Noviny Pětka

Časopis městské části Praha 5,

Strana 18

18
Pětka ŘÍJEN /2024
ROZHOVOR
Pokud chcete mít zahradu komplexní
zhlediska cyklu látek aenergií, tak to
platí. Ikdyž vsoučasné době je dosti
běžné odvážení bioodpadu, proto-
že služby vtomto rozhodně velmi
pokročily. Jak už jsem ale napověděl
vodpovědi na předchozí otázku,
sorganickou hmotou, která vzahradě
vzniká ve všech podobách, bychom
měli zacházet jako smateriálem kdal-
šímu použití, ane jako sodpadem.
Vpřírodě je to tak přirozené, tak proč
my bychom toho na svých zahrádkách
neměli být schopni?
n Mezi tradiční patálie na zahradě
patří krtci aslimáci. Jak proti nim
postupujete?
Krtci vsoučasné době už nepatří
mezi největší „problémisty“. Jejich
roli převal hryzec ahraboš. Klíčový
problém spočívá vtom, že zatímco
krtek jde po hmyzu, hryzec po koře-
nech. To si teď zasadíte stromek ana
jaře ho vytáhnete ze země ohlodaný
jako tužku. Vtradičních podmínkách
je asi nejlepším řešením vůči hryzci
přítomnost přirozených predátorů.
Pomáhá samozřejmě iklasické zasypá-
vání apřehrazování jejich cest. Zmínil
bych třeba chráničky kořenů akmín-
ků rostlin. Dostupné jsou irůzné pasti
aodpuzovače.
Ohledně slimáků hodně lidí spolé-
há právě na nějakou snesitelnou che-
mii, někdo upřednostňuje nádoby se
solí apodobně. Existuje jedno řešení,
které si však ne každý může dovo-
lit– slepice. To jsou skutečně skvělé
„uklízečky“ zahrady aporadí si ise
slimáky. Ovšem pozor, platí to spíše
přes zimu. Vsezoně hrozí, že slepice
„uklidí“ ito, co nechcete. (smích)
n Současná doba je plná zběsilého
tempa anedostatku času. Co si má
počít takto vytížený majitel se svou
zahradou?
Když je to takhle, pochopitelně je
třeba se oprostit od obrázků dokonalé
zahrady včasopisech. Přesto exis-
tují možnosti, jak svoji zeleň nějak
snesitelně udržovat. Například trávník
nemusí být pořád perfektně střižený–
naopak ho lze proměnit vlouku. Pus-
tíme tam nějaké další rostliny, nejlépe
kvetoucí, apak stačí trávu posekat
jenom dvakrát za sezonu. Záhony
založit na nenáročných trvalkách ajen
občas vytrhat plevel. Ovocné stromy
zvolit podle druhu koruny, aby se ne-
musely tak často prořezávat. Obecně
platí, že takto volněji pojatá zahrada
může být nakonec– díky diverzitě–
přirozeným apříjemným biotopem.
Diverzita obecně má výhodu ivtom,
že když vám například zmrznou jabl-
ka, zbydou třešně atak podobně.
n Když je řeč omrazech: ty během
letošního jara přece znamenaly po-
hromu hlavně pro ovocnáře. Máme
se do budoucna výkyvů počasí stále
více bát?
Odpovím takhle: při uvažování
orozmarech počasí už si nevystačíme
pouze smantinely klimatu– je třeba
uvažovat přímo omikroklimatu dané
zahrady nebo pozemku. Situace letos
na jaře byla zajímavá tím, že mráz
zlikvidoval budoucí ovoce vjedné
zahradě, ale třeba jen osto metrů dál,
kousek níže vúdolí, se to už nestalo.
Rozhoduje každý metr, ale třeba ito,
jak je situován dům vůči pozemku čili
jestli je na jižní, nebo severní straně.
Rozhodně tedy každému zahrádkáři,
ovocnáři avlastně každému pěstiteli
doporučuji, aby si svůj pozemek do-
konale „načetl“. Pak lze již zmíněnou
diverzitou apečlivým výběrem rostlin
adřevin ledasčemu nepříjemnému
předejít. Mimochodem, já jsem začal
tady na Smíchově pěstovat fíkovníky
adocela se jim daří.
n Nakolik jsou rostliny „chytré“?
Zfilmů víme, že Adéla, co ještě
nevečeřela, si ráda pošmákne na
amerických detektivech aže král
Miroslav vPyšné princezně naučil
květinu zpívat.
(smích) Já to Adéle vracím tím, že si
rád pochutnám na divokých rostli-
nách, ikdyž to nejsou přímo maso-
žravky. Ono označení „plevel“ je ryze
lidské apro mnohé rostliny dehone-
stující. Přitom konzumace některých
plevelů může na lidský organismus
působit blahodárně. Plevel může být
léčivka.
Abych ale odpověděl na přímou
otázku: rostliny zřejmě reagují na
podněty ataké na energii, kterou
jim předáváte. Jsou schopny vnímat
jak pozitivní, tak negativní vibrace.
Pokud přemýšlíte nad jejich nad-
přirozenými schopnostmi, stačí si
jen uvědomit, že dokážou energii ze
Slunce zachytit do hmoty. Vtom jsou
na Zemi jedinečné. Většina lidí je má
spojené jen svýrobou kyslíku, což je
trochu zavádějící.
n Jak velká je mezi zahradníky kon-
kurence? Je to podobné jako třeba
uinstalatérů, kdy si je lidé předchá-
zejí a„platí zlatem“?
Zlatem mě nikdo neplatí, přičemž
mám dojem, že konkurence mezi
zahradníky není až tak velká. Pro-
blémem je nedostatek kvalitních
pracovníků vzahradnických rmách.
Nalézt zaměstnance, který tuhle práci
bude dělat odpovědně apoctivě, je
docela potíž. Musíte najít člověka,
který bude ochotný se hrabat vhlíně
aideálně bude schopen utoho itro-
chu přemýšlet.
n Bydlíte vPraze5, organizujete zde
zmíněné workshopy. Kam si na Pětce
rád jen tak vyrazíte?
VPraze 5 je spousta pěkných kousků
přírody. Mám rád Prokopské údolí,
Dívčí hrady, Kinského zahradu...
Pokud zatoužím po civilizaci, rád si
zajdu na náplavku. Pozor, já nejsem
žádný asociál, přestože jsem zelení od
dětství opravdu tak trochu „postižen“.
(smích) n
MICHAL PLUNDRA (40)
Po absolvování střední zahradnické školy vMělníku
vystudoval na České zemědělské univerzitě vPraze
zahradní tvorbu aaplikovanou ekologii.
Je známým organizátorem zahradnických
workshopů pro děti idospělé akomunitního
pěstování rostlin. Na TV Prima má vlastní, velmi
oblíbený pořad Napřírodno vrámci populárního
Receptáře prima nápadů. Rád poslouchá muziku,
nedá dopustit na kapelu Krausberry. Ve volném čase
se již řadu let věnuje outdoorovým sportům, ato
ijako průvodce.
Krtci vsoučasné době už nepatří
mezi největší „problémisty“. Jejich roli
převal hryzec ahraboš. Klíčový problém
spočívá vtom, že zatímco krtek jde
po hmyzu, hryzec po kořenech.
Foto: René Volfík
Noviny Pětka