonem chráněné usedlosti Zámečnice a

  osady Buďánka, Motolský potok.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace realizována v

  bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Budova Zámečnice č. p. 130

• Strana 126

  68

  Pod Skalkou

  Motolské údolí

  D02

  Stabilita k ochraně Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 127

  69

  Pod Skalkou

  Motolské údolí

  D02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter viladomů

  v soukromých zahradách. Stavební čára je

  otevřená a ustupuje za uliční čáru denovanou

  vizuálně propustnými ploty. Prostor mezi nimi

  je využitý pro soukromé předzahrádky. V ulici

  Nad Zámečnicí je parter na úrovni a nad úrovní

  terénu doplněný místně o vybavenost v parteru.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Zástavba izolovaných viladomů v zahradách

  s vysokým podílem zeleně, zajišťující kvalitní

  obytné prostředí.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  slepou ulicí Nad Zámečnicí, která je místně

  doplněná o vybavenost v parteru a slouží

  zároveň jako rekreační pěší propojení mezi

  Košířským náměstím a zahradou Klamovka a

  kultivovaným vstupem do sportovního areálu a

  parku Skalka; zklidněné obytné ulice obsluhují

  výhradně obytné části lokality.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s parkem Skalka a zahradou

  Klamovka, velký podíl zeleně ve vnitroblocích,

  kvalita obytného prostředí, stromořadí v ulicích,

  zákonem chráněná usedlost Skalka.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZUŠ, velvyslanectví; v bezprostředním

  okolí sub-lokality realizovaná ZŠ, katolický

  kostel sv. Jana Nepomuckého a síť obchodních a

  stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Realizovaná bezprostředně za hranicí sub-

  lokality v parku Skalka, zahradě Klamovka, a

  sportovním areálem Čechie.

  Nestandardní objekty

  šestipodlažní bytový dům Ke Klimentce 9,

  Nad Zámečnicí 18 a 20, terasové v ulici Nad

  Buďánkami III, osmipodlažní bytový dům U

  Klimentky 3.

• Strana 128

  70

  Košíře

  Motolské údolí

  D03

  Stabilita rozvojová Výšková hl. V Míra využití H

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 4-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 129

  71

  Košíře

  Motolské údolí

  D03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter blokové

  zástavby čtyř až šestipodlažních bytových

  domů s přízemím na úrovni terénu a zejména

  na nárožích a podél ulic Plzeňská, Vrchlického,

  Duškova a Holečkova s komerčně využitým

  parterem. Ulice jsou vybaveny velkorysými

  chodníky a stromořadími. Vnitrobloky jsou

  velmi úzké, dílem polosoukromé se vzrostlou

  vegetací, dílem prostavěné účelovými stavbami

  (jako jsou garáže, kůlny a dílny) a obvykle jsou

  děleny pro jednotlivé domy v bloku.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Dominantní podíl bydlení, kultivované městské

  prostředí, blokový charakter zástavby, výborná

  dostupnost občanského vybavení všeho druhu,

  vysoká strukturace veřejných prostranství

  na hlavní městské osy s vysokou koncentrací

  pĚších uživatelů městského prostředí (Plzeňská,

  Vrchlického) a klidnějších až sousedských ulic,

  kontrast intenzivně prostavěného městského

  prostředí a otevřených parkově upravených

  veřejných prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Nadřazený systém veřejných prostranství

  lokality je tradičně založený na dvojici

  prostorově denovaných městských os

  probíhajících po obou stranách údolí. Ty zároveň

  slouží jako hlavní veřejná prostranství lokality

  s vysokou koncentrací služeb a společenského

  života obyvatel lokality i jejích návštěvníků,

  a zároveň jako klíčové dopravní tepny. Mezi

  oběma ulicemi dochází k dělbě dopravního

  výkonu: zatímco Plzeňská ulice slouží zejména

  pro hromadnou a pěší, Vrchlického ulice pro

  pěší a automobilovou dopravu. Místa kontaktu

  obou os vytváří prostředí výborně dostupná

  všemi druhy dopravy.

  Druhou hierarchickou úroveň systému veřejných

  prostranství utváří veřejná prostranství sloužící

  zejména obyvatelům lokality. Ta je tvořena

  Holečkovou ulicí, náměstím Pod Radnicí a

  Gabrielském náměstí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Síť čtvrťových náměstí s vybaveností při

  hlavních ulicích sub-lokality snadno dostupných

  MHD nebo pěšky, pěší průchody z centrální

  části k parkům za hranicemi lokality, zeleň

  ve vnitroblocích, aleje a stromořadí v

  ulicích,, zákonem chráněný kostel sv. Jana

  Nepomuckého, usedlost Klamovka, kaple

  Nanebevzetí Panny Marie, Sala Terrena, Husův

  pomník, Malostranský hřbitov s kostelem

  Nejsvětější Trojice, usedlost Hřebenka a

  usedlost Bertramka.

  Občanská vybavenost

  3x MŠ, 3x ZŠ, ZUŠ, SŠ, VŠ zdravotnická

  soukromá, katolický kostel, domov pro seniory,

  Malostranský hřbitov s kostelem, lékařský dům,

  lékárny, divadla, pošta, komunitní centrum

  Prádelna, velvyslanectví a síť obchodních a

  stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Síť ulic přizpůsobených pohodlnému pěšímu

  a cyklistickému pohybu zpřístupňuje velmi

  dobré rekreační zázemí lokality s plochami

  pro každodenní a krátkodobou rekreaci v

  jejím bezprostředním okolí: sportovní areály

  tenisovými kurty a fotbalovými hřišti, údolí

  Motolského potoka, zahrada Klamovka, tenisové

  kurty na Klamovce a Mlynářce, v blízkém

  okolí sportovní hala mezi sub-lokalitami F01

  Na Cibulce a F05 Šmukýřka s fotbalovým

  hřištěm, squashem, horolezeckou stěnou

  a dalšími aktivitami, přírodní park Košíře-

• Strana 130

  72

  Motol, Husovy sady, zahrada Bertramka, park

  Mrázovka se sportovním areálem s tenisovými a

  beachvolejbalovými kurty, fotbalovým hřištěm,

  multifunkčním a petanqueovým hřištěm a

  jinými dalšími aktivitami, park SacréCoeur,

  zahrada Kinských, veřejná hřiště.

  Nestandardní objekty

  Šestnáctipatrový bytový dům Nepomucká č. p.

  7, devítipodlažní bytové domy Dubrovnická č. p.

  1, 3, 5 a K Zastávce č. p. 20, Celní úřad Praha

  Ruzyně – Oddělení 23 Celní – poštovní styk

  Plzeňská č. p. 290, vozovna Košíře, Národní

  bezpečnostní úřad, Úřad práce Plzeňská č. p.

  115, dvanáctipodlažní bytový dům Mošnova č.

  p. 37, až devítipodlažní terasovité bytové domy

  Mošnova č. p. 31, 33, 35 a Holečkova č. p.

  80, 82, 84, kancelářská budova s obchodními

  prostory v parteru Holečkova č. p. 26.

  Košíře

  Motolské údolí

  D03

• Strana 131

  73

  Košíře

  Motolské údolí

  D03

• Strana 132

  74

  Sacré Cœur

  Motolské údolí

  D04

  Stabilita rozvojová Výšková hl. V Míra využití E

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 133

  75

  Sacré Cœur

  Motolské údolí

  D04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter areálů

  vybavenosti v parkově upravených zahradách

  ohrazených zdmi vymezujícími uliční čáru.

  Stavební čára je volná.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Areály vybavenosti v ohrazených areálech.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  osou Holečkovy ulice a urbánním veřejným

  prostranstvím na křižovatce s Gabrielskou a

  Švédskou ulicí, ze kterého se vstupuje do parků

  Sacré Coeur a zahrady Kinských.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Zákonem chráněné usedlosti Zámečnice a

  osady Buďánka, Motolský potok.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ a SOŠ pro sluchově postižené, kostel

  sv. Gabriela a Sacré Coeur; v bezprostřední

  blízkosti MŠ, ZŠ, SŠ, poliklinika s lékárnou,

  obchodní centrum a síť obchodních a

  stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Park Sacré Coeur, zahrada Kinských a navazující

  Petřínské sady, v blízkém okolí sokolovna či

  sportovní zázemí na Strahově.

  Nestandardní objekty

  Všechny.

• Strana 134

  76

  Božínka

  Motolské údolí

  D05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. IV Míra využití D

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 135

  77

  Božínka

  Motolské údolí

  D05

  Charakter

  Zástavba smíšeně obytné sub-lokality má

  charakter izolovaných třípodlažních viladomů,

  a trojdomů v zahradách. Stavební čára je

  otevřená a odsazená od uliční čáry, prostor

  mezi nimi je typicky využit pro soukromé

  zahrady za vizuálně propustnými ploty.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita obytného prostředí, vizuální

  uplatnění zelených svahů.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  osou Jinonické ulice uzpůsobené pohodlnému

  pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  zákonem chráněná usedlost Turbová, zelené

  svahy

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí (zejména

  sub-lokalitě D03 Košíře).

  Sport a rekreace

  Realizována především v soukromých zahradách

  a bezprostředním krajinném zázemí (lesoparky

  Šalamounka, Bulovka, Vidoule).

  Nestandardní objekty

  Usedlost Turbová.

• Strana 136

  78

  E01

  E05

  E04

  E06

  E03

  E02

  E08

  E07

  E09

• Strana 137

  79

  HřebenkaE

  Hřebenka

  Pod Hybšmankou

  Sídliště Podbělohorská

  Podbělohorská

  Nad Skalkou

  U Palaty

  Pod Císařkou

  Pod Výšinkou

  Pod Strahovem

  E01

  E02

  E03

  E04

  E06

  E08

  E05

  E07

  E09

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 138

  80

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  HřebenkaE

• Strana 139

  81

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  HřebenkaE

• Strana 140

  82

  Strahov, Dejvice

  Řepy

  Nové Město, Staré Město

  Košíře AndělKlamovka

  Klamovka

  Bílá Hora

  Cibulka

  Petřín

  HřebenkaE

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 141

  83

  HřebenkaE

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou

  Mateřská škola Lokace pro novou

• Strana 142

  84

  HřebenkaE

  Východiska

  Hřebenka jsou stabilizovaná čistě obytná

  zahradní čtvrť na jižním svahu Strahova,

  tvořená velmi heterogenními celky luxusních

  vil a viladomů, z nichž mnohé mají velmi

  vysokou architektonickou a historickou hodnotu,

  řadových a terasových domů a drobných

  modernistických sídlišť. Zahradní město v

  příkrém svahu propojují přímé pěší cesty se

  schodišti, které kontrastují se zakřivenou

  uliční sítí, respektující terén. Drobná veřejná

  prostranství jsou především na jižní hranici

  lokality na styku s blokovou strukturou Košíř.

  Lokalita je v přímém kontaktu jak s velmi

  dobře obslouženým tradičním městem Košíř,

  tak i celoměstsky významnými plochami parků

  (zahrada Kinských, Ladronka, Klamovka),

  lesoparků (Skalka, Císařka, Spiritka) a

  sportovními areály (areál Čechie, stadiony

  Strahov, Mlynářka) jak na území MČ Praha 5,

  tak i sousední MČ Praha 6. To, spolu s jižní

  expozicí svahu a výhledy na Prahu, vytváří

  podmínky k velmi vysoké kvalitě života.

  Vstupem do území z vnitřního města jsou ulice

  Podbělohorská z Klamovky a Zapova (Švédská,

  Na Hřebenkách, Turistická) z Holečkovy ulice

  a centra MČ Praha 5 na Andělu. Obslužné ulice

  ve vnitřním prostředí lokality jsou historicky

  založeny jako velmi úzké, aniž by měly

  potenciál k rozšíření.

  Cílový charakter lokality

  Rezidenční část města se základní občanskou

  vybaveností, zajišťující velmi kvalitní rodinné

  bydlení v domech se zahradami, velmi dobře

  dostupná pěšky přímo do sousedící městské

  lokality D Motolské údolí. Služby a občanské

  vybavení v lokalitě mají prakticky výlučně

  místní dosah.

  Pro společenský život Hřebenek je typická

  vysoká strukturace místních komunit, jejichž

  krystalizačními jádry jsou zejména zařízení

  občanského vybavení, dětská hřiště a zájmové

  aktivity.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného zahradního města s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných a bytových domech se

  soukromými a polosoukromými zahradami.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství lokality je tvořen

  systémem obslužných obytných ulic vycházející

  z dvojice sběrných ulic (Podbělohorská-Pod

  Stadiony a Zapova-Švédská-Na Hřebenkách-

  Turistická), propojených po spádnici systémem

  pěšin se schodišti. Veřejná prostranství pro

  společenský život obyvatel lokality jsou na

  samé jižní hranici lokality s lokalitou D Motolské

  údolí (park Klamovka a veřejné prostranství u

  Kaple Nejsvětější Trojice na křižovatce Zapovy a

  Švédské ulice).

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel primárně zajišťují

  soukromé a polosoukromé zahrady rodinných a

  bytových domů spolu se systémem sousedských

  parčíků uvnitř zastavěného území spojených

  ulicemi uzpůsobených pohodlnému pěšímu a

  cyklistickému pohybu. Tyto jednak propojují

• Strana 143

  85

  HřebenkaE

  sousedské parčíky a zároveň zprostředkovávají

  vazbu vnitřního území Hřebenek s jejich

  rekreačním zázemím v bezprostředním okolí.

  Proto je třeba:

  - Vytvořit podmínky pro rozvoj doplňkové sítě

  důležitých pěších a cyklistických propojení

  Hřebenek se sousedními lokalitami a

  rekreačním zázemí Hřebenek na Skalce,

  Čechii Smíchov, Ladronce a Zahradě

  Kinských, v ulicích Podbělohorská, Na

  Hřebenkách a Nad Mlynářkou;

  - stabilizovat dětské hřiště Pod Lipkami;

  - vytvořit podmínky pro rozvoj sousedských

  parčíků s dětskými hřišti mezi ulicemi Na

  Hřebenkách, Na Šumavě, Turistické a U

  Palaty.

  Koncepce využití území

  Území lokality Hřebenka v souladu s jeho

  potenciálem stabilizovat jako čistě obytné, s

  výjimkou areálů veřejné občanské vybavenosti

  (MŠ Nad Palatou, ZŠ Podbělohorská a domova

  pro zrakově postižené Palata). Případná

  nebytová využití umožňovat zejména v

  kontaktu s lokalitou Motolské údolí a podél

  kapacitních ulic Podbělohorská-Pod Stadiony a

  Zapova-Švédská-Na Hřebenkách.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny na svazích nad lokalitou

  Hřebenka mají charakter lesoparků.

• Strana 144

  86

  Hřebenka

  Hřebenka

  E01

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 145

  87

  Hřebenka

  Hřebenka

  E01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter zahradního

  města s vilami a viladomy v zahradách, často

  se zvýšeným prvním nadzemním podlažím.

  Stavební čára je otevřená a odsazená od uliční

  čáry, vymezená vizuálně propustnými ploty a

  sokly. Prostor mezi uliční a stavební čarou je

  využitý pro zahrady.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoký podíl zeleně a drobné měřítko zástavby

  zajišťující vysokou kvalitu bydlení, výhledy na

  urbanizované údolí a zelený svah Motolského

  potoka.

  Systém veřejných prostranství

  Plochy vzrostlé zeleně v ulici Na Vršku, dále

  mezi ulicemi Na Hřebenkách, Na Šumavě a Nad

  Klikovkou a mezi ulicemi U Pernikářky a Pod

  Lipkami, mezi ulicemi Pěší, Na Hřebenkách,

  Švédskou a U Nesypky a před kaplí Nejsvětější

  Trojice. Propojení vedoucí od sub-lokality E07

  Pod Výšinkou k sub-lokalitě E08 U Palaty z obou

  stran areálu pro zrakově postižené.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Historická budova ZŠ Podbělohorská, usedlosti

  Horní Palata a Pernikářka, areál Domova

  pro zrakově postižené, Šaldova vila, kaple

  Nejsvětější Trojice, výhledy, průchody územím

  do parků.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, MŠ, domov pro zrakově postižené, denní

  sanatorium Horní Palata, velvyslanectví Tuniska

  a Íránu.

  Sport a rekreace

  Sousedící sportovní zázemí s tenisovými

  kurty a fotbalovými hřišti na západě sub-

  lokality,dětské hřiště Na Vršku a Okrouhlík s

  fotbalovým hřištěm, tenisový kurt mezi ulicemi

  Pěší a U Nesypky, dále v sousedících zahradách

  Klamovka a Kinských.

  Nestandardní objekty

  Areál domova pro zrakově postižené – Palata,

  areál ZŠ a MŠ Podbělohorská, Na Šumave č. o.

  11, Pernikářka, bytový dům na křižovatce ul.

  Pod Stadiony a Pod Hybšmankou.

• Strana 146

  88

  Pod Hybšmankou

  Hřebenka

  E02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití E

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 4-8

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 147

  89

  Pod Hybšmankou

  Hřebenka

  E02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter moderních

  řadových domů až terasových bytových domů

  využívajících velkého spádu a jižní expozice

  k zahloubení severních fasád do svahu,

  kombinovaných s několika bodovými bytovými

  domy o osmi nadzemních podlažích. Stavební

  čára je otevřená až volná a odsazená od uliční

  čáry. Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky a poloveřejnou zeleň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení převážně v drobných

  bytových domech, vysoká sociální soudržnost

  obyvatel.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen na

  sousedském veřejném prostranství na vstupu

  do sub-lokality ulicí Nad Palatou z ulice Pod

  Stadiony a systému obytných ulic, doplněné

  oparčíky u zastávky Hybšmanka a mezi ulicemi

  Na Hřebenkách, Na Šumavě a Nad Klikovkou.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  MŠ Nad Palatou, obchodní a stravovací zařízení

  pro potřeby obyvatel.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy Na Hřebenkách č. o. 122, 124,

  126, 128 a 130.

• Strana 148

  90

  Sídliště Podbělohorská

  Hřebenka

  E03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití F

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 4-7

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 149

  91

  Sídliště Podbělohorská

  Hřebenka

  E03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter bytových

  domů o čtyřech až sedmi nadzemních podlažích

  s domy zasazenými do terénu se zvýšeným

  přízemím v poloveřejné zeleni. Stavební čára je

  volná a odsazená od uliční čáry. Prostor mezi

  nimi je využitý pro veřejné předprostory domů

  a soukromé předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Plošná prostupnost poloveřejné zeleně,

  vysoká kvalita bydlení v bytových domech s

  předpokladem rozvoje sociální soudržnosti

  obyvatel.

  Systém veřejných prostranství

  Průchody veřejnou zelení mezi bytovými domy.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Poloveřejná zeleň mezi bytovými domy.

  Občanská vybavenost

  Realizovaná v sousedních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v sousedních sub-lokalitách.

  Nestandardní objekty

• Strana 150

  92

  Podbělohorská

  Hřebenka

  E04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 151

  93

  Podbělohorská

  Hřebenka

  E04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter řadových

  rodinných domů a drobných bytových domů o

  dvou až třech nadzemních podlažích s přízemím

  na úrovni terénu v soukromé zeleni. Stavební

  čára je otevřená a odsazená od uliční čáry.

  Prostor mezi uliční a stavební čárou je využitý

  pro soukromé předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně a

  vysoká sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Osu veřejných prostranství sub-lokality tvoří

  obytná ulice Zdíkovská, která je na západě sub-

  lokality doplněna důležitým pěším propojením

  z Klamovky přes sportovní areál Čechie na

  Ladronku.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Nízká hustota zastavění, uplatnění zeleného

  svahu Strahovské plošiny v dálkových

  pohledech.

  Občanská vybavenost

  Soukromá mateřská škola.

  Sport a rekreace

  Realizována v soukromých zahradách a

  bezprostředním sousedství.

  Nestandardní objekty

  Rodinný dům Libínská č. o. 14.

• Strana 152

  94

  Pod Císařkou

  Hřebenka

  E05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,45 Podlažnost 3-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 153

  95

  Pod Císařkou

  Hřebenka

  E05

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter čistě

  obytných izolovaných bytových domů

  v polosoukromých zahradách při ulici

  Podbělohorská, která směrem na jih ke

  sportovnímu areálu za hranicí sub-lokality

  přechází v zástavbu rodinných vil a řadových

  domů.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky a poloveřejnou zeleň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita, kontinuita poloveřejné

  a soukromé zeleně, návaznost veřejných

  prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Rekreační pěší průchod mezi ulicemi

  Podbělohorská a Smrčinská z parku Ladronka

  do parku Skalka, kultivovaný vstup do

  sportovního areálu ze Smrčinské ulice s

  adekvátní drobnou komerční vybaveností.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Propojení s parkem Ladronka, kvalita obytného

  prostředí.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Se sub-lokalitou sousedí sportovní zázemí s

  tenisovými kurty a fotbalovými hřišti. Rekreace

  je možná i v sousedních sub-lokalitách,

  například v parku Ladronka.

  Nestandardní objekty

  Areál autoservisu Ford Podbělohorská č. o.

  71/73, montované haly na východě sub-lokality.

• Strana 154

  96

  Nad Skalkou

  Hřebenka

  E06

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 3+1

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 155

  97

  Nad Skalkou

  Hřebenka

  E06

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter řadových

  rodinných domů o třech až čtyřech nadzemních

  podlažích s přízemím na úrovni terénu v

  soukromé zeleni. Stavební čára je otevřená a

  odsazená od uliční čáry. Prostor mezi nimi je

  využitý pro soukromé předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení.

  Systém veřejných prostranství

  pouze obslužné ulice

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoký podíl zeleně.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

• Strana 156

  98

  Pod Výšinkou

  Hřebenka

  E07

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 3-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 157

  99

  Pod Výšinkou

  Hřebenka

  E07

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter samostatně

  stojících drobných bytových domů o třech až

  pěti nadzemních podlažích v poloveřejné a

  soukromé zeleni, využívající výrazného jižního

  svahu k zahloubení části objektů. Stavební

  čára je volná a odsazená od uliční čáry. Prostor

  mezi nimi je částečně využitý pro soukromé

  předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení a vysoký podíl zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen

  na parkově upravené zeleni v ohybu ulice

  Podbělohorská na západě sub-lokality, jí

  procházející pěší a cyklistická osa ulicí Na

  Hřebenkách, a systému velmi úzkých obytných

  ulic.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoký podíl zeleně na pozemcích.

  Občanská vybavenost

  Zdravotní středisko, ostatní občanská

  vybavenost je realizovaná v sousedních sub-

  lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

• Strana 158

  100

  U Palaty

  Hřebenka

  E08

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. I Míra využití C

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 1-2

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 159

  101

  U Palaty

  Hřebenka

  E08

  Charakter

  Řadová zástavba rodinných domů o jednom

  až dvou nadzemních podlažích s přízemím na

  úrovni terénu v soukromé zeleni. Stavební čára

  je otevřená, rohy domů se dotýkají uliční čáry.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení v řadových rodinných

  domech.

  Systém veřejných prostranství

  Pěší průchod ze Hřebenek podél arálu Palata na

  Strahov podél západní hranice sub-lokality.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

• Strana 160

  102

  Pod Strahovem

  Hřebenka

  E09

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití F

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 3-8

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 161

  103

  Pod Strahovem

  Hřebenka

  E09

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter až

  osmipodlažních terasových domů kopírujících

  terén, s garážemi ve na úrovni terénu a

  samostatnými vstupy z terénu.

  Stavební čára je otevřená a z velké části není

  odsazená od uliční čáry. Tam, kde je odsazená,

  je prostor využitý pro soukromé předzahrádky a

  přístupy k domům ve svažitém terénu.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení s výhledy na Prahu.

  Systém veřejných prostranství

  Pěší průchod ze Hřebenek podél arálu Palata na

  Strahov podél západní hranice sub-lokality.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Na Hřebenkách č. o. 78 a 88.

• Strana 162

  104

  F05

  F01

  F02

  F04

  F06

  F03

• Strana 163

  105

  CibulkaF

  Na Cibulce

  Pod Meoptou

  Meopta

  Na Pomezí

  Nad Božínkou

  Šmukýřka

  F01

  F02

  F03

  F04

  F06

  F05

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 164

  106

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  CibulkaF

• Strana 165

  107

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  CibulkaF

• Strana 166

  108

  Košíře

  Zličín

  Jinonice

  Škola Šmukýřka

  Cibulka

  Bílá Hora

  Petřín

  Škola Šmukýřka

  Šalamounka

  Vidoule

  CibulkaF

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 167

  109

  CibulkaF

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou

  Mateřská škola Lokace pro novou

• Strana 168

  110

  CibulkaF

  Východiska

  Cibulka jsou převážně stabilizovaná obytná

  zahradní čtvrť tvořená stabilizovanými

  komponovanými obytnými celky (sídliště

  Na Cibulce, sídliště Meopta), stabilizovanou

  účelovou obytnou zástavbou na Šmukýřce,

  transformačními územími bývalé továrny

  Meopta a jejího zázemí a rozvojovým územím

  Na Pomezí na severním svahu stolové hory

  Vidoule. Lokalita Cibulka je bariérou železnice

  a výrazným svahem Na Stárce ostře rozdělená

  na tři části, setkávající se v prostoru částečně

  devastovaného sportovního areálu SK Uhelné

  sklady.

  Hlavními vstupy do území z vnitřního města

  jsou ulice V Cibulkách (a Píseckého), Nad

  Kavalírkou a Na Pomezí, z nichž se první dvě

  setkávají na přetížené křižovatce Musílkovy

  ulice s Plzeňskou ulicí a druhé dvě mají velmi

  stísněné prostorové parametry.

  Lokalita z jihu a západu sousedí s rekreační

  krajinou lesoparku Cibulka a stolové hory

  Vidoule, které ovšem jsou zejména z jižní a

  východní části území lokaliry poněkud obtížně

  přístupné.

  Cílový charakter lokality

  Rezidenční část města se základní občanskou

  vybaveností, velmi dobře dostupná pěšky přímo

  přes zelené svahy do sousedících městských lokalit

  (v Radlickém a Motolském údolí), zajišťující velmi

  kvalitní rodinné bydlení v bytových domech a

  rodinných domech s poloveřejnými a soukromými

  zahradami. Služby a občanské vybavení mají

  výlučně místní dosah a jsou koncentrované v

  komunitních veřejných prostranstvích.

  Pro společenský život Cibulek je typická vysoká

  strukturace místních komunit, jejichž krystalizačními

  jádry jsou zejména zařízení občanského vybavení,

  dětská hřiště a zájmové aktivity.

  Klíčová témata k řešení

  - Zlepšení propustnosti a bezpečnosti

  silničního dopravního napojení lokality (zejm.

  zkapacitnění ul. Na Pomezí, zprůchodnění

  křižovatky Musílkovy a Plzeňské ul.);

  - realizace plnohodnotné základní školy pro

  obyvatele lokality ve vazbě na areál SK

  Uhelné sklady;

  - využití železnice pro zlepšení obsluhy lokality

  veřejnou hromadnou dopravou, včetně

  prověření možnost umístění železniční

  zastávky do středu lokality;

  - revitalizace systému veřejných prostranství

  lokality, zejména v kontextu změn jejího

  uspořádání realizací základní školy v těžišti

  lokality.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného zahradního města s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných a bytových domech se

  soukromými a polosoukromými zahradami.

  Jako společenské těžiště lokality rozvíjet prostor

  areálu SK Uhelné sklady.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako urbánní těžiště lokality rozvíjet prostor

  sportovního areálu SK Uhelné sklady se základní

  školou a zastávkou vlaku v těžišti lokality,

  doplněné dvojicí místních veřejných prostranství

• Strana 169

  111

  CibulkaF

  u Šmukýřky a u Meopty, propojených

  mezi sebou navzájem a do okolí trojicí ulic

  přizpůsobených pohodlnému pěšímu pohybu.

  Při rozvoji veřejných prostranství je třeba:

  - Vyřešit umístění nového areálu základní školy

  tak, aby byl přístupný z jihu (z ulice Na Výši)

  i severu (z ulice V Cibulkách);

  - zlepšit podmínky pro pěší a cyklisty v ulicích

  Na Výši, Vejražkova a Fabiánova;

  - vytvořit podmínky pro obnovu cesty pro pěší

  a cyklisty severně od železniční trati mezi

  Šmukýřkou a ulicí Na Výši;

  - vytvořit podmínky pro pěší a cyklisty mezi

  lesoparkem Cibulka a Fabiánovou ulicí v ulici

  Nad Zámečkem;

  - vytvořit podmínky pro realizaci cesty pro

  pěší a cyklisty podél železniční trati ze

  Šalamounky do Jinonic;

  - zlepšit podmínky pro pěší a cyklisty v trase z

  lesoparku Cibulka do Košíř (v ulicích U Tenisu,

  V Cibulkách, Píseckého).

  Dopravní obsluha lokality je založená na

  dvojici silničních spojení propojujících Radlické

  a Motolské údolí přes území lokality (ul. V

  Cibulkách, Naskové a Na Pomezí) doplněném

  alternativní trasou z Motolského údolí přes

  Šmukýřku (ulicemi Nad Kavalírkou/ Nad

  Turbovou/ Beníškova) a železniční tratí z

  Hostivic přes Zličín na Smíchovské nádraží

  přes Jinonice. Pro zajištění spolehlivé kapacitní

  osobní dopravy je pro území lokality klíčové

  zvýšení komfortu kolejové dopravy. Proto je

  třeba:

  - Vyřešit zobousměrnění ulice Na Pomezí od ul.

  Naskové do Jinonic;

  - prověřit a realizovat technické možnosti

  zlepšení komfortu kolejové dopravy (prověřit

  možnosti zdvojkolejnění trati mezi nádr.

  Jinonice a Hostivicemi, příp. vedení tramvaje

  souběžně se železnicí atp.).

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel je v první řadě

  zajištěna v soukromých a polosoukromých

  zahradách rodinných a bytových domů, v obou

  sportovních areálech (areál SK Uhelné sklady a

  tenisovém klubu v ulici U Tenisu) a zejména v

  otevřené krajině stolové hory Vidoule a lesa a

  lesoparku Cibulka. Proto je třeba:

  - Stabilizovat sportovní areál SK Uhelné sklady

  a tenisových kurtů;

  - zajistit zlepšení podmínek pro bezpečný

  a pohodlný pěší pohyb a dobrou orientaci

  v ulicích U Cibulky, U Tenisu, Píseckého,

  Fabiánova a Nad Zámečkem (pro zlepšení

  prostupnosti mezi parkem Cibulka a

  vyhlídkovou věží Cibulka);

  - zajistit podmínky pro realizaci cest pro

  bezpečný a pohodlný pěší pohyb v osách

  Vidoule – Vejražkova – Pod Kavalírkou, park

  Cibulka – areál SK Uhelné sklady – Jinonice.

  Koncepce využití území

  Území lokality Cibulka stabilizovat jako čistě

  obytné, s výjimkou areálů veřejné vybavenosti.

  Podmínky pro rozvoj základní komerční

  občanské vybavenosti vytvářet zejména

  ve vazbě na lokální veřejná prostranství

  (Šmukýřka, Naskové u Meopty, V Cibulkách u

  školy).

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny na svazích sousedící

  s lokalitou Cibulka mají všechny charakter

  rekreačního lesa a lesoparků (Vidoule, Cibulka,

  Kavalírka).

• Strana 170

  112

  Na Cibulce

  Cibulka

  F01

  Stabilita Stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,7 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 171

  113

  Na Cibulce

  Cibulka

  F01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter viladomů

  v soukromých zahradách obvykle dělených

  mezi jednotlivé byty při ulici V Cibulkách,

  která směrem na východ přechází v zástavbu

  bytových domů.

  Stavební čára je otevřená, ustupuje od uliční

  čáry vizuálně propustnými ploty. Prostor mezi

  nimi je využitý pro soukromé předzahrádky.

  Ulice jsou vybaveny stromořadími.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita viladomů i městského

  prostředí, návaznost veřejných prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Systém je denován osou ulice V Cibulkách.

  Místní veřejná prostranství se nachází na

  křížení této ulice s ulicemi V Břízkách, V Stráni

  a Před Cibulkami, dále v ulici Fabiánova; z ulic

  V Cibulkách a Fabiánova je kultivovaný vstup

  do sportovního areálu a areálu základní školy

  vytvářející lokální veřejné prostranství.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Propojení s parkem Cibulka a přírodním parkem

  Košíře-Motol, stromořadí v ulicích, velký podíl

  zeleně ve vnitroblocích, kvalita obytného

  prostředí.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ, speciální ZŠ, soukromé zdravotnické

  centrum, městská knihovna, komerční

  občanskou vybavenost situovat přednostně

  podél ul. Fabiánova a lokálního náměstí u nové

  základní školy.

  Sport a rekreace

  Tenisové kurty, veřejné hřiště, přilehlý park

  Cibulka a přírodní park Košíře-Motol, v blízkém

  okolí sportovní hala, fotbalové hřiště, squash,

  horolezecká stěna a jiné další aktivity.

  Nestandardní objekty

  Sportovní areál v ul. Ve stráni č. o. 11, MŠ

  Duha v ul. Trojdílná č. o. 18

• Strana 172

  114

  Pod Meoptou

  Cibulka

  F02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 173

  115

  Pod Meoptou

  Cibulka

  F02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter řadových

  rodinných domů v soukromých zahradách

  doplněná ojedinělými bytovými domy ve

  Vejražkově a Naskové ulici.

  Stavební čára je otevřená, ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně a

  vysoká sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Významné pěší propojení Vejražkovou ulicí

  z lesoparku Cibulka přes lokállní náměstí U

  Meopty k základní škole, doplněné křížem

  městských silnic Nasková – Na Pomezí –

  Beníškova.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Kvalita obytného prostředí, sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  MŠ, komerční občanskou vybavenost situovat

  do lokálního prostranství u Meopty a do ul.

  Naskové.

  Sport a rekreace

  Realizována zejména v bezprostředním

  okolí sub-lokality, dostupné dvojicí ulic

  přizpůsobených pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy ve Vejražkově ulici.

• Strana 174

  116

  Meopta

  Cibulka

  F03

  Stabilita transformační Výšková hl. VI Míra využití F

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 5-7

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 175

  117

  Meopta

  Cibulka

  F03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter obytných

  bytových domů v poloveřejné zeleni, vytvářející

  kultivované městské zakončení zástavby lokality

  Cibulka při zachování zeleného horizontu a

  dominantního kompozičního působení historické

  budovy podniku Meopta v dálkových pohledech

  zejména ze Strahova a protějšího břehu Vltavy.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů i

  městského prostředí, kontinuita poloveřejné

  a soukromé zeleně, návaznost veřejných

  prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Rekreační pěší průchod z ulice Naskové v

  pokračování ul. Vejražkova do přírodního parku

  Košíře-Motol; místní veřejné prostranství mezi

  hlavní ulicí Naskové a průmyslovým objektem

  Meopta.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Historická budova Meopty.

  Občanská vybavenost

  MŠ, komerční občanskou vybavenost situovat

  především k místnímu veřejnému prostranství u

  Meopty.

  Sport a rekreace

  Realizována především v sousedícím přírodním

  parku Košíře-Motol, v lesoparku Cibulka a na

  Vidouli, jiné další aktivity možné v blízkém okolí

  (sportovní areál SK Uhelné Sklady).

  Nestandardní objekty

  Historická budova Meopty.

• Strana 176

  118

  Na Pomezí

  Cibulka

  F04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. IV Míra využití D

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 2-4 + 1

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 177

  119

  Na Pomezí

  Cibulka

  F04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  komponovaného zahradního města tvořeného

  bytovými domy podél hlavních komunikací

  (Beníškova a Na Pomezí) které se směrem k

  jihu a jihovýchodu snižuje.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Kostru uliční sítě tvoří ulice Na Pomezí a

  Beníškova.

  Občanská vybavenost

  MŠ, komerční občanskou vybavenost situovat

  především k ulici Na Pomezí.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace je realizována zejména

  v plochách lesoparků v bezprostředním

  sousedství sub-lokality a na veřejném hřišti

  na jihovýchodním okraji sub-lokality; podél

  jihovýchodního okraje sub-lokality prochází

  celoměstsky významná rekreační trasa z

  Vidoule na Strahov.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy v Beníškově ulici č. o. 5, 7, 9, 11.

• Strana 178

  120

  Šmukýřka

  Cibulka

  F05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 179

  121

  Šmukýřka

  Cibulka

  F05

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter čistě

  obytných izolovaných bytových domů v

  polosoukromých zahradách, která směrem na

  severovýchod přechází v zástavbu rodinných vil.

  Stavební čára je volná a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky a poloveřejnou zeleň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů a

  viladomů s předpokladem rozvoje sociální

  soudržnosti obyvatel, návaznost veřejných

  prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Místní veřejné prostranství před usedlostí

  Šmukýřka a přes něj vedoucí rekreační

  průchody do sousedních sub-lokalit a přírodního

  parku Košíře-Motol, kultivovaný vstup do

  sportovního areálu SK Uhelné sklady z ulice Na

  Stárce.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Usedlost Šmukýřka, vysoké zastoupení

  poloveřejné zeleně mezi bytovými domy,

  sociální soudržnost obyvatel, propojení s

  přírodním parkem Košíře-Motol, propojení

  sub-lokality s vlakovou stanicí Praha-Cibulka a

  sportovním zařízením.

  Občanská vybavenost

  Komerční občanskou vybavenost situovat

  zejména do okolí náměstí U Šmukýřky.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Usedlost Šmukýřka, garáže v ulici Na

  Šmukýřce.

• Strana 180

  122

  Nad Božínkou

  Cibulka

  F06

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 4-8

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 181

  123

  Nad Božínkou

  Cibulka

  F06

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter čistě

  obytných terasových domů se soukromými

  předzahrádkami v polosoukromé zeleni,

  využívající prudký svah.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za

  uliční čáru. Prostor mezi nimi je využitý pro

  poloveřejnou zeleň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů s

  předpokladem rozvoje sociální soudržnosti

  obyvatel i městského prostředí.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství tvoří obytná

  ulice Pod Šmukýřkou a poloveřejná zeleň mezi

  bytovými domy.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoká rezidenční kvalita, sociální soudržnost.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Moderní bytové domy Pod Šmukýřkou č. o. 14,

  19, 21.

• Strana 182

  124

  G02

  G03

  G01

• Strana 183

  125

  Pod CibulkouG

  Kotlářka

  Poštovka

  Vozovna Motol

  G01

  G02

  G03

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 184

  126

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Pod CibulkouG

• Strana 185

  127

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Pod CibulkouG

• Strana 186

  128

  Nemocnice

  Motol

  Nemocnice

  Na Homolce

  Řepy

  Anděl

  Praha 6

  Homolka

  Poštovka

  Poštovka

  Skalka

  Divoká Šárka

  Park

  Cibulka

  Vltava

  Vidoule

  Kotlářka

  Motolka

  Pod CibulkouG

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 187

  129

  Pod CibulkouG

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 188

  130

  Pod CibulkouG

  Východiska

  Pod Cibulkou je lokalita v urbanizované části údolí

  Motolského potoka podél celoměstsky významné

  městské osy Plzeňská s tramvajovou tratí

  celoměstského významu, spojující centrum Prahy

  se západním kvadrantem města a dále směrem

  na Plzeň.

  Na území lokality dochází k významné proměně

  Plzeňské ulice z městské třídy na extravilánovou

  autostrádu. Charakter zástavby pak obdobně

  přechází z kompaktního smíšeně obytného města

  v předměstskou nahodilou kombinaci účelových

  areálů, drobného komponovaného sídliště,

  benzinových pump, odstavných ploch a ruderální

  zeleně.

  Základní dopravní páteř tvoří přetížená Plzeňská

  ulice s tramvajovou tratí a autobusovými linkami,

  do které se na východním okraji lokality napojuje

  ulice obsluhující zahradní město Homolku a areály

  nemocnic Motol a Homolka.

  Lokalita rovněž slouží jako vstup do krajinných

  lokalit Motolská niva, Skalka a Cibulka a tvoří

  vstupní bránu na území MČ Praha 5 ze západu.

  Cílový charakter lokality

  Smíšeně obytná část města v úzkém kontaktu

  s celoměstským centrem Prahy, sousedícími

  zahradními městy, jimž poskytuje základní

  občanskou vybavenost, a kvalitním krajinným

  zázemím. Většinu pracovních příležitostí

  reprezentuje občanská vybavenost a služby,

  dominantní podíl bydlení je pro rodiny s dětmi.

  Klíčová témata k řešení

  - Transformace průmyslových, výrobních a

  skladovacích areálů a čerpacích stanic v ul. Pod

  Kotlářkou na smíšeně obytné město;

  - humanizace Plzeňské ulice na městskou

  obytnou ulici a kultivace kontaktu Plzeňské

  ulice s Motolskou nivou, zejména v místech

  tramvajových zastávek;

  - dokončení jižní fronty Plzeňské ulice západně

  od ulice Nad Hliníkem;

  - realizace významného veřejného prostranství

  na křižovatce Plzeňské ulice s ulicí Pod

  Kotlářkou a Nepomucká;

  - revitalizace vstupu do lesoparku Cibulka z

  Plzeňské ulice;

  - vyřešení překonání Plzeňské ulice celoměstsky

  významnou pěší a cyklistickou trasou podél

  Motolského potoka.

  Význam lokality ve městě

  Smíšeně obytná lokalita zajišťující městské

  propojení celoměstského centra Prahy s převážně

  obytnými částmi města na západě (a to jak s

  lokalitou bezprostředně sousedících zahradních

  měst MČ, tak i sousední převážně obytné MČ

  Praha 17), kultivovaný vstup do rekreačního

  zázemí MČ Praha 5 na Cibulce, Vidouli a v

  Motolské nivě, a kvalitní podmínky pro městské

  bydlení v bezprostřední vazbě na kvalitní krajinné

  prostředí.

  Základní koncepce

  Rozvíjet lokalitu jako smíšeně obytné lineární

  město s možností umístění pracovních příležitostí

  a občanského vybavení podél městské třídy

  Plzeňská. V celé lokalitě zachovávat dominantní

  podíl bydlení pro rodiny s dětmi. Jako centrum

  lokality s nabídkou pracovních příležitostí a služeb

  posilovat zejména okolí nového náměstí Pod

  Kotlářkou, kde se hloubka městské struktury

  rozvíjí do údolí levobřežního přítoku Motolského

  potoka mezi Skalkou a Kotlářkou, u vstupů do

  lesoparku Cibulka a u okolí zastávek tramvaje.

• Strana 189

  131

  Pod CibulkouG

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství je založený

  na urbánní ose Plzeňské ulice a pravidelném

  rytmu na ní navázaných pobytových veřejných

  prostranství, na níž je třeba:

  - Vytvořit podmínky pro pohodlný pěší a

  cyklistický pohyb po celé délce ulice;

  - vytvořit podmínky pro jednoznačné prostorové

  vymezení uliční čáry a realizaci živého parteru,

  a to zejména ve vazbě na pobytová veřejná

  prostranství u vstupů do Motolské nivy, do

  lesoparku Cibulka a u nového náměstí pod

  Kotlářkou;

  - vytvořit kultivovaný přechod ulice Plzeňská a s

  ní sousedících krajinných lokalit.

  Linii Plzeňské ulice na křižovatce s ulicí Pod

  Kotlářkou a na křížení celoměstsky významných

  pěších a cyklistických tras z Vidoule na Ladronku

  a z Řep na Smíchov na východě lokality doplnit

  významným veřejným prostranstvím a v něm

  vytvořit podmínky pro:

  - Koncentraci občanského vybavení v parteru

  budov;

  - bezkolizní zapojení křižovatky ulic Pod

  Kotlářkou a Plzeňské do řešení veřejného

  prostoru;

  - průchod celoměstsky významné pěších a

  cyklistických tras z Řep a Vidoule na Smíchov a

  Skalku;

  - propojení systému zeleně z Cibulky na Skalku.

  Na křižovatce Plzeňské ulice s ulicí Nad Hliníkem

  vytvořit podmínky pro realizaci reprezentativního

  vstupu do rekreačního areálu Hliník a lesoparku

  Cibulka.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  rozsáhlé lesní a parkově upravené plochy na

  svazích údolí Motolského potoka (Skalka, Cibulka,

  Poštovka) a niva Motolského potoka s přírodním

  koupalištěm na Motolských rybnících. Ty jsou

  z území lokality přístupné sítí celoměstsky

  významných tras pěší a cyklistické prostupnosti

  územím. Proto je třeba vytvořit podmínky

  zejména pro:

  - Vytvoření reprezentativního vstupu do

  rekreačního areálu Hliník a lesoparku Cibulka

  z Plzeňské ulice na křižovatce Plzeňské ulice s

  ulicí Nad Hliníkem;

  - bezkolizní překonání Plzeňské ulice z Motolské

  nivy do Hliníku (např. podchodem podél

  Motolského potoka);

  - průchod celoměstsky významných pěších a

  cyklistických tras z Řep a Vidoule na Smíchov a

  Skalku;

  - propojení systému zeleně z Cibulky na Skalku;

  - zajistit prostupy od Plzeňské ulice do zeleně

  do Hliníku a na Vidouli východně od Vozovny

  Motol, u tramvajové zastávky Hotel Golf a

  západně od stávajícího areálu chrtího závodiště.

  Koncepce využití území

  Na území lokality rozvíjet smíšeně obytné území s

  dominantním podílem bydlení pro rodiny s dětmi

  a většinou pracovních příležitostí v občanské

  vybavenosti a službách umístěných v parteru

  obytných budov.

  Řešení kontaktu urbanního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny, s nimiž je urbánní

  prostředí lokality v kontaktu mají charakter

  parkově upravené krajiny.

• Strana 190

  132

  Kotlářka

  Pod Cibulkou

  G01

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití G

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 191

  133

  Kotlářka

  Pod Cibulkou

  G01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter moderní

  interpretace smíšeně obytného blokového

  města, které na východě sub-lokality přechází v

  řadové městské domy v soukromých zahradách.

  Konkrétní urbanistickou podobu určuje studie

  Plzeňská-Motol.

  Ve stabilizované části sub-lokality (řadové

  domy na svahu vrchu Skalka) je stavební čára

  otevřená a ustupuje za uliční čáru denovanou

  vizuálně propustnými ploty. Prostor mezi nimi je

  využitý pro soukromé předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů i

  řadových rodinných domů a městského

  prostředí, výborná dostupnost veřejné i

  komerční vybavenosti pro obyvatele sub-

  lokality, přímý vizuální kontakt s kvalitním

  krajinným zázemím (svahy Poštovky, Skalky a

  Cibulky).

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  křížením Plzeňské ulice s ulicí Pod Kotlářkou a

  významných pěších a cyklistických propojení

  z Vidoule a Řep na Skalku a Smíchov na nově

  založeném náměstí, doplněný sítí obslužných

  obytných ulic.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Motolský potok, usedlost Ke Kotlářce č. o. 4,

  uplatnění zelených svahů Cibulky, Skalky a

  Kotlářky v městské scéně.

  Sport a rekreace

  celoměstsky významné pěší a cyklistické

  trasy do bezprostředně sousedících lokalit

  otevřené krajiny (Cibulka, Poštovka, Skalka) a

  sportovních areálů (Hliník, Skalka)

  Nestandardní objekty

• Strana 192

  134

  Poštovka

  Pod Cibulkou

  G02

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití E

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 5-7

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 193

  135

  Poštovka

  Pod Cibulkou

  G02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality sestává ze stabilizované

  zástavby modernistického sídliště o pěti až

  sedmi nadzemních podlažích v poloveřejné

  zeleni na patě svahu Poštovky, jejíž stavební

  čára je volná a ustupuje za uliční čáru

  denovanou vzrostlou zelení, a moderního

  lineárního obytného města podél Plzeňské ulice.

  Konkrétní urbanistickou podobu určuje studie

  Plzeňská-Motol.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů, úzká

  vazba obytných území a krajiny, vysoká sociální

  soudržnost jednotlivých obytných celků.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  celoměstsky významnou Plzeňskou ulicí a

  souběžnými obytnými ulicemi za bariérovými

  obytnými domy: Zahradníčkovou ulicí v trase

  staré Plzeňské silnice a na ní navázaných

  místních veřejných prostranství (náměstíčko u

  Poštovky) a obytná ulice za jižní uliční frontou

  mezi hotelem Golf a ulicí Nad Hliníkem.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Bezprostřední vazba na přírodní krajinu nivy

  Motolského potoka, Poštovky a Cibulky,

  Motolský potok.

  Občanská vybavenost

  Komunitní centrum a bydlení pro seniory

  Poštovka, komerční vybavenost v parteru domů

  u Plzeňské ulice.

  Sport a rekreace

  celoměstsky významná pěší a cyklistické trasy

  do bezprostředně sousedících lokalit otevřené

  krajiny (Cibulka, Poštovka, Skalka) a průchody

  do sportovních areálů (Hliník, Skalka, golfové

  hřiště).

  Nestandardní objekty

• Strana 194

  136

  Vozovna Motol

  Pod Cibulkou

  G03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 195

  137

  Vozovna Motol

  Pod Cibulkou

  G03

  Charakter

  Účelový areál vozovny Motol se střední

  průmyslovou školou dopravní.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Systém veřejných prostranství

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  SPŠ dopravní, umožnit rozvoj komerční

  vybavenosti směrem do ul. Plzeňská

  Sport a rekreace

  Nestandardní objekty

• Strana 196

  138

  H03

  H01

  H02

  H04

• Strana 197

  139

  HomolkaH

  Homolka

  Sídliště Homolka

  Pod Šafránkou

  Na Císařce

  H01

  H02

  H03

  H04

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 198

  140

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  HomolkaH

• Strana 199

  141

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  HomolkaH

• Strana 200

  142

  Řepy Řepy

  Anděl

  Praha 6

  Poštovka

  Kudrnova

  Nemocnice

  Na Homolce

  Motolská

  nemocnice

  Skalka

  Kudrnova

  Nemocnice

  Na Homolce

  Motolská

  nemocnice

  Park

  Cibulka

  Vltava

  Kotlářka

  Divoká Šárka Ladronka

  Vidoule

  Motolka

  HomolkaH

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 201

  143

  HomolkaH

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 202

  144

  HomolkaH

  Východiska

  Homolka je stabilizovaná obytná čtvrť na svahu

  mezi údolím Motolského potoka a areálem

  nemocnic Motol a Homolka. Těžiště lokality

  tvoří modernistické sídliště, které doplnilo

  prvorepublikovou vilovou čtvrť na plnohodnotný

  obytný okrsek s excentricky umístěnou základní

  školou. Ten pak byl na přelomu tisíciletí

  dokončen bytovou zástavbou pod nemocnicí

  Homolka.

  Hlavními vstupy do území z vnitřního města

  jsou ulice Pod Kotlářkou, Roentgenova a

  Zahradníčkova, které mají na území lokality

  charakter městských silnic. Lokalita slouží

  jako přístup do nemocnic Motol a Homolka z

  vnitřního města, přestože hlavní vstupy obou

  nemocnic jsou situované na opačné straně z

  Kukulovy ulice.

  Lokalita sousedí s krajinnými lokalitami

  Motolské nivy, Poštovky a Skalky.

  Cílový charakter lokality

  Klidná rezidenční část města se základní

  občanskou vybaveností, dobře dostupná na

  kole nebo městskou hromadnou dopravou

  ze sousedících městských lokalit (zejména D

  Motolské údolí) anebo pěšky přes kultivovanou

  krajinnou lokalitu nivy Motolského potoka,

  zajišťující velmi kvalitní rodinné bydlení v

  bytových domech a rodinných domech s

  poloveřejnými a soukromými zahradami.

  Služby a občanské vybavení s nadmístním

  významem jsou koncentrované u vstupů do

  nemocničních areálů z Weberovy ulice a z ul. V

  Úvalu.

  Pro společenský život Homolky je typická

  vysoká strukturace místních komunit, jejichž

  krystalizačními jádry jsou zejména zařízení

  občanského vybavení, dětská hřiště a zájmové

  aktivity.

  Klíčová témata k řešení

  - Prověření možnosti kultivovaných pěších

  vstupů do areálů nemocnic z lokality a

  související vyřešení předpolí nemocničních

  areálů,

  - zajištění pohodlné prostupnosti lokalitou pro

  pěší a cyklisty od tramvajové trati Kudrnovou

  ulicí,

  - vyřešení kultivovaného předprostoru hřbitova

  Košíře,

  - vyřešení vstupů na Poštovku.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného obytného města s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných a bytových domech se

  soukromými a polosoukromými zahradami. Jako

  společenské těžiště lokality rozvíjet prostor v

  Kudrnově ulici.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako společenské těžiště lokality rozvíjet

  prostor veřejného prostranství na křižovatce

  Deylovy a Kudrnovy ulice. Při rozvoji veřejných

  prostranství je třeba:

  - Revitalizovat veřejné prostranství v ohbí

• Strana 203

  145

  HomolkaH

  Kudrnovy ulice (zejm. s cílem oživit parter

  podnože bytového domu do veřejného

  prostranství, jeho zviditelnění, apod.);

  - zpřehlednit systém pěších propojení v

  lokalitě (zejm. zvýšit kompoziční význam

  Deylovy a Kudrnovy ulice, zjednoznačnit

  pěší prostupnost z ulic V Úvalu, Hennerovy a

  Ježovské ulice na veřejné prostranství u MŠ).

  Ulici V Úvalu – Weberova rozvíjet jako hlavní

  přístup do lokality se kultivovanými veřejnými

  prostranstvími nadmístního významu u jižní

  vrátnice Nemocnice Motol, spodní vrátnice

  Nemocnice Homolka a vstupu do košířského

  hřbitova. Je zejména třeba:

  - Dotvořit reprezentativní vstup do nemocnice

  Motol na jižní straně ulice V Úvalu, vč.

  případné reorganizace umístění zastávek

  autobusu,

  - zajistit podmínky pro komfortní pěší a

  cyklistický pohyb v Kudrnově ulici,

  - dotvořit kultivovaný vstup do Nemocnice

  Homolka,

  - vytvořit kultivovaný vstup do košířského

  hřbitova z Weberovy ulice.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreace obyvatel je v první řadě

  zajištěna v soukromých zahradách rodinných

  domů, v poloveřejné zeleni u bytových domů a

  na veřejných dětských hřištích. Proto je třeba:

  - Zpřehlednit rozhraní mezi veřejnými a

  poloveřejnými prostranstvím zejména v

  ulicích s bytovými domy ve veřejné zeleni (v

  Brdíkově, Deylově, Hennerově a Kudrnově

  ulici);

  - stabilizovat veřejná dětská hřiště.

  Krátkodobá a aktivní každodenní rekreace

  obyvatel je realizována v bezprostředně

  sousedících krajinných lokalitách (Motolská

  niva, Poštovka, Skalka, Cibulka) a v sousední

  MČ (Ladronka, Obora Hvězda), zpřístupněných

  sítí pěších propojení. Proto je třeba:

  - Zajistit komfortní podmínky pro pěší a

  cyklistický pohyb v Zahradníčkově ulici, která

  je hlavním přístupem do nivy Motolského

  potoka;

  - zajistit komfortní podmínky pro pěší a

  cyklistický pohyb v ulicích V Úvalu, Weberova

  a Pod Kotlářkou, které jsou hlavním

  přístupem do Skalky (a základní školy).

  Koncepce využití území

  Území lokality Homolka stabilizovat čistě

  obytné, s výjimkou areálů veřejné vybavenosti.

  Podmínky pro rozvoj základní komerční

  občanské vybavenosti vytvářet zejména

  ve vazbě na lokální veřejných prostranství

  (lokalitní veřejné prostranství v ohbí Kudrnovy

  ulice, u jižního vstupu do Motolské nemocnice,

  u vstupu do Nemocnice Homolka).

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny na svazích sousedící s

  lokalitou Homolka mají charakter rekreačního

  lesa a lesoparků (Motolská niva, Poštovka,

  Skalka, svahy Bílé Hory), na východě území pak

  sportoviště pod otevřeným nebem.

• Strana 204

  146

  Homolka

  Homolka

  H01

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,7 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 205

  147

  Homolka

  Homolka

  H01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter rodinných

  vil v soukromých zahradách.

  Stavební čára je volná a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky. V ulicích Podhorská a Pod

  Homolkou se u většího počtu domů shodují

  stavební a uliční čáry, domy mají přízemí na

  úrovni terénu nebo nad terénem.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita městského prostředí,

  sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Ve středu sub-lokality místní veřejný prostor,

  kultivované vstupy k Motolským rybníkům,

  údolí Motolského potoka a do FN v Motole

  propojeném pěším průchodem s místním

  centrem vedlejší sub-lokality.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s Motolskými rybníky, údolím

  Motolského potoka a FN v Motole, velký podíl

  zeleně ve vnitroblocích, kvalita obytného

  prostředí.

  Občanská vybavenost

  Soukromá MŠ, komerční vybavenost ve vazbě

  na jižní vstup do Motolské nemocnice.

  Sport a rekreace

  Sokolovna, realizována zejména v nivě

  Motolského potoka, na Cibulce, na Poštovce.

  Nestandardní objekty

• Strana 206

  148

  Sídliště Homolka

  Homolka

  H02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. VII Míra využití G

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 5-9

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 207

  149

  Sídliště Homolka

  Homolka

  H02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  komponované modernistické zástavby bytových

  domů o pěti až devíti nadzemních podlažích v

  poloveřejné zeleni.

  Stavební čára je volná a ustupuje za uliční čáru

  denovanou vzrostlou zelení. V ulici Kudrnova

  u místního veřejného prostranství je parter

  využíván pro komerční účely.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů s

  předpokladem rozvoje sociální soudržnosti

  obyvatel, provázanost poloveřejné zeleně a

  veřejných prostranství, dostupnost základní

  veřejné i komerční vybavenosti pro obyvatele

  sub-lokality a sousedních sub-lokalit.

  Systém veřejných prostranství

  Místní veřejné prostranství v ulici Kudrnova

  propojené s rekreačním pěším průchodem

  do Motolské nivy, kultivovaný vstup do FN v

  Motole.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Kvalita obytného prostředí, sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  MŠ, speciální MŠ, základní komerční občanská

  vybavenost ve vazbě na lokální veřejné

  prostranství v ohbí Kudrnovy ulice.

  Sport a rekreace

  Sokolovna v sub-lokalitě H01 Homolka, v areálu

  SK Sparta Košíře, neorganizovaná rekreace

  realizována zejména v nivě Motolského potoka,

  na Cibulce, na Poštovce.

  Nestandardní objekty

• Strana 208

  150

  Pod Šafránkou

  Homolka

  H03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III/V Míra využití D

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 2/6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 209

  151

  Pod Šafránkou

  Homolka

  H03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  dvoupodlažních řadových domů v soukromých

  zahradách obklopených sídlištní zástavbou

  bytových domů o pěti až šesti nadzemních

  podlažích ve podél Brdlíkovy a Weberovy ulice.

  Stavební čára je volná a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty

  a vzrostlou zelení. Prostor mezi nimi je využitý

  pro soukromé předzahrádky a poloveřejnou

  zeleň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita s předpokladem rozvoje

  sociální soudržnosti obyvatel, návaznost

  veřejných a poloveřejných prostranství v rámci

  sub-lokality.

  Systém veřejných prostranství

  Kultivovaný vstup do FN v Motole a nemocnice

  Na Homolce, rekreační pěší průchod mezi

  parkem Skalka a přilehlým lesem, logické a

  funkční propojení poloveřejné zeleně.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s přilehlým lesem, FN v Motole a

  nemocnicí Na Homolce, sportovním zařízením

  a parkem Skalka, kvalita obytného prostředí,

  usedlost Kotlářka.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ, základní komerční občanské

  vybavenosti vytvářet zejména ve vazbě na

  lokální veřejné prostranství u vstupu do

  nemocnice Na Homolce a hřbitovu Košíře.

  Sport a rekreace

  Se sub-lokalitou sousedí lesopark Poštovka,

  niva Motolského potoka, areál SK Sparta Košíře.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy v Brdlíkově a Weberově ulici.

• Strana 210

  152

  Na Císařce

  Homolka

  H04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití F

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 4-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 211

  153

  Na Císařce

  Homolka

  H04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter moderních

  čistě obytných izolovaných bytových domů v

  poloveřejných zahradách.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za

  uliční čáru denovanou vizuálně propustnými

  ploty či vzrostlou zelení. Prostor mezi nimi je

  využitý pro poloveřejnou zeleň a soukromé

  předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně a

  vysoká sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Rekreační pěší průchod mezi ulicemi

  Podbělohorská a Na Císařce, z parku Ladronka

  do parku Skalka, kultivovaný vstup do

  sportovního areálu z ulice Pod Kotlářkou.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s přilehlým lesem, sportovním

  zařízením a parkem Skalka, kvalita obytného

  prostředí.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Veřejné hřiště, se sub-lokalitou sousedí

  fotbalový stadion, v blízkém okolí sportovní

  zázemí s tenisovými kurty a fotbalovými hřišti,

  parky Skalka a Ladronka dostupné rekreačními

  pěšími průchody.

  Nestandardní objekty

  Rodinné domy v ulici Na Císařce.

• Strana 212

  154

  I01

  I02

• Strana 213

  155

  Na SantošceI

  Skalka

  Václavka

  I01

  I02

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 214

  156

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Na SantošceI

• Strana 215

  157

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Na SantošceI

• Strana 216

  158

  Jinonice

  Na

  Santošce

  Na Vinici

  Anděl

  Smíchovské

  Nádraží

  Petřín

  Dívčí hrady

  Mrázovka

  zahrada

  Santoška

  Na

  Santošce

  zahrada

  Skalka

  Na SantošceI

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 217

  159

  Na SantošceI

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 218

  160

  Na SantošceI

  Východiska

  Na Santošce je stabilizovaná obytná lokalita

  propojující Smíchov se zahradním městem

  na Malvazinkách. Lokalita je specická velmi

  dramatickou morfologií terénu, v němž zástavba

  s výraznou pravidelnou blokovou strukturou

  přechází ve volnější bloky ze samostatně

  stojících viladomů a ojedinělých vil. Využití

  území je typické pro historická předměstí

  průmyslového města, s převahou obytného,

  doplněného o vybavení v parteru ulice Na

  Santošce a Ostrovského (zejména na nárožích

  a nepravidelně i v ostatních domech bloku)

  ojediněle i ve vedlejších ulicích. Určujícím

  znakem lokality Na Santošce je kontrast

  mezi velmi intenzivně zastavěným městem a

  rozsáhlými plochami zeleně.

  Pro strukturu je uspořádáním terénu vynucená

  nepřímost hlavní ulice (Ostrovského-Na

  Santošce-Na Václavce), vytvářející významné

  pohledy na fasády domů a nároží. Vnitrobloky

  města jsou charakterově různorodé, od sdílené

  zahrady všech domů v bloku přes částečně

  rozdělené na soukromé dvory jednotlivých

  domů až po plně zastavěné.

  Potenciál lokality Na Santošce spočívá zejména

  v dostavbě několika zbývajících proluk a v

  kultivaci veřejných prostranství.

  Cílový charakter lokality

  Obytná část města v úzkém kontaktu s

  celoměstským centrem Prahy a sousedícím

  zahradním městem Malvazinky, jemuž poskytují

  základní občanskou vybavenost a služby.

  Charakteristická je vysoká míra hierarchizace

  veřejných prostranství, s jednou hlavní

  městskou ulicí (Ostrovského – Na Santošce –

  Na Václavce) se dvěma urbánními veřejnými

  prostranstvími (náměstí U Santošky a U Pošty),

  tvořící kostru sítě klidných sousedských ulic.

  Pro charakter lokality Na Santošce je

  charakteristický dominantní podíl bydlení pro

  rodiny s dětmi. Pro společenský život locality

  Na Santošce je typická vysoká míra strukturace

  lokálních komunit a sousedských setkání ve

  veřejném prostoru.

  Klíčová témata k řešení

  - Urbanistické dotvoření čtvrťového náměstí U

  Santošky;

  - urbanistické dotvoření sousedského náměstí

  U Pošty;

  - vyřešení pěší prostupnosti mezi náměstím

  Na Vinici a Nikolajkou (zeména pro zajištění

  bezpečné pěší dostupnosti ZŠ Na Santošce z

  Malvazinek);

  - vyřešení dopravy v klidu pro stadion

  Nikolajka.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení a základní občanskou

  vybavenost pro vlastní obyvatele a obyvatele

  bezprostředně sousedících lokalit.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného tradičního blokového obytného města.

  Jako těžiště lokality s koncentrací veřejné i

  komerční občanské vybavenosti rozvíjet její

  hlavní urbánní osu Ostrovského – Na Santošce

  – Na Václavce.

• Strana 219

  161

  Na SantošceI

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako urbánní osu veřejných prostranství lokality

  Na Santošce rozvíjet osu Ostrovského – Na

  Santošce – Na Václavce, která zároveň slouží

  jako hlavní dopravní osa. V této urbánní ose

  vytvořit podmínky pro:

  - Pohodlnou pěší prostupnost;

  - realizaci reprezentativního urbánního

  prostranství U Santošky na křížení ulic

  Na Santošce, Na Václavce, Na Březince a

  Bieblovy, které vytvoří dostatečný rozptylový

  prostor před základní školou, důstojný

  předprostor oběma kostelům a vstupu do

  parků Na Santošce a Skalka a bezpečný

  přechod přes hlavní ulici;

  - realizaci lokálního veřejného prostranství

  u Pošty na křížení ulic Ostrovského, Na

  Santošce a Na Zatlance.

  Ulice Na Skalce, Kováků, U Nikolajky,

  Ostrovského, Tomkova, Zoubkova, Astlova,

  Randova, Na Doubkové rozvíjet jako obytné

  ulice.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  rozsáhlé parkové plochy sadů Na Skalce a

  zahrady Santoška, sportovní areál Mrázovka

  a stadion Nikolajka a v ulice uzpůsobené

  pohodlnému pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Proto je třeba:

  - Vytvořit podmínky pro rozvoj doplňkové sítě

  důležitých pěších a cyklistických propojení

  lokality Na Santošce se sousedními lokalitami

  lokalitami v ulicích Ostrovského, Na

  Santošce;

  - vytvořit podmínky pro vstup do parku

  Mrázovka z ulice Na Zatlance;

  - vytvořit podmínky pro pohodlné pěší

  propojení s lokalitou Malvazinky mezi ulicemi

  Ostrovského a Na Březince a mezi ulicemi U

  Šalamounky a U Nikolajky;

  - stabilizovat stadion Nikolajka.

  Koncepce využití území

  Zastavěné území lokality Na Santošce

  stabilizovat jako smíšeně obytné, komerční

  vybavenost umožnit v parterech domů.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny na svazích nad lokalitou

  Na Santošce mají charakter parků (Santoška,

  Mrázovka) a komunitních a soukromých zahrad

  (svah Mrázovky).

• Strana 220

  162

  Skalka

  Na Santošce

  I01

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. VI Míra využití G

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 221

  163

  Skalka

  Na Santošce

  I01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter blokové

  zástavby čtyř až pěti podlažních bytových

  domů s přízemím na úrovni terénu a zejména

  na nárožích komerčně využitým parterem.

  Stavební čára je uzavřená a s výjimkou

  okrajového bloku domů do ulice Radlická je

  shodná s uliční čárou. V Ulici Radlická je prostor

  mezi nimi využíván pro komerční účely parteru

  (např. okrasná zeleň, zahrádky stravovacích

  zařízení, předprostory obchodů a služeb aj.).

  Ulice jsou vybaveny velkorysými chodníky a

  stromořadími.

  Vnitrobloky jsou polosoukromé se vzrostlou

  vegetací a jsou obvykle děleny pro jednotlivé

  domy v bloku. Ulice jsou doplněny alejemi

  stromů.

  Blokový charakter lokality v ulici Bieblova a Na

  Doubkové má charakter zástavby viladomů a

  historických usedlostí v zahradách.

  Zde je stavební čára otevřená, reaguje na

  morfologii terénu a ulice je denována uliční

  čarou denovanou vizuálně propustnými ploty

  polosoukromých zahrad.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů i

  městského prostředí, výborná dostupnost

  veřejné i komerční vybavenosti pro obyvatele

  sub-lokality a sousedních lokalit s předpokladem

  rozvoje sociální soudržnosti obyvatel.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  osou městské ulice Na Santošce, přecházející v

  ulici Na Václavce. Uliční síť tvoří zklidněné ulice

  kolmé k ulici Na Santošce, doplněné místně o

  vybavenost v parteru.

  Předprostor kostelů, školy a vstupů do obou

  parků vytváří čtvrťové náměstí U Santošky.

  Systém urbánních veřejných prostranství

  doplňuje místní veřejné prostranství na křížení

  ulic Ostrovského a Na Santošce.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Památkově chráněný park Santoška, aleje

  a stromořadí v ulicích, velký podíl zeleně ve

  vnitroblocích, pěší průchod od sadů Na Skalce

  do ulice Radlická s průhledem ulicí Za Ženskými

  domovy na Smíchovský pivovar, Klárov a

  Vyšehrad, Evangelický kostel a Husův sbor,

  řemeslný areál v bloku mezi ul. U Nikolajky a

  Na Březince.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ, Vysoká škola mezinárodních a

  veřejných vztahů, Kostel Československé církve

  husitské, Evangelický kostel – sborový dům J.

  A. Komenského, lékárna, zdravotní středisko,

  Městská knihovna v Praze, síť obchodních a

  stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Zahrada Santoška, sady Skalka, park Mrázovka,

  a zimní stadion Nikolajka; jiné další aktivity

  možné v blízkém okolí.

  Nestandardní objekty

  Zimní stadion Nikolajka, řemeslný areál v bloku

  mezi ul. U Nikolajky a Na Březince.

• Strana 222

  164

  Václavka

  Na Santošce

  I02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. VI Míra využití E

  Podíl zeleně 0,45 Podlažnost 4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 223

  165

  Václavka

  Na Santošce

  I02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter čistě

  obytných čtyřpodlažních viladomů v

  polosoukromých zahradách ve velmi ostrém

  svahu. Stavební čára je volná a odsazená od

  uliční čáry vymezené vizuálně propustnými

  ploty. Prostor mezi uliční a stavební čárou je

  využitý pro předzahrádky.

  Výjimku tvoří ulice Na Václavce, na jejíž severní

  straně je stavební čára shodná s uliční, a má

  komerčně využitý parter na úrovni ulice.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Zástavba izolovaných viladomů v zahradách

  s vysokým podílem zeleně, systém schodišť

  zajišťujících pěší prostupnost sub-lokality.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství sub-lokality tvoří

  městská ulice Na Václavce, doplněná ulicí U

  Nikolajky a systémem schodišť zajišťující dobré

  napojení sub-lokality do sub-lokality Skalka.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Secesní bohatě zdobená Vila Helenka, bohatě

  zdobená Vila Václavka s restauračním zařízením

  s historií do první republiky, usedlost Nikolajka

  se zahradou, systém schodišť.

  Občanská vybavenost

  Kompletní občanská vybavenost realizovaná v

  sousední sub-lokalitě I01 Skalka.

  Sport a rekreace

  Realizovány v okolních lokalitách, zejména

  v zahradě Santoška, v sadech Na Skalce a

  stadionu Nikolajka.

  Nestandardní objekty

  Moderní bytové domy v ulici U Nikolajky,

  usedlost Nikolajka.

• Strana 224

  166

  J03

  J12

  J02

  J11

  J10

  J01

  J08

  J09

  J06

  J07

  J05

  J13

  J04

• Strana 225

  167

  MalvazinkyJ

  Peroutkova

  Cihlářka

  Na Pláni

  Xaveriova

  Farkáň

  Pod Šalamounkou

  Nad Bulovkou

  Smíchovský hřbitov

  U Hřbitova

  U Bulovky

  Nová Farkáň

  Šalamounka

  Bulovka

  J01

  J02

  J03

  J04

  J06

  J11

  J08

  J13

  J05

  J10

  J07

  J12

  J09

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 226

  168

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  MalvazinkyJ

• Strana 227

  169

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  MalvazinkyJ

• Strana 228

  170

  Jinonice Radlice

  Klamovka

  Smíchovské

  Nádraží

  Anděl

  Na ViniciHřbitov

  Na

  Santošce

  Petřín

  Šala

  mounka

  Mrázovka

  Vidoule

  Na ViniciHřbitov

  Dívčí

  Hrady

  zahrada

  Santoška

  zahrada

  Skalka

  MalvazinkyJ

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 229

  171

  MalvazinkyJ

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městká struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou

  Mateřská škola Lokace pro novou

• Strana 230

  172

  MalvazinkyJ

  Východiska

  Malvazinky jsou stabilizovaná zahradní čtvrť

  tvořená heterogenními celky, z nichž některé

  jsou komponované (Farkáň, Xaveriova, Černý

  Vrch, sídliště Šalamounka), citlivě propojenými

  zástavbou luxusních vil a viladomů, z nichž

  mnohé mají velmi vysokou architektonickou a

  historickou hodnotu.

  Čtvrť je obklopena spojitým systémem parků na

  svazích. Charakteristickým znakem Malvazinek

  tak jsou výhledy a průhledy (z Malvazinek)

  na město a zároveň její význam v dálkových

  a panoramatických pohledech, zejména z

  Vyšehradu a Dívčích Hradů.

  Vstupem do území z vnitřního města je ulice

  Na Václavce. Lokalita je výrazně stabilizovaná,

  potenciál dalšího rozvoje spočívá zejména

  v dílčích doplněních a nápravách stávajících

  urbanistických struktur, které nesmí ohrozit

  jejich urbanistickou a rezidenční kvalitu. V

  území je poptávka po rozšíření služeb.

  Cílový charakter lokality

  Rezidenční část města se základní občanskou

  vybaveností, velmi dobře dostupná propojená

  pěšky přímo přes zelené svahy do sousedících

  městských lokalit (v Radlickém a Motolském

  údolí a na Smíchově), zajišťující velmi kvalitní

  rodinné bydlení v domech se zahradami. Služby

  a občanské vybavení mají prakticky výlučně

  místní dosah a jsou koncentrované na nových

  náměstích u restaurace Na Vinici a u hřbitova,

  podél ulic Peroutkova a Na Václavce, a v

  několika komunitních veřejných prostranstvích.

  Pro společenský život Malvazinek je typická

  vysoká strukturace místních komunit, jejichž

  krystalizačními jádry jsou zejména zařízení

  občanského vybavení, dětská hřiště a zájmové

  aktivity.

  Klíčová témata k řešení

  - Urbanistické dotvoření čtvrťového náměstí u

  restaurace Na Vinici a jeho bezprostředního

  okolí včetně areálu bývalého SANOPZ;

  - urbanistické dotvoření ulice Peroutkova.a

  nového náměstí u hřbitova se zadním

  vstupem do Smíchovského hřbitova;

  - urbanistické dotvoření ulice Na Václavce,

  která je hlavním přístupem do lokality z

  vnitřního města;

  - vyřešení umístění základní školy,

  - vyřešení pěší prostupnosti mezi náměstí u

  restaurace Na Vinici a ul. U Nikolajky;

  - zajištění územních podmínek pro pěší a

  cyklistickou prostupnost Malvazinkami

  (zejména podél její jižní hranice z Pavího

  vrchu do sub-lokality K04 Jinonická Brána,

  ulicí Na Pláni, na Šmukýřku, na Popelku, a z

  Radlického údolí přes Bulovku do Motolského

  údolí);

  - kultivace zelených svahů po obvodu lokality

  Malvazinky.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného zahradního města s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných a bytových domech se

  soukromými a polosoukromými zahradami. Jako

  těžiště lokality rozvíjet urbánní osu Peroutkovy

  ulice s náměstími Na Vinici, Hřbitovním a Na

  Farkáni, a to zejména ve vazbě na sousedící

  městské lokality Václavka a Jinonická brána.

• Strana 231

  173

  MalvazinkyJ

  Zelené svahy malvazinské terasy (Šalamounka,

  Skalka, Paví vrch, Farkáň) rozvíjet jako

  extenzivní krajinně-rekreační zázemí lokality.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako urbánní osu systému veřejných

  prostranství Malvazinek rozvíjet Peroutkovu ulici

  a ulici Na Václavce, které jsou rovněž hlavním

  přístupem do území pro motorovou a veřejnou

  dopravu z východu a ze západu.

  V této urbánní ose vytvořit územní podmínky

  pro urbanistické dotvoření:

  - Čtvrťového náměstí u restaurace Na Vinici na

  bývalé točně trolejbusu rozvíjet jako hlavní

  veřejný prostor Malvazinek s koncentrací

  komerční vybavenosti;

  - nové čtvrťové náměstí u modlitebny

  Adventistů sedmého dne rozvíjet jako

  důstojný vstup do Smíchovského hřbitova s

  adekvátní nabídkou služeb a kompozičním

  řešením;

  - nového lokalitního náměstí na křižovatce

  Peroutkovy ulice a ulice Na Farkáně III;

  - dotvoření uličního prostoru v celé délce

  Peroutkovy ulice.

  Předprostor Smíchovského hřbitova z ulice

  U Smíchovského hřbitova rozvíjet jako

  reprezentativní veřejné prostranství odpovídající

  jeho společenskému významu.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreace obyvatel je v první řadě

  zajištěna v soukromých a polosoukromých

  zahradách rodinných a bytových domů, v

  druhé řadě poté v systému sousedských

  parčíků uvnitř zastavěného území spojených

  ulicemi uzpůsobenými pohodlnému pěšímu

  a cyklistickému pohybu, které propojují

  sousedské parčíky navzájem a zároveň

  zprostředkovávají vazbu vnitřního území

  Malvazinek s jejich rekreačním zázemím v

  bezprostředním okolí. Proto je třeba:

  - Vytvořit podmínky pro rozvoj doplňkové sítě

  důležitých pěších a cyklistických propojení

  Malvazinek se sousedními lokalitami a

  rekreačním zázemím Malvazinek, a to v

  ulicích U Smíchovského hřbitova, U Mrázovky,

  U Šalamounky, Xaveriova, Urbanova, Od

  Vysoké, Na Pláni, Klímova, K vodojemu, Na

  Loužku a Na Vysoké;

  - stabilizovat sportovní areál DTJ Smíchov;

  - vytvořit podmínky pro rozvoj sousedských

  parčíků s dětskými hřišti Na Pláni, U

  Mrázovky, U Šalamounky, v České a Na

  Farkáně IV.

  Koncepce využití území

  Území lokality Malvazinky stabilizovat jako čistě

  obytné, s výjimkou areálů veřejné občanské

  vybavenosti (mateřské školy Peroutkova,

  Na Pláni a Na Loužku a Rehabilitační kliniky

  Malvazinky) a sportu (areál DTJ Smíchov).

  Ve vazbě na nově zakládaná veřejná

  prostranství u restaurace Na Vinici, u hřbitova,

  na křižovatce Peroutkovy ulice a ulice Na

  Farkáně III a v ulici Ke Smíchovskému hřbitovu

  vytvářet územní podmínky pro rozvoj komerční

  občanské vybavenosti.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Plochy otevřené krajiny na svazích pod lokalitou

  Malvazinky mají všechny charakter parků

  (Santoška, Husovy Sady, Na Farkáně) a/nebo

  lesoparků (Šalamounka, Měchurka).

• Strana 232

  174

  Peroutkova

  Malvazinky

  J01

  Stabilita rozvojová Výšková hl. IV Míra využití D

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 233

  175

  Peroutkova

  Malvazinky

  J01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter zahradního

  města s bytovými domy a viladomy v

  polosoukromých zahradách, často se zvýšeným

  prvním nadzemním podlažím. Stavební čára je

  otevřená a odsazená od uliční čáry, vymezené

  vizuálně propustnými ploty. Prostor mezi uliční

  a stavební čárou je využitý pro poloveřejné

  předzahrádky, do ulice Peroutkova, Na Václavce

  a do náměstí Na Vinici a Hřbitovního náměstí

  pro předzahrádky komerční vybavenosti.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoký podíl zeleně a drobné měřítko zástavby

  zajišťující vysokou kvalitu bydlení.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  městskou osou ulic Na Václavce a Peroutkova

  s dvojicí nových čtvrťově významných

  veřejných prostranství u restaurace Na Vinici

  (na křižovatce ulic Na Václavce, Peroutkovy

  a U Mrázovky a U Šalamounky) a u hřbitova

  (na křižovatce ulic Urbanovy, Xaveriovy a

  Peroutkovy u zadního vstupu do Smíchovského

  hřbitova), která tvoří centrum vybavenosti a

  společenského života celých Malvazinek.

  Na náměstí Na Vinici se kříží významné pěší

  prostupy z Radlického do Motolského údolí (ulicí

  U Smíchovského hřbitova přes náměstí Na Vinici

  a pak ulicí U Mrázovky a ulicí U Šalamounky do

  Motolského údolí).

  Na Hřbitovním náměstí se kříží významné

  pěší prostupy z Pavího vrchu na Vidouli

  (Smíchovským hřbitovem a ulicí Xaveriova přes

  náměstí a Urbanovu ulici k usedlosti Bulovka).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Řadový dům Karla a Jany Teigových, sociální

  soudržnost, charakter zahradního města.

  Občanská vybavenost

  MŠ Peroutkova, komerční občanská vybavenost

  koncentrovaná na obou náměstích a v městské

  ulici Peroutkova.

  Sport a rekreace

  Realizovány v sousedních sub-lokalitách

  (sportovní areál Mrázovka) a v bezprostředním

  okolí lokality Malvazinky.

  Nestandardní objekty

  Finanční úřad, Modlitebna Církve Adventistů

  sedmého dne.

• Strana 234

  176

  Cihlářka

  Malvazinky

  J02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití E

  Podíl zeleně 0,45 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 235

  177

  Cihlářka

  Malvazinky

  J02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  zahradního města tvořeného izolovanými

  tří až čtyřpodlažními bytovými domy v

  polosoukromých zahradách a ojedinělých

  rodinných vil. Stavební čára je otevřená a

  ustupuje za uliční čáru denovanou zpravidla

  vizuálně propustnými ploty.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně a

  vysoká sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Významné pěší propojení náměstí Na Vinici se

  Smíchovem a Mrázovkou, na jejichž křížení je

  parkově upravený vstup do sportovního centra

  Mrázovka.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Winternitzova vila, sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  Zdravotnické zařízení v bývalém SANOPZ v ulici

  Na Cihlářce, muzeum Winternitzova vila, ostatní

  občanská vybavenost realizovaná v sousedních

  lokalitách.

  Sport a rekreace

  Sportovní areál Mrázovka.

  Nestandardní objekty

  Terasové domy v ulici Na Cihlářce, bytové domy

  Na Cihlářce č. o. 8 a Na Provaznici č. o. 7.

• Strana 236

  178

  Na Pláni

  Malvazinky

  J03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. IV Míra využití D

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 2-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 237

  179

  Na Pláni

  Malvazinky

  J03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter klidného

  zahradního města izolovaných rodinných vil a

  vilových domů v zahradách. Stavební čára je

  otevřená a ustupuje za uliční čáru denovanou

  zpravidla vizuálně propustnými ploty.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně a

  vysoká sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je tvořený

  dvojící os významných pěších propojení ulicemi

  Na Pláni (mezi Smíchovským hřbitovem a

  parkem Na Skalce) a Na Loužku (z Malvazinek

  do Radlic), na jejichž křížení je sousedský park

  Na Pláni.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Park Na Pláni, sociální soudržnost, charakter

  zahradního města.

  Občanská vybavenost

  Rehabilitační klinika Malvazinky, MŠ Na Pláni.

  Sport a rekreace

  Park Na Pláni, areál DTJ Xaveriova.

  Nestandardní objekty

  Areál rehabilitační kliniky Malvazinky, terasové

  bytové domy v Xaveriově ulici, bytové domy v

  ulici Na Pláni.

• Strana 238

  180

  Xaveriova

  Malvazinky

  J04

  Stabilita k ochraně Výšková hl. II Míra využití D

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 1-3 + 1

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 239

  181

  Xaveriova

  Malvazinky

  J04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  komponovaného zahradního města tvořeného

  řadovými městskými domy o jednom až

  třech nadzemních podlažích se soukromými

  zahradami a obytným podkrovím.

  Stavební čára je otevřená a odsazená od uliční

  čáry, která je denovaná vizuálně propustným

  oplocením. Prostor mez stavební a uliční čarou

  je tvořen soukromými předzahrádkami.

  Jádro sublokality tvoří kompozice unikátní

  soubor drobných řadových dělnických domků

  s okapově orientovanou sedlovou střechou

  s vykýři a produkčními zahrádkami ve

  vnitroblocích.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní obytné prostředí, vysoký podíl zeleně a

  vysoká sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je tvořený

  dvojící os významných pěších propojení ulicemi

  Ke Smíchovskému hřbitovu (z Radlického údolí

  přes náměstí Na Vinici do Motolského údolí)

  a Na Pláni - Xaveriova (z Pavího vrchu na

  Vidouli), na jejichž křížení je náměstí čtvrťového

  významu u hlavního vchodu do Smíchovského

  hřbitova.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Řadové dělnické domky v ulici Xaveriova a

  Malá Xaveriova, vysoký podíl zeleně, sociální

  soudržnost.

  Občanská vybavenost

  Občanská vybavenost je realizovaná v

  sousedních sub-lokalitách.

• Strana 240

  182

  U Hřbitova

  Malvazinky

  J05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití E

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 241

  183

  U Hřbitova

  Malvazinky

  J05

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter volné

  zástavby tří až čtyř podlažních bytových domů

  se se zvýšeným přízemím v polosoukromé

  zeleni.

  V ulicích Klímova a K Vodojemu je stavební čára

  otevřená a odsazená od uliční čáry. Prostor mezi

  uliční a stavební čárou je využitý pro veřejné

  předprostory domů a poloveřejnou zeleň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Plošná prostupnost poloveřejné zeleně, vysoká

  kvalita bydlení v drobných bytových domech

  s předpokladem rozvoje sociální soudržnosti

  obyvatel.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství sub-lokality tvoří

  dvojice sousedských ulic Klímova a Štorkánova.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoké zastoupení poloveřejné zeleně mezi

  bytovými domy, sociální soudržnost obyvatel.

  Občanská vybavenost

  Kompletní občanská vybavenost realizovaná

  v sousedních lokalitách (zejména v Radlickém

  údolí), MŠ v sub-lokalitě Na Pláni.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v sídlištní zeleni, sousedních sub-

  lokalitách (zejména v komunitním parku Na

  Pláni) a bezprostředním okolí. Po okrajích sub-

  lokality prochází významné osy pěší rekreační

  prostupnosti (Waltrovka - park Na Farkáně -

  Hřbitovní náměstí-Paví Vrch a park Na Farkáně

  – Na Loužku – Paví Vrch).

  Nestandardní objekty

• Strana 242

  184

  Farkáň

  Malvazinky

  J06

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 2 + 1

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 243

  185

  Farkáň

  Malvazinky

  J06

  Charakter

  Zástavba sub-lokality je větší části tvoří

  komponovaná zástavba čistě obytných

  dvojdomů a samostatných rodinných domů.

  Stavební čára je totožná s uliční čárou, přízemí

  domů je na úrovni terénu. Ulice jsou úzké.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Zástavba izolovaných dvojdomů a rodinných

  domů v zahradách s vysokým podílem zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je soustava

  obslužných obytných ulic komponovaná okolo

  náměstí Na Farkáně, které má charakter drobné

  plochy veřejné zeleně, navázaná na nové místní

  náměstí na Peroutkově ulici.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Urbanistická kompozice lokality, vysoká

  rezidenční kvalita, sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  Občanská vybavenost je realizovaná v

  sousedních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Dětské hřiště, rekreační prostupnost územím do

  rozsáhlejších ploch veřejné zeleně v parku Na

  Farkáně, Na Vysoké a Bulovka.

  Nestandardní objekty

  Dvojice moderních bytových domů v ulici

  U Slévárny, objekt bývalé samoobsluhy na

  náměstí Na Farkáně.

• Strana 244

  186

  Nová Farkáň

  Malvazinky

  J07

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití F

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 245

  187

  Nová Farkáň

  Malvazinky

  J07

  Charakter

  Skupina moderních bytových domů umístěných

  v poloveřejné zeleni, uzavírajících kompozici

  sub-lokality J06 Farkáň.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Zástavba izolovaných viladomů v zahradách

  s vysokým podílem zeleně, systém schodišť

  zajišťujících pěší prostupnost sub-lokality.

  Systém veřejných prostranství

  Ulice Od Vysoké a Na Farkáně III jsou

  důležitými pěšími prostupy podél jižního svahu

  Malvazinek a z Radlického údolí (a Dívčích

  Hradů) přes Bulovku na Vidouli.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Občanská vybavenost je realizovaná v

  sousedních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizovány v okolních sub-lokalitách.

• Strana 246

  188

  Nad Bulovkou

  Malvazinky

  J08

  Stabilita rozvojová Výšková hl. II Míra využití C

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 247

  189

  Nad Bulovkou

  Malvazinky

  J08

  Charakter

  Zástavbu sub-lokality tvoří řadové domy v

  Jenišovské ulici, stavební čára je otevřená a

  odsazená od uliční čáry; prostor mezi uliční

  a stavební čarou je využitý pro okrasné

  předzahrádky jednotlivých domů.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Zástavba izolovaných viladomů v zahradách

  s vysokým podílem zeleně, systém schodišť

  zajišťující pěší prostupnost sub-lokality.

  Systém veřejných prostranství

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Občanská vybavenost je realizovaná v

  sousedních sub-lokalitách. V sub-lokalitě je

  třeba prověřit možnost realizace plnohodné

  základní školy.

  Sport a rekreace

  Realizovány v okolních sub-lokalitách.

  Nestandardní objekty

• Strana 248

  190

  Bulovka

  Malvazinky

  J09

  Stabilita k ochraně Výšková hl. III Míra využití A

  Podíl zeleně 0,8 Podlažnost 2

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 249

  191

  Bulovka

  Malvazinky

  J09

  Charakter

  Sub-lokalita hospodářské barokní usedlosti

  Bulovka.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Drobné měřítko staveb a vysoký podíl zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Důležité trasy pěší prostupnosti územím ulicemi

  Urbanova (na Šalamounku) a Od Vysoké (k

  Bulovce a dále na Vidouli).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Barokní usedlost Bulovka, Gloriet, zahrady a

  lesopark.

  Občanská vybavenost

  Realizována v okolních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizovány v okolních sub-lokalitách.

  Nestandardní objekty

• Strana 250

  192

  U Bulovky

  Malvazinky

  J10

  Stabilita k ochraně Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,55 Podlažnost 2

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 251

  193

  U Bulovky

  Malvazinky

  J10

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter rodinných

  dvojdomků a drobných bytových domů o dvou

  nadzemních podlažích v zahradách. Přízemí

  domů je zvýšené. Stavební čára je otevřená

  a odsazená od uliční čáry denované vizuálně

  propustnými ploty.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Drobné měřítko staveb a vysoký podíl zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Důležité trasy pěší prostupnosti územím ulicemi

  Urbanova (na Šalamounku) a Od Vysoké (k

  Bulovce a dále na Vidouli).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Realizována v okolních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizována v okolních sub-lokalitách.

  Nestandardní objekty

  Řadové rodinné domky v Urbanově ulici,

  novostavby v ulici Od Vysoké.

• Strana 252

  194

  Pod Šalamounkou

  Malvazinky

  J11

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. VI Míra využití F

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 4-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 253

  195

  Pod Šalamounkou

  Malvazinky

  J11

  Charakter

  Zástavbu sub-lokality tvoří komponované

  modernistické sídliště, tvořené bodovými a

  deskovými bytovými domy volně umístěnými

  ve veřejné zeleni. Přízemí domů je zvýšené a

  využívané pro garáže obyvatel domů.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoký podíl poloveřejné zeleně zaručující

  vysokou kvalitu bydlení a bezprostřední kontakt

  s přírodním prostředím lesů Šalamounky.

  Systém veřejných prostranství

  Do sub-lokality z jihu zasahuje náměstí u

  zadního vstupu do Smíchovského hřbitova a

  důležitá trasa pěší prostupnosti z Malvazinek a

  Smíchovského hřbitova do údolí Božínky.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  MŠ Peroutkova, ostatní občanská vybavenost

  realizována v okolních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizovány v okolních sub-lokalitách a v

  lesoparku v bezprostředním sousedství sub-

  lokality.

  Nestandardní objekty

  Soubor garáží na hranici lesoparku.

• Strana 254

  196

  Šalamounka

  Malvazinky

  J12

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití D

  Podíl zeleně 0,45 Podlažnost 2-3 + 1

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 255

  197

  Šalamounka

  Malvazinky

  J12

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter dvojdomků

  a bytových řadových domů o dvou podlažích

  a bytových domů až o čtyřech podlažích v

  zahradách a poloveřejné zeleni. Stavební čára

  je otevřená a odsazená od uliční čáry, prostor

  mezi uliční a stavební čárou je využitý pro

  předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoký podíl poloveřejné zeleně zaručující

  vysokou kvalitu bydlení a bezprostřední kontakt

  s přírodním prostředím lesů Šalamounky.

  Systém veřejných prostranství

  Ulice U Šalamounky je významnou trasou pěší

  prostupnosti z Malvazinek do Motolského údolí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Historická usedlost Šalamounka.

  Občanská vybavenost

  Občanská vybavenost realizována v okolních

  sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizován v okolních sub-lokalitách, na

  hřišti v ulici U Šalamounky a v lesoparku v

  bezprostředním sousedství sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytový dům na náměstí Josefa Machka,

  usedlost Šalamounka.

• Strana 256

  198

  Smíchovský hřbitov

  Malvazinky

  J13

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. I Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 257

  199

  Smíchovský hřbitov

  Malvazinky

  J13

  Charakter

  Komponované pohřebiště s vyhrazeným

  návštěvním režimem.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Systém veřejných prostranství

  Sub-lokalita je součástí dvou čtvrťově

  významných náměstí (na západě z Peroutkovy

  ul. a na východě od ul. U Smíchovského

  hřbitova; napříč sub-lokalitou prochází

  významná trasa pěší prostupnosti.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pietní atmosféra, vysoký podíl zeleně.

  Občanská vybavenost

  Sport a rekreace

  Nestandardní objekty

• Strana 258

  200

  K04

  K01

  K02

  K03

  K08

  K07

  K06

  K05

• Strana 259

  201

  Radlické údolíK

  Laurová

  Radlická

  Slévárna

  Jinonická brána

  Klikatá

  Vojenský areál

  Pod Bulovkou

  U Kříže

  K01

  K02

  K03

  K04

  K06

  K08

  K05

  K07

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 260

  202

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Radlické údolíK

• Strana 261

  203

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Radlické údolíK

• Strana 262

  204

  Radlické údolíK

  Schéma širších vztahů

  Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

  Kladno

  Plzeň

  Centrum Prahy

  Smíchovské

  Nádraží

  Nové

  Butovice

  RadliceJinonice

  Paví vrchNa FakráněWaltrovka

  Dívčí

  Hrady

  RadliceJinonice

• Strana 263

  205

  Radlické údolíK

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

• Strana 264

  206

  Radlické údolíK

  Charakter

  Radlické údolí je heterogenní lokalita, která

  je charakterem, mírou stability i využitím

  velmi různorodá a významně smíšené. V

  úzkém údolí se uplatňují výrazné zelené

  svahy, představující bezprostřední styk města

  s krajinou. Na prostorově velmi omezeném

  území jsou koncentrovány i celoměstsky

  významné dopravní stavby; nedokončená

  Radlická radiála, tramvajová trať i metro.

  Od Smíchovského nádraží přechází bloková

  zástavba předměstí Prahy do postupně se

  transformujícího průmyslového zázemí do

  vilových čtvrtí na vyšších polohách, aby na

  západě, kde se údolí otevírá do krajiny, byla

  ukončena sídlištní zástavbou. Údolní městská

  struktura je rytmizována zelenými svahy

  krajinné zeleně a doplněna o areály sportovního

  vybavení. Specickým územím je areál Armády

  ČR. Různorodost využití údolí se odráží i v

  různorodosti urbanistických struktur. Podél ulice

  Radlická, která je přirozenou osou území se

  postupně směrem od Smíchovského nádraží

  střídají struktury bloková, řadová, areály, solitéry

  a sídlištní struktury, ty vše doplněné o zástavbu

  jednotlivými domy a zahradním městem na

  svazích a kopcích podél údolí.

  Území je nadstandardně obslouženo kolejovou

  hromadnou dopravou, údolím souběžně prochází

  metro, tramvaj a vlak. Problematický je uzel

  na ústí Radlické a stabilizovaná šířka Radlické

  ulice na východě údolí, který limituje kapacitu

  dopravní infrastruktury pro automobilovou

  dopravu jakož i možnosti jejího zvýšení.

  Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy na

  území Radlického údolí vymezují celoměstsky

  významnou rozvojovou osu, v níž předepisují:

  - ověřit podmínky pro rozšíření celoměstského

  centra (kap. 3.4.2 písm. b) ZÚR);

  - podrobně ověřit vymezení a možnosti způsobu

  využití rozšířeného kompaktního města (kap.

  3.4.2 písm. c) ZÚR);

  - ověřit umístění nových celoměstsky důležitých

  staveb a areálů, pro areály s vysokou

  návštěvností ověřit umístění mimo centrální

  oblast v místech s dobrou obsluhou veřejnou

  hromadnou dopravou (kap. 3.4.2 písm. b)

  ZÚR);

  - přeměna Radlické ulice na městskou třídu

  (kap. 3.4.2 písm. e) ZÚR);

  - řešit umístění ploch pro sport a rekreaci v

  souladu s ochranou přírodních a dochovaných

  krajinných hodnot (kap. 3.4.2 písm. g) ZÚR);

  - řešit bezpečné odvedení přívalových

  srážkových vod z nově urbanizovaného území

  (kap. 3.4.2 písm. f) ZÚR).

  Potenciál území spočívá v transformaci Radlické

  ulice z autostrády na městskou třídu, dostavbě

  proluk Radlické ulice, dokončení transformace

  browneldů, posílení uzlů u stanic metra a

  úpravě krajiny reektující změnu charakteru

  Radlického údolí z průmyslového předměstí na

  plnohodnotnou městskou čtvrť. Potenciál území

  se mimo jiné projevuje velkým množstvím

  podaných žádostí a podnětů na změny platného

  ÚPn, které prakticky znamenají změny na celém

  území Radlického údolí.

  Probíhajících změn a úprav územního plánu

  na území Radlického údolí je patnáct; jedná

  se konkrétně o změny Z3103, Z3210, Z3351,

  Z3326, Z3270, Z3102, Z3362, Z3350, Z3351,

  Z3418, Z3108 a Z3131 a úpravy U1168, U1300,

  U1107, U0686, U1368.

  Cílový charakter lokality

  Polyfunkční lineární kompaktní město s kvalitním

  krajinným zázemím, ve kterém se v pravidelném

  rytmu stanic metra střídají části s vysokou

  koncentrací regionálně významných služeb,

  občanského vybavení a pracovních příležitostí

  s komornějšími částmi s vysokým podílem

  rodinného bydlení.

• Strana 265

  207

  Radlické údolíK

  Klíčová témata k řešení

  - Urbanistická forma transformačních a

  rozvojových území;

  - dokončení přípravy Radlické radiály včetně

  jejího zapojení do mětského prostředí Jinonic

  a Radlic;

  - prověření možnosti zintenzivnění příměstské

  vlakové linky Praha-Hostivice v úseku

  Jinonice-Zličín-Hostivice-(Kladno);

  - prověření možností transformovat

  stanici Praha-Jinonice na hlavové nádraží

  multimodálního uzlu regionální veřejné

  dopravy, který zároveň bude sloužit jako

  konečná stanice pro vlaky, pro které

  nepostačuje kapacita trati v úseku Praha-

  Jinonice – Hlubočepy – Smíchovské Nádraží;

  - urbanistické řešení přestupního uzlu Jinonická

  ve vazbě na stanici metra (metro-tramvaj-

  příměstský vlak-místní linky BUS);

  - řešení urbanistického zakomponování

  Radlické radiály a zhlaví tunelu do zástavby

  takovým způsobem, aby nebyly narušeny

  kompoziční, pěší a funkční vazby mezi

  Radlickým údolím, Starými Butovicemi,

  Waltrovkou, Vidoulí a Dívčími hrady;

  - vyřešení kapacitní a prostorové dostupnosti

  základního školství pro obyvatele rozvojových

  a transformačních ploch v Radlickém údolí;

  - urbanistické řešení trasování a uličního prolu

  Radlické ulice z náměstí u stanice metra

  Radlická na západ vč. prodloužení tramvaje;

  - urbanistické vyřešení celoměstského centra

  Radlická;

  - urbanistické dotvoření celoměstsky

  významného náměstí u stanice metra

  Radlická;

  - urbanistické vyřešení integrace Radlické

  třídy a areálu Waltrovka v rámci řešení

  celoměstsky významného centra Jinonické

  brány;

  - realizace celoměstsky významných

  rekreačních pěších a cyklistických vazeb

  (Petřín) - Malvazinky – Sportovně rekreační

  areál Radlice – Dívčí hrady – (Prokopské

  údolí) a (Vidoule) – Waltrovka – Slévárna –

  Dívčí hrady – (Prokopské údolí);

  - realizace pohodlných pěších propojení

  Brabenec – Laurová – Paví vrch, Malvazinky

  – Radlické údolí – Dívčí hrady, Cibulka –

  Waltrovka – Dívčí hrady a (Vidoule) – Jinonice

  – Sportovní areál Jinonická brána – Dívčí

  hrady.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je funkčním rozšířením celoměstského

  centra hl. m. Prahy, poskytující základní a vyšší

  občanskou vybavenost a pracovní příležitosti

  pro obyvatele sousedních lokalit MČ Praha 5.

  Vzhledem ke své poloze ve městě (a to zvláště

  ve vztahu k významným stavbám dopravní

  infrastruktury) rovněž slouží jako vstupní brána

  vnitřního města ze západu.

  Základní koncepce

  Vytvořit podmínky pro transformaci

  průmyslového předměstí Prahy na kompaktní

  polyfunkční město. Jako těžiště lokality s

  koncentrací služeb a pracovních příležitostí

  rozvíjet okolí stanic metra Radlická a Jinonická.

  Vytvořit podmínky pro transformaci post-

  průmyslových areálů na plnohodnotnou obytnou

  čtvrť s dominantním podílem bydlení pro

  rodiny s dětmi a vysokou mírou hierarchizace

  veřejných prostranství. Rozvíjet tradiční

  obytné město východně od Pechlátovy ulice s

  respektem k zachovalým hodnotám. Rozvíjet

  území v okolí Kutvirtovy ulice a jižně od zhlaví

  Radlické radiály jako sportovně-rekreační

  zázemí nově vznikajícího kompaktního města.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství a

  dopravní infrastruktury.

• Strana 266

  208

  Radlické údolíK

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství je založený

  na systému dvou uličních os doplněných

  pravidelným rytmem náměstí. Jako hlavní

  kompoziční a obchodní urbánní osu systému

  veřejných prostranství lokality rozvíjet

  Radlickou třídu, a v ní vytvořit podmínky pro:

  - realizaci tramvajové trati na západ od stanice

  metra Radlická,

  - pohodlnou a bezpečnou pěší a cyklistickou

  prostupnost,

  - realizaci stromořadí, ve stabilizovaném území

  podle možností,

  - vyřešení kontaktu Radlické třídy s areálem

  Waltrovka,

  - přizpůsobení propustnosti celé délky Radlické

  třídy pro intenzity automobilové dopravy

  odpovídající propustnosti křižovatky Radlické

  třídy s Dobříšskou ulicí,

  - občanskou vybavenost a pracovní příležitosti.

  Jako vedlejší osu, křížící se s Radlickou třídou

  na Radlickém náměstí, rozvíjet městské

  ulice běžící souběžně s Radlickou třídou (Na

  Neklance, Holubova, Pechlátova, U Kostela,

  Kačírkova). Na vedlejší ose vytvořit podmínky

  pro:

  - pohodlnou a bezpečnou pěší a cyklistickou

  prostupnost,

  - rozvoj obchodu a služeb v parteru domů

  zejména na nárožích a náměstích,

  - realizaci stromořadí.

  Jako hlavní veřejné prostranství Radlického

  údolí rozvíjet náměstí u stanice metra Radlická,

  ve kterém dochází ke křížení obou městských

  os. V prostoru náměstí vytvářet podmínky pro:

  - vymístění točny tramvaje,

  - městotvorné vyřešení průchodu Radlické třídy

  přes náměstí,

  - zajištění parteru s obchody a službami,

  zejména v jižní a východní frontě,

  - kompoziční zakončení urbánní osy Radlické

  třídy z východu i ze západu.

  Na západě Radlického údolí rozvíjet Walterovo

  náměstí a jeho bezprostřední okolí jako

  celoměstsky významnou soustavu uličních

  veřejných prostranství. V tomto prostoru

  vytvářet podmínky pro:

  - urbanistické zakomponování Radlické

  radiály a zhlaví tunelu do zástavby takovým

  způsobem, aby nenarušoval kompoziční,

  pěší a funkční vazby mezi Radlickým údolím,

  Starými Butovicemi, Waltrovkou, Vidoulí a

  Dívčími hrady,

  - vyřešení přestupního uzlu metro – tramvaj –

  vlak – místní linky bus,

  - transformaci prostoru mezi ulicemi V zářezu/

  Puchmajerova a Klikatá vč. transformace

  uličního prostoru ul. U Waltrovky a Na

  Hutmance.

  Východně od náměstí u stanice metra Radlická

  proti základní škole dotvořit místní náměstí. V

  něm vytvářet podmínky pro:

  - urbanistické dotvoření veřejného prostranství

  s aktivním parterem;

  - zajištění prostupnosti do lesů Brabence a

  sportovně-rekreačního areálu v Kurtvirtově

  ulici,

  - realizaci kulturního zařízení.

• Strana 267

  209

  Radlické údolíK

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  parkové plochy parků Na Farkáně a Vysoké, ve

  sportovních areálech v Kurtvirtově ulici a nad

  nádražím Praha – Jinonice a v otevřené krajině

  a parkově upravených plochách Dívčích hradů.

  Je proto třeba vytvářet podmínky pro:

  - sportovně-rekreační zázemí města mezi

  tramvajovou linkou a tělesem Radlické radiály

  a jeho zapojení do navrhované urbanistické

  struktury,

  - sportovně-rekreační zázemí města v

  Kurtvirtově ulici,

  - celoměstsky významné rekreační trasy z

  parku Na Farkáně a Radlického náměstí na

  Dívčí hrady a z Pavího vrchu přes Brabenec

  na Dívčí hrady,

  - důležité trasy pěší a cyklistické prostupnosti

  z Vidoule přes Vysokou a Farkáň na Paví

  Vrch, z Vidoule přes Jinonice na Dívčí Hrady,

  a napříč Radlickým údolím z Malvazinek na

  Dívčí Hrady.

  Koncepce využití území

  Na území lokality v přímé vazbě na stanice

  metra (na západě lokality u stanice Jinonice, ve

  středu lokality u stanice Radlická a na východě

  lokality u dopravního uzlu Smíchov) rozvíjet

  vysokou koncentraci služeb, občanského

  vybavení a pracovních příležitostí regionálního

  významu při současném zachování minimálního

  podílu bydlení.

  V prostoru mezi těmito uzly ekonomické aktivity

  (t.j. v Laurové a transformačním území radlické

  slévárny) rozvíjet smíšeně obytné město s

  dominantním podílem bydlení pro rodiny s

  dětmi, v nichž pracovní příležitosti reprezentuje

  občanská vybavenost a služby.

  Řešení kontaktu urbánního

  prostředí a otevřené krajiny

  Radlické údolí je v kontaktu s otevřenou

  krajinou na severovýchodě lokality s plochami

  sadů Pavího vrchu, na jihu se svahy Brabence a

  Dívčích Hradů, a na západě s Vidoulí.

  Kontakt s Pavím vrchem zajišťují plochy

  ovocných sadů, upravených jako městský

  lesopark.

  Ke kontaktu urbánního prostředí se svahy

  Brabence dochází přes stabilizované plochy

  soukromých a polosoukromých zahrad.

  Hranici zastavěného území s krajinou Dívčích

  Hradů dochází na železničním tělese Pražského

  Semmeringu. Bezprostředně jižně od Pražského

  Semmeringu jsou krajinné plochy pro sport a

  rekreaci.

  Na území lokality vytvořit podmínky pro

  realizaci sportovišť pod otevřeným nebem u

  Kurtvirtovy ulice a východně od točny tramvaje.

  Ke kontaktu urbánního s Vidoulí na západě

  lokality dochází přes stabilizované plochy

  soukromých a polosoukromých zahrad.

• Strana 268

  210

  Laurová

  Radlické údolí

  K01

  Stabilita rozvojová Výšková hl. VI Míra využití G

  Podíl zeleně 0,2 Podlažnost 3-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 269

  211

  Laurová

  Radlické údolí

  K01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter tří

  až šestipodlažní blokové obytné zástavby

  tradičních průmyslových předměstí. Stavební

  čára je uzavřená a je shodná s uliční čárou.

  Přízemí budov je na úrovni terénu a parter je

  zejména na nárožích a veřejných prostranstvích

  komerčně využíván. Vnitrobloky jsou z velké

  části zpevněné, doplněné drobnými účelovými

  stavbami (garáže, dílny atp.), případně

  využívané k parkování.

  Sub-lokalita zajišťuje základní občanskou

  vybavenost jak vlastním obyvatelům, tak i

  obyvatelům sousedních čistě obytných lokalit

  (Kesnerka, z Malvazinek zejména sub-lokalitám

  Na Pláni a U Hřbitova).

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká intenzita a míra vertikální i horizontální

  diverzity využití, vysoký podíl bydlení, městské

  prostředí s dobrou komerční i veřejnou

  vybaveností, vzrostlá zeleň v ulicích; vizuální

  kontakt se zelenými svahy Pavího vrchu a

  Brabence.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  dvojicí kontrastních městských os: Radlické

  třídy a sekvence ulic Na Neklance, Holubova

  a Pechlátova, na které jsou navázána veřejná

  prostranství:

  Společenské centrum celé lokality, Školní

  náměstí, před ZŠ a MŠ Radlická na křížení ulic

  Pechlátova a Radlická.

  Sekvence drobnějších sousedských veřejných

  prostranství, v nichž je prioritně parter využitý

  pro komerční vybavenost:

  - křížení ulice Radlická s ulicemi K Vodojemu

  a Na Laurové tvoří menší veřejné prostranství

  čtvercového tvaru, které je rozšířením

  umožňující rozptyl aktivit Radlické třídy;

  - u pěšího průchodu z Ulice Pechlátova do

  ulice Radlická je drobné veřejné prostranství

  tvořené uličním prostorem a doprovodnou

  zelení;

  - na Neklance, na křížení celoměstsky

  významné rekreační trasy z Petřína do

  Prokopského údolí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Uplatnění zelených svahů v městské scéně.

  Občanská vybavenost

  ZŠ a MŠ, lékárna, síť obchodních a

  stravovacích zařízení koncentrovaná zejména

  v Radlické třídě, na nárožích a ve veřejných

  prostranstvích.

  Sport a rekreace

  Rekreace zejména v blízkém okolí, zejména v

  parku Paví vrch, v parku Brabenec a rekreačně-

  sportovním areálem v Kutvirtově ulici.

  Územím sub-lokality prochází několik

  významných rekreačních vazeb (z Malvazinek

  na Dívčí Hrady a z Petřína na Dívčí Hrady).

  Nestandardní objekty

  Jednopodlažní areály (mezi ulicemi Ke Koulce

  a Křížová s nižší podlažností než je okolní

  zástavba, Komerčně využívaný areál v ulici

  Na Laurové), zástavba pod zelenými svahy v

  Pechlátově ulici.

• Strana 270

  212

  Radlice

  Radlické údolí

  K02

  Stabilita transformační Výšková hl. VI Míra využití G

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 4-7

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 271

  213

  Radlice

  Radlické údolí

  K02

  Charakter

  Sub-lokalita představující moderní město plně

  integrované do celoměstského centra hl.m.

  Prahy, zajišťující pracovní příležitosti a vyšší

  občanskou vybavenost pro obyvatele Prahy a

  jejího metropolitního regionu.

  Její cílový charakter je určený vysokou

  koncentrací služeb, občanského vybavení a

  pracovních příležitostí při současném zachování

  minimálního podílu bydlení v úzké vazbě na

  rekreační a sportovní zázemí Dívčích Hradů,

  Farkáně a sportovních zařízení v Kutvirtově

  ulici. Pro společenský život sub-lokality je

  typický vysoký podíl uživatelů žijících mimo její

  území s ním související značná míra anonymity

  veřejného prostoru.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká intenzita a míra vertikální i horizontální

  diverzity využití, městské prostředí s dobrou

  komerční i veřejnou vybaveností, vzrostlá zeleň

  v ulicích; vizuální kontakt se zelenými svahy

  Farkáně, Brabence a Dívčích Hradů.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen

  na křížení pěti městských os (Radlické třídy,

  městských ulic Pechlátovy, U Kostela a

  Kutvirtovy) na nově založeném Radlickém

  náměstí, které je ústředním veřejným

  prostranstvím celé lokality Radlické údolí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Park Na Farkáně s kaplí sv. Jana Nepomuckého;

  sportovní zařízení v Kutvirtově ulici, plavecký

  stadion.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ, SŠ pro sluchově postižené.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreaci obyvatel a uživatelů území

  zajišťuje park Na Farkáně, sportovně rekreační

  areál v Kutvirtově ulici a intenzivnější rekreační

  zátěži přizpůsobená část krajinné lokality Dívčí

  Hrady.

  Sub-lokalita slouží jako nástupní místo pro

  aktivity krátkodobé (půldenní až celodenní)

  rekreační aktivity obyvatel celé Prahy v

  otevřené krajině Dívčích Hradů a Prokopském

  údolí. Tomu odpovídá potřeba zajištění

  bezpečné a pohodlné prostupnosti z Radlického

  náměstí na Dívčí hrady pro pěší a cyklisty, a

  parkový průchod mezi Dívčími hrady a parkem

  Na Farkáně.

  Nestandardní objekty

• Strana 272

  214

  Slévárna

  Radlické údolí

  K03

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití G

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 273

  215

  Slévárna

  Radlické údolí

  K03

  Charakter

  Smíšeně obytná sub-lokalita, integrovaná se

  sousedními uzly celoměstského centra (Radlická

  a Jinonická Brána). Většinu pracovních

  příležitostí sub-lokality reprezentuje občanská

  vybavenost a služby, je pro ni charakteristický

  dominantní podíl bydlení pro rodiny s dětmi.

  Ccharakter je určený městskou intenzitou

  využití, s vysokou mírou hierarchizace

  veřejných prostranství, s dominantním podílem

  služeb a pracovních příležitostí koncentrovaných

  podél Radlické třídy a relativně nízkým počtem

  živých obchodních (městských) ulic a uzlů,

  tvořících kostru sítě klidných sousedských

  veřejných prostranství. Konkrétní urbanistickou

  formu sub-lokality určí územní studie.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Městské prostředí s dobrou komerční i veřejnou

  vybaveností, vzrostlá zeleň v ulicích; vizuální

  kontakt se zelenými svahy Farkáně a Dívčích

  Hradů.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen na

  souběžných osách Radlické třídy s tramvají a

  s ní rovnoběžně vedených ulicích (prodloužení

  ulic U kostela a Výmolovy), doplněné několika

  sousedskými veřejnými prostranstvími.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Budova slévárny, vizuální kontakt se zelenými

  svahy Farkáně a Dívčích Hradů, Pražský

  Semmering.

  Občanská vybavenost

  Prověřit optimální umístění areálu základní

  školy zajišťující základní občanskou vybavenost.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace je zajištěna v sousedních

  sub-lokalitách a na Dívčích hradech, jejichž

  dostupnost zajišťuje síť ulic přizpůsobenýhch

  pohodlnému a bezpečnému pohybu pěších a

  cyklistů.

  Nestandardní objekty

• Strana 274

  216

  Jinonická brána

  Radlické údolí

  K04

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití F

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 275

  217

  Jinonická brána

  Radlické údolí

  K04

  Charakter

  Sub-lokalita představuje moderní město plně

  integrované do celoměstského centra hl.m.

  Prahy, zajišťující pracovní příležitosti a vyšší

  občanskou vybavenost pro obyvatele Prahy

  a jejího metropolitního regionu, koncipovaná

  ve vazbě na nově vznikající moderní areál

  Waltrovka s komplexem budov kanceláří, bytů a

  obchodních prostor.

  Její cílový charakter je určený vysokou

  koncentrací služeb, občanského vybavení a

  pracovních příležitostí při současném zachování

  minimálního podílu bydlení v okolí Walterova

  náměstí, jejíž intenzita se pomalu snižuje

  směrem k okrajům sub-lokality, kde přechází do

  převážně až čistě obytných území.

  Pro společenský život sub-lokality je typický

  vysoký podíl uživatelů žijících mimo její území

  s ním související značná míra anonymity

  veřejného prostoru.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká intenzita a míra vertikální i horizontální

  diverzity využití, městské prostředí s dobrou

  komerční i veřejnou vybaveností, vzrostlá zeleň

  v ulicích; vizuální kontakt se zelenými svahy

  Vidoule a Dívčích hradů.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství bude denován

  územní studií. Jeho klíčové prvky tvoří

  Radlická třída, Walterovo náměstí, středem

  subokality procházející městská ulice v linii Na

  Hutmance – Walterovo náměstí – Kačírkova a

  systém veřejných prostranství spojující jádro

  sub-lokality s přestupním uzlem vlak-metro-

  tramvaj-bus Jinonická.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Stopy industriální historie Jinonic, protiletecké

  bunkry na Vysoké, vizuální kontakt s krajinným

  zázemím (Vidoule, Dívčí Hrady).

  Občanská vybavenost

  MŠ, sportovně-rekreační areál, obchodní a

  stravovací zařízení.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace je zajištěna v parku

  Vysoká, ve sportovně-rekreačním areálu u

  konečné stanice tramvaje, na Vidouli, Dívčích

  Hradech a Bulovce, jejichž dostupnost zajišťuje

  síť ulic přizpůsobenýhch pohodlnému a

  bezpečnému pohybu pěších a cyklistů.

  Nestandardní objekty

• Strana 276

  218

  Pod Bulovkou

  Radlické údolí

  K05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. IV Míra využití D

  Podíl zeleně 0,1 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 277

  219

  Pod Bulovkou

  Radlické údolí

  K05

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter řemeslného

  dvora. Dominantou je komplex budov s

  kancelářemi a komerčními prostorami (Business

  Park Košíře). V sub-lokalitě se nachází také

  poměrně rozlehlé areály s budovami o jednom

  až dvou podlažích (hasičská stanice, sběrný

  dvůr a zahradnictví).

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Systém veřejných prostranství

  Sub-lokalitou prochází Jinonická ulice, která má

  v sub-lokalitě charakter městské silnice.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Obchodní a stravovací zařízení.

  Sport a rekreace

  Nestandardní objekty

• Strana 278

  220

  Klikatá

  Radlické údolí

  K06

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 279

  221

  Klikatá

  Radlické údolí

  K06

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter rodinných

  a vilových domů o třech podlažích s velkým

  podílem soukromé zeleně. Stavební čára je

  volná a odsazená od uliční čáry. Prostor mezi

  nimi tvoří soukromé zahrady. Přízemí domů je

  na úrovni terénu.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní rodinné bydlení v domech vilového

  charakteru s vysokým podílem soukromé

  zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Městská ulice Na Hutmance na jihu sub-lokality

  a významná ulice Na Pomezí na severu.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Realizovány v sousedních sub-lokalitách.

  Sport a rekreace

  Rekreační krajina stolové hory Vidoule.

  Nestandardní objekty

• Strana 280

  222

  U kříže

  Radlické údolí

  K07

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. VI Míra využití E

  Podíl zeleně 0,45 Podlažnost 4-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 281

  223

  U kříže

  Radlické údolí

  K07

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  komponované zástavby moderních bytových

  domů o čtyřech až pěti podlažích v

  polosoukromé zeleni. Stavební čára je volná a

  odsazená od uliční čáry. Prostor mezi nimi tvoří

  předprostory domů a poloveřejná zeleň. Přízemí

  domů je mírně zvýšené nad úroveň terénu.

  Veřejný prostor tvoří prostor ulic s alejemi a

  poloveřejnou zelení u bytových domů. Budova

  knihovny a Univerzity Karlovy má komerčně

  využitý parter.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kvalitní městské bydlení v bytových domech s

  výbornou dopravní dostupností, prostupnost a

  vysoký podíl polosoukromé zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený na

  významném pěším propojení náměstím U Kříže

  a soustavou oobslužných ulic.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Velký podíl polosoukromé zeleně mezi bytovými

  domy.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, MŠ

  Sport a rekreace

  Rekreace možná v parku mezi ulicemi

  Bochovská a Kohoutových na hranici se sub-

  lokalitou L07 K Butovicům a na veřejném

  venkovním hřišti přímo v sul-lokalitě, další

  rekreace možná ve sportovním areálu v ulici

  Butovická a zejména v rekreačních krajinách

  Vidoule, Dívčích Hradů a Prokopského údolí,

  které se nacházejí v bezprostředním okolí sub-

  lokality.

  Nestandartní objekty

  Budova FHS UK.

• Strana 282

  224

  Vojenský areál

  Radlické údolí

  K08

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. IV Míra využití B

  Podíl zeleně 0,45 Podlažnost 2-3

  Ortofoto

  Strukturální plán: charakter využití území

  Poloha v rámci lokality

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

• Strana 283

  225

  Vojenský areál

  Radlické údolí

  K08

  Charakter

  Uzavřený vojenský areál dvou až třípodlažních

  budov v soukromé zeleni a s travnatými

  plochami.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Systém veřejných prostranství

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Sport a rekreace

  Nestandardní objekty

• Strana 284

  226

  L01

  L06

  L02

  L05

  L07

  L03

  L04

• Strana 285

  227

  JinoniceL

  Nad Jinonickým potokem

  Botanika

  Staré Jinonice

  Staré Butovice

  U Pekárny

  V Rohačích

  K Butovicům

  L01

  L02

  L03

  L04

  L06

  L05

  L07

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 286

  228

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  JinoniceL

• Strana 287

  229

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  JinoniceL

• Strana 288

  230

  Smíchovské nádraží

  Jinonická

  Brána

  Nové

  Butovice

  Jinonice

  Botanika

  Staré

  Butovice

  Plzeň

  Prokopské

  údolí

  Dívčí hrady

  Vidoule

  Jinonice

  Botanika

  Staré

  Butovice

  JinoniceL

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 289

  231

  JinoniceL

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 290

  232

  JinoniceL

  Východiska

  Jinonice jsou obytná lokalita v sedle mezi

  stolovou horou Vidoule a plošinou Dívčích Hradů,

  od raného středověku utvářená jako kulturní

  krajina Jinonic a Starých Butovic. Od poloviny 20.

  století se v souvislosti s rozvojem průmyslu podél

  železniční trati v údolí Radlického potoka stavebně

  rozvíjelo zejména okolí historického jádra Jinonic.

  Okolí Starých Butovic, mimo jiné pravděpodobně i

  z důvodu využívání náhorní plošiny Dívčích Hradů

  a skalního masivu pod ní k vojenským účelům, je

  dlouhodobě stabilní.

  Vývoj lokality velmi silně ovlivnila výstavba

  Jihozápadního města a s ním související

  celoměstsky významné stavby dopravní

  infrastruktury: dostavba metra linky B ze

  Smíchovského nádraží do Nových Butovic (1988)

  a do Zličína (1994), přivedení dálnice D5 na

  křižovatku s Bucharovou ulicí Rozvadovskou

  spojkou (1980), Pražského okruhu v úseku od D1

  k D7 (2010) a, zejména, pokračující nejistotou

  ohledně termínu zahájení, dokončení a podoby

  Radlické radiály v úseku od Stodůlek do údolí

  Vltavy.

  Lokalitu proto dnes tvoří stabilizovaná prakticky

  čistě obytná území severně od Butovické a

  západně od Radlické ulice, a jižně od Radlické

  ulice stabilizované historické jádro Starých

  Butovic, spolu s nedokončenou zástavbou

  rozvojového území nad údolím Jinonického

  potoka a z větší části přechodnými využitími

  území mezi Jinonicemi a Radlickou ulicí.

  Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy na území

  Jinonic vymezují celoměstsky významnou

  rozvojovou osu O2, Radlickou radiálu a zelenou

  osu propojující Vidouli a Dívčí hrady, v nichž

  předepisují:

  - Ověřit umístění nových celoměstsky důležitých

  staveb a areálů, pro areály s vysokou

  návštěvností ověřit umístění mimo centrální

  oblast v místech s dobrou obsluhou veřejnou

  hromadnou dopravou (kap. 2.4 písm. g) ZÚR);

  - řešit umístění ploch pro sport a rekreaci v

  souladu s ochranou přírodních a dochovaných

  krajinných hodnot (kap. 3.4.2 písm. g) ZÚR);

  - řešit bezpečné odvedení přívalových srážkových

  vod z nově urbanizovaného území (kap. 3.4.2

  písm. f) ZÚR);

  - zajistit propojení klínů zelenými osami tak, aby

  byl vytvořen nadřazený systém zeleně jako

  základ pro celoměstský systém zeleně a nově

  vymezený zelený pás kolem Prahy (kap. 2.4.2

  písm. d) ZÚR).

  Potenciál území spočívá zejména ve využití

  pozice mezi celoměstsky významnými uzly

  ekonomických aktivit v okolí Jinonické brány a

  Business parku Nové Butovice a mezi dvěma

  celoměstsky významnými plochami zeleně k

  rozvoji území lokality především jako obytného a

  rekreačního zázemí rozvojové osy O2. Realizace

  potenciálu je ovšem možná jen v koordinaci s

  řešením konečné podoby průtahu Radlické radiály

  územím lokality.

  Cílový charakter lokality

  Smíšeně obytná čtvrť na rozhraní MČ Praha

  5 a MČ Praha 13, utvářená obchodně-

  administrativním městem, dotvářejícím moderní

  centrum vybavenosti a pracovních příležitostí v

  Nových Butovicích z jihu a východu, a lineárním

  zahradním městem s vysokou kvalitou bydlení a

  kvalitním rekreačním zázemím.

  Klíčová témata k řešení

  - Stabilizace trasy a dopravního řešení průtahu

  tělesa Radlické radiály a souvisejících úprav

  silniční sítě územím lokality, v koordinaci s MČ

  Praha 13;

  - prověření prodloužení tramvajové trati z Jinonic

• Strana 291

  233

  JinoniceL

  dále na západ k Velké Ohradě;

  - stabilizace propojení Vidoule a Dívčích hradů-

  Prokopského údolí územím lokality zelenou

  osou a vyřešení jejího charakteru (viz kap.

  2.4.2 písm. d) ZÚR);

  - vyřešení transformace území mezi Butovickou

  ulicí a Radlickou radiálou, včetně případné

  reorganizace sportovního areálu SK Motorlet

  Praha a změny využití podél Butovické a

  Radlické ulice;

  - zajištění komfortních podmínek pro pěší a

  cyklistický pohyb v celoměstsky významné

  trase z Vidoule do Prokopského údolí a na Dívčí

  Hrady.

  Význam lokality ve městě

  Smíšeně obytná lokalita zajišťující městské

  propojení celoměstsky významných center

  ochodu a pracovních příležitostí v Nových

  Butovicích (MČ Praha 13) a v sub-lokalitě A04

  Jinonická brána, kultivovaný vstup do rekreačního

  zázemí MČ Praha 5 na Vidouli, v Prokopském

  údolí a na Dívčích hradech, a krajinnou osu mezi

  Vidoulí a Prokopským údolím, kvalitní podmínky

  pro bydlení v bezprostřední vazbě na kvalitní

  krajinné prostředí, dále rovněž celoměstsky

  významné tranzitní spojení dálnice D5 na Městský

  okruh.

  Základní koncepce

  Území západně od Radlické radiály rozvíjet jako

  východní okraj centra obchodu a pracovních

  příležitostí v Nových Butovicích.

  Území v ose Pekařská – Za Zámečkem –

  Butovická rozvíjet jako obytné zahradní město s

  a historickým jádrem Jinonic jako společenským

  centrem lokality.

  Území severně od Radlické radiály rozvíjet jako

  velkorysé rekreační zázemí Jinonic a Butovic,

  sloužící zároveň jako součást zelené osy mezi

  Vidoulí a Prokopským údolím.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství a

  dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství je založený na

  křížení městských ulic Butovická, Řeporyjská

  a Karlštejnská, a celoměstsky významných

  rekreačních tras z Vidoule do Prokopského údolí

  a na Dívčí Hrady v prostoru návsi starých Jinonic.

  Na této základní kostře veřejných prostranství

  vytvářet podmínky pro:

  - Transformaci návsi starých Jinonic na

  společenské centrum celé lokality;

  - zlepšení uživatelského komfortu pro pěší a

  cyklisty v Karlštejnské, Řeporyjské a Butovické

  ulici;

  - rozvoj aktivního parteru zejména podél

  Karlštejnské a Řeporyjské ulice a tím k

  transformaci ulic na důstojnou městskou ulici

  spojující Nové Butovice se sub-lokalitou K04

  Jinonická brána;

  - realizaci celoměstsky významné pěší a

  cyklistické propojení z jinonické návsi do

  Prokopského údolí.

  Kostra systému dopravní infrastruktury je

  na území lokality oddělená od sítě veřejných

  prostranství: tvoří ho Radlická radiála, Jeremiášova

  ulice a dvě stanice metra bezprostředně za

  severovýchodní a západní hranicí lokality. Cílem

  dopravního řešení lokality je Při rozvoji dopravní

  infrastruktury je třeba:

  - V koordinaci s MČ Praha 13 a HMP zajistit

  stabilizaci trasy a technického řešení průtahu

  tělesa Radlické radiály a Jeremiášovy ulice

  územím lokality s maximálním ohledem ke

  městskému prostředí lokality;

  - vytvořit podmínky pro transformaci stávajících

  pozemních komunikací s extravilánovým

• Strana 292

  234

  JinoniceL

  charakterem (Radlická, Jeremiášova,

  Bucharova) na městské ulice po realizaci

  Radlické radiály (předcházet realizaci výstavby

  potvrzující extravilánový charakter komunikací);

  - vytvořit podmínky pro pohodlnou pěší a

  cyklistickou dostupnost stanice metra Nové

  Butovice z Jinonic a Botaniky.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  rozsáhlé krajinné lokality Vidoule, Prokopského

  údolí a Dívčích Hradů, přístupné sítí pěších

  propojení místního i celoměstského významu,

  a sportovní areál Motorlet v Jinonicích. Území

  lokality rovněž slouží jako vstup do celoměstsky

  významných ploch rekreace na Vidouli,

  vProkopském údolí a na Dívčích hradech. Proto

  je třeba vytvořit podmínky zejména pro:

  - Zajištění podmínek pro služby měkké

  rekreace (stravovací a obchodní zařízení,

  kultivovaná zastávka MHD, rozptylové plochy)

  na návsi starých Jinonic;

  - zajištění podmínek pro pohodlný pěší

  a cyklistický pohyb v ulici Na Vidouli,

  Řeporyjská, Butovická a Stodůlecká vč.

  komfortních podmínek pro překonání tělesa

  Radlické radiály;

  - vytvoření pohodlného pěšího a cyklistického

  propojení ve směru Řeporyjská – Novoveská;

  - zajištění podmínek pro služby měkké

  rekreace (stravovací a obchodní zařízení,

  kultivovaná zastávka MHD, rozptylové plochy,

  informační tabule) v historickém centru

  Starých Butovic jako hlavního nástupu na

  Dívčí Hrady ze západu pro cyklisty a pěší

  uživatele městské hromadné dopravy;

  - revitalizaci sportovního areálu SK Motorlet

  Praha v souvislosti s realizací Radlické radiály

  a zelené osy z Vidoule do Prokopského údolí.

  Koncepce využití území

  V území v přímém kontaktu s centrem Nových

  Butovic (Galerie Nové Butovice, Avenir Business

  Park a rozvojová území mezi Radlickou radiálou

  a Novými Butovicemi) rozvíjet vysokou

  koncentraci služeb, občanského vybavení a

  pracovních příležitostí regionálního významu

  při současném zachování minimálního podílu

  bydlení. Prověřit přitom, vzhledem k výtečné

  dopravní dostupnosti silniční i městskou

  hromadnou dopravou, vhodnost umístění

  celoměstsky významných zařízení.

  Historická jádra Jinonic a Starých Butovic

  stabilizovat jako vesnicky smíšeně obytná území

  se zařízeními výrobních i nevýrobních služeb v

  rámci staveb pro bydlení.

  Území Botaniky a V Roháčích stabilizovat

  jako čistě obytné, s výjimkou areálů veřejné

  vybavenosti. Podmínky pro rozvoj základní

  komerční občanské vybavenosti vytvářet

  zejména ve vazbě na lokální veřejných

  prostranství (městské ulice Karlštejnská,

  Pekařská – Nad Zámečkem, Butovická a

  Řeporyjská).

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Zástavba Starých Butovic přechází do otevřené

  krajiny Dívčích Hradů přes pás záhumenků,

  v Novoveské ulici pak soukromé zahrady

  přechází do lesů na svazích Jinonického potoka.

  Zástavba Botaniky a V rohačích sousedí s

  plochami extenzivně využívané krajinné zeleně.

• Strana 293

  235

  JinoniceL

• Strana 294

  236

  Nad Jinonickým potokem

  Jinonice

  L01

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití G

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 295

  237

  Nad Jinonickým potokem

  Jinonice

  L01

  Charakter

  Sub-lokalita se smíšeným městským využitím,

  tvořící jihovýchodní předměstí celoměstsky

  významného centra obchodu, služeb a

  pracovních příležitostí v Nových Butovicích.

  Charakter sub-lokality je určený jasným

  rozhraním moderního městského prostředí,

  jehož intenzita využití se zvyšuje směrem k

  severozápadu (ke stanici metra Nové Butovice

  a centru MČ Praha 13), a jeho krajinným a

  sportovním zázemím na jihu a na východě.

  Určujícím prvkem charakteru lokality je jasná

  linie Radlické radiály a pásu parkové zeleně a

  sportovišť na její severní straně, oddělující od

  sebe rozdílné identity městské sub-lokality Nad

  Jinonickým potokem od vesnické sub-lokality

  Staré Jinonice.

  Konkrétní urbanistickou formu sub-lokality určí

  územní studie.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Kultivované rozhraní mezi městem a krajinou;

  městské prostředí s dobrou komerční i veřejnou

  vybaveností, garantovaný podíl bydlení.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen na

  dvojici zelených os: parkově sportovní osy podél

  Radlické radiály a celoměstsky významou pěší

  a cyklistickou trasou z Jinonic do Prokopského

  údolí. Konkrétní uspořádání veřejných

  prostranství určí územní studie.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Lékárna, střední hotelová škola, gymnázium

  a obchodní akademie pro zrakově postižené,

  obchodní centrum Galerie Butovice se sítí

  obchodních a restauračních zařízení; prověřit

  potřebu umístění MŠ.

  Sport a rekreace

  Realizovány v zelené ose mezi Vidoulí a

  Prokopským údolím. Sub-lokalitou prochází dvě

  celoměstsky významné pěší a cyklistické trasy

  (z Vidoule přes Jinonice a Nové Butovice a z

  Vidoule přes Jinonice a Novoveskou) s dvojicí

  vstupů do Prokopského údolí.

  Nestandardní objekty

• Strana 296

  238

  Botanika

  Jinonice

  L02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. VI Míra využití G

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 5-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 297

  239

  Botanika

  Jinonice

  L02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality je moderní komponované

  sídliště moderních bytových a kancelářských

  domů o pěti až šesti podlažích.

  Přízemí bytových domů je zvýšené nad úroveň

  terénu a prostor mezi bytovými domy tvoří

  soukromá neprůchozí zeleň. Na jižním okraji

  zástavby se nachází řada kancelářských

  budov o pěti podlažích s přízemím na úrovni

  terénu. Stavební čára je otevřená a odsazená

  od uliční čáry. U bytových a kancelářských

  budov je prostor mezi nimi využit jako veřejný

  předprostor budov.

  Na severní hraně zástavbu uzavírá řada vilových

  domů o dvou až třech podlažích se soukromými

  zahradami a s přímým vstupem a výhledy na

  Vidouli.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita městského prostředí s

  úzkou vazbou obytných území a krajiny, vysoká

  sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je určen

  Botanickým náměstím, zakončujícím osu

  městské ulice Pekařská křížením s pěší a

  cyklistickou trasou z Jihozápadního města na

  Vidouli.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Bezprostřední vazba na Vidouli, vysoká kvalita

  městského prostředí.

  Občanská vybavenost

  Německá škola v Praze, ostatní občanská

  vybavenost realizovaná v okolí, zejména na

  sídlišti Nové Butovice, je třeba prověřit umístění

  MŠ.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace realizována na Vidouli,

  přístupné sítí pěších propojení; lokalitou

  prochází celoměstská zelená osa z Vidoule do

  Prokopského údolí.

  Nestandardní objekty

• Strana 298

  240

  Staré Jinonice

  Jinonice

  L03

  Stabilita rozvojová Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 299

  241

  Staré Jinonice

  Jinonice

  L03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  venkovských usedlostí se smíšeně obytným

  využitím (bydlení a služby) v rámci jednotlivých

  objektů. Stavební čára je typicky otevřená a

  shodná s uliční čarou. Uliční čára je denována

  domy a ohradními zdmi dvorů.

  Charakter jižní části sub-lokality na hranici se

  sub-lokalitou Nad Jinonickým potokem, která

  tvoří sportovně-rekreační rozhraní mezi oběma

  sub-lokalitami, určí územní studie.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Venkovský charakter zastavěného území sub-

  lokality, úzký kontakt s krajinným zázemím na

  Vidouli a sportovně-rekreačním rozhraním na

  jihu sub-lokality, sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený na

  dvojici městských ulic (Karlštejnská, Pekařská)

  a trojici ulic s celoměstsky významnými

  pěšími a cyklistickými trasami (Na Vidoouli,

  Řeporyjská a Butovická), protínajících se na

  celoměstsky významném veřejném prostranství

  Jinonické návsi.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Zachovalý venkovský charakter historického

  jádra Starých Jinonic, Jinonický dvorec č.p. 7,

  obytná stavení Karlštejnská 13/33 a 17/ 35, U

  jinonického rybníčka 7/1.

  Občanská vybavenost

  Prověřit možnost umístění MŠ.

  Sport a rekreace

  Sportovní areál na jihu lokality, každodenní

  rekreace realizována na Vidouli a v Prokopském

  údolí přístupných sítí ulic přizpůsobených

  pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Sport a rekreace

  Jinonický dvorec.

• Strana 300

  242

  Staré Butovice

  Jinonice

  L04

  Stabilita k ochraně Výšková hl. III Míra využití B

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 2

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 301

  243

  Staré Butovice

  Jinonice

  L04

  Charakter

  Rostlá zástavba venkovského charakteru s

  historickými usedlostmi o dvou podlažích a

  soukromými zahradami. Přízemí na úrovni

  terénu. Stavební čára je volná místy na úrovni

  uliční čáry, místy odsazená.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Venkovský ráz, velký podíl soukromé zeleně,

  kvalitní občanská vybavenost s možností

  rozvoje sociální soudržnosti obyvatel sub-

  lokality, jedinečná poloha v blízkosti krajiny

  Dívčích hradů.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  pěšímu a cyklistickému pohybu přizpůsobenou

  Butovickou a Stodůleckou ulicí, jejichž křížení u

  Butovického rybníka je rozvíjeno jako nástupní

  prostor do prostoru Dívčích hradů pro pěší.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Zvonice, kostel sv. Vavřince, Butovický rybník.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ, SŠ Kostel sv. Vavřince, rozvíjet služby

  turistického ruchu.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace je realizována zejména

  v sousedních krajinných lokalitách a ve

  sportovním areálu ve vazbě na plánovanou

  alternativní střední školu na severovýchodě

  lokality.

  Nestandardní objekty

  Budova rmy Aleta v ulici Stodůlecká,

  montované pavilony v ulici Mezi Rolemi.

• Strana 302

  244

  V Rohačích

  Jinonice

  L05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 303

  245

  V Rohačích

  Jinonice

  L05

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  samostatných rodinných domů o dvou podlažích

  se soukromými zahradami, doplněná řadovými

  rodinnými domy o dvou podlažích a bytovými

  domy o třech podlažích. Stavební čára je

  otevřená a odsazená od uliční čáry. Prostor mezi

  nimi tvoří soukromé zahrady. Přízemí domů je

  na úrovni terénu.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení v rozvolněné městské

  zástavbě s výbornou možností rekreace

  a dopravní dostupností, vysoká sociální

  soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen

  na dvojici významnějších ulic: městské

  ulice Karlštejnská, procházející napříč sub-

  lokalitou z jinonické návsi do Jinonické brány,

  a celoměstsky významnou pěší a cyklistickou

  trasou z Vidoule do Prokopského údolí v ulici Na

  Vidouli, tvořící západní hranici sub-lokality. Je

  doplněn sítí minimalistických obytných ulic ve

  stabilizované zástavbě.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Doprovodná zeleň v ulicích, vysoká kvalita

  bydlení, sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  Podporovat rozvoj komerční občanské

  vybavenosti v rámci staveb pro bydlení v

  městské ulici Karlštějnská.

  Sport a rekreace

  Realizovány v bezprostředním okolí, zejména v

  krajinné lokalitě Vidoule a ve sportovním areálu

  SK Motorlet.

  Nestandardní objekty

• Strana 304

  246

  U Pekárny

  Jinonice

  L06

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití E

  Podíl zeleně 0,2 Podlažnost 2-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 305

  247

  U Pekárny

  Jinonice

  L06

  Charakter

  Sub-lokalita několika komerčních a výrobních

  areálů s budovami o dvou až čtyřech podlažích.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Obchodní a výrobní areály.

  Systém veřejných prostranství

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Sport a rekreace

  Nestandardní objekty

• Strana 306

  248

  K Butovicům

  Jinonice

  L07

  Stabilita rozvojová Výšková hl. VI Míra využití E

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 307

  249

  K Butovicům

  Jinonice

  L07

  Charakter

  Zástavba deskových bytových domů o pěti

  podlažích. Stavební čára je otevřená a odsazená

  od uliční čáry. Přízemí je na úrovni terénu a

  z části využito pro garáže. V ulici Polívkova

  několik řadových domů o dvou podlažích se

  soukromými zahradami a zvýšeným přízemím.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita městského bydlení s výbornou

  dopravní dostupností a občanskou vybavenosti

  v nejbližším okolí.

  Systém veřejných prostranství

  Systém polosoukromých prostranství mezi

  domy uvnitř sub-lokality s upravovanou zelení,

  který se napojuje na dva stávající veřejné

  parky.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  ZŠ i MŠ v těsné blízkosti sub-lokality, ostatní

  občanská vybavenost realizovaná v okolí a v

  blízkém zázemí občanského vybavení na sídlišti

  Nové Butovice.

  Sport a rekreace

  Rekreace možná ve dvou menších mětských

  parcích mezi ulicemi Kohoutových a Bochovská

  a mezi ulicí Polívkova a Radlická. Další možností

  rekreace je kilometr vzdálené Prokopské údolí

  a sportovní areály v ulici Butovická v těsné

  blízkosti sub-lokality.

  Nestandardní objekty

• Strana 308

  250

  M01

  M03

  M02

  M05

  M04

• Strana 309

  251

  KesnerkaM

  Pod Kesnerkou

  Kesnerka

  Na Brabenci

  Konvářka

  U Studánky

  M01

  M02

  M03

  M04

  M05

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 310

  252

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  KesnerkaM

• Strana 311

  253

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  KesnerkaM

• Strana 312

  254

  Radlice

  Kesnerka

  Smíchovké

  Nádraží

  Barrandov

  Fabrika

  Kostel

  Anděl

  Kesnerka

  Petřín

  Brabenec

  Paví vrch

  Prokopské

  údolí

  Kurtvir

  tova

  KesnerkaM

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 313

  255

  KesnerkaM

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 314

  256

  KesnerkaM

  Východiska

  Kesnerka je zahradní čtvrť na svazích vrchu

  Brabenec a Dívčích hradů nad údolím Radlic a

  nivy Vltavy, založená v plánech státní regulační

  komise z let 1924 a 1930 jako východní

  výspa nové zahradní obytné čtvrti plánované

  na plošině Dívčích hradů. Do začátku druhé

  světové války byla zahájena pouze vilová

  zástavba na svazích mezi trasou Pražského

  Semmeringu a údolím Vltavy a v ulici U Dívčích

  hradů a Děvínská.

  V poválečných letech Praha na projekt zástavby

  Dívčích hradů postupně rezignovala, zřejmě

  zejména z důvodu jejich velmi obtížné dopravní

  přístupnosti. Došlo pouze k dotvoření již

  započaté zástavby na severních a východních

  svazích, a to dílem třípodlažními bytovými domy

  (zejména ze sedmdesátých a osmdesátých let)

  a vilami.

  Kesnerka v současnosti, podobně jako i ostatní

  vilové čtvrti MČ Praha 5 čelí významnému

  stavebnímu tlaku, a to zejména z důvodu

  morálního zastarávání prvorepublikových vil

  a obrovskou poptávkou po bydlení v Praze.

  Prostorové parametry uliční sítě Kesnerky

  byly dimenzovány na relativně nízkou obytnou

  hustotu a nízkou intenzitu individuální

  automobilové dopravy. Bez významných zásahů

  do dopravní sítě proto není možné zvyšovat

  obytnou kapacitu lokality.

  Pro území Kesnerky je tak typické vrstevnicové

  uspořádání obslužných ulic, zajišťující

  dechberoucí výhledy ze všech obytných staveb

  na Prahu, s hlavní osou tvořenou subtilním

  schodištěm Koulka, nevhodně dokončená

  výstavbou modernistických bytových domů s

  urbanistickým řešením popírajícím ve třicátých

  letech založené hodnoty lokality.

  Území lokality také, vzhledem k poměrně

  komfortnímu autobusovému spojení ze

  Smíchova, slouží jako vedlejší vstup na Dívčí

  hrady. Přístup ze zastávek autobusu není

  jednoznačně řešen.

  Cílový charakter lokality

  Rezidenční část města se základní občanskou

  vybaveností, z větší části velmi dobře dostupná

  pěšky přímo do městské lokality Radlického

  údolí a k centru kreativního průmyslu v sub-

  lokalitě Výtopna, zajišťující velmi kvalitní

  rodinné bydlení v bytových domech a rodinných

  domech s poloveřejnými a soukromými

  zahradami. Služby a občanské vybavení mají

  výlučně místní dosah a jsou koncentrované v

  komunitních veřejných prostranstvích.

  Pro společenský život Kesnerky je typická

  vysoká strukturace místních komunit, jejichž

  krystalizačními jádry jsou zejména zařízení

  občanského vybavení, dětská hřiště a zájmové

  aktivity. Ke strukturaci společenského života

  Kesnerky rovněž přispívá dramatická morfologie

  terénu.

  Klíčová témata k řešení

  - Vyřešení podmínek realizace společenského

  centra lokality u zastávky autobusu Dívčí

  hrady;

  - jasné urbanistické řešení přístupů do prostoru

  Dívčích hradů od zastávek veřejné dopravy

  tak, aby nebyl narušován klid obytných

  území;

  - prověření možnosti umístění železniční

  zastávky Dívčí hrady na pražském

  Semmeringu;

  - zajištění komfortních podmínek pro pěší a

  cyklistický pohyb v celoměstsky významné

  trase zelenými svahy Vltavy z Petřína přes

  Skalku, Santošku, Paví vrch a Brabenec na

  Dívčí hrady;

  - komplexní přeřešení systému veřejných

  prostranství na sídlišti mezi ul. K Závěrce a

  Pod Děvínem.

• Strana 315

  257

  KesnerkaM

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou částí města, zajišťující

  kvalitní podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele, obohacené o služby pro měkkou

  rekreaci pro návštěvníky Dívčích hradů.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného zahradního města s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných a bytových domech a

  viladomech v soukromých a polosoukromých

  zahradách s dechberoucími výhledy na Prahu.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Systém veřejných prostranství je založený na

  dvojici veřejných prostranství propojených

  sítí ulic přizpůsobených pohodlnému pěšímu a

  cyklistickému pohybu a schodišti v ul. Koulka.

  Na území Kesnerky vytvářet podmínky pro:

  - Realizaci nového náměstí ve vazbě na

  zastávku autobusu (a případně i vlaku) „Dívčí

  hrady“ utvářeného jako urbánní nástupní

  prostor na Dívčí hrady, zvyšující kvalitu a

  strukturu občanské vybavenosti pro obyvatele

  lokality i návštěvníky Dívčích hradů;

  - kultivaci místního veřejného prostranství Na

  Závěrce;

  - kultivaci vertikálního propojení Kesnerky s

  Radlicemi schodištěm Koulka;

  - realizaci celoměstsky významné rekreační

  trasy Brabencem a ul. Lučištníků;

  - zlepšení pohodlí pro místní pěší a cyklistický

  pohyb zejména v ulicích Nad Konvářkou, K

  Závěrce, Koulka, Pod Děvínem, Na Konvářce,

  Nový Zlíchov, U Dívčích hradů.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  zejména rozsáhlé krajinné lokality Prokopského

  údolí a Dívčích Hradů, přístupné sítí pěších

  propojení místního i celoměstského významu,

  sportovní areály v Kutvirtově ulici a pod ul.

  Lučištníků), doplněný lokálními dětskými hřišti

  a menším lesoparkem na svazích kaňonu Vltavy

  a na Brabenci. Proto je třeba vytvořit podmínky

  zejména pro:

  - Realizaci celoměstsky významné rekreační

  trasy Brabencem a ul. Lučištníků;

  - zlepšení pohodlí pro místní pěší a cyklistický

  pohyb zejména v ulicích Nad Konvářkou, K

  Závěrce, Koulka, Pod Děvínem, Na Konvářce,

  Nový Zlíchov, U Dívčích hradů;

  - zlepšení prostupnosti lesa mezi ul. Franty

  Kocourka a Křížovou vč. řešení výhledů do

  vltavské kotliny.

  Koncepce využití území

  Území lokality Kesnerka stabilizovat jako čistě

  obytné, s výjimkou areálů veřejné občanské

  vybavenosti (mateřské školy Kroupova).

  Ve vazbě na nově zakládané Dívčí náměstí

  vytvářet územní podmínky pro rozvoj komerční

  občanské vybavenosti související s rekreací

  (stravování, půjčovny sportovního náčiní atp.)

  na Dívčích hradech a ve vazbě na veřejné

  prostranství Na Závěrce vytvářet územní

  podmínky pro rozvoj komerční občanské

  vybavenosti výhradně s místním dosahem.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Při řešení přechodu lokality Kesnerka do

  otevřené krajiny zejména:

• Strana 316

  258

  KesnerkaM

  - na jihu vytvořit podmínky pro realizaci

  lesoparku řešeného tak, aby byla zajištěna

  ochrana přírodních hodnot s lokalitou

  Kesnerka bezprostředně sousedící PP Ctirad

  (zejména (re)organizací rekreační zátěže);

  - na západní hranici při sídlišti Nad Konvářkou

  na přechodu obytného území do otevřené

  krajiny vytvářet podmínky pro realizaci

  samozásobitelských zahrad apod.;

  - území mezi ulicí Lučištníků a tratí rozvíjet

  jako sportovní areály pod širým nebem.

• Strana 317

  259

  KesnerkaM

• Strana 318

  260

  Pod Kesnerkou

  Kesnerka

  M01

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C-D

  Podíl zeleně 0,7 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 319

  261

  Pod Kesnerkou

  Kesnerka

  M01

  Charakter

  Čistě obytná sub-lokalita, jejíž zástavba

  má charakter vilových domů a viladomů

  v zahradách. Stavební čára je otevřená a

  odsazená od uliční čáry, prostor mezi nimi je

  součástí soukromých a polosoukromých zahrad

  za vizuálně propustnými ploty. Přízemí domů

  je obvykle na úrovni terénu, pokud to terén

  pozemku dovoluje, a vnitřní části bloků jsou

  nezastavěné.

  Vzhledem k dramatickému terénu sub-lokality

  je velikost jednotlivých pozemků (a tedy i míra

  jejich využití) velmi proměnlivá, při změnách

  v území je proto zásahy třeba posuzovat

  individuálně, a vztahovat se zejména k velikosti

  sousedících domů a nahrazovaného objektu.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení ve vilových domech v

  centru města s vysokým podílem soukromé

  zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založen na síti

  velmi úzkých ulic; pro pěší prostupnost sub-

  lokalitou je významné propojení schodištěm

  Koulka, a ul. Pod Kesnerkou, Na Konvářce, Pod

  Děvínem, a lesem mezi ul. Franty Kocourka a

  Křížovou.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Sociální soudržnost, vysoký podíl zeleně na

  pozemku a drobné měřítko staveb, Židovský

  hřbitov.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizované v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytový dům v ulici Pod Kesnerkou č. o. 27, 29,

  31.

• Strana 320

  262

  Kesnerka

  Kesnerka

  M02

  Stabilita rozvojová Výšková hl. IV Míra využití D

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 321

  263

  Kesnerka

  Kesnerka

  M02

  Charakter

  Smíšená zástavba vilových a menších bytových

  domů o třech až čtyřech podlažích. Stavební

  čára je volná a odsazená od uliční čáry.

  Prostor mezi nimi je u bytových domů využíván

  jako poloveřejný předprostor domů doplněný

  poloveřejnou zelení. U vilových domů jsou v

  tomto prostoru soukromé zahrady. U vilových

  domů přízemí odpovídá terénním podmínkám, u

  bytových domů je přízemí mírně zvýšené nebo

  využíváno jako garáže.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení.

  Systém veřejných prostranství

  Nové náměstí u zastávky MHD (a vlaku) Dívčí

  hrady; lokalitní veřejné prostranství Závěrka;

  pěšímu a cyklistickému pohybu přizpůsobená ul.

  K Závěrce a Pod Děvínem.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoká kvalita bydlení.

  Občanská vybavenost

  MŠ, obchod s potravinami a restaurační zařízení

  pro místní obyvatele, ostatní vybavenost dobře

  dostupná v okolních lokalitách (zejména v

  Radlickém údolí).

  Sport a rekreace

  Dětské hřiště Na Závěrce.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy v ulici K Závěrce č. o. 24, 26, 32,

  a v ul. Pod Děvínem č. o. 31, 33, 37, 41, 43,

  45.

• Strana 322

  264

  Na Brabenci

  Kesnerka

  M03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití B

  Podíl zeleně 0,7 Podlažnost 2

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 323

  265

  Na Brabenci

  Kesnerka

  M03

  Charakter

  Sub-lokalita několika vilových domů o dvou

  podlažích obklopená přírodní zelení. Stavební

  čára je volná a odsazená od uliční čáry. Prostor

  mezi nimi tvoří soukromé zahrady.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení s úzkou vazbou na

  přírodní plochy.

  Systém veřejných prostranství

  Dvojice obslužných ulic.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Kvalita obytného prostředí.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytový dům na rohu ulice Kroupovy a ulice U

  Starého židovského hřbitova.

• Strana 324

  266

  Konvářka

  Kesnerka

  M04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití D

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 325

  267

  Konvářka

  Kesnerka

  M04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter obytné

  zástavby třípodlažních vil a viladomů a bytových

  domů o čtyřech až pěti podlažích. Stavební čára

  je otevřená a odsazená od uliční čáry. Prostor

  mezi nimi tvoří u vilových domů soukromé

  zahrady, u bytových domů je využit buď jako

  soukromé předprostory domů oddělené plotem

  nebo poloveřejná zeleň bytových domů. Přízemí

  převážně na úrovni terénu.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení, sociální soudržnmost

  obyvatel, drobné měřítko staveb a vysoký podíl

  zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Dvojice ulic přizpůsobených pohodlnému

  pěšímu a cyklistickému pohybu (Nad Koulkou

  směrem ke hřbitovu a U Dívčích hradů) a

  záhumení cesta po jihozápadním okraji sub-

  lokality.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Stromořadí v ulici U Dívčích hradů, sociální

  soudržnost.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytový dům na rohu ulice Kroupovy a ulice U

  Starého židovského hřbitova.

• Strana 326

  268

  U Studánky

  Kesnerka

  M05

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití E

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 327

  269

  U Studánky

  Kesnerka

  M05

  Charakter

  Volná zástavba izolovaných pětipodlažních

  bytových domů v sídlištní zeleni. Na okraji je

  doplněna několika novými vilovými domy o

  dvou podlažích se soukromými zahradami. V

  přízemí bytových domů jsou garáže.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení v rozvolněné městské

  zástavbě s výbornou možností rekreace, vysoká

  sociální soudržnost.

  Systém veřejných prostranství

  Dvojice pěších a cyklistických propojení:

  prodloužení ul. Nad Koulkou podél hřbitova

  na Dívčí hrady a záhumení cesta oddělující

  zastavěné území sub-lokality od jejího

  bezprostředního krajinného zázemí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Studánka U Děvína, hřbitov, sociální soudržnost

  a vysoká kvalita bydlení.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí, zejména na

  Dívčích hradech.

  Nestandardní objekty

• Strana 328

  270

  N04

  N01

  N02

  N03

• Strana 329

  271

  ZlíchovN

  Zlíchov

  U Zámečku

  Pod Děvínem

  Žvahov

  N01

  N02

  N03

  N04

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 330

  272

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  ZlíchovN

• Strana 331

  273

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  ZlíchovN

• Strana 332

  274

  Vltava

  Lihovar

  Hlubočepy

  Podolí

  Barrandov

  Zlíchov

  Anděl

  Nábřeží

  Vltava

  Dívčí

  Hrady

  Prokopské

  údolí

  Zlíchov

  ZlíchovN

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 333

  275

  ZlíchovN

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 334

  276

  ZlíchovN

  Východiska

  Zlíchov je z větší části stabilizovaná obytná

  čtvrť na svahu mezi Pražským Semmeringem

  a rychlíkovou tratí z Prahy na Plzeň, rozdělená

  podélně spodním ramenem tratě Pražského

  Semmeringu.

  Původní historická struktura Zlíchova byla v

  minulých dvou stoletích prakticky dokonale

  setřena, a zachoval se z ní pouze kostel sv.

  Filipa a Jakuba, budova fary a trasa historické

  Zlaté (Solné) stezky z Prahy na jih.

  Mezi spodním ramenem Pražského Semmeringu

  a Plzeňskou tratí bylo v 19. století založeno

  lineární předměstí Prahy s drobnými

  průmyslovými areály na jihu, vyplňujícími

  nepravidelný pozemek mezi rychlíkovou tratí a

  ulicí Na Zlíchově.

  Od dvacátých letech 20. dochází k rozvoji

  zahradního města na svazích Žvahova, a

  od druhé poloviny 20. století k výstavbě

  drobného sídliště pod Děvínem. Obě jsou

  dopravně napojené do obslužného jádra ulicí

  Nad Zlíchovem, což významně ztěžuje jejich

  dopravní dostupnost (zejména pro rozměrnější

  techniku) a omezuje tak možnosti dalšího

  rozvoje lokality.

  Výsledkem je excentricky uspořádané lineární

  město s prakticky stabilizovanými čistě

  obytnými územími na svazích nad spodním

  ramenem Pražského Semmeringu a lineárního

  obslužného města podél ulice na Zličíně.

  Cílový charakter lokality

  Klidná rezidenční část města v unikátním

  krajinném prostředí se základní občanskou

  vybaveností koncentrovanou podél ulice

  Na Zlíchově, dobře dostupná na městskou

  hromadnou dopravou ze sousedících městských

  lokalit (zejména A Dolní Smíchov, B Nádražní

  a O Hlubočepy), zajišťující velmi kvalitní

  rodinné bydlení v rodinných a bytových

  domech a rodinných domech s poloveřejnými a

  soukromými zahradami.

  Pro společenský život Zlíchova je typická vysoká

  strukturace místních komunit, denovaných

  zejména terénními podmínkami lokality.

  Klíčová témata k řešení

  - Nastavení jasných podmínek pro dokončení

  jádra Zlíchova podél ulice Na Zlíchově s

  respektem k zachovalým hodnotám;

  - vytvoření podmínek pro vytvoření nástupního

  prostoru do Dívčích Hradů ze zastávky

  Žvahov;

  - vyřešení kultivovaného předprostoru

  veřejných budov;

  - vyřešení podmínek pro realizaci veřejného

  prostranství na křižovatce ulic Křížová a Na

  Zlíchově a přístupu ke kostelu sv. Filipa a

  Jakuba.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou částí města, zajišťující

  kvalitní podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele a přístupu do krajinné lokality Dívčích

  hradů.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  klidného zahradního města s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných a bytových domech se

  soukromými a polosoukromými zahradami.

  Jako společenské těžiště lokality rozvíjet

  předměstské uliční město v ulici Na Zlíchově.

• Strana 335

  277

  ZlíchovN

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako společenské těžiště lokality rozvíjet prostor

  ulice Na Zlíchově, a v něm:

  - Revitalizovat uliční prostor ulice Hlubočepská

  tak, aby poskytovala komfortní podmínky pro

  pěší a cyklistickou dopravu;

  - prostor smyčky tramvaje v Hlubočepích

  rozvíjet jako B+R (a to zejména pro

  obyvatele Hlubočep);

  - nastavit jednoznačné podmínky pro

  transformaci výrobních areálů v ulici Na

  Zlíchově a pro zástavbu proluk.

  Točnu tramvaje u zámku Hlubočepy rozvíjet

  jako důstojné zakončení městské osy ulice Na

  Zlíchově.

  Hlubočepskou ulici rozvíjet jako celoměstsky

  významnou rekreační trasu.

  Ulici Nad Zlíchovem rozvíjet jako hlavní přístup

  do čistě obytné části lokality. Je zejména třeba:

  - Vytvořit podmínky pro pohodlnou pěší a

  cyklistickou dopravu;

  - vytvořit podmínky pro zvýšení propustnosti

  ulice Nad Zlíchovem vč. opatření pro

  organizaci provozu v tunýlku pod Pražským

  Semmeringem včetně případné paralelního

  prostupu pod tratí pro pěší a cyklisty.

  Ulice Pod Žvahovem a V Násypu rozvíjet jako

  pěší osy propojující území Žvahova a Pod

  Děvínem se základní školou Pod Žvahovem a s

  Hlubočepy. Je v nich třeba zejména:

  - Vytvořit podmínky pro pohodlnou pěší a

  cyklistickou dopravu, např. jejich převedením

  do režimu sdíleného provozu.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní a krátkodobá rekreace obyvatel je

  v první řadě zajištěna v soukromých zahradách

  rodinných domů, v poloveřejné zeleni u

  bytových domů, Sokolovně a v sousedních

  krajinných lokalitách. Proto je třeba:

  - Zpřehlednit rozhraní mezi veřejnými a

  poloveřejnými prostory zejména v ulicích s

  bytovými domy ve veřejné zeleni;

  - stabilizovat veřejná dětská hřiště;

  - stabilizovat Sokolovnu;

  - zajistit komfortní podmínky pro pěší a

  cyklistický pohyb v ulicích Nad Zlíchovem,

  Pod Žvahovem a V Násypu;

  - vytvořit podmínky pro realizaci kultivovaného

  veřejného nástupu na Dívčí hrady v prostoru

  železniční zastávky Žvahov a sportovního

  areálu, který zároveň slouží jako nástup k

  hlubočepskému hřbitovu.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Území Zlíchova je od krajinných lokalit odděleno

  tělesem Pražského Semmeringu.

• Strana 336

  278

  Zlíchov

  Zlíchov

  N01

  Stabilita rozvojová Výšková hl. III Míra využití E

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 3-4

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 337

  279

  Zlíchov

  Zlíchov

  N01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter obytného

  průmyslového předměstí s městskými domy o

  třech až čtyřech podlažích s přízemím na úrovni

  terénu. Parter je využitý pro služby a obchodní

  a stravovací zařízení. Stavební čára je uzavřená

  a je shodná s uliční čarou. Pro charakter lokality

  je klíčový vztah zástavby se zeleným svahem a

  kostelem sv. Filipa a Jakuba.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita městského prostředí,

  vztah se zeleným svahem vrchu se zlíchovským

  hřbitovem a kostelem sv. Filipa a Jakuba.

  Systém veřejných prostranství

  Ulice Na Zlíchově přizpůsobená pěší,

  cyklistické a hromadné dopravě, doplněná

  místním veřejným prostorem pod sv. Janem

  Nepomuckým na křižovatce ulic Na Zlíchově a

  Křížové.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Komplex kostel sv. Filipa a Jakuba se hřbitovem

  a farou a jejich uplatnění v dálkových pohledech

  z Vyšehradu, nábřeží Vltavy a Dívčích hradů,

  předměstský charakter zástavby, pomník

  obětem Pražského povstání.

  Občanská vybavenost

  ZŠ pro žáky se specickými poruchami chování,

  kostel sv. Filipa a Jakuba, síť obchodních a

  stravovacích zařízení v parteru.

  Sport a rekreace

  Sokolovna, sportovní zařízení pod Dívčími hrady

  a bezprostředně sousedící krajinná lokalita

  Dívčích hradů přístupná sítí ulic přizpůsobených

  pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Nestandardní objekty

  Komplex kostel sv. Filipa a Jakuba se hřbitovem

  a farou.

• Strana 338

  280

  U Zámečku

  Zlíchov

  N02

  Stabilita rozvojová Výšková hl. - Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 339

  281

  U Zámečku

  Zlíchov

  N02

  Charakter

  Zástavbu sub-lokality tvoří trojice do sebe

  uzavřených areálů pod výraznými zelenými

  svahy, hradla a estakádami dopravních staveb.

  Jedná se o zámeček Hlubočepy, který je

  komerčně využíván, postprůmyslové plochy

  pod Pražským Semmeringem a areál zámku

  Slovanka. Jednotlivé areály mají charakter do

  sebe uzavřených samot oddělených zelenými

  svahy kaňonu Dalejského potoka.

  K přestavbám jednotlivých staveb je nezbytné

  přistupovat individuálně.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Romantické údolí se zelenými svahy a skalními

  výchozy, odloučenost jednotlivých areálů,

  vysoká architektonická kvalita, kontrast

  divokého přírodního prostředí a technických

  staveb.

  Systém veřejných prostranství

  Hlubočepská ulice uzpůsobená pohodlnému

  pěšímu a cyklistickému pohybu; prostor u točny

  tramvaje rozvíjený jako důstojné zakončení osy

  ulice Na Zlíchově.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Zelené svahy, PP Pod Žvahovem, zámek

  Slovanka, zámeček Hlubočepy.

  Občanská vybavenost

  Stravovací zařízení, ostatní vybavenost

  realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Všechny.

• Strana 340

  282

  Pod Děvínem

  Zlíchov

  N03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. V Míra využití G

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 341

  283

  Pod Děvínem

  Zlíchov

  N03

  Charakter

  Zástavba pětipodlažních řadových bytových

  domů s přízemím na úrovni terénu obklopena

  neupravovanou přírodní zelení. Některé domy

  mají přízemí domů z větší části využité pro

  garážová stání. Stavební čára je volná a

  odsazená od uliční čáry. Prostor mezi nimi je

  využit jako poloveřejná zeleň. Sub-lokalita

  nemá rozvojový potenciál z důvodu naplněné

  kapacity uliční sítě.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita s předpokladem rozvoje

  sociální soudržnosti obyvatel, unikátní krajinná

  scéna, výhledy na Prahu, sociální soudržnost

  obyvatel.

  Systém veřejných prostranství

  Síť slepých obslužných ulic a pěších průchodů.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoká kvalita obytného prostředí, sociální

  soudržnost obyvatel.

  Občanská vybavenost

  SŠ a VOŠ umělecká a řemeslná, železniční

  zastávka, MŠ a ZŠ v bezprostředním okolí sub-

  lokality.

  Sport a rekreace

  Realizovány v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Areál SŠ a VOŠ umělecká a řemeslné, vila v ul.

  Nový Zlíchov č. o. 5

• Strana 342

  284

  Žvahov

  Zlíchov

  N04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,7 Podlažnost 3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 343

  285

  Žvahov

  Zlíchov

  N04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter čistě obytných

  vilových domů o třech podlažích v rozlehlých

  soukromých zahradách. Stavební čára je otevřená

  a odsazená od uliční čáry. Prostor mezi nimi tvoří

  soukromé zahrady s průhledným oplocením. V

  ulici Noutonická se nachází řadové domy o dvou

  podlažích se soukromou zahradou a zvýšeným

  přízemím. Stavební čára je otevřená a je téměř

  shodná s uliční čarou. Prostor mezi nimi tvoří

  poloveřejné předprostory domů.

  Sub-lokalita nemá další rozvojový potenciál z

  důvodu naplněné kapacity uliční sítě.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení v rozvolněné zástavbě

  vilových a rodinných domů s vysokým podílem

  soukromé zeleně, sociální soudržnost obyvatel.

  Systém veřejných prostranství

  Ulice Nad Zlíchovem, Pod Žvahovem a V Násypu

  přizpůsobené pohodlnému pohybu pěších a

  cyklistů, prostor okolí železniční zastávky Žvahov,

  rozvíjené jako vedlejší nástupní bod na Dívčí

  hrady.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoký podíl zeleně, kvalita obytného prostředí,

  uplatnění sublokaliy v pohledech z Braníku a údolí

  Vltavy, sociální soudržnost, Sokol.

  Občanská vybavenost

  Realizovaná v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v bezprostředním okolí přístupném

  ulicemi Nad Zlíchovem, Pod Žvahovem a V Násypu

  přizpůsobené pěšímu pohybu, areál Sokola.

  Nestandardní objekty

  Řadové rodinné domy v Noutonické ulici.

• Strana 344

  286

  O01

  O04

  O02

  O03

• Strana 345

  287

  HlubočepyO

  Hlubočepy

  Na Srpečku

  K Barrandovu

  Za Viaduktem

  O01

  O02

  O03

  O04

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 346

  288

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  HlubočepyO

• Strana 347

  289

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  HlubočepyO

• Strana 348

  290

  Smíchovské

  Nádraží

  Barrandov

  Vltava

  Anděl

  Hlubočepy

  Vltava

  Povltavská stezka

  Dívčí

  Hrady

  Prokopské

  údolí

  Dvorce

  Hlubočepy

  HlubočepyO

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 349

  291

  HlubočepyO

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 350

  292

  HlubočepyO

  Východiska

  Hlubočepy jsou z větší části stabilizovaná

  obytná čtvrť v rozšíření hlubokého kaňonu

  Dalejského potoka mezi Hlubočepskými

  plotnami, Žvahovem a výběžkem masivu

  Dívčích hradů na PP Pod školou.

  Původní hromadná údolní vesnice tvořená

  Hansfalkovským dvorem, Raudnitzovým domem

  a několika desítkami venkovských stavení

  podél dnešní ulice Pod Žvahovem prošla od

  druhé poloviny 19. století hlubokou proměnou

  charakteru z venkovského sídla takřka na

  průmyslové městečko. Tuto změnu iniciovala

  výstavba dvojice železničních tratí (Pražského

  Semmeringu, spojujícího smíchovský průmysl

  s Buštěhradem a Kladnem, a trati na Slaný

  a Duchcov), realizovaných bezprostředně

  po sobě okolo roku 1872. Ve vazbě na tyto

  železniční tratě ve Hlubočepech odstartoval

  rozvoj průmyslu, spojeného s těžbou vápence

  (továrny Cementárna Bárta a Tichý (1875),

  Technoplyn (1898) a Hydroxygen (1939)) a s

  ním související rozvoj vlastního sídla.

  Ve druhé polovině 20. století pak dochází k

  útlumu průmyslu (cementárna ukončila provoz

  v roce 70. letech, Technoplyn v polovině 90.

  let), což Hlubočepy transformuje na obytné

  předměstí Prahy, a, vzhledem k rostoucí

  popularitě Prokopského a Dalejského údolí, na

  vstupní bránu do Prokopského údolí a na Dívčí

  Hrady.

  Rozvojový potenciál Hlubočep výrazně omezuje

  jak dramatický terén, tak i železniční trati, které

  Hlubočepy dokonale obkličují.

  Cílový charakter lokality

  Klidná rezidenční část města v unikátním

  krajinném prostředí se základní občanskou

  vybaveností koncentrovanou v historickém

  jádru původní vsi podél ulice Hlubočepská,

  dobře dostupná na kole nebo městskou

  hromadnou dopravou ze sousedících městských

  lokalit (zejména A Dolní Smíchov, B Nádražní, a

  P Sídliště Barrandov), zajišťující až maloměstské

  prostředí pro bydlení rodin s dětmi v rodinných

  a bytových domech a rodinných domech s

  poloveřejnými a soukromými zahradami.

  Pro společenský život Hlubočep je

  typická vysoká soudržnost obyvatel, jejíž

  krystalizačními jádry jsou zejména zařízení

  občanského vybavení, dětská hřiště a zájmové

  aktivity.

  Hlubočepská ulice, tvořící hlavní urbanistickou

  osu lokality, pak tvoří živé jádro lokality

  poskytující kultivované služby cestovního ruchu

  pro návštěvníky Prokopského údolí.

  Klíčová témata k řešení

  - Nastavení jasných podmínek pro dostavby

  proluk a přestavby v zastavěném území

  Hlubočep tak, aby byly rozvíjeny zachované

  hodnoty území;

  - vyřešení charakteru transformace chátrajícího

  areálu AČR v centru Hlubočep;

  - vytvoření podmínek pro vytvoření

  kultivovaného nástupního prostoru

  do Prokopského údolí a Dívčích Hradů

  Hlubočepskou ulicí a ulicí K Dalejím;

  - nastavení jasných podmínek pro transformaci

  postprůmyslových ploch v nivě Dalejského

  potoka;

  - revitalizace prostoru bývalého nákladového

  nádraží v Hlubočepech;

  - řešení přetížení hlavních ulic lokality tranzitní

  automobilovou dopravou;

  - vstup do Prokopského údolí, charakter

  rozvoje zastavěného území centrální části

  Hlubočep.

• Strana 351

  293

  HlubočepyO

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení v zeleni, vybavená

  základní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele a sloužící jako kultivovaná vstupní

  brána do oblíbených krajinných území Dívčích

  Hradů a Prokopského údolí.

  Základní koncepce

  Zachovat a rozvíjet charakter klidného

  venkovského maloměsta s vysokou kvalitou

  bydlení v rodinných domech a viladomech v

  soukromých zahradách, a malých bytových a

  městských domech podél hlavní obchodní ulice.

  Jako společenské a obslužné těžiště lokality

  rozvíjet osu Hlubočepské ulice, a v něm rozvíjet

  zejména služby a obchodní a stravovací zařízení

  v rámci staveb pro bydlení.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako společenské a obchodní těžiště lokality

  rozvíjet prostor ulice Hlubočepská, a v ní:

  - Revitalizovat uliční prostor v celé délce tak,

  aby poskytovala komfortní podmínky pro pěší

  a cyklistickou dopravu, a to i za cenu zhoršení

  podmínek pro silniční dopravu;

  - v celé délce vytvářet podmínky pro komfortní

  průchod celoměstky významné rekreační

  trasy z Prahy na západ;

  - rozvíjet prostor křížení Hlubočepské ulice

  s ulicemi Pod Žvahovem a Slivenecké jako

  lineární náměstí, usilovat o maximální

  zklidnění silničního provozu;

  - v Hlubočepské ulici od křižovatky se

  Sliveneckou ulicí do Prokopského údolí

  v rámci možností upřednostňovat pěší a

  cyklistickou dopravu.

  Území křižovatky ulice K Dalejím a Na Placích

  rozvíjet jako kultivovaný nástupní prostor do

  Prokopského údolí a na Dívčí hrady.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní a krátkodobá rekreace obyvatel

  je v první řadě zajištěna v soukromých

  zahradách rodinných domů, v poloveřejné

  zeleni u bytových domů, na sportovištích

  (fotbalové hřiště za Raudnitzovým domem,

  cvičiště v ulici Na Placích) a v sousedních

  krajinných lokalitách, a zahrádkových osadách

  (Na Srpečku, Na Placích), přístupných sítí

  rekreačních tras. Proto je třeba:

  - Vytvářet podmínky pro zlepšení podmínek

  pro pěší a cyklistický provoz v ulicích

  Hlubočepská, V Dalejích, Chýnická,

  Slivenecká, Kosořská, Na Srpečku a

  Lochkovská;

  - kultivovat prostředí fotbalového hřiště;

  - vytvořit podmínky pro realizaci kultivovaného

  veřejného nástupu na Dívčí hrady v prostoru

  křižovatky ulice K Dalejím a Na Placích;

  - vytvořit podmínky pro realizaci

  reprezentativního vstupu do Prokopského

  údolí s informačním centrem a souvisejícími

  službami na transformačních plochách nádraží

  Hlubočepy (směr Rudná) a postprůmyslových

  ploch Technoplynu.

  Koncepce využití území

  Historické jádro Hlubočep včetně

  transformačních ploch podél ulice Hlubočepská

  rozvíjet jako smíšeně obytné (malo)město

  se službami, obchodem a administrativou v

  rámci staveb pro bydlení zejména v parteru

  městských domů, především v prostoru

  lineárního náměstí na křížení Slivenecké a

  Hlubočepské ulice.

• Strana 352

  294

  HlubočepyO

  Historické jádro Hlubočep rozvíjet jako

  venkovsky obytné území, kde je jako součást

  bydlení umožněn chov domácího zvířectva pro

  vlastní potřebu a stavby pro podnikání.

  Zahradní města na svazích (sub-lokality O02 Na

  Srpečku a O03 K Barrandovu) rozvíjet jako čistě

  obytná.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Území Hlubočep přechází do sousedních

  krajinných lokalit přes pás samozásobitelských

  zahrádek (na Srpečku, Miroslava Hamra,

  Na Placích, Ke Hřbitovu), plochy pro sport

  (fotbalové hřiště za Raudnicovým domem, nad

  nádražím Hlubočepy a Na Placích) a přes plochy

  zahrad rodinných domů pod prudkými svahy

  Prokopského údolí.

• Strana 353

  295

  HlubočepyO

• Strana 354

  296

  Hlubočepy

  Hlubočepy

  O01

  Stabilita rozvojová Výšková hl. III/IV Míra využití C-D

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 355

  297

  Hlubočepy

  Hlubočepy

  O01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má podél hlavní ulice

  charakter venkovského sídla transformovaného

  na maloměstskou strukturu, kde jsou areály

  historických usedlostí využívány především

  komerčně nebo pro občanské vybavení, obvykle

  v kombinaci s bydlením.

  Zástavba sub-lokality mimo hlavní ulici má

  charakter venkovských usedlostí doplněných

  čistě obytnými rodinnými domy o dvou až

  třech podlažích. V zástavbě se nachází pevné a

  pohledově nepropustné ploty. Stavební čára je

  otevřená, ale často sjednocena s uliční čarou.

  Přízemí domů leží na úrovni terénu.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita zastavěného prostředí,

  unikátní krajinná scéna, sociální soudržnost,

  nízká hustota zastavění.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je založený okolo

  hlavní osy Hlubočepské ulice, na kterou jsou

  navázána dvě veřejná prostranství: hlubočepské

  náměstí v samém centru Hlubočep a nástupní

  prostor do Prokopského údolí za vidaduktem.

  Tuto osu doplňuje síť ulic přizpůsobených

  pohodlnému pěšímu a cyklistickému pohybu (V

  Dalejích, Chýnická, Slivenecká, Kosořská, Na

  Srpečku, Pod Žvahovem a Lochkovská).

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Raudnitzův dům, Hansfalkovský dvůr, viadukt

  Pražského Semmeringu, stará smaltovna,

  sociální soudržnost, maloměstský charakter

  společenského kontaktu ve veřejných

  prostranstvích, Dalejský potok, krajinné zázemí,

  uplatnění zelených svahů v městské scéně.

  Občanská vybavenost

  ZŠ, MŠ, dům pro seniory, síť obchodních a

  stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Fotbalové hřiště, každodenní rekreace

  realizována v bezprostředním krajinném zázemí

  přístupném sítí ulic přizpůsobených pěšímu a

  cyklistickému pohybu.

  Nestandardní objekty

  Bytový dům u Raudnitzova domu; bytový dům

  Hlubočepská č. o. 64, 64a, 66, Hansfalkovský

  dvůr, ZŠ pod Žvahovem.

• Strana 356

  298

  Na Srpečku

  Hlubočepy

  O02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití B

  Podíl zeleně 0,6 Podlažnost 3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 357

  299

  Na Srpečku

  Hlubočepy

  O02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter viladomů

  a rodinných domů o třech podlažích s velkým

  podílem soukromé zeleně a mírně zvýšeným

  přízemím. Stavební čára je otevřená a odsazená

  od uliční čáry. Prostor mezi nimi tvoří soukromé

  zahrady.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita s předpokladem rozvoje

  sociální soudržnosti obyvatel, unikátní krajinná

  scéna vysoká obytná kvalita s předpokladem

  rozvoje sociální soudržnosti obyvatel, unikátní

  krajinná scéna.

  Systém veřejných prostranství

  Obslužné ulice.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoký podíl zeleně.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí lokality.

  Nestandardní objekty

• Strana 358

  300

  K Barrandovu

  Hlubočepy

  O03

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 359

  301

  K Barrandovu

  Hlubočepy

  O03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter zahradní

  čtvrti rodinných domů, dvojdomů a viladomů

  o dvou až třech podlažích se soukromými

  zahradami, vizuálně propustnými ploty ve

  výrazném svahu a krásnými výhledy do

  Prokopského údolí. Přízemí domů odpovídá

  svažitému terénu území. Stavební čára je

  otevřená a převážně odsazená od uliční čáry.

  Prostor mezi nimi tvoří soukromé zahrady.

  Vzhledem k morfologii terénu a jí

  odpovídajícímu vedení komunikací je velikost

  pozemků velmi proměnlivá. Při umisťování

  budov je proto třeba přihlížet zejména k

  velikosti sousedních objektů.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká kvalita bydlení, vysoký podíl soukromé

  zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Hlavní ulice Slivenecká přizpůsobená k

  pohodlnému pěšímu a cyklistickému pohybu,

  doplněná systémem obslužných ulic.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Vysoká kvalita obytného prostředí, sociální

  soudržnost obyvatel, uplatnění zahradního

  města při pohledech z Dívčích hradů, v nichž

  tvoří kultivovanou podnož sídlišti Barrandov.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí lokality.

  Nestandardní objekty

  Bytové domy ve Slivenecké ul. č. o. 57, 59, 61.

• Strana 360

  302

  Za Viaduktem

  Hlubočepy

  O04

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně - Podlažnost 3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 361

  303

  Za Viaduktem

  Hlubočepy

  O04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter

  nízkopodlažního smíšeně obytného území v

  nivě Dalejského potoka na transformačních

  plochách po Technnoplynu a (nákladovém)

  nádraží Hlubočepy, kombinující jednak plochy

  pro bydlení, jednak kultivovaný reprezentativní

  vstup do Prokopského údolí.

  Konkrétní urbanistickou podobu sub-lokality určí

  územní studie.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Nízká hustota zástavby, respekt z zachovalým

  technickým hodnotám (uplatnění železničního

  viaduktu, budova Hydroxygenu, výpravní

  budova).

  Systém veřejných prostranství

  Hlubočepská ulice přizpůsobená pohodlnému

  pěšímu a cyklistickému pohybu, nástupní

  prostor do Prokopského údolí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Průhledy na železniční viadukt, budova

  Hydroxygenu, niva Dalejského potoka, výpravní

  budova, zelené svahy.

  Občanská vybavenost

  Realizovaná v bezprostředním okolí.

  Sport a rekreace

  Realizovány v bezprostředně sousedící krajinné

  lokalitě, případně v řešení nástupního prostoru

  do Prokopského údolí.

  Nestandardní objekty

• Strana 362

  304

  P01

  P03

  P02

  P05

  P04

  P07

  P06

• Strana 363

  305

  Sídliště BarrandovP

  Sídliště Barrandov

  U Vodojemu

  Geologická

  Štěpařská

  Pražská čtvrť

  Barrandovská brána

  Nový Slivenec

  P01

  P02

  P03

  P04

  P06

  P05

  P07

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 364

  306

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Sídliště BarrandovP

• Strana 365

  307

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Sídliště BarrandovP

• Strana 366

  308

  Lamačova

  Pražská

  čtvrť

  Anděl

  Lamačova

  Pražská

  čtvrť

  Barandovský

  park

  Chuhcelský

  háj

  Prokopské

  údolí

  Sídiště BarrandovP

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 367

  309

  Sídliště BarrandovP

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 368

  310

  Sídliště BarrandovP

  Východiska

  Barrandov je komponovaná lokalita, založená

  ve druhé polovině 20. století na plošině nad

  Prokopským údolím, jejíž dosud nezastavěná

  část je vymezená v platných ZÚR hl. m. Prahy

  jako celoměstsky významná rozvojová oblast

  R/2.

  Vzhledem k velmi obtížné dopravní dostupnosti

  území dnešního Sídliště Barrandov byla

  jeho zástavba poprvé navržena až v revizi

  směrného územního plánu z roku 1971, který

  předpokládal dopravní obsluhu území ze severu

  autostrádou z Jinonic s mostem přes Prokopské

  údolí a Vltavu, z nichž druhý jmenovaný

  byl navrhován zhruba ve dnešní podobě

  Barrandovského mostu. Východní část Sídliště

  Barrandov ve dnešním rozsahu stabilizoval

  až směrný územní plán z roku 1975, který

  stabilizoval dnešní trasu ulice K Barrandovu

  od Barrandovského mostu na západ ve dnešní

  trase.

  Územní plán z roku 1986 již byl vytvořen

  na základě zastavovacího plánu Sídliště

  Barrandov z roku 1983, a stabilizuje jeho

  základní koncepční prvky; tedy křížení dvojice

  hlavních urbanistických os probíhajících

  souběžně s Prokopským údolím (Werrichova-

  Tréglova a Voskovcova-Högerova) s trojicí

  napojení na ulici K Barrandovu (Lamačova,

  Štěpařská-Do Klukovic a Wassermanova). Z

  původního návrhu sídliště byla realizována

  jako komponované sídliště s jasnou strukturou

  veřejných prostranství, velkorysými plochami

  zeleně a občanskou vybaveností realizovanou

  v účelových areálech, pouze jeho východní

  polovina (k Hlubočepům).

  Postupná dostavba Sídliště Barrandov na

  západ od ulice Wassermannova probíhala podle

  platného územního plánu Prahy, založeného

  na zastavovací studii vytvořené v roce 1997

  ateliérem Agora, jižně od Högerovy ulice

  pak postupně probíhá organicky na základě

  postupných parciálních změn.

  Řešení rozvojových ploch v platném územním

  plánu Prahy se ve druhém desetiletí 21. stol.

  ukázalo jako překonané, což vyústilo k řadě po

  sobě pořízených studií (URM 2010, PSK Tuzar

  2013, A69 2020), z nichž poslední se stala

  obecně přijatým podkladem pro řízení dalšího

  rozvoje území (a s ním souvisejících změn

  platného ÚP SÚ Prahy).

  Lokalita Barrandov je omezená zejména

  kapacitou dopravní a technické infrastruktury,

  jejichž základní kapacitní východiska byla

  nastavená na zcela jinak nastavené principy

  vztahu mezi Prahou a jejím zázemím ve

  Středočeském kraji a odlišných standardech

  požadavků na technickou infrastrukturu.

  Koncepci dopravního řešení Sídliště Barrandov,

  založené na realizaci sběrné komunikace K

  Barrandovu zaústěné na Barrandovský most a

  obsluhující prakticky výhradně vlastní sídliště,

  proměnily dvě významné dopravní stavby;

  jednak realizace (již v původním návrhu sídliště

  předpokládané) tramvajové trati (2004), jednak

  výstavba jihozápadní větve Pražského okruhu

  spojující dálnice D1, D4, D5, D6 a D7.

  Přivedení tramvajové trati, kromě toho, že

  významným způsobem zlepšuje spolehlivost

  a pohodlí napojení sídliště na vnitřní město,

  přináší do území významný nový městotvorný

  prvek, a to zejména v jeho nově zakládaných

  částech.

  Druhá z výše jmenovaných staveb výrazným

  způsobem proměnila faktickou úlohu ulice K

  Barrandovu, která v současné době slouží jako

  jedna ze tří radiál propojující vnitřní město

  s jeho zázemím v jihozápadním kvadrantu

  metropolitního regionu Prahy, což je role, ke

  které nikdy nebyla určena. Výsledkem je její

  chronické přetížení, způsobující přesun dopravy

  na alternativní trasy, kde pro ni zpravidla nejsou

  podmínky (zejména objízdné trasa Barrandov

• Strana 369

  311

  Sídliště BarrandovP

  – Hlubočepy – Zlíchov – Praha) a využívání

  veřejných prostranství Barrandova jako

  neociálního P+R pro obyvatele Středočeského

  kraje.

  Z technické infrastruktury je pro další rozvoj

  lokality naprosto klíčová především realizace

  kanalizačního sběrače a, vzhledem k velmi

  obtížným geologickým podmínkám, řešení

  bezpečného svedení retence dešťové vody ze

  zpevněných komunikací.

  Cílový charakter lokality

  Obytné město s komplexní občanskou

  vybaveností pro své obyvatele a obyvatele

  bezprostředně sousedících venkovských sídel,

  vysokou sociální soudržností a unikátním

  krajinným zázemím, poskytující ideální

  podmínky pro bydlení rodin s dětmi.

  Pro charakter lokality je určující vysoký podíl

  veřejné zeleně, tvůrčí kontrast kultivované

  modernistické zástavby a moderní interpretace

  tradičního blokového města, a jasně denovaný

  vztah s krajinou přes pás kultivované parkové

  zeleně.

  Klíčová témata k řešení

  - Realizace kanalizačního řadu;

  - vyřešení nakládání s dešťovou vodou v

  rozvojových i stabilizovaných územích lokality

  tak, aby jí byl maximální podíl zachycen na

  místě;

  - dokončení tramvajové trati;

  - doplnění ístřední školy;

  - realizace školních zařízení odpovídající

  kapacity a pěší dostupnosti;

  - vyřešení dopravy v klidu, a to zejména ve

  stabilizovaných územích Sídliště Barrandov;

  - vytvoření podmínek pro realizaci parkového

  pásu mezi Prokopským údolím a obytným

  městem;

  - vytvoření podmínek pro zajištění komerční

  občanské vybavenosti a rozvoj pracovních

  příležitostí;

  - realizace střední školy;

  - vyřešení reprezentativního vstupu do

  Barrandova Lamačovou ulicí z ulice K

  Barrandovu.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení v zeleni vybavená

  kompletní občanskou vybaveností pro vlastní

  obyvatele i obyvatele bezprostředně sousedících

  sídel.

  Základní koncepce

  Rozvíjet charakter lokality jako plně

  vybaveného převážné obytného města s

  vysokou kvalitou bydlení v bytových domech.

  Jako hlavní společenská a obslužná těžiště

  lokality rozvíjet dvojici Barrandovských náměstí

  (Tilleho a nového náměstí Olgy Sheinpugové)

  propojených urbánní osou třídy vybavené

  tramvají (Lamačova, Werrichova a Gollové ul.);

  v nich rozvíjet zejména podmínky pro rozvoj

  obchodu, služeb a pracovních příležitostí.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako společenské a obchodní těžiště lokality

  rozvíjet dvojici hlavních náměstí lokality. Na

  Tilleho/ Chaplinově náměstí a Lamačově ulici

  vytvořit podmínky pro:

  - Rehabilitaci vztahu areálů občanské

  vybavenosti zejména s Lamačovou a

• Strana 370

  312

  Sídliště BarrandovP

  Tréglovou ulicí;

  - posílení městského charakteru Lamačovy

  ulice a prostorové ukotvení křižovatky

  Högerovy a Lamačovy ulice;

  - kompoziční zakončení urbanistické osy

  Lamačovy ulice na křížení s ul. K Barrandovu;

  - realizaci parkoviště P+R na křížení ul.

  Lamačovy a K Barrandovu ve vazbě na

  zastávku tramvaje K Barrandovu.

  Na novém náměstí Olgy Sheinpugové vytvářet

  podmínky pro:

  - Rozvoj obchodních zařízení, vybavenosti,

  služeb a pracovních příležitostí;

  - umístění kulturního či komunitního zařízení.

  Werrichovu ulici rozvíjet jako živou městskou

  třídu s tramvají. Vytvářet v ní podmínky pro:

  - Rozvoj obchodních zařízení, vybavenosti,

  služeb a pracovních příležitostí v parteru

  budov;

  - vymístění točny tramvaje do prostoru

  západně od kompaktního města Pražské

  Čtvrti;

  - vytvoření komfortních podmínek pro pěší a

  cyklistický pohyb;

  - prostorové ukotvení Werrichovy ulice.

  Ulici Gollové rozvíjet jako živou městskou třídu

  s tramvají. Vytvářet v ní podmínky pro:

  - Rozvoj obchodních zařízení, vybavenosti,

  služeb a pracovních příležitostí v parteru

  budov.

  Ulice Werrichova, Voskovcova, Tréglova,

  Högerova, Lamačova, a Štěpařská a

  Wassermanova rozvíjet jako základní dopravní

  kostru vnitřní dopravní obsluhy území. V těchto

  ulicích vytvářet podmínky pro:

  - Automobilový, pěší a cyklistický pohyb;

  - sociální kontrolu;

  - snadnou orientaci;

  - řešení odstavných parkovacích stání.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní a krátkodobá rekreace obyvatel je

  v první řadě zajištěna v soukromých zahradách

  rodinných domů, v poloveřejné zeleni u

  bytových domů, a dětských hřištích pravidelně

  rozmístěných v rámci urbanizovaného území,

  na sportovištích (zejm. nové sportovní

  areály v Grussově ulici a ve Štěpařské

  ulici, a stabilizované areály v Aquaparku

  ve Wassermanově ulici, Sportovním areálu

  Barrandov a areálu ZŠ na Chaplinově náměstí),

  v okružním parku a lesoparku na severní hranici

  sídliště (nový okružní park Pražské Čtvrti,

  lesoparky na horní hraně Prokopského údolí) a

  v sousedních krajinných lokalitách, přístupných

  sítí rekreačních tras. Proto je třeba vytvářet

  podmínky pro:

  - Realizaci celoměstsky významné rekreační

  trasy od (Chuchelského háje a) ekoduktu přes

  ulici K Barrandovu, ul. Schránilovou, náměstí

  Olgy Sheinpugové a územím Pražské čtvrti

  do Okružního parku;

  - pro realizaci ekoduktu a pěšího propojení přes

  ulici K Barrandovu;

  - rozvoj sportovišť v Grussově a Štěpařské

  ulici;

  - realizaci Okružního parku Pražské čtvrti;

  - zlepšení komfortu pro pěší a cyklistický

  provoz v zeleném pásu spojujícím Tilleho

  náměstí, Trnkovo náměstí a nové náměstí

  Olgy Sheinpugové a v ulicích Benešova,

  Wassermannova, Šejbalové, Štěpařské, Do

  Klukovic, Renoirovy;

  - vyjasnění vztahu poloveřejných a veřejných

  prostorů v sídlištní zástavbě stabilizovaných

  územích Sídliště Barrandov.

• Strana 371

  313

  Sídliště BarrandovP

  Koncepce využití území

  Území v bezprostřední vazbě na Lamačovu ulici

  a Tilleho náměstí včetně transformačních ploch

  podél Lamačovy ulice rozvíjet jako smíšeně

  obytné město s koncentrací služeb, obchodu a

  administrativy při zachování minimálního podílu

  bydlení pro zajištění celodenní sociální kontroly

  ve veřejných prostranství.

  Území v bezprostřední vazbě na náměstí Olgy

  Sheinpugové a ul. Werichovu a ul. Gollové

  rozvíjet jako smíšeně obytné město se službami

  obchodem a pracovními příležitostmi zejména

  v parteru staveb pro bydlení a monofunkčních

  nebytových staveb ve vazbě na hranu náměstí a

  ul. Werrichovu a Gollové.

  Zbývající části lokality rozvíjet, případně

  stabilizovat, jako čistě obytné vyjma areálů

  občanské vybavenosti. Zařízení základní

  komerční vybavenosti umisťovat přednostně ve

  vazbě na hlavní síť veřejných prostranství.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Území lokality přechází do otevřené krajiny

  Prokopského údolí přes souvislý pás parkově

  upravené zeleně.

• Strana 372

  314

  Sídliště Barrandov

  Sídliště Barrandov

  P01

  Stabilita rozvojová Výšková hl. III-VII Míra využití G

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 6-12

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 373

  315

  Sídliště Barrandov

  Sídliště Barrandov

  P01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter sídlištní

  zástavby bytových domů o šesti až dvanácti

  nadzemních podlažích bodových domů anebo

  domů uspořádaných do polouzavřených bloků v

  poloveřejné zeleni, s nízkými areály občanského

  vybavení.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vzrostlou zelení. Prostor mezi

  nimi je využitý pro poloveřejnou zeleň. Parter

  obytných domů je místy využíván pro komerční

  účely.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů, vysoká

  sociální soudržnost obyvatel, kontinuita

  poloveřejné zeleně a veřejných prostranství,

  dostupnost základní i vyšší veřejné a komerční

  vybavenosti pro obyvatele sub-lokality a

  sousedních sub-lokalit.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je denován

  hlavní osou Lamačovy ul., křížící se s ul.

  Tréglovou, a Werichovou (na severu) a

  Högerovou a Voskovcovou (na jihu), v jejichž

  meziprostoru je umístěno dvojnáměstí (Tilleho/

  Chaplinovo) a pěší zelená osa do sousední

  sub-lokality Pražská čtvrť. Tento systém je

  doplněn dvěma příčnými propojeními sub-

  lokality na ulici K Barrandovu (ul. Štěpařská a

  Wassermannova) a sítí obslužných ulic.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s přírodním parkem Prokopské

  údolí a Dalejské údolí a přírodním parkem

  Radotínsko-Chuchelský háj, výhledy, velký

  podíl zeleně ve vnitroblocích, kvalita obytného

  prostředí, zachovalá kompozice obytného

  souboru.

  Občanská vybavenost

  MŠ, ZŠ, ZUŠ, poliklinika, lékárna, pošta, kostel

  Krista Spasitele, kulturní a rodinné centrum

  Barrandov, azylový dům Gloria, dopravní hřiště,

  obchodní centrum Kamera, síť obchodních a

  stravovacích zařízení.

  Sport a rekreace

  Aquapark a sportovní areál s tenisovými kurty

  a atletickým oválem, hokejová hala, veřejné

  hřiště, venkovní posilovny, sportovní hala pro

  orbal Lohniského, sportovní zařízení v ulici Do

  Klukovic, v blízkosti přírodní park Prokopské

  údolí a Dalejské údolí.

  Nestandardní objekty

  Šestipodlažní nadzemní garáže v ulici Pražská,

  třináctipodlažní bytový dům s ustupujícími patry

  v ulici Borského, bytové domy Högerova 9,11,

  13, 15, výrobní areály v ulici K Barrandovu.

• Strana 374

  316

  U Vodojemu

  Sídliště Barrandov

  P02

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. IV Míra využití E

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 3-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 375

  317

  U Vodojemu

  Sídliště Barrandov

  P02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter zástavby

  bytových domů o třech až pěti nadzemních

  podlažích.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro poloveřejnou

  zeleň či soukromé předzahrádky. V ulici

  Pražského je parter na úrovni terénu využíván

  pro komerční účely.

  K přestavbám jednotlivých domů je třeba

  přistupovat individuálně.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů s

  předpokladem rozvoje sociální soudržnosti

  obyvatel, velký podíl zeleně v okolí, komunita

  v rámci jednotlivých bytových domů, unikátní

  krajinná scéna.

  Systém veřejných prostranství

  Systém je tvořen významnou ulicí Pražského,

  pěším propojením mezi sousedními sub-

  lokalitami a přírodním parkem Prokopské údolí

  a Dalejské údolí.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s přírodním parkem Prokopské

  údolí a Dalejské údolí a centrem Sídliště

  Barrandov, velký podíl zeleně ve vnitroblocích,

  unikátní krajinná scéna, kvalita obytného

  prostředí.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Zařízení vodojemu.

• Strana 376

  318

  Geologická

  Sídliště Barrandov

  P03

  Stabilita transformační Výšková hl. - Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 377

  319

  Geologická

  Sídliště Barrandov

  P03

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter sídlištní

  zástavby deskových bytových domů

  uspořádaných do polouzavřených bloků v

  poloveřejné zeleni o šesti až osmi nadzemních

  podlažích.

  Stavební čára je volná a ustupuje za uliční čáru

  denovanou vzrostlou zelení nebo vizuálně

  propustnými ploty. Prostor mezi nimi je

  využitý pro poloveřejnou zeleň či soukromé

  předzahrádky. Parter na úrovni a nad úrovní

  terénu je místně využíván pro komerční účely.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita s předpokladem rozvoje

  sociální soudržnosti obyvatel, provázanost

  poloveřejné zeleně a veřejných prostranství.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je tvořen

  městskou ulicí Slavínského, a na ni napojenou

  hlavní kompoziční osu sub-lokality ul.

  Geologická.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s Růžičkovou roklí, velký podíl

  zeleně ve vnitroblocích, kvalita obytného

  prostředí, výhledy.

  Občanská vybavenost

  Je třeba prověřit umístění mateřské školy.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub lokality.

  Nestandardní objekty

  Administrativní areály v ulici Geologická.

• Strana 378

  320

  Štěpařská

  Sídliště Barrandov

  P04

  Stabilita transformační Výšková hl. V Míra využití F

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 379

  321

  Štěpařská

  Sídliště Barrandov

  P04

  Charakter

  Zástavba sub-lokality navazuje na

  modernistickou zástavbu bytových domů o

  šesti až osmi nadzemních podlažích tvořících

  polouzavřené bloky v poloveřejné zeleni.

  Konkrétní urbanistickou podobu dostavby území

  navrhne územní studie.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Systém veřejných prostranství

  Prostupnost pro pěší a cyklisty od Lamačovy

  ulice k ulici V Javoříčku, Štěpařská ulice

  přizpůsobená pohodlnému pěšímu a

  cyklistickému pohybu, veřejné prostranství před

  plánovanou střední školou.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Občanská vybavenost

  Střední škola.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí a

  sportovním areálu střední školy.

  Nestandardní objekty

• Strana 380

  322

  Barrandovská brána

  Barrandov

  P05

  Stabilita transformační Výšková hl. - Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 381

  323

  Barrandovská brána

  Barrandov

  P05

  Charakter

  Sub-lokalita zajišťující kompoziční a funkční

  zakončení urbánní osy Lamačovy ulice a

  kultivovaného vstupu do území lokality

  Barrandov z východu. Moderní smíšeně obytné

  město s koncentrací pracovních příležitostí

  a menším parkovištěm P+R ve vazbě na

  tramvajovou trať.

  Konkrétní urbanistickou podobu navrhne územní

  studie.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Systém veřejných prostranství

  Křížení hlavní urbánní osy Lamačovy a

  Slavinského ulice s autostrádoui ulice K

  Barrandovu, doplněná pěší a cyklistickou

  prostupností k plánované střední škole v sub-

  lokalitě Štěpařská.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Uplatnění sub-lokality v dálkových pohledech,

  urbanistická osa Lamačovy ulice.

  Občanská vybavenost

  Obchodní a stravovací zařízení, veřejná

  občanská vybavenost realizovaná v

  bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Prodejna Lidl.

• Strana 382

  324

  Pražská čtvrť

  Barrandov

  P06

  Stabilita rozvojová Výšková hl. IV-VI Míra využití G

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 3-6

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 383

  325

  Pražská čtvrť

  Barrandov

  P06

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter moderní

  interpretace tradičního obytného města,

  tvořeného bytových domů o čtyřech až šesti

  nadzemních podlažích tvořící polouzavřené

  bloky v poloveřejné a soukromé zeleni.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru. Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky a poloveřejnou zeleň.

  Do ulic Werichova, Gollové a místních veřejných

  prostorů mají domy uzavřenou stavební čáru

  shodnou s uliční čárou, parter na úrovni terénu

  je využíván pro komerční účely.

  Urbanistickou podobu sub-lokality denuje

  pořízená studie Barrandov(n)-

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita bytových domů s

  předpokladem rozvoje sociální soudržnosti

  obyvatel, provázanost poloveřejné zeleně a

  veřejných prostranství, dostupnost základní

  veřejné i komerční vybavenosti pro obyvatele

  sub-lokality.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je tvořen

  tramvají vybavenou městskou třídou Werichova

  přecházející v ulici Gollové, na jejichž křížení je

  čtvrťové náměstí Olgy Sheinpugové.

  Dopravní obsluhu sub-lokality zajišťuje okružní

  ulice a k ní kolmé vnitřní zklidněné obslužné

  ulice se stromořadími. Pěší průchody a

  spojky dotvářejí systém, který propojuje sub-

  lokalitu s přírodním parkem Prokopské údolí a

  Dalejské údolí a přírodním parkem Radotínsko-

  Chuchelský háj.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Alej do Holyně, uplatnění sub-lokality v

  dálkových výhledech z Dívčích hradů.

  Občanská vybavenost

  Zajistit realizaci MŠ, ZŠ, domu dětí a mládeže,

  domov seniorů, sítě obchodních a stravovacích

  zařízení, pošty, ordinací soukromých lékařů a

  kulturních či komunitních zařízení.

  Sport a rekreace

  Každodenní rekreace obyvatel je zajištěna

  především v polosoukromých vnitroblocích

  (dětská hřiště) a v okružním parku navrženém

  po celém obvodu sub-lokality.

  Nestandardní objekty

  Řada viladomů po vnějším obvodu sub-lokality,

  budova školy, dům v ul. Miloše Havla č. o. 1, 3,

  5, 7.

• Strana 384

  326

  Nový Slivenec

  Barrandov

  P07

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. II Míra využití C

  Podíl zeleně 0,3 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 385

  327

  Nový Slivenec

  Barrandov

  P07

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter rodinných

  domů o dvou až třech podlažích v soukromých

  zahradách.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita rodinných domů, lokální

  komunita.

  Systém veřejných prostranství

  Systém veřejných prostranství je tvořen

  zklidněnými ulicemi s veřejným prostranstvím

  uprostřed sub-lokality – Lipovou alejí,

  rekreačním pěším průchodem propojujícím cípy

  sub-lokality Sídliště Barrandov a kultivovaným

  a bezpečným vstupem do přírodního parku

  Radotínsko-Chuchelský háj.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Lipová alej, propojení přírodním parkem

  Radotínsko-Chuchelský háj, velký podíl zeleně

  ve vnitroblocích, kvalita obytného prostředí,

  sociální soudržnost.

  Občanská vybavenost

  Realizována v bezprostředním okolí sub-lokality.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v bezprostředním okolí sub-lokality,

  dostupném pěším propojením s přírodními

  parky Radotínsko-Chuchelský háj a Prokopské a

  Dalejské údolí.

  Nestandardní objekty

• Strana 386

  328

  Q01

• Strana 387

  329

  KlukoviceQ

  KlukoviceQ01

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 388

  330

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  KlukoviceQ

• Strana 389

  331

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  KlukoviceQ

• Strana 390

  332

  Pražská

  čtvrť

  Lamačova

  Klukovice

  Barandovský

  park

  Chuhcelský

  háj

  Prokopské

  údolí

  Klukovice

  KlukoviceQ

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 391

  333

  KlukoviceQ

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městká struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 392

  334

  KlukoviceQ

  Východiska

  Klukovice jsou původně hromadná ves

  vystavěná na prudkém svahu nad údolím

  bezejmenného pravostranného přítoku

  Dalejského potoka, vnořená do krajinné lokality

  Prokopské údolí a oddělená od městské lokality

  Barrandov subtilním pruhem lesa. Klukovice

  si dodnes zachovaly venkovský charakter s

  venkovským jádrem a zástavbou izolovaných

  rodinných domů v zahradách na východním

  okraji území.

  Klukovice jsou hlavním vstupem do

  Prokopského údolí z lokality Barrandov,

  a vzhledem k unikátně zachovalému

  romantickému charakteru mají všechny

  předpoklady k rozvoji služeb měkkého

  turistického ruchu (stravování, ubytování,

  půjčovny sportovních potřeb atp.).

  Cílový charakter lokality

  Venkovsky obytná lokalita úzkou vazbou mezi

  bydlením a (obvykle řemeslnou) prací, často v

  rámci jednoho objektu. Občanské vybavení má,

  s výjimkou služeb pro rekreaci a cestovní ruch,

  výlučně místní dosah.

  Klíčová témata k řešení

  - Urbanistické řešení přístupu do krajinné

  lokality Prokopského údolí (zejm. řešení

  ul. Do Klukovic a V Klukovicích a veřejných

  prostranství s ní souvisejících);

  - vyřešení rekonstrukce Dalejského mlýna;

  - ochrana venkovského charakteru sídla;

  - vyvážení podmínek pro bydlení a rekreačního

  ruchu;

  - dotvoření prostoru křižovatky ulic Do Klukovic

  a V Klukovicích jako komorní návsi;

  - prevence transformace zahrádkové osady na

  plochy individuálního bydlení.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je venkovsky obytnou lokalitou

  zajišťující kvalitní podmínky pro bydlení a

  kultivované služby pro rekreaci.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  vesnicky obytné lokality se službami pro

  rekreaci podél ulice Do Klukovic.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako urbánní osu veřejných prostranství lokality

  rozvíjet osu ulice Do Klukovic. V této urbánní

  ose vytvořit podmínky pro:

  - Pohodlnou a bezpečnou pěší a cyklistickou

  prostupnost;

  - kultivované podmínky veřejné zeleně tvořící

  součást uličního prostoru ulice;

  - omezené plochy pro návštěvnické parkování;

  - dotvoření prostoru křižovatky ulic Do Klukovic

  a V Klukovicích jako komorní návsi.

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  rozsáhlé plochy otevřené krajiny Prokopského

  údolí.

• Strana 393

  335

  KlukoviceQ

  Koncepce využití území

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  vesnicky až čistě obytné lokality se službami

  pro rekreaci koncentrovanými podél ulice Do

  Klukovic.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Lokalita přechází do sousedních krajinných

  lokalit přes plochy zahrad a zahrádek.

• Strana 394

  336

  Klukovice

  Klukovice

  Q01

  Stabilita stabilizovaná Výšková hl. II Míra využití C

  Podíl zeleně 0,2 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 395

  337

  Klukovice

  Klukovice

  Q01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter vesnických

  stavení v soukromých zahradách, které

  přechází v zástavbu rodinných domů na velkých

  parcelách na východě sub-lokality.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vesnickými staveními či

  vizuálně propustnými ploty u nové zástavby.

  Vesnická stavení jsou podél ulice Do Klukovic

  komerčně využívané pro ubytovací a stravovací

  zařízení.

  Vzhledem k rostlé struktuře sub-lokality je k

  transformacím a dostavbám v lokalitě nezbytné

  přistupovat individuálně.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita, lokální komunita,

  unikátní krajinná scéna, venkovský charakter.

  Systém veřejných prostranství

  Denován dvojicí hlavních ulic (Do Klukovic

  a V Klukovicích) na jejichž křížení je náves,

  doplněný sítí slepých uliček.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Pěší propojení s přírodním parkem Prokopské

  údolí a Dalejské údolí, zachovalý vesnický

  charakter zástavby, zákonem chráněné celky

  Horova vodního mlýna a venkovského domu V

  Klukovicích 302.

  Občanská vybavenost

  Ubytovací a stravovací zařízení, ostatní

  občanská vybavenost realizována v

  bezprostředním okolí lokality.

  Sport a rekreace

  Přírodní park Prokopské údolí a Dalejské údolí,

  přírodní rezervace Prokopské údolí, cyklo a

  naučné stezky.

  Nestandardní objekty

• Strana 396

  338

  R02

  R03

  R01

• Strana 397

  339

  BarrandovR

  Starý Barrandov

  Nad Barrand. skálou

  Terasy Barrandov

  R01

  R02

  R03

  Kód

  sub

  lokality

  Název sub-lokality

• Strana 398

  340

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  BarrandovR

• Strana 399

  341

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  BarrandovR

• Strana 400

  342

  Vltava

  Barrandov

  Barrandovská

  Skála

  Anděl

  Růžičkova

  rokle

  Vltava

  Povltavská stezka

  Barrandovská

  Skála

  Barrandovské

  terasy

  Chuhcelský

  háj

  BarrandovR

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahyy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 401

  343

  BarrandovR

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 402

  344

  BarrandovR

  Východiska

  Barrandovská skála je památkově chráněná

  převážně obytná lokalita založená v

  souvislosti s rozvojem lmového průmyslu v

  Barrandovských studiích. Zástavba lokality byla

  v principu dokončená již v první polovině 20.

  století.

  Lokalita byla komponovaná podle hlavní

  kompoziční osy ulice Lumierů přes

  Kříženeckého náměstí ke hlavnímu vstupu do

  Barrandovských ateliérů. Území lokality bylo

  historicky zpřístupněno dnešní Barrandovskou

  ulicí a sítí vilami oboustranně obestavěných

  obslužných ulic ve velmi prudkých serpentinách.

  Plány státní regulační komise na výstavbu

  komponované čtvrti na terase nad Vltavou

  (nad Malou Chuchlí) nebyly nikdy realizovány.

  Celé území lokality bylo v roce 1993 vyhlášeno

  městskou památkovou zónou.

  Vzhledem k dominantní poloze nad Vltavským

  kaňonem, pověsti luxusní čtvrti a relativně

  čitelnému vlastnictví čelí lokalita významnému

  tlaku na přestavbu jednotlivých vil.

  Cílový charakter lokality

  Rezidenční část města se základní občanskou

  vybaveností, dobře dostupná pěšky či na

  kole přímo do sousedící městské lokality P

  Barrandov, zajišťující velmi kvalitní bydlení

  v domech se zahradami. Služby a občanské

  vybavení v lokalitě mají prakticky výlučně

  místní dosah.

  Klíčová témata k řešení

  - Urbanistické dotvoření místního Kříženeckého

  náměstí a zapojení historického vstupu

  Barrandovských studií do života lokality;

  - nastavení čitelných podmínek pro ochranu

  kvalit památkové zóny;

  - vyřešení budoucnosti plaveckého areálu pod

  Barrandovskou skálou;

  - prověření možnosti realizace mateřské

  školy (případně sdílené se sousedící sub-

  lokalitou P03 Nad Růžičkovou roklí lokality P

  Barrandov).

  - průběžná komunikace s Ateliéry Barrandov o

  žádoucíím rozvoji areálu mových ateliérů.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je obytnou lokalitou zajišťující kvalitní

  podmínky pro bydlení a základní občanskou

  vybavenost pro vlastní obyvatele.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality jako klidné

  obytné lokality. Služby a obchodní zařízení

  rozvíjet výhradně ve vazbě na Kříženeckého

  náměstí a ulici Lumiérů.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jako urbánní osu veřejných prostranství lokality

  Barrandovská skála rozvíjet osu Kříženeckého

  náměstí – ulice Lumiérů. V této urbánní ose

  vytvořit podmínky pro:

  - Pohodlnou pěší prostupnost,

  - revitalizaci reprezentativního urbánního

  prostranství Kříženeckého náměstí způsobem

  odpovídajícím jeho kulturnímu a civilizačnímu

  významu.

  - Ulici Slavínského postupně transformovat na

  městskou ulici přizpůsobenou pohodlnému a

  bezpečnému pěšímu a cyklistickému pohybu.

  Chránit pěší prostup ulicí Skalní na

• Strana 403

  345

  BarrandovR

  Barrandovskou ulici (a k Terasám Barrandov).

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Každodenní rekreaci obyvatel lokality zajišťují

  zejména soukromé zahrady, pěšiny po temeni

  kaňonu Vltavy, a lesoopark v Růžičkově rokli.

  Koncepce využití území

  Zastavěné území lokality Barrandovská skála

  stabilizovat jako čistě obytné.

  Řešení kontaktu urbánního prostředí a

  otevřené krajiny

  Lokalita přechází do sousedních krajinných

  lokalit přes plochy zahrad a zahrádek.

• Strana 404

  346

  Starý Barrandov

  Barrandov

  R01

  Stabilita k ochraně Výšková hl. IV Míra využití E

  Podíl zeleně 0,4 Podlažnost 3-5

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 405

  347

  Starý Barrandov

  Barrandov

  R01

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter urbanistické

  kompozice tří až pětipodlažních bytových domů

  s přízemím na úrovni terénu nebo nad terénem

  doplněné místně o vybavenost v parteru

  v ulicích Lumiérů a Slavínského. Stavební

  čára je uzavřená a shodná s uliční čarou. V

  ulici Filmařská jsou domy vymezené volnou

  stavební čarou oddělenou od uliční čáry, která

  je denovaná vizuálně propustnými ploty.

  Prostor mezi nimi je využitý pro soukromé

  předzahrádky.

  Celé území sub-lokality je součástí památkové

  zóny Barrandov, proto je k případným

  přestavbám nezbytné přistupovat individuálně.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita s předpokladem rozvoje

  sociální soudržnosti obyvatel, komunita v rámci

  jednotlivých bytových domů.

  Systém veřejných prostranství

  Denován ulicí Lumiérů tvořící pohledovou

  osu na dominantu hlavní budovy lmového

  studia Barrandov s domy doplněnými místně

  o vybavenost v parteru (nutné průběžně

  projednávat s Filmovými ateliéry Barrandov),

  která se ve středu sub-lokality v místním

  veřejném prostoru Kříženeckého náměstí

  s kultivovaným předprostorem lmových

  ateliérů, kříží s ulicí Slavínského pokračující ulicí

  Filmařskou zakončenou vyhlídkovým místem a

  pěším propojením do Chuchelského háje.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Široká ulice Lumiérů s velkým podílem zeleně

  a stromořadím, pěší propojení s Chuchelským

  hájem, pohledová osa na hlavní budovu

  lmového studia Barrandov, vyhlídkové místo,

  památkově chráněná hlavní budova lmového

  studia Barrandov.

  Občanská vybavenost

  Prověřit umístění MŠ (případně sdílené se

  sousedící sub-lokalitou P03 Geologická lokality

  P Sídliště Barrandov či s Filmovými ateliéry

  Barrandov).

  Sport a rekreace

  Růžičkova rokle, přírodní park Radotínsko-

  Chuchelský háj, v blízkosti naučná stezka

  Barrandovské skály, cyklostezka podél řeky

  Vltavy a plavecký bazén.

  Nestandardní objekty

  Filmové ateliéry Barrandov.

• Strana 406

  348

  Nad Barrand. skálou

  Barrandov

  R02

  Stabilita k ochraně Výšková hl. III Míra využití C

  Podíl zeleně 0,5 Podlažnost 2-3

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 407

  349

  Nad Barrand. skálou

  Barrandov

  R02

  Charakter

  Zástavba sub-lokality má charakter zástavby

  rodinných vil o dvou až třech nadzemních

  podlažích v soukromé zeleni ve velmi prudkém

  svahu poskytujícím unikátní výhledy na údolí

  Vltavy a Prokopské údolí.

  Stavební čára je otevřená a ustupuje za uliční

  čáru denovanou vizuálně propustnými ploty či

  garážemi nebo opěrnými zdmi zejména v jižně

  orientovaném svažitém terénu. Prostor mezi

  nimi je využitý pro soukromé zahrady.

  Celé území sub-lokality je součástí památkové

  zóny Barrandov, proto je k případným

  přestavbám nezbytné přistupovat individuálně.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Vysoká obytná kvalita rodinných vil, lokální

  komunita, velký podíl zeleně.

  Systém veřejných prostranství

  Denován ulicíí Lumiérů tvořící pohledovou osu

  na dominantu hlavní budovy lmového studia

  Barrandov, doplněnou obslužnými ulicemi

  Filmařská, Pod Ateliéry, Skalní, Barrandovská a

  Pod Habrovou, pěším průchodem mezi ulicemi

  Lumiérů a Barrandovská a Skalní a schodištěm

  z ulice Skalní po hřbetnici k ulici Barrandovské.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Urbanistická struktura sublokality chráněná

  jako pamáková zóna, výhledy a uplatnění

  lokality v dálkových pohledech, stromořadí v

  ulici Lumiérů, pěší propojení Růžičkovy rokle s

  národní přírodní památkou Barrandovské skály

  a cyklostezkou podél Vltavy, pěší propojení

  ze Skalní ulice na Barrandovskou ulici, kvalita

  obytného prostředí, funkcionalistické rodinné

  vily, a zákonem chráněné vily Barrandovská č.

  o. 11, 22, 25, 46, 60, Skalní č. o. 10 a 17.

  Občanská vybavenost

  Realizovaná v sousedních lokalitách.

  Sport a rekreace

  Realizovaná v soukromých zahradách a

  bezprostředním okolí: Růžičkova rokle, přírodní

  park Radotínsko-Chuchelský háj, veřejné hřiště,

  v blízkosti naučná stezka Barrandovské skály.

  Nestandardní objekty

  Sedmipodlažní bytový dům Pod Habrovou 3, tří

  a čtyřpodlažní bytové domy Lumiérů 33, 35, 37

  a 39, čtyřpodlažní bytový dům Pod Ateliéry 3.

• Strana 408

  350

  Terasy Barrandov

  Barrandov

  R03

  Stabilita k ochraně Výšková hl. - Míra využití -

  Podíl zeleně - Podlažnost -

  Strukturální plán: charakter využití území Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  OrtofotoPoloha v rámci lokality

• Strana 409

  351

  Terasy Barrandov

  Barrandov

  R03

  Charakter

  Unikátní památkově chráněný areál

  ubytovacího, rekreačního a stravovacího

  zařízení vybudovaného v návaznosti na Filmové

  ateliery Barrandov.

  Klíčové znaky cílového charakteru

  Uplatnění v dálkových pohledech, zejména

  z údolí Vltavy a protějšího břehu, unikátní

  funkcionalistická architektura.

  Systém veřejných prostranství

  Kultivovaný vstup k Barrandovským terasám.

  Hodnoty k ochraně a rozvoji

  Památkově chráněný areál Barrandovských

  teras s restaurací a bazénem.

  Občanská vybavenost

  Sport a rekreace

  Nestandardní objekty

• Strana 410

  352

  S

• Strana 411

  353

  Barrandovská studiaS

• Strana 412

  354

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Barrandovská studiaS

• Strana 413

  355

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Barrandovská studiaS

• Strana 414

  356

  Lamačova

  Pražská

  Čtvrť

  Barrandvoská

  studia

  Kříženeckého

  náměstí

  Centrum

  Prahy

  Plzeň

  Strkonice

  Barrandvoská

  studia

  Chuhcelský

  háj

  Dívčí

  Hrady

  Barrandovská studiaS

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 415

  357

  Barrandovská studiaS

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 416

  358

  Barrandovská studiaS

  Východiska

  Lokalita výrobního areálu Barrandovských

  lmových studií s nepřetržitou historií od roku

  1931.

  Cílový charakter lokality

  Lokalita výrobního areálu Barrandovských

  lmových studií.

  Klíčová témata k řešení

  - Vyřešení městotvorného kontaktu areálu do

  ulice Slavinského, vč. nákladního vjezdu do

  areálu od ulice K Barrandovu;

  - ochrana Zlatéhoo horizontu.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita je celostátně významnou výrobní

  lokalitou nezbytnou pro udržení lmového

  průmyslu na území hl. m. Prahy a v České

  republice.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality.

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Jediným veřejným prostranstvím lokality je

  ulice Slavinského, která zajišťuje silniční,

  pěší a cyklistické propojení sousední lokality

  Barrandovská skála s lokalitou Barrandov. Na

  této ulici vytvářet podmínky pro:

  - Zajištění komfortních a bezpečných podmínek

  pro pěší a cyklistický provoz;

  - zajištění kultivovaného městotvorného

  sousedství lmových ateliérů a městské ulice.

  Koncepce využití území

  Zachovat stávající charakter lokality jako

  výrobní umožňující všechny potřeby lmové

  tvorby.

• Strana 417

  359

  Barrandovská studiaS

• Strana 418

  360

  T

• Strana 419

  361

  Motolské nemocniceT

• Strana 420

  362

  Ortofoto mapa

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Motolské nemocniceT

• Strana 421

  363

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Motolské nemocniceT

• Strana 422

  364

  Praha 6

  Nové

  Butovice

  Řepy

  Smíchov

  Nemocnice

  Na Homolce

  Motolská

  nemocnice

  Kudrnova

  Skalka

  Park

  Cibulka

  Vltava

  Kotlářka

  Divoká Šárka

  Vidoule

  Motolka

  Nemocnice

  Na Homolce

  Motolská

  nemocnice

  Ladronka

  Motolské nemocniceT

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres ploch rozdílného využití

  Územní plán hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 423

  365

  Motolské nemocniceT

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městská struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou ZŠ

  Mateřská škola Lokace pro novou MŠ

• Strana 424

  366

  Motolské nemocniceT

  Východiska

  Lokalita dvojice moderních zdravotnických

  areálů vystavěných na jižních svazích Bílé Hory

  nad údolím Motolského potoka zejména ve

  druhé polovině 20. století.

  Počátek areálu zdravotnického zařízení na

  svazích Bílé Hory začíná za První republiky

  těsně před začátkem II. sv. války. Během války

  byly práce na nemocnici zastaveny. Nemocnice

  byla nakonec založena jako provizorní, a

  zahájila provoz roku 1943. Význam nemocnice

  postupně rostl, ale razantní změnu její kapacity

  přineslo v 60. letech založení pavilonu „Dětské

  nemocnice“, následovaného na přelomu 80. a

  90. let hlavním pavilonem pro dospělé pacienty.

  Bezprostředně sousedící nemocnice Na Homolce

  byla postavena ve druhé polovině 80. let jako

  nemocnice pro funkcionáře komunistického

  režimu.

  V současné době slouží areály obou nemocnic

  široké veřejnosti na základě všeobecného

  zdravotního pojištění. Fakultní nemocnice

  v Motole je s kapacitou přesahující dva

  tisíce lůžek a bezmála osmdesáti tisíci

  hospitalizovanými pacienty za rok největší

  zdravotnické zařízení v ČR. Nemocnice Na

  Homolce je zaměřená na speciální péči a

  hospitalizovala přes dvacet tisíc pacientů za rok.

  Obě nemocnice mají celkem takřka 8.000

  zaměstnanců a dohromady ročně obslouží okolo

  2.000.000 pacientů.

  Lokalita je dopravně obsloužena stanicí metra

  Nemocnice Motol (2015), která obsluhuje

  výhradně Fakultní nemocnici v Motole, a

  několika autobusovými linkami, které využívají

  dvě ulice: Kukulovu a V Úvalu – Weberova

  – Pod Kotláčkou. Roentgenova ulice, z níž je

  přístupná nemocnice Na Homolce, obě výše

  zmíněné ulice propojuje navzájem.

  Hlavní vchody do obou nemocnic jsou na

  horních hranách svahů, Fakultní nemocnice v

  Motole má ještě vedlejší, jižní, vchod z ulice V

  Úvalu.

  Vzhledem k obrovské kapacitě obou nemocnic,

  jejich celorepublikovému spádovému území,

  relativně obtížné dopravní dostupnosti a

  nízké mobilitě jejich uživatelů, vyvolávají obě

  nemocnice chronické přetížení sousedících

  území individuální automobilovou dopravou.

  Cílový charakter lokality

  Lokalita areálů zdravotnických zařízení.

  Klíčová témata k řešení

  - Vyřešení městotvorného kontaktu areálů

  obou nemocnic na jejich jižní hranici s ulicí V

  Úvalu – Weberova – Pod Kotlářkou;

  - vyřešení návštěvnického parkování zejména

  pro Fakultní nemocnici v Motole;

  - prověřitení možnosti zajištění jižních vstupů

  do areálů nemocnic a jejich využití pro

  zlepšení kvality služeb pro sousední lokalitu

  Homolka,

  - prověření možnosti zajištění prostupnosti

  areálem Fakultní nemocnice v Motole z

  Homolky na Bílou Horu.

  Význam lokality ve městě

  Lokalita dvojice celostátně významných

  zdravotnických zařízení.

  Základní koncepce

  Zachovat stávající charakter lokality.

• Strana 425

  367

  Motolské nemocniceT

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Osou veřejných prostranství lokality je ulice

  V Úvalu – Weberova – Pod Kotlářkou, která

  prakticky zajišťuje silniční, pěší a cyklistické

  propojení sousední lokality do vnitřního města.

  Na ní vytvořit podmínky pro:

  - městotvorné sousedství jižní hranice areálů a

  ulice;

  - vyřešení kultivovaného krátkodobého

  parkování pro návštěvníky Fakultní nemocnice

  v Motole;

  - prověření možnosti jižního vstupu do

  Nemocnice Na Homolce.

  Stabilizovat komfortní předprostor hlavního

  vstupu do Motolské nemocnice od stanice metra

  Nemocnice Motol v Kukulově ulici.

  Vytvářet podmínky pro pohodlný a bezpečný

  pěší a cyklistický pohyb v Roentgenově ulici.

  Koncepce využití území

  Zachovat využití území jako území pro rozvoj

  zdravotnických služeb a s nimi souvisejícími

  využitími (stravování, obchodní zařízení,

  ubytování atp.).

• Strana 426

  368

  U

• Strana 427

  369

  Motolský zámekU

• Strana 428

  370

  Ortofoto

  Vegetační mapa

  Stav 2018

  Motolský zámekU

• Strana 429

  371

  Schwarzplan

  Dům Urbánní blok

  Veřejně přístupná vodní plocha Veřejně přístupná zeleň

  Motolský zámekU

• Strana 430

  372

  Praha 6

  Nové Butovice

  Řepy

  Smíchov

  Nemocnice

  Na Homolce

  Motolská

  nemocnice

  Vltava

  Ladronka

  Vidoule

  Motolka

  Kalvárie

  Bílá

  Hora

  Motolský zámekU

  Schéma širších vztahů Schéma rekreační infrastruktury

  Hlavní výkres - plán využití ploch

  Územní plán SÚ hl. města Prahy

  Výkres vydán 17.10.2019

  Koordinační výkres

  Zásady územního rozvoje hl. města Prahy

  Výkres vydán 29.5.2019

• Strana 431

  373

  Motolský zámekU

  Strukturální plán: síť veřejných prostranství

  Soustava veřejných prostranství

  Soustava rekreační infrastruktury

  Strukturální plán: charakter využití

  Městká struktura

  Areály

  Strukturální plán: zeleň a rekreace

  Převážně rekreační charakter

  Otevřená krajina

  Strukturální plán: vzdělávací občanská vybavenost

  Základní škola Lokace pro novou

  Mateřská škola Lokace pro novou

• Strana 432

  374

  Motolský zámekU

  Východiska

  Lokalita účelových areálů vybudovaných v

  průběhu druhé poloviny 20. století okolo

  Motolského zámku na místě jádra vesnice

  Motol, asanovaného v souvislosti s výstavbou

  mimoúrovňové křižovatky ulic Plzeňská a

  Bucharova.

  Jižní část lokality tvoří montované přízemní

  domy z padesátých let na pozemcích Univerzity

  Karlovy a ČVUT. Severní část lokality pod

  Motolskou skládkou pak areály ve vlastnictví

  několika soukromých právnických osob a

  orgánů ČR (Ministerstvo obrany, Zemědělská

  a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a

  zkušební ústav zemědělský, Hl. m. Praha).

  Stávající využití lokality má charakter

  předměstské průmyslové zóny, které plně

  nevyužívá potenciálu území. Jeho výborné

  dopravní dostupnosti veřejnou hromadnou,

  pěší a cyklistickou i individuální automobilovou

  dopravou, pozici v bezprostřední blízkosti

  celostátně významného (fakultního a

  výzkumného) zdravotnického zařízení a velmi

  kvalitního krajinného zázemí. Přitom je třeba

  vyjasnit způsob sanace a rekultivace Motolské

  skládky, který může významně ovlivnit omezení

  pro níže položené pozemky, jakož i pro realizaci

  transformace lokality.

  Lokalita je vhodná pro zpracování nalézací

  studie s účastí všech zúčastněných aktérů o

  budoucí podobě území, protože bez základní

  shody zúčastněných aktérů nelze jednoznačně

  stanovit její cílové využití (lokalita je vzhledem

  ke své poloze a dopravnímu napojení vhodná

  pro velmi široké spektrum využití a jejich

  intenzit).

  Cílový charakter lokality

  Stanovení cílového charakteru lokality je cílem

  vyhledávací studie.

  Klíčová témata k řešení

  - Vyřešení způsobu sanace Motolské skládky;

  - vyřešení způsobu využití lokality a jejích

  částí;

  - zjištění a koordinace očekávání vlastníků

  pozemků;

  - vyřešení vlastnických vztahů tak, aby

  umožňovaly koncepční řešení lokality.

  Význam lokality ve městě

  Stanovení významu lokality ve městě je cílem

  vyhledávací studie.

  Základní koncepce

  Stanovení základní koncepce lokality je cílem

  vyhledávací studie; jako vhodná využití se

  jeví využití přímo související s provozem

  lokality Motolské nemocnice (tj. jako území pro

  rozvoj ubytovacích, konferenčních, školicích

  a relaxačních prostor pro zaměstnance a

  návštěvníky nemocnic atp.).

  Koncepce urbánních veřejných prostranství

  a dopravní infrastruktury

  Kostru dopravní infrastruktury lokality tvoří

  mimoúrovňové křížení dvou celoměstsky

  významných komunikací: radiální Plzeňské ulice

  s tramvajovou tratí a tangenciály Bucharovy-

  Kukulovy ulice se stanicí metra na samé severní

  hranici lokality.

  Stanovení koncepce obytných/ městských

  veřejných prostranství je cílem vyhledávací

  studie.

• Strana 433

  375

  Motolský zámekU

  Koncepce zeleně, rekreace a sportu

  Základní kostru koncepce zeleně, rekreace

  a sportu tvoří dvojice rekreačních tras

  propojujících lokalitu s jejím kvalitním

  krajinným zázemím: ze západu na východ

  celoměstsky významná rekreační trasa

  z Kačáku, Hostivic a Řep údolím a svahy

  Motolského potoka do centra Prahy a vedlejší

  trasy pro pěší a cyklistický pohyb z PP Košíře –

  Motol na Bílou Horu.

  Stanovení koncepce zeleně, rekreace a sportu

  uvnitř lokality je cílem vyhledávací studie.

  Koncepce využití území

  Stanovení koncepce využití území lokality je

  cílem vyhledávací studie.

• Strana 434