Pětka
ČERVENEC–SRPEN /2021
HISTORIE
PODNIKÁNÍ
Maxmilian Herget – cihly,
cement, politika i charita
Krajinný ráz jednotlivých
lokalit městské části
Praha 5 je vedle přírodních
procesů od nepaměti
proměňován činností
člověka. Zahrnuje v sobě
artefakty a stopy odkazující
k využívání krajiny napříč
dějinami. Významným
způsobem zasáhla do
podoby páté městské části
takzvaná průmyslová
revoluce v 19. století, ať už
v souvislosti s výstavbou
dopravní infrastruktury,
výrobních areálů nebo
následkem těžby
nerostných surovin.
V
Historická podoba lomu v Prokopském údolí
Pokračování rodinné tradice
Celým jménem Maria Maxmi
lian Leonard Josef Herget se
narodil začátkem září 1823 na
Malé Straně do rodiny stavební
ho podnikatele Antona Hergeta
a jeho manželky Wilhelminy,
rozené Zobelové. Ve stavebnictví
už působili oba dědové. Franz
Herget byl profesorem na sta
vovském inženýrském institutu
v Praze a vrchním stavebním
ředitelem v království. Podnikal
rovněž ve výrobě stavebnin,
stejně jako architekt a stavitel
Josef Zobel. Otec Anton pak
vlastnil i cihelny na Smíchově.
Oba rodiče Marii Maxmiliana
Hergeta zemřeli pár měsíců po
sobě v roce 1849 a rodinnou
tomto směru je tvář
krajiny v okolí Barrando
va, Hlubočep a Zlíchova
do dnešních dnů svědectvím
o nebývalém rozsahu podnika
telských aktivit rodiny Hergetů,
jejíž příslušníci ve své době
náleželi k hospodářským a poli
tickým elitám země. V následují
cích odstavcích si připomeneme
příběh jedné z klíčových postav
vzestupu rodinné firmy Max
Herget, náležící k významným
hráčům v odvětví průmyslu sta
vebních hmot za časů monarchie
i v meziválečném období.
Matriční záznam o křtu Maxmiliana Hergeta 8. září 1823
26
firmu zpočátku vedli jeho starší
bratr Anton (zemřel 1854) a po
něm Rudolf, který přesunul
těžbu vápence k Barrandovským
skalám a na Zlíchově založil
vápenku. Tehdy už měla rodina
Hergetů v držení také nedalekou
usedlost Slovanku, která vedle
domu na Malé Straně plnila roli
venkovského rodinného sídla.
Vzestup firmy Max Herget
Po smrti bratra Rudolfa roku
1860 přešlo vedení rodinného
podnikání na Maxmiliana Her
geta. Ten vyplatil obě své sestry
a v roce 1873 založil firmu Max
Herget, ve které sloučil veškeré
své těžební a výrobní podniky.
Vedle cihlářství a vápenictví
zaměřil podnikatelské aktivity
také do lukrativní oblasti výroby
cementu a spoluinicioval zalo
žení akciové společnosti Pražské
akciové továrny na hydraulický
cement. V jejím zakládajícím
komitétu usedl i smíchovský
starosta Petr Fischer. Umístění
továrny na Zlíchově překazi
la stavba Buštěhradské dráhy
a cementárna byla nakonec
postavena v nedalekém Radotí