Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Poslední smíchovský Ringhoffer

Kdo byl a čím se provinil Hanuš Ringhoffer, že dekret Edvarda Beneše mu znárodnil majetek bez náhrady? Jeho rodina vlastnila „Ringhofferku“, po znárodnění přejmenovanou na Tatru, po tři generace.

HISTORIE
Pětka LISTOPAD /2025
18
20. STOLETÍ
Poslední
smíchovský
Ringhoer
Kdo byl ačím se provinil Hanuš Ringhoer,
že dekret Edvarda Beneše mu znárodnil majetek
bez náhrady? Jeho rodina vlastnila
„Ringhoerku“, po znárodnění
přejmenovanou na Tatru, po tři generace.
V
e středu 24. října 1945 se
vaudienčních síních Pražské-
ho hradu sešli zástupci vlády,
odborů aprezidentské kanceláře,
aby se osobně zúčastnili ceremo-
nie spojené spodpisy čtyř dekretů,
kterými Edvard Beneš stvrdil rozsáhlé
znárodnění dolů, průmyslu, bank
apojišťoven, ale také dekretu ozávod-
ních apodnikových radách, jímž se
zaměstnancům zajistila spolupůsob-
nost při správě výrobních podniků.
Den poté se konalo slavnostní vyhlá-
šení dekretů na Václavském náměstí.
Po celé zemi byly pořádány lidové
manifestace aoslavy.
Na základě dekretu č. 100/1945 Sb.
byly znárodněny ivelké továrny
nacházející se na území dnešní pá
městské části. Pochopitelně mezi nimi
nechyběl ani smíchovský strojírenský
kolos spojený střemi generacemi
rodu Ringhoerových. Zkdysi slavné
Ringhoerky se stal národní podnik
Tatra akvůli protektorátním aktivitám
dosavadního většinového vlastníka
generálního ředitele Hanuše Rin-
ghoera proběhla konskace majetku
rodiny bez náhrady. Kdo vlastně byl
ačím se provinil poslední smíchovský
Ringhoer, si připomeneme vdneš-
ním článku.
V19. století
Pátky podnikatelských aktivit
Ringhoerů na Smíchově sahají do
poloviny devatenáctého století, kdy
zde František II. Ringhoer založil
podnik, který se posléze stal nejvý-
znamnějším producentem železnič-
ních vagonů, ale také tramvají amno-
ha dalších strojírenských výrobků
vc. k. monarchii. Tento dravý byzny-
smen spojující politiku spodnikáním
ovlivnil územní vývoj naší městs
části jako málokdo jiný, akdyž vroce
1873 vydechl naposled, vědělo se
oněm už vcelém Rakousko-Uhersku.
podnikání. Jen dva roky poté byla vět-
šina průmyslových podniků akciono-
vána avznikly Werke Ringhoer A.G.
(Závody Ringhoer a.s.), přičemž si
rodina podržela většinu remních
akcií. Vté době již rma vyvážela své
výrobky do celého světa.
Dalšímu vzestupu společnosti
dopomohla první světové válka, kdy
produkce vagonů dosáhla vrcholu, ale
ještě větší rozvoj rodinného podnikání
nastal vmeziválečném období. Hanuš
byl tehdy generálním ředitelem rmy
ave strategickém propojení sŽivno-
bankou se mu díky mnoha výhodným
akvizicím podařilo ovládnout napří-
klad kopřivnickou Tatrovku (1923)
nebo vagonku ve Studénce (1929).
Postupně vznikl mocný industriální
koncern vyrábějící vagony, tramvajové
vozy, automobily, motory, ale inapří-
klad chladicí zařízení. Dominantní
postavení rmy už od poloviny dvacá-
tých let demonstrovalmonumentální
administračně-sídelní komplex – Palác
Ringhoer – vybudovaný na rohu smí-
chovských ulic Kartouzská aDrtinova.
Od krize kprotektorátu
Slibný vývoj narušil nástup velké
hospodářské krize. Vlednu roku 1933
zasi sedmi set dělníků muselo přes pět
set nastoupit neplacenou dovolenou.
Jeho vnuk Hanuš se narodil
3. ledna 1885 Františku III. Ringhoe-
rovi ajeho manželce Františce rozené
Kleinové vrodinné vile na Smíchově
vdnešní Kartouzské ulici. Rodiče
vlastnili rozsáhlý majetek čítající
kromě velkostatků, továren, pivovarů,
lihovarů ivelký počet nemovitostí ve
Velkých Popovicích avcentrální části
Smíchova aPrahy.
Rychlý růst firmy
Hanuš vystudoval práva apo smrti
otce vroce 1909 se stal sbratry astrý-
ci společníkem rmy F. Ringhoer
ačlenem rady rozhodující orodinném
Úspěšný ředitel
amajitel Hanuš
Ringhoer
Počátky podnikatelských aktivit
Ringhoerů na Smíchově sahají do
poloviny devatenáctého století, kdy zde
František II. Ringhoer založil podnik,
který se posléze stal nejvýznamnějším
producentem železničních vagonů,
ale také tramvají amnoha dalších
strojírenských výrobků vc. k. monarchii.
Noviny Pětka