Na soucit nehrajeme. Hrajeme!

Více než řada politiků udělala pro odbourání bariér mezi handicapovanými lidmi a většinovou společností populární kapela The Tap Tap, kterou tvoří lidé z Jedličkova ústavu v Praze. Když to spustí naplno, je to nejen vizuální zážitek, ale především od srdíčka hraná muzika. Díky tomu patří „tapáci“ mezi nejznámější české hudební skupiny – rády si s nimi zahrají a zazpívají i ty největší pěvecké hvězdy.

The Tap Tap

vystoupí 5. září

v Portheimce

v rámci festivalu

neziskových

organizací

16

Pětka ČERVENEC–SRPEN /2024

ROZHOVOR

LA: Potvrzuju! Podle mě pak přišly

dvě přelomové události, po kterých

už bylo jasno, že něco umíme aže

do toho půjdeme naplno. Jednak nás

pozvali na známý festival Mezi ploty

apak také do televize na natáčení

show Noc sAndělem. Tehdy jsem

pochopil, že jde do tuhého!

n Pánové, jste úžasně veselí. Jak se

vám daří udržovat dobrou náladu

vkapele, kde má mnoho členů patá-

lie snějakým handicapem?

ŠO: My si zakládáme na tom, že

emoce, kterou bychom rádi, aby si lidi

ze setkání snámi odnášeli, byla radost

anaděje, ne sentiment alítost. To platí

obecně, nejen pro vlastní hraní na

koncertech. Máte ale pravdu vtom,

že handicapy některých našich členů

nejsou zrovna něco extra veselého.

LA: Jak Šimon říkal, že připravujeme

nové cédéčko, tak tam bude kromě

pozitivní energie spousta černého

humoru. Sebelítost tam fakt nebude.

n Černý humor ahandicap?

ŠO: Jasně. Například naše nová zpě-

vačka Kristýnka, která je nevidomá,

tam bude mít písničku snázvem Ne-

N

ejen otom jsme si povídali

skapelníkem amanažerem

e Tap Tap Šimonem Ornes-

tem ataké moderátorem skupiny Lá-

ďou Angelovičem vrozhovoru, který

se odehrál ve velmidobré náladě před

jednou ze zkoušek kapely nedaleko

Vyšehradu.

n Kolik let už vlastně The Tap Tap

hraje?

Láďa Angelovič: Mně se to nikdy

nechce pořádně počítat.

Šimon Ornest: Vznikli jsme vroce

1998, takže mám pocit, že to je 26roků,

co takhle obšťastňujeme své okolí.

n Máte za sebou moc pěkné aoblíbe-

né písničky, jste známí apopulární.

Existuje vůbec nějaký prostor pro

další posun kještě větším úspě-

chům?

ŠO: Odpovím tak, že určitě ještě nepři-

šel čas na nějaké bilancování– hraní

vkapele nás všechny stále hodně baví,

ačkoli už jsme zažili inějaké ty „vr-

choly kariéry“, například při cestování

po světě anabitých koncertech. Jednu

aktuální výzvu určitě vidím: Rádi

bychom, aby se do kulturní branže

vrátil takový ten „drive“, co byl před

covidem. Ten do všeho zasáhl opravdu

brutálním způsobem. Vsoučasnosti

je to takové, že organizátoři koncertů

to „hrají“ na jistotu adomlouvají si

hlavně největší esa, aby měli napros-

tou jistotu diváckého zájmu, atudíž

výdělku. Nicméně nesedíme srukama

vklíně ajdeme dalším úspěchům pěk-

ně naproti. Připravujeme nové album

našich písniček achceme celé to naše

hraní znovu pořádně „nakopnout“.

n Sestupme prosím ze zaslouženého

piedestalu apojďme zavzpomínat

na úplné začátky kapely. Zatím jsme

nakousli jen rok jejího vzniku.

ŠO: Nejdříve šlo jen oklasickou

zájmovou aktivitu vrámci domova

mládeže, kde jsem nastoupil jako

vychovatel. Střídali se unás členové–

hlavně studenti, ato podle toho, jak

nastupovali do školy v„Jedličkárně“

azase ji opouštěli. Po určitém čase se

ale kapela začala čím dál více profe-

sionalizovat apersonálně stabilizovat.

Mimochodem, tady Láďa je jedním ze

zakládajících členů kapely, takže může

potvrdit, jestli si na ty naše začátky

dobře vzpomínám.

NA VLNĚ THE TAP TAP

Na soucit

nehrajeme.

Hrajeme!

Více než řada politiků udělala pro odbourání

bariér mezi handicapovanými lidmi

avětšinovou společností populární kapela

The Tap Tap, kterou tvoří lidé zJedličkova

ústavu vPraze. Když to spustí naplno, je

to nejen vizuální zážitek, ale především

od srdíčka hraná muzika. Díky tomu patří

„tapáci“ mezi nejznámější české hudební

skupiny– rády si snimi zahrají azazpívají

ity největší pěvecké hvězdy.

Fota: René Volfík