Pětka
www.praha5.cz
JAK ŠEL ČAS
S prvním projektem na zastavění skalnatého vrchu nad Vltavou
přišel českoamerický podnikatel Josef Regenerml v polovině
20. let 20. století. Úřady ale tuto variantu odmítly povolit,
načež dostal zelenou téměř identický projekt podnikatele
Václava Maria Havla. Pozemky odkoupil od podnikatelské
rodiny Hergetů, jež vlastnila také nedaleký zámeček Slovanku,
a inspirován americkým stylem příměstských vilových kolonií
se zde rozhodl založit zahradní čtvrť.
Celý projekt developer rozvrhl do několika etap. Ještě před
zasíťováním a rozprodáním pozemků bylo nutné vybudovat
silniční komunikace včetně nového betonového mostu. Aby
zvýšil zájem o lokalitu, nechal na nejsevernějším ostrohu
postavit vyhlídkovou restauraci Terasy Barrandov, k níž byla
zřízena stálá autobusová linka z centra Prahy.
První vily si na Barrandově, jak byla celá čtvrť nazvána,
postavily rodiny blízké bratrům Havlovým, ať už se jednalo
o přátele, příbuzné nebo osoby, na které měli Havlovi
podnikatelské vazby. A přestože se zpočátku uvažovalo
o jednotné podobě výstavby v duchu tehdy se prosazujícího
funkcionalismu, nakonec se uplatnil jen u omezeného počtu
budov. Architektem některých z nich byl Vladimír Grégr
a urbanistická koncepce čtvrti pocházela z dílny Maxe Urbana,
autora Teras Barrandov.
Slibný rozprodej pozemků a navazující vilovou výstavbu ale
v polovině 30. let 20. století narušily dopady tehdy kulminující
světové hospodářské krize. I z toho důvodu se Václav
M. Havel, po dohodě s bratrem Milošem, rozhodl rozsáhlou
část pozemků odprodat filmové společnosti AB, jež si zde
vybudovala dnes celosvětově známé filmové ateliéry. To se
promítlo i do osazenstva zahradní čtvrtě. Prominentní rodiny
podnikatelů, intelektuálů a vysoce postavených úředníků
doplnili filmoví producenti, herci a scénáristi. Své domovy nebo
letní sídla zde vedle obou bratrů Havlových nalezl například
majitel Elektafilmu Josef Auerbach nebo slavný scénárista
Jaroslav Dietl.
Elitářský charakter si totiž čtvrť udržela i po otřesech v časech
protektorátu a po únorových událostech roku 1948. Dominanta
lokality, restaurace Terasy Barrandov s později dostavěným
barem Trilobit, byla po roce 1989 restituována a v současnosti
prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
plánu, který navrhuje objemnější
bytovou výstavbu právě na úkor
chybějící občanské a veřejné
vybavenosti,“ dodává Doležal.
Pamatovat i na vodu v krajině
Nový veřejný prostor na Barrandově bude výjimečný i tím,
že zůstane ve vlastnictví firmy
Finep, která stojí za výstavbou.
Obvykle si developeři veřejná prostranství nenechávají.
„Chceme, aby bylo náměstí Olgy
Scheinpflugové a jeho okolí vyvážené a funkční. Proto si je ponecháme a budeme je provozovat
a udržovat,“ slibuje projektový
manažer Tomáš Šedina z firmy
Finep, která ale není jedinou
firmou, jež se bude na výstavbě
podílet.
Developerská firma Finep
věří, že si náměstí o rozloze
2500 metrů čtverečních obyvatelé vezmou za své a budou se tu
potkávat na lavičkách lemovaných zelení, na trzích a společenských akcích. Designový
mobiliář mají doplnit umělecká
díla sochaře Lukáše Raise, ostatně na jednom z domů už visí
jeho první plastika. A funkční už
je také zastávka tramvaje. Firma
také plánuje vysadit v jižní části
náměstí devět vzrostlých platanů.
Přilehlý park se bude rozkládat na třech tisících metrech
čtverečních. Na piazzettě je i zvonička z Raisovy dílny, vytvořená
podle návrhu architektky Nely
Niederle. Nechybí ani knihobudka ve tvaru televizního přijímače.
Park doplní amfiteátr s přípravou
pro letní kino, porostou zde jasany, ovocné stromy, duby červené
a další květena. Park bude mít
i další důležitou funkci – zadržovat vodu v krajině a narušovat
takzvané tepelné mosty.
Nový Barrandov se snaží podle místostarosty Radka Janouška
(Praha 5 sobě) přiblížit klasickému městu a pracuje se srozumitelnou typologií veřejných
prostranství, jako jsou ulice,
náměstí, parky apod., což na síd-
Pohled na zahradní vilovou čtvrť.
V popředí areál filmových ateliérů v roce 1937.
lištích nebývá obvyklé. „Důležitý
je i důraz na veřejnou vybavenost a služby nejen v kapacitách
pro nově vznikající části, ale
také jako doplnění chybějících
kapacit existujícího sídliště,“
chválí koncept. Podle Janouška
je důležité, aby nová zástavba
nepředstavovala pro současné
obyvatele jen zátěž, ale naopak
přinesla skutečná zlepšení. Chce,
aby zde vzniklo více možností
pro drobné podnikatele a menší
firmy. „Jejich přítomnost povede
k posílení života v pracovních dnech a zmenší závislost
Barrandova na centru města,“ je
přesvědčen. n
9