Pětka

www.praha5.cz 

JAK ŠEL ČAS

S prvním projektem na zastavění skalnatého vrchu nad Vltavou

přišel českoamerický podnikatel Josef Regenerml v polovině

20. let 20. století. Úřady ale tuto variantu odmítly povolit,

načež dostal zelenou téměř identický projekt podnikatele

Václava Maria Havla. Pozemky odkoupil od podnikatelské

rodiny Hergetů, jež vlastnila také nedaleký zámeček Slovanku,

a inspirován americkým stylem příměstských vilových kolonií

se zde rozhodl založit zahradní čtvrť.

Celý projekt developer rozvrhl do několika etap. Ještě před

zasíťováním a rozprodáním pozemků bylo nutné vybudovat

silniční komunikace včetně nového betonového mostu. Aby

zvýšil zájem o lokalitu, nechal na nejsevernějším ostrohu

postavit vyhlídkovou restauraci Terasy Barrandov, k níž byla

zřízena stálá autobusová linka z centra Prahy.

První vily si na Barrandově, jak byla celá čtvrť nazvána,

postavily rodiny blízké bratrům Havlovým, ať už se jednalo

o přátele, příbuzné nebo osoby, na které měli Havlovi

podnikatelské vazby. A přestože se zpočátku uvažovalo

o jednotné podobě výstavby v duchu tehdy se prosazujícího

funkcionalismu, nakonec se uplatnil jen u omezeného počtu

budov. Architektem některých z nich byl Vladimír Grégr

a urbanistická koncepce čtvrti pocházela z dílny Maxe Urbana,

autora Teras Barrandov.

Slibný rozprodej pozemků a navazující vilovou výstavbu ale

v polovině 30. let 20. století narušily dopady tehdy kulminující

světové hospodářské krize. I z toho důvodu se Václav

M. Havel, po dohodě s bratrem Milošem, rozhodl rozsáhlou

část pozemků odprodat filmové společnosti AB, jež si zde

vybudovala dnes celosvětově známé filmové ateliéry. To se

promítlo i do osazenstva zahradní čtvrtě. Prominentní rodiny

podnikatelů, intelektuálů a vysoce postavených úředníků

doplnili filmoví producenti, herci a scénáristi. Své domovy nebo

letní sídla zde vedle obou bratrů Havlových nalezl například

majitel Elektafilmu Josef Auerbach nebo slavný scénárista

Jaroslav Dietl.

Elitářský charakter si totiž čtvrť udržela i po otřesech v časech

protektorátu a po únorových událostech roku 1948. Dominanta

lokality, restaurace Terasy Barrandov s později dostavěným

barem Trilobit, byla po roce 1989 restituována a v současnosti

prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

plánu, který navrhuje objemnější

bytovou výstavbu právě na úkor

chybějící občanské a veřejné

vybavenosti,“ dodává Doležal.

Pamatovat i na vodu v krajině

Nový veřejný prostor na Barrandově bude výjimečný i tím,

že zůstane ve vlastnictví firmy

Finep, která stojí za výstavbou.

Obvykle si developeři veřejná prostranství nenechávají.

„Chceme, aby bylo náměstí Olgy

Scheinpflugové a jeho okolí vyvážené a funkční. Proto si je ponecháme a budeme je provozovat

a udržovat,“ slibuje projektový

manažer Tomáš Šedina z firmy

Finep, která ale není jedinou

firmou, jež se bude na výstavbě

podílet.

Developerská firma Finep

věří, že si náměstí o rozloze

2500 metrů čtverečních obyvatelé vezmou za své a budou se tu

potkávat na lavičkách lemovaných zelení, na trzích a společenských akcích. Designový

mobiliář mají doplnit umělecká

díla sochaře Lukáše Raise, ostatně na jednom z domů už visí

jeho první plastika. A funkční už

je také zastávka tramvaje. Firma

také plánuje vysadit v jižní části

náměstí devět vzrostlých platanů.

Přilehlý park se bude rozkládat na třech tisících metrech

čtverečních. Na piazzettě je i zvonička z Raisovy dílny, vytvořená

podle návrhu architektky Nely

Niederle. Nechybí ani knihobudka ve tvaru televizního přijímače.

Park doplní amfiteátr s přípravou

pro letní kino, porostou zde jasany, ovocné stromy, duby červené

a další květena. Park bude mít

i další důležitou funkci – zadržovat vodu v krajině a narušovat

takzvané tepelné mosty.

Nový Barrandov se snaží podle místostarosty Radka Janouška

(Praha 5 sobě) přiblížit klasickému městu a pracuje se srozumitelnou typologií veřejných

prostranství, jako jsou ulice,

náměstí, parky apod., což na síd-

Pohled na zahradní vilovou čtvrť.

V popředí areál filmových ateliérů v roce 1937.

lištích nebývá obvyklé. „Důležitý

je i důraz na veřejnou vybavenost a služby nejen v kapacitách

pro nově vznikající části, ale

také jako doplnění chybějících

kapacit existujícího sídliště,“

chválí koncept. Podle Janouška

je důležité, aby nová zástavba

nepředstavovala pro současné

obyvatele jen zátěž, ale naopak

přinesla skutečná zlepšení. Chce,

aby zde vzniklo více možností

pro drobné podnikatele a menší

firmy. „Jejich přítomnost povede

k posílení života v pracovních dnech a zmenší závislost

Barrandova na centru města,“ je

přesvědčen. n

9