Někdy vypotíme tolik jako horník v dole

Rozhovor s dirigentem a hudebním pedagogem Leošem Svárovským.

V autě klasickou

hudbu

neposlouchám,

ta populární mi

dobře padne

k volantu, říká

dirigent Svárovský

DIRIGENT AHUDEBNÍ PEDAGOG LEOŠ SVÁROVSKÝ:

Někdy vypotíme tolik

jako horník vdole

n Nač se můžou diváci 13.března

těšit?

Původní záměr byl vyzdvihnout nej-

menší muzikanty mezi šesti až deseti

lety. Ale protože ti by nestačili pokrýt

program celého koncertu, přidali se

starší děti, studenti akademie, kteří

mají nějaký vztah kPraze5. Doplní

je další výborní hudebníci zpartner-

ských měst Prahy5, například zBrati-

slavy, Budapešti, Berlína, kteří posílají

videonahrávky svých vystoupení.

Vznikne krásný program, závěrečný

koncert slibuje pestrost nástrojů,

repertoáru. Každé číslo trvá asi osm až

patnáct minut. Já budu dirigovat vě-

hlasný orchestr PKF– Prague Philhar-

monia, který je patronem soutěže.

n Soutěž jste zakládal. Jak vás to

tenkrát napadlo?

Jednou jsem si sedl na kávu sMila-

nem Kymličkou aEvou Kalhousovou

azrodil se ten nápad. Milan Kymlička

byl hudebním skladatelem, který

vroce 1968 emigroval do Kanady, kde

se stal proslulým skladatelem lmové

hudby. Poslední léta trávil vČes-

ku. Eva Kalhousová působila jako

zastupitelka Prahy5. Její syn David

je významný klavírista, který odešel

na stáž do New Yorku, kde působí

doteď. Členem poroty byl od začátku

také Ludvík Kašpárek, bývalý ředitel

Komorní lharmonie Pardubice, která

tehdy vítěze doprovázela. Kromě mu-

zikologů výkony posuzují izástupci

Prahy5. Jsem nestorem soutěže, od

začátku předsedou poroty adirigoval

jsem všechny koncerty.

n Zajímá vdnešní době malé děti

vážná hudba?

Účast nejmenších dětí se bohužel

neustále snižuje. Přitom vprvních

ročnících tvořily děti mezi sedmi

adeseti lety téměř padesát procent

účastníků. Dnes, zřejmě iproto, že

cvičení na nástroj vyžaduje velkou

píli, někdy větší než třeba usportu, je

fandů do hudby stále méně. Co je hez-

ké, že někteří laureáti, kteří nevyhráli

první cenu, se do soutěže vracejí do

té doby, než zvítězí. Například Adam

Klánský, vynikající cellista, dnes člen

České lharmonie.

Hudba je krásná, povznáší mladé

lidi knádherným postojům kživotu.

Naštěstí my, byť malý stát, ve světo-

vém hudebním dění hrajeme obrovsky

významnou roli. Jsme velmoc, jména

některých osobností září na celosvěto-

vém poli.

n Už se lze hlásit do dalšího ročníku

Talentu Prahy5?

Soutěž probíhá na konci roku, vypi-

suje ji garant soutěže PKF– Prague

Philharmonia vzáří.

n Kudy vedla vaše cesta za dirigent-

ský pultík?

Moje maminka byla věhlasná klavírní

pedagožka, můj tatínek prvním

fagotistou opery Národního divadla

vPraze, vyhrál světovou fagotovou

soutěž vroce 1966 vAnglii, takže

moje směřování bylo naprosto jasné.

Začal jsem klavírem, vyhrál spoustu

soutěží, později jsem přidal étnu,

kterou jsem vystudoval. Pak jsem pře-

šel na dirigování, protože tatínek Petra

Brocka, mého profesora na konzerva-

toři, byl věhlasný dirigent, šéf opery,

žák Václava Talicha. Já byl posledním

studentem Václava Neumana, tehdej-

šího šéfa České lharmonie.

n Bavil vás klavír jako dítě?

Musím se přiznat, že ze začátku moc

ne. Začal jsem hrát vpěti letech,

azatímco všichni ostatní kluci šli hrát

fotbal, maminka mě držela uklavíru.

Cvičil jsem čtyři pět hodin, aktomu

musel zvládnout přípravu do školy.

Velkolepý hudební zážitek

slibuje vystoupení vítězů

18.ročníku soutěže Talent

Prahy5, které se uskuteční

13.března vsále Bohuslava

Martinů na Akademii múzických

umění vPraze. Mladé nadané

muzikanty doprovodí prestižní

profesionální orchestr PKF–

Prague Philharmonia pod

taktovkou Leoše Svárovského.

Dirigent ahudební pedagog stál

před lety uzrodu unikátního

klání, které cílí na žáky

astudenty uměleckých škol.

Foto: František Renza

14

Pětka BŘEZEN /2025

ROZHOVOR