Pětka
PROSINEC /2020 I LEDEN /2021
ROZVOJ
BARRANDOV
Kostel Krista Spasitele
V době značných
protikřesťanských nálad
v mnoha místech světa byl
na svátek Krista Krále na
Barrandově zasvěcen zcela
nový katolický svatostánek
Krista Spasitele. „Nádherný
kostel,“ zajásal pražský
arcibiskup, kardinál Dominik
Duka.
Minimalistická stavba
vznikla podle návrhu
architektů Jakuba Žišky
a Pavla Šmelhause.
Zahrnuje rovněž
komunitní centrum
se sálem, klubovnami
a kavárnou.
K
líčovým důvodem pro stavbu
zcela nového svatostánku byla
nedostačující kapacita farního
kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově.
Důvod byl prostý – stále rostoucí počet obyvatel barrandovského sídliště.
Kostel byl vysvěcen na svátek Krista Krále 22. listopadu. Jde o stěžejní
titul Mesiáše, neboť evangelistou
Janem byl v klíčovém biblickém díle –
Zjevení sv. Jana – několikrát označen
jako Král králů nebo Pán pánů.
Kostel zasvětil kardinál Dominik
Duka. Jeho stavba přišla na zhruba
150 milionů korun. Třetinu financovalo pražské arcibiskupství, které
od městské části Praha 5 odkoupilo
pozemek. Svými většími i menšími
částkami přispívají také soukromí dárci. Podle místního faráře Josefa Ptáčka
někteří věřící obětovali celoživotní
úspory.
Potřebné komunitní centrum
Kostel Krista Spasitele s komunitním
centrem začne plně sloužit svému
účelu, až to umožní epidemiologická situace. Zatím bude fungovat
v omezeném režimu podle aktuálních
vládních nařízení.
„Vznik kostela s komunitním centrem výrazně přispěje ke kulturnímu
životu na Barrandově. Z nedávného
dotazníkového šetření totiž mimo jiné
vyplynulo, že tamní občané oproti
jiným částem Prahy 5 jistý nedostatek
kulturní nabídky pociťují,“ prohlásil
místostarosta Lukáš Herold (ODS).
Minimalistická stavba vznikla
podle návrhu architektů Jakuba Žišky
a Pavla Šmelhause a zahrnuje i zmíněné komunitní centrum se sálem,
klubovnami a kavárnou. Prostory mají
sloužit nejen farnosti, ale všem obyvatelům Barrandova. Mohou se v nich
8
menzy, mazání oltáře a stěn kostela
křižmem (svěcený olej), zapálení pěti
kadidlových ohňů na oltáři a okuřování celého kostela kadidlem. „To
vše vyjadřuje posvátný účel sakrální
stavby a především oltáře. ,Kult‘ je
jedním z nejstarších a nejdůležitějších
projevů lidského ducha a je základem
vší ,kultury‘, nejen v etymologickém
smyslu,“ zdůraznil ve své promluvě
kardinál Duka.
Vlastní výstavba
kostela Krista
Spasitele trvala
dva roky. Dílo
přišlo na zhruba
150 milionů korun
konat koncerty, besedy, přednášky
či výstavy, v centru jsou klubovny,
knihovna, dětský koutek, kavárna
a přilehlé hřiště. Základní kámen
stavby byl položen začátkem listopadu
před dvěma lety.
Posvátný účel stavby
Na začátku obřadu předal zhotovitel
symbolický klíč od dokončené stavby
kardinálu Dukovi a ten ho pak dále
postoupil do rukou místního duchovního správce P. Josefa Ptáčka. Právě
ten stojí za úspěšným dokončením
stavby jako její organizátor a především duchovní otec celého projektu.
Originální součástí mše bylo
vložení ostatku sv. Ludmily do oltářní
Téměř stoletý nápad
O stavbě kostela na Barrandově se
uvažovalo již mezi světovými válkami,
jak svědčí záznam ve farní kronice
z roku 1934. Až před deseti lety však
začaly plány dostávat reálné obrysy. „Postavili jste nádherný kostel
a věřím, že bude o něj také nádherně
postaráno,“ řekl Duka farníkům.
Faráři Ptáčkovi spolu s klíčem
Duka předal také kalich, monstranci
a výtisk bible, které farnosti věnovala
pražská arcidiecéze. Duka pokropil
svěcenou vodou oltář i vnitřní stěny
kostela, poté vyšel ven a stejné úkony
provedl i vně stavby.
Ptáček poděkoval farníkům, že
kostel pomáhali postavit, dělníkům,
kteří na něm pracovali, a na dálku
pozdravil i Bruna Barranda, potomka
Joachima Barranda, francouzského
paleontologa (1799–1883), po němž
čtvrť nese jméno. Barrandův potomek
podle něj vznik nového kostela celou
dobu sledoval.
Naposledy byl v Praze 5 slavnostně
vysvěcen funkcionalistický kostel
sv. Jana Nepomuckého v Košířích,
a to v roce 1942. n red