Strana 5
5
www.praha5.cz Pětka
ROZHOVOR
Závislost je nemoc. Klienti „káčka“
potřebují zdravotní a sociální péči
Denně projde kontaktním
centrem SANANIM poblíž
parku Na Skalce nad
rušnou Radlickou ulicí
přes 120klientů, kteří
jsou závislí na návykových
látkách nebo hazardu.
Nezřídka se zde objevují
ijejich blízcí, jež nelehká
situace zasahuje.
V
Česku se vyskytuje 45ti-
síc uživatelů nealkoholo-
vých drog, asi jedna třeti-
na žije vPraze. Deset procent má
trvalý pobyt vpáté městské části,
říká vedoucí kontaktního centra
SANANIM David Pešek.
n Vnímáte, že se na drogově
závislé ostatní občané dívají
negativně?
Je to podobné jako sjinými
duševními nemocemi. My jako
společnost musíme usilovat
onějakou integraci versus stig-
matizaci. Musíme podporovat
preventivní aktivity. Že bychom
situaci měli efektivně řešit, je
vzájmu nás všech. Jde přece
oveřejné zdraví. Je také důležité,
abychom jako společnost měli
více kontakt se soucitem abyli
si vědomi, že tito lidé se ocitli ve
své situaci nedobrovolně, pod
tíhou osudu. Často neměli lehké
dětství, prošli dětskými domovy
apak skončili na ulici.
n Takže je potřeba na ně nahlí-
žet jako na nemocné?
Samozřejmě, vždyť závislost je
nemoc, alékaři ji tak diagnosti-
kují jako jakoukoli jinou nemoc.
Jsou to objektivně nemocní
lidé, kteří často nedosáhnou na
zdravotní ani sociální péči. Často
jen potřebují léky jako diabetik
inzulín.
n Byla by péče dostupnější,
kdyby bylo vPraze aspoň osm
kontaktních center, jak navrhuje
protidrogová komise MHMP?
Jasně. Anejen to, ale více sub-
stitučních zařízení, aplikačních
místností atak dále by snížilo
počet drogově závislých ve veřej-
ném prostoru. Kdyby tyto služby
měly podporu aexistovaly, větši-
na problémů by se vyřešila. Navíc
zdravotní, duševní isociální stav
uživatelů by se zlepšil. Řeší se
tím blaho celé společnosti. Od
Prahy5 dostáváme zdroje na
takzvanou komunitní práci, která
je zvelké části omonitoringu,
předcházení koniktním situa-
cím, sběru infekčního odpadu
apodobně. Nemůžeme tím ale
jakkoliv suplovat práci policie.
n Nebylo by lepší, aby spíš
drogy nebrali?
To bychom se dostali do složitější
diskuze. Velká část společnosti
totiž drogy užívá ve velkém.
Ale nejvíce stigmatizujeme ty,
kteří jsou na okraji společnosti
avlastně nejzranitelnější. Na toto
téma vyučuji na lékařské fakultě,
takže bych otom mohl mluvit
dlouho. Společnost bez drog je
utopie, jsme zvyklí si neustále
„měnit stav vědomí“ různými
látkami. Milion pět set tisíc lidí
vČR je rizikových pijáků alko-
holu, 700tisíc vČR závislých na
lécích tlumících úzkost abolesti,
další stovky tisíc závislých na
tabáku, mnoho na sázení. Každý
tyto návykové látky ale bere
jako samozřejmost avsociálně
zdravotních dopadech je alkohol
na prvním místě.
n To se těžko vysvětluje, když
tady tyto lidi vidí vparku iděti.
Dělám slidmi, co užívají drogy,
přes dvacet let atroufnu si říct,
že 99procent těchto lidí problé-
my ve veřejném prostoru nedělá.
Zpohledu kriminální činnosti se
tu toho objektivně moc nedě-
je, ty hloučky lidí především
nevypadají hezky, vzbuzují vnás
odpor spojený se strachem, kam
až bychom mohli klesnout. Jsme
učeni snažit se vidět jen hezké
věci. Místo inkluze stigmatizovat.
n Jak mohou pomoci preven-
tisté?
Veřejný pořádek jako takový
je práce městské policie, státní
policie aměstské části si na to
můžou najímat irůzné agentury.
Toto vymáhat opravdu mohou
jen oni aje to jejich zodpověd-
nost. Vtomto selhalo minulé
vedení radnice, které uzavřelo
preventivní program Progre-
ssive, ajak vidno, situace se jen
zhoršila. Praha5 se situaci snaží
nyní řešit, sama to ale bez spolu-
práce sjinými městskými částmi
nevyřeší. Existuje fenomén
NIMBY: not in my backyard, to
je stigmatizační postoj. Když už
někdo legitimizuje službu jako
potřebnou, říká: ale hlavně ne
vnašem sousedství. Pokud něja-
ká městská část jde do nějakých
represivnějších opatření, což se
třeba na Praze1 událo, vyhnalo
to sice lidi zhlaváku, ale ti pak
přišli knám. Potřebujeme sys-
témové řešení, ne aby se vinou
politiků problém jen přeléval
zjednoho místa na druhé.
n Co aplikační místnosti po
vzoru ze zahraničí?
Pomohly by strašně moc, protože
by část drogově závislých nebyla
zkrátka vidět. Problém je, když
se zavírají nízkoprahová zařízení.
Systém ztrácí nadtěmito lidmi
kontrolu, nejsou testováni na in-
fekční choroby, neprobíhá sociál-
ní práce, nedostávají zdravotní
materiál achovají se rizikověji.
Vnašem zařízení máme zhruba
šest tisíc klientů vkartotéce, to je
absurdně moc. Potřebujeme více
podobných zařízení. Racionální
přístup místo populismu. n
Problém je, když se nízkoprahová zařízení uzavírají, systém totiž nad drogově
závislými ztrácí kontrolu
Foto: René Volfík
Velká část společnosti
totiž drogy užívá ve
velkém. Ale nejvíce
stigmatizujeme ty,
kteří jsou na okraji
společnosti avlastně
nejzranitelnější.
CO DĚLAT, KDYŽ…
Praha 5 spustila na svých
webových stránkách
vrubrice Bezpečnost nový
panel: Co dělat, když…
Informuje veřejnost, jak
se má například zachovat
při nálezu injekční
stříkačky či vpřítomnosti
nebezpečné osoby nebo
kdy nahlásit pití alkoholu
na veřejnosti atd.
Více se dočtete zde: