Strana 18
18
Pětka ZÁŘÍ /2024
ROZHOVOR
dopisy, jak to bylo nečekaně krásné.
Doufám, že přivedeme inové duše do
Národního divadla.
n Máte dvě dcery, chcete, aby šly ve
šlépějích rodičů?
Rozhodně je do toho nebudeme tlačit
anení to náš sen. Když člověk zná
svět umění zevnitř, zná ijeho stinné
stránky… anavazování na rodiče
není pro děti nikdy snadné, ať je to
vjakémkoliv oboru. Jsem hrozně rád,
že mají khudbě vztah aže patří do
jejich života, ale myslím si, že dělat
ji na amatérské úrovni není špatná
varianta.
n Jaké jsou ty stinné stránky?
Ne každému může ta práce konveno-
vat. Když jsem si ji zvolil já, byl jsem
naivní avůbec jsem nevěděl, do čeho
se pouštím. Šance na úspěch je malá,
když si uvědomíte, kolik lidí každý rok
vyjde ze škol akolik jich obor vůbec
nedělá. Jestli mám jmenovat jednu
stránku za všechny, je to uplatnění
akam se člověk vůbec dostane.
n Vy jste ale dosáhl velkého úspě-
chu, co byste poradil začátečníkům?
Mít oobor opravdu stoprocentní
zájem, větší než ostatní, apřipravovat
se všemi směry. Může to znít jako sa-
mozřejmost, ale není to tak. Obzvláště
dnes, když většina studentů opravdu
nemá potřebu tolik chodit do divadel
jako dříve, jezdit se někam dívat, shá-
nět si nahrávky, chodit do knihovny,
dělat si poznámky, když všechno už
mají vtelefonu. Snadný přístup kin-
formacím paradoxně možná snižuje
chuť po nich.
n Dnešní studenti nejdou tak do
hloubky?
Ano, jejich soustředění, které jsme
vjejich věku museli mít my, je úplně
na jiné úrovni. Když chcete zaujmout
klipem, musí mít kolem dvaceti
vteřin, ane nějaké téma rozebírat
deset minut, protože si ho nikdo
neposlechne. Když děláte žánr, který
má trvat čtyři až pět hodin, tak samo-
zřejmě musíte mít úplně jiný přístup
ikpřípravě. Musíte jí věnovat čtyři
sta hodin. Dnešní studenti to mají
obtížné. Myslím si, že my jsme šťastná
generace vtom, že jsme vyrůstali před
technologickým boomem azároveň
jsme mohli už jezdit po revoluci ven
aměli přístup knejlepším albům.
n Žijete nyní ve Slivenci, dříve na
Zbraslavi ana Andělu avKošířích.
Co tu máte nejradši?
Jsem Vinohraďák, ale když mi bylo
patnáct, odstěhovali jsme se na Zbra-
slav aod té doby se držím na Pětce. Je
neuvěřitelné, jak je velká, rozmanitá
amá strašně moc krásné přírody. Na
to, jak je člověk blízko přírodě azáro-
veň dopravně dostupný do centra, je
to skvělý kompromis. n
Nejvzdělanější
publikum je podle
Adama Plachetky
ve Vídni, lidé často
chodí na koncerty
a umí posoudit
kvalitu
ADAM PLACHETKA
Basbarytonista Adam
Plachetka absolvoval Pražskou
konzervatoř aAkademii
múzických umění aje
laureátem řady prestižních
pěveckých soutěží. Je stálým
hostem Národního divadla
aStátní opery, kde debutoval
vroce 2005. Opět let později se
stal stálým členem ansámblu
Vídeňské státní opery.
Jeho závazky zahrnují mj.
Salcburský festival, Pražské
jaro, Bavorskou státní operu
vMnichově, Královské divadlo de
laMonnaie vBruselu, Královskou
operu vLondýně, Berlínskou
státní operu, La Scalu vMiláně,
Lyrickou operu vChicagu itřeba
newyorskou Met.
Se sopranistkou Kateřinou
Kněžíkovou má dvě dcery, Adélu
aBarboru.
Když člověk zná svět umění zevnitř, zná
ijeho stinné stránky… anavazování na
rodiče není pro děti nikdy snadné, ať je
to vjakémkoliv oboru.