Pětka

PROSINEC /2020 I LEDEN /2021

ROZVOJ

BARRANDOV

Kostel Krista Spasitele

V době značných

protikřesťanských nálad

v mnoha místech světa byl

na svátek Krista Krále na

Barrandově zasvěcen zcela

nový katolický svatostánek

Krista Spasitele. „Nádherný

kostel,“ zajásal pražský

arcibiskup, kardinál Dominik

Duka.

Minimalistická stavba

vznikla podle návrhu

architektů Jakuba Žišky

a Pavla Šmelhause.

Zahrnuje rovněž

komunitní centrum

se sálem, klubovnami

a kavárnou.

K

líčovým důvodem pro stavbu

zcela nového svatostánku byla

nedostačující kapacita farního

kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově.

Důvod byl prostý – stále rostoucí počet obyvatel barrandovského sídliště.

Kostel byl vysvěcen na svátek Krista Krále 22. listopadu. Jde o stěžejní

titul Mesiáše, neboť evangelistou

Janem byl v klíčovém biblickém díle –

Zjevení sv. Jana – několikrát označen

jako Král králů nebo Pán pánů.

Kostel zasvětil kardinál Dominik

Duka. Jeho stavba přišla na zhruba

150 milionů korun. Třetinu financovalo pražské arcibiskupství, které

od městské části Praha 5 odkoupilo

pozemek. Svými většími i menšími

částkami přispívají také soukromí dárci. Podle místního faráře Josefa Ptáčka

někteří věřící obětovali celoživotní

úspory.

Potřebné komunitní centrum

Kostel Krista Spasitele s komunitním

centrem začne plně sloužit svému

účelu, až to umožní epidemiologická situace. Zatím bude fungovat

v omezeném režimu podle aktuálních

vládních nařízení.

„Vznik kostela s komunitním centrem výrazně přispěje ke kulturnímu

životu na Barrandově. Z nedávného

dotazníkového šetření totiž mimo jiné

vyplynulo, že tamní občané oproti

jiným částem Prahy 5 jistý nedostatek

kulturní nabídky pociťují,“ prohlásil

místostarosta Lukáš Herold (ODS).

Minimalistická stavba vznikla

podle návrhu architektů Jakuba Žišky

a Pavla Šmelhause a zahrnuje i zmíněné komunitní centrum se sálem,

klubovnami a kavárnou. Prostory mají

sloužit nejen farnosti, ale všem obyvatelům Barrandova. Mohou se v nich

8

menzy, mazání oltáře a stěn kostela

křižmem (svěcený olej), zapálení pěti

kadidlových ohňů na oltáři a okuřování celého kostela kadidlem. „To

vše vyjadřuje posvátný účel sakrální

stavby a především oltáře. ,Kult‘ je

jedním z nejstarších a nejdůležitějších

projevů lidského ducha a je základem

vší ,kultury‘, nejen v etymologickém

smyslu,“ zdůraznil ve své promluvě

kardinál Duka.

Vlastní výstavba

kostela Krista

Spasitele trvala

dva roky. Dílo

přišlo na zhruba

150 milionů korun

konat koncerty, besedy, přednášky

či výstavy, v centru jsou klubovny,

knihovna, dětský koutek, kavárna

a přilehlé hřiště. Základní kámen

stavby byl položen začátkem listopadu

před dvěma lety.

Posvátný účel stavby

Na začátku obřadu předal zhotovitel

symbolický klíč od dokončené stavby

kardinálu Dukovi a ten ho pak dále

postoupil do rukou místního duchovního správce P. Josefa Ptáčka. Právě

ten stojí za úspěšným dokončením

stavby jako její organizátor a především duchovní otec celého projektu.

Originální součástí mše bylo

vložení ostatku sv. Ludmily do oltářní

Téměř stoletý nápad

O stavbě kostela na Barrandově se

uvažovalo již mezi světovými válkami,

jak svědčí záznam ve farní kronice

z roku 1934. Až před deseti lety však

začaly plány dostávat reálné obrysy. „Postavili jste nádherný kostel

a věřím, že bude o něj také nádherně

postaráno,“ řekl Duka farníkům.

Faráři Ptáčkovi spolu s klíčem

Duka předal také kalich, monstranci

a výtisk bible, které farnosti věnovala

pražská arcidiecéze. Duka pokropil

svěcenou vodou oltář i vnitřní stěny

kostela, poté vyšel ven a stejné úkony

provedl i vně stavby.

Ptáček poděkoval farníkům, že

kostel pomáhali postavit, dělníkům,

kteří na něm pracovali, a na dálku

pozdravil i Bruna Barranda, potomka

Joachima Barranda, francouzského

paleontologa (1799–1883), po němž

čtvrť nese jméno. Barrandův potomek

podle něj vznik nového kostela celou

dobu sledoval.

Naposledy byl v Praze 5 slavnostně

vysvěcen funkcionalistický kostel

sv. Jana Nepomuckého v Košířích,

a to v roce 1942. n red