Pětka

Foto: archiv Nadace Charty 77

www.ipetka.cz 

S Františkem Janouchem jsme učili tuhle zemi charitu, říká šéfka Nadace Charty 77

Dnes už je to samozřejmě hluboká minulost. Dnes má každý celý internetový svět v kapse a okruh rozšířenosti celosvětové sítě zahrnuje stále větší počet lidských činností. n Jak reagujete na podněty veřej-

nosti a na žádosti o podporu?

Tato práce si vynucuje jednoznačná rozhodnutí. Proto každý projekt řídí speciální rada. Například Rada Konta Bariéry rozděluje nejvíce peněz a je v podstatě léta stálá. Dříve jsme měsíčně dostávali nanejvýš dvacet žá-

Máte pravdu. Nadační práce je zejména týmová práce. Přestože musím mít všechno takzvaně pod palcem, musela jsem se postupně naučit řadu věcí delegovat na jiné. K tomu je potřeba ty lidi dobře znát, protože jim musíte věřit. Vedle toho je nutné neustále myslet na to, jak celý tým šestnácti stálých zaměstnanců ošklivě řečeno uživit. Takže shánět sponzory pro projekty je jen jedna část práce, musíme také zaplatit celý aparát nadace a administrativu. Jde o vysoce profesionální práci, vybudovaný tým je zkušený a je to to nejcennější, co nadace má. n Jak jste se vyrovnala s exponen­

Dělat charitu je s nadsázkou brnkačka. Češi mají nebývalou ochotu pomáhat. dostí, teď je to skoro stovka. Musíme přitom posuzovat všechno do detailu, abychom nic neopomněli a nezpůsobili víc škody než užitku. Nesmíme zklamat důvěru. Jako ředitelka lpím na tom, abychom si dokázali najít cestu ke každému, kdo pomoc potřebuje. Přitom musím řídit dennodenní rutinu poměrně rozsáhlé administrativy. Celý život se stále učím nové věci. n Součástí vaší práce je i tvorba

týmu. Musela jste si vytvořit kolektiv, kterému věříte, pokud se nemýlím…

ciálním růstem informačních technologií? Ty vám určitě také pomáhají v práci…

Protože tuto práci miluju a nemohla bych už dělat nic jiného, musím jít s dobou. Procházím sociální sítě a všímám si například, jak fungují influenceři a jak je mohu do své práce zapojit. Známé osobnosti oslovím přímo, zda by nemohly vahou své osobnosti a známosti na síti pomoci. Říkám tomu bleskové sbírky, kdy třeba za noc získáme statisíce korun. Například Zbyňkovi Švehlovi ukradli handbike a prakticky druhý den jsme mu ho mohli pořídit. Mnohé známé osobnosti nechtějí, aby se o nich mluvilo. Poznám už řadu opakujících se jmen těch, kdo dají svůj profil na sociální síti k dispozici dobré věci. Díky tomu se stovky tisíc lidí mohou

podílet na konkrétní „rychlosbírce“. Fanoušci těchto lidí si přečtou silný příběh a rádi pomohou. Češi jsou velmi empatičtí a soucítí s lidmi, kteří nemají stejné podmínky pro život jako většina. Nedávno jsem v jednom rozhovoru řekla, že dělat v Čechách charitu je brnkačka. Je to trošičku přehnané, ale chtěla jsem tím vyzdvihnout nebývalou ochotu Čechů pomáhat. Někdy opravdu stačí reportáž v televizi, v rozhlase anebo na sociální síti a lidé se neohlíží nalevo napravo a rovnou pošlou peníze. Jistě je to i tím, jaké renomé jsme si vybudovali, a značka Konto Bariéry „prodává“. Ale nikdy nedokážu dost vynachválit tento národ za to, jaké má sociální cítění. n Můžete čtenářům přiblížit projekt

SenSen, jehož součástí jsou také komunitní centra Louka a Prádelna v Praze 5?

Jelikož jsem už sama seniorkou, je to pro mě srdeční záležitost. Chceme upozornit veřejnost na skvělé lidi, kteří jsou sice už v důchodovém věku, ale jsou nositeli životní zkušenosti. A to je ta nejcennější věc. Snažíme se seniory co nejvíce vtáhnout do veřejného života, aby své životní zkušenosti mohli předávat mladším, kteří jsou stále intenzivněji zaměstnáni vlastním životem. Je to služba nejen seniorům, ale celé společnosti. n Jiří Procházka

17