Strana 22
HISTORIE
Pětka BŘEZEN /2025
22
18. STOLETÍ
Smíchovské „Versailles“
hraběte Buquoye
N
ení divu, že ji obyvatelé pražské
metropole brzy zařadili mezi
své oblíbené výletní destinace.
Největší věhlas si tehdy získal zahradní
areál sletohrádkem hraběte Buquoye.
Půvabná barokní patrová stavba spři-
léhajícím honosným francouzským
parkem se po zpřístupnění stala atrakcí
anávštěvníci platili nemalé vstupné,
jen aby si smíchovské „Versailles“ zažili
na vlastní kůži. Kdy byl areál zbudován,
jakou měl podobu včasech největší
slávy asčím souvisel jeho zánik, to si
přiblížíme vnásledujících odstavcích,
stejně jako osud jeho tvůrce Františka
Leopolda Buquoye.
Problematické dědictví
Počátky Buquoyů vČechách jsou
spojeny sKarlem Bonaventurou,
účastníkem bělohorské bitvy avojevůd-
cem vHabsburských službách, jenž za
své válečnické zásluhy získal rozsáhlé
majetky. Neobezřetná úvěrová politika
podtrhla zrada mnoha set příslušníků
české stavovské obce, kteří holdovali
bavorskému kurřtu, jenž se prohlásil
českým vzdorokrálem. Amezi zrádci
tehdy nechyběl ani náš hrabě Buquoy.
Když se pak karty obrátily avo-
jevůdcům habsburskolotrinských
armád se podařilo osvobodit jak
Prahu, tak icelé České království,
vřadách neloajálních elit nastala pani-
ka. Navíc panovnice nařídila detailní
vyšetřování, po němž následovala
iřada rozsudků, včetně trestů smrti.
Přesto nakonec projevila velkorysost
amilosrdenství. Těm nejzarytějším
odpůrcům tresty zmírnila aostatní
zrádce pardonovala. Druhá staroměst-
ská exekuce se nekonala.
Dokladem skutečného odpuštění
je právě případ Františka Leopolda,
jenž se oddaně přimkl ke šlechetné
královně. Avjejích službách dosáhl
oslnivé kariéry. Do roku 1757 se stal
postupně tajným radou, nejvyšším
zemským maršálkem anejvyšším
zemským komorníkem, aby nakonec
získal jeden zklíčových stavovských
úřadů– zemského hofmistra. Vroce
1763 projevené pocty završilo udělení
prestižního Řádu zlatého rouna, právě
včase, kdy probíhala rozsáhlá promě-
na jeho smíchovského letního sídla.
Buquoyova nová sídla
Přitom od konce 40.let 18.století
vlastnil Buquoy honosný palác na
Malé Straně. Nicméně ten nedispono-
následujících generací ale nakonec vedla
kneschopnosti splácet rodové závazky
aza Karla Kajetána kuvalení nucené
správy na buquoyská panství. Stabilizo-
vat situaci se podařilo až za jeho syna
Františka Leopolda, jenž se vlády nad
rodovými majetky ujal už vroce 1740,
tedy deset let před otcovým úmrtím.
Postupem času se mu podařilo
zefektivnit hospodaření jednotlivých
patrimonií, zracionalizoval výdajovou
stránku anejenže obnovil úvěrové
splátky, ale díky dosaženým ziskům
mohl vyplatit své příbuzné, rozšiřovat
buquoyská dominia ainvestovat také
do rodové reprezentace stavební úpra-
vou svých sídel. Stal se oceňovaným
hospodářem aspecialistou na oddlu-
žovací proces, při kterém pomáhal
například Kolowratům, Fürstenber-
gům nebo Kinským. Kaňku na jeho
téměř bezvadném curriculum vitae ale
představovalo politické dobrodruž-
ství, do něhož se namočil vpočátcích
vojenského koniktu známého jako
války orakouské dědictví.
Milost zrádcovi
Jen krátce poté, co se Marie Tere-
zie vroce 1740 ujala vlády, byly její
dědičné země napadeny pruským
králem, ke kterému se později přidaly
armády Saska, Bavorska aFrancie.
Diplomatické snahy mladé panovnice
selhaly anaděje vzdorovat přesile byly
minimální. Smutnou zprávu odobytí
Prahy koncem listopadu 1741 pak
Buquoyská zahrada se smíchovským letohrádkem vroce 1769
Kpozoruhodným historickým obdobím
naší městské části bezpochyby patří druhá
polovina 18.století, kdy si na zdejších rovinách
asvazích budovali své letohrádky příslušníci
aristokratických rodů ivýznamných pražských
patricijských rodin. Od jara vše zářilo barvami
pečlivě upravených květinových záhonů arozlehlé
parky, obklopující šlechtická sídla, vtiskly krajině
ráz upomínající na rajskou zahradu.