Smíchovské entrée horkého léta roku 1844

K signifikantním znakům první poloviny 19. století patřila industrializace Českého království, kdy se stále více obyvatel stávalo zaměstnanci vznikajících manufaktur a továren. S dynamicky se rozvíjejícím novým způsobem výroby, který vytvářel i nové typy vztahů, nedokázala státní legislativa držet krok, a tak bývaly osudy zaměstnanců a jejich rodin odkázány na morální profil majitelů podniků – hospodářských elit.

HISTORIE

Pětka ZÁŘÍ /2024

20

VZAJETÍ MAMONU

Smíchovské

entrée horkého

léta roku 1844

T

y si ale ne vždy uvědomo-

valy odpovědnost plynoucí

zvlastního postavení, přičemž

tato selhání mívala ifatální následky.

Okolnosti jednoho takového selhání si

přiblížíme vnásledujícím příběhu.

Krvavé pondělí

Vdruhém červencovém týdnu roku

1844 se Praha aokolní předměstí

zahalila do smuteční černé barvy. Na

několika místech bylo možné spatřit

pohřební procesí zaneobyčejně hojné

účasti místních obyvatel. Společně

vyprovázeli těla obětí krvavého masa-

kru, ke kterému došlo 8.července po

srážce vojenských jednotek scivilisty

před Poříčskou bránou. Incident si

vyžádal třináct těžce zraněných apět

nebohých lidí přišlo oživot. Tehdy

vyhasl iživůtek čtyřleté dcerušky

jednoho měšťana. Dívka se právě na-

cházela vobchodě vnáruči služebné

azbloudilá kulka ji „do hlavy zasáhla

aokamžitě usmrtila“. Nejednalo se

při žádosti onobilitaci. Od roku 1841

se honosili titulem šlechticů zPorthei-

mu. Pozdější příslušníci rodu si na

dnešní Národní třídě zakoupili mo-

numentální palác, který upravili jako

rodové sídlo, anemovitosti vlastnili

ivblízkosti Karlova náměstí.

Stíny porgesovského bohatství

Část strmého majetkového vzestupu

bratří Porgesů nicméně vycházela

zjejich ina onu dobu nezvykle tvrdé

podnikatelské strategie. Zejména

vůči vlastním zaměstnancům, jejichž

pracovní podmínky tehdy kritizovali

inezúčastnění pozorovatelé. Zcela

běžná byla patnáctihodinová denní

pracovní doba, někdy bez přestávek,

což mělo fatální dopad na zdraví

tiskařů apomocných dělníků. Zmezd

rodiny přežívaly sobtížemi, mnohé

navíc byly nuceny obývat „tmavé,

vlhké anezdravé“ sklepní prostory.

Dětská úmrtí na podvýživu byla sou-

částí každodenní reality. Vykazoval-li

některý zvýrobků nedostatky, přišel

tiskař opodstatnou část své mzdy, což

bylo spojeno sexistenčním rizikem

pro celou rodinu.

Smíchovská jiskra

Poslední kapkou se pro tiskaře stalo

rozhodnutí Mosese Porgesa snížit

mzdy o60% zdůvodu zavádění no-

vých tiskařských strojů bez jakýchkoli

ohledů na dopad této „optimaliza-

ce“ na životy zaměstnanců. Vúterý

18.června vstoupili tiskaři do stávky

atiskařští učňové nahromaděnou

frustraci obrátili proti tiskařským

strojům, tzv.perrotinům, přičemž

jich několik zničili. Reakce veřejné

moci přišla okamžitě ana Smíchov

Újezdskou branou vyrazily první

vojenské jednotky. Následující den se

ale ke smíchovským tiskařům přidali

izaměstnanci zdalších kartounek

ajen svypětím všech sil se velitelům

podařilo tiskaře na čas upokojit. Měli

Ksignifikantním znakům první poloviny 19.století patřila

industrializace Českého království, kdy se stále více obyvatel

stávalo zaměstnanci vznikajících manufaktur atováren.

Sdynamicky se rozvíjejícím novým způsobem výroby, který

vytvářel inové typy vztahů, nedokázala státní legislativa držet

krok, atak bývaly osudy zaměstnanců ajejich rodin odkázány na

morální profil majitelů podniků– hospodářských elit.

ale ojediné oběti onoho horkého léta,

které vzplanulo otři týdny dřív ve

smíchovské kartounce bratří Porgesů.

Továrníci ašlechtici

Bratři Juda aMoses Porgesovi pochá-

zeli zpražské rabínské rodiny, která

vlastnila krámek sparfémy alihovi-

nami. Oba se od mládí věnovali ob-

chodu azískané nanční prostředky

investovali do malé dílny na potis-

kování látek, tzv. kartounů. Současně

začali organizovat výkup tkalcovských

výrobků. Jejich zisky pramenily

zejména znízkých výkupních cen,

kdy odvrácenou stranou mince byly

bídné životní poměry tkalcovských

rodin. Vroce 1828 odkoupili vdražbě

pozemky sletohrádkem na Smícho-

vě apostupně zde vybudovali jednu

znejvětších kartounek vČechách.

Jako jedni zprvních začali využívat

sílu parních strojů abrzy se majetkově

zařadili mezivýznamné pražské ro-

diny. Společenský kredit pak uplatnili

Arcivévoda Štěpán

Habsbursko-

-Lotrinský sám

kritizoval jednání

podnikatelů vůči

zaměstnancům

Smíchovská

kartounka

bratří Porgesů

ve 40. letech

19. století