Pětka
BŘEZEN /2020
HISTORIE
STÁTNÍ SYMBOLY
Česká vlajka slaví 100 let
Když se po znovunabyté české státnosti po první
(světové) válce uvažovalo o jednom ze základních
státních symbolů, byla ve hře opravdu široká škála
symboliky. Většina návrhů respektovala slovanskou
trikolóru, některé třeba nechtěly ustoupit z husitské
tradice. Jednou z červených nití byla také pupeční vazba
na Spojené státy americké, jejichž prezident Woodrow
Wilson na mezinárodním poli de facto moderoval zánik
Rakousko-Uherska a vznik formujících se států uprostřed
starého kontinentu.
T
vorba státního symbolu
číslo jedna je zajímavou
sondou do základů státu
a přímo do jeho ústřední myšlenky. Z návrhů, které před celým
stoletím naši dědové a pradědové předkládali, vyplývá, že
český národ míří na obě světové
hemisféry – východní i západní.
Až na pár okrajových výtvarných
návrhů tvořily vlajku modrá, bílá
a červená, stejně jako u naprosté většiny států se slovanským
živlem. Ovšem až v celém onom
stoletém historickém zrcátku
viděno, protože v tu dobu se už
největší slovanská říše formovala
v Sovětský svaz se svou později
typickou revoluční rudou vlajkou
se srpem, kladivem a pěticípou
hvězdou, což necharakterizovalo
většinově národnostní Rusy, ale
spíše proletářskou revoluci, jejímž důsledkům naopak mnoho
Rusů a Slovanů padlo za oběť.
Druhým ústředním bodem
úvah o budoucí podobě české
zástavy byl kalich, který je symbolem samostatnosti českého
ducha a jeho boje za svrchovanost. Dalším opakujícím se
motivem byl také klín. Většinou
modrý, ale i červený a černý, právě s kalichem. Modrá barva hraje
Návrh nové
vlajky
z dílny Milana
Rastislava
Štefánika
a Vojtěcha
Preissiga
v myslích navrhovatelů zpravidla
roli svorníku červené a bílé, což
byly barvy spjaté s národním
buditelstvím.
Zvítězila trikolora
Návrh vlajky nové Republiky
československé měl tedy takřka
dopředu předurčen obsah tří
slovanských barev. Byla zde ale
silná snaha se odlišit od jiných
evropských států jako například
Holandska nebo Francie a kalich
se zřejmě jevil jako příliš revoluční (a zůstal symbolikou vojenskou). Vláda ale v důvodové
zprávě sama přiznává: „Podotýká
se ovšem, že trikolora tato, která
hlavně v letech předválečných
měla pro náš život národní
zvláštní význam, jsouc symbolem uvědomění všeslovanského,
nemá hlubšího historického
základu a datuje se patrně teprve
z r. 1848. Zmíněné barvy bude
lze za barvy státní doporučiti
zvláště tehdy, bude-li je možno
na praporech – kde nejčastěji se
vyskytují – seskupiti způsobem
takovým, jenž by již na prvý
pohled odlišoval prapor náš od
praporů cizích.“
Přijetí nové státní symboliky
není jen tak. Poslední den roku
Z návrhů, které před celým stoletím
naši dědové a pradědové předkládali, vyplývá,
že český národ míří na obě světové hemisféry –
východní i západní.
28
V letech 1918
až 1920 měla
československá
vlajka podobu
bikolóry
Představa
malíře
Jaroslava
Jareše
o budoucí
podobě symbolu
1918 byla ustavena tzv. znaková
komise, v níž zasedly osobnosti
z řad výtvarníků a historiků.
V červenci následujícího roku
předložil Jaroslav Kursa grafické
návrhy státní vlajky červenobílé
s modrým klínem.
Jak uvádí Vojenský historický
ústav, součástí činnosti znakové
komise bylo také přijetí definitivní podoby vlajky československého prezidenta. „Stala se jí čtvercová vlajka s okrajem ve státních
barvách, tvořeným plaménky.
Znázorňovala velký státní znak
podle návrhu profesora Gustava
Friedricha včetně husitského
hesla ‚Pravda vítězí‘. Samostatná
symbolika hlavy státu neměla ve
střední Evropě dlouhou tradici.
Demokratická země potřebovala zcela nový model a finální
výsledek byl po všech stránkách
velmi zdařilý.“
Myslelo se na Ameriku
Do těchto aktivit byli podle VHÚ
zapojeni od května 1919 i členové Uměleckého sboru Památníku
odboje, z jejichž činnosti vzešly
výtvarné návrhy státních vlajek
a vojenských praporů společně