Strana 21
www.praha5.cz Pětka
lového zázemí neměla pochyb. Asama
nemínila zůstat stranou.
Druhá filmová režisérka
Včervnu 1918 založila společně
skamarádem Josefem Brabcem kine-
matograckou společnost Slavialm,
vníž si vgesci ponechala umělecké
provedení, zatímco Brabec zajišťo-
val technické vedení podniku. Kvůli
politickým útokům vedeným proti její
osobě později lmovou společnost
prodala, ale pro nové majitele rok poté
společně sBrabcem natočili lm Byl
první máj, kterým se Tea stala vpo-
řadí druhou režisérkou vnaší lmové
historii.
Už vtomto snímku je znát inspi-
race ideou, oníž snila již vroce 1916,
totiž zpřístupnit divákům prostřednic-
tvím lmu slavná česká literární díla.
Při založení Slavialmu pak slibovala
zlmovat mimo jiné ipráce Gabriely
Preissové nebo právě Boženy Němco-
vé. Vdruhém případě se jí toto před-
sevzetí podařilo zrealizovat vnovém
podniku sBrabcem, ve výrobní rmě
zvané Filmový ústav, vníž disponovali
vlastní laboratoří amenším ateliérem
se sídlem na Vinohradech.
První filmová Babička
Právě zde roku 1921 vznikla první
lmová adaptace Babičky. Scénář ire-
žie připadly Červenkové, kamery se
chopil Brabec, který si také zahrál ve
vedlejší roli. Jeho sestra Anna ztvárni-
la šílenou Viktorku, babičku si zahrála
Ludmila Innemannová aBarunku její
dcera Liduška. Podařilo se jim získat
islavné osobnosti tehdejší umělecké
scény, operní pěvkyni Růženu Ma-
turovou aherečku Jiřinu Janderovou
(paní kněžna).
Jedná se očtyřiapadesátiminutový
lm súvodem přibližujícím život
Boženy Němcové ascitáty význam-
ných osobností oslavujících umělecký
anárodní přínos literární předlohy.
Nesleduje se plný děj původního díla,
ale pouze vybrané momenty. Iproto
kritika přijala lm srezervou, je ale
znát, že už tehdy měla Tea vPraze
dost nepřátel. Některé články označily
její výtvor za zločin spáchaný na „ne-
smrtelném díle Boženy Němcové“.
Otevřený závěr
Útoky na její Babičku Teu od další
práce neodradily apokračovala ve
svém kulturním projektu. Scénáře
irežie se ujala jak vBludičce (1922)
snámětem vdíle Jaroslava Kvapila,
tak vPaličově dceři (1923) Josefa Ka-
jetána Tyla. Za dosud ne zcela jasných
okolností následně opouští Prahu
iČeskoslovensko astěhuje se nezná-
mo kam. Dosud proto není jasné ani
kde, ani vjakém roce zemřela, atak
zůstává její úmrtí, podobně jako na-
rozeníuBoženy Němcové, zahaleno
rouškou tajemství. n
Pavel Fabini
pavel.fabini@czech-archives.com
21
Babička sBarunkou
ve filmové adaptaci
slavné povídky
zroku 1940 v podání
Terezie Brzkové
a Nataši Tanské
Sken záznamu
onarození Terezie
Červenkové vroce
1878